Regionální geografie ČR (FG)

RNDr. Vladimír Herber, CSc.

herber@sci.muni.cz

Po nastudování této lekce byste měli

být schopni:
• charakterizovat polohu ČR z různých
geografických aspektů
• popsat horotvorné procesy utvářející Evropu a
uvést příklady pohoří v Evropě vzniklých
vlivem těchto procesů
• vysvětlit geologický vývoj území České
republiky, a dále popsat a srovnat jednotky
regionálního geologického členění Českého
masívu a Karpat na našem území
• charakterizovat podmínky a procesy za kterých
u nás vznikala ložiska nerostných surovin,
• vyjmenovat i nejdůležitější místa jejich výskytu
a použití nerostných surovin
2
Herber – RFG ČR 2023

1
 1. ÚVOD
1. 1 Geografická poloha ČR a její vliv na
přírodní poměry
 poloha jako umístění, propojení, postavení
 poloha absolutní
 poloha relativní

Geografická poloha

POLOHA – absolutní a relativní

• matematickogeografická poloha
• fyzickogeografická poloha
• politickogeografická poloha

Herber – RFG ČR 2023 4

2
 Herber – RFG ČR 2023 5

Matematickogeografická poloha

• zeměpisné souřadnice mezních bodů

 intenzita slunečního záření
 úhel dopadu slunečních paprsků
 na 50º s. š. na vrchní hranici atmosféry
 letní období cca 675 kJ.cm-2
 zimní půlrok cca 245 kJ.cm-2
 rozdíly mezi místním časem krajních bodů
 plocha území ČR 78 871 km2

6
Herber – RFG ČR 2023

3
 Herber – RFG ČR 2023 7

Kartometrické vyjádření plochy

 konvence (různé referenční mapové

plochy, použitý elipsoid)
 redukce výměry státu na střední
nadmořskou výšku
 geometrický střed (těžiště kartometrické
plochy) – tzv. „geografický“ střed
(Číhošť)

Herber – RFG ČR 2023 8

4
 Herber – RFG ČR 2023 9

Maximální vzdálenosti na ploše ČR

• nejsevernější <--> nejjižnější 278 km

• nejzápadnější <--> nejvýchodnější 493 km
• poledníková 276 km
• rovnoběžková 452 km

Herber – RFG ČR 2023 10

5
 Fyzickogeografická poloha

Herber – RFG ČR 2023 11

Nadmořská výška

nížiny do 200 m n. m. 5 %
vysočiny 201– 600 m n. m. 78 %
601–1 000 m n. m. 15 %
nad 1 000 m n. m. 2 %

Herber – RFG ČR 2023 12

6
 Herber – RFG ČR 2023 13

Výšková členitost reliéfu

vertikální členitost reliéfu (% rozlohy státu)

(na ploše 4 x 4 km)
roviny do 30 m 4%
pahorkatiny 30–150 m 50 %
vrchoviny 150–300 m 34 %
hornatiny 300–600 m 11 %
velehornatiny nad 600 m 1%
Herber – RFG ČR 2023 14

7
 Střední nadmořská výška

Česká republika 430 m n. m.

• Čechy 465 m n. m.
• Morava se Slezskem 416 m n. m.
Evropa 315 m n. m.

Herber – RFG ČR 2023 15

Hydrografická příslušnost

plocha úmoří (%)

SM BM ČM
Čechy 94,4 2,1 3,5
Morava a Slezsko 4,8 22,8 72,4
Česká republika 66,2 9,8 24,0

Herber – RFG ČR 2023 16

8
 Politickogeografická poloha
• hranice se sousedními státy
s Polskem 795,781 km
s Německem 818,949 km
s Rakouskem 460,379 km
se Slovenskem 251,762 km
celkem 2 326,871 km

Herber – RFG ČR 2023 17

hraniční indexy

 délka hranic na 100 km2 plochy (2,95 km)

 Wagnerův index vývoje hranic (2,34) –
podíl skutečné délky státní hranice a obvodu
kružnice se stejnou plochou
 koeficient teritoriální kompaktnosti –
obrácené hodnota Wágnerova indexu (0,43)

Herber – RFG ČR 2023 18

9
 Geologie České republiky
1. Hlavní geologické jednotky Evropy
2. ČM a jeho pozice v rámci Evropy
3. Geodynamický vývoj ČM
4. Členění Českého masivu a Karpat

Český masiv a Západní Karpaty

Český masiv - vznik

 pozůstatek kolizního orogenu
 (střet: Gondwana x Baltica)
 variská orogeneze – hercynské
 horstvo (před 380–320 mil. roky)
 rudy žil barevných kovů (cín, stříbro,
uran, olovo, měď, zlato)
Herber – RFG ČR 2023 20

10
Herber – RFG ČR 2023 21

Herber – RFG ČR 2023 22

11
 Hlavní geologické jednotky Evropy

Herber – RFG ČR 2023 23

Evropa

• Praevropa – Paleoevropa – Mezoevropa – Neoevropa

Herber – RFG ČR 2023 24

12
Hlavní geologické jednotky Evropy

• prekambrické štíty
• relikty kadomského orogénu
• kaledonidy (spodní paleozoikum)
• variscidy (hercynidy) – svrchní paleozoikum
• alpidy – mezozoikum/kenozoikum

Herber – RFG ČR 2023 25

1. Praevropa
• nejstarší oblasti Evropy
• předprvohorní období
• vznik štítů a tabulí
2. Paleoevropa
• starší prvohory
• pohoří vznikla kaledonským vrásněním
3. Mezoevropa
• mladší prvohory
• hercynské vrásnění
• dva oblouky vrásnění
• variský – přes naše území
k Černému moři
• armorický – přes jih Anglie do
Pyrenejí
4. Neoevropa
• nejmladší oblast Evropy
• konec druhohor až třetihory
• alpinsko-himalájské vrásnění

Herber – RFG ČR 2023 26

13
Trosky variského horstva

Herber – RFG ČR 2023 27

Herber – RFG ČR 2023 28

14
ČM - pozice v rámci Evropy

Herber – RFG ČR 2023 29

Herber – RFG ČR 2023 spodní kambrium 30

15
Herber – RFG ČR 2023 střední devon 31

Herber – RFG ČR 2023 svrchní trias 32

16
 Herber – RFG ČR 2023 eocén 33

Český masiv
• hrásťovitá struktura - převážně předdruhohorními
metamorfovanými a vyvřelými horninami
• vystupuje v prostředí mladších sedimentů střední Evropy
• součást východní větve hercynského orogenu (rhenid),
která se osamostatnila během kenozoika
• tvar kosočtverce s ostruhovitým výběžkem do prostoru
Durynského lesa
• tvoří podloží nejen ČR, ale přesahuje také do Polska,
Německa a Rakouska
• jeho omezení:
 na JZ a SV systém zlomů
 na SZ se noří pod mezozoické až kvarterní sedimenty
 na V se ohraničuje proti vněkarpatským a alpským
sníženinám okrajem České vysočiny - linie Ostrava –
Přerov – Šlapanice u Brna – Krhovice u Znojma – St. Pölten
v Dolním Rakousku
Herber – RFG ČR 2023 34

17
 Horninové složení (%)
• křídové sedimenty – 24 %
• sedimenty Karpat – 20 %
• silně metamorfované horniny (ruly, svory, amfibolity) – 17 %
• hlubinné vyvřeliny žulového typu – 10 %
________________________________________________
• spodnokarbonské sedimenty – 7 %
• proterozoické sedimenty – 8 %
• staropaleozoické slepence a pískovce – 5 %
• permokarbonské sedimenty - 4 %
• slabě metamorfované horniny (fylity, zelené břidlice) – 3 %
• třetihorní vulkanity – 1 %
• třetihorní sedimenty – 1 %
Herber – RFG ČR 2023 35

Horninové složení
• metamorfované horniny (pararuly,
ortoruly, amfibolity, kvarcity a granulity)
• variské vyvřelé horniny (granitoidy)
• sedimentární horniny (pískovce, vápence)
• neovulkanické horniny (čediče, znělce)

Herber – RFG ČR 2023 36

18
 Zemská kůra a reliéf
• v Českém masivu 28 až 42 km mocná
• fundament
• platformní pokryv
• hlubinné zlomy - bloky
• mělké zlomy - kerná struktura
• epiplatformní pohoří
• morfostruktury
o pasivní (vliv horninového složení)
o aktivní (vliv tektoniky)
Herber – RFG ČR 2023 37

Zemětřesná činnost

Herber – RFG ČR 2023 38

19
 hercynidy v Evropě
• analogické relikty hercynského orogenu –
hrásťovité struktury - od Českého masivu
směrem na západ až po pobřeží Atlantiku:
• Harz, Rýnské břidličné pohoří a Schwarzwald v
Německu
• Ardény v Belgii,
• Vogézy, Centrální a Armorický masiv ve Francii
• cornwallský a jihoirský masiv na britských
ostrovech
• iberský masiv ve Španělsku

Herber – RFG ČR 2023 39

Geodynamický vývoj ČM
• kadomská orogeneze (580-500 mil. let)
• kadomské terány na severním okraji Gondwany
(na jižní polokouli)
• Český masiv - pravděpodobně aktivní
kontinentální okraj (subdukce oceánské desky
pod kontinent, vznik ostrovních oblouků)
• nejlépe zachovaný fragment svrchní kůry
kadomského orogénu je v bohemiku (tepelsko-
barrandienské jednotce) – stáří 2,1 mld. let

Herber – RFG ČR 2023 40

20
 Herber – RFG ČR 2023 41

Geodynamický vývoj ČM
• povariský vývoj – vznik permokarbonských
limnických pánví – ložiska černého uhlí
• křídová transgrese a reaktivace hlavních
zlomových struktur v důsledku alpínské
orogeneze
• terciér – vznik terciérních pánví a
vulkanismus – oherský rift
• kvartér – několik epizod kontinentálního
zalednění
Herber – RFG ČR 2023 42

21
 starohory
• mořská záplava
• sedimentace 1000m vrstev břidlic, drob,
pískovců, slepenců a vápenců
• podmořský vulkanismus
• na konci starohor začátek kadomského
vrásnění – výstup vyvřelých hornin,
metamorfóza hornin, ústup moře

Herber – RFG ČR 2023 43

kambrium
• doznívání kadomského vrásnění
• v horských depresích sedimentace
suchozemských slepenců, pískovců a drob
(Rokycany, Příbramsko, Železné hory)
• stř. kambrium – moře ve stř. Čechách a na
Moravě – sedimentace jílovitých břidlic
• svrchní kambrium – suchozemský
vulkanismus mezi Rokycany a Křivoklátem

Herber – RFG ČR 2023 44

22
 ordovik

• od severu pokračuje pronikání moře

• sedimentace slepenců, drob, pískovců,
křemenců a jílovitých břidlic
• mořský vulkanismus
• výskyt - Barrandien (Plzeň-Praha), Žel. hory

Herber – RFG ČR 2023 45

silur
• v moři sedimentace vápenců
• podmořský vulkanismus
• moře zaplavilo i část Jeseníků, Drahanské
vrchoviny a Podkrkonoší – sedimentace
jílovitých břidlic, prachovců, drob a
buližníků

Herber – RFG ČR 2023 46

23
 devon
• Barrandien a Železné hory stále zality
mořem a sedimentují vápence
• v zaplavené části Jeseníků a okolí Ještědu
ukládání jílovitých břidlic
• podmořský vulkanismus
• v zaplavené části Drahanské vrchoviny a
Moravského krasu sedimentace vápenců
• začátek hercynského vrásnění
Herber – RFG ČR 2023 47

karbon
• hercynské vrásnění – vznik horstva
• v části ČM metamorfóza, jinde vznik žul
• v depresích (jezera) prachovce, jílovce,
organické zbytky (černé uhlí) – Kladensko,
Plzeňsko, Podkrkonoší
• moře mezi Brnem a Ostravou
• spodní karbon – mořské sedimenty
• svrchní karbon – Ostravsko – v jezerech
pískovce a jílovce, sloje černého uhlí
Herber – RFG ČR 2023 48

24
 perm
• zvedání území Čech a Moravy, zvětrávání
hornin
• ukládání zvětralin v mělkých pánvích –
Kladensko, Rakovnicko, Podkrkonoší
• dlouhé a hluboké prolákliny – blanická a
boskovická brázda
• projevy vulkanismu v Podkrkonoší – dozvuk
hercynského vrásnění
• konec společného vývoje ČM a Karpat
Herber – RFG ČR 2023 49

trias
ČM – převážně souš
• horstvo erodováno
• sedimentace sv. Čechy
• okolí Trutnov, Broumov
• sladkovodní pískovce a
slepence
Západní Karpaty
• karpatský flyš
• sedimentace jílovců,
slínovců a vápenců
• na souši pískovce

Herber – RFG ČR 2023 50

25
 jura
• plochý ČM (eroze) KARPATY
• moře od J až k Brnu • mořská sedimentace
• úzký mořský záliv • vápence, jílovce,
(Drážďany-Krásná Lípa) slínovce
• usazování vápenců

Herber – RFG ČR 2023 51

křída
• mělké moře od SZ
prostor Děčín-Blansko
• usazování pískovců,
slepenců a slínovců
(opuky)
• sedimenty i v Třeboňské
pánvi a ČB pánvi
• mořská sedimentace
• pískovce, jílovce,
slinité vápence
• těšinity - mladší
vyvřeliny

Herber – RFG ČR 2023 52

26
 paleogén
• vliv alpinského vrásnění
• rozlámání ČM na kry
• výzdvih a pokles ker
• v jezerech vznik slojí
hnědého uhlí
• projevy vulkanismu
• mořská sedimentace
• flyšové ZK
• slepence, pískovce,
jílovce
• mezi paleogénem a
neogénem vyvrásnění
celé oblasti

Herber – RFG ČR 2023 53

neogén
• sedimentace v pánvích • sedimentace v prostoru
podkrušnohorských Znojmo – Ostrava a ve
• doznívání vulkanismu Vídeňské pánvi
Doupovské hory a • mořské štěrky, písky,
České středohoří jíly, vápence a
• v jižních Čechách sádrovce
štěrky, písky a jíly • v jezerech jíly, písky a
• sloje lignitu uhlí

Herber – RFG ČR 2023 54

27
 pleistocén
• slabý vulkanismus na • dotváření pohoří
Chebsku a Moravě (Beskydy, Chřiby aj.)
• nástup dob ledových • odnos zvětralin
• pevninský ledovec • modelace říční erozí
• vznik vátých písků, • váté písky a spraše
spraše, glaciální • tvorba říční sítě, vznik
sedimenty říčních teras
• tvorba říční sítě, vznik
říčních teras

Herber – RFG ČR 2023 55

holocén

• nejmladší a dosud trvající doba meziledová

(poledová)
• tvorba půd
• formování říční sítě do dnešní podoby
• vznik jeskyní

Herber – RFG ČR 2023 56

28
 Český masiv
• součást (troska) evropského variského neboli
hercynského orogénu neboli variscid (hercynid)
• zahrnuje území Čech a západní Moravy
• linie Znojmo – Přerov – Karviná
• pak se ČM noří pod západokarpatské jednotky
• okrajové části na území Polska, Německa a
Rakouska
• rozsah Českého masivu je cca 100˙000 km2
• hlavní složky - krystalinikum; varisky (hercynsky)
postižené paleozoikum
Herber – RFG ČR 2023 57

Vertikální dělení ČM
vertikálně je nutné rozdělit Český masiv:
• předplatformní podklad (krystalinikum a
zvrásněné paleozoikum)
• platformní pokryv (horniny triasového až
kvarterního stáří)
• speciální postavení – limnický permokarbon
 má genetický vztah k hercynské orogenezi,
ale svrchní perm má již vlastnosti platformního
pokryvu

Herber – RFG ČR 2023 58

29
 Předplatformní podklad
Základní dělení do (4-6) oblastí:
• moldanubikum (moldanubická oblast) +
kutnohorsko-svratecká oblast
• bohemikum (tepelsko-barrandienská,
středočeská)
• saxothuringikum (sasko-durynská)
• lugikum (lužická, západosudetská)
• moravosilezikum (moravskoslezská) +
• brunovistulikum
Herber – RFG ČR 2023 59

Členění – oblasti ČM
• jednotky jsou odděleny výraznými rozhraními
(suturami - zlomy)
• jednotky představují samostatné bloky
(mikrokontinenty, terány) s odlišným geologickým
vývojem, které byly spojeny (amalgamovány)
během variského vrásnění (orogeneze) – svrchní
devon-spodní karbon (cca 380-320 Ma)
• na zvrásněném a metamorfovaném krystalinickém
podkladu (fundamentu, basementu) leží
nedeformované sedimenty (platformní pokryv)
stáří karbon až kvartér
Herber – RFG ČR 2023 60

30
Jednotky - oblasti ČM

61

62
Herber – RFG ČR 2023

31
Hlavní geologické jednotky ČM

Herber – RFG ČR 2023 63

64

32
• zdroj: Školní atlas Česka (5. vydání)
• poznámka: pravopisné chyby v geologických názvech

Herber – RFG ČR 2023 65

moldanubikum

Herber – RFG ČR 2023 66

33
oblast moldanubická (moldanubikum)
• termín F. E. Suess (1901)
• silně přeměněné horniny prekambrického a paleozoického
stáří (převažují pararuly) – jednotvárná a pestrá skupina
• prostoupeny intruzivními tělesy hlubinných granitoidních
hornin (souvisí s hercynskou orogenezí)
• dva velké plutonické komplexy (středočeský a
moldanubický) a některá další tělesa (třebíčský pluton)
• někdy sem řazena i tzv. oblast kutnohorsko-svratecká,
lemuje moldanubikum na severu – liší se hlavně nižším
stupněm metamorfózy a nepřítomností variských
granitoidových komplexů
• výskyt specifických metamorfitů (granulity, eklogity,
granátické serpentinity)
• minimální přítomnost platformního pokryvu (pouze v
jihočeských pánvích)
Herber – RFG ČR 2023 67

moldanubikum

Herber – RFG ČR 2023 68

34
 bohemikum (středočeská)

Herber – RFG ČR 2023 69

oblast středočeská
(tepelsko-barrandienská, bohemikum)
• horniny svrchního proterozoika a staršího
paleozoika, severně od moldanubika od západních
do východních Čech
• areál barrandienu - slabě metamorfované horniny
svrchního proterozoika a nepřeměněnými sledy
staršího paleozoika (kambrium až devon),
• tzv. metamorfované „ostrovy“ (zbytky pláště
středočeského plutonu mezi Říčany a Blatnou),
• domažlické a tepelské krystalinikum v západních
Čechách, celky tvořící Železné hory a soubory v
podloží většiny české křídové pánve.
• ?letovické krystalinikum na západní Moravě?
70
Herber – RFG ČR 2023

35
 oblast sasko-durynská
(saxothuringikum)

Herber – RFG ČR 2023 71

oblast sasko-durynská
(krušnohorská, saxothuringikum)
• zasahuje na naše území z Německa pouze
svou jv. okrajovou částí (Krušné hory, Smrčiny)
• metamorfované horniny a převážně variské
granitoidní plutony v Krušných horách a v jejich
okolí
• výskyty krystalických hornin v areálu oherského
riftu – ten je z části vyplněn terciérními
sedimenty podkrušnohorských pánví a produkty
neoidního vulkanismu
• jižní omezení tvoří hlubinný litoměřický zlom
skrytý pod mladšími sedimenty

Herber – RFG ČR 2023 72

36
 lugikum – (západosudetská)

Herber – RFG ČR 2023 73

oblast lužická (západosudetská)

• severní část Českého masivu - na naše území

zasahuje jen svou jižní a jv. částí
• od středočeské oblasti oddělena labským
zlomovým pásmem (=labskou linií), skrytým pod
uloženinami české křídové pánve,
• dělící linií od moravskoslezské oblasti je
východní tektonické (omezení) nasunutí
staroměstského pásma mezi Králickým
Sněžníkem a Hrubým Jeseníkem,
• např. krkonošsko-jizerské krystalinikum
(metamorfované sedimenty a magmatity)
Herber – RFG ČR 2023 74

37
moravskoslezská oblast – vých. okraj ČM

Herber – RFG ČR 2023 75

oblast moravskoslezská
východní část Českého masivu, kde k ní patří
 brunovistulikum (=Brunia,
svrchnoproterozoický podklad mladších
uloženin pokračující i pod jednotky VZK),
 moravikum (krystalické celky lemující v. okraj
moldanubika, nasunuté na brunovistulikum a
jeho obal),
 silesikum (krystalické celky Hr. Jeseníku),
 žulovský masiv (hercynský pluton),
 moravskoslezské paleozoikum (hlavně sledy
devonu a spodního karbonu)
Herber – RFG ČR 2023 76

38
• brunovistulikum - nejvýchodnější předpolí
• jádro ČM na S a V odděleno zlomovými zónami od
areálu intenzivní variské (hercynské) orogeneze:
 oherskou (oháreckou) na SZ
 lužickou na SV
 morávní na JV
• výrazně se uplatnilo předkambrické (zvláště
kadomské) a variské (hercynské) vrásnění
• v lugické oblasti se projevilo i vrásnění kaledonské

Herber – RFG ČR 2023 77

brněnský masiv
• trojúhelníkovitý tvar s vrcholy
zhruba u Boskovic, Miroslavi
a Brna
• v geologických mapách se
vyznačuje nápadnou
třídílnou stavbou:
– západní granitoidní částí
– metabazitovou zónou
– východní granitoidní částí
• podmořský vulkanismus
• stáří hornin 720 ± 15 mil. let
Herber – RFG ČR 2023 78

39
 79

Vývoj ČM po hercynské orogenezi

 většinou jen intenzivní eroze –

souvrství sedimentárních hornin
 v karbonu a permu – sladkovodní
sedimenty (slepence, jílovce, pískovce,
zbytky rostlin)
 limnický permokarbon
 oblast: středočeská, lugická, limnické brázdy,
krušnohorská

Herber – RFG ČR 2023 80

40
• po skončení variské orogeneze ČM pevnou krou -
již nebyla více vrásněna
• mladší útvary platformní podoba - vodorovně
uložený a nevrásněný pokryv
• ČM stál v cestě alpsko-karpatskému orogénu
 struktury se kolem něj ohýbají
• pouze postižen tzv. saxonskou tektonikou v křídě,
hlavně však přibližně na hranici paleogén/neogén
• jejím projevem bylo roztříštění ČM v řadu
stoupajících nebo klesajících ker
• hluboké zlomy umožnily tehdy mohutnou sopečnou
činnost (česko-slezský vulkanický oblouk)
Herber – RFG ČR 2023 81

• rozčlenění ČM na bloky různého stáří a vývoje

• oddělené různě starými hlubinnými zlomy (lineamenty)
• k významným proterozoickým hlubinným zlomům patří
východní hranice jádra ČM, hranice Barrandienu,
moldanubika a jáchymovské zlomové pásmo
• v závěru variské orogeneze, tj. v mladším paleozoiku,
vznikly například blanická a boskovická brázda a zóna
křemenného valu
• nejmladší zlomové zóny jsou saxonské a patří k nim
 lužická zlomová zóna
 oherská zóna (rift)
 Moravská brána
• v neogénu, a hlavně v kvartéru nastal výzdvih ČM nad
jeho okolí, např. podle sudetského okrajového zlomu
Herber – RFG ČR 2023 82

41
 limnický permokarbon

Herber – RFG ČR 2023 83

• mocnost může přesáhnout i 3 000 m

(dolnoslezská pánev, boskovická brázda)
• výhradně kontinentální (jezerní, jezerně deltová,
říční, proluviální) sedimentace
• jako doprovod - „melafyrový“ vulkanismem -
chemicky jde ale o bazaltické andezity
• přítomny i kyselé ryolity a ignimbrity – např. ve
Vraních a Javořích horách (Broumovsko)
• sedimenty - nápadně červenohnědé slepence,
arkózy, břidlice
• rostlinné zbytky a nálezy fosilních krytolebců

Herber – RFG ČR 2023 84

42
 Herber – RFG ČR 2023 85

Platformní pokryv ČM
• horniny od počátku mezozoika až po kvartér
• celková mocnost předkvartérních sedimentů
kolem 2 000 m
• horizontální nebo velmi ploché uložení
• pouze vulkanity nebo subvulkanity, neexistují
granitoidy
• vznik kaolinicko-lateritových zvětralinových kůr
během několika časových etap (spodní křída,
svrchní křída – miocén)
• různé typy silicikrust na horninách bohatých
křemenem - na ČM křemence zvané sluňáky
Herber – RFG ČR 2023 86

43
 Pokryvné útvary ČM
• kontinentální permokarbon (např. středočeský a
lugický, permokarbon příkopů) a trias
• mělkomořské uloženiny jury a zejména křídy
(česká křídová pánev i jezerní uloženiny křídy v
jihočeských pánvích
• rozsáhlé jezerní a říční uloženiny třetihorního
stáří (zvláště v podkrušnohorských a jihočeských
pánvích)
• mnohem méně mocné, avšak velice rozšířené
uloženiny čtvrtohorní
Herber – RFG ČR 2023 87

křídové sedimenty

Herber – RFG ČR 2023 88

44
 druhohorní moře – pískovce,
slínovce, opuky (česká tabule)
 až 1 000 m sedimentů svrchní křídy
 vliv vzniku Alp a Karpat
 zlomy
 sladkovodní pánve
 vulkanismus

Herber – RFG ČR 2023 89

Herber – RFG ČR 2023 90

45
 křídová platformní sedimentace
• začíná terestrickými sedimenty, poté
následovala světová mořská transgrese,
což se u nás projevilo sedimentací
souboru křídových pískovců, jílovců,
slínovců i „opuk“
• křídové sedimenty jsou nejrozšířenější
horninou Českého masivu

Herber – RFG ČR 2023 91

třetihorní sedimenty a vulkanity

Herber – RFG ČR 2023 92

46
• Český masiv převážně souší – v paleogénu
(eocén, oligocén) říční a jezerní
sedimentace v podkrušnohorské pánvi a v
pánvích jihočeských
• pouze na jv. svahu ČM zachovány mořské
paleogenní sedimenty (nesvačilské
souvrství) ve dvou příkopech –
nesvačilském a vranovickém - dosahují
mocnosti až přes 1 km
– tvořeny bazálními slepenci, hnědavými
jílovci prachovci a jemnozrnnými pískovci

Herber – RFG ČR 2023 93

• intenzívní zvětrávání v tropickém teplém

a vlhkém klimatu - na řadě míst zachovány
zbytky křemičitých, kaolinových a
lateritových zvětrávacích kůr
• vulkanismus Doupovských hor a
Českého středohoří, Lužických hor a
falších oblastí
• sedimentace v jihočeských pánvích byla
nejméně 2x ovlivněna zásahem moře z
alpské předhlubně
Herber – RFG ČR 2023 94

47
 Kvartér
• oblasti ČM postižené kontinentálním
zaledněním a oblast extraglaciální - území
s převládající denudací (vysočiny) a území
s převládající akumulací (nížiny)
• kontinentální ledovec zasáhl území ČR
dvakrát - v předposledním saalském
zalednění (odpovídá stupni riss v alpské
terminologii) a ve starším elsterském
zalednění (odpovídá mindelu)
• v severních Čechách byl zaledněn
Šluknovský a Frýdlantský výběžek a česká
část žitavské pánve (celkem cca 1 700 km2)
Herber – RFG ČR 2023 95

• plocha pokrytá ledovcem na severní Moravě

a Slezsku označovaná jako oderská oblast
byla rozsáhlejší (asi 2 750 km2)
• glacigenní uloženiny jsou reprezentovány
tily tvořící morény a obsahují mezi souvky
horniny z oblasti Skandinávie, Pobaltí a
Polska (např. rapakivi)
• zejména z Ostravska známe rovněž
sedimenty glacilakustrinní a glacifluviální

Herber – RFG ČR 2023 96

48
 karpatská soustava
 vznik kolizí dvou (možná i více) kontinentálních
desek (svrchní křída až terciér)
 jurské a křídové sedimenty z rovníkového
oceánu Tethys
 pásemné pohoří
 jádro (žuly, ruly, amfibolity) - Slovensko
 příkrovy (flyšové horniny, vápence, silicity)
 předpolí – mořské a sladkovodní sedimenty
 tektonicky pokleslé části uvnitř

Herber – RFG ČR 2023 97

karpatská soustava - části

• flyšové pásmo (vnější Západní Karpaty)
 magurská skupina příkrovů (jednotky
račanská, bystrická, bělokarpatská)
 vnější skupina příkrovů (jednotky
předmagurská, slezská, zdounecká,
podslezská, ždánická, pouzdřanská)
• karpatská předhlubeň
• vídeňská pánev

Herber – RFG ČR 2023 98

49
 vnější Západní Karpaty
• příkrovová stavba - hlavní skupiny příkrovů, se člení na
řadu menších šupin
• mezi nimi jsou uskřípnuté bloky jurských a křídových
vápenců, z nichž jsou nejznámější Pavlovské vrchy a
Štramberk
• během mladších třetihor se v čele příkrovů vytvořila
karpatská předhlubeň jako typická čelní pánev i
vídeňská pánev, jejíž malá část zasahuje na naše
území.
• ve vídeňské pánvi se mořská sedimentace před 10
miliony let změnila na terestrickou, a tím se moře navždy
stáhlo z území republiky (Břeclav – Uh. Hradiště)

Herber – RFG ČR 2023 99

Herber – RFG ČR 2023 100

50
 rozdíly ČM - Karpaty

Český masív Karpaty

hercynské vrásnění alpinské vrásnění

metamorfity a vyvřeliny sedimenty

předtriasové stáří potriasové stáří

vertikální tektonika horizontální tektonika

Herber – RFG ČR 2023 101

51