AVANTGARDNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY 1.

POLOVINY 20. STOLETÍ

20. STOLETÍ - OBECNĚ:
• = „století válek?“
o 2 světové války ⑫
(1914 – 1918, 1939 – 1945)
o válka studená

·
o nástup totalitních systémů (např. v Rusku, Německu, Itálii, Japonsku aj.)
o hospodářské krize (30. léta), občanské války (např. ve Španělsku 1936 -1939)

POČÁTKEM 20.STOLETÍ SE:

• základním uměleckým cílem a principem = ŠOK, EXPERIMENT, PŘEKVAPENÍ

- • formuje se „masová“ společnost a masová kultura, podmíněno nástupem kolektivismu,

-
↳
-střídajícího individualismus z přelomu 19. a 20. století

·a antiutopií I
Met
• prudký rozvoj vědy a techniky, jejichž vývoj předbíhá vývoj lidské morálky – vznik řady utopií

• proměna obrazu světa a vnímání člověka dílem:

M
o Sigmunda Freuda a jeho objevu nevědomí-podvědomí, řízeného 2 instinkty, tj. libida
a potřeby něco budovat // ničit, zájem o sny, vznik psychoanalýzy
o Alberta Einsteina

IAVANTGARDA
• -
pojem z francouzštiny,
·
z vojenské terminologie = doslova: předvoj, předjímají podobu
oumělecké tvorby budoucnosti
• časově: (1907 // 1912 - 1938)
o 1907 …. Pablo Picasso – Avignonské slečny
o 1912 .... Guillaume Apollinaire – básně Pásmo
Mean
o 1938 …. Docházelo k pronásledování avantgardních umělců
§ probíhala výstava, která byla prohlášena za „Zvrhlé umění“ a všechno, co
Hitler považoval za zvrhlé, bylo zlikvidováno
• též nazývána OBDOBÍM -ISMŮ: tj.
o směry literární (nejen):
· >
- =>

-------
§ FUTURISMUS, EXPRESIONISMUS, DADAISMUS, SURREALISMUS, POETISMUS
(směr ryze český)
o směry čistě literární:
§ KUBOFUTURISMUS
.
o směry čistě architektonické:
§ FUNKCIONALISMUS, KONSTRUKTIVISMUS (důraz na účelnost)
o směry čistě výtvarné:
§ KUBISMUS (i v architektuře), FAUVISMUS
&

- -
CHARAKTERISTICKÉ- -
RYSY AVANTGARDNÍHO
-- ⑳
ZPŮSOBU MYŠLENÍ:
⑳
1) HNUTÍ MEZINÁRODNÍ ·
*
•
•
·
pořádány kongresy, veřejná čtení, přednášky
zakládány různé kulturní instituce, vlastní nakladatelství, časopisy, divadelní scény

1
2) HNUTÍ ORGANIZOVANÁ, KOLEKTIVISTICKÁ
• součinnost všech zajišťována vydáváním MANIFESTŮ, tj. „návodů“, jak v duchu daného
směru tvořit

3) HNUTÍ USILUJÍCÍ O „ČISTÉ“ UMĚNÍ

- problematické je jejich napojení na dobová radikální politická hnutí, v případě futurismu vazba na
italský fašismus, který propagovali, v případě surrealismu na komunismus

4) HNUTÍ KOMPLEXNÍ
- nejsou jen uměleckými směry, ale i životním stylem, filozofií, usilují o radikální proměnu světa
pomocí UMĚNÍ

5) HNUTÍ RUŠÍCÍ HRANICE MEZI UMĚNÍM „VYSOKÝM“ A „NÍZKÝM “

• mezi jednotlivými druhy umění

6) ZÁKLADNÍM TÉMATEM = PRÁCE S VÝRAZOVÝMI PROSTŘEDKY

• experimentují s tvarem, barvou, prostorem – v malířství
• experimentují se zvukovou a gramatickou stavbou jazyka, s tvarem písma a slov à básníci
tím narušují sdělovací funkci jazyka
• na tomto principu vznikají např.:
o KALIGRAMY = obrazové básně – slova uspořádána do určitého obrazce (např. holub,
Eiffelova věž)

FUTURISMUS
• avantgardní umělecký směr, zprvu hlavně literární a výtvarný, ovlivnil ale i hudbu, film a
divadlo
• vzniká kolem r. 1908 v Paříži = největší rozmach: 1909 - 1920
• hlavní centra futurismu:
o ITÁLIE
o RUSKO
• směr výrazně teatrální (= divadelní)
• své cíle vyjadřuje razantně prostřednictvím řady:
o MANIFESTŮ
o DIVADELNÍCH PRODUKCÍ
o VÝSTAV
o LITERÁRNÍCH VEČERŮ
o provázených skandály, pouličními potyčkami, zásahy policie
• směr, v němž se současně prolínají 2 protichůdné tendence:
o tendence DESTRUKTIVNÍ
§ rozchod s uměním minulým (požadavek „Zapalte všechna muzea“), ignorují
všechny umělecké instituce
o tendence KONSTRUKTIVNÍ
§ zajímá je jen přítomnost a budoucnost (futurum = budoucí)
§ inspiruje je moderní (velkoměstská) civilizace a moderní technika (hlavně
dopravní a komunikační prostředky - rádio, auta, letadla, …)
• zakladatelem = FILIPPO TOMMASO MARINETTI (1876 – 1944)
o italský básník, dramatik, prý vymyslel futurismus během letu letadlem
o autor 1. manifestu futurismu - vyšel v únoru 1909 v Paříži, ve Figaru
• obsah manifestu futurismu:
 § do obrazu vlepují kousky tapet, známky, účtenky, štítky apod. = vznik KOLÁŽE (Georges
Braque)
• Představitelé kubismu:
o malíři světoví: Pablo Picasso, Georges Braque, sochař Alexandr Archipenko
o malíři čeští: Emil Filla, Bohumil Kubišta, Josef Čapek
o architekti: Josef Gočár (HK), Pavel Janák (KREAMTORIUM), Josef Chochola (PRAHA)

KUBOFUTURISMUS
• čistě literární avantgardní směr, vznikl sloučením kubismu a futurismu

GUILLAUME APOLLINAIRE (1880 – 1918)

• zakladatel a klíčová osobnost avantgardy
• kubofuturismus z kubismu převzal:
o princip simultánnosti
o princip polyperspektivnosti
o princip polytematičnosti
o sklon k deformování reality
• kubofuturismus z futurismu převzal:
o dynamismus, zálibu v rychlosti a proměnlivosti skutečnosti
o osvobození slov z pout interpunkce = osamostatnění jednotlivých veršů

• dalšími představiteli kubofuturismu: Jean Coct

• vůdčí osobnost avantgardy, experimentální básník, dramatik, prozaik, literární a výtvarný kritik
• zakladatel kubofuturismu
• energický, živelný, kreativní, dobrodružná povaha, přátelský, společenský, „eruptivní“
• životopis:
o jeho život obestřen legendami a senzacemi, které sám přiživoval (liboval si v mystifikaci)
o nemanželský syn dobrodružné polské šlechtičny a asi italsko-švýcarského aristokrata (důstojníka)
dětství v prostředí francouzské Riviéry, v prostředí kasin (matka – hazardní hráčka)
o od r. 1902 žije natrvalo v Paříži
• profese – novinář, bankovní úředník, domácí učitel aj.
• píše pornografické romány, příručky dobrého chování, recenze na neexistující texty, zajímal se o mytologii
(např. keltskou, germánskou), o folklór, o snáře apod. (tedy o triviální literaturu)
• dobrovolně narukoval po r. 1914 (ve snaze získat francouzské občanství) - ošklivě zraněn střepinou
dělostřeleckého granátu + operace lebky – podlehl španělské chřipce
• hojně cestoval po Evropě (navštívil mj. i Prahu)
• přátelil se s většinou avantgardních autorů (mj. s Pablem Picassem, Georgem Braquem aj.)
• propagátor kubismu a futurismu à ve své vlastní tvorbě oba směry propojil v tzv. „kubofuturismus“
• „vynálezce“ slova SURREALISMUS (pouze slova)
• známý tím, že rozbíjí staré literární formy a nahrazuje je novými

NOVÉ BÁSNICKÉ FORMY

I. "PÁSMO"
• úvodní báseň sbírky Alkoholy (1913), napsaná roku 1912
• báseň, která odstartovala avantgardu
• do češtiny ji jako první přeložil Karel Čapek
• název konkrétní básně, ale i nového básnického útvaru, jehož se stal Apollinaire stvořitelem
• polytematická, polyperspektivní, lyrickoepická báseň psaná na principu asociace, tj. volného vybavování
představ – znát!
 s umm
·
• dada
o franc. dřevěná hračka - koníček, přeneseně záliba, náruživost
o rusky dvojnásobný souhlas, tj. ano ano
o dětské žvatlání, řeč duševně chorých
• dadaistická tvorba těží z:
o principu náhody a hry
o techniky koláže a montáže
o nesmyslu (nonsensu), absurdity, černého humoru, ironie, grotesky a nadsázky
• dadaisté vyznávají KULT ČIRÉ IDIOCIE, INFANTILITY, IRACIONALITY A PUDOVOSTI
• umění hovoří záměrně jako o výrobě (preferují tvorbu na základě mechanického automatismu)
• zcela ruší sdělovací funkci jazyka

•
·
Aft-
ZÁKLADNÍ TYPY DADAISTICKÉ POEZIE:
-
poezie FONETICKÁ
•poezie SIMULTÁNNÍ, tj. několik lidí současně recitovalo, vzájemně se překřikovali, výsledek zněl jako rachot
·bitvy či velkoměsta /

• poezie NÁHODNÁ
• poezie NONSENSOVÁ - hlásí se k Christianu Morgensternovi
• boří hranice mezi uměním a neuměním
• největším PARADOXEM DADAISMU:
- -
o ve své době to bylo to nejrealističtější umění (tj. na
projev zoufalství)
e
absurditu a nesmyslnost doby reaguje stejným =
-

I
⑳
⑫
@·
°
DADAISTIČTÍ VÝTVARNÍCI (ČASTO BYLI I BÁSNÍKY)
•
-
dle mnohých zničili umění – fakticky dokázali, že umění, ačkoliv sebevíc popírané, nepřestává být uměním,
že výpověď, i když zbavená vší logiky a pravidel, si vytváří novou logiku a významy
-

↑
•
•
vynalezli nové výtvarné techniky, např.:
FOTOKOLÁŽ (= FOTOMONTÁŽ)
• READY – MADES -
&
↑MARCEL DUCHAMP =

N
• vynalezl
- tzv. ready-mades (též: nalezené, hotové objekty)
- E
• průmyslově vyráběné užitkové předměty, které získávají statut uměleckého díla pouhým procesem E výběru a
·
- -
prezentace, on ty věci nenavrhl, jenom je označil za umělecká díla (zničil tím mýtus
· o umělci jako o geniální
·
osobnosti), o uměleckosti rozhoduje jen vůle autora a kontext
• Duchampovy ready-mades:
o Fontána = na hlavu postavená socha porcelánového pisoáru obráceného zadního stranou dolů ,
vystavená roku 1917 (
*
o Sušička lahví
o Jízdní kolo

HANS ARP
KURT SCHWITTERS
• tvořil koláže z ničeho, přesněji z různorodých odpadků, např. z útržků prospektů, etiket, jízdenek, hadříků,
kousků dřeva, provázků, kaučuku + dotvářel to malovanými a grafickými ornamenty

MAN
anRAY

T•
•
americký fotograf a malíř
u nás dadaismem ovlivněni (mimo jiné): Jaroslav Hašek, Osvobozené divadlo (tj. Jiří Voskovec, Jan Werich)
@ °_>
@
=
3D
-

4
 o vzniká na principu KOLÁŽE, tj. nejoblíbenější techniky surrealismu
• PARANOICKO-KRITICKÁ METODA (Salvador Dalí)
o spočívá v existenci a uměleckém využití utkvělých a bludných představ, které přecházejí jedna
v druhou, takže vytvářejí, nepřetržitý, imaginativní řetěz
o tzv. DVOJITÉ OBRAZY – schopnost vidět v určitém tvaru, předmětu ještě jinou skutečnost =
projev paranoidního myšlení (např. v míse s ovocem lze vidět psa)
• v surrealistické tvorbě hrají klíčovou roli: NÁHODA, NESMYSL, ČERNÝ HUMOR, PARADOX, SMYSLNOST,
KOLÁŽ AJ.
• surrealističtí spisovatelé: ANDRÉ BRETON, PHILIPPE SOUPAULT, LOUIS ARAGON, ROBERT DESNOS, PAUL
ELUÁRD
• surrealističtí výtvarníci: SALVADOR DALÍ, MAX ERNST, JOAN MIRÓ
• surrealističtí režiséři: LOUIS BUŇUEL – spolupracoval s Dalím na filmech Andaluský pes, Zlatý věk
• v historii surrealismu vyčlenil Breton 2 VÝVOJOVÁ OBDOBÍ:
o I. období spánku, též intuitivní období (1919 – 1925)
§ experimentovali s lidskou psychikou – nevědomím ve výzkumném středisku: simulovali
psychické poruchy – stavy deliria, hysterie, záchvaty zuřivosti, halucinace, pokusy
s hypnózou, bdělým sněním, zájem o telepatii, somnambulismus, spiritistické seance,
experimenty s alkoholem a drogami
§ nejdále v experimentování zašli a doplatili na to členové skupiny „LE GRAND JEU“ (čs.
Vysoká hra) à experimentovali s éterem, chloridem uhličitým, opiem aj. drogami, jejími
členy i český malíř Josef Šíma spisovatel a novinář Richard Weiner
o II. období
§ sbližují se s historickým materialismem, dialektickou metodou a marxismem,
komunismem, obdiv k SSSR
§ k marxismu se přihlásili ve svém 2. manifestu z r. 1929
§ vývoj surrealismu ve 30. letech provázely četné ideologické a politické spory, vylučování
či odchody jeho příznivců:
• Bretona, důsledného zastánce neslužebnosti umění a absolutní svobody tvorby,
silně znepokojovaly politické změny v SSSR: tj. politické procesy a čistky,
prosazení proletářského umění a socialistického realismu jako jediného
povoleného uměleckého směru, kult Stalinovy osobnosti aj., sám sympatizoval
s Trockým, nikoliv se Stalinem
• ve 2. období došlo k rozšíření surrealismu i za hranice Francie: do Skandinávie, Anglie, Španělska, Belgie,
Československa
• jediný avantgardní směr stále živý

• SKUPINA SURREALISTŮ V ČSR, známější jako SURREALISTICKÁ SKUPINA (1934 – 1938)

o členové: VÍTĚZSLAV NEZVAL, KONSTANTIN BIEBL, KAREL TEIGE, JINDŘICH HONZL, JAROSLAV
JEŽEK, EMIL FRANTIŠE BURIAN, JINDŘICH ŠTÝRSKÝ, TOYEN, ZÁVIŠ KALANDRA
o za války její členové přešli do ilegality
o za okupace se zformovala další surrealistická skupina, známá jako Skupina Ra

EXPRESIONISMUS
• = směr specifický pro německy mluvící země a země skandinávské, ovlivnil však i tvorbu autorů jiných
národností
• = doba největšího rozmachu: 1910 -1920
• = nejde o směr jednolitý, názorově jednotný, naopak výrazně ambivalentní, existují minimálně 2
významově protikladné formy expresionismu:
• A. pozitivní - též: MESIANISTICKÝ expresionismus
o abstraktně pomocí hymnů oslavuje humanismus, vizi nového světa a člověka,
 o vzniká na principu KOLÁŽE, tj. nejoblíbenější techniky surrealismu
• PARANOICKO-KRITICKÁ METODA (Salvador Dalí)
o spočívá v existenci a uměleckém využití utkvělých a bludných představ, které přecházejí jedna
v druhou, takže vytvářejí, nepřetržitý, imaginativní řetěz
o tzv. DVOJITÉ OBRAZY – schopnost vidět v určitém tvaru, předmětu ještě jinou skutečnost =
projev paranoidního myšlení (např. v míse s ovocem lze vidět psa)
• v surrealistické tvorbě hrají klíčovou roli: NÁHODA, NESMYSL, ČERNÝ HUMOR, PARADOX, SMYSLNOST,
KOLÁŽ AJ.
• surrealističtí spisovatelé: ANDRÉ BRETON, PHILIPPE SOUPAULT, LOUIS ARAGON, ROBERT DESNOS, PAUL
ELUÁRD
• surrealističtí výtvarníci: SALVADOR DALÍ, MAX ERNST, JOAN MIRÓ
• surrealističtí režiséři: LOUIS BUŇUEL – spolupracoval s Dalím na filmech Andaluský pes, Zlatý věk
• v historii surrealismu vyčlenil Breton 2 VÝVOJOVÁ OBDOBÍ:
o I. období spánku, též intuitivní období (1919 – 1925)
§ experimentovali s lidskou psychikou – nevědomím ve výzkumném středisku: simulovali
psychické poruchy – stavy deliria, hysterie, záchvaty zuřivosti, halucinace, pokusy
s hypnózou, bdělým sněním, zájem o telepatii, somnambulismus, spiritistické seance,
experimenty s alkoholem a drogami
§ nejdále v experimentování zašli a doplatili na to členové skupiny „LE GRAND JEU“ (čs.
Vysoká hra) à experimentovali s éterem, chloridem uhličitým, opiem aj. drogami, jejími
členy i český malíř Josef Šíma spisovatel a novinář Richard Weiner
o II. období
§ sbližují se s historickým materialismem, dialektickou metodou a marxismem,
komunismem, obdiv k SSSR
§ k marxismu se přihlásili ve svém 2. manifestu z r. 1929
§ vývoj surrealismu ve 30. letech provázely četné ideologické a politické spory, vylučování
či odchody jeho příznivců:
• Bretona, důsledného zastánce neslužebnosti umění a absolutní svobody tvorby,
silně znepokojovaly politické změny v SSSR: tj. politické procesy a čistky,
prosazení proletářského umění a socialistického realismu jako jediného
povoleného uměleckého směru, kult Stalinovy osobnosti aj., sám sympatizoval
s Trockým, nikoliv se Stalinem
• ve 2. období došlo k rozšíření surrealismu i za hranice Francie: do Skandinávie, Anglie, Španělska, Belgie,
Československa
• jediný avantgardní směr stále živý

• SKUPINA SURREALISTŮ V ČSR, známější jako SURREALISTICKÁ SKUPINA (1934 – 1938)

o členové: VÍTĚZSLAV NEZVAL, KONSTANTIN BIEBL, KAREL TEIGE, JINDŘICH HONZL, JAROSLAV
JEŽEK, EMIL FRANTIŠE BURIAN, JINDŘICH ŠTÝRSKÝ, TOYEN, ZÁVIŠ KALANDRA
o za války její členové přešli do ilegality
o za okupace se zformovala další surrealistická skupina, známá jako Skupina Ra

EXPRESIONISMUS
• = směr specifický pro německy mluvící země a země skandinávské, ovlivnil však i tvorbu autorů jiných
národností
• = doba největšího rozmachu: 1910 -1920
• = nejde o směr jednolitý, názorově jednotný, naopak výrazně ambivalentní, existují minimálně 2
významově protikladné formy expresionismu:
• A. pozitivní - též: MESIANISTICKÝ expresionismus
o abstraktně pomocí hymnů oslavuje humanismus, vizi nového světa a člověka,
 o vzniká na principu KOLÁŽE, tj. nejoblíbenější techniky surrealismu
• PARANOICKO-KRITICKÁ METODA (Salvador Dalí)
o spočívá v existenci a uměleckém využití utkvělých a bludných představ, které přecházejí jedna
v druhou, takže vytvářejí, nepřetržitý, imaginativní řetěz
o tzv. DVOJITÉ OBRAZY – schopnost vidět v určitém tvaru, předmětu ještě jinou skutečnost =
projev paranoidního myšlení (např. v míse s ovocem lze vidět psa)
• v surrealistické tvorbě hrají klíčovou roli: NÁHODA, NESMYSL, ČERNÝ HUMOR, PARADOX, SMYSLNOST,
KOLÁŽ AJ.
• surrealističtí spisovatelé: ANDRÉ BRETON, PHILIPPE SOUPAULT, LOUIS ARAGON, ROBERT DESNOS, PAUL
ELUÁRD
• surrealističtí výtvarníci: SALVADOR DALÍ, MAX ERNST, JOAN MIRÓ
• surrealističtí režiséři: LOUIS BUŇUEL – spolupracoval s Dalím na filmech Andaluský pes, Zlatý věk
• v historii surrealismu vyčlenil Breton 2 VÝVOJOVÁ OBDOBÍ:
o I. období spánku, též intuitivní období (1919 – 1925)
§ experimentovali s lidskou psychikou – nevědomím ve výzkumném středisku: simulovali
psychické poruchy – stavy deliria, hysterie, záchvaty zuřivosti, halucinace, pokusy
s hypnózou, bdělým sněním, zájem o telepatii, somnambulismus, spiritistické seance,
experimenty s alkoholem a drogami
§ nejdále v experimentování zašli a doplatili na to členové skupiny „LE GRAND JEU“ (čs.
Vysoká hra) à experimentovali s éterem, chloridem uhličitým, opiem aj. drogami, jejími
členy i český malíř Josef Šíma spisovatel a novinář Richard Weiner
o II. období
§ sbližují se s historickým materialismem, dialektickou metodou a marxismem,
komunismem, obdiv k SSSR
§ k marxismu se přihlásili ve svém 2. manifestu z r. 1929
§ vývoj surrealismu ve 30. letech provázely četné ideologické a politické spory, vylučování
či odchody jeho příznivců:
• Bretona, důsledného zastánce neslužebnosti umění a absolutní svobody tvorby,
silně znepokojovaly politické změny v SSSR: tj. politické procesy a čistky,
prosazení proletářského umění a socialistického realismu jako jediného
povoleného uměleckého směru, kult Stalinovy osobnosti aj., sám sympatizoval
s Trockým, nikoliv se Stalinem
• ve 2. období došlo k rozšíření surrealismu i za hranice Francie: do Skandinávie, Anglie, Španělska, Belgie,
Československa
• jediný avantgardní směr stále živý

• SKUPINA SURREALISTŮ V ČSR, známější jako SURREALISTICKÁ SKUPINA (1934 – 1938)

o členové: VÍTĚZSLAV NEZVAL, KONSTANTIN BIEBL, KAREL TEIGE, JINDŘICH HONZL, JAROSLAV
JEŽEK, EMIL FRANTIŠE BURIAN, JINDŘICH ŠTÝRSKÝ, TOYEN, ZÁVIŠ KALANDRA
o za války její členové přešli do ilegality
o za okupace se zformovala další surrealistická skupina, známá jako Skupina Ra

EXPRESIONISMUS
• = směr specifický pro německy mluvící země a země skandinávské, ovlivnil však i tvorbu autorů jiných
národností
• = doba největšího rozmachu: 1910 -1920
• = nejde o směr jednolitý, názorově jednotný, naopak výrazně ambivalentní, existují minimálně 2
významově protikladné formy expresionismu:
• A. pozitivní - též: MESIANISTICKÝ expresionismus
o abstraktně pomocí hymnů oslavuje humanismus, vizi nového světa a člověka,
 o vzniká na principu KOLÁŽE, tj. nejoblíbenější techniky surrealismu
• PARANOICKO-KRITICKÁ METODA (Salvador Dalí)
o spočívá v existenci a uměleckém využití utkvělých a bludných představ, které přecházejí jedna
v druhou, takže vytvářejí, nepřetržitý, imaginativní řetěz
o tzv. DVOJITÉ OBRAZY – schopnost vidět v určitém tvaru, předmětu ještě jinou skutečnost =
projev paranoidního myšlení (např. v míse s ovocem lze vidět psa)
• v surrealistické tvorbě hrají klíčovou roli: NÁHODA, NESMYSL, ČERNÝ HUMOR, PARADOX, SMYSLNOST,
KOLÁŽ AJ.
• surrealističtí spisovatelé: ANDRÉ BRETON, PHILIPPE SOUPAULT, LOUIS ARAGON, ROBERT DESNOS, PAUL
ELUÁRD
• surrealističtí výtvarníci: SALVADOR DALÍ, MAX ERNST, JOAN MIRÓ
• surrealističtí režiséři: LOUIS BUŇUEL – spolupracoval s Dalím na filmech Andaluský pes, Zlatý věk
• v historii surrealismu vyčlenil Breton 2 VÝVOJOVÁ OBDOBÍ:
o I. období spánku, též intuitivní období (1919 – 1925)
§ experimentovali s lidskou psychikou – nevědomím ve výzkumném středisku: simulovali
psychické poruchy – stavy deliria, hysterie, záchvaty zuřivosti, halucinace, pokusy
s hypnózou, bdělým sněním, zájem o telepatii, somnambulismus, spiritistické seance,
experimenty s alkoholem a drogami
§ nejdále v experimentování zašli a doplatili na to členové skupiny „LE GRAND JEU“ (čs.
Vysoká hra) à experimentovali s éterem, chloridem uhličitým, opiem aj. drogami, jejími
členy i český malíř Josef Šíma spisovatel a novinář Richard Weiner
o II. období
§ sbližují se s historickým materialismem, dialektickou metodou a marxismem,
komunismem, obdiv k SSSR
§ k marxismu se přihlásili ve svém 2. manifestu z r. 1929
§ vývoj surrealismu ve 30. letech provázely četné ideologické a politické spory, vylučování
či odchody jeho příznivců:
• Bretona, důsledného zastánce neslužebnosti umění a absolutní svobody tvorby,
silně znepokojovaly politické změny v SSSR: tj. politické procesy a čistky,
prosazení proletářského umění a socialistického realismu jako jediného
povoleného uměleckého směru, kult Stalinovy osobnosti aj., sám sympatizoval
s Trockým, nikoliv se Stalinem
• ve 2. období došlo k rozšíření surrealismu i za hranice Francie: do Skandinávie, Anglie, Španělska, Belgie,
Československa
• jediný avantgardní směr stále živý

• SKUPINA SURREALISTŮ V ČSR, známější jako SURREALISTICKÁ SKUPINA (1934 – 1938)

o členové: VÍTĚZSLAV NEZVAL, KONSTANTIN BIEBL, KAREL TEIGE, JINDŘICH HONZL, JAROSLAV
JEŽEK, EMIL FRANTIŠE BURIAN, JINDŘICH ŠTÝRSKÝ, TOYEN, ZÁVIŠ KALANDRA
o za války její členové přešli do ilegality
o za okupace se zformovala další surrealistická skupina, známá jako Skupina Ra

EXPRESIONISMUS
• = směr specifický pro německy mluvící země a země skandinávské, ovlivnil však i tvorbu autorů jiných
národností
• = doba největšího rozmachu: 1910 -1920
• = nejde o směr jednolitý, názorově jednotný, naopak výrazně ambivalentní, existují minimálně 2
významově protikladné formy expresionismu:
• A. pozitivní - též: MESIANISTICKÝ expresionismus
o abstraktně pomocí hymnů oslavuje humanismus, vizi nového světa a člověka,