Tepelná pohoda a vnitřní prostředí staveb

V každém objektu, ve kterém pobýváme, by se člověk měl cítit dobře. Vytváříme si uvnitř mikroklima,
které je odlišné od venkovního prostředí (v létě tropické teploty, v zimě mrazy).
Kvalita vnitřního prostředí je závislá na těchto činitelích:
o teplota vzduchu
o vlhkost vzduchu
o čistota vzduchu
o rychlost proudění vzduchu
o hluk
o vibrace
o osvětlení
Tyto činitele mají vliv na psychický stav člověka. Vhodné podmínky pro bydlení, pro práci v objektu,
se nazývají „pohoda prostředí“. Pokud je některý z těchto činitelů narušen, má to vliv na celkovou
pohodu člověka.
Tepelná pohoda prostředí
• Každý člověk pociťuje tepelný komfort při jiné teplotě (pohybuje se mezi +18 °C až 25 °C).
• Celková tepelná pohoda je také závislá na způsobu vytápění (při podlahovém vytápění cítíme
tepelnou pohodu většinou již od 18 °C). Indikátorem tepelné pohody jsou nohy. Teplá
podlaha nám tedy navozuje tepelnou pohodu při nižší teplotě než u vytápění například
radiátory, kde nejvyšší teplota je pod stropem a nejnižší teplota je u podlahy.
Podlahové vytápění: nízkoteplotní – teplota média v podlahovém vytápění musí být maximálně
do 30 °C. Při vyšších teplotách podlahy pro chůzi bosou nohou by již bylo nepříjemné.
Vnitřní vytápění v prostorech také závisí:
o na počtu lidí, které se v prostoru nachází (teplota zdravého lidského těla je cca 36,6 °C
– lidské tělo tedy také ohřívá vnitřní vzduch – dýcháním a plochou těla, která je u
dospělého člověka cca 1,8 m2)
o na činnostech, které se v objektu provádí (při pohybu vydáváme do ovzduší více tepla
a máme menší požadavky na teplo, abychom cítili tepelný komfort)
Definice tepelného komfortu: stav mysli, vyjadřující uspokojení s tepelným prostředím. Tepelnou
pohodu definuje ČSN EN ISO 7730.
Energetická náročnost budov
• Každá nově postavená budova musí mít energetický štítek. Energeticky náročná budova bude
nadměrnou energii spotřebovávat po celou dobu její životnosti (někdy i stovky let). To je
důvod, proč takovou budovu vůbec nepostavit. Energetický štítek obálky budovy řeší vyhláška
148/2008 Sb. Energeticky náročná budova není stavebním úřadem povolována k realizaci.
S energetickými nároky budovy souvisí:
• použitý materiál
• velikost oken a směrování oken na světové strany
• vsazení budovy nebo objektu ze severní strany do svahu
• tvar budovy (složitý půdorys zajišťuje tepelné ztráty obálkou budovy, má větší energetickou
náročnost; ideální poměr vyhřívaného objemu k venkovnímu ochlazovanéhmu povrchu nám
zaručuje tvar budovy polokoule, pro ekonomické budovy je nutno dodržet ochlazovanou
plochu vůči vyhřívanému objemu menší než 0,7 – S/V < 0,7)
 • Obvodový plášť (obálka budovy) - zahrnuje obvodové stěny a střechu. Obvodové pláště by
měly obsahovat lehké materiály, které obsahují hodně pórů naplněných vzduchem (vzduch je
tepelným izolantem).
o Nosné obvodové stěny – moderní zdící prvky jsou vylehčovány dutinami a póry, které
zajišťují větší tepelný odpor, ať už jsou z cihelného materiálu nebo lehčeného betonu.
o Střecha – Každá střešní konstrukce musí mít dostatečnou vrstvu tepelné izolace.
Zateplovací systémy
• Viz příručka z minulého roku.