Professional Documents
Culture Documents
Prastarý Jazyk
Prastarý Jazyk
2019
Řeč
Prastarý jazyk
Prastarý jazyk
Přišlo nám mailem, kterak i z oficiálních zdrojů lze být na to naše hrdý.
Dějiny lidstva se začaly formovat před 302 000 lety, známé dějiny jsou však mnohem mladší.
Čím hlouběji do historie, tím jsou samozřejmě její obrysy mlhavější. Málo z nás si však
uvědomuje, že jsou tu zbytky jazyka starého až 9 500 let (to jest 7 500 p. n. l.), je to
praindoevropština,
tedy to, v co se rozrůznila, několik stovek dnešních jazyků, kam patří indická a evropská
větev jazyků – též slovanské jazyky, včetně češtiny. Výraz pro tehdejší jazyk byl
pravděpodobně nghúko a už tenkrát měl flexi – ohýbal slova, obsahoval mimo jednotného a
množného čísla i duál – slovo dvojné (ještě v praslovanštině hojný), měl bohatý systém
slovesných časů, měl 8–9 pádů (v češtině se 8. a 9. pád nedochoval, 8. pád se dochoval např.
v romštině), pády se pravděpodobně vyvinuly z menšího počtu základních pádů a vývoj šel až
k dnešním jazykům, vč. češtiny, dále měl tři rody a několik jejich inkluzí, mnoho různých
hlásek a větší slovní zásobu, ta je dnes rekonstruována jazykovědci a vydávána spolu s
gramatikou v etymologických a odborných slovnících. Máme být tedy na co hrdi.
Avšak původní evropský jazyk to nebyl, to je baskičtina (je blízká prakavkazštině), která je
původním reliktem z evropského území. Nghúko a její lid přišel do Evropy a Indie z oblasti
dnešní Ukrajiny, především pak Anatolie (Turecka) a východních oblastí, kde zaujímal tento
areál. Do dnešní rodiny indoevropských jazyků nepatří jazyky ugrofinské (finština, estonština
a maďarština), přišedší relativně nedávno se stěhováním národů, kolem roku 900 n. l. z Asie,
a zmíněná původní baskičtina. K zápisu řeči používáme dnes v Evropě řeckou alfabetu,
latinku a azbuku (příklady viz níže, řecká alfabeta dala vzniknout latince a hlaholici →
cyrilici → azbuce), ale v Indii jsou to různé abecedy, v okolí Íránu dokonce upravená arabská
abeceda. Nghúko je však zapsána většinou mezinárodní fonetickou abecedou – IPA (The
International Phonetic Alphabet). Je logické, že evropské jazyky a praindoevropština jsou
jedny z nejvíce zmapovaných a prozkoumaných jazyků na Zemi.
Až uslyšíte svou mateřštinu či její indoevropské sestry, vzpomeňte si na to, jak starý jazyk
sdílíme.
1 oko, 2 oči, 3 oka; 1 ucho, 2 uši, 3 ucha; 1 ruka, 2 ruce, 3 ruky apod.
AZBUKA
– ruská písmena:
И и, Ы ы, Э э, А а, О о, У у, М м, Н н, Р р, Л л, Й й, П п, Б б, Т т, Д д, К к, Г г, Ц ц, Ч ч,
Ф ф, В в, С с, З з, Ш ш, Ж ж, Х х, Е е, Я я, Ё ё, Ю ю, Щ щ, Ь ь, Ъ ъ
LATINKA
I i, Í í, Y y, Ý ý, E e, É é, A a, Á á, O o, Ó ó, U u, Ú ú ů, M m, N n, Ň ň, R r, L l, J j, P p, B b,
T t, D d, Ť ť, Ď ď, K k, G g, C c, Dz dz, Č č, Dž dž, F f, V v, W w, S s, Z z, Š š, Ž ž, Ř ř, Ch
ch (Ȟ ȟ), H h, Ě ě, Q q, X x
ALFABETA
– řecká písmena:
Ι ι, Υ υ, Ε ε, Η η, Α α, Ο ο, Ω ω, Μ μ, Ν ν, Ρ ρ, Λ λ, Π π, Β β, Τ τ, Δ δ, Θ θ, Κ κ, Γ γ, Ζ ζ, Φ
φ, Σ σ,
Χ χ, Ψ ψ, Ξ ξ
DALŠÍ INFORMACE
https://cs.wikipedia.org/wiki/Indoevropsk%C3%A9_jazyky
POUŽITÁ LITERATURA:
ČERNÝ, Jiří a Jan HOLEŠ. Sémiotika. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-832-5.
ČERNÝ, Jiří. Úvod do studia jazyka. Olomouc: Rubico, 1998. ISBN 80-85839-24-5.
REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Třetí vydání (druhé přepracované a rozšířené
vydání). Praha: Leda, 2015. ISBN 978-807335-393-3.