Edward C.

Tolman byl významným americkým psychologem a hlavním představitelem

neobehaviorismu. Jeho práce, zejména v oblasti "účelového behaviorismu," přinesla nový pohled
na chování zvířat, zejména krys, a zaváděla pojmy jako kognitivní mapy a latentní učení.

Jeho teorie nesouhlasila s pohledem Johna Watsona na základní vzorec chování. Tolman
zdůrazňoval cílové zaměření chování a zavedl sada zprostředkujících proměnných v organismu,
včetně podnětu, dědičnosti, minulého tréninku a momentálně vyvolaného fyziologického stavu.
Tato intervencující osobnostní proměnná byla zahrnuta do rovnice podnět - organismus - reakce
(S-O-R).

Jeho výzkum kognitivních map u krys ukázal, že existuje latentní učení, kde krysy vyvinuly mentální
mapu bludiště, i když nebyly odměňovány. Tato teorie latentního učení měla významný vliv na
pozdější vývoj kognitivní psychologie.

Tolmanův přínos neobehaviorismu a jeho důraz na kognitivní aspekty chování otevřely cestu pro
rozvoj kognitivní psychologie. Jeho teorie o latentním učení ukázala, že učení může nastat i bez
přítomnosti odměny.

Kromě toho se Tolman věnoval studiu pudů jako intervenujících proměnných, které spojovaly
situaci a chování. Zaváděl rozdělení pudů prvního a druhého řádu a zkoumal jejich roli v motivaci
jednání.

Celkově lze říci, že Edward C. Tolman byl průkopníkem v oblasti neobehaviorismu a jeho teorie o
kognitivních mapách a latentním učení měly významný vliv na vývoj psychologie.