Albert Camus - Cizinec:

Albert Camus (1913-1960)

- francouzský filozof, spisovatel a publicista
- bývá uváděn jako jeden z čelných představitelů existencialismu (sám to, ale
odmítal)
- Stejně tak si nepřál, aby byl pokládán za filozofa, avšak pozdější filozofické
myšlení výrazně ovlivnil.

život:
- pocházel z francouzsko-španělského manželství
- Narodil se v Mondovi (v Alžírsku, které bylo tehdy francouzskou kolonií), kde
po otcově smrti na Marně vyrůstal v chudinské čtvrti - ovlivněn v dětství
silnými zážitky díky čemuž byl vždy zarytý odpůrce rasismu a kolonialismu
- V Alžíru Camus vystudoval filosofii a klasické literatury
- Jeho pozdější filosofii ovlivnila díla řeckých filosofů, Friedricha Nietzscheho,
Arthura Schopenhauera, Fjodora Dostojevského nebo Franze Kafky.
- Mezi léty 1928 a 1930 byl brankářem za juniorský tým klubu Racing
Universitaire d'Alger - obsaženo v dílech (srovnání fotbalu s lidskou existencí,
smrtelností a osobní identitou) - velmi fotbal celý život miloval
- 1934 - člen komunistické strany - byl v ní jen krátce - opustil ji kvůli
názorovým neshodám
- teprve roku 1938 se začal věnovat literatuře – stal se novinářem (předtím
střídal různá zaměstnání)
- Po vypuknutí druhé světové války se dobrovolně přihlásil do armády, avšak
nebyl přijat kvůli tuberkulóze.
- 1940 - vyhoštění z Alžíru díky novinářské činnosti - přestěhování se do Paříže
- angažovanost v protifašistickém odboji - WWII - divadlo, nelegální časopis
- 1950 začal být velmi aktivní v otázkách francouzské koloniální politiky v
Alžírsku, kdy se stal jejím nesmiřitelným kritikem
- 1957 - Nobelova cena za literaturu
- 1960 umírá při autonehodě - teorie o zavraždění KGB agenty (nepotvrzeno)

Dílo:
Albert Camus se ve svých dílech soustředil na problematiku odcizenosti a vzpoury,
často se u něj objevuje téma strachu ze samoty. Jeho díla jsou reakcí na ztrátu
tradičních hodnot a přesvědčení o nesmyslnosti a absurdnosti života.
Cizinec (L'Étranger, 1942) – tento román se odehrává v Alžírsku asi v první polovině
20. století. Dá se rozdělit na část dějovou a úvahovou.
1) dějová část: Je vyprávěna v ich-formě a zachycuje poslední část života úředníka
Meursaulta (hlavní hrdina). Příběh začíná pohřbem Meursaultovy matky, měl matku
rád, ale necítí lítost, smířil se s tím, že smrt musí někdy přijít. Bere život tak, jak jde,
nenechává se vyvést ze svého klidu. Krátce po pohřbu naváže kontakt se svou
bývalou kolegyní Marií a seznámí se se sousedem pochybného charakteru
Raymondem. Dokonce Raymondovi napíše dopis na rozloučenou s jeho nevěrnou
milenkou a zjišťuje, že Raymond má problémy s partou Arabů (jeden z party je
bratrem oné dívky). Meursault, Marie a Raymond odcestují na chatu Raymondova
přítele. Procházejí se po pláži, Raymonda napadnou Arabové a zasadí mu ránu
nožem, poté prchají. Meursault se prochází dále a uvidí mezi skalisky jednoho z
útočníků. jelikož je na pláži horko a on dostane úpal, snaží se dostat do stínu
skalisek. Tam se ale nachází jeden z Arabů. Meursault váhá, zda se má k němu
přiblížit. Poté, co se pomalu přibližuje k Arabovi na něho Arab vytáhne nůž a hlavní
hrdina ho zastřelí zbraní od Raymonda. Poté je uchvácen, jak do mrtvého Araba
další čtyři kulky lehce vnikají.
2) úvahová část: V této části je Meursault zatčen, vyslýchán, vidíme jeho vězeňský
život, výslechy i soudní proces. Čeká na popravu, rekapituluje si svůj život a
přemýšlí o jeho smyslu. Nechápe absurdní svět, ve kterém člověka hodnotí jen z
vnějšku a ne podle vnitřních pohnutek. Všichni jej označují jako bezcitného, protože
neplakal na matčině pohřbu, potom hned šel s dívkou do kina a ještě navíc zabil
člověka. Není schopen orientovat se v hodnotovém řádu společnosti, je cizincem v
lidském kolektivu i ve svém vlastním životě, který je mu v podstatě lhostejný. Nevěří
v Boha, ale pouze v jedinou životní jistotu – smrt. Ze svého jednání obviňuje
společnost, neboť vinu na současných poměrech mají všichni lidé, jimž nezáleží na
lásce, přátelství, mravnosti ani životě.
Velice důležitým jevem v tomto románu je slunce a také teplo, jelikož právě ve
chvílích, kdy svítí slunce se Meursault dostává do nepříjemných situací. Můžeme si
toho povšimnout během pohřbu Meursaultovy matky, ve chvíli, kdy jsou na pláži a on
zabije jednoho z Arabů, či na konci během Meursaultova procesu.

Motivy

Dílo "Cizinec" je moderní literární klasika, která je charakterizována svou depresivní

a filosofickou atmosférou. Camus se v této knize zaměřil na téma existenciálního
absurdity, kdy člověk nemá jasnou cestu a smysl života. Hlavní postava Meursault je
odlišná od tradičních hrdinů literatury, jelikož nemá žádné vnitřní emoce a je ochoten
přijmout svou osudovou situaci.

Výňatek, který si přejete, není specifikován, ale důležitým momentem v románu

"Cizinec" je vražda Araba, k níž dochází v první polovině knihy. Meursault je hlavním
podezřelým a během soudního procesu se projevuje jeho zvláštní chování, kdy se
zdá být lhostejný k vraždě a přijetí trestu smrti. Tento moment je klíčový pro
charakterizaci Meursaulta a také pro posun děje románu.
Tématem "Cizince" je absurdita existence, která se objevuje v životě hlavní postavy
Meursaulta. Meursault vede monotónní život, který se zdá být bez smyslu. Hlavní
motivy v díle jsou také osamělost, cizoty, smrti a lidského utrpení. Camus se v této
knize zaměřil na základní otázky lidské existence a vztahu člověka k vesmíru.

Dalším motivem v románu je téma spravedlnosti. Meursaultova neochota přiznat se

k vraždě a jeho pozdější souzení přinášejí otázky o tom, co je spravedlivé a zda jsou
lidské zákony skutečně spravedlivé. Camus se v tomto díle snaží ukázat, jak složité
může být určit, co je spravedlivé a co ne.

Téma:
- osamělost a odcizení - Hlavní postava Meursault se cítí odtržená od světa a
od ostatních lidí. Toto téma ukazuje, jak jednotlivec může být oddělen od
společnosti a jak tuto osamělost vnímá.
- absurdita lidské existence - Camus se v tomto díle snaží ukázat, jak všichni
hledáme smysl života, ale že tento smysl se nám může zdát neuchopitelný a
nereálný. Meursault se zdá být oddělený od jakéhokoli významu nebo smyslu,
který by dával jeho životu hodnotu.
- téma smrti - Meursaultova neochota přijmout smrt své matky a jeho pozdější
souzení jsou důležitými momenty v románu. Camus v tomto díle ukazuje, jaký
význam má smrt v lidském životě a jak se s ní můžeme setkat.
- nespravedlnost - Meursaultova neochota přiznat se k vraždě a jeho pozdější
souzení přinášejí otázky o tom, co je spravedlivé a zda jsou lidské zákony
skutečně spravedlivé. Camus se v tomto díle snaží ukázat, jak složité může
být určit, co je spravedlivé a co ne - oni ho neodsoudili kvůli vraždě, ale kvůli
nevíře v Boha apod.
- identita a zodpovědnost - Meursault je jedinec, který se snaží vyhnout se
společenským konvencím a nechce být součástí společnosti. Jeho rozhodnutí
jsou však nakonec předmětem zájmu společnosti a Meursault se musí setkat
se svými zodpovědnostmi.

Literární kontext
- Cizinec" byl vydán v roce 1942 a patří do literárního hnutí existencialismus,
které se vyvinulo na konci 19. století a nabralo na síle v 20. století.
Existencialismus se soustředil na individuální svobodu a smysl života, a to
prostřednictvím filosofického zkoumání lidské existence
- Camus byl blízkým přítelem spisovatele Jeana-Paula Sartrea, který byl jedním
z hlavních představitelů existencialismu. Camus však odmítl přijmout
označení existencialista a tvrdil, že jeho filozofie se výrazně liší od
Sartreových.
 - "Cizinec" byl také ovlivněn francouzským naturalismem, který se vyvinul v 19.
století. Naturalistická literatura se zaměřovala na realistické zobrazení života
a podmínek, které ovlivňují lidské chování.
- Camusova práce v novinách a jeho politické angažmá mělo vliv na "Cizince" a
na jeho další díla. Camus byl kritický k francouzskému kolonialismu a bojoval
za práva dělníků a pracující třídy.
- V době vydání "Cizince" probíhal druhý světový válečný konflikt a okupace
Francie nacistickým Německem. Tato historická událost mohla ovlivnit
Camusovu práci a jeho názory na svět.
- Camus se také inspiroval literaturou ze zahraničí, jako například díly Fjodora
Dostojevského a Friedricha Nietzscheho. V "Cizinci" jsou patrné některé prvky
z Nietzscheho filozofie, jako například koncept "nadčlověka".

Umělecké kompoziční prostředky:

- román, ale tvarem a rozsahem podobný novele - pouze kolem 40 stran
- první část dějová - 6 kapitol
- druhá část úvahový - 5 kapitol
- chronologická kompozice
- název je symbolický - cizinec ve společenském světě
- podobný stylu Kafky

Jazyk:
- spisovná čeština
- krátké věty - zhuštění děje
- nerozvinuté věty - informační dojem - motiv existencionalismu
- ich forma
- přímá i nepřímá řeč

Charakteristika postav:

Meursault - Hlavní postava románu, který je popsán jako člověk, který se cítí
odtržený od společnosti. Meursault je jednotlivec, který má málo emocionálních
reakcí a je schopen jednat pouze podle okamžitého impulsu. V průběhu děje se
Meursault snaží překonat své vlastní pocitové vzdálenosti a přijmout význam svých
rozhodnutí.
Marie - Dívka, se kterou Meursault chodí. Marie je popsána jako mladá, krásná a
plná života. Její role v románu je částečně založena na Meursaultově vztahu k ní a
na jeho schopnosti milovat.
Raymond - Meursaultův soused, který se snaží získat jeho přátelství. Raymond je
také důležitým charakterem, protože on je tím, kdo vede Meursaulta k vraždě. Jeho
role v románu ukazuje, jak složité může být určit, kdo je vinný a kdo ne.
Meursaultova matka - Meursaultova matka je zemřela na začátku děje, ale její
smrt a vztah k ní jsou klíčové pro Meursaultův vývoj. Její smrt ukazuje, jaký význam
má smrt v lidském životě a jak se s ní můžeme setkat.

Jev tepla:
- velmi důležitý jev pro celé dílo
- Na začátku románu je Meursault svědkem pohřbu své matky v horkém létě
a popisuje pocit, že je "nadýchaný" horkem. Meursaultova vzdálenost a
odtrženost od reality je zvýrazněna jeho nedostatkem emocionálních reakcí
na smrt matky a na vliv horka na jeho vnímání.
- Jedna z nejvýraznějších scén, kde se teplota a teplo stávají důležitými
motivy, je scéna, kdy Meursault vraždí Araba na pláži. Popsání okolního
prostředí, včetně horkého počasí a ostrého slunce, poukazuje na pocit napětí
a agresivity, které Meursaulta ovlivňuje, a které mohou mít hrát roli v jeho
rozhodnutí zabít Araba.
- Celkově lze říci, že teplota a teplo v "Cizinci" slouží jako symbolické prvky,
které odkazují na Meursaultovy emocionální stavy a ovlivňují jeho jednání.
Horko a teplota v románu také odkazují na beznaděj a beznadějnou
situaci, v níž se Meursault nachází, a pomáhají tak podpořit celkovou
atmosféru díla.

Zajímavosti:
- podle úsudku J.-P. Sartra je „Cizinec“ jedno z nejvýznamnějších děl raného
existencialismu
- ve Francii je tato kniha považována za jakousi zkoušku dospělosti, zralosti,
každý Francouz by ji měl za svůj život přečíst
- V roce 1967 natočil stejnojmenné italsko-francouzské drama italský režisér
Luchino Visconti s Marcello Mastroiannim v hlavní roli - na ČSFD 76%, tak
pokud byste to viděli doplňte jaké to je

další díla: Mor, Pád - z filozofických děl - Mýtus o Sisyfovi, drama - Caligula