AKUSTIKA

Akustika: vědní a technický obor, který se zaobírá studiem zvuku (mechanických kmitů v pružném prostředí a
studiem jevů, souvisejících s těmito kmity – vznikem, šířením a působením vlnění)
Zvuk: mechanické vlnění, které vnímáme sluchem
- Čím větší intenzita zvuku, tím víc člověka obtěžuje, ruší a může mu způsobit problémy se sluchem až
hluchotu
- Z tohoto důvodu je nutno se před nežádoucím hlukem chránit pomocí konstrukcí, které pomáhají způsobit
neprůzvučnost zvuku
Intenzita zvuku: jednotka - decibel [dB]
Hluk: Rušivý zvuk, který nezávisí pouze na intenzitě ale i na kmitočtu
Příklady intenzity zvuku:
- zvuk v ložnici v noci cca 20 dB
- přes den v obývacím pokoji cca 40 dB
- v kanceláři 60 dB
- rušná ulice 80 dB
- diskotéka 100 dB
- Jedoucí vlak 90 dB
- Práce se sbíječkou 100 dB
- Startující letadlo 120 dB
- Silvestrovské petardy 170 dB
U dlouhodobého zatížení hlukem dochází k poškození sluchu, kdy hluk přesahuje 85 dB.
K trvalému poškození sluchu může dojít u hluku 130 dB.
Šíření zvuku: přímým přenosem nebo nepřímým přenosem (vzduchem nebo chvěním konstrukce)
Akustické mosty:
- Kritické místo, přes které prochází zvuk přes konstrukci (ocelové konstrukce a materiály, stoupačky, ocelové
nosníky, vyztuž) – kovové předměty, které procházejí izolovanou konstrukcí.
Základní akustické jevy:
Reflexe: odraz – materiály
s velkou objemovou hmotností
a hladkým povrchem
Absorbce: pohlcení – pórovité
materiály s malou objemovou
hmotností – izolant.
Rozpyl: materiál s nerovným povrchem
Penetrace: Průnik – tenkou konstrukcí
Ochrana před zvukem šířeným vzduchem uvnitř budovy: Cílem konstrukce je oslabit intenzitu zvuku, který se
přes konstrukce vždy šíři jiným směrem.
Mezibytové příčky – (zděné, monolitické, montované) nejlépe dvojité, sendvičové, se vzduchovou mezerou
(kombinace materiálu neprůzvučných
(reflexe) a izolantu (absorbce), s obklady s
nerovnými povrchy (rozptyl). Musí být
odizolované u podlahy a stropu.
Typy materiálu – materiály neprůzvučné,
které ovšem zvuk odráží (hladké materiály
s velkou objemovou hmotnosti). Materiály,
které hluk pohlcují – zvukové izolanty (malá
objemová hmotnost, plné pórů)
- Navrhuji se obklady stěn, které
nemají rovný povrch
- Póry vzduch pohltí, nerovný povrch
zvuk roztříští (tepelné izolace jsou současně
zvukové izolace). Cílem konstrukce je
oslabit intenzitu zvuku, který se přes konstrukce vždy šíři jiným směrem
 Obrázky – Akustické cihly heluz vhodné jako příčky mezi byty.
Mezi bytové příčky bezpečnostní sádrokartonové (Rigips).
Různé akustické obklady.

Řešení kročejového hluku (šíření zvuku vibrací konstrukcí):

V rámci skladby podlahové konstrukce se navrhuje vrstva
zvukového izolantu. U některých podlahových krytin se
ještě navrhuje tlumící vrstva (plovoucí podlahy, které nejsou
pevně spojeny s podkladem). Materiál tlumící vrstvy
(mirelon, polyuretanové desky atd.) Podlaha v návaznosti na
stěnu – provedena dilatace z měkkého pružného materiálu,
kromě obvodové dilatace kvůli objemová změnám
materiálu tím také následně pomáhá bránit pronikání zvuku.
který by jinak procházel stěnou

Obrázky akustického řešení podlah

Neprůzvučnost oken: Zabraňujeme šíření zvuku z exteriéru do interiéru. Do oken se navrhují tlumící těsnění.

Navrhování urbanistických protihlukových stěn: Navrhování u silnice, u hlučné komunikace, u tratě, stadionu
Má zabránit šíření hluku, například do bytové zástavby.
Stavební dílo je nutno posuzovat jako komplex v kontextu s okolím.
Snížení zatížení hlukem = zvýšení kvality stavebního díla = zdravé životní a pracovní prostředí