6

výzkum a vývoj

Sport a geografie I
Jednou z lidských aktivit, která dosáhla globálního rozšíření a dnes významně ovlivňuje ekonomiku, politiku i vztahy mezi národy,
je sport. Počátky sportovních aktivit jsou velmi staré, ale teprve s rozvojem průmyslové revoluce, urbanizace a přírůstkem vol-
ného času se sport rozšířil nejdříve v Evropě a poté i v Evropany dříve ovládaných zámořských územích. Klíčovou roli zde hrála
Velká Británie. Právě tam se zanedlouho konají další letní olympijské hry. Vzhledem k tomu, že je sport předmětem zájmu široké
veřejnosti i odborníků na celém světě, zabývá se jím i řada vědních oborů – ekonomie, sociologie, historie a také geografie.
Sport se jako jiné lidské aktivity odehrává Atlas – speciální dvojčíslo časopisu Sports galsko a Řecko) až 40 % (Španělsko). V pří-
v prostoru − ve městech, sídlech, v uzavře- Illustrated z r. 2004 − nebo český První fot- padě soutěžních sportů vykazují nejvyšší
ných halách i na venkovních sportovištích balový atlas světa z r. 2000. Geografie spor- hodnoty Dánsko a Nizozemsko s 25−30 %
či přímo v přírodním prostředí. Sportovci tu tedy představuje významnou (a málo pro- (nižší hodnoty ve Skandinávii souvisejí
mají rozmanitý původ – sociální, kulturní bádanou) oblast s potenciálem pro širokou s masovým, ale nesoutěžním lyžováním).
i ovlivněný přírodními podmínkami. V ana- škálu odborných studií a přístupů studia. Češi patří spíše ke sportovním národům, ně-
logii se společenskými aktivitami se mohou Podle řady studií (např. Van Bottenburg) jaké formě sportovní aktivity se věnuje asi
i v aktivitách sportovních projevovat pro- jsou sportovní činnosti nejčastějším pro- 60 až 65 % obyvatel starších 15 let.
storově diferencované biologické, sociál- jevem občanských aktivit. Participace na V EU působí asi 700 000 sportovních
ní a ekonomické znaky a souvislosti. Také sportovních aktivitách svou masovostí pře- klubů, které sdružují na 70 milionů členů.
rozšíření sportu, a zejména jeho kvalita jsou konává kteroukoli jinou formu společenské Za jednu z nejsportovnějších zemí Evropy
významně ovlivňovány ekonomickou úrov- angažovanosti − politickou, odborářskou, (i světa) lze považovat Norsko, které vyka-
ní společnosti – buď přímo (náklady), nebo kulturní, náboženskou nebo environmen- zuje vůbec nejvyšší organizovanost – členy
nepřímo (dostatkem volného času). Přesto tální. Podle průzkumů se některé formě Norského sportovního svazu je více než 1,7
se některým druhům sportu mohou věnovat sportovní aktivity věnuje asi 60 % evropské mil. Norů, tj. téměř 40 % populace.
téměř všichni a téměř všude. Nepřekvapu- populace, přičemž pravidelně 40 až 50 %
je, že světově nejrozšířenějším sportem je (k nejčastějším patří rekreační chůze, běh/ Původ a šíření sportu
fotbal, neboť jeho provozování je velmi jogging, plavání, cyklistika a fitness). Prů- Za kolébku sportu lze považovat „staré
jednoduché a vyžaduje minimální náklady zkumy prokázaly, že v Evropě sportovní Řecko“. Na řeckých olympijských hrách se
(míč a kousek rovné plochy). Nízké náro- aktivity výrazně klesají ve směru od severu soutěžilo v běhu (běh na 180 až 240 m, asi
ky na prostor a vybavení má také volejbal k jihu. Zatímco ve Skandinávii sportuje 70 400 m, 5 km a maraton), v běhu se zbro-
či atletika, resp. běhy, plavání nebo bojové až 85 % obyvatel starších 15 let, v jižní Ev- jí, pětiboji (pentathlón − zápas, běh, hod
sporty, které také patří k masově rozšířeným ropě (Středomoří) to je pouze 25 % (Portu- diskem a oštěpem, skok do dálky), zápase,
sportům.
Většina odborných prací věnovaných Podíl obyvatel zemí EU, kteří se věnují cvičení a sportu
sportu se zabývá jeho společenskými, zdra-
votními a ekonomickými aspekty. Společen-
ský a ekonomický přínos sportu daný jeho
sledovaností a místem ve volnočasových
a zdraví prospěšných aktivitách je obrovský,
i když stále ještě málo prozkoumaný. Z to-
hoto hlediska geografie sportu představuje
jen okrajovou a mladou disciplínu bez sku-
tečného encyklopedického či referenčního
díla. Významných odborných prací je málo,
např. dvě vydání Sports Geography Johna
Balea (1989 a 2003). Za zakladatele moder-
ní sportovní geografie je považován John
Rooney (University of Oklahoma), který
byl také šéfredaktorem jediného periodika
věnovaného výhradně geografii sportu (An
International Journal of Sports Geography
– poslední číslo však vyšlo v r. 2000). Bale
(2003) uvádí, že sportovní geografie se za-
bývá
a) sportovními aktivitami v území a promě-
nami jejich prostorového rozmístění,
b) proměnlivým charakterem sportu v inter-
akci s prostředím (v němž se sportovní
aktivity odehrávají) a s jeho účastníky,
c) analýzou prostorových, ekonomických
a environmentálních souvislostí sportov-
ních aktivit.
Podobně specifická je v případě sportov-
ní geografie i kartografická tvorba. Jediná
atlasová díla, i když jen omezeného rozsahu,
představují The World Atlas of Sports Alana
Tomlisona z r. 2011, Great American Sports Zdroj: Understanding the Game: Sport Participation in Europe (2011), Van Bottenburg (2005)

Geografické rozhledy 4/11–12

 7

výzkum a vývoj
boxu, bojových a vozatajských disciplínách.
Přestože hry byly pořádány déle než tisíc let
(776 př. n. l. až 393 n. l.), počet sportů se
příliš nerozšířil. Novodobou kolébkou spor-
tu je Anglie, resp. Britské ostrovy. Ve sku-
tečnosti Anglie dala světu jen několik sportů
– na prvním místě fotbal, dále ragby (spo-
lečně s Francií), tenis i stolní tenis, moderní
formu boxu, kulečník, kriket a ženský net-
bal. Skotsko se považuje za kolébku golfu
a curlingu (metaná), hodu koulí a kladivem.
V USA vznikl americký fotbal (modifikace
anglického ragby), baseball (modifikace kri-
ketu), basketbal, volejbal a lakros (společně
s Kanadou). Japonsko je kolébkou bojových
umění – juda a karate, Kanada ledního ho-
keje, Francie šermu. Švédsko dalo světu
florbal, Korea taekwondo, Brazílie futsal
a plážový fotbal, v jihovýchodní Asii vznikl
badminton. V některých zemích jsou stále
velmi populární specifické národní spor-
ty (např. capoeira v Brazílii nebo buzkaši
v Afghánistánu). Centrum vodních sportů postavené v Londýně před letní olympiádou 2012. Centrum má kapacitu
17, 5 tis. lidí, střecha pojatá jako vlna je 160 m dlouhá a 80 m široká. Návrh architektky Zahy Hadid.
Nejvýznamnější podíl na šíření sportu
Zdroj: http://en.wikipedia. org
– sportovní globalizaci − měli v počátcích
Angličané, resp. Britové, kteří se zaslouži- představuje původ sportovců – země, re- (viz tab. 1). Sprinty v posledních desetile-
li zejména o rozšíření a popularitu fotbalu. gion. Řada vědeckých studií uvádí, že lidé tích jasně opanovali černošští atleti z USA
Na konci 19. století ho rozšířili asi do dvou mají pro výkon některých sportů různé dis- a Karibiku a běhy na delší vzdálenosti af-
třetin zemí světa. Ještě významnější byla pozice v závislosti na místě či oblasti pů- ričtí běžci, zejména z Keni a Etiopie. Např.
jejich úloha v případě kriketu. Ten se stal vodu. Lze dokonce usuzovat o regionálně, na stovce nejlepších časů v běhu na 100 m
nejpopulárnějším sportem v bývalých brit- resp. přírodně i geneticky diferencovaných v historii se podílejí jen atleti černé pleti,
ských koloniích, zejména pak na indickém předpokladech pro určité druhy sportů. Tato přičemž drtivá většina pochází ze dvou ob-
subkontinentu. „přírodní“ determinace hraje v řadě spor- lastí – z USA a ostrovů Karibiku, zejména
Důležité sociálně-ekonomické souvis- tovních odvětví významnou roli. z Jamajky. Pod 10 sekund na 100 m se zatím
losti a geografické aspekty lze vysledovat Vedle tradiční „klimatické“ determina- dostal jen jediný sprinter bílé pleti (Lemai-
při šíření sportu, a zejména fotbalu v jed- ce (lyžování ani lední hokej se v Africe ni- tre z Francie). Mezi ženami není převaha
notlivých zemích. Fotbal jako hra nižších kdy rozšířit nemohou) se jedná především černošských atletek tak výrazná a na 400 m,
(dělnických) vrstev se hlavně ve svých o sportovní či atletické dispozice lidí a pod- 100 m a 400 m překážek dokonce jasně do-
počátcích šířil podle charakteristického mínky života (tréninku). Asi nejvýrazněji se minují evropské závodnice.
vzorce − první kluby sice často vznikaly na projevují v bězích. Je obecně známé, že na Podíl Karibiku, resp. Jamajky ještě
(středních a vyšších) školách, ale kvalitněj- jedné straně sprinty a na straně druhé běhy vzroste, pokud jde o kvalitu – 85 z 200 nej-
ší kluby se na konci 19. stol. soustřeďovaly na delší vzdálenosti vyžadují rozdílné typy rychlejších časů na 100 m připadá na sprinte-
v průmyslových regionech střední a severo- atletů a že nejlepších výsledků v těchto ry dvoumilionové ostrovní země, tj. 42,5 %
východní Anglie, zatímco na bohatším jihu disciplínách dosahují atleti, kteří pocházejí oproti 75 (37,5 %) v případě populačně
se s výjimkou Londýna kvalitnější kluby většinou jen ze dvou oblastí – makroregionů 150krát větších USA. Podobně panují běžci
vyskytovaly zřídka. Ze 140 nejúspěšnějších
Tab. 1: Zastoupení nejlepších sprinterů podle zemí
anglických klubů podle historických tabu-
lek jich má sídlo na jihovýchodě (včetně Region 100 m 100 m časy 200 m 400 m 110/100 m přek. 400 m př.
Londýna) a jihozápadě Anglie 45, zatímco země muži/ženy muži/ženy muži/ženy muži/ženy muži/ženy muži/ženy
v průmyslovějším středu a na severu 88. USA 37 / 34 224 / 66 69 / 32 56 / 18 51 / 20 39 / 24
Výskyt nejlepších klubů je poměrně sta- Karibik 22 / 15 211 / 29 21 / 16 19 / 9 16 / 9 14 / 10
bilní, ale v některých sportech došlo v po- Jamajka 11 / 11 148 / 23 11/11 8/6 4/7 10 / 7
sledním období k zásadní proměně. Např. Evropa 7 / 32 25 / 33 22 / 30 18 / 39 35 / 51 34 / 64
ještě v r. 1970 bylo na světě pořádáno jen Francie 1/4 8/5 4/5 1/1 6/5 2/1
několik tenisových turnajů, v současnosti
Německo 0 / 12 0 / 12 1/9 3 / 10 4 / 10 6 / 14
počet ATP a WTA turnajů dosáhl 370, vedle
Rusko/
toho je organizováno na 500 turnajů katego- SSSR
0/5 0/6 0/8 1 / 16 4 / 17 6 / 22
rie Futures. Vznikla také řada nových spor-
V. Británie 4/0 16 / 0 7/1 10 / 5 5/1 6/4
tů, ale jen výjimečně některý z nich dosáhl
Afrika 12 / 9 57 / 7 11 / 4 14 / 6 1/1 16 / 6
celosvětového rozšíření (plážový volejbal,
event. skateboarding). Nigérie 8/8 25 / 6 3/ 3 3/3 0/1 1/
Asie 1/4 1/4 2/2 5/2 3/2 7/5
Původ sportovců běloši 1 / 28 1 / 29 20 / 28 21 / 36 32 / 44 39 / 67
Další významný geografický aspekt spor- celkem 82 / 97 542 / 142 138 / 88 118 / 79 113 / 86 115 / 114
tovních aktivit, a zejména úspěšnosti spor- Pozn. 100 m muži – časy pod 10 s; ženy pod 11,05 s; 200 m muži – pod 20,21 s; ženy pod 22,35 s; 400 m
tovců a předmět studia sportovní geografie muži – pod 44,71 s; ženy pod 50,05 s; 400 m překážek muži – pod 48,61 s; ženy pod 54,82 s.

Geografické rozhledy 4/11–12

8
Dominance běžců z Etiopie a Keni ve finále běhu na 10 000 m na OH 2008 v Pekingu.
Zdroj: http://www.google.cz
z Keni a Etiopie na tratích 3000 m a delších
včetně maratonu (většina skvělých atletů re-
prezentujících evropské země je také afric-
kého původu). Nejvíce vynikají keňští běžci
na 3000 m překážek – je mezi nimi asi 45 %
nejlepších atletů a dosáhli více než 70 %
nejlepších časů. Podobně toto geografické
rozdělení (pro sprinty a běhy na dlouhé tra-
tě) platí i pro ženy, ale v jejich případě je za-
stoupení dalších zemí (hlavně evropských)
výrazně vyšší než u mužů. Jedině na střed-
ních tratích (800 a 1500 m) mají Evropané
a běloši větší šanci na lepší časy a umístění,
i když jejich podíl se neustále snižuje. Mezi
ženami však bílé atletky stále jasně domi-
nují (podíl Evropanek činí 70 až 80 %). Je
také nutné upozornit na vysoký podíl běž-
kyň zemí bývalého socialistického tábora
(hlavně z SSSR a NDR), kde byly vrcho-
lový sport a lehká atletika zvlášť (možnost
zisku více medailí než u kolektivních spor-
tů) z propagandistických důvodů významně
podporovány.
Také další dynamické disciplíny (dálka
a trojskok) se staly doménou atletů černé
pleti. Naopak v silových disciplínách (hod
diskem, koulí a kladivem) jasně vynikají
atleti bílé pleti z Evropy a USA (viz Čísla
hovoří). Vysoký podíl nejlepších výkonů
(v kouli mužů 55 %, žen 80 %, disku 44,
resp. 71 %, kladivu mužů 41,5 %) z období
před koncem studené války je důsledkem
„anabolické éry“, která více zasáhla socia-
listické země. Např. všech 50 nejlepších vý-
konů v hodu koulí žen bylo dosaženo před
rokem 1990 a všechny s výjimkou jediného
připadaly na atletky socialistického tábora.
Převaha bílých atletů se projevuje i v tech-
nických disciplínách, jako je tyč nebo výš-
ka, také v současnosti, stejně jako v chůzi,
kde dominují běloši a atleti z Ruska a Číny
(asi 50 % nejlepších).
Geografické rozhledy 4/11–12
Původ hráčů můžeme zkoumat také re-
gionálně v jednotlivých zemích a usuzovat
tak na sportovní tradice nebo identifikovat
líhně některých sportů. Je známé, že nejvíce
kvalitních hokejistů pochází z Kanady, ale
málokdo ví, že v této velké zemi relativ-
ně nejvíce špičkových hokejistů (hrajících
NHL) je z provincie Saskatchewan, kde při-
tom žádný NHL klub nesídlí (v 15 obcích
zde připadá jeden hokejista NHL na méně
než 100 obyvatel, v celé další Kanadě se ta-
ková obec vyskytuje již jen jediná). Z měst
dále vynikají Thunder Bay a těžební centra
Sudbury u Hořejšího jezera nebo Timmins
na severu Ontaria. V USA má dominantní
postavení Minnesota s aglomerací Minnea
-polis-St. Paul a Massachusetts (společ-
ně s Michiganem na ně připadá polovina
amerických hokejistů v NHL). Za „nejho-
kejovější“ obec v USA lze považovat Eve-
leth v Minnesotě – pochází z ní devět hráčů
NHL, což představuje na městečko s pouhý-
mi 3800 obyvateli pozoruhodný údaj. Není
proto také divu, že je sídlem Americké ho-
kejové síně slávy.
V Česku nejvíce hokejistů pro NHL při-
pravily Kladno (14) a Most (11), mnohem
větší Praha jen 15. Na Slovensku lze za
hlavní líheň talentů považovat Trenčín, ve
Finsku Tampere, ve Švédsku Örnskoldsvik,
v Rusku vedle hlavního města Čeljabinsk,
Togliatti a Voskresensk.
Sportovní aktivity podle popularity
Při hodnocení popularity, resp. rozšíření
sportovních aktivit je nejdříve nutné defino-
vat sport či sportovní odvětví. V řadě zemí
totiž studie uvádějí jako nejpopulárnější
sportovní činnost každodenní cvičení či
chůzi/jogging pro zdraví, tedy vesměs ne-
soutěžní aktivity (typu Sokol). Nejen statis-
ticky je však obvykle za sport považována
výzkum a vývoj
aktivita, v níž jsou organizovány pravidelné
soutěže a která je zároveň předmětem me-
diálního zájmu.
Popularitu, resp. rozšíření jednotlivých
sportů lze objektivizovat např. podle počtu
hráčů − registrovaných a rekreačních (jen
odhady, resp. šetření), počtu federací, počtu
fanoušků (návštěvnost, sledovanost, frek-
vence na webu), obratu obchodu se sportov-
ním zbožím a sázek.
Podle počtu sportovních svazů (federací)
je nejrozšířenějším sportem volejbal, který
je organizovaným sportem ve 220 zemích
a závislých územích.
Za nejpopulárnější individuální sporty se
považují tenis (206 svazů), plavání a judo.
Z neolympijských sportů patří mezi nejroz-
šířenější automobilové závody (FIA sdružu-
je 222 členů ze 130 zemí), šachy (158 sva-
zů), kuželky (asi 125 členských zemí, cca
100 mil. členů) a golf (121 členů a více než
35 000 golfových hřišť, jen v USA se mu
věnuje téměř 30 milionů lidí, pravidelně 5
až 6 milionů).
Popularita podle zemí
Podle většiny ukazatelů je nejpopulárnějším
sportem na světě fotbal, v Severní Ameri-
ce zvaný soccer. Je na prvním místě jak ve
sledovanosti (TV, média včetně internetu),
tak v návštěvnosti i v ekonomických para-
metrech. Sledovanost přenosů finále fot-
balových zápasů z mistrovství světa může
překonat jen zahajovací ceremoniál olym-
pijských her (poslední zhlédly asi 2 až 3
miliardy diváků).
Také podle počtu aktivních hráčů a členů
klubů je fotbal jedním z nejpopulárnějších
sportů (dalšími jsou volejbal a basketbal).
FIFA uvádí, že se fotbalu na světě aktivně
věnuje asi 270 milionů lidí, tj. 4 % popula-
ce, resp. 10 % mužů starších 15 let. Fotbal
se hraje ve všech klimatických zónách a pří-
rodních podmínkách. Existují však poměr-
ně významné rozdíly v jeho popularitě. Tu
lépe vystihuje relativní ukazatel, tedy počet
fotbalistů na počet obyvatel (viz tab. a obr.).
Mezi „nejfotbalovější“ země světa patří
Slovensko (nejvyšší počet registrovaných
hráčů na 1000 obyvatel na světě) a Barba-
dos. Fotbalu propadly další populačně malé
ostrovní útvary, Faerské a Cookovy ostrovy,
Anguilla, Bermudy (více než 100 fotbalistů
na 1000 obyvatel). Vliv britské kolonizace
je v jejich případě zřejmý.
Zimní sporty jsou limitovány podmínka-
mi, jejich rozšíření mimo tradiční země je
omezeno pouze na disciplíny provozované
v halách (hokej, krasobruslení, curling),
přesto počet členů neustále roste. Zatímco
v r. 1960 IIHF sdružovala 30 členů, v sou-
časnosti to je 67, včetně takových zemí,
jako je Brazílie, Kuvajt nebo Singapur.
Počet registrovaných hráčů se blíží 1,6 mi-
lionu a v některých zemích je lední hokej
nejpopulárnějším sportem (Kanada a Fin-

výzkum a vývoj
sko). V Česku sice hraje fotbal 6,5krát více
registrovaných hráčů, ale vyšší průměrnou
návštěvu na utkání nejvyšší soutěže vyka-
zuje lední hokej.
Popularita podle sledovanosti
a návštěvnosti
Také podle sledovanosti (TV) je nejpopu-
lárnějším sportem světa fotbal. Finále MS
2006 v Německu sledovalo podle nejvyš-
ších odhadů 715 milionů lidí, celý šam-
pionát zhlédlo rekordních 26,3 miliardy
diváků. Sledovanost finále posledního MS
v Jihoafrické republice byla podobná (620
milionů, alespoň minutu sledovaly zápas re-
kordní 3,2 miliardy diváků) a celkový počet
televizních diváků za celý šampionát dosáhl
12 miliard.
Absolutně nejvyšší sledovanost pravdě-
podobně zaznamenal zahajovací ceremoniál
olympijských her v Pekingu 2008, který po-
dle odhadů sledovaly asi dvě miliardy (jen
přes 800 mil. v samotné Číně), spíše však až
3,5 miliardy diváků. Do špičky podle sledo-
vanosti se zařadilo semifinále MS v kriketu
2011 mezi Indií a Pákistánem, které údajně
sledovala asi miliarda lidí.
Prioritní postavení fotbalu potvrzuje
i návštěvnost. Fotbalové MS 2006 v Ně-
mecku navštívily celkem 3 359 439 diváků
(tj. 52 491 na zápas, ještě vyšší byla na MS
1994 v USA s průměrem 69 000 diváků).
Pokud srovnáme významné soutěže světa,
pak nejvyšší průměrné návštěvnosti dosa-
huje liga amerického fotbalu (NFL) – v re-
kordní sezoně 2009−2010 činila průměrná
návštěva 67 509 diváků a za celou sezonu
přesáhla 17 mil. návštěvníků. Vzhledem
k vysokému počtu zápasů (2 420 za sezo-
nu) nejvyšší celkovou návštěvnost vykazuje
basebalová MLB (v sezoně 2011 téměř 73,5
mil. diváků).
Ekonomika sportu
Ekonomický význam sportu je obrovský,
ať jej měříme přímo, nebo nepřímo. Podle
studie společnosti ATKearney sportovní
průmysl celosvětově vytváří HDP v hodno-
tě asi 480 až 620 miliard dolarů (většina této
částky připadá na USA a západní Evropu).
Částka zahrnuje výdaje na stavbu sportovní
Tab. 2: Nejvíce navštěvované ligové soutěže světa
sport stát
NFL am. fotbal USA
Bundesliga fotbal Německo
AFL* austral. fotbal Austrálie
Premier League fotbal Anglie
MLB basebal USA
La Liga fotbal Španělsko
CFL kanad. fotbal Kanada
Primera División fotbal Mexiko
NPB basebal Japonsko
Serie A fotbal Itálie
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_attendance_figures_at_domestic_professional_sports_leagues
9
Tiskové centrum na kriketovém stadionu v Londýně (1999). Projekt ateliéru Future Systems Jana
Kaplického.
Zdroj: http://en.wikipedia.org
infrastruktury (sportovišť), výrobu a pro- ty návštěvníků (zejm. vstupné 12 %), sázení
dej sportovního zboží, licence a pořádání (9 %), cestovní a lékařské výdaje (7 a
sportovních akcí. Při srovnání států se však 6 %), profesionální služby (7 %), pronájem
význam a příjmy sportu velmi liší. Obvykle zařízení a zboží (5 %), přenosová práva
platí, že hospodářský přínos sportu je vyšší (3,5 %) a sponzoring (3 %). Příjmy nej-
ve vyspělejších státech a v zemích s dlou- populárnější ligy USA NFL dosahují
hou sportovní tradicí než v zemích zaosta- 11 mld. dolarů (tj. přibližně HDP Gruzie
lých, bez dostatečně koupěschopné poptáv- nebo Kambodže), basebalové MBL 7 mld.
ky. Americké studie zjistily, že výdaje spo- a NBA 4 mld. Na třicet nejziskovějších fot-
třebitelů na sport kontinuálně rostou – téměř balových klubů Evropy připadá příjem více
bez ohledu na to, jak se daří ekonomice (což než 5 mld. euro (tj. asi HDP Kyrgyzstánu).
potvrzuje převis poptávky po vstupenkách Jen poslední fotbalové MS v Jihoafrické
prakticky na každou významnou světovou republice přineslo FIFA příjmy ve výši asi
nebo kontinentální sportovní událost). 50 miliard korun.
V USA, tj. v zemi s nejvyšším absolut- Největší obrat, a tudíž i příjmy přiná-
ním obratem sportovního průmyslu – (415 šejí nejpopulárnější sporty v městských
miliard USD v r. 2010) − se jeho podíl na aglomeracích s dostatečným potenciálem
HDP odhaduje na 3 %, je tedy vyšší než návštěvníků a trhem se sportovními komo-
u výkonného zemědělství. Studie uvádí, že ditami (reklama, přenosy, zboží). Proto se
sportovní průmysl vydělal v USA v roce mezi nejbohatšími ligami a kluby vyskytu-
2005 téměř 215 miliard dolarů, tedy téměř jí zejména americké a nejslavnější evrop-
2krát více než výroba automobilů. Nejví- ské fotbalové kluby pocházející z velkých
ce připadá na výrobu sportovního zboží měst. V žebříčku 50 nejbohatších sportov-
(asi 17 %), příjmy z reklamy (13 %), útra- ních klubů světa převládá podle společnosti
Forbes liga amerického fotbalu (National
Football League − NFL) a baseballu (Major
počet prům. návštěva Baseball League − MLB), v první dvacítce
sezona
zápasů návštěva za sezonu
figurují pouze čtyři fotbalové velkokluby
2010 256 66 960 17 142 000 z Evropy (1. Manchester United, 5. Real
2010–11 306 42 673 13 058 000 Madrid, 7. Arsenal a 19. Bayern Mnichov,
2011 196 36 428 7 140 000 viz Čísla hovoří). V malých městech existu-
2010–11 380 35 283 13 407 540 jí významné a ziskové kluby jen výjimečně,
2011 2420 30 352 73 451 500 zejména díky bohatým mecenášům, resp.
2010–11 380 29 128 11 040 000 vlastníkům (např. německý Hoffenheim).
2011 72 27 785 2 000 550 V Česku se jednalo spíše o defraudanty (viz
2010–11 306 25 837 7 906 000 působení venkovských celků Blšan či Dr-
2010 846 25 626 21 679 600 novic v nejvyšší české fotbalové lize v 90.
2010–11 380 24 031 9 131 780
letech).
Pokračování na str. 18 –20
Geografické rozhledy 4/11–12