Západočeská univerzita v Plzni

Fakulta filozofická

Bakalářská práce

HRAD BOLKOV
Pavel Jansa

Plzeň 2006
 Západočeská univerzita v Plzni
Fakulta filozofická

Katedra archeologie

Studijní program Historické vědy

Studijní obor Archeologie

Bakalářská práce

HRAD BOLKOV
Pavel Jansa

Vedoucí práce:
Mgr. Pavel Vařeka Dr.
Katedra archeologie
Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni

Plzeň 2006
Prohlašuji, že jsem práci zpracoval samostatně a použil jen uvedených
pramenů a literatury.

Plzeň, duben 2006 ………………………

Obsah

1 ÚVOD.............................................................................................3

2 P EHLED BÁDÁNÍ.......................................................................4

3 METODICKÉ POSTUPY V NAHLÍŽENÍ HRADU BOLKOVA ......6

4 KERAMICKÝ SOUBOR ................................................................9

4.1 Databázové zpracování souboru nález .................................. 11

4.2 Volba deskriptor ...................................................................... 12

4.3 Vyhodnocení nálezového celku................................................ 14

4.3.1 Komplexní dotaz, detailní dotaz ......................................... 15
4.3.2 Základní vyhodnocení......................................................... 16
4.3.3 Okraje................................................................................. 18
4.3.3.1 Hrncovité nádoby ................................................... 19
4.3.3.2 Mísy, misky, džbány a pokli ky.............................. 20
4.3.4 Ucha ................................................................................... 21
4.3.5 Dna ..................................................................................... 22
4.3.6 Výzdoba.............................................................................. 22
4.3.7 Úprava povrchu .................................................................. 23
4.3.8 Keramické solitéry .............................................................. 24

5 OSTATNÍ NÁLEZY......................................................................25

5.1 P esleny ...................................................................................... 25

5.2 Sklo ............................................................................................. 26

5.3 Kovové artefakty ........................................................................ 26

5.4 Stavební relikty........................................................................... 27

 5.5 Ekofakty ...................................................................................... 27

6 PROSTOROVÝ KONTEXT HRADU ...........................................28

6.1 Vytvá ení trojrozm rných model v prost edí GIS ................. 29

6.2 Hypotetická krajinná rekonstrukce .......................................... 30

6.3 Analogie k nález m v regionálním kontextu ........................... 31

7 HISTORICKÝ KONTEXT HRADU ..............................................32

8 INTERPRETACE .........................................................................39

8.1 Stavební relikty........................................................................... 39

8.2 Movité nálezy.............................................................................. 40

9 ZÁV R.........................................................................................41

10 POZNÁMKY ................................................................................42

11 LITERATURA ..............................................................................43

12 RESUMÉ .....................................................................................47

13 P ÍLOHY .....................................................................................48

13.1 Tabulky .............................................................................. 48

13.2 Obrázky ............................................................................. 64

 3

1 ÚVOD

Za téma své bakalá ské práce jsem zvolil zaniklý st edov ký hrad
Bolkov. Tato lokalita m že být nahlížena z mnoha r zných úhl pohledu,
z nichž pohled ist archeologický, založený na dochovaných artefaktech
je jen jedním z mnoha možných. Ostatn hrady odedávna podn covaly
lidskou p edstavivost a posléze i v decké p emýšlení o nich samých.

Metodika pro výzkum st edov kých hrad byla vypracována v 70.

letech a jejím východiskem se stalo zkoumání hradu práv z nejr zn jších
úhl pohledu (Durdík 2000, 12). Dle této metodiky lze vy lenit n kolik
okruh otázek vyplývajících z faktor existence hradu (Durdík 1976, 173).
Zkoumána tak m že být ekonomicko-provozní existence hradu, hrad lze
nahlížet z hlediska vojensko-historického, stavebn -historického,
historického, historicko-geografického, geograficko-historického a
archeologického (Durdík 1976, 173 - 178). Hrady obecn se však staly i
objektem zájmu historik , a to zejména po rozvoji hnutí Annales, které
p ineslo do d jepisectví problémov zam ené studie (Burke 2004, 99;
Pesez 2002).

V sou asnosti lze studium hrad obohatit o nejr zn jší analýzy

s využitím geografických informa ních systém (Kuna 2004, 427 - 432),
ale dále i o nové metody z oblasti prostorové archeologie (Kuna 2004) a
archeologické teorie artefaktu (Neustupný n.d., 12).

St edov ké hrady jsou spole n s m sty novým prvkem kulturní

krajiny, který se v echách objevuje b hem 13. století. V pr b hu zhruba
jednoho sta let prošla spole nost, její kultura a krajina zásadní prom nou
a ta se odrazila i ve zp sobu sídlení jednotlivých skupin obyvatelstva
(Žemli ka 2003). Rozmach výstavby kamenných hrad je jen jedním
z mnoha projev této zm ny. Jedná se o nový kulturní trend, který
postupn pror stá vedoucí složkou eského p emyslovského státu s
králem v ele (Klápšt 2005, 119 – 150). Výstavba hrad v echách byla
od 13. do 16. století v eské spole nosti živým aktuálním jevem. A stejn
 4

jako lze minulou spole nost nahlížet z makroskopického a

mikroskopického hlediska, lze tak studovat i mnohé její projevy, mezi nimi
i artefaktovou nápl - „hmotnou kulturu“. Hrady jsou v tomto ohledu zcela
specifickými artefakty a v jejich výskytu v prostoru a ase lze pozorovat
zajímavé shody, zákonitosti, pravidelnosti a kontrasty, jedním slovem,
struktury.

Ve své práci usiluji jednak o vyrovnání ur itého dluhu, který eské

kastellologické a obecn i archeologické bádání má v i hradu Bolkovu, a
dále o skrovný p ísp vek k poznání a zp sobu poznávání malých hrad
ve východním Podkrkonoší.

2 P EHLED BÁDÁNÍ

Nejstarším „badatelem“, který se o Bolkov zajímal, byl patrn

trutnovský m š an, kroniká a malí Simon Hüttel. O Bolkov se zmi uje
ve své Kronice m sta Trutnova, k roku 1551 uvádí popravu chvale ského
rychtá e a jeho dvou syn lámáním kolem, a k roku 1582 Hüttel uvádí, že
hranice trutnovského panství vede pod „Poltzensteinem“ (Schlesinger ed.
1881, 128, 271). Sou ástí kroniky jsou i Hüttlem zaznamenané staré
pov sti kolující b hem 16. v ku po trutnovském panství. Složitá otázka
jejich filiace a výpov dních možností nebyla dosud uspokojiv vy ešena
(Trapl 1964, cf. Jirásek 1998).

Hrad je zmín n v popisu Královéhradeckého kraje z roku 1794 a

v popisu trutnovského okresu z roku 1873 (Wolf 2005). Z nejstarších
v decky pracujících badatel pojal Bolkov do svého monumentálního díla
August Sedlá ek. Bolkov je zde za azen mezi tvrze v okolí Trutnova a
zmínka o n m je jen velmi stru ná. Sedlá ek konstatuje bájný p íb h o
hradu, zmi uje kroniká ský údaj Simona Hüttla o poprav chvale ského
rychtá e a jeho syn vykonané práv na hrad a spojuje jméno hradu
s Bolkem I., knížetem svídnickým. Dále konstatuje, že o osudech tvrze
není nic bližšího známo (Sedlá ek 1887, 167).
 5

Z regionálních p edvále ných badatel se Bolkovu v noval Ervin

Heinzel ve svém lánku Der Bolkenberg (Heinzel 1932). Shodn
s Augustem Sedlá kem konstatuje, že o d jinách hradu nevíme nic, jako
toponomastik se však blíže v nuje rozboru jména hradu.

Nové poznatky o Bolkovu za aly být shromaž ovány až

v souvislosti s narušováním hradu p i t žb melafíru. O prvním nálezu
referoval nejprve v regionálním tisku Josef Šabacký (1957) a posléze na
stránkách Archeologických rozled Antonín Hejna (1959). Nález byl
u in n na ja e roku 1957 a na ja e následujícího roku byl zahájen
archeologický výzkum. O jeho pr b hu bylo referováno na stránkách
sborníku Trutnovsko (Šabacký 1958). Výzkum trval jednu sezonu a po
jeho skon ení a áste ném zpracování vyzvednutého archeologického
materiálu následovala publikace na stránkách Památek archeologických
(Hejna 1962).

Krom t chto publikovaných materiál ješt existuje složka hlášení

( .j. 2629/57, .j. 5659/57, .j. 2153/58, .j 159/59) a nálezová zpráva .j.
1205/60 v Archivu nálezových zpráv Archeologického ústavu Akademie
v d eské republiky.

Hejn v lánek (1962) se na dlouhou dobu stal jediným zdrojem

archeologicky získaných informací o lokalit . Autor se v n m soust edil
zejména na typologický rozbor železných p edm t a zásadní zjišt ní o
stavební podob hradu, stratigrafii a dvoufázovém využívání lokality jsou
pouze konstatována, aniž by byly k lánku p iloženy nákresy profil a
podrobn jší dokumentace. Též lze vytknout jen základní rozbor keramiky,
a koliv práv ta p edstavuje základní materiál pro datování. Datování sice
bylo provedeno, avšak materiálové a výzdobné skupiny nebyly stanoveny.
Již archeologická praxe záv ru 50. let preferovala citliv jší p ístup
k lokalitám a jejich precizn jší publikaci, avšak v tšinu postup lze
vysv tlit historickými souvislostmi výzkumu, jenž byl provád n v záv ru
padesátých let, v dobách „budování sv tlých zít k “, v dob kdy
socialistickému hospodá ství nemohlo stát v cest kulturní d dictví.
 6

A už dnes d ív jší postupy hodnotíme jakkoliv, p inesl výzkum

z roku 1958 do regionálního bádání spoustu nových poznatk . Bolkov byl
po dlouhé dob první široko daleko zkoumanou lokalitou a zde získané
poznatky se staly impulsem pro další bádání. První interpretace byly
publikovány v regionálním tisku již b hem probíhajícího výzkumu
(Šabacký 1958) a op t v ur itém souladu s tendencemi tehdejší
historiografie byla lokalita interpretována jako husitská tvrz.

Poznatky z Bolkova byly zasazovány do syntéz regionálních d jin

st edov ku (Hejna 1960, 41; 1967, 12; 1983, 215), regionálních syntéz
pojednávajících opevn ná sídla (Wolf 1977, 108; 1999a; Jansa 2004, 65)
a používána p i srovnání s nov archeologicky zkoumanými lokalitami a to
zejména hradem neznámého jména u Radvanic (Hejna 1969, 67-69),
Bradlem (Hejna 1974, 387), Rechenburkem (Wolf 1983, 258) a co do
formální podoby artefakt s Vizmburkem (Hejna 1975, 11).

Ur itý pokus o revizi a nové zhodnocení archeologických a

historických poznatk p edstavuje lánek Vladimíra Wolfa ve
Východo eských listech historických (Wolf 2005). Typologické za azení
hradu provedl L. Svoboda (1995, 356). Základní informace, jakož i
podstatnou ást bibliografie shrnuje Ilustrovaná encyklopedie eských
hrad (Durdík 2000, 70, o. 104).

Z populárn v deckých prací byl Bolkov za azen do publikace

Hrady a tvrze, Opevn né st edov ké stavby na území m sta Trutnova a
integrovaných obcí (Wolf 1999b, 23-27), kde lze nalézt fotografie d íve
nepublikovaných nález .

3 METODICKÉ POSTUPY V NAHLÍŽENÍ HRADU BOLKOVA

Dosavadní bádání o hradu používalo p evážn tradi ní metody.

Archeologickým nález m byl hledán a nalezen historických kontext, na
základ sporých archeologických dat, n kolika historických zmínek a
souvislostí a záv r toponomastického rozboru jména lokality byl
vykombinován všeobecn p ijatelný obraz hradu. Ovšem na základ
 7

metodiky a paradigmatu aktuálního v 60. letech 20. století. Otázky

položené na základ tradi ních metod byly zodpov zeny. Jsme schopni
íci, kdy zhruba hrad existoval, kdo mohl být jeho majitelem a jak hrad
p išel ke svému jménu, ešení hradní dispozice umíme p i adit
k n jakému typu. Ponechme nyní tyto otázky a odpov di na n stranou a
podívejme se, zda m žeme položit n které otázky nové.

Dosavadní bádání postupovalo tradi ními metodami a je možno

konstatovat, že archeologická metoda formulovaná v 80. letech
(Neustupný 1986) nebyla na archeologický materiál z hradu Bolkova
uplatn na komplexn , se všemi možnostmi, které poskytuje, zvlášt p i
své iterativní aplikaci. Pomocí analýzy, syntézy struktur a interpretace
m žeme získat obraz hradu do jisté míry podobný tomu, jaký dosavadní
bádání již získalo. Nové záv ry však již budou op eny o komplexní
vyhodnocení dochovaného keramického materiálu a analogie z v tší
geografické oblasti, než umož ovala nálezová základna konce 50. let.

Samotná „hrubá“ stavba hradu m že být nahlížena jako

kombinovaný artefakt, fungující a pln vybavený hrad se pak jeví být
artefaktem složeným (Neustupný n.d., 13 - 16). Nové otázky lze tedy
sm ovat na kategorie ú elu takového artefaktu a jejich zm ny v ase.
Též lze zkoumat vliv zánikových transformací na kategorie ú elu. Otevírají
se též metodologické otázky, a to sice, zda a jak lze tyto otázky ešit na
základ pouze archeologických, nebo pouze historických pramen a jaké
problémy vznikají, používáme-li prameny obojího druhu v kombinaci.

Studium hradu jako artefaktu m že být problematické. Už jen

definice praktické funkce hradu je obtížná, protože hrady byly zpravidla
stav ny podle souboru požadavk na praktické funkce, které m ly plnit
(Durdík 2000) N které se zdají být samoz ejmé (nap . obrana obyvatel) a
m žeme je definovat pom rn snadno, jiné neodhalíme v bec (nap íklad
otázky interpretace n kterých torzáln dochovaných ástí stavby),
problematické je postihnout prom ny nejr zn jších praktických funkcí
v ase, zvlášt tam, kde není dostate né množství archeologických
 8

pramen s nezbytnou výpov dní hodnotou, nebo dostatek historických

pramen .

Další dv kategorie ú elu, totiž spole enský význam a symbolický

smysl, jsou pro studium ješt obtížn jší než praktická funkce. Deskripce
t chto kategorií v podmínkách archeologie st edov ku úzce souvisí
s d jinami mentalit, jejichž studium je pro špatný stav zachování pramen
v našich podmínkách velmi obtížné. Pro p ípad hradu Bolkova je spíše
možné najít izolované body ve vnímání hradu, než postihnout proud zm n,
kterými toto vnímání procházelo.

St edov ké hrady, podobn jako jiné fortifikace, m ly specifický

vztah k ostatním entitám vn jšího sv ta a jeho obyvatel m. Základem pro
odvození tohoto vztahu je „místo“ hradu v minulé kulturní krajin , tedy
jeho prostorové vlastnosti v rámci kulturní krajiny a „pozice“ hradu
v sociálním sv t lidí (Neustupný 1995). Archeologie st edov ku zde má
výhody v pramenném materiálu - sociální sv t minulých lidí m že nahlížet
na základ písemných pramen , ve spolupráci s historií.

Z výše uvedeného vyplývají úkoly nutné k provedení pro nové

nazírání hradu Bolkova. Jsou to:

1. Analýza, syntéza struktur a interpretace provedená na

dochovaném archeologickém materiálu, nutn spojená s revizí
dosavadních záv r .

2. Definice jednotlivých kategorií ú elu hradu Bolkova, tam kde je

definovat lze.

3. Zjišt ní „místa“ hradu v minulé kulturní krajin a definování

„pozice“ hradu v minulém sociálním sv t .

Jsem p esv d en, že shora nazna ené postupy jsou nezbytné pro
vytvo ení nového obrazu hradu. Postupy bodu 1 nebyly dosud v úplnosti
provedeny. Nálezová zpráva ( .j. 159/59) hovo í o šesti bednách
materiálu uložených v Muzeu v Trutnov . Pro pot eby Hejnova lánku
 9

(1962) a finální nálezové zprávy (Hejna 1960) byl zpracován a analyzován

pouze zlomek tohoto souboru.

N které kategorie ú elu hradu Bolkova byly již áste n

definovány. Východiskem byly interpretace Hejnova výzkumu. V zásad
lze konstatovat, že starší nálezový horizont byl ztotožn n s funkcí
„koloniza ního provizoria“ a druhá, mladší fáze byla interpretována jako
klasický st edov ký, t ebaže malý hrad. (Wolf 2005). Jist není možné
definovat všechny praktické funkce, které hrad plnil, tím spíše je obtížn jší
definice spole enského významu a symbolického smyslu hradu, p esto je
však tento p ístup žádoucí vzhledem k pokroku v metodickém vývoji
archeologie. Dosavadní bádání nepoužívalo kategorie ú elu odd len a
spíše p evažoval d raz na praktickou funkci.

4 KERAMICKÝ SOUBOR

V hlášení podaném do AÚ 20. ledna 1959 ( .j. 159/59) oznamuje

Antonín Hejna uložení šesti beden materiálu v Okresním Muzeu
v Trutnov , zárove doporu uje p evézt do Prahy pouze železné artefakty.
V muzejním depozitá i bylo zjišt no celkem 9 beden nález , 8
s keramickými nálezy, 1 se železnými artefakty. Pro ú ely bakalá ské
práce byly Muzeem Podkrkonoší v Trutnov laskav zap j eny tyto
sbírkové p edm ty: p . . 1037/81 1 bk keramiky: 8 sá k k.zlomk , p . .
1039/81 1 bk keramiky: 5 sá k k. zlomk , p . . 1040/81 1 bk keramiky: 7
sá k k. zlomk , p . .1042/81 1 bk keramiky: 13 sá k k. zlomk ,
p . .1043/81 1 bk keramiky: 17 sá k k. zlomk 1044/81 1 torzo
rekonstruované dno nádoby 1045/81 + 1046/81 1 bk keramiky 1047/81 1
bk keramiky: 26 sá k k. zlomk . (Údaje Smlouvy o záp j ce .H 03/05
ze dne 16. 9. 2005.)

Pom rn rozsáhlý soubor keramiky byl po svém vyzvednutí

zpracován pouze áste n , a to pro pot eby nálezové zprávy ( . j.
1205/60), kde lze nalézt profily okraj a základní konstatování o typologii
 10

souboru. Bylo proto p ikro eno k novému zpracování souboru, kdy byla
analýza, syntéza struktur a interpretace provád na iterativn .

Soubor byl zpracován ve t ech fázích, ve fázi první byly stanoveny

keramické t ídy a okruhy sledovaných vlastností, z nichž vycházela stavba
deskriptivního systému (struktura databáze) a volba jednotlivých
deskriptor databáze (viz níže). Ve druhé fázi byla provedena kvantitativní
a kvalitativní analýza celého souboru, b hem níž byly všechny informace
zaznamenávány do databáze. Ve t etí fázi byly již samostatn zpracovány
okraje a typologicky signifikantní jedinci a solitérní prvky (Tab. 1).

B hem první fáze zpracování byly stanoveny následující keramické

t ídy ozna ené alfanumerickým kódem (Va eka 1998):

T3001: Bílé „koloniza ní“ zboží, tvrdého „zvonivého“ místy

reduk ního výpalu,

T3002: Keramika erného až šedého, šedohn dého hrubého st epu

s p ím sí k emene nebo slídy velikosti +/->1mm a bílým, okrovým až
erveným a tmav hn dým nást epím,

T3003: Jemná keramika ervené, hn dé, šedohn dé až šedo erné

barvy s p ím sí k emene nebo slídy do 1mm velikosti (Tab. 2).

Dále byly stanoveny následující okruhy sledovaných vlastností:

1. Množství keramického materiálu

2. Výpov dní možnosti

3. P íslušnost ke keramické t íd

4. Fragmentarizace

5. Úprava dna
 11

6. Výzdoba

7. Kone ná úprava povrchu.

4.1 Databázové zpracování souboru nález

Soubor nález byl zpracován pomocí databázového systému

Microsoft Office Acces 2003 (viz p iložený soubor Bolkovdata.mdb). Pro
zpracování prvního t íd ní pom rn rozsáhlého souboru byla vytvo ena
základní analytická tabulka, pro snadný záznam pak vstupní formulá .
Jelikož pouze n které fragmenty nesou typologicky a chronologicky
citlivou informaci, byly tyto zpracovány v samostatné tabulce za použití
nového vstupního formulá e. V p ípad Bolkova byly samostatn
zpracovány pouze okraje nádob, jak vyplývá z p iloženého schématu
(Tab. 1).

Databáze je tvo ena deskriptory (sloupce) a záznamy ( ádky)

(Neustupný 1994). Skladba deskriptor vychází ze sledovaných vlastností
keramiky (Dohnal – Va eka 2002, 253, pozn. 1). Krom objektových a
textových deskriptor lze volit deskriptory íselné, a deskriptory binární
vyjád ené hodnotou 1 nebo 0 (eventueln true nebo false). Pro
zpracování byly zvoleny pouze deskriptory íselné a binární, kdy jeden
záznam v databázi vyjad oval množinu kvalit p íslušnou zadanému kvantu
keramického materiálu. Každá kvalita náleží do jednoho z výše
uvedených okruh sledovaných vlastností a je reprezentována
samostatným binárním deskriptorem.

Za objekt databáze bylo zvoleno libovolné kvantum (1 až n) jedinc ,

jehož vlastnosti jsou vyjád eny vzájemnou konfigurací binárních
deskriptor . Keramické fragmenty zahrnuté do jednoho kvanta mají
z hlediska databáze vždy stejné vlastnosti. V praxi tak lze v tší množství
„atypických“ fragment jedné keramické t ídy zpracovat pouhým
vyt íd ním od ostatního materiálu a zadáním údaje o jejich po tu a
pozorovaných vlastnostech do databáze.
 12

4.2 Volba deskriptor

Pro jednotlivé okruhy sledovaných vlastností bylo nutno p ed

zapo etím druhé fáze zpracování nutno stanovit deskriptory databáze,
v jistém smyslu bylo tedy nutno definovat množinu sledovaných vlastností
a zárove ji „nastavit“ tak, aby pojala i neo ekávané a solitérní prvky
souboru, nap íklad intruze nebo „exotické“ importy.

Ke sledování množství keramického materiálu byl zvolen numerický

deskriptor PHJ (Po et hodnocených jedinc ).

P íslušnost ke keramické t íd byla zaznamenávána binárními

deskriptory T3001, T3002, T3003 a T0. Zatímco první t i deskriptory
zaznamenávají p íslušnost k již d íve zjišt ným keramických t ídám,
deskriptor T0 je zvolen jako pomocný, sloužící k zachycení keramických
t íd v prvním zpracování nezjišt ných, event. zastoupených pouze jedním
jedincem. Takovéto záznamy jsou ozna eny poznámkou. Samostatn by
mohl stát binární deskriptor prep indikující p epálení daného množství
hodnocených jedinc .

Fragmentarizace pat í ke kvantitativním transformacím

archeologického materiálu (Neustupný 1986), v závislosti na jejím stavu
(délce trvání, uložení apod.) se m ní výpov dní možnosti jednotlivých
fragment . Zatímco u n kterých lze ur it jen p íslušnost k danému typu
hrn iny, jiné nesou zárove více informací, jejichž vzájemná konfigurace
je klí ová pro stanovení typologie. Byly proto stanoveny ty i binární
deskriptory vyjad ující výpov dní možnosti. Deskriptor f_r_n zna í
výpov dní možnosti fragmentarizované rekonstruované nádoby, na ní lze
pozorovat prakticky všechny informace, jako na celé nádob , k jejímuž
ozna ení byl zvolen deskriptor c_n. Deskriptor f_n_c ozna uje ást
nádoby, na které je ve vzájemném vztahu více informací zpravidla
z r zných sledovaných okruh (viz. výše), nap . profilace okraje a výzdoba
na podhrdlí a výduti v p ípad v p ípad v tšího a „šikovn ulomeného“
fragmentu. Pro fragmenty, na nichž se okruhy sledovaných vlastností (s
 13

výjimkou p vodu fragmentu na nádob a hrn iny) neprolínaly, byl zvolen

binární deskriptor f_b.

Sledované vlastnosti z okruhu fragmentarizace odpovídaly p vodu

fragmentu na nádob , po prvním zpracování souboru byly tedy zvoleny

binární deskriptory pro okraj (F_okr), podhrdlí (F_podhr), výdu (F_vyd),

dno (F_dno), ucho (F_ucho) a nožku (F_noha). P i zadávání informací
tohoto typu je binární zápis výhodný, nebo lze vytvá et jejich konfigurace
v závislosti na jednotlivých typech fragment – kombinovaných fragment .
Nap íklad konfigurace F_vyd=true; F_dno=true zna í fragment, jehož
procentueln v tší ást je tvo ena výdutí a zárove je jeho menší ást
dnem-podstavou.

Skupina sledovaných vlastností z oblasti úpravy dna je závislá na

hodnot F_dno=true a zde sledované vlastnosti již mají typologický
význam. Binární deskriptory vyjad ují p ítomnost zna ky na dn (D_z),
podsýpku dna (D_p) a od íznutí (D_o).

Výzdoba je spole n s profilací okraje jedním z typologicky

nejcitliv jších znak . Pro stanovení deskriptor pro tento okruh
sledovaných vlastností bylo nutno p i prvním zpracování stanovit základní
typy výzdoby. Volba deskriptor této skupiny vycházela p ímo z t chto
typ výzdoby (viz též Tab. 7): m lká vývalková šroubovice (V_vsrb_m),
hluboká vývalková šroubovice až žlábkování (V_vsrb_h-z), rytá
šroubovice hust – plošn (VR_srb1), rytá šroubovice ídce (VR_srb2),
ryté vodorovné vícenásobné pásy (VR_vvp), rytá jednoduchá rýha
(VR_vjr), rytá vícenásobná vlnice (VR_vvln), rytá jednoduchá vlnice
(VR_jvln), radélko (V_rad) a malování (V_mal). Jelikož byly typy
výzdoby a tím podstatná ást deskriptor stanoveny v „prvním kole“
zpracování, nebylo možno vylou it p ítomnost jiné výzdoby, byl proto
zvolen pomocný deskriptor (V_ost) ozna ující p ítomnost jiného než výše
uvedeného typu výzdoby.
 14

Posledním okruhem sledovaných otázek bylo záv re né zpracování

povrchu nádob. Jak bylo zjišt no b hem prvního zpracování souboru, je
ást materiálu opat ena engobou-nást epím, relativn menší ást je
prosta jakékoliv úpravy povrchu, a stopové množství keramiky je
glazováno. Byly proto zvoleny dva binární deskriptory a to P_pol
ozna ující p ítomnost engoby a P_glz vyzna ující glazování povrchu
st epu. Jejich konfigurace P_pol=false; P_glz=false pak vyjad uje
nep ítomnost jakékoliv úpravy povrchu.

Krom výše zmín ných deskriptor vyplývajících z okruh

sledovaných vlastností bylo nutno ješt stanovit deskriptory pomocné,
usnad ující vyhledávání speciálních jedinc (hodnoty T0=true a
V_ost=true a další) v databázi (textový deskriptor Pozn - poznámka) a
stanovující vnit ní strukturu databáze (Id záznamu).

4.3 Vyhodnocení nálezového celku

Samo „rozepsání“ informací p íslušných k jednotlivým kvant m

považujeme na analýzu (rozklad), získávání informací z kompletní tabulky
(pomocí dotazu na základ zvolené konfigurace deskriptor ) pak
ztotož ujeme se syntézou struktur (Neustupný 1986).

Zatímco volba deskriptor vycházela ze sledovaných okruh

vlastností keramického souboru, tvorba jednotlivých dotaz už vychází ze
samotných teoretických otázek, kv li jejichž zodpov zení nálezový celek
zpracováváme. P ed tvorbou konkrétních dotaz je vhodné si ujasnit,
kterým otázkám bude v nována detailní pozornost a které naopak
z stanou stranou.

Jednotlivé keramické t ídy p edstavují vzájemn odlišitelný p ístup

k vytvá ení keramických artefakt . Tento p ístup se m že lišit v ase a
prostoru. Sledování po etního zastoupení jednotlivých t íd nám tedy dává
možnost odlišit prostorový a chronologický p vod jednotlivých artefakt .
 15

Exaktním nástrojem pro stanovení relativní chronologie v souboru je

statigrafická matice, jejíž údaje mohou být vevázány do deskriptivního
systému. Tak by bylo možno uplatnit chronologický úhel pohledu p i
syntéze struktur, v p ípad Bolkova však matice a k ní dokumentované
kontexty chybí. Chronologie se tedy bude odvíjet pouze od základních
trend v množin typologicky citlivých jedinc (viz. níže). Ur ité
chronologické záv ry bude možno u init na základ indikátoru p epálení
(prep), který je pr m tem události, v tomto p ípad p eho ení artefaktu (a
to z jakýchkoliv možných p í in).

Zcela samostatným okruhem otázek je fragmentarizace. Krom

základních typ fragment definovaných p edem, byly b hem analýzy
zjiš ovány fragmenty následn popsané konfigurací deskriptor
jednotlivých základních typ (viz. výše). Jelikož jednotlivé typy hrn in jsou
kvalitativn odlišné, je relevantní posuzovat stav fragmentarizace uvnit
každého z nich.

Se stavem fragmentarizace úzce souvisí metrické vlastnosti

keramických zlomk . Prostorové vynesení metrických vlastností p ináší
nové interpreta ní možnosti, v p ípad Bolkova však není k dispozici
prostorový a nálezový kontext jednotlivých fragment a proto
ponecháváme metrické vlastnosti stranou.

Typologické informace jako provedení dna, výzdoba a kone ná

úprava povrchu p edstavují další specifickou skupinu, kterou lze
vyhodnotit mnoha zp soby. Krom rozložení výzdoby na t lesech nádob
je možno zkoumat jednotlivé existující kombinace výzdob, p evažující typy
výzdoby v keramických t ídách a další možné kombinace.

4.3.1 Komplexní dotaz, detailní dotaz

Informace shromážd né v databázi – deskriptivním systému jsou

vyhodnocovány pomocí databázových dotaz . K základní syntéze struktur
používáme tzv. „komplexní dotaz“ (viz. dotaz „základní t íd ní – komplexní
 16

dotaz“ v p iložené databázi), který zahrnuje všechny deskriptory, krom

Id záznamu a Pozn. Výstupem je pak tabulka jejímiž ádky jsou
záznamy se shodnou konfigurací binárních deskriptor a sou tem PHJ –
po tu hodnocených jedinc . Lze tak íst všechny struktury obsažené
v deskriptivním systému.

Pro zjišt ní konkrétních struktur jsou vytvá eny dotazy detailní,

obsahující pouze zvolené deskriptory. Pokud nap íklad chceme zjistit, jak
byla upravována dna nádob, vytvo íme dotaz obsahující deskriptory
F_dno, D_z, D_p a D_o a PHJ.

Všechny dotazy jsou koncipovány jako dotazy souhrnné pro

deskriptor PHJ, který je ukazatelem po tu fragment daných vlastností.
Kvalitám jsou tak p i syntéze struktur p i azena odpovídající kvanta.
Výstupem dotaz jsou tabulky, které lze dále upravovat (nikoliv však jejich
údaje) a vytvá et z nich grafy.

Všechny vytvo ené dotazy, jakož i další pomocné lze dohledat

v p iložené databázi.

4.3.2 Základní vyhodnocení

V základním vyhodnocení vycházíme z údaj tabulky

„trideni_zakladni“ v p iložené databázi Bolkovdata.mdb. Ve
vyhodnocování postupujeme dle výše uvedených okruh otázek.

Keramický soubor obsahuje pouze jednu celou nádobu a jednu

rekonstruovanou nádobu. ástí nádob, na kterých je možno pozorovat
znaky z více než jednoho okruhu je 61. Základní výpov dní možnosti se
tady odvíjí od oby ejných fragment (viz dotaz „výpov dní možnosti“
v p iložené databázi Bolkovdata.mdb).

Keramický soubor obsahuje celkem 9569 jedinc . Výše definované

t ídy jsou po etn zastoupeny takto: T3001 795 jedinc (8,33%), T3002
7977 jedinc (83,57%), T3003 740 jedinc (7,75%) a pomocná t ída T0
 17

33 jedinci (0,35%). Uvedené hodnoty jsou p ehledn vyjád eny v grafu a

tabulce (Tab. 3).

Stav fragmentarizace byl posuzován z hlediska souboru jako celku

a z hlediska jednotlivých keramických t íd. Krom základních fragment
vyjád ených pouze jedním deskriptorem bylo vyhodnoceno procento
fragment kombinovaných – vyjád ených více deskriptory. Zjišt né
hodnoty jsou vyneseny v grafech „Fragmentarizace základní“ a „Procento
kombinovaných fragment “. Stav fragmentarizace v jednotlivých
keramických t ídách je vynesen v grafu „Fragmentarizace v keramických
t ídách“ (Tab. 4). Detailní informace o fragmentarizaci jsou dostupné
skrze dotazy „fragmentarizace t ídy nap í “ a „fragmentarizace dle t íd“.

Indikátorem událostí je p epálení jednotlivých fragment . Toto bylo

posuzováno na základ výsledk dotazu „p epálení v t ídách“ pouze
z hlediska jednotlivých t íd. Do graf byly vyneseny jednak absolutní
hodnoty a procentní zastoupení p epálených fragment . (Grafy „P epálení
v keramických t ídách - %“ a „P epálení v keramických t ídách“ Tab. 5)
Tyto údaje nám poslouží jednak v interpretaci a dále v nástinu
historického vývoje.

Do skupiny typologicky citlivých informací spadají údaje o

provedení den nádob. Tyto informace byly posuzovány jednak z hlediska
souboru jako celku a dále z hlediska jednotlivých keramických t íd (dotazy
„úprava dna“ a „provedení dna v t ídách“). Údaje byly vyneseny do graf
„Provedení dna“ a „Provedení dna v t ídách“ (Tab. 6).

Typologicky a chronologicky nejcitliv jším faktorem keramické

produkce je výzdoba. Výše byly stanoveny jednotlivé typy výzdoby a
v závislosti na nich deskriptory. Na významné ásti fragment se však
vyskytuje více typ výzdoby zárove . Dále je relevantní zkoumat výzdobu
uvnit jednotlivých keramických t íd. Vzniká tak komplikovaný problém
s grafickým vyjád ením zjišt ných poznatk (dotazy „po et zdobených
fragment – t ídy nap í “ a „výzdoba dle t íd“). Z hlediska souboru jako
 18

celku byly jednotlivé typy výzdoby a jejich korelace vyneseny v grafu

„Kombinace typ výzdob a jejich po etní zastoupení“ (Tab. 7). Sloupce
ozna ené grafickou reprezentací typ výzdoby (úhlop í ka tverce)
p edstavují „ isté“ základní typy bez další kombinace, ostatní sloupce
vyzna ují po ty fragment s kombinovanou výzdobou.

Zastoupení základních a kombinovaných typ výzdoby

v jednotlivých t ídách je vyjád eno pomocí tabulek a graf (Tab. 8, 9, 10).
V rámci jednotlivých keramických t íd bylo sledováno i záv re né
zpracování povrchu nádob – (ne)uplatn ní nást epí, nebo glazury (Tab.
11).

4.3.3 Okraje

Fragmenty pocházející z okraj nádob tvo í zhruba 14% z celého

souboru a vyskytují se mezi nimi i fragmenty kombinované, tedy ty, které
pocházejí z více ástí nádoby – podhrdlí a výduti. Variabilita profilací
okraj nádob je v souboru z Bolkova až zarážející. Samotná množina
okraj by zasluhovala samostatné databázové zpracování, struktura
takové databáze se však musí odvíjet z precizn sestaveného typá e a
vycházet áste n i z údaj databáze pro základní t íd ní (nap íklad
výzdoba, výpov dní možnosti apod.). Sestavení takové databáze však
nebylo z asových d vod možné a v dalším textu p inášíme pouze
konstatování základních typ profilací okraj nádob.

B hem druhé fáze analýzy, tedy když byla v nována ur itá

pozornost každému jedinci v souboru, byly izolovány fragmenty okraj ,
které ur ovaly jednotlivé pr b žn odhalované typy a varianty profilací
okraj . Nejpo etn ji jsou zastoupeny okraje hrnc a hrncovitých nádob,
z nichž ty v tší a masivn jší je možno interpretovat jako okraje nádob
zásobních. Nepom rn menší skupinu tvo í okraje ostatních keramických
tvar – mis, misek, džbán a pokli ek.
 19

4.3.3.1 Hrncovité nádoby

Nádoby dnes ozna ované jako hrncovité p edstavují nej etn jší
ást inventá e st edov ké keramiky. Ve zpracovaných souborech tvo í
okraje t chto keramických tvar 64-70% (Zápotocký 1978, Tab. 5).
Vzhledem k nízké po etní redukci keramiky b hem archeologických
transformací je pravd podobn tato etnost dána velkou spot ebou
takovýchto nádob. Variabilita profilace okraje se pak odvíjí od této
etnosti – jestliže požadavky na tvar a funkci nádoby byly v podstat
uniformní (hrncovitý tvar) a požadavek na profilaci okraje byl limitován
pouze volitelným umíst ním hubice a dosednutím pokli ky, pak existoval
velký tv r í prostor práv pro ztvárn ní okraje. Tvrdíme tedy, že profilace
okraje je pouze ve svém základu ur ena funkcí, ale prakticky celý zp sob
jejího provedení se odvíjí od hrn í ovy zkušenosti, navyklých postup a
kreativity.

Jednotlivé nádoby se asto lišily svým objemem a v závislosti na

tom velikostí plochy plášt , která se promítla o do síly st epu, obvodu a
masivnosti provedení okraje. Jelikož máme v souboru k dispozici celou a
jednu rekonstruovanou a jednu celou nádobu, m žeme orienta n
stanovit velikostní škálu profil okraj nádob. Rozlišujeme tak fragmenty
okraj subtilní (síla st epu do 5 mm, výška do 15 mm), st ední (síla 5 - 10
mm, výška 15 – 25 mm) a masivní (síla od 10 mm, výška od 10 mm).

Pro keramickou t ídu T3001 jsou typická vysoká okruží s m lkým

vn jším prožlabením a oblým až kapkovitým zakon ením. Typická je
ostrá hrana na spodní hranici vn jšího prožlabení. Ojedin le se vyskytnou
subtilní vzh ru vytažené okraje. V této t íd byla shledána velikost st ep
pouze subtilní a st ední, vyložené masivní tvary se nevyskytují, a koliv
v tší nádoby v této t íd jsou pravd podobn reprezentovány okraji
s vyšším okružím (Tab. 12).

V keramické t íd T3002 p evažují okraje vzh ru vytažené a vzh ru

vytažené s výrazným vnit ním prožlabením. U t chto dvou skupin okraj
 20

se asto objevuje m lké jednoduché prožlabení na vn jší stran .

Samotný okraj je bu vodorovn , nebo šikmo ven i dovnit se íznut, u
zhruba poloviny okraj je zakon ení nese íznuté oble modelované. Nízká
a vysoká okruží se ve t íd T3002 sice vyskytují, jsou však mén etná a
výrazn mezi nimi p evažují okruží nízká. Významnou skupinu tvo í st epy
ovalené s vnit ním prožlabením. Variabilita okraj je v keramické t íd
T3002 zdaleka nejv tší, mnohé tvary vykazují vzájemnou podobnost a
objevují se dokonce i tvary p echodné „na p l cesty“ mezi vzh ru
vytaženým okrajem s vn jším prožlabením a okružím. Nacházíme zde
fragmenty všech velikostních t íd, jejichž vzájemný pom r by bylo lze
vyjád it Gaussovou k ivkou – sm rem k mezním hodnotám intervalu klesá
etnost jedinc (Tab. 13).

Profilace okraj keramické t ídy T3003 se v jádru shoduje

s profilací ve t íd T3002. Objevují se zde však fragmenty subtilní a
st ední, masivní již nikoliv. Pouze v této t íd se vyskytují profily vzh ru
vytažené s vnit ním prožlabením a ost e odsazenou mírn vypouklou
vn jší plochou (Tab. 14).

4.3.3.2 Mísy, misky, džbány a pokli ky

Podíl t chto nádob v inventá i je daleko menší než v p ípad

hrncovitých nádob. Tyto keramické tvary byly ur eny na základ okraj .
Džbány mohou být dále doloženy páskovým uchem ( asto zdobeným) a
pokli ky st edovým knoflíkem, avšak v celém souboru máme tento
fragment zastoupen pouze jedním jedincem.

Rozlišujícím znakem mísy a misky je jednak velikost a dále pom r

výšky st ny k pr m ru dna. Obecn platí, že st ny mis i misek jsou bu
p ímé, nebo mírn vypouklé. Misky jsou menšího pr m ru cca do 100mm
a nižších st n zhruba mezi 30 a 40 mm (Tab. 15: 12 - 13). Mísy naproti
tomu mají v tší pr m r (nad 100 mm) a jejich st ny jsou zpravidla p ímé
(Tab. 15: 1 - 6, 8 - 11), objevují se však i výjimky v p ípad mísy se
soudkovit vypouklou st nou (Tab. 15: 7). Na základ dokumentovaných
 21

jedinc lze konstatovat, že u misek je v tší d raz na originalitu profilace

okraje než v p ípad mis, kde se objevují morfologicky podobné typy
v rámci jedné t ídy (nap . T3001 - Tab 15: 9, 10; T3002 – Tab. 15: 1 - 5).

Misky (Tab. 15: 12 - 14) byly zachyceny pouze v keramické t íd T

3002, zatímco mísy se vyskytují ve všech t ídách. Džbány naproti tomu
pouze v t ídách T 3002 (Tab. 15: 15 - 16) a T3003 (Tab. 15: 17).
Disproporce v zastoupení t chto tvar v jednotlivých t ídách svádí
k r zným úvahám a interpretacím, které by však bylo nutné podložit
statistickými údaji z databáze. Prozatím tedy nezbývá než uzav ít, že
disproporce v zastoupení n kterých keramických tvar v rámci t íd je
dána pouze stavem výzkumu, nikoliv vlastnostmi nálezového souboru.

Okraje pokli ek jsou v zásad dvojího typu. Bu jsou kyjovit

zesílené (Tab. 15: 19 - 20), nebo vyhnuté a zesílené (Tab. 15: 18).
Kyjovit zesílené okraje byly zjišt ny v t íd T3002, vyhnuté a zesílené
v t íd T3003. Pro tuto disproporci v zastoupení profilací v t ídách by bylo
op t t eba hledat oporu, nebo její vyvrácení v celém souboru, nikoliv
pouze u dokumentovaných okraj .

4.3.4 Ucha

Fragmenty pocházející z uch nádob tvo í pouze nepatrný zlomek

celého souboru, jedná se pouze o 20 jedinc z 9569. Mezi fragmenty uch
je však zdaleka nejvyšší procento kombinovaných fragment (33,33%).

Typologicky vzato, jedná se v tšinou o ucha pásková, po stranách

zesílená, v n kterých p ípadech se objevuje jednoduché, dvojité, i trojité
podélné prožlabení. Ucha džbán byla asto zdobena hlubokými šikmo
kladenými vrypy, nebo silnými vpichy se azenými do liniového ornamentu
v podélné ose ucha (Tab. 16).
 22

4.3.5 Dna

Z celkového po tu fragment tvo í fragmenty den pouze zhruba

4,8%. Stav je dán zahrnutím kombinovaných fragment (dno – výdu ) do
skupiny výdutí. Na vnit ní ploše všech den lze pozorovat stopy po
vytá ení, typicky se jedná o m lkou odst edivou spirálu.

Spodní strana dna – podstava nese zajímavou informaci o vzniku

nádoby, lze zde zjistit, zda byla nádoba po svém vyto ení na kruhu
odd lena od íznutím, nebo zda byla od íznuta strunou. Dna nádob byla
pom rn asto opat ována zna kou, zna ená dna se však neobjevují
v keramické t íd T3001, naproti tomu jsou zna ky charakteristické pro
t ídu T3002, sporadicky se objevují i ve t íd T3003.

V keramických t ídách T3001 a T3003 je pom r den na podsýpce a

od íznutých zhruba vyrovnaný, v keramické t íd T3002 podsýpka jasn
p evažuje (226 : 37).

4.3.6 Výzdoba

Stanovené typy výzdoby (viz kapitola 4.2) lze sledovat jednak ve

vzájemné kombinaci, tedy zjiš ovat, které kombinace se mohou setkat na
jednom fragmentu, nebo lze zjistit jejich zastoupení v keramických t ídách.
Databáze Bolkovdata umož uje i vyhodnocení rozložení výzdoby na
jednotlivých typech fragment (dle jejich p vodu na nádob ). Výstup
dotazu je však pon kud komplikovaný obtížn p evoditelný do grafické
podoby, zjišt né informace tedy konstatujeme dále v textu, primární údaje
jsou dostupné skrze dotaz „Rozložení výzdoby na fragmentech“
v p iložené databázi (Bolkovdata.mdb).

V keramické t íd T3001 je zdobeno cca 30% fragment .

Charakteristická je hluboká vývalková šroubovice a malování, které se
asto objevuje v kombinaci s m lkou vývalkovou šroubovicí. Rytá
výzdoba se v této t íd vyskytuje pouze ídce a nikdy v kombinaci, naproti
 23

tomu je nej ast ji kombinovaným typem výzdoby v této t íd malování,

které se v kombinaci objevuje ast ji než samostatn (Tab. 8). Výzdoba
je v této t íd rozložena zejména na výduti (typicky hluboká vývalková
šroubovice), malování se ast ji objevuje na podhrdlí, ojedin le i na
vnit ní ploše okraj .

Nejsiln ji zastoupená keramická t ída T3002 se vyzna uje 42%

zdobených fragment . Plastická a rytá výzdoba jsou zde zastoupeny
vcelku rovnom rn , dominantní je zejména m lká vývalková šroubovice a
varianty ryté výzdoby – rytá šroubovice ídce nebo hust (v ploše) a ryté
vodorovné vícenásobné pásy. Krom t chto astých typ výzdoby se
objevuje i vlnice a to bu jednoduchá, nebo vícenásobná provedená
h ebenem. Ojedin le se v této t íd vyskytují i vrypy, záseky, h ebenové
vpichy a geometrické radélko. V rámci této t ídy se uplat ují prakticky
všechny definované typy výzdoby a velmi astá je vzájemná kombinace
dvou prvk (podrobn viz Tab. 9).

Keramická t ída T3003 obsahuje zhruba 45% zdobených fragment

a složením výzdoby se do jisté míry podobá keramické t íd T3002.
Neobjevuje se zde malování radélko. Nej ast jší výzdobou je m lká
vývalková šroubovice, jejímž kvantitativním prot jškem jsou varianty ryté
výzdoby – oba typy šroubovice a ryté vodorovné vícenásobné pásy.
Spektrum kombinací je daleko užší než v p ípad p edchozí t ídy, objevují
se pouze t i varianty kombinace (podrobn viz Tab. 10).

4.3.7 Úprava povrchu

Byly zjišt ny dva základní typy úpravy povrchu, které nijak

nesouvisely s dalším zdobením. Jedná se o uplatn ní nást epí – tenké
vrstvy jemn plavené barevné hlíny. Ta byla aplikována nej ast ji na celý
povrch nádoby, v n kterých p ípadech bu pouze na vn jšek, nebo
vnit ek nádoby. Dalším typem úpravy povrchu je glazura, která se
objevuje jedna na fragmentech trojnožky a dále na fragmentech
novov kého stá í.
 24

V keramické t íd T3001 se nást epí, ani žádná jiná úprava povrchu

prakticky neuplat uje. Zcela jiná situace je uvnit t ídy T3002, kde je
naprostá v tšina fragment opat ena nást epím. V keramické t íd T3003
je pom r fragment s nást epím k fragment m bez úpravy zhruba 2 : 1.
Glazura se v definovaných keramických t ídách nevyskytuje, glazovány
jsou pouze materiálov solitérní prvky (Tab. 11).

4.3.8 Keramické solitéry

Pojmem „keramický solitér“ rozumíme unikátní keramické artefakty,

nebo jejich fragmenty. Unikátnost není dána jen materiálem, ale i tvarem
nebo výzdobou, solitérní tedy jsou nejen „materiálov cizí“ artefakty, ale i
artefakty výjime né v kontextu ostatních, zejména se jedná o „exotické“
typy výzdoby, nebo unikátní korelace jednotlivých typ výzdob. Do
solitérních prvk adíme i ojedin lé novov ké intruze. Solitérem „par
excelence“ objeveným v keramickém souboru byl sklen ný fragment,
který je pojednán na zvláštním míst . Samostatné zpracování solitérních
prvk poskytuje nové spektrum úhl pohledu jak na keramický soubor
jako takový, tak na samotný provoz hradu.

Prvním zjišt ným materiálovým solitérem byl tzv. „Pfeifenton“.

Jedná se o jeden zlomek výduti menší keramické nádobky, jehož materiál
je jemn plavený a hladký s ur itou p ím sí k ídy (Tab. 17: 1 - 2). Za
materiálový solitér je t eba považovat i fragmenty trojnožky, jednu nožku
a ásti t la a okraje, které sice podobn jako „Pfeifenton“ vykazují
chronologickou souvislost s existencí hradu, avšak uvnit souboru nemají
další analogie. Za materiálový solitér považujeme i žlut glazovaný
fragment okraje a ásti ucha, jemného sv tle hn dého až béžového
materiálu a též i zcela unikátní profilace okraje.

Za solitéry v oblasti výzdoby považujeme zejména ty fragmenty,

jejichž výzdoba nebyla b hem první fáze zpracování zjišt na a v databázi
jsou tak zaneseny s hodnotou v_ost=true. Tyto solitéry se vyskytují
zeména v keramické t íd T3002 a solitérními je iní výzdoba
 25

h ebenovými vpichy a vrypy (Tab. 17: 3,4). Na kombinované typy výzdoby

bohatá keramická t ída T3002 ukrývá mnohé solitéry i z oblasti
kombinace výzdob. Jako jeden p íklad za všechny uve me korelaci ryté
vícenásobné vlnice a radélka na fragmentu s nást epím (Tab. 17: 6).

Solitérem co do provedení keramického tvaru je neobvyklá

soudkovit vypouklá mísa. Její t lo je zdobeno rytou šroubovicí a
profilace okraje nemá v celém souboru a ani v publikovaných nálezech
z ostatních lokalit v regionu analogie (Tab. 15: 7; tab. 17: 5). Bohužel
v souboru je pouze jeden takovýto fragment a p esn jší rekonstrukce
nádoby tedy není možná, na fragmentu jsou patrné (avšak nejisté)
známky hubice (Tab. 17: 5 na levé stran okraje). V souboru ojedin lým
tvarem je trojnožka, jež je doložena jedním fragmentem nožky se stopami
glazury.

5 OSTATNÍ NÁLEZY

Krom keramických nález byly na hrad Bolkov vyzvednuty i

artefakty z jiných materiál . Zejména kovové, kterým byla v nována velká
pozornost již v p edchozím bádání (Hejna 1962). Pozoruhodné jsou
zejména nálezy skla, které otevírají nové interpreta ní možnosti.
Pojednáme zde i p esleny a nemovité artefakty – stavební relikty, které
byly b hem výzkumu odkryty a následn kompletn zni eny t žbou.

5.1 P esleny

T mto artefakt m již byla v Hejnov publikaci v nována dostate ná

pozornost. Autor je zmi uje v souvislosti se starším nálezovým
horizontem (Hejna 1962, 470, obr. 8: 5 - 7). V bednách spole n
s keramickým souborem (p ír stková ísla viz výše) jsou uloženy i dva
dvojkónické p esleny.

P eslen . inv. 1360 má maximální pr m r 30 mm, pr m ry podstav

jsou 21 a 24 mm, pr m r otvoru iní 7 mm, výška 13 mm. Na povrchu
 26

jsou patrné stopy m lkého jemného rýhování. P eslen . inv. 1362 má

maximální pr m r 24 mm, pr m ry podstav jsou 13 a 18 mm, pr m r
otvoru iní 8 mm u v tší podstavy a 6mm u menší podstavy (Obr. 1).

5.2 Sklo

Sklen né nálezy na Bolkov lze rozd lit do dvou skupin. Na

sklen né kroužky a na sklen né nádoby. Kroužky byly již d íve
publikovány (Hejna 1962, obr. 8: 8) krom Hejnou uvád ných starších
analogií z Hradce Králové (Hejna 1962, 470) máme k dispozici i depot
takových kroužk z tvrze v Tlestkách u Rakovníka (Klápšt 2005, 155,
451). B hem druhé fáze zpracování keramického souboru byl zjišt n
sklen ný fragment postižený tmavou krystalickou korozí a se zbytkem
jádra dokládající p ítomnost i „dutého“ skla na lokalit .

Tento nevelký fragment (cca 15 x 25 mm) bez jakýchkoliv stop

povrchového nálepu i perli ek pochází pravd podobn z nezdobené
ásti t la tzv. mostecké íše. P vodní artefakt mohl pocházet ze
severo eských skláren v oblasti Lužických hor a dle materiálu lze
uvažovat o jeho vzniku v pr b hu 13. století8.

5.3 Kovové artefakty

Na kovové artefakty se Hejnova publikace (1962, 456 – 470)

soust edila nejvíce. Artefakt m jsou v lánku typologicky t íd ny a jsou
jim p i azeny analogie v širším geografickém kontextu na podobných
lokalitách – hradech. B hem druhé fáze zpracování keramického souboru
byly nalezeny i skrovné poz statky konstruk ního železa - h ebíky a jeden
neur itelný fragment.

K šipkám z Bolkova existují analogie na blízkém Rechenburku

(Jansa 2005) a vzhledem k nízké morfologické variabilit t chto artefakt
je lze p edpokládat prakticky na všech podobných sou asných lokalitách.
Analogie pro další kovové artefakty, zvlášt t meny, udidla a ostruhy lze
 27

nov hledat i v oblasti eského Slezska (Kou il – Prix – Wihoda 2000, 556
- 561).

5.4 Stavební relikty

Zjišt né stavební relikty dotvá ejí kontext movitých artefakt . Krom

archeologickým výzkumem zachycených kamenných relikt musíme
p edpokládat i d ev nou zástavbu, kterou je však kv li špatné
dokumentaci výzkumu obtížné doložit (Obr. 2).

Po obvodu hradního areálu bylo zjišt no zdivo z lomového kamene

stav né na vápennou maltu. Síla zdi inila 2m a v severozápadním nároží
pak byla ze zesílena na 3m (Hejna 1962, 455).

Druhým stavebním reliktem byla kruhová stavba o pr m ru 2,5m

sestavená z nepravidelných kamen . K obvodové zdi byla tato konstrukce
p ipojena až dodate n (Hejna 1962, 456).

T etí stavební relikt p edstavuje 180 – 200 cm do skalního podloží

zahloubenou stavbu zhruba tvercového p dorysu. Síla zdiva zde inila
60cm a do plné hloubky byla spoušt na pouze vnit ní líc zdi. Jako
pravd podobnou délku st ny tohoto zhruba tvercového objektu uvádí A.
Hejna 8 m (1962, 456).

5.5 Ekofakty

V dosavadním bádání nebyla ekofakt m z hradu Bolkova v nována

žádná pozornost. V keramickém souboru však bylo zjišt no menší
množství zví ecích kostí a jeden uhlík. Lze se domnívat, že p vodní
nálezová situace byla na nejr zn jší organické makrozbytky daleko
bohatší.
 28

6 PROSTOROVÝ KONTEXT HRADU

Hrad Bolkov se nacházel v severovýchodních echách zhruba 5

kilometr severovýchodn od m sta Trutnova, nad soutoky Libe ského a
Olešnického potoka s í kou Li nou. Jeho poloha na ostrožn nad
soutokem t í menších tok umož ovala dobrou vizuální kontrolu
nástupního prostoru tzv. Libavského sedla sev eného nejvýchodn jším
pásmem Krkonoš a Vraními horami (Obr. 3).

Západn od hradu se otevírá údolí Libe ského potoka, zhruba

severojižním sm rem prochází a ostrožnu utvá í údolí í ky Li né. Oba
toky se setkávají v malé pánvi pod hradní ostrožnou, kde se k nim po cca
300 metrech p idává Olešnický potok p itékající od severovýchodu (Obr.
3).

Údolní nivy jsou tvo eny kvarterními sedimenty, v oblastech

západn od hradu p evažují permokarbonské sedimenty – vápnitý
pískovec, pískovec, brekciový konglomerát a aleuropelit, východn od
hradu se pak hojn vyskytují arkózové pískovce a krystalické b idlice1.

Byla zvolena dvojí úrove zpracování prostorových dat. První

úrove – mikroregion p edstavuje nejbližší okolí hradu o rozloze zhruba
1,5 x 2,5 km. Data pro tuto oblast - výškopis a vodní sí - byla odvozena
z vý ezu mapového listu 03-42-19 v m ítku 1:10 000. Na této úrovni byla
interpretována data I. vojenského mapování (Obr. 5)2, archeologického
výzkumu a též i historických pramen .

Na vyšší úrovni, regionální byly pro výškopis použity údaje mise

Shuttle Radar Topography Mission3. Vodní sí a další údaje byly získány
z ve ejn p ístupných geografických dat v síti Internet (Tab. 18)4.

Do map byla vynášena i poloha sídel, která byla aktivními centry

všedního st edov kého života. V tšinu lokalit zachycených v nejstarších
písemných pramenech lze ztotožnit z dosud živými sídelními jednotkami,
sí byla dopln na o opevn ná sídla zjišt ná archeologickými výzkumy
 29

b hem 2. poloviny 20. století (Hejna 1962; Sigl – Wolf 1983, Wolf 1983,
1999b).

6.1 Vytvá ení trojrozm rných model v prost edí GIS

Pro zpracování vstupních geografických dat a vytvá ení map

rekonstruk ních byly použity programy z rodiny ESRI ArcGIS 9.1 (Arc
Catalog, Arc Map, Arc Scene), v ojedin lých p ípadech byl využit i starší
program ArcView 3.2.

Ve všech uvedených programech je možno vytvá et trojrozm rné

modely geografického prostoru. První metodou je TIN metoda, která
spo ívá ve vytvo ení trojúhelníkové sít , v níž jednotlivé trojúhelníky,
jejichž vrcholy jsou dány vstupními daty, svojí plochou pokrývají co
nejv tší možnou plochu terénu. Druhou metodou je tvorba kontinuálních
vrstev ve formátu ESRI GRID. Výsledkem této metody je digitální výškový
model zkoumaného území, tvo ený jednou kontinuální vrstvou bez hran.

Metodou TIN byla vytvo ena trojrozm rná rekonstrukce sou asného
stavu ostrožny. TIN byl v tomto p ípad vytvo en z vý ezu mapového listu
03-42-19 v m ítku 1:10 000 a dopln n kolmým letecký snímkem (Obr. 6-
8).

„GRID“ metoda byla použita pro vytvá ení krajinných rekonstrukcí.

Pracuje totiž s interpolací bodových dat, což bylo vhodné zejména p i
rekonstrukci odt žené ásti hradní ostrožny, jelikož do modelu byly
dopln ny pouze „jisté“ body a zbytek byl dopo ítán pomocí interpola ních
metod v prost edí ESRI ArcMap 9.1. Další výhodou GRID metody je lepší
pohledová kvalita grafických výstup , zejména v perspektivním zobrazení
zkoumaného území.
 30

6.2 Hypotetická krajinná rekonstrukce

Pro okolí hradu Bolkova nejsou k dispozici podrobná vstupní data

starší roku 1958, kdy byl hrad zni en. Zam ení p ed zahájením t žby
prob hlo, avšak kopie mapky 1:5000 uložená v Muzeu Podkrkonoší
v Trutnov je již zcela ne itelná a proto nepoužitelná. Dokumentace t žby
musela být skladována pouze na pracovišti a dnes je nezv stná. Existuje
sice p edvále ná mapa v m ítku 1: 25 000 (Kup ík 1976, 172) ta však
neobsahuje dostate n podrobná data a její další vyhodnocení nebylo
z asových d vod možné.

Pro bližší nastín ní prostorového kontextu hradu byla proto

vytvo ena tzv. „hypotetická krajinná rekonstrukce“. Adjektivum
„hypotetická“ nazna uje, že si p edložené záv ry ne iní nárok na
definitivní platnost, naopak lze do budoucna o ekávat jejich korekce a
úpravy.

Nejprve bylo nutno rekonstruovat fyzickou podobu hradní ostrožny.

Na p ipravený digitální výškový model byl promítnut obrys
rekonstruovaných oblastí (Obr. 9) a následn byly odhadnuty polohy bod
s výškami jednotlivých vrstevnic uvnit rekonstruovaných polygon . Tyto
body byly posléze zahrnuty do interpolace finálního „GRIDu“ – hypotetické
rekonstrukce reliéfu (Obr. 10).

Do p ipraveného prost edí byla vložena další data – plánek

archeologické lokality (Durdík 2000, obr. 104) a nové vektorové vrstvy –
cesty a lesy - vytvo ené dle interpretace odpovídajících krajinných
komponent I. vojenského mapování (Obr. 11, srv. obr. 5). P i vytvá ení
t chto vrstev byla sledována poloha jednotlivých komponent vzhledem
k dominantám reliéfu a vodním tok m. Rekonstrukci komunika ní sít
v okolí hradu bylo možno provést vcelku p esn , problematické bylo
pouze jejich vedení v širších údolních oblastech. Naproti tomu
rekonstrukce lesního porostu je istou hypotézou, I. vojenské mapování
poskytuje informace pouze o poloze les , informace o p esném složení
 31

porostu (údaje o historické t žb , pylové profily) nebyly do rekonstrukce

zahrnuty (Obr. 13 - 17).

Hypotetická krajinná rekonstrukce nemá za ú el pouze poskytnout

kulisy dalším interpretacím, ale slouží i pro analýzu. Pomocí nástroje „3d
Analyst“ v programu ESRI ArcMap 9.1 byla vytvo ena vrstva znázor ující
rozhled z hradu, v kombinaci s nov prostorov vynesenými cestami I.
vojenského mapování získáváme pozoruhodný výsledek (Obr. 12).

Máme-li definovat „místo“ hradu v minulé kulturní krajin (viz

kapitola 3), m žeme konstatovat, že stál nad uzlovým bodem n kolika
komunikací a mohl je vizuáln kontrolovat. V jeho blízkosti se na b ehu
í ky Li né nacházel mlýn (Hrabová - Beneš 1964), sm rem proti proudu
Libe ského potoka vyr stala koloniza ní vesnice Libe (Hrabová – Beneš
1964, 114, 115), v záv ru jejíhož údolí se vypínal další hrad – Rechenburk
(Wolf 1983). Cesty sm ující na sever vedly do vesnic K enov a Zlatá
Olešnice, sm rem na jih byla krajina prostupná pomocí n kolika cest do
vsi Voletiny.

6.3 Analogie k nález m v regionálním kontextu

Po et lokalit s analogickými nálezy je do velké míry dán stavem

výzkumu. Z dosud známých a publikovaných lokalit lze najít mnoho
analogií jak v regionálním, tak makroregionálním prost edí. Hledání
analogií bude probíhat odst ediv , nejprve v nejbližším okolí lokality
(mikroregionu) a následn i v širším geografickém kontextu.
V budoucnosti pravd podobn dojde k zahušt ní této sít , jsou známy,
avšak nepublikovány nálezy „bílé koloniza ní“ keramiky (t ída T3001)
z povrchových sb r v katastru obce Vl ice. Podobn nepublikované a
proto interpreta n nedostupné jsou nálezy z trutnovského hradu a nové
nálezy z m stského jádra. B hem hledání analogií se tedy omezujeme
pouze na publikované nálezy.
 32

Analogie pro jednotlivé typy hrn in definované v nálezech z Bolkova

lze p edpokládat v blízkém okolí lokality, precizní srovnání je však možné
pouze v p ípad , kdy je t ída stanovena dle stejných kritérií. V p ípad
starších publikovaných nález jsme odkázání pouze na slovní deskripci
hrn iny. P i ur ování analogií v keramické produkci nám však bude
vodítkem i profilace okraj a výzdoba.

Prakticky stejn provedená keramika jako na Bolkov byla získána

odkryvy na dalších fortifikovaných lokalitách, a to zejména odkryvy V.
Wolfa na Rechenburku (Wolf 1983, 260 - 261) a na anonymní opevn né
lokalit v Horních Vl icích (Sigl – Wolf 1983, obr. 3). Shodn profilované
okraje byly nalezeny i na hrad u Radvanic (Hejna 1969, 73),
v Choustníkov Hradišti (Jansa, v tisku) a na pon kud vzdálen jším
Bradle (Hejna 1974, 379 – 386). Analogie k nález m jsou známy i
z m stského prost edí (Wolf 1983, Tab. I - III). Z oblasti Trutnovska zatím
bohužel není k dispozici rozsáhlejší keramický soubor z vesnického
prost edí, který by umožnil srovnání nap í všemi typy st edov kých sídel.
Ojedin lé nepublikované nálezy povrchových sb r (viz výše) však
dovolují p edpokládat keramické zboží téže nebo podobné provenience i
na venkov .

Pro kompletní úvahu nad keramickou produkcí st edov kého

Trutnovska nám chybí doklady hrn í ských dílen ve zkoumaném regionu.
Materiálová uniformita naprosté v tšiny souboru dovoluje úvahu, že zde
dílna fungovala, po etní zastoupení technicky a v profilaci okraj odlišné
keramické t ídy T3001 navíc dovoluje úvahu o ur itém „p eryvu“ ve stálé
keramické produkci, avšak na základ ist archeologicky získaných
informacích nelze tento jev p íliš objasnit, lze ho pouze konstatovat.

7 HISTORICKÝ KONTEXT HRADU

Výjime nost pozice hradu v sociálním sv t lidí je dodnes

samoz ejmostí, a koliv hrady již nejsou sou ástí živé kultury, ale
kulturního d dictví (snad by bylo možno ud lat ur itou výjimku u
 33

Pražského hradu). O jejich specifickém významu sv d í jednak

sémantické pole vyhrazené pro obecný pojem „hrad“ a dále individuální
pojmenování jednotlivých entit – hrad . V soudobých písemných
pramenech ozna ení ani konkrétní pojmenování Bolkova neznáme. Na
základ archeologických nález a intepretací osobních jmen (sic!) v
písemných pramenech je jeho existence kladena do záv ru 13. a pr b hu
14. století, zánik pak do první poloviny století patnáctého (Wolf 2005,
483), touto dobou se již v písemných pramenech za íná pro ozna ení
hradu objevovat nové slovo – zámek (Macek 1996, 91 – 113).

Jak již bylo e eno, historické zprávy o hradu z doby jeho existence
nemáme. Významná ást dochované keramiky ukazuje, že hrad existoval
zejména v druhé polovin 13. století s nevelkým p esahem do století 14.
Z tohoto období je známo n kolik listin zmi ujících okolní vsi a
nasti ujících ekonomické fungování regionu. Interpretace t chto listin nám
jsou východiskem pro hledání pozice hradu ve spole enských a kulturních
strukturách Trutnovska 13. a 14. století.

Do písemných d jin hrad vstoupil hr zostrašnou popravou

chvale ského rychtá e a jeho syn , která byla vykonána na „starém
hrad “5. Zaznamenané události onoho 7. b ezna 1551 jsou zcela
ojedin lým bodem v našem zna n nekompletním obraze vnímaní hradu
jeho sou asníky. Zárove je to jediné historicky relevantní datum ante
quem pro zánik hradu.

V díle Simona Hüttla se Bolkov objevil vícekrát, jedna

z nejzajímav jších a zárove nejproblemati t jších zpráv je kapitolka
„Postavení hradu Bolkova u Lib e“ v jeho Kronice m sta a panství
Trutnov. Její text v eském p ekladu Otty Štemberky st. zní: „V roce 1006
se vrátil pan Leopold z N mecka dom . Odcestoval k panu Albrechtovi
z Trautenberku a požádal ho o povolení ke stavb malého hradu. Pan
Albrecht mu ur il místo nad mostem p es Lí nou na špi atém kopci u
Lib e. Pojmenován byl podle n ho Hypoltstein. V roce 1343 byl hrad
vypálen Míše skými, kte í vpadli do ech, kde vypalovali a rabovali. Pod
 34

kopcem byla štola a z ní ud lali pivnici. V roce 1551 zde po ádal m š an

Kryštof Fanus soud s rychtá em z Chval e a jeho dva syny nechal lámat
kolem.“ Rozplétání jednotlivých souvislostí takto komplikovaného zápisu
není ú elem mojí práce, pokusím se však o selekci (ne)doložitelných
fakt , které mohou v konstrukci obrazu hradu hrát svoji roli. Klí ovou roli
v p ípad „dešifrování“ kroniká ských zápis hraje identita a kulturní mileu
jejího autora. Simon Hüttel byl Trutnovanem 16. století s na svou dobu a
kulturní prost edí výjime ným rozhledem a talentem. Žil v letech 1530 –
1601 a jeho dílo je dodnes používaným pramenem (Schöbel 2006).

Datace založení hradu do roku 1006 je zjevným výmyslem,

prakticky všechny kapitoly Hüttlovy kroniky pojednávajících o po átcích
m sta jednotlivých vsí jsou položeny na sklonek 10. a do prvního
desetiletí 11. století. Sídelní trendy tohoto období jsou však zcela
rozdílné, a d ní barvit popisované (rekonstruované) Hüttlem je typické
až pro období vrcholn st edov ké kolonizace (k archeologickému obrazu
dobových sídelních trend Klápšt 2005, 167 – 293). Identita zakladatele
a stavitele hradu je bohužel nezjistitelná a Hüttl v údaj nelze ov it,
nezbývá tedy než tuto otázku nechat stranou. Podobn „d v ryhodný“ je i
údaj o žádosti k povolení ke stavb hradu, jenž ponecháme stranou i
z toho d vodu, že se jedná o historicko-právní, nikoli archeologickou
otázku. Naproti tomu údaji o vypálení hradu Míše skými v roce 1343 je
t eba v novat zvýšenou pozornost, nebo jak vyplývá z keramického
materiálu, hrad v té dob již n jaký as existoval. Zmínku o štole a pivnici
by bylo vhodné ov it povrchovým a sídeln historickým pr zkumem, lze
se domnívat, že údaj je relevantní pro 16. století, kdy Hüttel žil a sou asný
stav v cí promítl do minulosti. Popravu Chvale ského rychtá e
považujeme za d v ryhodný údaj, jelikož se objevuje i v samotné kronice,
ne jen v této ásti o po átcích panství, Hüttel byl navíc sou asníkem
zachycených událostí, z stává otázkou zda i sv dkem. Zmínka o po ádání
soudu m š anem Kryštofem Fanusem je z ejm omylem (srv. pozn. 5),
který mohl vzniknout b hem opisování kroniky – p eklad pochází
z nejmladšího opisu z roku 1844 (Jirásek 1998, 2).
 35

Zmínka o vypálení hradu v roce 1343 je jediným (jakkoliv

pochybným) historickým údajem zmi ujícím hrad jako živý organismus.
Pokud se ve 40. letech 14. století „kolem hradu cosi d lo“, uplynulo od
našeho písemného záznamu nejmén 200 let. Záznam sám posléze
prošel n kolikerým opisem (Jirásek 1998) a posléze byl p eložen. Jádrem
zaznamenané události je vypálení hradu, které nejspíše vedlo k jeho
brzkému zániku. K tomuto tvrzení hledáme opory v interpretaci
archeologického mateiálu, o níž je pojednáno na pat i ném míst , a v
rekonstrukci historických událostí 40. let 14. století na Trutnovsku
vzhledem k d jinám hradu.

Pojmenování hradu bylo odvozováno od Bolka II., svídnicko –

javorského knížete a strýce Anny Svídnické, manželky Karla IV (Hejna
1962, srv. Wolf 2005). Ponechme nyní stranou oprávn nost t chto úvah a
nahlédn me do událostí p ed i po svatb , které zajímav dokumentují
vztah t chto dvou muž . Na jeho po átku stojí protilucemburská koalice
císa e Ludvíka a polského krále Kazimíra zformovaná na Nový rok 1345.
Markrab Karel se na ja e toho roku po tažení do Litvy odebral zp t do
ech a cestou hrozilo jeho zajetí práv polským králem Kazimírem. Byly
povolány posily z Vratislavi a zárove Karel zahájil „politicko-
diplomatickou“ hru, která vyústila uzav ením p ím í. P išedší vojsko již
nebylo nutné, posloužilo však proti Bolkovi, který byl obvin n ze
zosnování koalice namí ené proti Lucemburk m. K „pacifikaci“ svídnicko
javorského knížete došlo b hem b ezna až dubna 1345. Vojsko vedl
Karl v bratr Jan Jind ich a arcibiskup Arnošt z Pardubic (Sp vá ek 1979,
176, 234). Násilné události se mohly z n kolika d vod dotknout i
Trutnovska: jednak pat ilo do oblasti zájmu svídnicko javorských knížat (v
letech 1329 – 1334/5 ho držel slezský vévoda Jind ich I. Javorský - Bock
2005, 325) a dále se zde nacházelo n kolik „šikovn položených“ lokalit
kde bylo možno vojensky vzdorovat a mezi nimi byl Bolkov nejp edn jší.
Dnešní Svídnice, n kdejší hlavní opora Bolkových držav se dodnes
nachází jihozápadn od Vratislavi „na p l cesty“ do Trutnova. Samotné
m ste ko Bolkov nalezneme zhruba 20km západn Svídnice.
 36

Nejp íhodn jší cesta na jih, do eské kotliny se nabízela práv mezi
Vraními horami a Krkonošemi a tedy oblastí jež byla Bolkovem vizuáln
kontrolována. Na základ psaných i archeologických pramen nelze íci,
zda tyto události a prostorové souvislosti vedly ke zni ení a zániku hradu.
Jisté je, že Bolek II. již nadále vystupuje jako partner Karla IV., 3.
ervence 1353 spolu ve Svídnici uzav eli dohodu, kterou p echázely
Bolkovy majetky do d dictví Anny Svídnické, od 27. kv tna toho roku
Karlovy manželky (Sp vá ek 1979, 234, 425). Vše nasv d uje tomu, že
po katarzi na ja e 1345 zavládla ve vztahu Karla a Bolka ur itá harmonie,
doprovázená Bolkovým mírným vzdorem, nebo všechny jeho majetky
p ešly k eské korun až po jeho skonu 28. ervence 1368 (Sp vá ek
1979, 425).

A už Hüttlova zmínka o vypálení hradu míše skými vznikla

jakkoliv, musíme p ipustit že m že mít jádro v událostech jara 1345. Ony
události samy o sob mohou být interpretovány vzhledem k hradu. Dnešní
jméno hradu je velmi prad podobn odvozeno jakéhosi Bolka. Mohl to být
Bolek II. Pojmenování lokality (=vznik pomístného jména) podle osoby má
n kolik motivací, z nichž držení lokality v majetku hraje významnou roli,
jiné motivace mohou souviset se vzpomínkou nebo vyjád ením úcty
(Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová 1995, 202 –
203). Bolek II. se na Trutnovsku ve 30. – 40. letech patrn asto
pohyboval a jméno hradu tedy m že být odvozeno od jeho jména. Proti
této úvaze stojí jak nejstarší známý p epis jména hradu (Poltzenstain, viz
pozn. 5). Jiné interpretace pojmenování hradu se opírají o osoby a
události pokro ilého 14. v ku (Wolf 2005, 483), avšak na hrad
postrádáme keramický materiál typický práv pro toto období (viz níže).
Další horizont událostí, které mohly vést k zániku hradu je t eba hledat
v esko–polské válce v letech 1335-1339 (Bock 2005, 325).

O tom, že opušt ný hrad stále pat il do zorného pole obyvatel

trutnovska i v 16. století sv d í další Hüttl v údaj o vedení hranic
trutnovského panství, hrad je zde zmín n jako samoz ejmý (t ebaže
 37

pasivní) prvek krajiny, pod kterým prochází ona vyty ovaná hranice
(Schlesinger, ed. 1881, 270 – 271).

Dochované písemné prameny sou asné s hradem jako živým

organismem ho zcela pomíjejí. Jsou dostupné i v p ekladu (Hrabová –
Beneš, 1964) a jejich interpretace prod lala složitý vývoj. Od pozitivního
p ijetí faktografických údaj v jednotlivých listinách (Wolf – Kalistová
1964) se mín ní posunulo k aktuálnímu stavu, kdy jsou listiny 13. století
na základ d sledné pramenné kritiky považovány za falza a v d sledku
toho je posunuta i datace vzniku institucionálního m sta Trutnova (Bock
2005, 317 – 324).

Vý et listin k nejstarším d jinám Trutnovska od roku 1260 do roku

1340 (Wolf – Kalistová 1964, 24 – 25) zahrnuje 11 položek, z nichž se 6
hlásí p ed rok 1300. Prvním souhrnným vý tem sídel na Trutnovsku je
listina vymezující úpskou farnost, avšak její spolehlivost byla mnohými
historiky kritizována (Bock 2005; Kej 1998, 92). A m že být historická
spolehlivost této listiny problematická, bereme zde její údaje jako
d v ryhodné pro druhou polovinu 13. století. Prameny jasn zmi ují již
existující vesnice, listina Idíka ze Švábenic daná v Trutnov r. 1260
(avšak dochovaná až v pozd jších opisech ze 14. stol.) nás zpravuje o
p evodu dvou lesnic do majetku špitálu zderazských k ižovník . M sto
tvo ilo p irozené spádové centrum, a pokud je datace v rná, vstupovalo
do druhé poloviny 13. století Trutnovsko již jako kolonizovaná oblast.
Obdarování špitálu, jehož p ítomnost indikuje složit jší demografické
pom ry v oblasti, dv ma vesnicemi se jist ned lo za ú elem jejich
vybudování, ale sledovalo cíl ekonomického zabezpe ení ur ité „sociální
služby“ zprost edkované danou institucí. Uvád jí-li mladší opisy správné
vro ení, tj. 1260, m žeme konstatovat, že v druhé polovin 13. století již
na Trutnovsku existovala ur itá stabilizovaná sí , jejíž složení lze
rekonstruovat z listiny biskupa Jana vymezující úpskou farnost dané 1.
kv tna téhož roku.
 38

Dle t chto údaj v roce 1260 existovaly následující vsi: Humbrocz

sive Vogschi (dnes Bojišt ), Antiqua villa (Stará ves, nelokalizováno),
Porecht (dnes Po í í), Ostrosniche (Ostrožnice, lokalizace nejistá),
Boletim (dnes Voletiny), Lysa (Lysá, nelokalizováno), Dobrni (Debrné,
zanikla po n meckém odsunu), Vupa primum (dnes Horní Staré M sto),
Vpa secundum (dnes Trutnov), Lubech (dnes Libe ), Brusnicz (Brusnice,
lokalizace nejistá).6 Chceme-li tedy alespo áste n rekonstruovat
sídeln historický kontext hradu, jsou v tomto p ípad písemné prameny
daleko efektn jším prost edkem, než sporé údaje archeologického
materiálu, který se nadto vztahují pouze k ur itému polygonu v prostoru.

Mladší prameny zmi ují jednak stávající vsi, a zárove se asto

objevují nové, jejichž pojmenování asto vychází z osobního jména a je
zakon eno p íponou –dorf. Výjimkou je v tomto Olešná (dnešní Zlatá
Olešnice) zmín ná poprvé k roku 1297 v listin Vítka z Úpy spole n
s Albe icemi (d íve Albendorf, dnes Okrzeszyn) a Bernarticemi (d íve
Bernsdorf) 7.

Bezprost edn v okolí zaniklého hradu se dodnes nacházejí vsi

Libe , a Zlatá Olešnice. Diskuse nad listinami nem že pop ít jejich
existenci v druhé polovin 13. století, jelikož všechna ujednání zmi ující
tyto vsi byly potvrzeny 6. ledna 1301 králem Václavem III. (Hrabová –
Beneš 1964, 115 - 116). Abstrahujeme-li od nejr zn jších komplikacích
spjatých s d v ryhodností listin daných v letech 1260 a 1297 a p ijmeme
pouze tu p edstavu, že vesnice zmín né roku 1297 jsou prost mladší,
pak se hrad Bolkov ur itý as nacházel p esn na hranici již osídleného a
nov osidlovaného území. Navíc vizuáln kontroloval cesty do oblasti
Bernarticko – Lampertické pánve, které vedly dále do Slezska (Jansa
2004). Tuto úvahu dovoluje rámcové datování archeologického materiálu
pocházejícího p ímo z hradu v kombinaci s daty písemných pramen
zachycujicích v tší oblast.
 39

8 INTERPRETACE

Již samotné slovo hrad v sob obsahuje ur itou interpretaci – toto

slovo vyvolává asociaci opevn ného sídla st edov kého stá í, které
sloužilo jako p íbytek a zárove úto išt sociáln výše postavených lidí. S
Bolkovem byl spojován i další termín obsahující interpretaci – koloniza ní
provizorium. Jak vyplývá z prostorového a historického kontextu hradu,
ur itou roli v procesu osidlování kraje v povodí í ky Li né sehrál. Není
však jasné, zda bylo impulsem ke stavb hradu práv osidlování –
kolonizace (pak by adjektivum „koloniza ní“ bylo relevantní), nebo
politicko–ekonomické pom ry v již osídleném kraji, v tom p ípad by hrad
ztrácel jakoukoliv souvislost s koloniza ní inností. A koliv jsou mnohé
opevn né lokality budovány jako provizorní, v p ípad hradu Bolkova
existuje mnoho indicií, které nazna ují, že tomu tak nebylo. Za st žejní
argument proti provizornosti považujeme reziden ní funkci spojenou s
ur itým hospodá ským provozem. Nutno podotknout, že jako „koloniza ní
provizorium“ byla interpretována pouze starší fáze hradu (Wolf 2005),
která se od mladší lišila zejména absencí kamenné obvodové hrady
(Hejna 1962).

8.1 Stavební relikty

Interpretace stavebních relikt není v p ípad Bolkova p íliš obtížná.

Zdivo obíhající hradní areál pojednané jako první v kapitole 5.4 je
bezesporu zbytkem n kdejší obvodové hradby. Hejnovo relativní datování
obvodové hradby do mladší fáze existence hradu nelze nijak ov it, ani
vyvrátit.

Dosud neinterpretovaná „záhadná“ kruhová stavba p ipojenák

obvodové hradb má analogie na hrad Rychleby (Kou il – Prix – Wihoda
2000, 313 - 314, Obr. 215). A koliv ani zde není funkce objektu
jednoza n ur ena, auto i uvažují o funkci pece, i jiného otopného
za ízení, eventueln o funkci cisterny. Vzhledem k faktu, že hrad Bolkov
pot eboval oboje (nem l vlastní zdroj vody a v nálezech jasn p evažuje
 40

kuchy ská keramika), jedná se z ejm o tentýž stavební jev. Jeho p esná
interpretace však není možná bez dostate n p esného nálezového
kontextu.

tvercová stavba zahloubená do skalního podloží byla dle A. Hejny

stejn jako p edchozí objekt používána v obou fázích existence hradu.
Objekt jako takový však z stal bez interpretace. Vzhledem k síle zdiva a
zahloubení do skály se domníváme, že se jedná o kamenné zdivo v že,
jejíž vyšší patra byla roubená eventueln hrázd ná. Analogie
k takovémuto jevu nacházíme na nedalekém Bradle u Hostinného nad
Labem (Hejna 1974, 375 - 375, obr. 2:3), podezdívka v že byla odhalena
i na Rechenburku (Wolf 1983). Tímto se však dostáváme do rozporu
s dosavadním typologickým za azením hradu (Svoboda 1995).

8.2 Movité nálezy

Movité nálezy zde d líme do dvou interpreta ních kategorií. První

kategorie je tvo ena p edm ty denní pot eby (typicky kuchy ská
keramika) a do kategorie druhé adíme p edm ty „nevšední“ a nikoliv
nezbytné pro b žný provoz (nap íklad sou ástky ko ského postroje a
militaria).

Pro ob skupiny artefakt máme na Bolkov bohaté doklady. Velká

kumulace kuchy ské keramiky ukazuje, že hrad byl (dle profilací okraj ,
výzdoby a materiálu) b žn obýván v druhé polovin 13. století, s ur itým
p esahem do století 14. Do stejného asového období spadají i
chronologicky citlivé ostruhy. Obecn platí, že artefakty z hradu Bolkova
mají celou adu archaických znak , které se prolínají se znaky aktuálními
(nap íklad vícenásobná rytá vlnice a radélko).

Specifickou skupinu p edm t denní pot eby p edstavují novov ké

intruze – 3 glazované okraje jemného materiálu, které dokládají lidskou
p ítomnost na lokalit i v dobách, kdy už hrad jako takový nefungoval.
Ztotožn ní t chto novov kých keramických intruzí, jakož dvojího kování
 41

k l s jedinou dokumentovanou historickou událostí – popravou

chvale ského rychtá e 7. b ezna 1551, je lákavou interpretací, která však
nemá bližší opory v pramenech.

9 ZÁV R

Hrad Bolkov nebyl v kontextu st edov kých ech nijak zvláš

výjime ným jevem. Na Trutnovsku tato lokalita ovšem zaujímala mezi
srovnatelnými hrady nejvýhodn jší místo z hlediska kontroly dálkových
cest a z hlediska kvantity archeologického materiálu byl patrn nejdéle a
nejintenzivn ji využíván.

Dva nálezové horizonty zmi ované A. Hejnou postrádají prot jšek

v ostrém p ed lu, i nápadném hiátu v provedení artefakt . Zejména
keramika sv d í o nep íliš dlouhé existenci lokality a rozdíly v technologii
i typologii nazna ují spíše kontakt odlišných výrobních tradic (domácí
keramika „hradištní“ tradice a tzv. koloniza ní zboží). Hrad mohl b hem
života prod lat požár a následnou planýrku, po které byl plynule obnoven
a z ejm dopln n obvodovou hradbou. Hrad z ejm sloužil ve druhé
polovin 13. století s ur itým p esahem do století následujícího (1.
polovina 14. v ku ?). Byl tedy sv dkem švábenických koloniza ních aktivit
na horní Úp a jako šlechtické sídlo stál v ur itém protikladu k ostatním
prvk m krajiny, k m stu a k vesnicím.

Sociální výlu nost jeho obyvatel dokládají nálezy exkluzivních

artefakt nap íklad sklen né íše a ko ských postroj , p ímo ji dokládají
nálezy zbraní. Jiné nálezy naopak vypovídají o áste ném pr niku
r zných sociálních sv t . Nacházíme zde b žné artefakty všedního života,
které se prakticky neliší od artefakt nalezených v prost edí, kde
p edpokládáme jiný sociální kontext, nap íklad ve m st .

Vyvstává tak obraz hradu Bolkova jako aktivní sou ásti dynamicky
prom ované krajiny, která se nejprve stala jevišt m st edov ké
kolonizace, posléze soukromých rozbroj a nakonec konjunktury 14.
století. Dle asového za azení artefakt z Bolkova, zejména keramiky
 42

jakožto v d í fosilie archeologie st edov ku, lze konstatovat, že ve 14.

století nastaly p í iny vedoucí k jeho zániku. Ten byl nejspíše pozvolný,
doklady zánikového horizontu postrádáme.

10 POZNÁMKY

1
Dle informací http://nts5.cgu.cz/website/GEOinfo/, mapový list .
03-42.

2
© 1st Military Survey, Section No. 46, Austrian State
Archive/Military Archive, Vienna, © Laborato geoinformatiky Univerzita
J.E. Purkyn - http://www.geolab.cz © Ministerstvo životního prost edí R
- http://www.env.cz.

3
Data byla po ízena metodou radarové interferometrie b hem mise
raketoplánu Endavour a jsou voln p ístupná skrze distribu ní systém na
serveru srtm.usgs.gov.

4
Souprava geografických dat pro eskou republiku v systému S-
JTSK (v etn digitálního výškového modelu) je dostupná na
http://grass.fsv.cvut.cz/wiki/index.php/Geodata_CZ.

5
Celý text zprávy v Hüttelov kronice zní: „Anno domini im 1551 jar
den 7. marci hat der her Christof von Gendorf den richter im Qualisch
zusambt zweien soenen (die Tytze gennant) lassen bei Gebersdorf
radebrechen auf dem perg, da zuvor das alte schlosz der Poltzenstain
gestanden hat.“ (Schlesinger, ed. 1881, 127).

6
František Roubík (1959, 106) uvažuje, že Ostrožnice se nacházela
mezi Po í ím a Voletinami, též nasti uje možnost, že by se mohlo jednat
o dnešní m stskou ást Kryblice. Jako zaniklou ves severovýchodn od
Debrného uvádí Brusnici, kterou je však možné ztotožnit s pozd jší
N meckou Brusnicí, dnešní Hajnicí. Lokalizace Lysé je podobn nejistá
Roubík (op. cit.) ji uvádí jako pozd jší ást Voletin nebo Kolbendorf.
Názory nejsou ujasn ny ani v p ípad ozna ení nov lokovaného m sta a
 43

jeho p edch dce (Bock 2005, srv. Šimák 1938, 880). P vodní p episy
jmen pocházejí z edice listiny (CDB V/1, 216).

7
Pest ejší obraz avšak bez velkých opor v písemných pramenech
podává J. V. Šimák (1938, 881).

8
Ur ení fragmentu jakož i dataci provedl PhDr. František Frýda,
konzervaci fragmentu následn provedla Mgr. M. Beránková.

11 LITERATURA

Bock, J. 2005: Historický a hospodá sko-správní vývoj Trutnova do roku

1620, Sborník archivních prací 55, 315 – 371.

Burke, P. 2004: Francouzská revoluce v d jepisectví. Praha.

Dohnal, M. – Va eka, P. 2002: Novov ké artefakty z bývalého

kapucínského kláštera v areálu n kdejších kasáren Ji ího z Pod brad na
Nám stí Republiky v Praze 1 (Zjiš ovací výzkum v letech 1998-1999),
Archaeologica pragensia 16, 251-294.

Durdík, T. 1976: Sou asný stav, pot eby a výhledy výzkumu hrad
v echách, Archeologické rozhledy 28, 172-180.

Durdík, T. 2000: Ilustrovaná encyklopedie eských hrad . Praha.

Hejna, A. 1959: Dva nálezy železného ná adí v severovýchodních

echách. Archeologické rozhledy 11. 110-112.

Hejna, A. 1960: Severovýchodní echy do poloviny t ináctého století.

Trutnovsko 7. Trutnov.

Hejna, A. 1962: Soubor nález z hrádku Bolkova v severovýchodních

echách. Památky archeologické 53. 455-473.

Hejna, A. 1967: Archeologie a regionální výzkum severovýchodních

ech. Krkonoše-Podkrkonoší 3. 9-13.
 44

Hejna, A. 1969: Neznámý hrádek u Radvanic, okr. Trutnov. Miscellanea,

Krkonoše-Podkrkonoší Suplementum V, 67-75

Hejna, A. 1974: Bradlo u Hostinného nad Labem. P ísp vek k výzkumu

opevn ných sídel v severovýchodních echách. Památky archeologické
65, 365 – 418.

Hejna, A. 1975: Vizmburk, hrad na eskoslezském pomezí, jeho zánik a

objevení. Trutnov.

Hejna, A. 1983: P ísp vek archeologie st edov ku k hlubšímu poznání

d jin pohrani í severovýchodních ech. Krkonoše-Podkrkonoší 7, 215-
221.

Hrabová, J – Beneš, J. 1964: Nejstarší listiny k d jinám Trutnovska.

Krkonoše – Podkrkonoší 1963. Havlí k v Brod. 113 – 119.

Jansa, P. 2004: Trutnovská koloniza ní provizoria. Castellologica

bohemica 9, 63-68.

Jansa, P. 2005: Archeologický výzkum na Rechenburku v roce 2004.

P ísp vky muzea Podkrkonoší v Trutnov 4, 19-27.

Jansa, P. v tisku: Povrchový pr zkum a sb r na hrad v Choustníkov

Hradišti, Castellologica bohemica 10.

Jirásek, L. 1998: Sbírka pov stí nebo slátanina?, In: Lapsus calami (II),
P íloha Rešerše, ob asníku pro mezioborové hledání a nacházení,
Trutnov, 2-3.

Kej , J. 1998: Vznik m stského z ízení v eských zemích. Praha.

Klápšt , J. 2005: Prom na eských zemí ve st edov ku. Praha.

Kou il, P. – Prix, D. – Wihoda, M. 2000: Hrady eského Slezska. Brno –

Opava.
 45

Kuna, M. et al. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha.

Kup ík, I. 1976: Nedokon ené soubory eských topografických map.

Sborník eskoslovenské spole nosti zem pisné, íslo 3, svazek 81, 167
a n.

Neustupný, E. 1986: Nástin archeologické metody. Archeologické

rozhledy 38, 525-548.

Neustupný, E. 1994: Role databází v archeologii. Archeologické rozhledy

46, 121-128.

Neustupný, E. 1995: The significance of facts. ( eský p eklad),

www.kar.zcu.cz/clanky, 9. 6. 2004.

Neustupný, E. n.d.: Vymezení archeologie, rukopis.

Macek, J. 1996: eská st edov ká šlechta. Praha.

Olivová-Nezbedová, L. - Knappová, M. - Malenínská, J. - Matúšová, J.

1995: Pomístní jména v echách. Praha.

Pesez, J. M. 2002: Hrad. In: LeGoff, J. – Schmitt, J. C. (eds.):

Encyklopedie st edov ku. Praha. 204 – 218.

Roubík, F. 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v echách. Praha.

Schlesinger, L. ed. 1881: Simon Hüttels Chronik der Stadt Trautenau

(1484 – 1601). Praha.

Schöbel, F. 2006: Über Simon Hüttel und seine Werke,

http://home.tiscali.de/vp_schulz/trautenau/Huettel_1.htm, 8. 4. 2006.

Sp vá ek, J. 1979: Karel IV. Život a dílo. Praha.

Sedlá ek, A. 1887: Hrady, zámky a tvrze království eského, díl V.

Podkrkonoší. Praha.
 46

Sigl, J. – Wolf, V. 1983: Bezejmenný hrádek u Vl ic , okr. Trutnov.

Archeologické rozhledy 35, 639 – 645.

Svoboda, L. 1995: O pláš ových hradech. Archaeologia historica 20,

355-388.

Šabacký, J. 1957: Nálezy z doby husitské a p edhusitské, Zprávy

Okresního vlastiv dného musea a Vlastiv dného kroužku Domu osv ty v
Trutnov , 3, 3.

Šabacký, J. 1958: K archeologickému výzkumu na Tvrzi u Lib e,

Trutnovsko, Sborník vlastiv dných prací a zpráv Okresního musea a
Vlastiv dného kroužku v Trutnov , 18.

Šimák, J. V. 1938: St edov ká kolonisace v zemích eských. Praha.

Trapl, M. 1964: Opis Hüttlovy kroniky m sta Trutnova, in: Krkonoše-

Podkrkonoší 1963, Havlí k v Brod, 141-142.

Va eka, P. 1998: Prom ny keramické produkce vrcholného a pozdního

st edov ku v echách, Archeologické rozhledy 50, 123-137.

Wolf, V. 1977: K problematice st edov kých horských hrádk ve

východním podh í Krkonoš. Archaeologia historica 2, 105-115.

Wolf, V. 1983: Hrad Rechenburk u Trutnova (P ísp vek k poznání

zárode né fáze st edov kého hradu). Krkonoše-Podkrkonoší 7, 251-265.

Wolf, V. 1999a: K problematice tzv. koloniza ních provizorií (Úvaha nad

funkcí a fortifikací). Castellologica bohemica 6, 107-116.

Wolf, V. 1999b: Hrady a tvrze, Opevn né st edov ké stavby na území

m sta Trutnova a integrovaných obcí. Trutnov.

Wolf, V. 2005: Hrádek Bolkov v Lib i u Trutnova, Východo eské listy

historické 23-24, 479-489.
 47

Zápotocký, M. 1978: St edov ká keramika severo eského Polabí.

Morfologie a relativní chronologie. Památky archeologické 69, 171 – 238.

Žemli ka, J. 2003: eské 13. století: „privatizace“ státu. eský asopis
historický 101, 509-541.

12 RESUMÉ

The castle Bolkov existed from the 2nd half of the 13th century to
around a half of the 14th century. It was located in north-eastern Bohemia,
near village Libe , aproximately 5km northeast from Trutnov. During the
spring 1957 the castle area was threatened by the stone mine. After the
short excavation in 1958 (leader archaeologist Antonín Hejna) was the
whole castle destroyed.

Documentation standards of late 1950´s are a bit inconsistent with

today´s technique so while working with excavated pottery we had to
ommit the poor context information and process the all finds as ground
collection. Published were mostly the iron finds, pottery and other finds
were only mentioned and interpreted without statistic elaboration. The
purpose of this work was to bring this statistic elaboration (using database
system MS Acces) and new interpretation of all finds in regional
geographic context.

The castle Bolkov witnessed medieval colonization, short period of

local conflicts between the Luxembourg dynasty and dukes of Svídnice
and existed shortly in economical conjuncture in 14th century. It´s position
on ending of a ridge gave the castle an opportunity to watch nearly all of
the roads leading from Bohemia to Silesia.

Artifacts excavated in 1958 are showing Bolkov as a castle where

the social exclusivity was in the close contact with other social
phenomena. Shortly said, we can see exclusive artifacts such as glass
goblet, pottery vessels imported from longer distance, parts of the gear
and weapons. The same people who were using these artifacts were
 48

eating a food prepared in the pottery vessels which were the same as in
the city and (presumably) in other social contexts (i.e. villages).

Castle Bolkov itself was not anything extraordinary in medieval

Bohemia, we can count tens (at least) of similar castles. Bolkov is
extraordinary in Trutnov district, where more castles like this one existed
creating particular network controlling the landscape. Castle Bolkov is the
only one completely excavated and it seems (compared to other castles in
it´s close distance), that he played one of the most important roles.

13 P ÍLOHY

13.1 Tabulky

OKRAJE TYPOLOGIE

SOLITÉRNÍ
ZÁKLADNÍ
ZLOMKY
NET ÍD NÝ DATABÁZE
SOUBOR OSTATNÍ
ZLOMKY
ANALYTICKÉ
EKOFAKTY
VÝSTUPY

ANALÝZA – 1. FÁZE
ANALÝZA – 2. FÁZE
ANALÝZA – 3. FÁZE
SYNTÉZA STRUKTUR

Tabulka 1. Schéma zpracování keramického souboru.

 49

Plocha
ez
Detail

T3001 T3002 T3003

Tabulka 2. Keramické t ídy.

T ída Po et
T 3001 795
T 3002 7977
T 3003 740
T0 33

Tabulka 3. Po etní zastoupení keramických t íd.

 50

Fragmentarizace v keramických t ídách

6000
5000
4000 5612
3000
2000 6 T3001
1047 119
1000 0 T3002
3 0
0 119 47
T3003
50 18
Okraj 1 488 507 T0
Okraj-podhrdlí 22 0
554 1 0
Podhrdlí 8 34 8
Výdu 2 354
25
Výdu -ucho 48 385 2
1
Výdu -dno 45 1
19
Dno 0 T0
1 0 T3003
Ucho 0 T3002
Nožka T3001

T 3001 T 3002 T 3003 T 0

Okraj 119 1047 119 6
Procento kombinovaných fragment Okraj-podhrdlí 1 47 3 0
100,00% 1,07%
4,52% 6,25% Podhrdlí 22 488 50 0
90,00%
33,33% Výdu 554 5612 507 18
80,00%

70,00%
Výdu -ucho 2 8 1 0
60,00% Výdu -dno 48 354 34 0
Kombinované
50,00% Základní Dno 45 385 25 8
40,00% Ucho 1 19 1 2
30,00%
Nožka 0 0 0 1
20,00%

10,00%

0,00%
Okraj Podhrdlí Výdu Dno Ucho Nožka Fragmentarizace základní
7000
6691
6500
6000
5500
5000

Fragment Základní Kombinované 4500

4000
Okraj 1288 61
3500
Podhrdlí 555 6
3000
Výdu 6691 446 2500
Dno 463 0 2000

Ucho 20 10 1500 1288

1000
Nožka 1 0 555 463
500
20 1
0
Okraj Podhrdlí Výdu Dno Ucho Nožka

Tabulka 4. Fragmentarizace.
 51

P epálení v keramických t ídách

P epálení v keramických t ídách - %
8000
382 100,00% 4,40% 4,79% 2,30%
7500
7000 90,00%

6500 80,00%
6000
70,00%
5500
60,00%
5000 P ep
4500 50,00% Oby

4000 40,00%
3500
30,00%
3000
2500 20,00%
2000 10,00%
1500
0,00%
1000 T3001 T3002 T3003 T0
35 17
500
0 0 Oby P ep
T3001 T3002 T3003 T0 T3001 760 35
T3002 7595 382
T3003 723 17
T0 33 0

Tabulka 5. P epálení v keramických t ídách.

 52

Provedení dna v t ídách

0
375
1
275 0 T3001
76
150 T3002
500 226 12
0 1 T3003
Dno – zna ka T0
12
40 7
37
Dno – podsýpka 406 35
T0
0
Dno – od íznuté T3003
53
T3002
Neur eno
T3001 Fragment Po et
Dno – zna ka 77
Provedení dna
Dno – podsýpka 275
Dno – od íznuté 449
5,91% Neur eno 501

21,12%
38,48% Dn o – zn a ka T 3001 T 3002 T 3003 T 0
Dn o – podsýpka
Dn o – od ízn u té Dno – zna ka 0 76 1 0
Neu r en o
Dno – podsýpka 40 226 12 0
Dno – od íznuté 0 37 12 1
34,49% Neur eno 53 406 35 7

Tabulka 6. Provedení dna.

 53

Tabulka 7. Kombinace základních typ výzdoby.

 54

T3001 - Procento zdobených fragment

T 3001 - Výzdoba -typ Po et

M lká vývalková šroubovice + malování 18
30,44% M lká vývalková šroubovice 57
Hluboká vývalková šroubovice + malování 7

Zdobené
Hluboká vývalková šroubovice 150
Nezdobené Rytá šroubovice hust 1
Rytá šroubovice ídce 1
Rytá jednoduchá rýha 2
Malování 6
69,56%

Tabulka 8. Procento zdobených fragment a kombinace výzdoby

v keramické t íd T3001.
 55

T3002 - Procento zdobených fragment

42,38% Zdobené
Nezdobené

57,62% Kombinace základních typ výzdoby

T3002 – Výzdoba-typ Po et
M lká vývalková šroubovice + Ryté vodorovné vícenásobné pásy 1
M lká vývalková šroubovice + Rytá vícenásobná vlnice 2
M lká vývalková šroubovice + Rytá jednoduchá vlnice 1
M lká vývalková šroubovice + Radélko 5
M lká vývalková šroubovice 1186
Hluboká vývalková šroubovice + Malování 3
Hluboká vývalková šroubovice 10
Rytá šroubovic hust + Ryté vodorovné vícenásobné pásy 12
Rytá šroubovic hust + Rytá vícenásobná vlnice 11
Rytá šroubovic hust + Radélko 5
Rytá šroubovic hust + Malování 1
Rytá šroubovic hust 257
Rytá šroubovice ídce + Rytá vícenásobná vlnice 4
Rytá šroubovice ídce + Rytá jednoduchá vlnice 5
Rytá šroubovice ídce + Radélko 2
Rytá šroubovice ídce 697
Ryté vodorovné vícenásobné pásy + Rytá vícenásobná vlnice 63
Ryté vodorovné vícenásobné pásy + Rytá jednoduchá vlnice 3
Ryté vodorovné vícenásobné pásy + Radélko 8
Ryté vodorovné vícenásobné pásy 942
Rytá jednoduchá rýha + Rytá jednoduchá vlni
ce 3
Rytá jednoduchá rýha 85
Rytá vícenásobná vlnice + Radélko 1
Rytá vícenásobná vlnice + K ížové p eseky (okraj) 1
Rytá vícenásobná vlnice 41
Rytá jednoduchá vlnice + Radélko 1
Rytá jednoduchá vlnice 5
Radélko 8
Malování 2

Tabulka 9. Procento zdobených fragment a kombinace výzdoby

v keramické t íd T3002.
 56

T3003 - Procento zdobených fragment

Zdobené
45,18% Nezdobené

54,82%

Kombinace základních typ výzdoby

T 3003 – Výzdoba-typ Po et
M lká vývalková šroubovice + Rytá šroubovice ídce 1
M lká vývalková šroubovice 183
Hluboká vývalková šroubovice 17
Rytá šroubovice hust 30
Rytá šroubovice ídce + Rytá jednoduchá vlnice 1
Rytá šroubovice ídce 73
Ryté vodorovné vícenásobné pásy 17
Rytá jednoduchá rýha + Rytá jednoduchá vlnice 4
Rytá jednoduchá rýha 1
Rytá vícenásobná vlnice 1
Rytá jednoduchá vlnice 4
Radélko 1

Tabulka 10. Procento zdobených fragment a kombinace výzdoby

v keramické t íd T3003.
 57

Úprava povrchu v keramických t ídách

6500 6420
6000
5500
5000

4000
T3001
3000 T3002
T3003
2000 T0
524 2
1000
21
0 1 0
Nást epí 0 1557 11
0 216
T0
Glazura 794
T 3003
T3002
Žádná
T3001
Úprava povrchu - %
100,00%

90,00% 19,52%
29,19% 32,35%
80,00% 0,00%

70,00% 0,00%

60,00% Žádná T3001 T3002 T3003 T0

Glazura
50,00% 99,87% Nást epí 1 6420 524 2
Nást epí
Glazura 0 0 0 21
40,00% 80,48%
70,81%
61,76% Žádná 794 1557 216 11
30,00%

20,00%

10,00%
5,88%
0,00% 0,00%
0,13%
T3001 T3002 T3003 T0

Tabulka 11. Úprava povrchu v keramických t ídách.

 58

3
1
4
2 5 6 7

8 11
9
10

Tabulka 12. Okraje hrncovitých nádob keramické t ídy T3001.

6
3 7
1 5
2 4

8 10 11
9 12 13
14 15

20 22
19 21
17
18
16

Tabulka 13. Okraje hrncovitých nádob keramické t ídy T3002.

 59

5
4
3 6 7
1 2

8
12
9 10
11

Tabulka 14. Okraje hrncovitých nádob keramické t ídy T3003.

 60

Tabulka 15. Profily mis, misek, džbán a pokli ek. 6, 9-11 – mísy
keramické t ídy T3001. 1-5 – mísy keramické t ídy T3002. 8 – okraj mísy
keramické t ídy T3003. 7 – okraj soudkovit vypouklé mísy s t lem
zdobeným rytou šroubovicí. 12-14 – okraje misek. 15-17 - okraje džbán .
18-20 – okraje pokli ek.
 61

1
2

6
5

Tabulka 16. Ucha. 1, 4, 6 – zdobená ucha keramické t ídy T3002. 2 –

ucho T3001. 3 – ucho T3002. 5 – výdu s p ipojením páskového ucha
(keramická t ída T3002)
 62

Tabulka 17. Keramické solitéry. 1 – 2 „pfeifenton“, 3 – h ebenové

vpichy, 4 – vrypy, 5 – fragment st ny soudkovit vypouklé mísy, 6 –
korelace vícenásobné vlnice a radélka na fragmentu s nást epím. R zná
m ítka, foto. O. Bezd k.
 63

Tabulka 18. Schéma práce s prostorovými daty, jejich zdroje a

nástroje zpracování.
 64

13.2 Obrázky

Obr. 1. P esleny. Foto O. Bezd k.

 65

Obr. 2. Interpreta ní plánek stavebních relikt . Zelen zdivo obvodové

hradby, erven kruhová stavba, tmav mod e základové zdivo v že,
sv tle mod e kamenný zával, fialov neur itá kamenná substrukce, hn d
p edpokládaná d ev ná zástavba. Šipka vyzna uje uvažovaný vstup do
hradu. (Dle Durdík 2000, upraveno, dopln no.)
 66

Obr. 3. Reliéf oblasti tzv. Libavského sedla s hlavními vodními toky a

sídly 13. – 14. století.

Obr. 4. Reliéf, sídla a vodní toky širšího okolí hradu. Slabou arou
vyzna ena dále rekonstruovaná oblast.
 67

Obr. 5. Lokalita (Bolken B.) na vý ezu mapového listu . 46 I. vojenského

mapování.
 68

Obr. 6. Postup vytvo ení trojrozm rného TIN modelu.

 69

Obr 7. Trojrozm rný TIN model krajiny, pohled na hradní ostrožnu od

severozápadu.

Obr. 8 Trojrozm rný Tin model krajiny, pohled na hradní ostrožnu od

jihovýchodu.
 70

Obr. 9. Rekonstruovaná oblast, erven vyzna eny polygony

budoucí hypotetické terénní rekonstrukce.

Obr. 10. Rekonstruovaná oblast, erven vymezeny oblasti

hypotetické terénní rekonstrukce.
 71

Obr. 11. Hypotetická krajinná rekonstrukce.

Obr. 12. Hypotetická krajinná rekonstrukce, analýza rozhledu

z hradní lokality. Zelen vybarveny viditelné plochy.
 72

Obr. 13 Hypotetická krajinná rekonstrukce, pohled na hradní

ostrožnu.

Obr 14. Hypotetická krajinná rekonstrukce, pohled od jihozápadu.

 73

Obr. 15 Hypotetická krajinná rekonstrukce, pohled na hradní

ostrožnu od jihozápadu.

Obr. 16 Hypotetická krajinná rekonstrukce, pohled na hradní

ostrožnu od jihovýchodu.
 74

Obr. 17 Hypotetická krajinná rekonstrukce, detailní pohled na hradní

ostrožnu od jihovýchodu.
 Evidenční list

Souhlasím s tím, aby moje diplomová práce byla půjčována k prezenčnímu studiu v
Univerzitní knihovně ZČU v Plzni.

Datum: Podpis:

Uživatel stvrzuje svým čitelným podpisem, že tuto diplomovou/bakalářskou práci

použil ke studijním účelům a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.

Jméno Fakulta/katedra Datum Podpis