VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

A
BANKOVNÍ INSTITUT
AMBIS, a.s.

Studijní program: Bezpečnostní management v regionech

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

METODA PACHOVÝCH KONZERV

Autor: Lenka Pokorná

Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Václav Krajník, CSc.

2018
P r o h l a š u j i,

že jsem předloženou bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny citace a prameny

řádně vyznačila v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím
v přiloženém seznamu literatury. Současně souhlasím s tím, aby tato práce byla
zpřístupněna v knihovně Vysoké školy regionálního rozvoje a Bankovního institutu –
AMBIS, a.s. a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem.

V Praze, dne 13. 8. 2018 Podpis studenta

Poděkování

V této sekci bych velmi ráda poděkovala svému vedoucímu práce panu Prof. Ing. Václavu
Krajníkovi, CSc. za odborné vedení bakalářské práce a za všechny cenné rady, podnětné
konzultace a materiály, které mi byl ochotný poskytnout.
Zadávací list bakalářské práce
Abstrakt:
Bakalářská práce se zabývá problematikou Metody pachových konzerv. Teoretická
část se zaměřuje na provedení i historii metody, pachové stopy, kriminalistickou odorologii
a dále zahrnuje informace o služební kynologii a samotném, pro metodu podstatném zvířeti,
psu. Praktická část je založena na datech z vlastního empirického šetření, díky nimž byl
vytvořen souhrn o specifických údajích a využití služebních psů specialistů.
Klíčová slova:
Metoda pachových konzerv, metoda pachové identifikace, odorologie, policejní pes,
kynologie, pach, pachová stopa
Abstract:
The topic of this bachelor thesis is The Scent Preservation Kit Method. The
theoretical part focuses on the implementation and the method history, odor traces,
criminalistic odorology and also presents information about the service cynology and about
the animal that is crucial for the method - the dog. The practical part is based on the data from
my own empirical survey. Summary on specific data and on use of specialized service dogs
have been created based on the Survey data.
Keywords:
Method of odor preserves, odor identification method, odorology, police dog, kynology,
odor, smell trail
OBSAH
OBSAH ........................................................................................................................... 4
SEZNAM ZKRATEK ..................................................................................................... 5
ÚVOD ............................................................................................................................. 6
1 ZÁKLADNÍ POJMY ............................................................................................... 8
2 KRIMINALISTICKÁ ODOROLOGIE .................................................................. 11
2.1 Odorologie jako kriminalistická disciplína......................................... 12
3 PACH .................................................................................................................... 13
3.1 Lidský pach ....................................................................................... 14
3.2 Pachová stopa.................................................................................... 14
3.2.1 Zajišťování ................................................................................... 15
4 METODA PACHOVÝCH KONZERV ................................................................. 16
4.1 Vznik a vývoj .................................................................................... 16
4.2 Provedení MPK ................................................................................. 17
4.2.1 Postup při zajišťování otisku pachové stopy: ................................. 17
4.2.2 Odběr pachového vzorku .............................................................. 19
4.2.3 Porovnávání .................................................................................. 19
4.2.4 Manipulace s pachovými konzervami............................................ 21
5 PČR A KYNOLOGIE............................................................................................ 22
5.1 Historie ............................................................................................. 22
5.2 Chovné stanice a výcviková střediska ................................................ 24
5.2.1 Rozdělení služebních psů dle jejich upotřebitelnosti ...................... 26
5.2.2 Jednotlivý počet psů s kategorií MPI ............................................. 27
6 VÝCVIK PSA K PACHOVÝM PRACÍM ............................................................. 28
6.1 Metodologie výcviku ......................................................................... 28
6.1.1 Metoda klasického podmiňování ................................................... 29
6.1.2 Metoda operačního podmiňování .................................................. 29
6.2 Volba stopaře .................................................................................... 30
6.2.1 Čistý stopař ................................................................................... 31
6.3 Vlastnosti psovoda ............................................................................ 31
7 PES........................................................................................................................ 32
7.1 Historie vývoje psa ............................................................................ 32
 7.2 Znaky psovitých ................................................................................ 33
7.2.1 Domestikace ................................................................................. 34
7.3 Německý ovčák ................................................................................. 34
7.3.1 Standard plemene .......................................................................... 34
8 VLASTNÍ ŠETŘENÍ ............................................................................................. 37
8.1 Dílčí výsledky dotazníkového šetření ................................................ 56
ZÁVĚR ......................................................................................................................... 58
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ INFORMACÍ ......................................................... 60
PŘÍLOHY ....................................................................................................................... I
SEZNAM ZKRATEK
ČR Česká republika
ČMKU Českomoravská kynologická unie
ČSR Československo
DKK Dysplazie kyčelních kloubů
CHS Chovná stanice
IPO Mezinárodní zkušební řád
KŘP Krajské ředitelství policie
MPI Metoda pachové identifikace
MPK Metoda pachových konzerv
NO Německý ovčák
NZŘ Národní zkušební řád
OPS Otisk pachové stopy
PČR Policie České republiky
PS Pohraniční stráž
SNB Sbor národní bezpečnosti
SPK Srovnávací pachová konzerva
TČ Trestný čin
TMŽ Tumor mléčné žlázy
VB Veřejná bezpečnost
ZOP Základní odborná příprava

5
ÚVOD
Pes je od nepaměti věků považován za přítele člověka. Dříve pomáhal hlídat stáda
a hranice, v dnešní době ochraňuje obydlí lidí, zachraňuje lidské životy, napomáhá
odhalovat trestné činy a střeží majetek. Neustále je člověku různým způsobem nápomocný
a málo kdy jej zklame.
Každý den se setkáváme s různými nejnovějšími poznatky vědeckého bádání
a sledujeme pokroky v jednotlivých oblastech zkoumání. Metoda pachových konzerv je
poměrně novou kriminalistickou metodou, která je v dnešní době hojně využívaná a jako
další vědy se rozvíjí. Až ve 20. století využili a ocenili lidé výborné čichové schopnosti
služebních psů a začali jej využívat pro individuální identifikaci osob, převážně těch, které
chtěli dopadnout po spáchání trestného činu. Tento stav uvědomění si, že pes díky své
unikátní čichové schopnosti může být nápomocný k individualizaci osoby, je pro některé
jedince stále výjimečný. Skutečnost, že by se však měli lidé spolehnout pouze na služebního
psa, ale v některých osobách vyvolává řadu sporných otázek a o metodě pachové
identifikace, se proto neustále vedou diskuze, hlavně v případech, kdy má konkrétně metoda
pachových konzerv sloužit jako důkazní prostředek v trestním řízení.
Bakalářská práce se zabývá kriminalistickou problematikou, která se nazývá Metoda
pachových konzerv. Dle názvu práce je odvoditelné, že v části práce budou zahrnuty
informace spojené s pachy. Fakticky se bude jednat o pachové stopy, vzorky a otisky osob,
které jsou na základě metody pachových konzerv zkoumány pomocí speciálně vycvičeného
služebního psa, kterému je práce z větší části věnovaná, což je patrné již po přečtení cíle
práce. Konkrétně je cílem bakalářské práce vytvoření uceleného přehledu o využití
služebních psů specialistů používaných k metodě pachových konzerv a zjištění vhodnější
pohlaví služebního psa využívaného k MPK.
V souvislosti s cílem práce vznikly pracovní hypotézy, které budou v rámci práce
potvrzeny, popřípadě vyvráceny a vyskytly se i otázky, které jsou níže vypsány a v závěru
zodpovězeny. V práci získáme odpovědi na otázky, zda existuje spolupráce v rámci
Schengenského prostoru, je-li vytvořená hromadná evidenci služebních psů nebo pachových
konzerv se vzorkem/otiskem, nebo zda je možné zapůjčení služebního psa s psovodem
v rámci území Schengenského prostoru. Dále zda si nechávají psovodi své služební psy po
vyřazení, účastní-li se psovodi se služebním psem závodů ve sportovní kynologii dle

6
zkušebních řádů (IPO/NZŘ), jestli jsou vhodnější psi vykastrovaní a jediná hypotéza zní, zda
se pes může při výkonu služby (porovnáváním pachových konzerv) přepracovat.
Pro zpracování bakalářské práce byly využity teoretické poznatky z odborné české
literatury a zkušenosti získané z praxe. K dosažení cíle práce byly použity metody deskripce
a explanace a dále bylo provedeno dotazníkové šetření předložené cílové skupině
respondentů. V tomto případě kynologům a psovodům PČR. A jako doplňující metoda
k dotazníkovému šetření byl proveden polostandardizovaný rozhovor s některými
dotazovanými.
Struktura bakalářské práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část
práce začíná kapitolou s názvem základní pojmy, ve které jsou vysvětleny podstatné termíny
související s metodou pachových konzerv. Na tuto kapitolu navazuje kriminalistická
odorologie, která je blíže specifikovaná a vysvětlená a nastiňuje kriminalistické prostředí,
které s metodou pachových konzerv nepřímo souvisí. Třetí kapitola se zabývá pachem. Ten je
s metodou pachových konzerv úzce spjat. Kapitola se detailně zaměřuje na lidský neboli
tělesný pach, který je pro porovnávání pomocí pachové konzervy nejpodstatnější součástí.
Samozřejmostí je zmínění zajišťování pachových stop a samotné vysvětlení co pachová stopa
je, kde se může nacházet a jak s ní dále pracovat. Na kapitolu o pachu navazuje další část,
která nese název jako samotné téma celé bakalářské práce a to zní metoda pachových
konzerv. Téma práce je zde detailně specifikováno včetně historie, vývoje a aktuálního
využívání. Postupu jak se s pachovými konzervami pracuje, kde a za jakých podmínek se
skladují a jak probíhá samotné uchování pachu v pachové konzervě. Pátá kapitola je věnována
služební kynologii u ozbrojeného bezpečnostního sboru - Policie ČR. Zabývá se historií
a postupným vývojem služební kynologie, chovem, výcvikovými středisky a početními stavy
psů. Předposlední, šestá kapitola se věnuje výcviku, jeho jednotlivými způsoby, povahovými
rysy psovoda a obecnou metodologií. Poslední kapitola je obecně věnována samotnému psu
jako zvířeti, jeho vzniku, fyziologii. Část této kapitoly je zaměřená čistě na plemeno Německý
ovčák včetně standardů plemene.
Praktická část práce zobrazuje data z dotazníkového šetření. Nejprve přibližuje
problematiku získávání dat a průběh a ke konci kapitoly nechybí dílčí výsledky získané
vyhodnocením
Závěr práce shrnuje celou bakalářskou práci a odpovídá na hypotézy stanovené
v úvodu práce, nechybí zde doporučení pro budoucí praxi související s metodou pachových
konzerv.

7
1 ZÁKLADNÍ POJMY
S vybraným tématem bakalářské práce souvisí samozřejmě určité specifické pojmy
a výrazy, které je potřeba vysvětlit pro správné pochopení principů metody pachových
konzerv (dále jen MPK). Samotný název bakalářské práce je odborným stěžejním termínem,
se kterým je nutné se seznámit. Dále nesmí být opomenut termín pach, pachová konzerva,
pachová stopa a pachová identifikace osoby, kriminalistická odorologie. Pojmy jsou v dalších
částech práce podrobněji popisovány.
 Metoda pachových konzerv
Metoda pachový konzerv je mladá kriminalistická metoda, která zkoumá
a porovnává pachové stopy osob z místa trestného činu uložené v pachových konzervách
s odebraným pachovým vzorkem podezřelé osoby za pomoci speciálně vycvičeného
služebního psa. Metoda je též nepřímým důkazním prostředkem v trestním řízení a soudním
rozhodnutím.
 Pach
Pach je látka, vyskytující se v plynné podobě v ovzduší. Jde o „podíl odpařených
nebo odsublimovaných molekul nebo atomů, které charakterizují osobu nebo objekt, ze
kterých pochází.“ (Straus, 2010, s. 125) Některé pachy je možné rozpoznat čichem samotné
osoby, jiné je možné charakterizovat pouze na základě přístrojové metody (olfaktronika)
nebo schopnosti čichového ústrojí speciálně vycvičeného psa pro pachové práce
(olfaktorika). Tato skutečnost je závislá na objemu koncentrace vylučovaného pachu.
 Pachová konzerva
Pachová konzerva je skleněná sterilní nádoba s hermetickým kovovým uzávěrem
označená identifikačním štítkem, do které se ukládá pachová stopa a pachový vzorek
nanesený na pachovém snímači, který je následně porovnávám v řadě pachových konzerv.
 Pachový snímač
Pachový snímač je druh sterilní textilie o 3 velikostech: I. 30x30 cm, II. 15x30 cm
a III 15x15 cm. V odborné terminologii se dále nazývá aratex. Zachycuje se na něj pachová
stopa nebo pachový vzorek podezřelého.
 Pachová stopa
Je latentní kriminalistická stopa, která se zajišťuje na pachový snímač (aratex),
ukládá se do pachové konzervy předepsaným způsobem a následně se porovnává
s pachovým vzorkem podezřelé osoby za pomoci speciálně vycvičeného psa.

8
  Pachová identifikace osoby
Je proces, při kterém se porovnávají pachové stopy s pachovými vzorky
podezřelých osob. V důsledku provedení pachové identifikace dochází k pozitivnímu nebo
negativnímu výsledku porovnání. Pojem je jiným vyjádřením pro metodu pachových
konzerv.
 Kriminalistická odorologie
Kriminalistická odorologie je jednou z kriminalistických technik, která zkoumá
vznik, význam a vlastnosti pachu, rozvoj metod zajišťování pachových stop, jejich
zkoumání a porovnání s pachem konkrétního objektu pomocí analytických přístrojů nebo
čichového ústrojí speciálně vycvičeného služebního psa. Jejím cílem je individuální, nebo
alespoň druhová identifikace osob či objektů. (Porada, 2001, s. 215)
 Služební kynologie
Služební kynologií se rozumí činnost spojená s držením, ošetřováním, chovem,
výchovou, výcvikem a používáním služebních psů a výukou psovodů za účelem plnění úkolů
Policie České republiky (Policie České republiky, 2014).
 Policejně kynologická činnost
Policejně kynologická činnost je činnost psovoda se služebním psem, která je konána
za účelem plnění úkolů Policie České republiky (Policie České republiky, 2014).
 Kynolog
Kynolog je vedoucí oddělení služební kynologie krajského ředitelství policie nebo
policista, který má potřebné odborné znalosti v oboru kynologie a v popisu služební činnosti
má stanovené úkoly spojené s metodickým vedením činnosti služební kynologie u útvaru
Policie České republiky (Policie České republiky, 2014).
 Psovod
Psovod je policista nebo zaměstnanec policie, který má přiděleného služebního psa
k plnění úkolů Policie České republiky; pro účely provádění výcvikových akcí se psovodem
dále rozumí osoba registrovaná jako účastník výcvikové akce, která při akci vede služebního
psa a usměrňuje jeho činnost (Policie České republiky, 2014).
 Služební pes
Služební pes je pes nebo fena, kteří jsou v majetku Policie České republiky včetně
psů a fen, které Policie České republiky využívá k plnění úkolů na základě smlouvy
o výpůjčce (Policie České republiky, 2014). Služební pes je podle mezinárodní
organizace FCI („Federation Cynologique international”), dle upotřebitelnosti, řazen do
1. skupiny, stejně tak jako psi ovčáčtí a hlídací.

9
  Výcvik
Výcvik je systematická a metodicky řízená činnost policisty nebo zaměstnance
směřující k dosažení potřebného stupně vycvičenosti a výkonnosti služebních psů, která
zaručuje jejich upotřebitelnost při výkonu služby; výcvik je prováděn v souladu s metodikou
zpracovanou odborem služební kynologie a hipologie ředitelství (Policie České republiky,
2014)

10
2 KRIMINALISTICKÁ ODOROLOGIE
Dlouhodobým zájmem kriminalistiky je využívání nových poznatků při
identifikování osob a předmětů. Podstatným zdrojem při individuální identifikaci osob se
stal převážně tělesný pach člověka. Jelikož všechny možné pachy vyskytující se kolem nás
nejsou kriminalisticky významné, vznikla jako jedno z mnoha odvětví kriminalistické
techniky kriminalistická odorologie.
Kriminalistická odorologie, v Polsku nazývána osmologie je využívána nejen pro
identifikování, ale i pro zkoumání pachu. Zajímá se o vlastnosti, chemické složení
a samotný vznik pachu, rozšiřuje metody vyhledávání, zjišťování a zajišťování vzorků
pachu, následně získané vzorky pachu podrobuje zkoumání na základě smyslové schopnosti
zvířat (využíváni jsou převážně odborně vycvičení psi) vnímat a rozlišit pachy nebo
zkoumání provádí za pomoci analytických přístrojů. (Musil, Kondrád a Suchánek, 2004.
s. 185)
Zkoumání pachu lze provést biologickými či technickými prostředky. Dle způsobu
používané kriminalistické metody v rámci odorologie rozlišujeme primárně vědeckou
přístrojovou tj. technickou metodu s názvem olfaktronika a metodu s názvem olfaktorika,
která se zabývá čichovými, biologickými způsoby identifikace a v podstatě se vyznačuje
subjektivním způsobem zkoumání pachu prostřednictvím psa.
Bez ohledu na použitou metodu vychází kriminalistická odorologie z vědecky
potvrzených fyzikálně-chemických poznatků, že většina látek za určitých podmínek
uvolňuje do svého okolí částice nesoucí informaci, která odpovídá biologickému
a chemickému složení látky. Smyslově taková informace nabývá charakter pachu. Látky
přímo nevyvolávající odezvu smyslů, avšak potenciálně nebezpečné pro život a zdraví,
bývají často obohacovány odoranty, které zajišťují jejich zaznamenání smysly v případě
úniku, zpravidla v situacích uvolnění mimo distribuční soustavu. Z toho důvodu byly rovněž
vyvinuty přístroje spolehlivě reagující na přítomnost těchto plynů v ovzduší. (Musil,
Kondrád a Suchánek, 2004. s. 185), (Straus, Kloubek, 2010, s. 125)
Z hlediska kriminalistické odorologie se zkoumání pachů soustředí na odhalování
přítomnosti a určování skupinové příslušnosti výbušnin a drog, popřípadě jiných toxických,
hořlavých nebo výbušných látek a těkavých kapalin a plynů, které mají vztah
k trestněprávně relevantnímu jednání. Významnou oblast představují rovněž nespecifické,
orientační zkoušky, kdy se na základě detekce vybraných skupin zájmových látek v dechu

11
nebo potu zjišťuje, zda se určitá osoba nachází pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných
a psychotropních látek.
Specifickým zaměřením odorologie je průzkum lidského pachu s cílem identifikace
konkrétního jedince. Pokud dojde k nalezení spojitosti sejmuté pachové stopy z místa činu
s možným původcem této stopy, může tato skutečnost následně být využita v trestním řízení
jako jeden z prostředků k odhalení možného pachatele činu a popřípadě i dokázání jeho
viny. Kriminalistická odorologie se tak podílí na plnění jednoho z hlavních úkolů
kriminalistiky, kterým je vyhledání, zajištění, zkoumání a využití kriminalistických stop
a dalších kriminalisticky relevantních informací za účelem jejich využití jako soudních
důkazů, a to v zájmu rychlého, úplného a objektivního odhalování, vyšetřování a prevence
trestných činů. (Porada a kol, 2001, s. 21)

2.1 Odorologie jako kriminalistická disciplína

Objektem kriminalistiky je mimo jiné také kriminalistická stopa a její vyhodnocení.

V rámci této činnosti se využívají různé druhy kriminalisticko-technických a taktických
metod a jedna z nich se nazývá kriminalistická odorologie. Objektem kriminalistické
odorologie je pach anorganického i organického původu. Výše uvedená disciplína je
založena na domněnce, že všechny látky mohou postupně uvolňovat molekuly, které odráží
jejich chemické složení a části molekul tvoří pach. Zdroje pachů jsou různé, proto se
prakticky dají rozdělit do dvou skupin na pachy vzniklé lidskou činností (například
průmyslově vyrobené) a pachy přírodní (například pachy osob a zvířat). Samozřejmě nejsou
všechny pachy kriminalisticky relevantní. Potenciálně pro kriminalistiku významné jsou
pachy osob, pachy toxických látek, pachy omamných látek, medikamentů, výbušnin,
aj..(Musil, Kondrád a Suchánek, 2004. s. 186)

12
3 PACH
„Původ pachu je založen na všeobecné schopnosti přírodních látek organického
i anorganického charakteru uvolňovat prostřednictvím odpařování nebo sublimace jednotlivé
molekuly nebo atomy, které charakterizují jejich chemické složení.“ (Straus, Kloubek, 2009,
s. 46)
Každý pach má své specifické vlastnosti. Ať se jedná o pach lidský, zvířecí, nebo
pach věcí, každý bude mít své individuální organické vlastnosti. Pach věcí je oproti lidskému
nebo zvířecímu pachu stálejší, jelikož nedochází k metabolickým změnám ani k vegetativním
procesům, které se v pachu odráží, například kvůli přeměně nepotřebných živin na zásobní
látky. Se stoupající teplotou jsou molekuly pachu uvolňovány rychleji. U člověka je pach
uvolňován do okolí dechem a potem, přičemž z potu je vytvořeno nejvíce pachových stop.
Vylučovaný pot je totiž nezávislí na jeho původci a nelze jej omezit. Potní žlázy neustále
produkují sekreci ze všech částí těla. Nejvíce potních žláz se nachází v axilách, v podkolení
jamce a tříslech. Po povrchu celého těla lze identifikovat 3 až 4 milióny potních žláz.
V letních měsících jsou produktivnější z důvodu termoregulační funkce. Dále zajišťují funkci
ochranou a hydratační. Potní žlázy se dělí na dva druhy a to ekrinní (zajišťují funkci
termoregulační a hydratační) a apokrinní (aktivují se po dosažení pohlavní zralosti a nachází
se v axilách, u genitálií a perianálně). Velké neboli apokrinní potní žlázy jsou ovlivněny
našimi pocity a reagují na jakékoli emoční změny, například když se bojíme, jsme vzrušeni
atd. Mají specifický pach, který je u všech osob individuální. (Eis, 1954, s. 16) (Porada,2001,
s.216)
Hlavní složkou potu je voda, dále minerální látky, soli i organické látky. Objevují se
i kyseliny, například kyselina mléčná. Pot je ovlivněn i naším zdravotním stavem nebo
nutným užíváním antibiotik. (Straus, Kloubek, 2009, s. 46)
Díky vysoce citlivému čichovému ústrojí vycvičených služebních psů lze s jejich
pomocí individuálně identifikovat jedince. U jednovaječných dvojčat, která mají stejnou
genetickou výbavu je pro psa velmi obtížné je odlišit.

13
3.1 Lidský pach

Je pro účely kriminalistické odorologie označován někdy jako tělesný pach.

Individuální tělesný pach je tvořen pachem osobitým (vylučování kožního mazu, dýchání
kůží, pocení) a pachem regionálním (pach hlavy, pohlavní orgánů, dlaní, análního otvoru).
Pro individualizaci osoby je nejdůležitější pach osobitý. Rozdílnost tělesného pachu je
ovlivněna způsobem života, věkem, rasou, stálým podáváním medikamentů, špatným
zdravotním stavem, zvýšenou konzumací alkoholu, kouřením, užíváním psychotropních látek,
atd. Některá povolání jsou spojená s určitým specifickým odérem, například osoby
zaměstnané ve zdravotnictví nebo v průmyslu. (Nový, 1995, s. 133)
Významným faktorem ovlivňující pach je vnější okolí. Převážně počasí, kdy se na
přímém slunečním světle molekuly pachu odpařují a při průtrži zase smývají a odtékají pryč.
Ideálními podmínkami pro uchování pachových stop je oblačno s ranní rosou nebo mírním
deštěm, který funguje jako konzervátor. Neopomenutelným faktorem ovlivňující pach je
samotné konkrétní prostředí, kde se pachová stopa nachází, například povrch země. Tělesný
pach je celkově utvořen z pachu individuálního a z pachů okolního prostředí
tj. z přidružených pachů. (Ryneš, 1997, s. 10).
Důležitým faktorem pro vypracování pachové stopy je časový úsek mezi vznikem
a zajištěním stopy. Za čerstvou stopu se považuje stopa stará maximálně jednu hodinu. Za
normální stopu je považovaná stopa od jedné do tří hodin stáří a vychladlá stopa je stará přes
tři hodiny. Výše uvedené časové horizonty platí, ale pouze pro pachové stopy v terénu.
(Ryneš, 1997, s. 11).

3.2 Pachová stopa

Pachová stopa je velmi nestálá, tzn. těkavá a s působením okolního prostředí

a časovým horizontem od vzniku stopy po zajištění se postupně ztrácí, až není možné ji
vyhodnotit. Negativním faktorem pachových stop je jejich možné překrytí jiným pachem.
Pozitivem je nemožnost zabránění jejich vzniku. (Vitásek, 1993, s. 502)
Jsou dvě formy pachových stop v rámci kriminalistické technické činnosti. Každá
forma potřebuje specifický způsob zajištění. Pachová stopa vzniklá při kontaktu
s původcem pachu je ovlivněna množstvím přeneseného pachu závisícího na době trvání
kontaktu, jeho intenzitě a vlastnostech předmětu. Například nejčastěji zajišťované pachové

14
stopy vzniklé při přímém kontaktu jsou pachové stopy z volantu automobilu, kdy se dotýká
ruka řidiče volantu nebo stopy z klik u dveří a dále stopy vzniklé držením mobilního telefonu.
Pachová stopa vzniklá při vylučování látek do okolí. Tyto pachové stopy lze využít
převážně v uzavřených prostorách, jelikož jsou nestálé. Nejčastěji zajišťované výše uvedené
pachové stopy, jsou od výbušnin nebo drog. (Musil, Kondrád a Suchánek, 2004. s. 186)
Pachová stopa je stopa latentní tzn. nezávislá na původci. Jde hlavně o částice
lidských tkání a sekrecí, které souvisí fyziologicky s tělním pachem. Například odloupnutí
kožní buňky, slina při mluvení, ulomení nehtu atd.

3.2.1 Zajišťování

Dříve se pachová stopa zajišťovala nejčastěji nasátím pachu do sterilní injekční

stříkačky. Dnes již zajišťování probíhá formou absorbování pachu na speciální tkaninu,
nejčastěji aratex, která se dále uzavře se sterilním hermetickém obalu – pachové konzervě.

15
4 METODA PACHOVÝCH KONZERV

4.1 Vznik a vývoj

Úplným základem pro vznik této metody byl pouze rozvoj sledování pachové stopy
podezřelé osoby. Policejní kynologové jako první seskupovali nové poznatky a tvořili
originální metodické postupy. Později i odborníci začali zkoumat problematiku pátrání po
osobách díky individualitě pachu., který je neustále a hlavně nezávisle lidským tělem
vylučován do ovzduší. Na počátku metody vycházeli policejní kynologové z nesčetněkrát
ověřeného faktu, že pes je schopný díky svým predispozicím oproti člověku vysledovat
hledané a nezvěstné osoby. S postupem času, kdy se metodou začali zajímat samotní
kriminalisté (zlom nastal v okamžiku, kdy výsledky z praxe jednoznačně začali naznačovat
možnost individuální identifikace osoby), teprve nastal zlom v metodě identifikace osob.
(Ďurišin, 2016, s. 243)
V socialistickém Československu (ČSR) se kriminalistika prvně zajímala použitím
psa při sledování pachové stopy osoby na místě trestného činu v publikaci s názvem Základy
kriminalistiky z roku 1954. Autorem odborné literatury byl pan Bohuslav Němec. V této době
ale ještě nebyly pachové stopy považovány za stopy technické. Doktor Vilém Eis byl
člověkem, který se ve své publikaci prvně v ČSR zabýval sledováním individuálního pachu
osoby, o metodě pachových konzerv se ale ještě nezmiňuje. Další odborná literatura s názvem
Učebnice kriminalistiky z roku 1959, se ani po Eisově publikaci stále nezajímá
o problematiku individuální identifikace osoby. (Ďurišin, 2016, s. 246)
V rámci Veřejné bezpečnosti (VB) byla metoda pachových konzerv z počátku
zařazena ke služební kynologii jednotlivých pracovišť kriminální policie a definovaná byla
jako metoda kriminalistické taktiky. MPK byla první, plnohodnotnou a jedinou metodou
služební kynologie VB používané v policejní praxi v době, kdy její výsledky nebyly
považovány za hodnotné důkazy v trestně procesním řízení. V roce 1974 byla prvně MPK
zavedená v Československu rovnou v rámci výcvikového kurzu probíhajícího
v kynologickém cvičišti v Tuchoměřicích na Praze západ. Kurzu trvajícího 12 týdnů se
účastnili a úspěšně jej zakončili dva psovody. Jeden psovod pocházel z Krajské správy VB
Košic a druhý z Městské správy VB Prahy. Finální podobu získala nová metoda až ve
výcvikovém středisku Federální správy VB Dolní Břežany na jižním okraji Prahy. Na všech
kriminálních odborech ČSR krajských správ národní bezpečnosti našla v následujících letech

16
metoda využití. V druhé polovině 70. let se na již zmíněných krajských správách vybudovala
pracoviště přímo pro MPK. Jako prostředek kriminalistické taktiky metodu po vybudování
odborných pracovišť využívali operativní pracoviště všeobecné a hospodářské kriminality.
Další vývoj zůstal jen v působnosti expertů policejní kynologie na federální úrovni. Začaly se
kompletovat materiály zhodnocující úroveň používané nové metody a do koncepce byly
zahrnuty i návrhy jak metodu zefektivnit pro další praxi. Vývoj negativně ovlivňovala jen
částečná možnost mezinárodní spolupráce, ale i přes komplikace se povedlo metodu obohatit
o nový poznatek (pomocníka při kladení řady konzerv v porovnávací místnosti). Do
dne 28. února roku 1989 nemohla být metoda použita v rámci trestně právního řízení, jelikož
byla v přísném stupni utajení. V praxi to znamenalo, že dokumentace zajišťování pachových
stop z místa činu může být součástí spisu z obhlídky místa činu. Odklon MPK od
kriminalistické taktiky ke kriminalistické technice nastal, když se stala objektem vědeckého
bádání v kriminalistice. (Ďurišin, 2016, s. 247-248)

4.2 Provedení MPK

4.2.1 Postup při zajišťování otisku pachové stopy:

Zajišťování pachových stop provádí vždy vyškolený technik, postup může případně
konzultovat s psovodem. Vyhledání a zajištění otisku pachové stopy se provádí zpravidla jako
přednostní kriminalistickotechnický úkon v rámci ohledání místa činu. Minimální doba
potřebná k sejmutí pachové stopy je 30 minut, lze však dle potřeby prodloužit. Zajištěný otisk
pachové stopy se ukládá do sterilizované pachové konzervy, která již byla zkompletována na
odborném pracovišti a je připravena k uchovávání otisku pachové stopy. Při manipulaci
s pachovým snímačem se vždy používají sterilní nástroje. (Policie České republiky, 2017)
Pachová konzerva s otiskem pachové stopy se neprodleně opatří štítkem s modrým
potiskem, v němž se vyplní údaje potřebné pro odborně správný postup při porovnání:
a) datum zajištění otisku pachové stopy,
b) místo, odkud byl otisk pachové stopy zajištěn,
c) číslo jednací,
d) příjmení a osobní evidenční číslo kriminalistického technika, který otisk pachové
stopy zajistil.“ (Policie České republiky, 2017).

17
Poté se pachová konzerva vloží do bezpečnostního sáčku, který se po zajištění otisku pachové
stopy uzavře. Otisk pachové stopy (OPS) musí být doručen do 15 dnů na odborné pracoviště.
Obr. č. 1: Sada na snímání pachové stopy a uložení do pachové konzervy

Zdroj: vlastní
Příklady z praxe
Při snímání pachové stopy z drobných předmětů se na vnitřní stranu hliníkové fólie
sterilním nástrojem rozprostře pachový snímač, do kterého se sterilním nástrojem vloží
předmět, ze kterého má být sejmuta pachová stopa. Pachový snímač se s předmětem zabalí do
hliníkové fólie. Po uplynutí doby potřebné k sejmutí pachové stopy se předmět sterilním
nástrojem vyjme a pachový snímač se sterilním nástrojem vloží do obalu, který se ihned
uzavře.
Při zajišťování pachových stop z vlasů je třeba zajistit u vlasů odstřižených nebo
přetržených množství minimálně 5 kusů vlasů. Jeden kus vlasu stačí v případě, že je
vypadnutý vlas i s vlasovým váčkem (kořínkem). (Policie České republiky, 2017).

18
 Při OPS z předmětu uloženého pod vodou je nutné předmět umístit do sterilní
nádoby nebo na sterilní podložku, kde se nechá přirozeně uschnout. Předmět nesmí být
vystaven přímému slunci a podpůrným tepelným zdrojům pro rychlé vysoušení nebo uměle
vyvolanému proudění vzduchu. Pachové snímání z takového předmětu trvá 48 hodin až
5 dnů. S otiskem pachové stopy je možno pracovat až po uplynutí této doby.
Zajištění otisku pachových stop musí být zadokumentováno. Dokumentace se
provádí do předem vytvořených protokolů. Nejprve se vypisuje protokol o ohledání, dále
protokol o zajištění otisku pachové stopy. První protokol doplňují fotografie nebo
videozáznam. (Policie České republiky, 2017).

4.2.2 Odběr pachového vzorku

Odběr pachového vzorku provádí vždy proškolená osoba stejného pohlaví, jako
osoba, které má být vzorek odebrán. Při odběru vzorku nesmí být přítomen technik ani žádná
jiná osoba, která se podílela na zajišťování pachových stop v místě činu. Osobě, jejíž
totožnost má být potvrzena, se nejčastěji odebírají 2 vzorky, k dispozici budou tedy
2 srovnávací pachové konzervy. Osoba, které se bude pachový vzorek odebírat, musí být
řádně před odběrem poučena. Každý vzorek se uloží do samostatného obalu. Při odběru vlasů
se postupuje obdobně. Odběr pachového vzorku je opět zdokumentován do protokolu.
Protokol o odběru pachového vzorku je v tištěné a digitální podobě distribuován příslušnému
policejnímu orgánu. (Policie České republiky, 2017)

4.2.3 Porovnávání

Porovnání provádí příslušné odborné pracoviště na základě žádosti příslušného

policejního orgánu o odborné vyjádření v oboru kriminalistiky odvětví kriminalistické
techniky - kriminalistické identifikace osob metodou pachové identifikace. Při zajišťování
srovnávacích pachových konzerv od více osob, jejichž totožnost má být porovnána v téže
trestní věci, je nutné, aby vzorek pachových konzerv u každé osoby snímal jiný policista.
Porovnání se provádí výhradně v porovnávací místnosti odborného pracoviště. Proškolený
policista vyjme sterilním nástrojem pachový snímač z obalu a tímto nástrojem jej přiloží
osobě, které je odebírána srovnávací pachová konzerva, na holé tělo z boku v oblasti pasu.
Zde jej připevní vhodným způsobem vylučujícím kontaminaci a nechá působit po dobu
nejméně 20 minut. (Policie České republiky, 2017)

19
 Porovnání se skládá:
 „z kontrolního porovnání a dvou dílčích porovnání provedených jedním psem,
 z kontrolního porovnání a dvou dílčích porovnání provedených druhým psem.“
(Policie České republiky, 2017)
Porovnání řídí expert a na základě jeho pokynů jej se služebním psem provádí psovod.
Psovod, který bude v daném případě provádět se psem dílčí porovnání, nesmí provést
rozmístění pachových konzerv v řadě pro potřeby předmětného dílčího porovnání a nebude
znát umístění porovnávané pachové konzervy do ukončení. Expert řídí obě dílčí porovnání
prováděná jedním psem, vybírá vhodné doplňkové pachové konzervy a odpovídá za jejich
rozmísťování v řadě, rozhoduje o vlastním průběhu porovnání, sleduje porovnání
z odděleného prostoru v porovnávací místnosti a nesmí žádným způsobem ovlivňovat průběh
samotného porovnání prováděného psem. (Policie České republiky, 2017)
V řadě zpravidla 8 konzerv je umístěna jedna pachová konzerva s otiskem nebo
vzorkem osoby. Rozlišování pachů se provádí za účelem identifikace osoby podezřelé ze
spáchání trestného činu. Služební pes vyloučí v krátkém časovém úseku větší počet osob nebo
otisků pachové stopy. Pachové konzervy i srovnávací pachové konzervy se používají
k porovnávání pachů teprve po 24 hodinách od jejich snímání a nejméně 10 hodin po dodání
na odborné pracoviště, pokud není z taktického hlediska nutno provést porovnání dříve.
(Policie České republiky, 2017)
Před začátkem srovnávání pachů provede psovod - specialista kontrolu náhodné
zajímavosti pachové konzervy. Za pachovou konzervu z místa činu položí cvičnou pachovou
konzervu se stejným pachem a služebnímu psovi z ní dá načichat. Pokud služební pes označí
pouze cvičnou pachovou konzervu, je náhodná zajímavost vyloučena. Označí-li jinou
pachovou konzervu, nelze ji pro další srovnávání pachů použít. Po nasátí pachu z načichávané
pachové konzervy služební pes přičichává k jednotlivým srovnávaným pachovým konzervám
postaveným v řadě a provádí rozlišení pachů, přičemž srovnávanou pachovou konzervu se
shodným pachem označí nacvičeným způsobem, obvykle zalehnutím. Psovod nesmí
služebního psa jakkoli ovlivňovat. Psovod změní pořadí srovnávaných pachových konzerv
v řadě a pokračuje ve srovnávání pachů. (Policie České republiky, 2017)
Označí-li služební pes srovnávanou pachovou konzervu, umístí ji psovod na jiné
místo a srovnávání pachů opakuje. Je-li stejná srovnávaná pachová konzerva označena
stejným služebním psem opakovaně, vyjme psovod označenou srovnávanou pachovou
konzervu z řady a provede kontrolní výkon. Přitom služební pes nesmí označit žádnou jinou
srovnávanou pachovou konzervu. Dále psovod vrátí odebranou srovnávanou pachovou

20
konzervu do řady a po třetím shodném označení je možno srovnávání pachů považovat za
průkazné. Totéž provede s druhým psem. V případě, že pes prvně neoznačí žádnou pachovou
konzervu, je možné projít řadu jedenkrát znovu. Pokud nedojde k označení, pachová spojitost
nebyla prokázána. (Policie České republiky, 2017)
Srovnávání pachů se provádí v těchto variantách:
 srovnávací pachová konzerva s pachovými konzervami s otisky pachových
stop (od osob k místu činu),
 pachová konzerva s otiskem pachové stopy se srovnávacími pachovými
konzervami (od místa činu k osobám),
 pachová konzerva s otisky pachových stop s pachovými konzervami s otisky
pachových stop (otisky pachových stop z míst činů navzájem),
 srovnávací pachové konzervy mezi sebou (pro kontrolu shodnosti původního
a revizního odběru). (Policie České republiky, 2017)

4.2.4 Manipulace s pachovými konzervami

Pro manipulaci i pro sterilizaci určí vedoucí oddělení služební kynologie pracovníky,
kteří ovšem nemohou být stejní pro oba dva druhy pachových konzerv tj. pro konzervu
s otiskem a pro pachovou konzervu se vzorkem. Součástí zkompletované pachové konzervy
jsou jednorázové sterilní rukavice, sterilní nástroj pro manipulaci s tkaninou aratex, kde se
zachycují pachové částice a štítky pro polepení. Jeden štítek modré barvy slouží pro označení
pachových konzerv s otiskem a druhý štítek červené barvy je určen pro pachové konzervy
s pachovým vzorkem osoby. (Policie České republiky, 2017)
Skladování pachových konzerv má také svůj řád. Pachová konzerva doplňková musí
být uchovávána ve skladu odděleně od pachových konzerv s otiskem nebo vzorkem. Dále
musí být pachové konzervy zabezpečeny, aby nedošlo k poškození, záměně, ztrátě či zničení
a ještě musí být chráněny před přímým slunečním zářením.
V případě že byla při porovnání použita pachová konzerva s otiskem pachové stopy,
vyřadí se z evidence a zlikviduje. Pro opětovné použití je možné ponechat pouze skleněnou
nádobu, která se následně vysterilizuje. Pokud k porovnávání nedošlo, uchová se pachová
konzerva s otiskem pachové stopy po dobu 3 let. Lhůtu lze prodloužit o 2 roky. Pro pachové
konzervy s pachovým vzorkem osoby platí totéž co pro pachovou konzervu s otiskem
pachové stopy. Pachové konzervy s pachovým vzorkem osoby určené k likvidaci je možné
anonymizovat a použít je jako doplňkové pachové konzervy při jiných porovnáních nebo při
výcviku psů, ovšem o anonymizování a likvidaci se musí sepsat záznam. (Policie České
republiky, 2017)

21
5 PČR A KYNOLOGIE
Podstatnou částí z oblasti služební kynologie je samotný výběr policejního psa.
Tento úkon by měla vždy provádět pouze řádně proškolená a odborná osoba s mnoha lety
zkušeností.
Aktuálně u PČR může být do akce nasazeno celkem 714 služebních psů s platnou
kategorií použití. U krajských ředitelství policie a útvarů s celostátní působností je v současné
době zařazeno do výkonu služby 413 psů hlídkových, výjezdových a strážních a 278 psů
specialistů, do kterých se řadí psi s kategorii MPI, jež se používají v rámci metody pachových
konzerv. Psovodi se služebními psy jsou zařazeni na oddělení služební kynologie u všech
krajských ředitelství policie, službě cizinecké policie, ochranné službě. Služební kynologie
u krajských ředitelství jsou organizačně začleněna pod odbory pořádkové policie krajských
ředitelství. Na oddělení služební kynologie jsou zařazeni psovodi specialisté, kteří provádějí
na daném území výkon služby se služebními psy specialisty na detekci omamných
a psychotropních látek, detekci výbušnin, detekci akcelerantů, detekci zbraní a jejich částí,
detekci lidských částí a ostatků a se specialisty na metodu pachové identifikace a ode
dne 1.1.2009 i psovodi skupin základních kynologických činností, kteří s pátracími psy
provádějí všechny potřebné činnosti dle požadavků útvarů počínaje prací na místě trestného
činu a v jeho okolí, přes vyžádání na zákroky při signálech k ochraně objektů a narušení
veřejného pořádku až k plánovanému výkonu služby a k preventivní činnosti v místech
možnosti páchání trestných činů. (PČR, 2018)

5.1 Historie

Služební psi doprovázejí četníky přes sto let. Pes vypomáhal četnictvu již na počátku
19. století za Rakousko-Uherské monarchie a obvyklým plemenem byl německý ovčák.
V prvních letech patřil pes svému psovodovi a byl jím také vycvičen. Tým (pes a policista)
působil v pohraničí, četnické a policejní službě. Rok po začátku první světové války vznikl na
našem území první státní psinec v Písku, kde probíhaly kurzy pro psovody a jejich psy.
V roce 1924 byl na náklady ministerstva vnitra zakoupen a upraven objekt bývalé
židovské synagogy v Pyšelích, v němž následně v roce 1924 vznikl Ústav pro chov a výcvik
služebních psů četnictva. V Pyšelích byli chováni psi plemen německého ovčáka, airedale-

22
terriera, dobrmana, knírače, boxera, rottweilera, tatranští ovčáci, karpatští ovčáci
a komondoři. (Policista.cz, 2016)
Poválečný vývoj
K dalšímu nárůstu počtu psů, zařazených do bezpečnostní služby, došlo v roce 1946
v důsledku vytvoření pohraničních pluků SNB, které měly v sestavě 50 psů. Do roku 1950
tento počet vzrostl na celkem 150 a do počátku roku 1951 na 210 psů.
V roce 1952 byla do sestavy PS zařazena i chovná stanice Ústavu v Pyšelích, odkud
došlo k předání výcvikové činnosti nově vznikajícímu výcvikovému středisku psovodů
a služebních psů Veřejné bezpečnosti v Býchorech. K definitivnímu ukončení činnosti
původního Ústavu v Pyšelích došlo 30. 6. 1956.
V listopadu 1953 vzniká chovná stanice Prackovice nad Labem. Je to první zařízení
tohoto druhu u SNB. Pro útvary SNB se zde odchovávali psi plemen německého ovčáka,
dobrmana, bígla, bladhaunda, labradorského retrívra a krátkou dobu zde v chovu působily
i dvě vlčice. (Policista.cz, 2016)
Další chovná stanice vznikla v roce 1954 v obci Hostouň
V roce 1955 bylo v sestavě PS zařazeno celkem 1 081 psů. Doplňování psů nákupem
a ze stávajících chovatelských stanic již nestačilo pokrýt požadavky, a tak došlo v roce 1957
k rozhodnutí zřídit chovatelské stanice psů pro výkon služby u všech brigád PS vzniklých při
reorganizaci v roce 1951.
Po stabilizaci stavu psů v sestavě PS se v průběhu následujících tří desítek let chovné
stanice PS postupně opět sdružovaly a chovná stanice z obce Hostouň se v roce 1962
přemístila do Domažlic k brigádě PS.
V roce 1965 se v sestavě bezpečnostních sborů nacházelo 1418 psů, do roku 1970
tento počet poklesl na 1262 psů. V pozdějších letech počet psů opět stoupal a v roce 1984
bylo jen v sestavě šesti brigád PS 1408 psů. Čtyři chovatelské stanice zajišťovaly obměnu psů
u ministerstva vnitra.
Odchov psů pro výkon služby v tehdejším Sboru národní bezpečnosti probíhal
v Prackovicích nad Labem. V Aši, Libějovicích a Domažlicích to byli služební psi pro
potřeby útvarů pohraniční stráže. (Policista.cz, 2016)
Po revoluci klesá počet služebních psů
S klesajícím počtem služebních psů se v následujících letech snižoval i počet
chovatelských stanic. Pro nadbytečnost došlo v květnu roku 1992 ke zrušení chovné stanice
v Aši, v roce 2005 byl restituentovi navrácen areál chovné stanice v Libějovicích. V roce
2011 se z ekonomických důvodů rozhodlo o utlumení chovu služebních psů v chovné stanici

23
v Prackovicích nad Labem, přičemž objekt chovné stanice zůstal v majetku policie. Dnes je
policie jediným bezpečnostním sborem v ČR, který disponuje vlastní chovnou stanicí a ta se
nachází právě ve zmiňovaných Domažlicích. (Policista.cz, 2016)

5.2 Chovné stanice a výcviková střediska

Chovem služebních psů se rozumí činnost spojená s výběrem chovných služebních

psů, včetně psů a fen mimoslužebních ze soukromých chovů, jejich uchovnění podle platných
chovatelských řádů klubů Českomoravské kynologické unie, odchovem štěňat
v chovatelských stanicích odboru služební kynologie a hipologie ředitelství a výchovou
mladých služebních psů a jejich předáváním na jednotlivé útvary PČR. (Policie České
republiky, 2014)
Psi odchováni u PČR byli nejprve pojmenováni dle své chovné stanice. Za svým
jménem měli dále zkratku chovné stanice SNB a z Pohraniční stráže. Posléze se název CHS
změnil na název od Policie a následně od Policie České republiky. Všichni psi, kteří se dnes
narodí u Policie, mají název chovné stanice od Policie České republiky (např. Berry od
Policie ČR).
V současné době se služební psi odchovávají v chovných stanicích:
Domažlice
Nejstarší dějiny města Domažlic jsou spjaty s celní osadou, která existovala již
v 10. století. Tamní krajinou procházely zemské stezky, podél nichž byly zakládány chodské
vesnice. Jejich obyvatelé (Chodové) konali hraniční pochůzky a dbali na bezpečnost těchto
stezek. Po nich převzala ochranu státních hranic Pohraniční stráž (PS), která ji vykonávala
až do roku 1990, která také vybudovala chovnou stanici v obci Hostouň v okrese Domažlice.
V roce 1962 byla tato chovná stanice přemístěna do Domažlic na pohraniční brigádu PS.
V současné době je zde osmnáct chovných fen. V průměru je v chovné stanici ročně
odchováno okolo 100 štěňat. Z těchto štěňat jsou vybírány přísnou selekcí další vhodné feny
k chovu. (PČR, 2018)
Výcviková střediska PČR
Další důležitou součástí Odboru služební kynologie a hipologie jsou výcviková
střediska. Nestačí jen psy odchovat, ale psovodi se musí se psy připravovat k plnění
důležitých úkolů. K tomuto účelu jsou určena výcviková střediska. Výcviková střediska se
dělí na střediska s všestranným výcvikem a speciálním výcvikem. Všestranný výcvik se dělí

24
na disciplíny: pachové práce, poslušnost a obranné práce. Speciální výcvik se soustředí na
speciální pachové činnosti, kdy je pes cvičen k vyhledání a detekci určitých látek – metoda
pachové identifikace, vyhledání drog a omamných látek, vyhledání výbušnin a nástražných
výbušných systémů, vyhledání zbraní, vyhledání lidských ostatků, detekci akcelerantů,
vyhledání osob v dopravních prostředcích. Psovodi v jednotlivých typech kurzů absolvují
výcvik v délce 14 dnů až 20 týdnů. (PČR, 2018)
Výcvikové středisko služebních psů Býchory
Je nejstarším výcvikovým policejním střediskem. Od roku 1929 byl psovod
se služebním psem zahrnut do systemizovaného stavu četnických pátracích stanic. Jednalo se
o opatření navazující na přičlenění Ústavu pro výcvik a chov služebních psů četnictva
v Pyšelích k Ústřednímu četnickému pátracímu oddělení v Praze. V roce 1952 bylo zřízeno
nové výcvikové středisko Veřejné bezpečnosti pro výcvik služebních psů v Býchorách. Tím
bývalé výcvikové středisko v Pyšelích zaniklo. Psi se zde připravují především
k všestrannému využití, tedy pro hlídkovou a výjezdovou službu. Psům je po absolvování
kurzu a splnění podmínek přezkoušení zadána kategorie hlídkového či pátracího psa. (PČR,
2018)
Výcvikové středisko služebních psů Dobrotice
Výcvikové středisko Dobrotice bylo v letech 1993-1994 přebudováno z bývalé
školní pohraniční roty. Je dislokováno ve Zlínském kraji. První kurzy psovodů se služebními
psy zde byly zahájeny v září 1994. Středisko má celostátní působnost s kapacitou 80 kotců
pro služební psy a jeho činnost je zaměřena zejména na odbornou přípravu psovodů a výcvik
služebních psů Policie České republiky. Na základě meziresortních dohod je zde dále
prováděna odborná příprava psovodů se služebními psy obecních (městských) policií
a vězeňské služby. Psi se zde připravují především k všestrannému využití, tedy pro
hlídkovou a výjezdovou službu. Psům je po absolvování kurzu a splnění podmínek
přezkoušení zadána kategorie hlídkového či pátracího psa. Dále se zde ze speciálních činností
připravují psi k vyhledání osob v dopravních prostředcích. Tito specialisté jsou zařazeni
především u služby cizinecké policie. (PČR, 2018)
Výcvikové středisko služebních psů Plzeň - Bílá Hora
Výcvikové středisko Plzeň - Bílá Hora vzniklo koncem šedesátých let jako
výcvikové středisko služebních psů ozbrojené ochrany železnic, později železniční policie.
Nachází se v rekreační oblasti boleveckých rybníků, na břehu řeky Berounky na předměstí
města Plzně. Během několika let středisko prošlo řadou úprav a stavebních zásahů
až do současné podoby. Je zde vybudována cvičná kóje pro výcvik psů na metodu pachové

25
identifikace. Dále je ve výcvikovém středisku sklad pachových konzerv, sterilizátor a vše
potřebné k výcviku těchto specialistů. V současné době zde probíhá výchova a výcvik
mladých psů pro doplnění potřeb jednotlivých útvarů Policie ČR. (PČR, 2018)
Nová chovatelská stanice
Policie ČR dne 16.7.2018 slavnostně zahájila provoz nové chovatelské stanice
v Prackovicích nad Labem.
První chovatelská stanice vznikla v Prackovicích v roce 1953 a sloužila pro odchov
německých ovčáků, dobrmanů, bíglů, bloodhoundů, labradorských retrívrů a dalších plemen.
V roce 2012 byla z ekonomických důvodů zrušena a uzavřena. Do současné doby služební
chov psů zajišťovala chovatelská stanice v Domažlicích.
Jelikož Policie ČR dlouhodobě usilovala o zajištění lepších podmínek pro chov psů,
bylo rozhodnuto o opětovném přesunutí chovatelské stanice do Prackovic. Celková
kapacita nově zrekonstruovaného areálu je 70 kotců s výběhy. V plánu je každý rok odchovat
ve stanici přibližně sto štěňat, která najdou uplatnění na odděleních služební kynologie
a dalších specializovaných útvarech po celé České republice. (PČR,2018)

5.2.1 Rozdělení služebních psů dle jejich

upotřebitelnosti

Služební psi se dle druhu výcviku a použití dělí u PČR do kategorií:

a) hlídkové, kteří se používají zejména k:
1. preventivní činnosti na úseku ochrany veřejného pořádku,
2. zákrokům proti narušitelům veřejného pořádku,
3. prohlídce a průzkumu terénu, objektů nebo dopravních prostředků za účelem
vyhledání osob a avizaci,
4. střežení a eskortám osob,
5. zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku v dopravních prostředcích,
6. plnění speciálních úkolů v případech zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti
zejména při jeho hromadném narušení,
7. pronásledování a případnému zadržení prchající osoby, která se dopustila
protiprávního jednání, nebo pachatele z místa činu po stopě,
8. využití u zásahových jednotek
9. ochraně vnitrostátních letišť s mezinárodním provozem, chráněných osob, objektů
zvláštní důležitosti,

26
 10. zabránění vstupu do uzavřených prostorů,
b) pátrací, kteří jsou zařazeni do výjezdových skupin a používají se zejména k:
1. vyhledání a sledování pachové stopy,
2. širšímu ohledání místa činu za účelem vyhledání důkazních materiálů,
3. vyhledání vystřelených nábojnic a nalezení předmětů majících vztah k trestné
činnosti nebo pachateli,
4. pátrání po hledaných a pohřešovaných osobách, případně ukrytých osobách
v objektech, terénu a v dopravních prostředcích,
5. pronásledování a případnému zadržení prchající osoby, která se dopustila
protiprávního jednání,
6. pátracím akcím,
c) specialisty, kteří se používají dle kategorie ke speciálním úkonům, kterými jsou:
1. metoda pachové identifikace,
2. vyhledávání drog (omamných a psychotropních látek a jejich prekursorů),
3. vyhledávání výbušnin,
4. vyhledávání palných zbraní a jejich komponentů,
5. vyhledávání živých osob,
6. vyhledávání osob v dopravních prostředcích,
7. vyhledávání neživých osob, jejich částí, případně místa jejich původního uložení,
8. detekce hořlavých kapalin na místech požáru,
9. další speciální činnosti vyplývající z potřeb výkonu služby,
d) strážní, kteří se používají k:
1. střežení objektů nebo prostor,
2. avizaci na přicházející nebo ukrytou osobu.(ZPPP č. 9, 2009)

5.2.2 Jednotlivý počet psů s kategorií MPI

Počty služebních psů na krajských ředitelstvích policie ke dni 2.5.2018 dle získané
kategorie praktického použití u útvarů na metodu pachové identifikace:
KŘP hl.m.Praha – 5, KŘP Jihočeské – 1, KŘP Jihomoravské – 7, KŘP Moravskoslezské – 4,
KŘP Pardubické – 2, KŘP Plzeňské – 8, KŘP Středočeské – 6, KŘP Ústecké – 2.
KŘP Karlovarské, Vysočina, Liberecké, Olomoucké, Zlínské nemá žádného psa s kategorií
MPI. Celkem je v České republice s kategorií MPI 39 služebních psů. (Územní odbor PČR
Kladno, 2018)

27
6 VÝCVIK PSA K PACHOVÝM PRACÍM
Vycvičit psa pro pachové práce je jeden z nejobtížnějších úkonů. Příčiny složitosti
výcviku pachových prací spočívají v tom, že člověk nedokáže psovi verbálně vysvětlit, co
po něm bude chtít, nýbrž se spoléhá na jeho vrozený instinkt a za něj jej budeme chválit.
Například při učení povelu vstaň, jej vyslovíme a tlakem ruky si vypomůžeme, aby nám pes
zvedl zadní část těla. S postupem času již pomoc ruky nebude potřeba a pes povel
automaticky vykoná po verbálním podnětu. V případě zákusů u obran zase stačí psa řádně
namotivovat, neboli spíše vyexcitovat. Výcvik ke stopování je ovšem úplně jiný. Záleží na
vytrvalosti a zkušenostech psovoda. Ten musí pochopit, že pes na rozdíl od nás má
nejvyvinutější základní smysl čich a používá jen automaticky. Před domestikací byl pes na
čich odkázán a mohl si díky tomuto smyslu najít potravu a lovit, ale kdyby psovod spoléhal
jen na výše uvedenou skutečnost a psa by neusměrňoval, k pachovým pracím by bylo zvíře
nepoužitelné. Dalším důležitým faktem je genetická výbava psa, tzn. předpoklad, že pes
bude čichat. Fyzická a psychická kondice zvířete a neomylnou součástí výcviku, musí být
pravidelný trénink, který zvíře nesmí, ale nadměrně zatěžovat a unavovat. Trénink musí
zvíře bavit, aby udrželo pozornost a bylo schopno si zapamatovat naše nároky. (Eis, 1954,
s. 9-10)

6.1 Metodologie výcviku

Základy samostatné metodologie výcviku psa vychází z pozorování. Z klasického

a operačního podmiňování, neboli ze dvou základních způsobů učení se vyvinuly výcvikové
metody. Operační podmiňování je při výcviku používáno častěji a nahradilo klasický způsob
výcviku, kdy se pes učil neustálým drilem a opakováním. Obě metody jsou známy přibližně
ze stejné doby, ale do výcvikové praxe se přeneslo operační podmiňování později.
Metoda výcviku psa se odvíjí od zvyklosti a preferencí psovoda, ovšem psovod se
musí přizpůsobit povaze a temperamentu psa. Volba vhodné výcvikové metody vyžaduje
určité zkušenosti a znalosti psovoda. Vždy je nutné se přizpůsobit psovi a nezapomenout, že
každému zvířeti vyhovuje jiný způsob. Ke každému psovi je nutné přistupovat individuálně.

28
 6.1.1 Metoda klasického podmiňování

Tato metoda vychází z obecných principů vědce a držitele Nobelovy ceny I. P.

Pavlova, kdy se na psa působí nepodmíněnými a podmíněnými podněty. Metodu klasického
podmiňování lze rozdělit do třech podskupin a to na mechanickou, kontrastní a intenzivní.
Mechanická metoda
Metoda spočívá v mechanickém nepodmíněném způsobu donucování psa splnit
požadovaný úkol. Je nejstarší výcvikovou metodou. Jejím kladem je poměrně rychlé učení
a zapamatování si cviků, naopak záporem je použití důraznějšího způsobu předání podnětu
cvičenému psovi. Metoda je nevhodná pro senzibilní psy a štěňata.
Kontrastní metoda
Nepodmíněným podnětem nejprve povelem, poté posunkem a nakonec přinutěním
následuje po vykonání cviku odměna, nejčastěji podrbání s pamlskem nebo aportem. Jedná se
o nejvyužívanější a zároveň nejúčinnější metodu. Nehrozí narušení vztahu psa se psovodem.
Pes je ovladatelný i v rušivém prostředí.
Intenzivní metoda
Způsob využití této metody lze spatřit na cvičáku a ve výcvikových střediscích.
Spočívá v tom, že na psovoda se psem při vykonání cviků na různých stanovištích dohlíží
odborný garant – cvičitel. Cviky jsou logicky sestaveny od nejjednoduššího po nejtěžší.
Nevýhodou je možnost většího zatížení nervové soustavy psa, kdy se pes rychle po sobě musí
učit jiné cviky v krátkém časovém rozmezí. Z toho vyplývá i možnost fyzické únavy zvířete.
(Ďurišin, 2016, s. 299-300)

6.1.2 Metoda operačního podmiňování

Základ metody je postaven na pozitivním zafixování cviku. Pes je při provádění

cviku za pomoci této metody aktivní a veselý, jsou mu podávány ihned po správném
provedení cviku odměny. Metodu lze rozdělit do čtyř podskupin.
Chuťově – dráždivá metoda
Oblíbený pamlsek psa funguje jako podnět pro vykonání cviků. Pes pracuje aktivně,
dochází k upevnění vztahu psovoda se psem. Nevýhodou je, že pes si na podávání pamlsků
může zvyknout a sníží se účinek metody.

29
 Kořistnická (lovecká) metoda
Jedna z nejčastěji využívaných metod operačního podmiňování. Výcvik je založený
na přirozeném instinktu psa ulovit kořist. S pomocí aportu je pes motivován k vykonání
cviku. Psi pracují aktivně a s radostí. K použití metody je nutné mít psa se zájmem
o aportování a nošení předmětů. Při výcviku dochází k upevňování vztahu psa a psovoda.
Napodobovací metoda
Lze ji použít jen při některých cvikách. S pomocí staršího vycvičeného psa trénujeme
štěně – dáváme povely oběma. Štěně napodobuje chování staršího psa. Ideální pro nácvik
štěkání a překonání překážek. Vyžaduje jistou míru inteligence psa. Nevýhodou může být
převzetí zlozvyků od staršího psa.
Klikr
Nejnovější pozitivní výcviková metoda, která si získala mnoho příznivců a také
odpůrců. Spočívá v tom, že pes po správném vykonání cviku uslyší za odměnu kliknutí a poté
dostane pamlsek. Zvukový vjem si pes spojí s daným cvikem a odměnou a s postupem času
cvičí jen pro kliknutí. Jedna se o ryze pozitivní způsob cvičení. Kliknutí nahrazuje verbální
pochvalu. (Ďurišin, 2016, s. 300-301)

6.2 Volba stopaře

Některá plemena jsou „naučená“ čich používat již od raného věku a proto lze
vyslovit, že jsou predisponovaná k pachovým pracím. Obvykle dobrým stopařem bude
Německý ovčák, Německý krátkosrstý ohař, Knírač, ale i obyčejný kříženec, či Dlouhosrstá
kolie. Policie ale v dnešní době využívá k pachovým pracím pouze plemena Německý ovčák
(NO), Belgický ovčák a Rotvajler, přičemž nejvyužívanější rasou je NO.
Při výcviku psa k pachovým pracím rozlišil Eis (1954, s. 35-36) tři druhy stopařů.
Pevný stopař je pes, který stopu načuchává pouze po zemi a nevětří pach člověka nebo
předmětu ve vzduchu. Testem tohoto typ stopaře je lom na stopě. Pokud ho zvíře přejde, což
se nepovažuje za chybu a dále začne pach hledat, oprávněně se pes řadí do výše zmíněné
kategorie stopařů. Jistý stopař je pes, který ze stopy, na jakou byl uveden, nesejde. Ovšem
v případě, že při křížení přejde na stopu, která je stejně stará nebo mladší za chybu se toto
nepovažuje, protože jistý stopař nerozlišuje individuální pach, který tvoří jen minimální část
celé pachové stopy. Čistý stopař je pes, který se soustřeďuje a sleduje individuální pach

30
kladeče. Ze stopy by neměl za žádných okolností sejít ani při křížení s mladší stopou, protože
každá stopa zahrnuje svůj individuální pach.

6.2.1 Čistý stopař

Čistý stopař zvládne konat níže uvedené práce, který jiný typ stopaře nezvládne a to:
 „identifikovat různé regionální pachy podle určitého celkového pachu –
identifikace předmětu podle celkového pachu určitého člověka
 identifikovat celkový pach podle daných regionálních pachů – identifikace
z předmětu na člověka a identifikace ze stopy na člověka
 identifikovat regionální pachy podle daného jiného regionálního pachu –
identifikace ze stopy na předmět, identifikace z předmětu na předmět
a identifikace ze stopy na stopu.“ (Eis, 1954, s. 36)

6.3 Vlastnosti psovoda

Psovod a cvičitel psa stopaře musí být v první řadě důsledný, trpělivý, klidný,
houževnatý, autoritativní a musí mít vřelý vztah ke zvířeti, dokazovat mu lásku, umět ho
pochválit a odměnit. Při obranách ani při poslušnosti nedochází k takovému souznění
a přenosu důvěry/nedůvěry jako při pachových pracích. Vztah psovoda ke psu, jeho
psychická stabilita, temperament a sebevědomí se projeví již při uvedení psa na stopu.
Člověk přenáší na psa všechny své emoce a ty pak vyplývají na povrch skrz psa. Pes
s člověkem jsou tým, ve kterém oba ke kvalitně provedené stopě přispívají rovným dílem.
Dobrým příkladem je nervozita a neklid psovoda. U psa se tento emocionální stav nejčastěji
projeví zbrklým a rychlým procházením stopy.

31
7 PES
Pes obecně se vyznačuje mimořádnou přizpůsobivostí klimatickým a geografickým
podmínkám. Jako jedno z mála zvířat světa se vyskytuje prakticky ve všech klimatických
oblastech a zonálních ekosystémech: v tundře, tajze, v pouštích a polopouštních oblastech,
v savanách nebo stepích, v buši, v lesích, v deštných pralesech, ale také v městských
aglomeracích, předměstských, zemědělských a venkovních oblastech, a dokonce
i v oblastech nad severním polárním kruhem. Všude tam, kde dokáže přebývat člověk.
(Císařovský, 2008, s. 12)

7.1 Historie vývoje psa

Evropští, zejména němečtí zoologové 19. století, se snažili o co nejpodrobnější

klasifikaci a nalezení všech možných předků psa domácího. Vycházeli z objevů kosterních
pozůstatků, jimž podle místa nálezu, odhadované doby původu a jména objevitele zadávali
latinská jména. Vytvořili tak do jisté míry zdání velké mnohosti typů a protoplemen psa
domácího, jimž přisuzovali i různé předky, včetně tak hypotetických, jako byla Studerova
psovitá šelma Canis ferus, která nebyla ani vlk ani šakal, ale „přimykala se těsně k člověku
a vzdávala se života v divočině“. Vzhledem k dobové podmíněnosti výzkumných metod se
opírali takřka výhradně o zkoumání morfologických znaků, zvláště poměřování lebek
a porovnávání chrupu. Ve své době bylo jistě přínosem vytvoření základní klasifikace
skupin psa domácího, nechtěným důsledkem však byla i následně přetrvávající setrvačnost,
která byla přejímána bez ohledu na nově získávané poznatky. Kynologové přijali jakousi
tichou dohodu předpokládající, že stávající rozdělení moderních plemen do skupin odpovídá
jejich původu. Je prostě za dané, že například v Evropě vznikli z jistých předchůdců ovčáci,
z jiných špicové, z dalších pinčové a potažmo teriéři, z jiných možná dokonce chrti.
Aplikace téhož postupu – například porovnávání morfologických znaků z fotografických
portrétů raných německých ovčáku z knihy německého rytmistra v. Stephanitz – Grafrath
ukazuje, že proporce hlavy německého ovčáka z emblému tehdejšího spolku chovatelů se
v podstatě kryjí s rysy současného německého pinče a totéž platí pro staroanglického bílého
teriéra. (Císařovský, 2008, s. 21)
O tom, že prapředkem psa domácího (Canis lupus familiaris) byl vlk, není pohyb.
Je tomu jen pár let či desetiletí, kdy všichni autoři přidávali k tomuto konstatovaní slovo

32
pravděpodobně. Pohybnosti a spekulace o předcích psa trvaly tisíce let a různé hypotézy
jsou obsaženy už v mnohých mytologiích a bájích. Vlk, pes či jiná psovitá šelma v nich
zpravidla vystupují v nějaké významné či lidem přátelské roli, nebo stojí mezi světem
živých a mrtvých. Na konci 20. století byly zveřejněny první výsledky DNA, z nichž
vyplynul závěr, že nejméně 75 % všech současných psích plemen má společného předka -
vlka. Rozhodující závěry přinesl výzkum týmu Roberta Waynea, který z genetického
hlediska prozkoumal 162 vlků z 27 lokalit z celého světa a porovnal je s mitochondriální
DNA 140 psů 67 plemen. (Císařovský, 2008, s. 17)

7.2 Znaky psovitých

Všichni divocí psi světa i naši domácí psi patří do jediné velké zoologické skupiny,
zvané Canidae neboli psovití. Vznik skupiny psovitých šelem spadá podle výpočtů
odvozených z výzkumu psího genomu do období před asi 40 miliony lety. Přibližně před
15 miliony lety se tato skupina rozdělila na lišky, vlky, šakaly, kojoty a další, řazeni jsou do
ní také dingové a samozřejmě psi. Pes byl domestikován před 100 000 lety, možná však
ještě dříve dle výzkumů. Typické morfologické znaky čeledi psovitých a rodu Canis jsou
především uspořádání chrupu, obvykle se 42 zuby s mimořádně vyvinutými trháky, tj.
poslední zub třenový horní čelisti a první stolička dolní čelisti a velkými špičáky, dále
pětiprsté hrudní a čtyřprsté pánevní končetiny s nezatažitelnými drápy. Pří pohybu psi
našlapují pouze na prsty končetin. Pro takzvané vlkovité formy je typická oblá, kulatá
zornice, zvláště u rodů Canis. Psovití mají mnoho společného, jsou převážně masožraví
a mimořádných loveckých úspěchů dosahují díky skvělé organizaci lovu. Žijí v hierarchicky
uspořádaných smečkách, kde jsou jedinci od nejútlejšího věku školeni v loveckých
technikách. Všichni psi jsou výteční vytrvalostní běžci a mají mimořádně vyvinutý čich,
který jim umožňuje sledování kořisti na ohromné vzdálenosti. Ve srovnání s jinými
živočišnými druhy se z pohledu lidí vyznačují vysokou inteligencí, či spíše schopností
vzájemné komunikace postavené zejména na podobnosti lidské a vlčí mimiky, což jim spolu
s přizpůsobivostí umožnilo stát se jedinečnými společníky člověka. (Císařovský, 2008,
s. 15)

33
 7.2.1 Domestikace

Pes se vyvinul ve společnosti člověka a nemůže existovat bez něj. Tento vztah je
ovšem vzájemný, když člověk jednou psa poznal, nedokázal už nadále žít bez něj. Nejen
zoologové dnes řeší otázku, zda v prvopočátcích domestika více ovlivnili lidé předchůdce
psa, nebo naopak vlci pračlověka svým životním způsobem v důsledně uspořádaném
systému. Za předpokladu, že se pes začal vyvíjet z jediného druhu, respektive poddruhu
vlka, byl proces domestika zahájen před 40 tisíci lety, ale připouští se až před 135 tisíci lety.
Domestikace je ale z určitého úhlu také proces, během kterého se z kdysi bystrého, chytrého,
odolného, nebojácného a hbitého obyvatele hor stala bázlivá a tupá domácí ovce, „symbol
hlouposti“. Přeměna nezávislé, ostražité, dominantní šelmy někdy až v otrocky podbízivé
zvíře, neschopné samotné existence tj. vlka v psa.
Pes jako nejstarší domestikované zvíře se s člověkem na některých místech světa spojil ještě
dávno předtím, než se začal rýsovat usedlý způsob života. (Císařovský, 2008, s. 23)

7.3 Německý ovčák

Plemeno Německý ovčák je velmi populární u ozbrojených složek, převážně

u policie a armády, ale i u civilistů, kteří si jej rádi pořizují jako hlídacího psa k rodinnému
domu. Jak je patrné z názvu plemene, pochází pes z Německa. Originální název plemene je
Deutscher schäferhund. Šlechtění začalo v roce 1891, kdy se vytvořila společnost Phylax. Ta
po 3 letech ukončila svou činnost a jediným člověkem z organizace, který pokračoval
v uskutečňování představ společnosti, tj. ve sjednocení a upevnění vzhledu a povahy
ovčáckých psů německého původu byl Max Emil Friedrich von Stephanitz (Sammsová, 2000,
s. 10).

7.3.1 Standard plemene

Celkový vzhled
NO je pes střední velikosti obdelníkového tvaru. Silný, pevné konstituce, dobře
osvalený. Délka trupu by měla přesahovat kohoutkovou výšku psa o 10-17%. Kohoutková
výška psa je v rozmezí od 60-65 cm u psa a 55-60 cm u feny. Hmotnost psa je 30-45 kg.
Hmotnost feny je 22-35 kg.

34
Zbarvení
Zbarvení u NO je povoleno, černá s červenohnědými, hnědými, žlutými až
světlošedými znaky. Dále je povoleno celočerné zbarvení, jednobarevně šedá, šedá s tmavým
vlkošedým zbarvením, nebo s černým sedlem a maskou. Bílé a světlé zbarvení srsti je
povoleno pouze na vnitřních stranách pánevních končetin, přípustná je drobná světlá
náprsenka. Nos musí být u všech druhů zbarvení sytě černý bez pigmentů. Podsada musí být
lehce našedlá, bílá barva je nepřípustná. Dle zbarvení rozlišujeme obecně tři typy NO: rexe,
vlkošedého a černého, případně černého s pálením.
Hlava
Hlava musí být klínovitého tvaru, přiměřeně dlouhá, asi 40% kohoutkové
výšky. Nesmí být těžkopádná, příliš jemná, mezi ušima musí být přiměřeně široká, čelo musí
být mírně klenuté, čelní rýha slabá nebo neviditelná. Mozkovna tvoří cca 50% celkové délky
hlavy, mírně se směrem k čenichu zužuje. Čenichová část by měla být shora klínovitá, tupě
zakončená a silná. Pysky vypjaté, suché, přiléhající k dutině ústní, nosní hřbet rovný
a rovnoběžný s linií čela. Zuby silné zdravé, chrup kompletní, nůžkový skus, krk silný
a mohutný, osvalený bez laloku a volné kůže. Oči jsou mandlovitého tvaru, středně velké, co
nejtmavší, ovšem dle zbarvení a lehce zašikmené směrem nahoru. Výraz musí být sebejistý,
inteligentní, jasný a živý. Uši vysoko nasazené, špičaté, vzpřímené, středně velké, u kořene
široké.
Tělo
Svou délkou musí tělo přesáhnout kohoutkovou výšku zvířete. Hrudní se svou
délkou blíže polovině kohoutkové výšky, není příliš široký. Žebra jsou dlouhá a obloukovitě
formovaná. Nesmí být sudovitá a příliš plochá. Hřbet i s bedry je rovný, břicho lehce vtažené.
Bedra musí být dobře osvalená, široká a silná. Záď psa musí být lehce spádovitá, ideálně
v úhlu 23°.Délka ocasu by měla být maximálně do poloviny nártu a minimálně musí být
k hleznům. V klidu je ocas nesený v mírném oblouku dolů, při vzrušení je zvednutý, ale
nesmí být nošen nad linií hřbetu. Dále musí být hustě osrstěn.
Končetiny
Hrudní končetiny mají nadprstí pevná, skloněná pod úhlem 20-22°. Předloktí je
rovné a lokty jsou přiléhající souměrně k tělu. Pánevní končetiny jsou v postavení posunuté
mírně dozadu. Při pohledu ze zadu jsou rovnoběžné. Stehna musí být mohutně osvalená
a široká, kratší holenní kosti se napojují pod úhlem 120°. Hlezna i nárt musí být silná, stabilní
a pevná. Tlapy NO by měly být kulaté uzavřené, krátké, klenuté s pevnými polštářky,
krátkými silnými drápy tmavého zbarvení. V meziprstí minimální mezery mezi polštářky.

35
Srst
Celkově je srst patrová s hustou podsadou. Krycí srst musí být přiléhající, tvrdá a co
nejhustší. Na krku je srst delší a hustší, tvoří optický límec. Hlava i s vnitřní částí uší, přední
stranou končetin musí být krátce, ale hustě osrstěna. Zadní strana končetin až po zápěstí, popř.
hlezno musí být srst delší a na stehnech z pohledu od zadu tvoří kalhoty. (Císařovský, 2008,
s. 451)
Jakékoli odchylky od standardu jsou považované za těžké vady nebo jsou zcela
nepřípustné. Těžké vady jsou vady uší. Například jejich široké nasazení, měkkost,
nepostavení. Dále ztráta pigmentu, jako vrozená vada nebo díky zdravotní komplikaci.
Křehká a drobná konstituce těla. Vady chrupu, které nejsou uvedená dále ve vylučujících
vadách.
Za vylučující vadu se považuje pes slabé povahy, agresivní a psychicky
nevyrovnaný. Dále jsou z chovu vyřazeni psi s prokázaným těžkým stupněm dysplazie
kyčelních kloubů (DKK). Psi s jedním varletem (monorchidi), s nesestouplým varletem
(kryptorchidi) a psi se zřetelně nestejnými, zakrnělými varlaty. Psi s vadami uší, se špatně
zakrouceným, dlouhým, krátkým ocasem. Psi s různými deformacemi, vadami či ztrátou
chrupu, konkrétně při ztrátě: 1x P3 a dalšího zubu nebo 1x špičáku, 1x P4, 1x M1, popř. M2.
Kompletní ztráta 3 a více zubů. Psi s předkusem a podkusem 2 a více milimetrů,
s klešťovitým skusem v celé oblasti řezáků. Přerostlí nebo nedorostlí psi o více jak 1 cm.
Nepřípustná je bílá barva chlupů, albinismus a dlouhá srst (dlouhá, měkká krycí srst bez
podsady). (ČKNO, 2018)

36
8 VLASTNÍ ŠETŘENÍ
V praktické části práce jsou zpracována data získaná z anonymního dotazníkového
šetření, které bylo provedeno formou 26 logicky seřazených, uzavřených, srozumitelných
otázek mezi psovody PČR, kteří aktuálně pracují se psem s kategorií MPI a jejich
specializací je práce zaměřená přímo na MPK, nebo kteří v dřívějších letech se psem s touto
určenou kategorií pracovali či se věnovali výcviku psa specialisty s kategorii MPI.
Policejních psovodů aktuálně se věnujících metodě pachové identifikace a vstřícných je na
území ČR nízký počet. Z tohoto důvodu lze považovat počet získaných vyplněných
dotazníků za úspěch. Kompletně a správně vyplněných dotazníků bylo získáno 31
z plánovaných 40. Některé dotazníky byly navráceny nevyplněné či špatně čitelné, kde
nebylo možné vyhodnotit správnou odpověď, dva dotazníky vráceny nebyly. Někteří
psovodi vyplňovali dotazníky za přítomnosti autorky práce a některé otázky byly dále
verbálně komentovány a prodiskutovány. Dotazník obsahoval i otázky, které autorku práce
velmi zajímaly a vztahují se k MPK, nýbrž byly pouze sekundární vzhledem k primárnímu
cíli práce. Jednalo se o otázky týkající se zajišťování pachových stop pro MPK,
proškolováním policistů. Dále byly v dotazníku zahrnuty i tzv. kontrolní otázky, které
posloužily k zjištění stavu, jak jsou, či by měli být policisté proškoleni, pokud se věnují ve
službě MPK.

Jak je v řadách policie zvykem, i u psovodů převládají muži. V poměru 22 (71%) ku

9 (29%) z celkového počtu 31 respondentů.
Graf č. 1: Pohlaví

Pohlaví
muž žena

29%

71%

Zdroj: vlastní zpracování

37
 Největší zastoupení respondentů vykazovala skupina 31-35 let, kterou tvořilo 26%
(8 osob), druhou nejpočetnější skupinu tvořila věková kategorie od 46-50 let 23% (7 osob).
Nejméně zastoupenou skupinou respondentů byla věková kategorie 18-25 let 3% (1 osoba)
a 36-40 let opět 3% (1 osoba).
Graf č. 2: Věk všech respondentů

Komplet věk
18-25 26-30 31-35 36-40 41-45 46-50 50+

3%
7%
19%
23%

26%
19%

3%

Zdroj: vlastní zpracování

Jednotlivě dle pohlaví byla nejpočetnější skupina u mužů ve věku 46-
50 let 27% (6 osob). Druhá nejpočetnější skupina dle věku respondentů u mužského
pohlaví byla kategorie 31-35 let 23% (5 osob).
Graf č. 3: Věk dle mužského pohlaví

Muži dle věku

18-25 26-30 31-35 36-40 41-45 46-50 50+

5% 4%

18%
27%

23%
18%

5%

Zdroj: vlastní zpracování

38
 U ženského pohlaví byla nejvíce zastoupená skupina respondentů ve věku 31-35 let
34% (3 osoby) a žádné zastoupení respondentů u žen neměla věková kategorie 18-25 let a
36-40 let.
Graf č. 4: Věk dle ženského pohlaví

Ženy dle věku

18-25 26-30 31-35 36-40 41-45 46-50 50+

0%

11%
22%
11%

22%
34%

0%

Zdroj: vlastní zpracování

Dle délky služební praxe byla nejvíce zastoupená skupina respondentů, kteří u PČR
slouží 6-9 let 32% (10 osob). Nejméně početná skupina respondentů byla v kategorii
odsloužených 15-20 let 3% (1 osoba) a kategorii s odslouženými maximálně 2 roky
nezaškrtl nikdo, jelikož k psovodům se musí policista bez zkušeností vypracovat s postupem
času (nejdříve po odsloužených 3 letech).
Graf č. 5: Délka služby všech respondentů

Komplet délka služební praxe v letech

0-2 3-5 6-9 10-15 15-20 20+

20%
26%

3%
32%
19%

Zdroj: vlastní zpracování

39
 U mužského pohlaví byla nejpočetnější skupina respondentů s dobou služby 20 let
a více 32% (7 osob). Druhou nejvíce zastoupenou kategorií respondentů byli muži
s odslouženou dobou 6-9 let 27% (6 osob). Nejméně dotazovaných bylo v kategorii 3-5
odsloužených let 18% (4 osoby) a žádné zastoupení neměla skupina 15-20 let a samozřejmě
skupina 0-2 roky, jelikož pro policistu jen po ZOP je nereálné dostat se k psovodům, kteří se
věnují MPI.
Graf č. 6: Délka služební praxe u mužů

Délka služební praxe v letech - muži

0-2 3-5 6-9 10-15 15-20 20+

0%

18%
32%

27%
0%
23%

Zdroj: vlastní zpracování

Nejpočetnější skupinou dle délky služby u žen byla kategorie s odslouženou dobou
6-9 let 45% (4 osoby) a nejméně početnou skupinou byly kategorie 10-15 let, 15-20 let
a 20 a více let 11% (vždy po 1 osobě). Žádné zastoupení respondentů opět neměla kategorie
s odslouženou dobou maximálně 2 roky.
Graf č. 7: Délka služební praxe u žen

Délka služební praxe - ženy

0-2 3-5 6-9 10-15 15-20 20+

0%

11%
22%
11%

11%

45%

Zdroj: vlastní zpracování

40
 Nejvyšší dosažené vzdělání všech respondentů bylo vyšší odborné vzdělání 48%
(15 osob) a dále dosáhlo úplného středního vzdělání s maturitní zkouškou 29% respondentů
(9 osob). S doktorským vzděláním se u policejních psovodů nikdo nepohybuje.
Graf č. 8: Nejvyšší dosažené vzdělání všech respondentů

Komplet vzdělání
Úplné střední vzdělání s maturitou Vyšší odborné vzdělání
Bakalářské vzdělání Magisterské vzdělání
Doktorské vzdělání
0%

7%
16% 29%

48%

Zdroj: vlastní zpracování

Muži nejčastěji získali vyšší odborné vzdělání 55% (12 osob). A jeden policejní
psovod dosáhl magisterského vzdělání 4%.
Graf č. 9: Nejvyšší dosažené vzdělání u mužů

Nejvyšší dosažené vzdělání - muži

Úplné střední vzdělání s maturitou Vyšší odborné vzdělání
Bakalářské vzdělání Magisterské vzdělání
Doktorské vzdělání

4% 0%

9%
32%

55%

Zdroj: vlastní zpracování

41
 Ženy v nejpočetnějších skupinách získaly bakalářské 33% (3 osoby) a vyšší
odborné vzdělání 34% (3 osoby). Jedna žena získala titul Mgr., tedy vystudovala
magisterský obor.
Graf č. 10: Nejvyšší dosažené vzdělání u žen

Nejvyšší dosažené vzdělání - ženy

Úplné střední vzdělání s maturitou Vyšší odborné vzdělání
Bakalářské vzdělání Magisterské vzdělání
Doktorské vzdělání

0%

11%
22%

33%

34%

Zdroj: vlastní zpracování

Další část otázek dotazníku se zaměřovala již na klíčové oblasti výkonu služby
policisty, který se věnuje MPK. Pro přehlednost je vždy zvýrazněna otázka z dotazníku
a dále je zpracován popis získaných odpovědí a graf.

Vyhovuje Vám stávající systém proškolování policistů a techniků na odběry

vzorků pro pachové konzervy?
Na tuto otázku odpověděla většina respondentů kladně a to tak, že jsou se
stávajícím systémem proškolování spokojeni. U mužského pohlaví kladně odpovědělo
13 osob, u ženského pohlaví 8 osob, což je většina. Drobné nedostatky v proškolování
eviduje z mužů 8 respondentů. Naprosto nespokojeni se systémem proškolování policistů je
z mužského pohlaví 1 osoba a totéž platí u pohlaví ženského. S těmito respondenty byla
jejich záporná odpověď k proškolování prodiskutována a největší problém spočívá dle jejich
názoru ve zbytečné složitosti metodiky.

42
 Graf č. 11: Odpovědi na otázku

Odpovědi
Ano Spíše ano Ne Spíše ne

6%
7%

26%
61%

Zdroj: vlastní zpracování

Víte jak zajistit pachovou stopu?
Odpovědi na tuto otázku nebyly různorodé. Všichni respondenti, muži i ženy
odpověděli kladně. Vyplývá z toho tedy, že proškolování policistů a techniků je dostačující
a že metodika je zpracovaná systematicky a logicky správně.
Graf č. 12: Odpovědi na otázku

Odpovědi
Ano Ne

0%

100%

Zdroj: vlastní zpracování

Jak často používáte k identifikaci pachové konzervy?
Identifikaci osob za pomoci MPK využívají dle odpovědí respondenti vícekrát jak
12x za měsíc. Celkem 14 osob mužského pohlaví a 5 osob ženského pohlaví zaškrtlo
variantu vícekrát měsíčně. Odpovědi na výše uvedenou otázku byly hojně a podrobně

43
s respondenty analyzovány. Se všemi osobami se autorka práce shodla, že vždy záleží na
frekvenci trestných činu, od kterých se dále může odvíjet využití MPK. Dle pětileté
statistiky jednoho z psovodů, který se specializuje na MPK, v průměru využijí MPK 16x za
měsíc. Jedná se ale pouze o individuální statistiku jediného psovoda, který si získaná
statistická data zpracovával pro vlastní potřebu. Nezapomněl zdůraznit ani informaci, že
podstatné vždy je pod jakým krajským policejním ředitelstvím sloužíte a zda máte psa ve
výcviku, či již s kategorií MPI, chystáte se na přezkoušení atd.
Graf č. 13: Odpovědi na otázku

Odpovědi
1x týdně 2x týdně 3x týdně vícekrát měsíčně

10%

16%

61% 13%

Zdroj: vlastní zpracování

Z jakých částí těla osoby se pachová stopa odebírá?
Zde se jednalo o kontrolní otázku, jelikož část těla je stanovená interním aktem
řízení ředitele služby pořádkové policie, kde je definováno místo, ze kterého se pachový
vzorek odebírá. Z mužského pohlaví odpovědělo 18 osob správně a zaškrtlo odpověď
levý/pravý bok (břicho), z ženského pohlaví byla správná odpověď označena u 6 osob.
Milně bylo dvakrát uvedeno podpaždí a v dalších 5 případech (muži 3 osoby, ženy 2 osoby)
byla zaškrtnuta varianta více možností. Lze předpokládat, že při odpovědi více možností
vycházeli respondenti z faktu, že při obsazenosti pravého/levého boku (břicha) je možno
odebrat pachový vzorek z levého/pravého předloktí nebo z krku.

44
 Graf č. 14: Odpovědi na otázku

Odpovědi
Více možností Čelo Podpaždí Levý/pravý bok (břicho)

16% 0%

7%

77%

Zdroj: vlastní zpracování

Kolik jste měl/a pozitivních identifikací v rámci 1 měsíce?
Nejčastější odpověď na výše zmiňovanou otázku bylo slovo „žádné“, tj. žádná
pozitivní identifikace v rámci jednoho měsíce, tento fakt byl překvapující vzhledem
k četnosti využití pachových konzerv viz. graf č. 13. Předpoklad autorky byl alespoň
50% pozitivních identifikací, ovšem při větším počtu respondentů, lze předpokládat, že
nejčastější odpovědí by mohla být varianta málo tj. Od jedné do pěti pozitivních identifikací,
jelikož u mužského pohlaví odpovědělo 10 respondentů variantu „málo“ a 11 „žádné“.
Rozdíl v odpovědích nebyl markantní, jako na příklad u ženského pohlaví, kde byl rozdíl
mezi těmito odpověďmi celkem 5 osob.
Graf č. 15: Odpovědi na otázku

Odpovědi
mnoho málo žádné

10%

55% 35%

Zdroj: vlastní zpracování

45
 Jaké ochranné prostředky používáte při odběru biologického materiálu?
Všichni respondenti odpověděli správně dle metodiky a zaškrtli variantu
jednorázové rukavice. Jde o typ latexových rukavic nejčastěji modré barvy. Navlečeny
mohou být maximálně 15 minut, poté již propouští pach osoby, která stopu či vzorec
zajišťuje.
Graf č. 16: Odpovědi na otázku

Odpovědi
Žádné Jednorázové rukavice Rukavice z jiného materiálu

0%

100%

Zdroj: vlastní zpracování

Jaká je expirační doba pachové konzervy s pachovým vzorkem osoby?
Jednalo se opět o kontrolní otázku. Respondenti obou pohlaví odpověděli na výše
zmiňovanou otázku identicky, tedy 22 mužů a 9 žen zaškrtlo správnou variantu odpovědi, že
expirační doba pachové konzervy s pachovým vzorkem osoby jsou dva roky.
Graf č. 17: Odpovědi na otázku

Odpovědi
1r 2r 3r 4r
0% 0% 0%

100%

Zdroj: vlastní zpracování

46
 Má vliv na výsledek pozitivní pachové identifikace množství odebraného
biologického materiálu v pachové konzervě?
U všech dotazovaných byla odpověď shodná. Uvedli, že na výsledek pozitivní
pachové identifikace má vliv množství odebraného biologického materiálu v pachové
konzervě, jelikož se může stát, že kdyby pachová stopa nebo pachový vzorek nebyl správně
odebrán nebo by nebyla pachová konzerva bezpečně zajištěna, pes by nemohl dostatečně
vzorek či stopu načuchat. Mohlo by dojít ke kontaminaci pachu zachyceného, případně by
pach nebyl zachycen v dostatečném množství a k pozitivní identifikaci by ani nedošlo.
Graf č. 18: Odpovědi na otázku

Odpovědi
Ano Ne
0%

100%

Zdroj: vlastní zpracování

Existuje spolupráce k určení pachové identifikace v rámci Schengenského
prostoru?
Všichni respondenti uvedli, že žádná spolupráce v rámci Schengenského prostoru
zatím neexistuje.
Graf č. 19: Odpovědi na otázku

Odpovědi
Ano Ne

0%

100%

Zdroj: vlastní zpracování

47
 Myslíte si, že fluktuace osob na místě činu má vliv na kvalitu – upotřebitelnost
pachové stopy?
Neočekávaným stavem byla odpověď ne. U mužského pohlaví v jednom případě
a u žen ve 3 případech. Předpoklad byl, že se všichni respondenti shodnou na odpovědi ano.
Dle tohoto výsledku může vzniknout hypotéza, zda respondenti správně pochopili metodiku
a jsou schopni s pachovými stopami bezpečně pracovat. Logicky by měl každý psovod či
technik, který pracuje s latentní stopou, což pachová stopa i pachový vzorek jsou vědět, že
se primárně zajišťují tyto stopy z místa činu, jelikož se mohou poničit. Z tohoto důvodu se
místa, kde se trestný čin udál, zajišťují, aby se zamezilo pohybu nepovolaných osob
a nedošlo ke zničení stop, potažmo důkazů pro budoucí trestní řízení.
Graf č. 20: Odpovědi na otázku

Odpovědi
Ano Ne

13%

87%

Zdroj: vlastní zpracování

Má vliv délka mezi vznikem a zajištěním pachových stop na její
upotřebitelnost?
Otázka byla kontrolní a souvisí s předchozí otázkou, přičemž je zarážející, že u této
varianty se respondenti více shodli a pouze jeden muž označil variantu ne (dle dotazníku se
jednalo o stejnou osobu mužského pohlaví, která v předchozí otázce zaškrtla také variantu
ne). Časový úsek mezi vznikem a zajištěním je podstatný, protože opět může dojít ke
zničení pachových stop.

48
 Graf č. 21: Odpovědi na otázku

Odpovědi
Ano Ne

3%

97%

Zdroj: vlastní zpracování

Jak nakládáte s použitou pachovou konzervou?
Po době expirace se pachová konzerva po řádně sterilizace vrací zpět do oběhu –
ukládá se do boxu na biologický materiál. Aratex a víčka se po provedených úkonech
likvidují. Celkem 17 osob mužského pohlaví odpovědělo, že pachovou konzervu ukládají
zpět do boxu, u žen takto odpovědělo 5 osob. Odpověď vyhodím, tzn., že s pachovou
konzervou nenakládají dle nařízení, zvolily u mužů 4 osoby. U žen si vybrala tuto možnost
1 osoba, proto je na posouzení, zda jsou tyto osoby dostatečně proškoleny, pokud jsou stále
ve služebním poměru a věnují se MPI.
Graf č. 22: Odpovědi na otázku

Odpovědi
Archvuji Vyhodím Uložím do boxu

13%

16%

71%

Zdroj: vlastní zpracování

49
 Jakou velikost aratexu používáte na odebrání vzorků pachové stopy?
Nejčastější označenou odpovědí respondentů byla varianta více možností, kterou
zvolilo u mužského pohlaví 19 osob, u ženského pohlaví 6 osob. Jediná žena zvolila
odpověď II. 15x30 cm a dvě ženy si vybraly variantu I. 30x30 cm, totéž bylo vyhodnoceno
i u mužského pohlaví. Z možnosti více odpovědí muži nejčastěji označily všechny tři
rozměry aratexu I.30x30 cm, II 15x30 cm a III. 15x15 cm (celkem 17 osob), jeden muž
označil zároveň velikosti II. 15x30 cm a III. 15x15 cm a druhý muž označil velikosti
I. 30x30 cm a III 15x15 cm. Celkem 4 ženy označily všechny tři velikosti aratexu
a 2 označily II. 15x30 cm i III. 15x15 cm. Dle metodiky se mohou používat všechny tři
uvedené velikosti textilie (arataxu), přičemž v praxi se nejvíce využívá rozměr
III. 15x15 cm.
Graf č. 23: Odpovědi na otázku

Odpovědi
Více možností 30x30 cm 15x30 cm 15x15 cm

3% 0%

13%

84%

Zdroj: vlastní zpracování

Využívá se v rámci PČR pro metodu pachové identifikace jiné plemeno než
NO?
Odpověď na výše zmiňovanou otázku byla u všech dotazovaných stejná. Pro
metodu pachové identifikace se v ČR používá pouze služební plemeno Německý ovčák.
Samozřejmě byly pokusy pracovat i s jiným plemenem a kříženci, ovšem pro budoucí
„předpoklady služebního psa,“ se využívají zvířata z vlastních či ověřených chovatelských
stanic.

50
 Graf č. 24: Odpovědi na otázku

Odpovědi
Ano Ne

0%

100%

Zdroj: vlastní zpracování

K pachové identifikaci využíváte častěji jaké pohlaví psa?
U respondentů i civilistů panuje obecný předpoklad, že samice (fena) je lépe
ovladatelná na rozdíl od samce (psa), a proto se s ní lépe pracuje, jednodušší je výcvik
a celkově je klidnější, ovšem záleží na temperamentu a genetice. PČR výslovně nedefinuje,
zda je pro MPI určeno pohlaví zvířete, ale obecně mají na pachové práce feny a například
hlídková a pořádková služba pracuje se psy. Podstatnou výhodou feny také je, že se při
stopování nikdy nenechá zlákat jinou hárající fenou, která místem prošla nebo ho
označkovala.
Graf č. 25: Odpovědi na otázku

Odpovědi
Pes Fena

0%

100%

Zdroj: vlastní zpracování

51
 Je vhodnější zvíře vykastrované?
U této otázky autorka práce vedla s respondenty diskusi. Ti, kteří zvolili variantu
odpovědi nevím (6 osob) se nakonec po autorčiných argumentech ke kastraci přikláněli.
U feny se předejde zdravotním komplikacím v pozdějším věku, například pyometře a TMŽ.
Zároveň feně nekolísá hladina hormonů v těle při pravidelném hormonálním cyklu 1x za půl
roku, který se laicky nazývá hárání. U feny vykastrované není její chování ovlivňováno
hormonálním cyklem a temperament a povaha je stálejší. Předejde se znečištění prostor, kde
se případně může hárající fena vyskytovat. Celkem 25 respondentů zvolilo kastraci okamžitě
a z vlastní zkušenosti uznávali, že se s vykastrovanou fenou lépe pracuje, ovšem
zdůrazňovali, že záleží vždy individuálně na zvířeti, kdy jak laicky říkali „ prostě se stane,
že nemá čuba svůj den.“
Graf č. 26: Odpovědi na otázku

Odpovědi
Nevím Ano Ne

0%

19%

81%

Zdroj: vlastní zpracování

Kolik let je zvíře obvykle v aktivní službě?
Nejčastější odpověď respondentů byla 7-8 let a 8 a více let, přičemž při diskuzi se
dotazovaní shodli, že 8 let je naprostý průměr a zároveň ideální počet odsloužených let pro
psa pokud nemá zdravotní komplikace, kvůli kterým by mohl být snížen jeho pracovní
výkon. Celkem 10 dotazovaných mužského pohlaví označilo odpověď 7-8 let a stejný počet
zaškrtlo variantu odpovědi 8 a více let. Z žen jich 5 označilo odpověď 7-8 let a 3 ženy
uvedly 8 a více let aktivní služby. Zbytek respondentů mužského i ženského pohlaví označil
variantu 5-7 let.

52
 Graf č. 27: Odpovědi na otázku

Odpovědi
1-5 5-7 7-8 8+

0%

10%

42%

48%

Zdroj: vlastní zpracování

Využíváte psa k jiné práci než k pachové identifikaci MPK?
Psi s kategorií MPI se používají pouze pro pachovou identifikaci, výjimečně jsou
nasazováni do pátracích akcí, například při mimořádné události nebo při rozsáhlé pátrací
akci. Tomuto stavu odpovídají i zaškrtnuté varianty odpovědí v dotazníku, kde celkem
29 dotazovaných (20mužů, 9 žen) uvedlo, že psa k jiné práci nepoužívají. Dva muži
odpověděli ano a verbálně doplnili, že mají osobní zkušenost právě se zapojením psa do
celoplošného pátrání po ztraceném dítěti.
Graf č. 28: Odpovědi na otázku

Odpovědi
Ano Ne

6%

94%

Zdroj: vlastní zpracování

53
 Necháváte si psa po vyřazení?
Většina policejních psovodů bere svého psa jako přítele a z tohoto důvodu si je po
vyřazení z aktivní činné služby nechávají ve svých domovech na dožití. Psi, kteří z nějakého
důvodu nemohou zůstat u svého psovoda, nebo je psovod nechce, se dále prodávají
civilistům. Většina respondentů označilo odpověď ano, celkem 21 mužů a 8 žen.
Graf č. 29: Odpovědi na otázku

Odpovědi
Ano Ne

6%

94%

Zdroj: vlastní zpracování

Jak často se věnujete výcviku v týdnu u psa s kategorií MPI?
Se psem se musí pracovat co nejčastěji, vzhledem k tomu, aby se udržoval v dobré
fyzické i psychické kondici a nestrádal. Většina policejních psovodů se práci se psem věnuje
již od raného dětství a jsou zvyklí se psem pracovat každý den za jakéhokoli počasí. Svou
práci vykonávají s láskou ke zvířeti. Proto odpověď v dotazníku každý den se stále
nejčastější. Celkem 13 osob mužského pohlaví a 6 osob ženského pohlaví zaškrtlo výše
zmiňovanou variantu. Výcvik 3-5 týdně označilo 6 mužů a 3 ženy, přičemž odpověď
verbálně doplňovali, že 5x za týden se psem načuchávají v rámci tréninku. Pokynem
policejního prezidenta č. 80/2009 je stanoveno, že výcviku psů specialistů se musí psovod
věnovat minimálně 12 hodin týdně a v případě, že má psy dva, musí minimální časovou
dotaci na trénik týdně navýšit o 4 hodiny.

54
 Graf č. 30: Odpovědi na otázku

Odpovědi
1-2x 2-3x 3-5x Každý den

3%

7%

29%
61%

Zdroj: vlastní zpracování

Účastníte se se psem s kategorií MPI závodů i ve sportovní kynologii
(př. IPO)?
Z celkového počtu 31 dotazníků byla zaškrtnuta odpověď ne u 28 osob. Pouze
3 muži zvolili odpověď ano. Většina respondentů verbálně doplňovala, že již tak je zvíře
vytížené výcvikem a prací, že ježdění po závodech dle NZŘ nebo MZŘ IPO, který se
zaměřuje spíše na obrany a poslušnost je zbytečné a psa by zbytečně zatěžovalo.
Graf č. 31: Odpovědi na otázku

Odpovědi
Ano Ne

10%

90%

Zdroj: vlastní zpracování

Kolik pach. identifikací za týden je pro psa vhodné porovnávat?
Respondenti na tuto otázku nechtěli moc odpovídat, jelikož je hodně individuální.
Záleží na mnoha faktorech, například na zdravotním stavu feny, zkušenostech, počtu

55
případů, kdy se MPK využívá, tedy vytíženosti psa. V průměru při dodatečném rozhovoru
s autorkou se respondenti shodli na počtu 6-ti pachových identifikací za týden. Celkem
3 muži a 3 ženy označily variantu 1-3 pach. identifikace týdně, jeden muž zvolil variantu 4-7
pachových identifikací. Odpověď nelze určit si vybralo 24 osob, z toho 18 mužů a 6 žen.
Graf č. 32: Odpovědi na otázku

Odpovědi
1-3 4-7 7+ Nelze určit

19%

3%
0%

78%

Zdroj: vlastní zpracování

8.1 Dílčí výsledky dotazníkového šetření

V první části dotazníku respondenti odpovídali na obecné otázky, které se týkají

věku, pohlaví, délky služební praxe a nejvyššího dosaženého vzdělání.
Z celkového počtu 31 získaných respondentů převládali muži 71% (22 osob)
a pouhých 29% (9 osob) tvořilo ženské pohlaví. Tento stav nebyl překvapující, vzhledem
k fyzické a psychické náročnosti výkonu služby či jen přijímacího řízení k PČR.
Průměrný věk dotazovaných byl v rozmezí od 31-35 let. A za zajímavost lze
považovat, že většina psovodů nenastoupila k policii jen s maturitní zkouškou, ale s vyšším
odborným vzdělám, případně si jej někdo dodělal, ale jak někteří uváděli při rozhovoru,
dodělání vzdělání při službě není u většiny pravděpodobné, protože další vzdělání na této
a jiné obdobné pozici nepotřebují. Více jak polovina respondentů je ve službě trvající již
kolem 10 let. Mají proto řádnou praxi a mohou si vzájemně předávat zkušenosti. Na kontrolní
otázky z dotazníku až na pár drobných výjimek odpověděli dotazovaní správně, lze z toho
usuzovat, že metodika je přece jen pochopitelně sepsaná a ta část respondentů, která se

56
domnívá, že ne přece jen smysl chápe. Systém proškolování policistů se často mění a právě
s tou změnou není většina dotazovaných spokojená. Samotný systém školení respondentů
v průměru respondentům nevadí. Někteří dotazovaní by si rádi vyzkoušeli i jiné plemeno než
německého ovčáka, ale administrativa s tím spojená by byla komplikovaná, proto jsou
psovodům psi přidělování.
Z doplňkového polostandardizovaného rozhovoru s některými respondenty se
podařilo prokázat relevantnost odpovědí z výzkumného dotazníku, doplnit informace
k ucelenějšímu přehledu v dané problematice a odpovědět na výzkumné otázky.

57
ZÁVĚR
Zkoumáním a studiem již známých informací se v práci zobrazuje snaha
o vytvoření přehlednějšího pohledu na život a službu psovoda zabývající se metodou
pachové identifikace a hlavně jeho služebního psa specialistu, bez kterého by metodu
pachových konzerv nebylo možné provádět v takové míře, jak se v posledních letech děje.
Cílem bakalářské práce bylo vypracování uceleného přehledu o využití služebních
psů specialistů používaných k metodě pachových konzerv a posouzení vhodnosti pohlaví
služebního psa využívaného k metodě pachových konzerv. Výše zmiňovaný cíl byl takto
zvolen a formulován, neboť je pro praxi podstatné zpracovat tato data a zamyslet se nad
vytížeností služebních psů nejen při výkonu služby, ale i při tréninku. Dále je podstatné
popřemýšlet nad náročností samotného výkonu při službě a i jejich dožívání po ukončení
výkonu služby, případným dalším využitím psů s kategorií MPI v jiných činnostech,
například při reprezentaci na závodech sportovní kynologie, nebo navýšit počty psovodů při
pátracích akcí.
Psi specialisté mají oproti psům například u pořádkové policie službu psychicky
mnohem náročnější a jsou na ně kladeny již při výběru od štěněte vysoké nároky. Vzhledem
k získaným odpovědím z dotazníku, však nejsou psi nadměrně zatěžováni. Patrné je to
z délky výkonu jejich služby a i neúčast na závodech lze považovat za prostor k odpočinku,
který je nezbytný jak pro psa tak psovoda. Psi, kteří musí být pro nemožnost vykonávat
službu a posuzovat pachové konzervy vyřazeni se z valné většiny dočkají klidného dožití
u svého pána, což je ze zdravotního a socializačního hlediska pro ně to nejlepší a nemusí
absolvovat žádný případný stres ze změn prostředí.
Jednotní byli respondenti u otázky, jež se týkala kastrace. Vzhledem k tomu, že
vhodnějším pohlavím pro metodu pachové identifikace je dle výsledků a již získaných
zkušeností a poznatků fena, je kastrace ideálním řešením, protože nedochází k povahovým
výkyvům a znečištění psem okolního prostředí v období říje (například zašpinění
automobilu při převozu). Z tohoto důvodu je kastrace vhodná a měla by být nařízena, nebo
alespoň doporučena interním předpisem.
Otázka týkající se spolupráce v rámci Schengenského prostoru, je velmi zajímavou
úvahou do budoucna a plyne z ní doporučení. Bylo by velmi vhodné pokusit se propojit
databáze s pachovými otisky a vzorky například recidivistů žijících v jiných než rodných
státech a napomoci tak dopadení a omezení dalšího konání trestné činnosti. Další možnost

58
jak by se dala spolupráce využít je vzájemné předávání poznatků a zkušeností v rámci
individuální identifikace metodou pachových konzerv, nebo při hromadném pátrání zapojení
více zkušených psovodů se cvičenými psy a zvýšením, tak možnosti rychlejšího dopadení,
jelikož psi zabývající se posuzováním pachu, umí svoji neobyčejnou schopnost i při
pátracích akcích v terénu dobře využít. Dále se nabízí možnost propojit olfaktoriku
s olfaktronikou, například mozkové impulsy psa zobrazovat na počítačové obrazovce při
posuzování pachu a mnoho dalšího, jelikož metoda pachových konzerv je stále aktuálně
považována za velmi mladou a neprobádanou metodu.
V praxi může tato práce sloužit ke zlepšení informovanosti laické veřejnosti a také
jako ucelený informační materiál pro odbornou veřejnost a zlepšování kvality/upevňování
vzájemných vztahů mezi psovodem a psem a může dojít ke zkvalitňování společně konané
práce.
Za podstatné považuji připomenutí, že bez psů bychom nebyli dnes tam, kde jsme.
Díky nim máme mnoho povinností ulehčených, a pokud si psa dokážeme získat láskou,
máme ochránce na celý život.

59
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ INFORMACÍ
Literatura

kniha (papírová)
CÍSAŘOVSKÝ, Michal, 2008. Pes. Praha: Canis. 902 s. ISBN 978-80-900820-1-4.
ĎURIŠIN, Vladimír, 2016. Policajná kynológia, téoria a prax. Košice: Univerzita
veterinářského lekárstva a farmácie v Košiciach. 498 s. ISBN 978-80-8077-510-0.
EIS, Vilém, 1954. Pachové práce služebních psů. Praha: Naše vojsko. 112 s.
MUSIL, Jan, KONRÁD, Zdeněk a SUCHÁNEK, Jaroslav, 2004. Kriminalistika. 2., přeprac.
a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck. 583 s. ISBN 80-7179-878-9.
NOVÝ, Karel, 1995. Kynologická příručka. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 159 s. ISBN 80-
206-0503-7.
PORADA, V. a kol., 2001. Kriminalistika. 1.vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM
s.r.o.. 746 s. ISBN 80-7204-194-0.
PORADA, V. a kol., Kriminalistika:úvod, technika, taktika. Plzeň: Aleš Čeněk. 309 s. ISBN
978-807380-038-3.
RYNEŠ, Miroslav, 1997. Pachové práce psů ve sportovní kynologii. České Budějovice:
Dona, 69 s. ISBN 80-85463-92-X.
SAMMSOVÁ, Susan, 2000. Německý ovčák. Praha: Fortuna print. 157 s. ISBN 80-86144-
52-6
STRAUS, Jiří; KLOUBEK, Martin. 2010. Kriminalistická odorologie. Plzeň: Aleš Čeněk.
125 s. ISBN 978-80-7380-238-7
STRAUS, J. a kol., 2005. Kriminalistická technika. Plzeň: Aleš Čeněk. 415 s. ISBN 80-
86898-18-0.
kniha elektronická
STRAUS, Jiří. Aktuální otázky kriminalistické olfaktoriky [online]. Policejní akademie ČR,
2018 [cit. 16. 2. 2018]. Dostupné z: file:///C:/Users/jenda/Downloads/2008-03_-
_Kloubek%20(1).pdf
článek v časopise (papírovém)
KLOUBEK, M, 2003. Vyhledávání a zajišťování pachových stop. Kriminalistický sborník.
roč. 47. č. 1. 33-36 s.
VITÁSEK, V. 1993. Porovnání pachových stop metodou pachové identifikace.
Kriminalistický sborník. č. 11. 503 s.

60
Internetové zdroje

příspěvky na webových stránkách

V chovné stanici Policie ČR vychovávají budoucí čtyřnohé strážce zákona [online]. Praha:
Policista.cz, 2016 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: https://www.policista.cz/clanky/reportaz/v-
chovne-stanici-policie-cr-vychovavaji-budouci-ctyrnohe-strazce-zakona-1172/
Nová chovatelská stanice [online]. Praha: PČR, 2018 [cit. 2018-05-15]. Dostupné z:
http://www.policie.cz/clanek/nova-chovatelska-stanice.aspx
Odbor služební kynologie a hipologie [online]. Praha: PČR, 2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné
z: http://www.policie.cz/clanek/odbor-sluzebni-kynologie-a-hipologie-
904727.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d
webové stránky
Český klub německých ovčáků [online]. Mělník: ČKNO, 2018 [cit. 2018-03-12]. Dostupné z:
http://www.ceskyklub-no.cz/standard-no

Prameny (právní a jiné dokumenty)

POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY. 2014. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 145 ze dne
8. července 2014, kterým se upravuje činnost služební kynologie. In Sbírka interních aktů
řízení Policejního prezidia České republiky. Praha: Policejní prezidium Policie České
republiky, s. 27.
POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY. 2009. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 80 ze dne
17. června 2009, kterým se upravuje činnost služební kynologie a služební hipologie. In
Sbírka interních aktů řízení Policejního prezidia České republiky. Praha: Policejní prezidium
Policie České republiky s. 18
POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY. 2017. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 313 ze dne
28. prosince 2017, o pachové identifikaci In Sbírka interních aktů řízení Policejního prezidia
České republiky. Praha: Policejní prezidium Policie České republiky.
POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY. 2009. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 9 ze dne
1.7.2009, kterým se stanoví postup policistů na úseku činnosti služební kynologie In Sbírka
interních aktů řízení Policejního prezidia České republiky. Praha: Policejní prezidium
Policie České republiky.
POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY. 2007. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 80, kterým
se stanoví zásady k zabezpečení jednotného postupu Policie České republiky při využívání
metod pachové identifikace. In Sbírka interních aktů řízení Policejního prezidia České
republiky. Praha: Policejní prezidium Policie České republiky.
Zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

61
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK
Obrázky
Obrázek č. 1: Sada na snímání pachové stopy a uložení do pachové konzervy……..18

62
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A: Dotazník ................................................................................................ I
Příloha B: Protokol o odběru otisků pachových stop a štítky ................................ IV
Příloha C: Protokol o odběru SPK ....................................................................... IV
Příloha D: Protokol o provedení PI ........................................................................ V

63
 PŘÍLOHY

Příloha A: Dotazník
DOTAZNÍK

(Zvolenou odpověď zaškrtněte)

Dotazník je anonymní a slouží pouze pro praktickou část BP s názvem Metoda

pachových konzerv, kde budou zpracovány výsledky.

1. Pohlaví
o muž
o žena

2. Věk
o 18-25
o 26-30
o 31-35
o 36-40
o 41-45
o 46-50
o 50+

3. Délka služební praxe (v letech)

o 0-2
o 3-5
o 6-9
o 10-15
o 15-20
o 20+

4. Nejvyšší dosažené vzdělání

o Úplné střední vzdělání s maturitou
o Vyšší odborné vzdělání
o Bakalářské vzdělání
o Magisterské vzdělání
o Doktorské vzdělání

5. Vyhovuje Vám stávající systém proškolování policistů a techniků na odběry

vzorků pro pachové konzervy?
o Ano
o Spíše ano
o Ne
o Spíše ne

6. Víte jak zajistit pachovou stopu?

o Ano
o Ne

I
7. Jak často používáte k identifikaci pachové konzervy?
o 1x týdně
o 2x týdně
o 3x týdně
o Vícekrát měsíčně

8. Z jakých částí těla osoby se pachová stopa odebírá?

o Čelo
o Podpaždí
o Levý/pravý bok (břicho)
o Více možností

9. Kolik jste měl/a pozitivních identifikací v rámci 1 měsíce?

o Mnoho 5+
o Málo 1+
o Žádné

10. Jaké ochranné prostředky používáte při odběru biologického materiálu?

o Žádné
o Jednorázové rukavice
o Rukavice z jiného materiálu

11. Jaká je expirační doba pachové konzervy s pachovým vzorkem osoby?

o 1 rok
o 2 roky
o 3 roky
o 4 roky

12. Má vliv na výsledek pozitivní pachové identifikace množství odebraného

biologického materiálu v pachové konzervě?
o Ano
o Ne

13. Existuje spolupráce k určení pachové identifikace v rámci Schengenského

prostoru?
o Ano
o Ne

14. Myslíte si, že fluktuace osob na místě činu má vliv na kvalitu –

upotřebitelnost pachové stopy?
o Ano
o Ne

15. Má vliv délka mezi vznikem a zajištěním pachových stop na její

upotřebitelnost?
o Ano
o Ne

16. Jak nakládáte s použitou pachovou konzervou?

o Ukládám a archivuji
o Vyhodím do popelnice
o Uložím do boxu na biologický materiál

II
17. Jakou velikost aratexu používáte na odebrání vzorků pachové stopy?
o I. 30x30 cm
o II.15x30 cm
o III.15x15 cm

18. Využívá se v rámci PČR pro metodu pachové identifikace jiné plemeno než
NO?
o Ano
o Ne

19. K pachové identifikaci využíváte častěji jaké pohlaví psa?

o Samici - fenu
o Samce - psa

20. Je vhodnější zvíře vykastrované?

o Ano
o Ne
o Nevím

21. Kolik let je zvíře obvykle v aktivní službě?

o 1-5
o 5-7
o 7-8
o 8+

22. Využíváte psa k jiné práci než k pachové identifikaci MPK?

o Ano
o Ne

23. Necháváte si psa po vyřazení?

o Ano
o Ne

24. Jak často se věnujete výcviku v týdnu u psa s kategorií MPI?

o 1-2x
o 2-3x
o 3-5x
o Každý den

25. Účastníte se se psem s kategorií MPI závodů i ve sportovní kynologii (př.

IPO)?
o Ano
o Ne

26. Kolik pach. identifikací za týden je pro psa vhodné porovnávat?

o 1-3
o 4-7
o 7+
o Nelze určit
Zpracováno autorem

III
Příloha
Příloha č. 1B : Protokoly
k ZP PP č. 52/2007

………………………………………. Dne ………………………..

Č. j.
Číslo bezpečnostního sáčku:

PROTOKOL
o odběru otisků pachových stop (OPS)

K případu .....................................................................................................................
.......................................................................................................................................
Předpokládaná doba spáchání trestného činu: od ...........................................
do ...........................................
Stručná charakteristika trestného činu:

Protokol o ohledání místa činu je součástí tohoto protokolu: ANO - NE1)

Klimatické podmínky na místě sejmutí OPS: ...........................................................
......................................................................................................................................
Teplota v prostoru, kde OPS sejmuty: vnitřní: ......................................................
vnější: .......................................................
Rušivé vlivy na kvalitu pachové stopy: .....................................................................
.......................................................................................................................................
Policisté přítomni na místě trestného činu před sejmutím OPS:
.......................................................................................................................................
.......................................................................................................................................

Číslo stopy Předměty nebo místa z nichž byl OPS sejmut Snímán Poznámka
od - do

.............................................. ...................................................
přítomen OMČ osoba snímající OPS

1) Příloha č. 4 k ZP PP č. 52/2007
Nehodící se škrtněte.

Štítky na otisk pachové stopy (OPS)

a srovnávací pachovou konzervu (SPK)

Útvar: Č.j.: Stopa č.:

Místo, druh a čas spáchání tr. činu:

OPS sejmutý z:
Datum/čas snímání:

Útvar:
Č.j.:

Stopa č.:

Útvar:
Příjmení: Jméno:
Narozen:
Podezřelý z tr. činu:

SPK odebraná z: Dne:

Útvar:
Příjmení:
Jméno:

IV
PřílohaPříloha č. 2 k ZP PP č. 52/2007
C: Protokol
--------------------------------------------- Dne: …………………………
Č. j.:
Číslo bezpečnostního sáčku:

PROTOKOL
o odběru srovnávacích pachových konzerv (SPK)

K případu: ....................................................................................................................
.......................................................................................................................................
vedeného pod č.j. ……………………………..
Odběr SPK provedl: ............................................ dne ..........................................…
od: ...................do: .............. hod.

Úplná adresa místa odběru s označením konkrétní místnosti, kde byl

odběr SPK uskutečněn:
....................................................................………………………………………………..
………………………………………………..…………………………………………………
SPK odebrána z boku: ANO - NE1) (místo a důvod odběru)
..................................…………………………………………………………………………
................................................................................……………….………………………
Jméno, příjmení a datum narození osoby:................................................................
......................................................................................................................................

Pohlaví: ...................Charakteristika etnika: ........................................................…..

Zaměstnání osoby: .....................................................................................................
Oděv osoby při snímání: (civilní, nemocniční atd.) ..............................................…...
Rušivé vlivy na kvalitu SPK: (vazba, nemoc, specifikum zaměstnání atd.) ...............
.......................................................................................................................................
Počet odebraných SPK: .........................................................................................…
Další osoby přítomny odběru SPK: ...........................................................................
.......................................................................................................................................

Srovnávací pachová konzerva odebrána ve smyslu právního předpisu § 114 odst. 2

zákona č. 141/1961 Sb., zákon o trestním řízení soudním (trestní řád), a závazného
pokynu policejního prezidenta č. 52/2007, kterým se stanoví zásady k zabezpečení
jednotného postupu Policie České republiky při využívání metody pachové
identifikace. Osoba, která snímala otisk pachové stopy nesmí snímat srovnávací
pachovou konzervu ke stejnému případu!

........................................... ............................... ............................................

osoba, které je snímána SPK přítomen osoba snímající SPK

1)
Nehodící se škrtněte.

V
Příloha D: Protokol
Příloha č. 5 k ZP PP č. 52/2007

......................................................
Úplná adresa střediska MPI
Praha…………………

................................................
Úplná adresa dožadujícího útvaru

PROTOKOL
o provedení pachové identifikace (PI)

Č.j. střediska MPI: .............................................

Č.j.: ..................................................................

Stručný popis trestného činu:

Datum převzetí porovnávaných OPS: ……………………………….

Datum převzetí porovnávaných SPK: ……………………………….

Psovod specialista MPI:..................................................

Služební pes: ....................... ev. č. sl. psa:...................

Zkouška náhodné zajímavosti:

Datum provedení:...........................................................
Fyzikální podmínky: teplota:............. vlhkost vzduchu:.................
Výsledek náhodné zajímavosti: ....................................................

PACHOVÁ IDENTIFIKACE:
Datum provedení PI: ..........................................
Fyzikální podmínky: teplota: ........................... vlhkost: .........................

Načichávací PK: ..........................................................................................................

.......................................................................................................................................
Porovnávané PK: .........................................................................................................
........................................................................................................................................

Poznámky psovoda specialisty:

Zpracováno autorem

VI
Záznam o bakalářské práci
Jméno a příjmení bakaláře: Lenka Pokorná

Název práce CZ: Metoda pachových konzerv

Název práce EN: Method of odor preserves

Studijní program: Bezpečnostní management v regionech

Rok obhajoby: 2018
Počet stran/Počet příloh: 63/4
Vedoucí práce: Prof. Ing. Krajník Václav, CSc

Anotace CZ:
Bakalářská práce se zabývá problematikou Metody pachových konzerv.
Teoretická část se zaměřuje na provedení i historii metody, pachové stopy,
kriminalistickou odorologii a dále zahrnuje informace o služební kynologii a samotném,
pro metodu podstatném zvířeti, psu. Praktická část je založena na datech z vlastního
empirického šetření, díky nimž byl vytvořen souhrn o specifických údajích a využití
služebních psů specialistů.
Anotace EN:
The topic of this bachelor thesis is The Scent Preservation Kit Method. The
theoretical part focuses on the implementation and the method history, odor traces,
criminalistic odorology and also presents information about the service cynology and about
the animal that is crucial for the method - the dog. The practical part is based on the data
from my own empirical survey. Summary on specific data and on use of specialized
service dogs have been created based on the Survey data.
Klíčová slova CZ:
Metoda pachových konzerv, metoda pachové identifikace, odorologie, policejní
pes, kynologie, pach, pachová stopa
Klíčová slova EN:
Method of odor preserves, odor identification method, odorology, police dog,
kynology, odor, smell trail
Místo uložení:Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS, a.s.,
Nárožní 2600/9, Praha 5

Signatura