Ceske A Ceskoslovenske Pravni Dejiny Souborna Zkouska 2020

Souborná zkouška 2020
ČESKÉ A ČESKOSLOVENSKÉ
PRÁVNÍ DĚJINY
Tereza Křížová
Seznam otázek
1.a Přemyslovský stát, jeho vznik, ústřední a místní orgány do poloviny 11. století
1.b Vznik ČSR ( Recepční zákon 1918, Prozatímní ústava a její novely)
2. a Změny práva a právní prameny husitského období

2. b Ústavní listina 1920
3. a Právní prameny v době předhusitské, Zemské desky

3. b Právní zakotvení hranic ČSR a ČSSR
4. a Právní prameny doby stavovské

4. b Soudní soustava za první ČSR
5. a Horní zákoník Václava II. a další vývoj horního práva

5. b Vývoj volebního práva v 1848 - 1938
6. a Vznik středověkých měst, právní základ jejich existence, organizace jejich správy a soudnictví
6. b Právní úprava občanských práv a svobod 1848 - 1938
7. a Instituty civilního práva do r. 1627

7. b Organizace veřejné správy v ČSR v letech 1918-1938
8. a Stát české koruny v době stavovské, jeho složení, orgány

8. b Právo a správa v Protektorátu Čechy a Morava
9. a Vznik rakouského soustátí a jeho společné orgány za absolutismu

9. b Dekrety prezidenta republiky, kontinuita právního řádu a obnovení právního pořádku
10. a Postavení a vztah českého státu ke Svaté říši římské (Zlatá bula sicilská, Zlatá bula Karlova)
10. b Vývoj práva v první ČSR
11. a Vývoj soudnictví a procesního práva do r. 1627

11. b Mnichovská dohoda a její důsledky
12. a Vývoj trestního práva do r. 1627

12. b Právní vývoj Druhé republiky
13. a Obnovené zřízení zemské, Novelly a Deklaratoria

13. b Prozatímní státní zřízení ČSR v emigraci
14. a Reformy Marie Terezie a Josefa II. v oblasti správy a právního řádu
14. b Ústavní a právní vývoj Slovenské republiky 1939-1945
15. a Kodifikace trestního práva za Marie Terezie a Josefa II.

15. b Ústavní vývoj ČSR 1945-1960, Ústava 9. května 1948
16. a Všeobecný občanský zákoník rakouský, jeho systematika, nejdůležitější instituty

16. b Vývoj veřejné správy 1944 – 1989, Národní výbory 1944-1989
17. a Vývoj právní úpravy manželství v rakouském právu 19. století

17. b Vývoj trestního práva v letech 1948-1989
18. a Kodifikace trestního práva v 19. století

18. b Vývoj rodinného, občanského práva a hospodářského práva 1948-1989
19. a Rakouský ústavní vývoj 1848-1918

19. b Právnická dvouletka
20. a Dvojkolejnost rakouské správy, správa zeměpanská a samospráva

20. b Vývoj soudnictví 1948-1989
21. a Úprava obchodního a živnostenského práva v druhé pol. 19. století

21. b První a druhá pozemková reforma v ČSR a další zásahy do soukromého vlastnictví
22. a Stát České Koruny v době předhusitské, jeho složení a orgány

22. b Ústavní vývoj 1960 - 1989
1A: Přemyslovský stát, jeho vznik, ústřední a místní orgány do poloviny 11.
století
1. Vznik
• 10. stol., po pádu Velké Moravy se začal státní a právní život v Čechách pod vedením Přemyslovců
rozvíjet (majetkové bohatství, odvození původu od legendárního Přemysla)
• jádrem státu Čechy, hlavní přemyslovský hrad v Praze
• expanzivní politika se postupně vypořádala s konkurencí, která se pokoušela o vytvoření samost. celků
• rostoucí potřeba státního aparátu (potřeba upevnění státu, udržení moci vládnoucího rodu,…)
• státní aparát zprvu jednoduchý, vláda rodů a velmožů, při výkonu správy rozhodující vůle knížete
2. Ústřední orgány
• a) kníže
• v čele státu, činil si nárok na vládu v celé zemi (zemi považuje za své vlastnictví)
• v předstátní společnosti byl náčelník rodu či kmene nastolován z vůle ostatních příslušníků rodu
• b) dvorské sjezdy
• shromáždění velmožů a církevních hodnostářů, svolávány panovníkem při svátcích
• řešili otázky zahraniční politiky (válka, mír), nástupnictví na knížecí stolec, soudnictví,…
• c) knížecí družina
• základ státního aparátu, sbor bojovníků, násilím vnucovali obyvatelstvu vůli knížete (mocenská opora)
• vzorem pro kompetence a názvy úředníků byla francká říše (např. camerarius = komorník,…)
3. Místní orgány
• a) správa hradská
• = správa hradská, hrady měly upevnit panství Přemyslovců, opíraly se o ozbrojenou moc
• soustava hradů a pevností, na které Přemyslovci dosazovali své ozbrojené posádky a pověřovali je
výkonem státní správy (kompetence: moc vojenská, soudní, berní)
• I. úředníci
• kasteláni, prefekti, hradští župané (výkonné orgány raně feudálního státu, nemají charakter sam.
org.)
• II. další orgány státní moci
• hradští soudci, vladaři (správa nad závislým obyvatelstvem v okolí hradu)
• b) správa církevní
• organizace církve západořímské ale i byzantské
• nejprve byla církevní organizace v Čechách podřízena arcibiskupství salcburskému a řezenskému
• roku 973 došlo.k založení Pražského arcibuskupství (podřízeného arcibiskupství mohučskému)
založení pražského arcibiskupství - 973
1B: Vznik ČSR (Recepční zákon 1918, Prozatímní ústava a její novely)
1. Vznik
• 28.10.1918
• a) historické souvislosti
• snahy o vytvoření českého státu pramenily ze silných protirakouských nálad, negativního vztahu
českého obyvatelstva k Rakousku a velkého národního cítění
• po vypuknutí 1. SV převtal iniciativu československý odboj (v čele s TGM, Benešem, Štefánikem) a
dal tak za vznik Českému komitétu zahraničnímu, který se r. 1916 změnil na Československou nár.
radu
• vzniku ČSR pomohly také legie (např. Nazdar ve Francii, další v Rusku, Itálii,…)
• hlavní byla otázka orientace (Rusko - pro byl Kramář, Durich, či západní státy)
• roku 1917 vznikl Manifest českých spisovatelů, který kladl důraz na dbaní národních zájmů poslanci
• roku 1918 se Pittsburghská dohoda přihlásila ke spojení Čechů a Slováků s tím, že Slovensku bude
poskytnuta autonomie (ta měla pouze však politický, nikoliv právní význam)
• v létě 1918 došlo k mezinárodnímu uznání česloslovenské národní rady jako nejvyššího orgánu
• Tříkrálová deklarace požadovala právo na sebeurčení
• došlo k reorg. národního výboru a k vytvoření parlamentu s domácí prozatimní vládou (v čele Kramář)
• reorg. proběhla podle výsledků posledních předválečných parlamentních voleb do říšské rady (tzv.
Švehlův klíč) a v praxi znamenala, že předsednictvo národního výboru tvořila vláda, plénum,
parlament
• vytvoření zahraniční prozatimní vlády - 14.10.1918, k jejímu mezinárodnímu uznání došlo den poté
• a) TGM - prezident a první ministr
• b) Štefánik - ministr války
• c) E. Beneš - ministr vnitra a zahr. věcí
• b) samotný vznik
• Washingtonská deklarace (16.10.1918) byla vydána prozatimní zahraniční vládou (vytvořena TGM)
• jejím obsahem bylo ustanovení, že Československo bude republika s parlamentní formou vlády a že
suvernénem státu bude československý národ)
• dále zaváděla práva a svobody, rovnoprávnost mužů, žen, zrušení šlechtických titulů,…
• 27.10.1918 rakouský ministr zahraničí napsal prezidentu Wilsonovi notu, kde přijímal podmínky dekl.
• 28.10.1918 národní výbor vyhlásil zákon o vzniku Československa 11/1918 Sb.
• Martinská deklarace byla dne 30.10.1918 přijata Slovenskou národní radou (Štefánik, Šrobár)
2. Recepční zákon (1918)
• 11/1918 Sb., Zákon o zřízení samostatného státu Československého
• autorem textu je A. Rašín (přispěli Soukup, Švehla, Stříbrný)
• výslovně neříká, zda je Československo monarchií či republikou (prvním předpisem, u kterého se tak
určit dá, byla až Prozatimní ústava)
• zdrojem moci již není panovník (jako suverén), ale lid, národ
• nové hodnoty, odproštění se od monarchie a R-U (ikdyž došlo k převzetí původního právního řádu)
3. Prozatimní ústava a její novely
• a) prozatimní ústava 37/1918 Sb.
• I. oddíl - Pralament - národní shromáždění
• jednokomorový, vznikl přeměnou a rozšířením národního výboru na národní shromáždění
• II. oddíl - O prezidentu republiky
• nebyl součástí moci výkonné, samostatný orgán, volen národním shromážděním,
• III. oddíl - Jak se vyhlašují rozsudky
• IV. oddíl - Moc výkonná a nařizovací - vláda
• volena nár. shromážděním, 17 ministrů včetně předsedy, mohla být odvolána vyslovením nedůvěry
• b) novelizace
• I. novelizace (březen 1919) - nejprve došlo k rozšíření počtu členů národního shromáždění
• II. novelizace (květen 1919) - důležitá, omezovala kompetence parlamentu a posilovala výkonné
orgány, hlavně prezidenta
Pittsburghská dohoda - 1918, spojení Čechů a Slováků

Tříkrálová deklarace - 1918, právo na sebeurčení
Washingtonská deklarace - 1918, deklarace o samost. Čsl.
Martinská deklarace - 1918, slovenská deklarace o samostatnosti Čsl.
Recepční zákon - 28.10.1918, zřizoval československý stát
Prozatimní ústava - 13.11.1918
2A: Změny práva a právní prameny husitského období
1. Změny práva a právní prameny husitského období
• etapy husitského hnutí:
• I. etapa - od r. 1419
• zahrnovala vítězství husitů v Praze, smrt krále Václava IV., bezkrálovství, založení Tábora,
porážku první křížové výpravy
• v první etapě nedocházelo k žádným významným změnám v ústřední správě státu
• nástupcem Václava IV. mohl být jedině Zikmund Lucemburský (jeho syn), kterému byly
předneseny požadavky ve znění Čtyř pražských artikul r. 1420
• velmi významným bylo založení táborské obce, jejíž základem byly skupiny jihočeských sedláků
vedených lidovými kazateli
• II. etapa
• zahrnovala Čáslavský sněm (kde se projednávaly čtyři artikuly), porážku druhé křížové výpravy,
pro husity vítěznou bitvu u Domažlic a další Žižkovy vojenské úspěchy
• Čáslavského sněmu se účastnila šlechta a zástupci městského stavu, byla zde ustanovena nová
zemská vláda, sněm odmítl Zikmunda jako krále a přijal pražské artikuly
• III. etapa - do r. 1436
• zahrnovala jednání v Basileji, Lipanskou porážku husitských vojsk, vyhlášení b. kompaktát (tj.
výsledek ujednání mezi basilejským koncilem a husity) a ukončení konfliktu
• b) 4 pražské artikuly
• odstraňovaly nadžazenost kněží nad laiky, stanovovaly rovnost uvnitř církve, likvidaci majetku církve a
světské moci církevních hodnostářů, podrobovaly příslušníky církve světským zákonům a soudům
• I. přijímání pod obojí
• II. svoboda božího zákona
• III. zákaz světského panování církve
• IV. trestání hříchů ve všech stavech
• c) Řád a manifest bratrstva Žižkova (1423)
• vojenský řád zavádějící principy husitského práva (rovnost, kázeň, morálku, uvědomilost)
• obsahem pražské artikuly
• d) Basilejská kompaktáta (1434)
• prohlášena za základní zákon, jednalo se o souhrn smluv a dohod, které uznávaly závaznost
pražských artikulů (avšak značně okleštěných a pozměněných)
• jejich přijetí a uznání Zikmunda za krále bylo možné jen po zničení radikálního husitského hnutí, k
čemuž došlo v Bitvě u Lipan r. 1434
Čtyři pražské artikuly - 1420, požadavky husitů na katolickou církev

Čáslavský sněm - 1421, projednávání pražských artikul, ustanovení nové vlády
Řád a manifest bratrstva Žižkova - 1423, vojenský řád
Basilejská kompaktáta - 1434, “kompromis” mezi husity a církví, víceméně prokatolický
2B: Ústavní listina 1920

1. Ústavní listina 1920
• a) obecné
• přijata 29.2.1920, 121/1920 Sb., autorem návrhu Dr. J. Hoetzel
• pokládána za první definitivní ústavu (ve skutečnosti však byla již třetí)
• vychází z klasické teorie dělby moci, polylegální, rigidní
• velmi chválená, avšak s řadou “bílých míst” (vytýkáno například to, že byla vytvořena bez účasti
veřejnosti, nebo to, že byla přijata nevoleným orgánem - tehdejším prozatimním parlamentem)
• inspirace v zahraničí v mnoha směrech:
• preambule - americká ústava
• postavení prezidenta - francouzská ústava
• občanská práva - rakouská prosincová ústava
• jejímu provedení přijata spousta zákonů (např. z. o volbě prezidenta republiky,…)
k
• b) obsah
• a) preambule - slavnostní prohlášení “My, národ československý”, myšlenka demokracie,…
• b) uvozovací zákon - nadřazenost ústavy, neplatnost zákonů jí odporujících,…
• c) ústavní listina - 6 hlav:
• I. hlava - všeobecná ust. - suverenita lidu, demokracie, hlavou státu volený prezident,…
• II. hlava - moc zákonodárná - parlament
• III. hlava - moc vládní a výkonná - vláda, prezident, ministerstva, nižší správní úřady
• IV. hlava - moc soudní - soudy řádné, mimořádné, rozhodčí
• V. hlava - práva, svobody, povinnosti občanů - rovnost, svoboda, práva politická, listovní tajemství,…
• VI. hlava - ochrana menšin rasových, náboženských, národnostních
• c) doplňky
• I. ÚZ o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního
• II. ÚZ o podepisování zákonů a nařízení
3A: Právní prameny v době předhusitské, Zemské desky
1. Právní prameny v době předhusitské
• feudální právo bylo členěno na zemské (= šlechtické) a zvláštní (= městské, církevní, horní,…)
• zvláštní právo bylo právu zemskému podřazeno a nesmělo mu odporovat
• právní prameny byly první zachycení obyčejů, které neměly platnost zákona, přesto však byly používány
na soudech
• česká šlechta dlouhou dobu kodifikaci zemského práva odmítala z obav před posílením moci panovníka
a omezením svého práva svobodně právo nalézat na zemských soudech
• vyššího stupně zpracování jsou právní knihy, které jsou zároveň dokladem rozvoje českého jazyka a
právního myšlení české kultury
• a) kniha Rožmberská
• vznikla cca po roce 1337, nejstarší česká právní kniha, autorem je starý pán z Rožmberka
• právo šlechtické, procesní, majetkové
• příručka pro praktické používání u zemského šlechtického soudu
• b) Řád práva zemského
• vznik ve druhé polovině 14 stol.
• právo procesní, majetkové i trestní
• vznikla díky nepodařené kodifikaci Václavem IV. (během posledního roku jeho vlády)
• c) Práva zemská česká
• vznik na přelomu 14. a 15. stol., vyvrcholení kultury českých právních knih, autorem Ondřej z Dubé
• reakce na problémy v státě, kvalitní, systematická, jasně uspořádaná
• upravovala proces před zemským soudem
• d) Codex Carolinus / Maiestas Carolina
• vznik v první polovině 14. stol., nezdařilý pokus Karla IV. o kodifikaci
• rozsáhlý návrh zákoníku měl platit pro všechny země České koruny, měl vést k principu prosazení
královské samovlády
• přinesl mnoho revolučních myšlenek, které však byly v rozporu s dosavadní realitou v zemi
• vycházel z představ o panovníkově nároku na svrchovanou vládu, omezoval pravomoci šlechty nad
poddanými a proto byl odmítnut na generálním sněmu právě šlechtou
• obsahuje i důkazy provádění ordálů (vodou, železem, omezení soubojových ordálů)
2. Zemské desky
• a) vznik a význam zemských desek
• zemské desky byly veřejné právní knihy, byly převládající formou práva od dané doby až do 16. stol.
• které vznikaly v Čechách v asi 2. pol. 13. stol. (za vlády Přemysla Otakara II.), jejich vznik byl spojen
s rostoucím významem zemského soudu a s rozvojem stavovských zemských sněmů
• původně se do nich zaznamenával průběh soudního řízení (převážně svědecké výpovědi), později
převody vlastnictví
• Karel IV. projevil marné snahy zemské desky sjednotit
• v 19. stol. ztrácejí význam, vyvinuly se z nich pozemkové knihy
• a) obsah a struktura zemských desek
• I. ZD větší
• přístupné stranám jen při konání soudu
• 1. ZD trhové
• majetkové převody - zápis trhů, kupní smlouvy nad 100 kop českých grošů
• 2. ZD zápisné větší
• dluhy nad 100 kop českých grošů na šlechtických nemovitostech
• II. ZD menší
• přístupné stranám v úřadu nejvyššího písaře
• 1. ZD půhonné
• soudní půhony
• 2. ZD zápisné menší
• menší dluhy pod 100 kop českých grošů
• 3. ZD pomocné
• příruční soudní registra, koncepty
• III. ZD památné
• zvláštní význam, vedené od r. 1465 pro zápisy významných usnesení, rozsudků a nálezů
Kniha Rožmberská - 14. stol., nejstarší česká právní kniha

Řád práva zemského - 14. stol., právní kniha
Práva zemská česká - 14. - 15. stol., právní kniha
Codex Carolinus/Maiestas Carolina - 14. stol. - nezdařilý pokus o kodifikaci Karla IV.
3B: Právní zakotvení hranic ČSR a ČSSR

1. Právní zakotvení hranic ČSR a ČSSR
• a) vývoj
• řadu měsíců po vyhlášení Československého státu nebyly určeny státní hranice, protože pro jejich
určení neexistovalo spolehlivé vodítko
• problémem bylo, že v souvislosti se vznikem nových států ve střední Evropě byla propagována idea
sebeurčení národů, proto argumenty Československa, že jeho území bylo součástí bývalého českého
království narážely na podobné argumenty sousedních států
• ihned po vyhlášení Československa se pokusily odtrhnout německé pohraniční oblasti a vznikly 4
německé provincie (Liberec, Opava, Český Krumlov a Znojmo), ty se později prohlásily za část
Rakouska, v prosinci r. 1918 je ale obsadilo československé vojsko a tato hranice už poté nebyla
zpochybňována
• došlo k vyhrocení sporu mezi vládou Československa a Polskem o území bývalého Těšínska, jehož
řešení přinesl až diplomatický zásah velmocí
• b) Pařížská mírová jednání, 1919
• členem společenství 27 států (hlavní slovo USA, VB, FRA, IT, JAP), které rozhodovaly o poválečném
uspořádání Evropy
• kritérii pro určování hranic byly především historické, vojenské a hospodářské principy
• Československou delegaci vedl Karel Kramář, územní požadavky byly například připojení
zmiňovaného Těšínska, Slovenska, Podkarpatské Rusi, Vnitroazska, Valticka,…
• jednotlivé státní hranice byly určeny mírovými smlouvami:
• I. Versailleskou - hranice s Německem
• II. Saint-Germainskou - hranice s Rakouskem
• III. Trianonskou - hranice s Maďarskem
• IV. Severskou - hranice s Polskem a Rumunskem, neratifikovaná
Versailleský mírový systém - 1919, výsledek jednání o poválečném uspořádání

Versailleská smlouva - 1919, stanovovala hranice s Německem
Saint-Germainská smlouva - 1919, stanovovala hranice s Rakouskem
Trianonská smlouva - 1919, stanovovala hranice s Maďarskem
Severská smlouva - 1919, stanovovala hranice s Polskem a Rumunskem
4A: Právní prameny doby stavovské
1. Právní prameny doby stavovské
• stavovské období trvalo od porážky husitství až po bitvu na bílé hoře r. 1620
• právními prameny jsou právní obyčeje, nařízení panovníka, právní knihy, soudní nálezy, sněmovní
usnesení, zemské desky, kodifikace,…
• a) právní ovyčeje
• nejstarší forma práva, zahrnují například ordály, krevní mstu,…
• jedná se o právo nepsané, později zaznamenané v právních knihách
• b) nařízení panovníka
• statuta, dekreta, výsady s obecnou platností
• např. Výsady Boleslavovy z r. 992
• c) právní knihy
• soukromá sepsání práva, první zachycení obyčejů, neměly platnost zákona, přesto však byly
používány na soudech
• např.:
• I. Kniha Rožmberská - nejstarší právní kniha
• II. Práva zemská česká - upravovala proces před zemským soudem
• III. Knihy devatery
• vznik na přelomu 15. a 16. stol., autorem Viktor Kornel z Všehrd
• pojednávala o průběhu procesu před zemským soudem, poukazovala na praxi při vedení
zemských desek, obsahovala šlechtické právo majetkové, právo trestní
• d) soudní nálezy
• nabyly na významu s rozvojem soudnictví, představovaly normotvornou činnost
• e) sněmovní usnesení
• převládajíc formou práva v 16. stol.
• zemské desky
f)
• bylo v nich zapisováno řízení na zemském soudě, zejména výpovědi svědků, později převody vlast.
• rozdělení:
• I. ZD větší - zapisovaly se sem převody nad 100 kop grošů
• II. ZD menší - zapisovaly se sem dluhy do 100 kop grošů
• III. ZD památné - obsahovaly majestáty, sněmovní usnesení,…
• g) Vladislavské zřízení zemské
• vznik r. 1500
• přijato i přes velký odpor měšťanů, protože utlačovalo jejich práva
• obsahovalo právo ústavní, procesní, správní, majetkové, dědické, předpisy týkající se poddaných,
čeledi, předpisy policejní povahy,…
• dodatky:
• I. Smlouva Svatováclavská (1517)
• dokládala a formálně ukončovala rozpor mezi šlechtou a měšťany
• II. Smlouva o ručnicích (1523)
• upravovala právo užívání střelných zbraní, zaměřeno na poddané
• III. Smlouva o hory a kovy (1534)
• upravovala podíl panovníka na výtěžku dolování (ve prospěch panovníka)
• IV. Traktát Jakuba Menšíka (1600)
• obyčejovým právem řešilo spory o hranice pozemku
• na Moravě zřízení až později a to pod názvem Zřízení markrabě moravského o soudu zemském
• h) kodifikace práva městského
• I. Koldínův zákoník (1579)
• aurorem Pavel Kristián z Koldína
• předpisy týkající se správy a soudnictví ve městech
• právo rodinné, dědické, manželské, trestní, procesní včetně tortury
• k němu vydána tzv. Krátká suma, která ve zkratce podávala obsah zákoníku
Knihy Devatery - 15. - 16. stol., 9 právních knih obsahujících majetkové právo šlechtické
Vladislavské zřízení zemské - 1500, zřízení, které utlačovalo práva poddaných měšťanů
Svatováclavská smlouva - 1517, dodatek Vladislavského zřízení
Smlouva o ručnicích - 1523, dodatek Vladislavského zřízení
Smlouva o hory a kovy - 1534, dodatek Vladislavského zřízení
Traktát Jakuba Menšíka - 1600, dodatek Vladislavského zřízení
Koldínův zákoník - 1579, kodifikace městského práva
4B: Soudní soustava za první ČSR

1. Soudní soustava za první ČSR
• stejná čtyřstupňová struktura jako v habsburské monarchii
• I. Nejvyšší soud
• zřízen v listopadu 1918 v Brně
• převzal pravomoce Nejvyššího soudu pro věci civilní a trestní
• členové: první a druhý prezident, 7 senátních prezidentů, 40 radů
• II. Vrchní soudy
• sborové soudy druhé instance, převzaly roly vrchních zemských soudů
• nižší stupeň soudnictví sjednocen až na základě zákona z r. 1928
• III. Krajské soudy
• sborové soudy první instance
• specializované (exekuční, obchodní, pracovní,…)
• IV. Okresní soudy
• samosoudce
• V. Zvláštní soudy
• včetně Nejvyššího správního soudu (v čele s Emilem Háchou) a Ústavního soudu, protože měly malý
význam
5A: Horní zákoník Václava II. a další vývoj horního práva

1. Horní zákoník Václava II. a další vývoj horního práva
• ve 13. a 14. stol. probíhal rozvoj hospodářství českého státu (počátek využívání nerostného bohatství)
• české stříbrné doly byly základem pro vzestup moci Přemyslovců a Lucemburků
• základem horního práva byl horní regál (= výsadní panovníkovo právo přinášející mu majetkový
prospěch)
• vycházel z představy, že králi patří veškeré nerostné bohatství a těžba je jeho výhradním právem
• král toto právo propůjčoval a za to požadoval podíl na výtěžku, navíc si vyhradil předkupní právo k
vytěžené rudě, která je nezbytná pro realizaci regálu mincovního
• jelikož byla těžba finančně velmi náročná, bylo potřeba spojení několika podnikatelů a tak vznikaly
těžařské společnosti
• těžba nerostného bohatství mohla být zahájena i bez souhlasu majitele pozemku
• b) Horní zákoník Václava II.
• Ius regale montanorum
• pocházel z počátku 14. stol., autorem italský právník Gozzius z Orvieta
• psaný latinsky, na svou dobu výjimečné dílo, ovlivnil hornické právo v celé Evropě
• obsahoval 4 knihy:
• I. o osobách
• II. a III. o horách
• IV. o soudním řádu
• dílo bylo původně určeno pro Kutnou Horu, ale dříve ho začala užívat Jihlava
• předpisy např. O bezpečnosti práce, O větrání, O osvětlení,…
• zakazoval např. organizování dělníků do skupin
• c) další vývoj horního práva
• I. Narovnání o hory a kovy (1534)
• změnou byl souhlas krále s omezením jeho horního regálu tak, že mu zůstala vyhrazena těžba jen
zlata a stříbra, zatímco ostatní nerosty mohly těžit i stavy
• II. Jáchymovské horní právo
• k němu došlo spolu s otevřením nových stříbrných dolů
Horní zákoník Václava II. - 14. stol., zákoník horního práva v českých zemích
5B: Vývoj volebního práva v 1848 - 1938

1. Vývoj volebního práva v 1848 - 1938
• a) rakouské volební právo
• založeno na teorii zájmu, který skrýval starý feudální princip stavovství
• projevem toho byly například volební kurie = seskupení voličů a poslanců, ve kterých probíhaly volby a
do kterých byly voliči zařazováni dle výše jejich majetku
• I. kurie velkostatkářská (velkostatkáři)
• II. kurie průmyslových měst (měšťané)
• III. kurie obchodních a živnostenských komor (podnikatelé a obchodníci)
• IV. kurie venkovských obcí (venkovští vlastníci)
• toto rozdělení způsobovalo značnou nerovnost volebního práva (poskytovalo výhody majetnějším)
• z volebního práva byly až do pádu R-U vyloučeny ženy a příslušníci ozbrojených sil
• k výkonu volebního práva (aktivního i pasivního) bylo nutné, aby jeho vykonavatel platil přímé daně a
přispíval tak na veřejné záležitosti, tím se však vyloučily málomajetné vrstvy a došlo tím pádem k
výslovnému popření proklamované rovnosti před zákonem z r. 1967
• dělnictvo dostalo právo volit na základě Bádeního reformy, díky které byla zevedena kurie dělnická
• právní úprava voleb do samosprávných celků se vyvíjela samostatně
• b) 1907
• vznik Nového volebního zákona
• zrušen systém kurií a zaveden systém jedinovolby
• ženy a příslušníci ozbrojených sil stále volit nesměli
• c) 1919
• vznik Zákona o právu volebním a volitelnosti
• volit mohl každý bez rozdílu pohlaví starší 21 let, kdo měl bydliště v obci alespoň 3 měsíce
• z volebního práva vyloučen:
• kdo byl soudně zbaven práva volně nakládat se svým majetkem
• kdo byl v donucovací pracovně (= ústav sloužící k nápravě)
• kdo byl odsouzen pro zločin, díky kterému nastává ztráta volebního práva do obcí
• volen mohl být ten, kdo dovršil 26 let a bydlel v obci alespoň 1 rok
• volební právo aktivní i pasivní bylo zároveň povinností - každý musel volit a každý byl povinen přijmout
úřad, do kterého byl zvolen (vyjma žen a osob starších 60 let)
• d) 1920
• vznik Ústavní listiny - Zákona č. 121/1920 Sb.
• hlasovací právo tajné, rovné, všeobecné, přímé
• I. Poslanecké sněmovna:
• aktivní volební právo od 21 let, pasivní od 30 let, členové voleni na 6 let, 300 členů
• II. Senát:
• aktivní volební právo od 26 let, pasivní od 45 let, členové voleni na 8 let, 150 členů
• prezident volen národním shromážděním (kvalifikovanou 3/5 většinou za přítomnosti poloviny členů)
• vznik Zákona o volbách do župních zastupitelstev a okresních výborů
• aktivní volební právo měli občané starší 21 let, kteří v oblasti župy bydleli alespoň 3 měsíce
• pasivní volební právo měli občané starší 30 let s bydlištěm v oblasti župy alespoň 1 rok
• zastupitelstvo - 35 členů
• zákon později pozměněn r. 1927 Zákonem o volbách zemských a okresních zastupitelstev
6A: Vznik středověkých měst, právních základ jejich existence, organizace
jejich správy a soudnictví
1. Vznik středověkých měst, právních základ jejich existence, organizace jejich správy a soudnictví
• a) městská privilegia
• právním základem existence středověkých měst byla městská privilegia, která obyvatelé dostali od
zakladatele buď ihned při založení, nebo později
• předchůdcem privilegií byly takzvané výsady pro obchodní osady
• komunity nebo osady, které vykazovaly znaky města (např. hradby), nelze v pravém slova smyslu za
města vůbec považovat, pokud neměla městská privilegia
• privilegium ustanovilo vnitřní organizaci a správu, vymezilo povinnosti obyvatel, právo, kterým se řídili
a oprávnění vlastního výkonu soudnictví a správy
• největší nárůst měst můžeme sledovat během 13. a 14. stol. (hlavně z důvodu německé kolonizace)
• městská autonomie = právo vydávat vlastní předpisy
• městská samospráva = spravování svých záležitostí vlastními orgány
• větší míru samostatnosti získaly města od dob husitství
• b) rozdělení a organizace měst
• každé město mělo svého pána a podle toho se města rozlišovala
• I. svobodná města
• obyvatelé města svobodní, ze svobodných měst se postupně vyvinul městský stav
• mezi tato města patřila:
• 1. města královská - většina měst podřízena podkomořímu, jen některá přímo panovníkovi
• 2. města horní - podřízena královskému minsmistrovi
• 3. města věnná - pramen důchodů české královně, po smrti panovníka tvořila královnino věno
vdovské, které zajišťovalo její příjem financí, po smrti královny tvořila opět majetek království
• 4. ostatní - jejich důchody byly určeny jako příjem některých královských úředníků
• II. poddanská města
• města, která měla za pána napříkla biskupa, klášter nebo světské feudály
• bez nároku na zastoupení na zemském sněmu
• c) městská správa
• výkon správy byl záležitostí především měšťanů, pán pouze dohlížel nad výkonem správy
prostřednictvím svého úředníka (královský rychtář nebo fojt)
• I. podkomoří - hlavní úředník pro správu měst, jmenoval městskou radu na základě návrhu
odstupující rady
• II. městská rada - tvořena konšely, v čele purkmistr
• III. písař - vedl městskou agendu
• IV. velká obec - shromáždění všech svobodných příslušníků města, scházeli se výjimečně, protože
město spíše destabilizovali, důležitou roli hráli za husitství (poradní a kontrolní funkce)
• V. cechy - sdružení řemeslníků dle jejich specializace
6B: Právní úprava občanských práv a svobod 1848 - 1938

1. Právní úprava občanských práv a svobod 1848 - 1938
• a) 1848
• oktrojovaná Dubnová ústava
• zakotvovala občanská práva a svobody (svobodu osobní, tisku, ochranu listovního tajemství)
• b) 1849
• oktrojovaná absolutistická Březnová ústava
• jednotné státní občanství
• nedotknutelnost soukromého vlastnictví, rovnost před zákonem, nezávislé soudy, nesesaditelný a
neodvolatelný soudce
• připojení Listiny základních práv a svobod, která ustanovala občanská práva a svobody (svobodu
vyznání, vyučování, tisku, petiční právo, shromažďovací právo, spolčovací právo,…)
• c) 1851 - 1860
• Bachův absolutismus
• potlačení občanských práv a svobod, zachována jen rovnost občanů před zákonem a zrušení
poddanství a roboty
• Výpraskový patent (1854)
• norma pro policejní činnost zeměpanských orgánů
• zmocňovala tyto orgány vydávat právní předpisy, které sloužily k utlačování základních lidských
práv a svobod (např. zákaz vycházení od určité hodiny, zákaz shromažďování,…)
• na základě totoho patentu mohly být udělovány fyzické tresty (mužům holemi a ženám metlami)
• zrušen až roku 1927 Organizačním zákonem
• d) 1861
• Únorová ústava
• jako jediná nezakotvovala občanská práva a svobody
• e) 1867
• Prosincová ústava
• široká škála občanských svobod, na které později navázala i ČSR (např. rovnost před zákonem, rovný
přístup k úřadům, volnost stěhování, svoboda osobní, listovní a právo petiční, shromažďovací,
spolčovací, svoboda tisku, slova, víry a svědomí, vědy a volby povolání, ochrana národností a
soukromého vlastnictví)
• měla i negativní rysy - umožňovala policejní zásady do spolkové činnosti
• platila až do roku 1918, kdy byly některé její části recipovány do práva ČSR
• f) 1920
• Ústavní listina ČSR
• práva a povinnosti chápány jako dva odlišné póly, zakotveny byly v hlavě páté
• práva recipována z Prosincové ústavy, povinnost byla např. povinnost branná
• g) 1938
• Mnichovská dohoda
• omezení práva spolčovacího
• zdokonalení evidence obyvatel
• vznik politických stran jen za kontroly vlády
Dubnová ústava - 1848, oktrojovaná ústava udělená Ferdinandem I.

Březnová ústava - 1849, oktrojovaná ústava udělená Františkem Josefem I.
Bachův absolutismus - 1851-1860, absolutistická forma vláda v R-U
Výpraskový patent - 1854, norma pro policejní činnost zeměpanských orgánů
Silvestrovské patenty - 1851, legální základy pro Bachův absolutismus
Prosincová ústava - 1867, ústava ve které měly značné zastoupení občanská práva a svobody
Mnichovská dohoda - 1938, dohoda o postoupení zahraničních území Československa
7A: Instituty civilního práva do r. 1627
1. Instituty civilního práva do r. 1627
• a) lenní zřízení
• podstatou lenních vztahů bylo dělené vlastnictví
• I. vrchní (propůjčovatel objektu k užívání, senior, vrchní vlastník)
• II. užitkové (vazal)
• seniorem byl král nebo feudál, vazalem svobodný muž - šlechtic
• b) nedíl
• majetkové spoluvlastnictví, jehož účastníci byli navzájem pokrevně příbuzní
• důvodem vznikl byla pravděpodobně obava o uplatňování odúmrtního práva panovníka na majetek,
jehož vlastník zemřel
• c) svobodná držba nemovitostí
• I. dělené vlastnictví - léna
• II. svobodné vlastnictví - vlastnictví skutečné, majetek nepodléhal panovníkovi, ani lennímu právu
• III. dočasná držba - např. zástavní držba
• instituce vydržení - právo stanoví dobu, po kterou někdo nabývá majetek
• d) nesvobodná držba nemovitostí
• užívali poddaní, celý majetek byl ve vlastnictví feudála a půda se dělila na panskou a závislou
poddanskou
• na závislé poddanské půdě pracovali poddaní ve formě roboty a odváděli vrchnosti dávky
• poddaní měli k půdě právo užívací, feudál právo dispoziční
• e) ručení za vady věcí při koupi
• rozvoj v souvislosti s rozvojem směny, obchodu, výroby
• rozlišování vad právních a faktických
• I. právní vady - vady v právním vztahu prodávajícího k věci
• II. faktické vady - vady na věci jako takové
• f) lichva
• ve středověku zákaz lichvy (pocházelo z církevního učení Tomáše Akvinského)
• s rozvojem obchodu snaha o prolomení zákazu lichvy (obchodníci hledali způsob, jak lichvu obejít)
• po husitství zavedení povolené 10% úrokové míry
• později úrok snížen na 6%, což způsobilo další obcházení zákona
• g) ručení za závazky
• v nejstarších dobách životem, svobodou
• později ručení útokem na čest
• postupně i ručení majetkem = zástava
• další formou ručení bylo rukojemství, kdy se v případě nezaplacení dluhu věřitel obracel na dlužníka a
poté na ručitele (který případně ručil svým majetkem)
• h) právo dědické
• do doby husitství nerozvinuto, platilo odúmrtní právo panovníka
• později nárok všech nejbližších dědiců, k čemuž byl vždy vyžadován souhlas panovníka
• později uplatňování intestátní posloupnosti a testamenty
7B: Organizace veřejné správy v ČSR v letech 1918-1938

1. Organizace veřejné správy v ČSR v letech 1918-1938
• a) veřejná správa na počátku republiky
• existence Československého národního výboru (původně reprezentativní orgán loajální k monarchii,
poté centrum protirakouského odboje)
• Recepční norma recipovala předchozí zákon R-U a uváděla, že všechny úřady samosprávné i státní
jsou podřízené národnímu výboru
• později národní výbor ztratil svůj dohled nad správou, ale získal oproti tomu zákonodárnou a výkonnou
moc
• zřízení nejvyššího správního soudu a 12 ústředních úřadů
• zřízení úřadu ministerstva s plnou mocí pro Slovensko, ministerstva pro sjednocení zákonodárství a
organizaci správy
• zemský správní výbor pro Čechy nahradil bývalou rakouskou zemskou správní komisi
• na Moravě a ve Slezsku nejprve zůstaly původní zemské správní výbory z doby monarchie
• roku 1919 došlo ke sjednocení obecní samosprávy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
• novela obecního zřízení
• přejmenovávala orgány (obecní výbor na obecní zastupitelstvo a obecní představenstvo na obecní a
městskou radu)
• ustanovovala starostu a komisi, obecní senát
• c) Župní zákon z roku 1920
• dílčí reforma obecního zřízení z roku 1919, zásadně měnila veřejnou správu a “odrakoušťovala” spr.
• 21 žup dále členěných na okresy a obce, v čele župan
• župy řídilo ministerstvo vnitra
• orgány: župní zastupitelstvo, osmičlenný výbor, finanční komise
• v Čechách župní systém nefungoval, v Podkarpatské Rusi také ne (dosavadní uherská správa)
• Na Slovensku zákon fungoval
• od roku 1924 potřeba novelizace
• d) Organizační zákon z roku 1927
• formálně reorganizoval župy, ale ve skutečnosti šlo o zcela novou organizaci správy
• Slovensko poprvé samostatnou územní jednotkou
• likvidace samosprávných orgánů z R-U
• nové zřízení:
• I. země
• česká, moravskoslezská, slovenská, podkarpatská
• zemský úřad, zemské zast., zemský prezident, zemský výbor
• II. okresy
• okresní zast., okresní výbor, okresní hejtmanství
• III. obce
• obecná zast., obecní rada, starosta, komise
Recepční norma - 1918, stát jí recipoval dosavadní právní řád R-U

Župní zákon - 1920, zákon zřizující nové vyšší územně správní celky podobné dnešním krajům
Organizační zákon - 1927, zákon novelizující původní Župní zákon, který rušil župy
8A: Stát české koruny v době stavovské, jeho složení, orgány
1. Stát české koruny v době stavovské, jeho složení, orgány
• a) doba stavovská
• doba stavovská je období od r. 1434 - 1620 (začíná porážkou husitství a končí bitvou na Bílé Hoře)
• dochází ke znovuupevnění feudalismu, náběhům k absolutismu a pokusům o nastolení šlechtické
volební monarchie
• toto období lze považovat za vrchol právní kultury z důvodu rozsáhlé zákonodárné činnosti
• docházelo ke střetům mezi stavy šlechtickým a měšťanským
• charakteristickým pro toto období u nás je výrazný podíl stavů na výkonu správy, zákonodárné činnosti
a soudnictví
• 3 stavy:
• I. panský (= vyšší šlechta)
• II. rytířský (= nižší šlechta)
• III. městský (= měšťané královských měst)
• šlechta ve spolupráci s městy usilovala o upevnění otřesného feudálního řádu i státního aparátu
• před pádem doby stavovské, v době předbělohorské, nastoupili Habsburkové na trůn a vybudovali
správu, která posilovana panovníkovu moc, dala za vznik novým významným zákonodárným
projektům ovlivněným humanismem
• b) ekonomický rozvoj
• určujícím prvkem byl šlechtický velkostatek, který v pohusitském období prodělal obrovský vývoj
• podnikatelské snahy šlechty vedly ke konfliktům s městy, ta se cítila jejich ekonomickou expanzí
poškozena
• stavy se snažily omezovat panovníka a naopak (“jak silné jsou stavy, tak slabý je panovník” a naopak)
• c) Mírový projekt Jiřího z Poděbrad
• plán iniciovaný v 15. stol.
• po porážce husitů byl na trůnu konečně opět český panovník
• reagoval na řadu problémů a hrozeb
• v Evropě panovaly nepokoje a vnitřní rozpory
• upadala moc Papeže a německého císaře
• na jihovýchodě Evropy se objevili Turci
• ztrávňoval myšlenku o nastolení míru mezi státy, myšlenkou bylo vytvořit svaz národů, který by dbal na
zachování míru
• měl mít světský charakter
• měl být tvořen samostatnými suverénními státy
• neměla zde mít vliv církev ani německá říše
• nalezl své naplnění až při založení OSN
• d) organizace
• jednalo se o centralizovaný stát s vybudovanou zemskou a (v českých zemích) i krajskou správou
• za doby vlády Jiřího z Poděbrad došlo k upevnění státní administrativy, posílení autority královské
moci i mezinárodní prestiže
• e) orgány
• I. panovník
• Čechy - král, Morava a Lužice - markrabě, Slezsko - lenní pán a kníže
• vedle zásady dynastické princip volby krále
• při nastupování král musel potvrzovat práva stavům a často byl nucen je rozšiřovat
• pravomoci: moc vojenská, soudní, moc zákonodárná (omezeně - spíše sněmy), lenní moc, správa
regálů, moc církevní, finanční moc, správní moc
• král považován za “prima inter pares” = první mezi rovnými
• II. královská rada
• poradní orgán panovníka
• původně rada byla v rukách panstva, postupně však rozšířena i o zástupce vedlejších zemí, později i
nižší šlechta
• tvořena nejvyššími zemskými úředníky a přísedícími většího zemského soudu
• za doby vlády Ferdinanda I. byla vytvořena jeho tzv. “tajná rada”, která měla nahradit radu
královskou a která nebyla pod vlivem stavů
• III. královská kancelář
• jeden z nejdůležitějších orgánů
• v čele kacléř (většinou představitel nejvyšší šlechty), který odpovídal králi i stavům
• později přejmenováno na českou dvorskou královskou kancelář
• f) další orgány a úřady
• I. hejtmanství německých lén
• zvláštní úřad zřízený pro složitou správu zahraničních lén
• v čele králem jmenovaný hejtman
• II. královský mincmistr
• úředník spravující mincovní regál
• III. soudy s celostátní působností
• 1. komorní soud
• důvodem vzniku byla snaha panovníka čelit ovládnutí ostatních soudů šlechtou
• soudil i spory proti královské výsosti
• zprvu předsedal panovník, poté nejvyšší hofmistr
• 2. dvorský soud
• v jeho kompetenci spory o léna uvnitř státu a spory o odúmrtě
• 3. apelační soud
• zřízen po porážce protihabsburského povstání Ferdinandem I.
• první byrokratický soud v českých zemích
• významná role při sjednocování českého městského práva, ovlivnění praxe městských soudů
• IV. generální sněm
• vrcholný společenský orgán všech zemí českého státu, svoláván panovníkem, každý země 1 hlas
• V. zemští úředníci
• 1. nejvyšší purkrabí - panovníkův zástupce
• 2. zemský hofmistr - předsedal komornímu soudu
• 3. nejvyšší maršálek - spory týkající se šlechtické cti
• 4. nejvyšší komorník - finanční úředník
• 5. nejvyšší zemský sudí - řízení jednání zemského soudu
• 6. nejvyšší kancléř - v čele královské kanceláře, disponoval pečetí
• 7. dvorský sudí - předsedal dvorskému soudu
• 8. nejvyšší písař - vedení zemských desek
• 9. podkomoří - správa královských měst (s výjimkou horních a věnných)
• 10. purkrabí Karlštejnský
• 11. purkrabí kraje Hradeckého
• VI. menší úředníci
• např. purkrabí hradu Pražského, místokomorní, místosudí, místokancléř,…
Mírový projekt Jiřího z Poděbrad - 15. stol., ztrávňoval myšlenku o nastolení míru mezi státy
8B: Právo a správa v Protektorátu Čechy a Morava
1. Správa v Protektorátu Čechy a Morava
• a) historické souvislosti, Protektorát
• období od 16.3.1939 do 4.5.1945 označováno jako doba nesvobody
• protektorát vznikl výnosem A. Hitlera
• charakterizoval Protektorát jako autonomní samostatný útvar, který byl součástí Německé říše, který
ale nemohl vystupovat samostatně v zahraničí (tuto pravomoc převzala Německá říše)
• b) orgány
• I. ústřední orgány
• dvojího duchu - autonomní upravné říšskými zákony a říšské, autonomním orgánům nadřazené
• 1. autonomní
• hlavou státu prezident Emil Hácha
• protektorátní vláda (4 vládní kabinety)
• - s předsedou Rudolfem Beranem (ve spojení s odbojem)
• - s předsedou Aloisem Eliášem (ve spojení s odbojem)
• - s předsedou Jaroslavem Krejčím (nástroj prosazování okupační politiky)
• - s předsedou Richardem Bumerem (nástroj prosazování okupační politiky)
• 2. říšské
• hlavou říšský protektor
• dominantní postavení, přímo zastupoval A. Hitlera, zmocněnec říšské německé vlády
• 7.6.1939 vydáno nařízení, kterým protektor mohl vydávat vlastní vládní předpisy
• 4 protektoři (Neurath, Heydrich, Daluege, Frick)
• úřad protektora postupně ztrácel na významu a na významu sílil úřad státního ministra (K. H.
Frank)
• II. nižší orgány
• opět dvojího duchu - autonomní upravné říšskými zákony a říšské, autonomním orgánům nadřazené
• 1. autonomní
• postupně se správa dostává pod kontrolu říšských správních orgánů a vznikají oberlandráty
(vrchní zemské soudy), které byly přímo podřízeny protektorovi, poté státnímu ministrovi
• zřízení pracovního úřadu (v souvislosti se zavedením všeobecné pracovní povinnosti)
• III. soudní soustava
• opět dvojího duchu - autonomní upravné říšskými zákony a říšské, autonomním orgánům nadřazené
• 1. autonomní soudy
• nebyla zrušena žádná z dosavadních složek
• 2. říšské soudy
• pro příslušníky německé říše vytvořena nová soustava soudů (trojinstanční)
• zřízení 5 mimořádných soudů
• rozsudek okamžitě vykonatelný, nebylo proti němu možné podat žádný obranný prostředek
2. Právo v Protektorátu Čechy a Morava
• právo tvořily právní předpisy, které byly vydány protektorátními orgány + právní předpisy z preokupační
doby + právní předpisy Německé říše
• 7.6.1939 vydáno nařízení, kterým protektor mohl vydávat vlastní vládní předpisy
• uzákonění všeobecné pracovní povinnosti, pracovní knížky pro osoby od 14 let (usnadňovaly plošnou
evidenci obyvatelstva na území Protektorátu)
• absolutní omezení základních občanských práv (např. právo shromažďovací,…)
• zavedení dvojjazyčnosti, povinného vyučování němčiny na školách
Protektorát Čechy a Morava - 16.3.1939 - 4.5.1945, období nesvobody, státní útval součástí Německé říše
9A: Vznik rakouského soustátí a jeho společné orgány za absolutismu
1. Vznik rakouského soustátí
• řada vnitrostátních i mezinárodních příčin způsobila vznik habsburského soustátí, které bylo nejmocnější
říší střední Evropy a zaniklo až s koncem 1. SV
• po smrti Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče r. 1526 byl na trůn stavy dosazen Ferdinand I.
Habsburský, tak se otevřela cesta pro vybudování středoevropské velmoci
• pod tlakem takové hrozby byly české země finančně zatěžovány, docházelo k centralizaci a omezování
stavů, germanizaci, rekatolizaci
• třicetiletá válka ještě více upevnila panství Habsburků v zemích, které spadaly pod jejich vládu
• různorodost národnostní, ekonomická nevyrovnanost, nejednotnost nároků na vládu způsobily nutnost
centralizačních opatření
2. Společné orgány za absolutismu
• a) absolutistický panovník
• nedotknutelný, neodpovědný, nesesaditelný
• základem jeho moci byl rozvětvený byrokratický aparát a armáda
• hájil zájmy šlechty
• b) tajná rada
• její význam za absolutismu vzrostl, nebyla už jen poradním orgánem, ale rozhodovala autoritativně
sama
• vedle dvorských funkcionářů do ní byli dosazováni i nejvyšší úředníci jednotlivých států monarchie
• c) domácí a dvorská kancelář
• působí ve správě zahraničních záležitostí, v čele kancléř
• byl ji podřízen sbor diplomatických zástupců (velvyslanectví, vyslanecké úřady a konsuláty)
• d) státní rada
• ústřední orgán pro země rakouské a české
• 3 ministři, 3 státní radové a referendář
• přejala činnost dřívější tajné rady, kontrolovala činnosti správních orgánů
9B: Dekrety prezidenta republiky, kontinuita právního řádu a obnovení

právního pořádku
1. Dekrety prezidenta republiky
• dekretální normotvorba začala před počátkem fungování národního shromáždění
• prezident republiky vydal celkem 98 dekretů, týkaly se především obnovení právního pořádku, změn v
ústavě, správní organizace, retribucí, konfiskací, znárodnění,…
• a) Dekret č. 16/1945 úř. věst. čsl.
• o potrestání nacistických zločinců, zrádců, pomahačů a o mimoř. lid. soudech / retribuční dekret
• platný jen pro území Čech, na Slovensku se neuplatnil (tam bylo vydáno jiné nařízení)
• stanovil že po dobu zvýšeného ohrožení platí přísnější tresty pro v dekretu uvedené trestné činy a pro
jejich rozhodování zřizoval mimořádné soudy
• stanovení nových trestných skutků (např. členství a výkon vedoucích funkcí v nacistických a
fašistiských org.)
• mezi běžné tresty patřilo i zařazení do zvláštních nucených pracovních táborů či trest smrti (oběšením)
• b) Dekret č. 138/1945 úř. věst. čsl.
• o trestných proviněních proti národní cti / malý retribuční dekret
• platný jen pro území Čech
• platil podpůrně, obsahoval pouze ty skutky, které nemohly zasáhnout mimořádné lidové soudy
vzhledem ke své věcné příslušnosti
• tresty ukládaly okresní národní výbory (vězení, pokuta, veřejné pokárání)
• c) Dekret č. 18/1944 úř. věst. čsl.
• o NV a Prozatimním NS
• jako prozatimní orgány veřejné správy měly vznikat místní, okresní a zemské výbory podřízené vládě
• z těch mělo vzniknout Prozatimní NS (prozatimní nejvyšší zákonodárný org.)
• d) Ústavní dekret č. 3/1945 úř. věst. čsl.
• o výkonu moci zákonodárné v přechodném období
• prezident se zde zmocňoval pokračovat s vydáváním dekretů na osvobozeném území, nemusel
vyžadovat poradní správu
2. Kontinuita právního řádu a obnovení právního pořádku
• a) kontinuita
• zajištěna obnovením orgánů ČSR + dekrety prezidenta republiky
• b) právní pořádek
• u nás platila obnova právního řádu (vyplývá tak z dekretu 11) - Ústava 1920 + dekrety prezidenta
republiky + nařízení české národní rady + ústavní zákony
Dekret č. 16/1945 - o potrestání nacistických zločinců, zrádců, pomahačů a o mimořádných lid. soudech
Dekret č. 138/1945 - o trestných proviněních proti národní cti
Dekret č. 18/1944 - o NV a Prozatimním NS
Dekret č. 3/1945 - o výkonu moci zákonodárné v přechodném období
10A: Postavení a vztah českého státu ke Svaté říši římské (Zlatá bula sicilská,
Zlatá bula Karlova)
1. Postavení a vztah českého státu ke Svaté říši římské (Zlatá bula sicilská, Zlatá bula Karlova)
• frančtí a němečtí panovníci usilovali o ovládnutí a podmanění českého státu
• český stát nikdy nebyl lénem německého císaře a vztah k říši tak byl vždy zvláštní
• poměr českého státu se změnil získáním královského titulu pro české panovníky, nebylo tak tedy
možné, aby byl český král vazalem
• konečnou úpravu přinesly následující dokumenty
• b) Zlatá bula sicilská
• 1212
• první podstatný právní dokument, písemně upravovala vztah českého státu k říši
• udělil ji Fridrich II. jako odměnu za podporu Přemyslu Otakaru I.
• ustanovovala právo domácí volby panovníka
• zajišťovala dědičný královský titul pro české panovníky
• zakládala zásadní jednotu a nedělitelnost státu
• závazky z ní vyplývající byly spíše formální
• účast krále na říšských dvorních sjezdech, na římské korunovační jízdě římských císařů
• c) Zlatá bula Karla IV.
• 1356
• potvrzovala vnitřní mezinárodní suverenitu
• výslovně udávala nezávislost českého státu
• přiznávala českému králi hodnost arcičíšníka a s tím spojenou funkci kurfiřta
Zlatá bula sicilská - 1212, listina zajišťující dědičný královský titul a domácí právo volby panovníka
Zlatá bula Karlova - 1356, listina udávající nezávislost českého státu, přiznávající funkci arcičíšníka a kurfiřta
10B: Vývoj práva v první ČSR

1. Vývoj práva v první ČSR
• právní dualismus vyžadoval nutnost sjednocení, což způsobilo vznik nového Ministerstva unifikace (za
úkol měli kodifikaci unifikace)
• a) trestní právo
• nejrychlejší změny
• změny nahradily ustanovení, která byla v platném trestním zákoníku a která se týkala ochrany
monarchy
• zřizovaly státní soud
• ustanovovaly tresný čin provinění u mladistvých (osoby mezi 14. a 18. rokem věku)
• ustanovovaly nezletilé, trestně neodpovědné osoby (pod 14 let)
• nově zákon o ochraně a cti, který řešil problematiku újmy na cti
• b) civilní právo
• vznik společné komise pro unifikaci a kodifikaci soukromého práva, ta pracovala na občanském
zákoníku
• občanský zákoník vycházel z ABGB
• občanský zákoník rovněž zaváděl právo zásahu státu do vlastnického práva = pozemkovou reformu
• ta vycházela z toho, že zde bylo velké množství půdy, kterou vlastnilo málo lidí a na východě bylo
plno lidí bez půdy
• pojí se s ní Záborový a následně Přídělový zákon (Záborový zákon zabíral zemědělskou půdu nad
150 hektarů, obyčejnou půdu nad 250 hektarů a přiděloval ji drobným dělníkům, rolníkům, zbytkové
statky většinou připadly poslancům a politikům)
• c) obchodní právo
• nejdelší kodifikace v této oblasti
• dokončení Zákona o novém obchodním zákoníku až v r. 1937
• později vydána řada moderních zákonů (např. Zákon o vkladových knížkách, Zákon směnečný a
šekový,…)
11A: Vývoj soudnictví a procesního práva do r. 1627
1. Vývoj soudnictví a procesního práva do r. 1627
• a) předstátní soudnictví
• o nejdůležitějších věcech rozhodovala rodová rada
• postupně docházelo ke slučování vícero rodů do kmenů
• řídilo se především obyčeji (ty přecházely z generace na generaci, např. krevní msta)
• b) Velká Morava
• v čele stál vládce obklopen bojovníky, se kterými se pravděpodobně při rozhodování radil
• k řešení sporů docházelo na úrovni hradišť, spory rozhodoval správce hradiště
• řídilo se opět především obyčeji, pramenem práva byl Zákon sudnyj ljudem
• c) počátky českého státu
• spory řešeny převážně na dvorských sjezdech
• zachována byla hradská organizace, kde spory rozhodovali hradští sudí, nejvyšším soudním orgánem
v zemi byl však panovník
• řídilo se stále hlavně obyčeji, ale obyčejové právo už bylo velmi propracované (ustálená pravidla v
řešení sporu, provádění důkazů a vydávání rozsudků,…), první zmínky o ordálech
• d) období feudalismu
• I. raný feudalismus
• centralizace a vyvváření zemských sněmů a soudů
• spory rozhodoval stále hradský sudí, na centrální úrovni se stále rozhodovalo na dvorských sjezdech
• pramenem práva stále právo obyčejové, velmi rozšířené ordály
• II. vrcholný feudalismus
• nahrazení hradské správy krajskou, nejvýzn. soudnictví zemské, dvorské, městské, církevní,…
• spory rozhodovalo více subjektů dle různých právních řádů
• pramenem práva bylo stále právo obyčejové, začíná se však objevovat první kodifikace Ius regale
montanorum, právní knihy a nařízení panovníka
• e) doba husitská
• zastavení činností centrálních soudů, zemského soudu, krajských soudů
• zachování městských soudů
• mezi prameny se zařadily Čtyři pražské artikuly
• stavovská monarchie
f)
• tři centrální soudy - dvorský (šlechta), komorní a apelační, dominantní soudnictví šlechtické, soudní
moc byla rozdělena mezi krále a stavy (panovník ji však vykonával spíše formálně)
• častá právní kolize způsobená konflikty mezi příslušníky stavoských skupin, řešením měla být
Smlouva svatováclavská
• pramenem stále právo obyčejové, důkazní prostředky racionální i iracionální (přísahy, ordály, mučení,
…), řízení rozhodčí i smírčí
• soudní soustava stavovského státu:
• I. soudy šlechtické
• 1. větší soud zemský - nejvýznamnější pro šlechtu, všechny spory
• 2. soud komorní - všechny spory kromě sporů o svobodné šlechtické statky, které příslušely jen
většímu soudu zemskému
• 3. menší soud zemský - majetkové spory do určité sumy
• 4. soud dvorský - lenní a odúmrtní spory
• 5. soud purkrabský - spory z dlužních úpisů a smluv
• 6. soud mezní - spory o hranice pozemku
• 7. soud českého zemského maršálka - spory o posloupnost rodů, přednost rodů, otázky cti
• II. soudy měšťanské
• 1. soudy městské - v každém městě, závažnější spory řešil soud městské rady
• 2. soud apelační - odvolání od soudů městských
• III. další soudy
• církevní, soudy výrobního odvětví, vrchnostenské,…
• proces:
• I. přípravné řízení
• II. líčení pře
• III. exekuce
Nejvyšší soudní
Rozhodující orgán Pramen práva Soudy
orgán
rodová / rodová / kmenová

PŘEDSTÁTÍ obyčejové p. ne
kmenová rada rada
obyčejové p.
vládce + sbor
VELKÁ MORAVA správce hradiště (Zákon sudnyj ne
bojovníků
ljudem)
rozvinuté
hradský sudí,
POČÁTKY STÁTU panovník obyčejové p. ne
dvorské sjezdy
(ordály)
rozvinuté
hradský sudí,
RANÝ FEUDALISMUS panovník obyčejové p. ano
dvorské sjezdy
(ordály)
nahrazení hradské rozvinuté

organizace obyčejové p.
krajskou (ordály), právní
VRCHOLNÝ
panovník (soudnictví knihy, nařízení ano
FEUDALISMUS
zemské, dvorské, panovníka, 1.
městské, církevní a kodifikace (I. regale
patrimoniální) montanorum)
rozvinuté
obyčejové p.
zastavení činnosti centrálního soudu, (ordály), právní
HUSITSTVÍ zemských soudů a krajských soudů, knihy, nařízení ano
zachovány jen soudy městské panovníka, další
prameny (4 pražské
artikuly)
rozvinuté
obyčejové p.
(ordály), právní
STAVOVSKÁ panovník (již dvorský, komorní a knihy, nařízení
ano
MONARCHIE spíše formálně) apelační soud, panovníka, další
prameny
(Svatováclavská
smlouva)
Zákon sudnyj ljudem - 9. stol., soudní zákon pro laiky

Ius regale montanorum - 14. stol., zákoník horního práva v českých zemích
Čtyři pražské artikuly - 1420, požadavky husitů na katolickou církev
11B: Mnichovská dohoda a její důsledky
1. Mnichovská dohoda a její důsledky
• a) Mnichovská dohoda
• roku 1938 začaly protičeskoslovenské akce domácích Němců a fašistického Německa
• na jaře roku 1938 došlo k připojení Rakouska k Německé říši, což způsobilo ještě větší hrozbu
• K. Henlein (šéc civilní správy okupačních vojsk) stupňoval své požadavky a vyhlásil je v Kralových
Varech na stranickém sjezdu
• 12.9.1938 štvaný proslov proti ČSR, který byl signálem pro ozbrojený puč Němců v pohraničí
• 15.9.1938 se britský premiér Chamberlain setkal s Hitlerem a s Francií se dohodl o postoupení území
ČSR Hitlerovi
• na opakovaný nátlak dohodových mocností se ČSR vláda podřídila a vyvolala obrovské demonstrace
• 22.9.1938 Hitler předložil další své územní požadavky Chamberlainovi
• 23.9.1938 došlo k mobilizaci ČSR, což Hitlera přimělo začít vyhrožovat anglické vládě, aby ČSR přijala
jeho podmínky, jinak Anglii vypoví válku
• 29.9.1938 - 30.9.1938 proběhla konference v Mnichově
• ráno podepsaly dohodové mocnosti Mnichovskou dohodu, která byla ČSR nadiktována
• čeští velvyslanci nepřítomni, pouze čekali na výsledek
• 30.9.1938 ČSR přijala dohodu
• b) důsledky
• odstoupení oblastí, jejichž obyvatelstvo z 50% tvoří Němci (nové vytyčení hranic)
• zákaz přemisťování civilních a vojenských zařízení
• nucené propuštění vězněných sudetských Němců odsouzených za politické delikty
• postoupení některých dalších oblastí Polsku, Maďarsku
• ztráta asi 2/5 průmyslového vlastnictví a asii 1/3 zemědělského potenciálu
• ztráta 5 milionů obyvatel
• narušení systému železniční a silniční dopravy
Mnichovská dohoda - 29.9.1938, dohoda o postoupení pohraničních území Československa Německu

12A: Vývoj trestního práva do r. 1627
1. Vývoj trestního práva do r. 1627
• a) trestní právo - vývoj
• pojetí středověkého trestního práva bylo naprosto odlišné od současného moderního práva (to má
kořeny až v 18. stol.)
• trestní právo nejprve spočívalo ve svépomoci, kdy veškeré útoky na jednotlivce či majetek řešil sám
napadený jednotlivec, nebo jeho okolí
• středověká soukromá msta vrcholí mstou krevní, nebo náhradou (vyhnání viníka, kompenzace,…)
• raně středověký stát chránil jen panovníka a jeho zájmy
• s nástupem křesťanství začalo docházet k prosazování křesťanských zásad do práva
• právo různými způsoby sankcionovalo nedodržování zeména křesťanských nařízení, čehož důkazem
jsou např. Dekreta Břetislavova
• s upevňováním panovníkovi moci začala být svépomoc svým způsobem jejím ohrožením (zejména
hrozila řetězová krevní msta a s ní spojené násilí)
• to způsobilo omezování svépomoci a převedení výkonu spravedlnosti do rukou autority - vznik soudů
(stíhání jedince za usmrcení však zůstávalo po dlouhou dobu v iniciativě soukromé)
• 13. stol. dalo za vznik institutu popravy, kterou vykonávali poprávci
• v souvislosti s tímto nově vzniklým institutem začal vznikat i institut psaní, na jehož základě byly
stíhány osoby (= psanci), které se dopustily hrdelního zločinu (za psance měl být považován každý,
kdo bránil ve výkonu moci státu nebo činil násilí na druhých)
• jména a podpisy psanců si poprávci mezi sebou předávali a zajišťovalo se tak jejich stíhání v celé zemi
• k aktivnímu zákroku proti psanci byl oprávněn každý člen společnosti
• od 15. stol. se začalo připouštět, že by měla být dopadnému psanci dána možnost hájit se a očistit
• od 14. stol. začala být svépomoc až na některé výjimky postihována (jednalo se o protiprávní svémoc)
• přestože byla svépomoc již zakázána, stále docházelo k tichým válkám a krevní mstě mezi šlechtici
• v 14. stol. vznik nového procesu inkvizičního
• v 15. a 16. stol. vývoj trestního práva směřoval k upevnění postavení státu a stavů
• do popředí vystupuje ochrana státu, bezpečnosti, pořádku a úředníků
• postupně se rozvíjely i přitěžující a polehčující okolnosti (např. trestný čin spáchaný v noci byl
způsoben strachem ze tmy)
• po celém období možnost smírného vyrovnání mezi pachatelem a obětí, případně příbuznými oběti
(nemajetným obětem se více vyplatilo smluvní udobření a kompenzace)
• formulace deliktů vyvrcholila úpravou z 16. stol., delikty byly rozděleny do několika skupin (činy proti
státu, proti víře, proti mravnosti čili delikty pohlavní, proti životu, zdraví a cti, majetkové)
• b) tresty
• tresty měly zejména symbolický charakter, účelem byla odplata, pomsta, zastrašení
• o systematizaci se pokusil až Koldín, který v jeho zákoníku rozlišil druhy trestů na tresty hrdelní, tresty
mrzačící a tělesné, tresty směřující k poškození cti a tresty kolektivní
• v případě zahájení řízení na základě soukromé žaloby často zněla žaloba na odškodnění, nikoliv na
přímé potrestání pachatele
• možnost omilosnění, na které měly vliv přímluvy a záruky rodiny, sousedů a přátel, které přesvědčily
žalobce
• při ukládání trestů soudci přihlíželi ke společenskému postavení oběti a pachatele
• některé tresty čestnější než jiné (např. setnutí mečem se pokládalo za čestné, oběšení však za
dehonestující)
Dekreta Břetislavova - 1039, nejstarší česká právní památka

Koldínův zákoník - 1579, kodifikace městského práva
12B: Právní vývoj Druhé republiky
1. Právní vývoj Druhé republiky
• a) druhá republika
• období trvající pouze 167 dní (od Mnichova po Protektorát)
• b) Žilinská dohoda
• 6.10.1938
• požadavek autonomie slovenska
• dohoda o společném prosazování červnové osnovy Zákona o autonomii slovenska
• současně vydán Manifest slovenského národa výkonným výborem Ludové strany, obsahem:
• požadavek nároku na sebeurčení
• podporování boje proti židovské ideologii
• přijímání Mnichova
• současné ustanovení J. Tisa ministrem pro správu Slovneska a následné jmenování celé slovenské
vlády (která byla však součástí vlády ústřední)
• předseda ústřední vlády Syrový potvrdil snahu přetvořit stát dle naprosté rovnosti Čechů, Slováků a
Rusínů
• po vrozu fašismu byly na území Slovenska legalizovány a podporovány ozbrojené oddíly Hlinkovy
gardy
• c) ÚZ o autonomii slovenskej krajiny a pravomoc slovenských orgánů
• schválena po překonání rozporů mezi českou a slovenskou stranou 19.11.1938 společně se Zákonem
o autonomii Podkarpatské Rusi
• pravomoc orgánů:
• I. Národní shromáždění - změna ústavy, otázky obrany státu a zahraniční politiky, hosp., fin.,…
• II. Sněm slovenskej krajiny - správa všech ostatních věcí na Slovensku
• III. Celostátní vláda - užší, taxativně vymezený rozsah pravomocí na Slovensku
• IV. Slovenská vláda - správa všech ostatních věcí na Slovensku, které neměla v pravomoci
celostátní vláda
• d) abdikace prezidenta E. Beneše a volba E. Háchy
• prezident Beneš odstoupil z funkce, aby se stal ústřední osobností odboje
• jeho nástupcem byl vybrán Emil Hácha
• ve stejný den podala demisi vláda Syrového a novou vládu sestavil Rudolf Beran, došlo ke
jmenování pětičlenné slovenské a dvoučlenné podkarpatskoruské vlády
• e) omezení demokratických svobod a samosprávy
• zavedena předběžná cenzura tisku
• omezení práva spolčovacího
• politické strany pod kontrolou vlády (rozpuštění komunistické strany)
• f) zánik
• 14.3.1939 zánik Česko-Slovenské republiky a vyhlášení samostatného Slovenského štátu
Druhá republika - 1.10.1938 - 14.3.1939, Česko-Slovenská republika trvající jen 167 dní
Žilinská dohoda - 6.10.1938, dohoda o společném prosazování autonomie Slovenska
ÚZ o autonomii slovenskej krajiny a pravomoc slovenských orgánů - 19.11.1938
13A: Obnovené zřízení zemské, Novelly a Deklaratoria
1. Obnovené zřízení zemské
• 1627
• obnovovalo absolutismus
• vydáno Ferdinandem II. bez souhlasu stavů na zemském sněmu
• přineslo:
• zavedení němčiny jakožto úředního jazyka a její zrovnoprávnění s češtinou
• jakýkoliv zásah do panovníkových práv přinášel trest smrti
• Koruna česká vyhlášena ze dědičnou v Habsburském rodě do vymření posledního mužského potomka
• katolictví prohlášeno za jedinou povolenou víru (ti, kteří se nechtěli podvolit, museli opustit zemi, což
způsobilo obrovské emigrace)
• udělovat obyvatelské právo (= inkolát) mohl jen panovník, povyšovat do vyššího stavu také
• nejvyšší úředníky mohl jmenovat a odvolávat jen panovník, odpovědni jen jemu
• rozsudky vydávány jménem krále, svrchovaný zemský soud, zákaz soudit dle obyčejů
• připojení Svatováclavské smlouvy z roku 1517 a Narovnání o hory a kovy z roku 1534
• stavy:
• I. duchovní
• II. panský (vyšší šlechta)
• III. rytířský (nižší šlechta)
• III. stav města
2. Novelly a Deklaratoria
• dodatky připojené na Moravě roku 1640
• zmírnily, specifikovaly strohý absolutistický ráz textu
• povolovala zákonodárnou iniciativu sněmu při předběžném souhlasu panovníka či jeho zástupce
Obnovené zřízení zemské - 1627, zřízení znamenající obnovení absolutismu

Smlouva o hory a kovy - 1534, dodatek Vladislavského zřízení
Novelly a Deklaratoria - 1640, dodatky připojené k Obnovenému zřízení na Moravě
13B: Prozatímní státní zřízení ČSR v emigraci

1. Prozatímní státní zřízení ČSR v emigraci
• po vytvoření Protektorátu a vzniku Slovenského štátu Československá republika přestala fakticky
existovat a její velkou část okupovala německá armáda
• podle práva však Československá republika existovala i nadále
• základem tohoto zřízení byl protest, který proti německému postupu v Čechách a na Moravě podaly
dohodové mocnosti, toto stanovisko potvrdil i E. Beneš, který se postavil do čela druhého
československého odboje
• b) vznik zahraničního odboje
• dlouhodobý nezdar vytvořit prozatimní exilovou vládu
• 17.10.1939 došlo k vytvoření Československého národního výboru vedeného Benešem
• do konce roku jej uznala i Francie a Velká Británie, jako orgán, který měl zastupovat v zahraničí
československý národ a řídit vládu ve Francii
• c) mezinárodní uznání
• Benešovy snahy uznání výboru za prozatimní vládu
• dosáhnout toho se mu podařilo až po porážce Francie
• Velká Británie jej uznala s výhradami, které se týkaly poválečných hranic a jurisdikce nad
československými příslušníky německé národnosti na britském území
• prezidentem se prohlásil sám Beneš, který argumentoval tím, že jeho rezignace byla učiněna pod
nátlakem
• prezidentem byl až do doby, než bylo možné zvolit nového prezidenta
• k definitivnímu uznání došlo až po porážce SSSR r. 1941
• d) exilové zákonodárství
• normotvorná činnost vykonávána ústavními dekrety, dekrety prezidenta republiky a nařízeními vlády
• jejich právním základem se stal Dekret o prozatimním výkonu moci zákonodárné
• více viz otázka 9B
• e) exilová vláda a její složení
• I. státní rada
• poradní orgán prezidenta a prozatimního st. zřízení v emigraci
• 40 členů jmenovaných prezidentem na 1 rok
• podávala poradní zprávy o otázkách, které ji prezident podal k posouzení
• II. právní rada
• poradní a kvazisoudní orgán podávající právní posudky při přípravě normativních aktů exilového st.
zřízení
• členi jmenováni prezidentem
• f) snaha o mezinárodní obnovu ČSR
• Smlouva o ČS ozbrojených silách na území VB byla uzavřena s Velkou Británii a pojednávala o
organizování českých leteckých jednotek v rámci Royal Air Force a jejich účast v bitvě o Velkou
Británii, zároveň byla jedním z nejdůležitějších úkonů zahraničního odboje
• dohoda o spojení zdrojů pro poválečnou obnovu Velké Británie a Česloslovenska
• podobné dohody o vybudování vojenských jednotek uzavřela vláda i se SSSR
• obnovu Československa zásadně ovlivnily dobré vztahy se SSSR (dokládané jejich dohodou o
přátelství a vzájemné pomoci)
• g) snaha o oduznání Mnichova
• Velká Británie vyjádřila názor, že Mnichovská dohoda byla řádná mezinárodní smlouva a byla
zneplatněna až německým zákrokem vůči zbytku ČSR
• podle výboru Charlese de Gaulla byla Mnichovská dohoda neplatná od počátku
• nová italská vláda rovněž prohlásila Mnichovskou dohodu za neplatnou od počátku
• h) závěrečná fáze
• soustředení se na obnovení právního řádu státních orgánů osvobozeného ČSR
• větší a větší projevy názorů moskevského vedení komunistické strany a tlumočení požadavků
Benešovi
• vydání Dekretu o dočasné správě osvobozeného území Republiky československé
• vykonával Úřad pro správu osvobozeného území vedený delegátem F. Němcem
• řídil se předpisy vydanými do Mnichova, dekrety a nařízeními exilové vlády
• základem obnovení se stal Dekret o obnovení právního pořádku
• více viz otázka 9B
14A: Reformy Marie Terezie a Josefa II. v oblasti správy a právního řádu
1. Reformy Marie Terezie a Josefa II. v oblasti správy a právního řádu
• tyto reformy zasáhly do všech oblastí
• a) oblast církevní
• Toleranční patent vydaný r. 1781 způsobil zrušení výlučného katolického náboženství a připustil další
vyznání (např. i pravoslavné), nejednalo se však o zrovnoprávnění, pouze o toleranci
• Manželský patent vydaný r. 1783 ponechal církevní formu sňatku, ale manželské spory byly vyjmuty z
kompetence církevních soudů (řešily je jen soudy světské)
• b) poddanské reformy
• roku 1781 rovněž došlo k vydání Patentu o zrušení nevolnictví, který rušil administrativní připoutání
poddaných k půdě, což způsobilo to, že od této chvíle mohli lidé odcházet do měst za prací, dávat děti
do škol, uzavírat sňatky mimo území svého pobytu a další (ke zrušení roboty však zatím nedošlo)
• c) správní oblast
• dochází k reorganizaci krajského zřízení - území státu znovu rozděleno na 16 krajů v čele s hetjmany
• městské rady zmeněny na magistráty, které se svou povahou staly státními úřady a vykonávaly i
činnost soudní
• d) soudní oblast
• reorganizace soudů:
• I. instance - zemský soud, městské soudy, soudy vrchnostenské
• II. instance - Pražský soud apelační
• odvolací soud pro všechny země
• III. instance - Česká dvorská kancelář
• později došlo ke zrušení a místo ní ke zřízení Nejvyššího soudního úřadu se sídlem ve Vídni
• e) procesní změny
• nejdůležitější změnou bylo zavedení zásady oficiality v trestním řízení (účastníkům byla dána zákonná
povinnost zahajovat trestní řízení z úřadní povinnosti)
• důsledné zavedení písemného procesu
• zavedení zásady inkvizičního procesu, v jehož řízení musely nově být uplatněny důkazní prostředky
Toleranční patent - 1781, zrušil výlučné katolické náboženství

Patent o zrušení nevolnictví - 1781, zrušil připoutání poddaných k půdě
14B: Ústavní a právní vývoj Slovenské republiky 1939-1945

1. Ústavní a právní vývoj Slovenské republiky 1939-1945
• a) vznik Slovenské republiky
• 14.3.1939
• J. Tiso svolal zasedání krajského sněmu v Bratislavě, na tomto sněmu podala dosavadní vláda demisi
a Tiso rovnou navrhl vyhlášení Slovenské státní samostatnosti, která byla tajně odhlasována
• přijetí Zákona o samostatném slovenském státě
• došlo ke jmenování vlády, které byla přiznána veškerá vládní a rozhodovací moc s neomezenou
nařizovací pravomocí
• Slovensko se podvolilo Hitlerově ochraně
• nucené přijetí Ochranné smlouvy pro Slovensko, která výrazně omezila suverenitu Slovenské rep.
• Německo si vynutilo určitá území na Slovensku, kde měla být zbudována vojenská zařízení
• Německo se zavázalo na dobu 25 let chránit nezávislost a integritu území výměnou za slovenské
ústupky
• došlo k přijetí Ústavy, která se inspirovala vzory z Německa, Itálie, Španělska

• I. prezident
• ustanoven Josef Tiso na období 7 let (nakonec však svou funkci zastával až do zániku státu)
• II. sněm
• 80 členů volených v tajných volbách
• reálně nefungoval
• III. vláda
• předseda + 8 ministrů
• ústava upravovala také činnost 3 politických stran, vedoucí postavení měla však Hlinkova ludová
strana, která prohlašovala, že se slovenský národ podílí na státní moci prostřednictvím právě této
strany
• b) charakter samostatnosti Slovenské republiky
• Hitler garantoval existenci Slovenského státu Ochrannou smlouvou, kterou formálně navrhlo Slov.
• omezovala suverenitu Slovenska
• zavazovala Slovensko vykonávat zahraniční, hosp., brannou politiku jen v úzké dohodě s Něm.
• vyhrazovala slovenské území, na kterém bylo možné budovat vojenská zařízení
• Slovensku garantovala ochranu nezávislosti ze strany Německa
• přijetí Protokolu o hospodářské a finanční spolupráci (1939)
• pod německou kontrolu se dostalo slovenské peněžnictví a národní banka
• přijetí Smlouvy o vojenském hosp. (1940)
• Německo pomocí této smlouvy ovládlo nejvýznamnější slovenské podniky s vojenským významem
• produkce podniků byla dodávána Německu na úvěr, k jehož splacení nikdy nedošlo
• dosazování berátorů, kteří byli nástrojem prosazování německého vlivu do slovenských úřadů
• Ribbentropovo určení udávalo, kdo a jaký ministerský úřad bude v slovenské vládě zastávat v r. 1940
• celkově byl poměr Slovenska k říši spíše vazalský, Německo považovalo Slovensko za satelitní útvar,
příklad vzorového uspořádání pro státy malých národů, samostatnost měla jen fiktivní charakter
• na podzim 1944 vyvrcholila faktická okupace území, na kterém se vedly vojenské operace
• c) slovenské protižidovské zákonodárství
• protižidovsky se projevovala Hlinkova ludová strana
• docházelo k vydávání různých protižidovských vládních nařízení
• vyřazování židů z veřejného a hospodářského života
• stěžování přístupu k výkonu určitých povolání
• komplikování přístupu do škol
• revidování udělených živnostenských opatření a další
• byla připuštěna dobrovolná emigrace židů
• v polovině r. 1940 došlo k vyostření židovské otázky, kdy pod nacistickým tlakem začalo Slovensko
uplatňovat Německý vzor vypořádání se s židovskou otázkou - přijetí ústavního zákona, který udělil
vládě plnou moc k vyřešení židovského problému
• židé přišli o povolání, majetek, občanská a lidská práva
• přijetí Židovského kodexu (1941), který udával rasové kritérium pro určování, kdo je a kdo není židem
• postupné násilné vyvážení židů na návrh nacistů (za každou osobu platila slovenská vláda Německu
5000 korun)
• slovenské státní orgány prováděly genocidu na vlastním obyvatelstvu
• d) zánik Slovenské republiky
• důvody:
• vojenské neúspěchy Německa podlomovaly jeho stabilitu
• mnozí obyvatelé se stavěli na odpor proti Hlinkově ludové straně
• vznik ilegální Slovenské národní rady jako společného ústředního orgánu protifašistického odboje
• jeho programem byla tzv. Vánoční dohoda, která připouštěla obnovení ČSR na principu rovný s
rovným
• Slovenské národní povstání na konci srpna 1944 se veřejně přihlásilo k ideje obnovené ČSR a proti
fašismu
• poslední atributy ludáckého režimu zanikly
Vznik Slovenské republiky - 14.3.1939

Ochranná smlouva pro Slovensko - 1939, garantovala existenci Slovenského státu za jeho ústupky Něm.
15A: Kodifikace trestního práva za Marie Terezie a Josefa II.

1. Kodifikace trestního práva za Marie Terezie
• a) Trestní zákoník Marie Terezie (1768), Tereziána
• na svou dobu velice zaostalý zákoník
• hlavním a rozhodujícím důkazním prostředkem byla nově tortura (= mučení za účelem doznání se)
• zákoník respektoval postavení obžalovaných (někteří byli z tortury vyjmuti, například šlechtici s
výjimkou urážky majestátu, těhotné ženy, osoby starší 60 let, duševně choří, děti do 14 let)
• presumpce viny
• právní pomoc - soudce byl soudcem, žalobcem i obhájcem zároveň
• tresty měly charakter msty
• dovoloval stíhat i zločiny, které v zákoníku nebyly výslovně uvedeny (sine lege)
• stanovení hierarchie zločinů:
• I. nejtěžší zločiny
• urážka majestátu, zločiny směřující proti Bohu a církvi, zločiny směřující proti regálům
• II. klasické zločiny
• vražda, zabití, trestné činy směřující proti morálce a cti
• III. čarodějnictví
• poslední případ z r. 1776
2. Kodifikace trestního práva za Josefa II.
• a) Trestní zákoník Josefa II. (1787), Josefina
• technicky dokonalý, stručný a úplný zákoník
• vycházel z úměrnosti mezi jednání a udělením trestu
• tresty měly za účel převychovat pachatele
• upuštění od feudálních trestů
• zrušení trestu smrti
• na rozdíl od Tereziány úplný výčet kriminálních zločinů a přestupků a uzákonění “žádného zločinu bez
zákona”
• bere v úvahu přitěžující i pohlehčující okolnosti
• ruší zločiny proti náboženství (od této chvíle jen přestupek)
• nezná delikt čarodějnictví
Constitutio Criminalis Theresiana - 1768, trestní zákoník Marie Terezie

Constitutio Criminalis Josephina - 1787, trestní zákoník Josefa II.
15B: Ústavní vývoj ČSR 1945-1960, Ústava 9. května 1948

1. Ústavní vývoj ČSR 1945-1948
• po skončení 2. SV na jaře roku 1945 nastal chaos v právním systému z důvodu platnosti různých
právních řádů
• z dekretu č. 11 vyplývala obnova právního řádu, která měla spočívat ve složení Ústava z r. 1920 +
dekrety + nařízení ČNR + ústavní zákony
• Košický vládní program vyžadoval sestavení nové ústavy a ústavního pořádku
• potřeba parlamentu - ustanovení parlamentu prozatimního
• 200 poslanců českých a 100 slovenských
• zákonodárná pravomoc
• ústavodárná pravomoc jen v nejnutnějších případech
• potvrzení funkce prezidenta E. Beneše
• docházelo k zásadnímu střetu mezi komunistickým proudem a dalšími
• začátek procesu znárodňování (již na základě benešových dekretů)
• nutnost dokončení pozemkové reformy
• nevyřešené otázky jako například existence ústavního soudu či autonomie Slovenska
• v r. 1948 nastal komunistický převrat a během dvou měsíců došlo k dokončení návrhu nové ústavy
2. Ústava 9. května 1948
• květnová ústava, vyhlášena jako Ústavní zákon č. 150/1948 Sb.
• prezident Beneš ústavu nepodepsal
• některé části vychází z Ústavy 1920, některé z ústavy sovětské
• formálně demokratická
• obsah:
• I. část - přijímá původní ústavu
• II. část - nová ustanovení
• preambule
• 12 základních článků
• podrobná ustanovení (10 kapitol)
• existoval rozpor mezi ústavním textem a právní praxí
• omezovala lidská práva
• orgány:
• I. NS
• parlament
• 300 členů na 6 let
• II. prezident
• 7 let, volen maximálně 2x za sebou
• III. soudy
• zakotvení 3 soudů nejvyšších (NS, NVS, NSS)
• narušení nezávislosti soudců (vázáni i zásadami lidové demokracie)
• IV. vláda
• jmenována prezidentem, odpovědná NS
• V. SNR
• 100 členů na 6 let
• VI. Národní výbory
3. Ústavní vývoj ČSR 1948-1960
• stávající ústava z r. 1948 nahrazena novou Ústavou č. 100/1960 Sb.
• socialistická, ideologistická
• po právnické stránce zaostalejší než předchozí ústava
• 9 hlav + 112 článků
• zakotvovala vedoucí úlohu KSČ
• veškerá moc v republice patří pracujícímu lidu,…
• hierarchizace vlastnictví (státní, družstevní, osobní)
• rozhodující moc státu v ekonomice
• změnění tradičního názvu státu na Československou socialistickou republiku
• platila 8 let
Košický vládní program - 5.4.1945, dokument určující zásady budoucí politiky

Ústava 1948 - 9.5.1948, ústava přijatá po komunistickém převratu
Ústava 1960 - 11.7.1960, ryze socialistická ústava
16A: Všeobecný občanský zákoník rakouský, jeho systematika, nejdůležitější

instituty
1. Všeobecný občanský zákoník rakouský
• platný od 1.1.1812
• ABGB, Kniha všeobecných zákonů občanských
• vzorem právo římské, přirozenoprávní teorie
• nevztahoval se na Uhry (ačkoliv zde krátce platil), kde platilo feudální právo
• všeobecný, výlučný, přirozenoprávní teorie, moderní, srozumitelný, vynikající právnické dílo
• výslovně odmítal nevolnictví a otroctví
• do československého práva recipován zákonem č. 11/1918 Sb. (známým jako Recepční norma)
• odstraněn až právnickou dvouletkou
2. Systematika ABGB
• strukturou odpovídal institucím
• 1502 paragrafů
• předcházel mu vyhlašovací patent
• úvod + 3 díly
• I. právo osobní
• manželské, vztahy, poručenství, opatrovnictví,…
• II. právo k věcem
• 1. část - rozdělení věcí, držba, vlastnické právo, dědictví,…
• 2. část - smlouvy,…
• III. společná práva osobní a věcná
3. Nejdůležitější instituty
• a) vlastnictví
• zakotvoval představy o neomezeném vlastnictví
• „vše, co někomu náleží, všechny jeho hmotné a nehmotné věci, nazýváme jeho vlastnictvím…jako
právo, jest vlastnictvím oprávnění nakládati podle libosti podstatou a užitky věci a každého jiného z
toho vyloučiti“
• obsahoval úpravu tzv. děleného vlastnictví (= zbytky feudální koncepce vlastnictví), změna r. 1848
• postupné zásahy do koncepce neomezeného práva (z důvodu nutnosti stavby železnic, vodních
staveb,…)
• s rozvojem obchodu v 2. pol. 19. stol. uzákonění splátkového obchodu, odpovědnosti za způsobené
škody,…
• b) právo rodinné a manželské
• základem byly principy a předpisy práva kanonického
• ABGB hleděl na manželství jako na smlouvu, jejímž uzavřením se manželé zavazují k plnění
vzájemných povinností
• manželství mohl uzavřít každý, komu nebránila nějaká překážka (např. vynucení souhlasu, fyzická
nezpůsobilost,…)
• při uzavírání do r. 1867 vyžadován souhlas orgánů veřejné správy (nutnost prokázat, že žadatel je
schopen uživit sebe a svou rodinu, souhlas nebyl udělován nemajetným z obavy, že by rozmnožili řady
chudých)
• překážkou bylo také někdy i povolání (např. vojenská činnost,…)
• manželství mohlo být zrušeno prohlášením o neplatnosti, rozlukou (prakticky rozvod, katolíci měli
rozvod zakázáný)
• podstatnou změnou bylo v období bachova absolutismu obnovení moci církevních soudů v
manželských otázkách
• až roku 1949 nastala definitivní sekularizace manželství a civilní sňatek se stal obligatorním
• c) vztahy mezi rodiči a dětmi
• vedoucí úloha muže (vedoucí úloha při rozhodování o jejich životě, po rozluce připadly děti muži, jinak
pouze chlapci do 4 let a dívky do 7 let matce - upraveno dílčí novelou)
• vzájemná vyživovací povinnost
• nerovnoprávnost nemanželských dětí s dětmi manželskými
ABGB - 1.1.1812, velmi vyspělý Všeobecný občanský zákoník rakouský
16B: Vývoj veřejné správy 1944 – 1989, Národní výbory 1944-1989

1. Vývoj veřejné správy 1944 – 1989
• rozhodujícím faktorem bylo přijetí květnové ústavy, která stanovovala jako nové instituce slovenské
orgány a národní výbory
• vývoj veřejné správy se nesl ve stejném komunistickém duchu, jako celá květnová ústava
• došlo k omezení soukromého vlastnictví, stanovení plánovaného hospodářství (pětiletky)
• přijetí Zákona o krajích (1949)
• zrušení zemí, zavedení 19 krajů dále dělených na 270 okresů
• přijetí nového Zákona o krajích (1960)
• stanovoval nový počet krajů na 10 a okresů na 109
• po přijetí nové ústavy z r. 1960 došlo k zavedení hierarchizace vlastnictví (státní, družstevní, osobní)
2. Národní výbory 1944-1989
• ústava je vymezila jako nositele a vykonavatele státní moci v okresech a krajích
• byl jim svěřen výkon veřejné správy v oblastech místních, okresních, krajských
• národní výbory měly být společenskými organizacemi pracujících, jejichž prostřednictvím se občané měli
podílet na řízení státu
• 1967 došlo k přijetí další úpravy národních výborů
• 1968 došlo k ustavení Svazu českých, moravských a slezských měst, který se hlásil k zásadám obecní
samosprávy
• systém národních výborů zůstal zachován až do roku 1989 (ačkoliv je Beneš v dekretech vždy
považoval pouze za prozatimní)
17A: Vývoj právní úpravy manželství v rakouském právu 19. století

1. Vývoj právní úpravy manželství v rakouském právu 19. století
• po celou dobu existence rakouského císařství bylo rodinné a manželské právo upraveno v ABGB v § 44 -
136
• základem byly principy a předpisy práva kanonického
• ABGB hleděl na manželství jako na smlouvu, jejímž uzavřením se manželé zavazují k plnění vzájemných
povinností
• manželství mohl uzavřít každý, komu nebránila nějaká překážka (např. vynucení souhlasu, fyzická
nezpůsobilost,…)
• při uzavírání do r. 1867 vyžadován souhlas orgánů veřejné správy (nutnost prokázat, že žadatel je
schopen uživit sebe a svou rodinu, souhlas nebyl udělován nemajetným z obavy, že by rozmnožili řady
chudých)
• překážkou bylo také někdy i povolání (např. vojenská činnost,…)
• manželství mohlo být zrušeno prohlášením o neplatnosti, rozlukou (prakticky rozvod, katolíci měli rozvod
zakázáný)
• podstatnou změnou bylo v období bachova absolutismu obnovení moci církevních soudů v manželských
otázkách
• až roku 1949 nastala definitivní sekularizace manželství a civilní sňatek se stal obligatorním
ABGB - 1.1.1812, velmi vyspělý Všeobecný občanský zákoník rakouský
17B: Vývoj trestního práva v letech 1948-1989

1. Vývoj trestního práva v letech 1948-1989
• trestní právo odvětvím práva veřejného
• účelem chránit ústavní zřízení, zájmy společnosti, práva a oprávněné zájmy FO a PO
• hlavní otázkou bylo CO je trestným činem a JAKÉ sankce za něj uložit
• trestní právo velmi zasahovalo do základních práv a svobod a bylo zneužíváno k postihu nepohodlných
osob pro daný režim a k dosahování cílů
• existoval veliký rozdíl mezi právem psaným a jeho faktickým používáním
• sankce velmi přísné (u některých trestných činů bylo možné uložit pouze trest odnětí svobody, u jiných
pouze trest smrti)
• a) Trestní zákoník č. 86/1950 Sb.
• trestní kodifikace v rámci právnické dvouletky
• ustanovení, že trestní zákoník chrání lidově-demokratickou republiku, zájmy pracujícího lidu,
socialistickou výstavbu
• rozlišení mezi tresty a ochrannými opatřeními
• účelem trestu bylo zneškodnit nepřítele pracujícího lidu, vychovávat k socialistickému soužití
• tresty:
• a) hlavní - trest smrti, odnětí svobody, náprava
• b) vedlejší - trest ztráty českých občanských práv, vyloučení z vojska, peněžité tresty, zákaz pobytu,
…
• přeceňování majetkových zájmů ve vztahu k ochraně osob (např. za úmyslné ublížení na zdraví trest
odnětí svobody maximálně na 6 měsíců, naopak za způsobení škody na majetku lidového družstva
trest odnětí svobody na 1 rok)
• b) nařízení č. 192/1950 Sb.
• zavádělo skutkovou podstatu Nepřátelské jednání proti republice a byl tak v rozporu se zásadu “není
trestu bez zákona” (trestné činy pobuřování a rozvracení republiky byly velmi abstraktní)
• c) Trestní zákoník č. 140/1961 Sb.
• některé existující trestné činy nebyly převzaty
• trest smrti trestem výjimečným
• nové zavedení trestných činů proti lidskosti
• zavedení nové skutkové podstaty Poškozování státu světové socialistické soustavy
• obsah:
• a) obecná část
• b) zvláštní část
• v účelu trestu již nebylo zdůrazněno zneškodnění nepřítele pracujícího lidu
• tresty se dále nedělily na hlavní a vedlejší
• trest odnětí svobody maximálně na 15 let
• řada novelizací, např.:
• a) Zákon o boj proti alkoholismu (nově trestný čin nedovolená výroba lihu)
• b) Zákon o periodickém tisku (nově trestný čin tisková nedbalost)
• c) Zákon č. 53/1963 Sb. (definoval příživnictví)
18A: Kodifikace trestního práva v 19. století

1. Kodifikace trestního práva v 19. století
• a) Zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích (1803)
• vynikající, přehledné dílo platící až do r. 1949
• bral v potaz zlý úmysl k trestnému činu
• trestní odpovědnost od 14 let
• za trestné činy trest smrti oběšením, žalář (doživotní nebo dočasný)
• za přestupky pokuta, propadnutí věci, bití, vyhoštění, trest vězení (obyčejné a tuhé = s lehkým
ukováním za nohu) na 24 hodin až 6 měsíců
• b) Trestní zákoník (1852)
• pouhá novelizace předchozího zákoníku, ale zlikvidoval některé feudální přežitky
• rozlišuje již i přečin (včetně přestupku a zločinu)
• zavádí platnost zákoníku i na činy spáchané tiskem (z důvodu zrušení cenzury)
• zásady “není zločinu bez zákona” a “není trestu bez zákona”
• za zločiny smrt, žalář, vypovězení, bití
• c) další normy reagující na politickou situaci
• I. Prugel patent (1854)
• norma pro policejní činnost zeměpanských orgánů
• tyto orgány zmocňovala vydávat předpisy sloužící k utlačování základních lidských práv a svobod
• povolovala udělování fyzických trestů (bití mužů holemi a žen metlami)
• II. Zákon o policejním dohledu
• postihoval tuláctví a žebrotu
• III. Zákon č. 9/1885 Sb.
• uzákonění donucovacích pracoven postihujících především nezaměstnané
• IV. Zákon č. 90/1885 Sb.
• zřízení robotáren, kam po vypršení trestu mohli být propuštěnci umístěni na dobu až 3 let
Zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích - 1803, pokrokový trestní zákoník

Trestní zákoník - 1852, novelizace trestního zákoníku z roku 1803
Prugel patent - 1854, norma pro policejní činnost zeměpanských orgánů
18B: Vývoj rodinného, občanského práva a hospodářského práva 1948-1989

1. Vývoj rodinného práva 1948-1989
• a) 265/1949 Sb. Zákon o právu rodinném
• poprvé v historii věci týkající se rodiny vyňaty z občanského zákoníku
• objevují se zde základní právní i jiné principy fungování rodiny, dnes zcela samozřejmé
• důležitou změnou byla rovnost manželů a nerozlišování manželských a nemanželských dětí
• projev snoubenců je považován za akt správní a je konán před národním výborem
• zavedení jediného způsobu sňatku – obligatorního
• rozvázání sňatku možné smrtí nebo rozvodem (o kterém rozhodoval soud)
• zrušil moc patriarchální a nahradil jí mocí rodičovskou
• reformoval proces osvojení
• b) 94/1963 Sb., Zákon o rodině
• návaznost na předchozí úpravu
• bez úpravy majetkových vztahů mezi manžely (přeneseno do občanského zákoníku)
• otcovství nově směla popřít i matka
• rušil rodičovskou moc a nahrazoval ji institutem práv a povinností rodičů
• posílení úlohy národního výboru při společenské kontrole výchovy dětí
2. Vývoj občanského práva 1948-1989
• po únoru 1948 docházelo k cíleným snahám o vybudování nového občanského práva, které mělo být
založeno na ideologických tezích marxismoleninismu po vzoru Sovětského svazu
• projevy diktátu stranického vedení KSČ, snah o beztřídní společnost
• občanské právo mělo rušit dosavadní sociální vazby a vytvářet nové
• přísný státní centralismus
• nové občanské právo mělo za úkol odrážet zájmy lidu (dělnické třídy)
• postupná radikalizace občanského práva
• občanskoprávní cíle:
• I. regulace v oblasti majetkových práv (dohled státu nad veškerým majetkem)
• II. výchova jedince k novým hodnotám vlastním pro socialismus a zbavení ho kapitalistických návyků
• a) 141/1950 Sb., Občanský zákoník
• zakotvení socialistického vlastnictví (vlastnické právo jako takové nedefinováno)
• rozlišování jednotlivých druhů vlastnictví (socialistické, osobní, soukromé)
3. Vývoj hospodářského práva 1948-1989
• druhá etapa znárodnění a pozemková reforma v únoru 1948 zasáhla majitele větších podniků
• další (prosincové) znárodnění postihlo veškerou dopravu
• znárodňování překračovalo rámec znárodňovacích zákonů a tak na konci r. 1948 neexistovaly
žádné soukromé podniky s více než 20 zaměstnanci, které byly v následujících letech zlikvidovány také
• řemeslníci nuceni vstupovat do řemeslnických družstev
• maloobchody a pohostinství přecházející do státního vlastnictví způsobily problém toho, že občané byli
nuceni využívat nelegálních cest k žádanému zboží
• obchodní právo jako samostatné odvětví přestalo existovat, postavení akciových společností upraveno
zvláštním zákonem (přísná státní kontrola, žádosti o povolení a schválení stanov,…)
• a) úprava národohospodářského plánování
• r. 1948 byl uzákoněn první pětiletý hospodářský plán, který byl nejprve úspěšný, poté jeho plnění
narušilo zostření mezinárodní situace způsobeného Korejskou válkou
• jednalo se především o orientaci na výrobu zbraní, což způsobilo stagnaci v dalších oblastech
• situace se dále zhoršovala v souvislosti s nárůstem inflace
• po měnové reformě a změně stranického vedení s Antonínem Zápotockým začalo docházet
k postupnému uvolňování a změnám v ekonomické sféře spojených s přijetím ročních
národohospodářských plánů
• došlo k částečné stabilizaci ekonomické situace a přechodu k druhé pětiletce (stále zaměřené na
výrobu, však v únosnější míře)
• roku 1957 se centralistický způsob plánování dostal do krize
• třetí pětiletka trvající od roku 1961 byla již konstruována chybně (vytyčovala nereálné cíle) a rok na to
byla zrušena s přechodem k předchozímu jednoletému plánování
• po invazi ruských vojsk roku 1968 došlo k vypracování dalšího plánu pětiletky se zaměřením na
potřeby občanů, což však kvůli neefektivitě provedení vedlo k další krizi
• z krize měl republiku vyvést reformní program z r. 1987, který byl však na socialistické poměry příliš
radikální a předznamenal krach celého předlistopadového systému
19A: Rakouský ústavní vývoj 1848 - 1918
1. Rakouský ústavní vývoj 1848 - 1918
• započal bouřlivou revolucí r. 1848, která přinesla vydání první ústavy
• a) dubnová ústava (1948)
• ústava oktrojovaná
• zabývala se postavením císaře, který díky ní získal obrovské pravomoci
• zakotvovala občanská práva a svobody (svobodu osobní, tisku, ochranu listovního tajemství,…)
• obsahovala ustanovení o vládě, říšském sněmu (dvoukomorový – složený z Poslanecké sněmovny a
Senátu),…
• b) březnová ústava (1949)
• vydána místo kroměřížské
• nikdy neuvedena v platnost, prováděna jen některá její ustanovení
• platila pro všechny země
• vycházela z jednotného státního občanství, jednotného území
• zakotvovala dědičnou monarchii v čele s císařem (neodpovědným a „z boží vůle
ustanoveným“)
• jednotný právní řád, nedotknutelnost soukromého vlastnictví, rovnost před zákonem
• ustanovení o říšském sněmu, vykonávání výkonné moci císařem prostřednictvím ministrů,
neodvolatelnosti a nezávislosti soudce,…
• připojení Listiny základních práv a svobod (zakotvovala svobodu vyznání, právo petiční,
shromažďovací,…)
• c) Bachovský absolutismus (1851 - 1860)
• zakotven Silvestrovskými patenty, ukončen Říjnovým diplomem
• potlačování práv a svobod
• zavedení Výpraskového patentu r. 1854
• d) únorová ústava (1861)
• platila pro všechny země
• ustanovení o parlamentu, kterému náležela zákonodárná moc (dvoukomorový – složený z Poslanecké
sněmovny a Panské sněmovny),…
• jako jediná nezakotvovala občanská práva a svobody
• e) prosincová ústava (1867)
• platila pro všechny země až do pádu monarchie
• tvořilo ji 5 zákonů
• zakotvovala občanská práva a svobody (volnost stěhování, svobodu osobní, listovní, právo petiční,
shromažďovací, víry a vzdělání, vědy a volby povolání, ochranu soukromého vlastnictví,…)
• mezi negativní rysy patřily stálé přežitky feudalismu (pojetí osoby císaře a jeho moci) a existence
panské sněmovny a s ní spojené instituce šlechtictví
19B: Právnická dvouletka

1. Právnická dvouletka
• období od roku 1494 do roku 1950
• měla za úkol přepracovat a kodifikovat současně celý právní řád
• a) 265/1949 Sb. Zákon o právu rodinném
• poprvé v historii věci týkající se rodiny vyňaty z občanského zákoníku
• objevují se zde základní právní i jiné principy fungování rodiny, dnes zcela samozřejmé
• důležitou změnou byla rovnost manželů a nerozlišování manželských a nemanželských dětí
• projev snoubenců je považován za akt správní a je konán před národním výborem
• zavedení jediného způsobu sňatku – obligatorního
• rozvázání sňatku možné smrtí nebo rozvodem (o kterém rozhodoval soud)
• zrušil moc patriarchální a nahradil jí mocí rodičovskou
• reformoval proces osvojení
• b) 141/1950 Sb., Občanský zákoník
• zakotvení socialistického vlastnictví (vlastnické právo jako takové nedefinováno)
• rozlišování jednotlivých druhů vlastnictví (socialistické, osobní, soukromé)
• c) 86/1950 Sb., Trestní zákoník
• hlavním účelem byla ochrana lidově demokratické republiky a zájmů pracujícího lidu
• účelem trestů bylo zneškodnit nepřítele pracujícího lidu, tresty:
• trest smrti
• trest odnětí svobody na doživotí
• trest odnětí svobody ve výši 25 let
• jediný druh deliktu byl trestný čin
• stanovení hranice trestní odpovědnosti na 15 let
20A: Dvojkolejnost rakouské správy, správa zeměpanská a samospráva
1. Dvojkolejnost rakouské správy, správa zeměpanská a samospráva
• revoluční rok 1848 přinesl změny ve struktuře i činnosti rakouské správy, mezi nejdůležitější patřilo:
• I. zavedení samosprávy (a s tím spojený vznik dvojkolejnosti veškeré správy)
• II. dovršení procesu postátnění správy (nahrazení správy vrchnostenské správou zeměpanskou)
• poprvé v historii se ukazuje poměr svobodného a nezávislého občana, který je v oblasti správy
rovnocenným partnerem státních orgánů
• základy nového správního uspořádání byly dány dubnovou ústavou, zrušením poddanství a
vrchnostenské správy a dalšími nařízeními a patenty
• a) zeměpanská správa
• I. Okresy
• nejnižší složka zeměpanské správy
• v čele okresní hejtman (musel být právnicky vzdělán), který měl k dispozici další úředníky
• mezi povinnosti okresů patřila například: evidence obyvatelstva, pomoc při doplňování stravování a
ubytování vojsk, péče o hranice,…
• II. Kraje
• krajská správa přebudována r. 1850
• v čele krajské úřady (jejich účel byl spíše dozorčí nad okresy a zprostředkovatelný)
• kraje odpovědny pouze ministerstvu
• III. Země
• dřívější gubernia přejmenována na místodržitelství (Praha, Brno, Opava)
• v čele místodržitel
• mezi pravomoce patřila například péče o zachování veřejného pořádku, dozor nad tiskem,
informování vlády o situaci v zemi,…
• b) samospráva
• veliký protirakouský význam, důvody pro vznik:
• I. rozhodné revoluční požadavky liberálního měšťanstva (požadovali přístup k politické moci)
• II. praktické důsledky zrušení vrchnostenské správy
• samospr. základem se stal Obecní zákon z r. 1849 (“Základem svobodného státu je svobodná obec)
• položení základu působnosti obcí:
• I. přirozená
• všechny záležitosti týkající se místního zájmu lze vyřídit vlastními prostředky obce
• II. přenesená
• všechny záležitosti patřící do sféry zeměpanské správy přesunuty na obecní samosprávu
• v každé obci zřízeny obecní orgány:
• I. obecní výbor
• II. obecní představenstvo
• III. starosta
20B: Vývoj soudnictví 1948 - 1989

1. Vývoj soudnictví 1948 - 1989
• a) vývoj
• I. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví
• posílil laický prvek v soudnictví a zjednodušil soudní soustavu
• soudci z lidu postaveni na roveň profesionálním soudcům získali větší zastoupení
• II. vznik soudu státního (1968)
• soud určený pro posuzování trestných činů podle Zákona na ochranu lidově demokratické republiky
• III. mimosoudní orgány
• akční trojky, akční pětky
• komise likvidující nepohodlné osoby
• IV. 66/1952 Sb., o organizaci soudů

• zcela jednotná organizace soudnictví (občanské i vojenské soudy)
• 1. nejvyšší soud
• 2. soudy obecné (lidové, krajské)
• 3.. soudy zvláštní (vojenské, rozhodčí soud)
• b) soudci
• soudce se při výkladu právních norem neřídil nejlepším svědomím a vědomím, ale socialistickým
právním vědomím
• platy soudců byly mírně nad národním průměrem (existence veliké korupce)
• velká část soudců politicky organizována v KSČ
• tlak na soudce především v trestní oblasti
• c) veřejná žaloba
• místo státního zástupce existovala prokuratura, v jejímž čele stál ministr spravedlnosti
• později úřad rozšíšil úřad generálního prokurátora
21A: Úprava obchodního a živnostenského práva v druhé polovině 19. stol.
1. Úprava obchodního práva v druhé polovině 19. stol.
• ovlivněno Pruskem
• a) 1/1863 Sb., Všeobecný obchodní zákoník
• v základu upravoval právní poměry při obchodování
• další zákony: živnostenský, spolkový, akciový regulativ
• kapitálové asociace:
• I. Veřejná obchodní společnost
• sdružení 2 a více osob bez omezení kapitálovými vklady, vznik smlouvou
• II. Komanditní společnost
• jeden nebo více komandistů s účastí majetkovým vkladem, jeden nebo více komplementářů,
komplementáři neomezeni vklady, ale za závazky ručí neomezeně, komandisté jen co do výše
vkladů
• III. Akciová společnost
• nejrozšířenější, vznik udělením státní koncese ministerstvem vnitra, zápisem do OR a složením
akciového kapitálu
• IV. Komanditní společnost na akcie
• podobně jako společnost komanditní, vznik společnosti podobně jako společnost akciová
• V. Společnost s ručením omezením
• nejdokonalejší forma, vznik uzavřením smlouvy ve formě notářského zápisu, zápisem do OR, v
některých případech nutná koncese ministerstvem vnitra
2. Úprava živnostenského práva v druhé polovině 19. stol.
• tvořily jej předpisy upravující kapitalistické podnikání řemeslného či továrního typu
• a) Živnostenský řád
• liberální tendence, podnikání však pod kontrolou státu
• povinností zaměstnavatele bylo pouze vyplácet mzdu
• stávka znamenala porušení pracovní smlouvy (ale nebyla trestná)
• b) novela Živnostenského řádu
• 1883
• zavedení průkazu způsobilosti pro řemeslníky a tzv. nucená společenství pro všechny druhy
živnostníků kromě továrníků
• ochranné dělnické zákonodárství, kratší pracovní doba, zákaz dětské práce
• c) další novely
• úprava pracovní doby mladistvých (bylo možné pracovat již od 12 let), zákaz jejich práce v továrnách
• zakotvení všeobecného nemocenského pojištění kromě zemědělců
21B: První a druhá pozemková reforma ČSR a další zásahy do soukromého

vlastnictví
1. První pozemková reforma ČSR a další zásahy do soukromého vlastnictví
• a) 32/1918 Sb., o obstavení velkostatků
• dosavadním vlastníkům pozemků znemožňoval s nimi disponovat (k pozemkům však stále měli
vlastnické právo)
• b) 215/1919 Sb., záborový zákon
• určoval, co byl velký majetek pozemkový - soubory nemovitostí náležící do vlastnictví jedné osoby nad
150 hektarů zemědělské půdy, nebo 250 hektarů půdy celkem
• vyvlastněný pozemkový majetek přecházel na stát, který ho ponechal pro obecně prospěšné účely
nebo jej v omezeném množství přidělil do vlastnictví či pachtu malým zemědělcům, družstvům,…
• realizaci tohoto měl na starosti Pozemkový úřad
• c) 81/1920 Sb., přídělový zákon
• vymezil zásady přidělování půdy a stanovil konkrétní okruh osob, kterým půda bude přidělena do
vlastnictví nebo pachtu (jednotlivci, družstva)
• d) 329/1920 Sb., náhradový zákon
• zakotvení toho, jak bude probíhat průběh zabírání
• pozemkový úřad oznámil vlastníkům zabraného majetku, které nemovitosti hodlá převzít, po oznámení
učinil vklad vlastnického práva pro československý stát nebo rovnou na nového vlastníka
• náhrada za zábor se ne vždy uskutečnila nebo ne vždy se uskutečnila v plné výši, existovali lidé,
kterým nepříslušela:
• I. příslušníci nepřátelských států
• II. příslušníci bývalé panovnické rodiny habsbursko-lotrinské
• III. někteří lidé v případě, že to odporovalo mezinárodní smlouvě
2. Druhá pozemková reforma ČSR a další zásahy do soukromého vlastnictví
• a) 44/1948 Sb.
• stanovil novou úpravu přídělového řízení a zejména stanovil, že stát mohl vzít statky i pod 50 hektarů
• b) 46/1948 Sb.
• stanovil úpravu vlastnictví zemědělských a lesních pozemků
• definoval omezení vlastnického práva půdy jednotlivce na 50 hektarů a stanovil, komu se půda zabírá:
• I. výkonným zemědělcům a jejich rodinným příslušníkům nad 50 hektarů
• II. veškerá půda vlastníků, kteří na ní trvale nepracují
• III. právnickým osobám nad 1 hektar
22A: Stát České koruny v době předhusitské, orgány a složení
1. Stát České koruny v době předhusitské, orgány a složení
• a) historický vývoj
• Přemysl Otakar I.
• překonal politickou krizi českého státu a dosáhl uznání svého královského titulu (Fridrich II. vydal r.
1212 Zlatou bulu Sicilskou)
• povinnosti českého panovníka měly ve vztahu k říši spíše symbolický charakter, Čechy nikdy nebyly
považovány za léno SŘŘ
• postupné vnitřní sjednocování Českého státu
• jediným konkurentem Přemyslovců byla východočeská větev rodu Děpolticů
• ve druhé polovině 13. stol. docházelo k integračním tendencím a tendencím k vytvoření obrovské říše,
která by hrála protiváhu říši Neměcké
• Přemysl Otakar II.
• Václav II.
• zisk lenní svrchovanosti nad Slezskými knížectvími, v Hnězdně korunován polským králem
• Václav III.
• zavražděn po meči, způsobení vymření Přemyslovců
• nástupnická krize, střety, kdo nastoupí na trůn
• Jan Lucemburský
• zásluha na zahraničněpolitickém upevnění a rozšíření území přemyslovského dědictví (např. ziskem
Horní Lužice,…)
• Karel IV.
• římský císař, stabilizoval Korunu, připojil další území (např. Braniborsko)
• Václav IV.
• nepodařilo se mu navázat na politiku svého otce, politická krize Koruny
• b) orgány a složení
• I. centrální (zeměpanská) správa
• úřady, které pomáhaly panovníkovi při řízení státu a byly na něm závislé, hlavou panovník, po
rozpadu hradské soustavy pozvolna se rýsující soustava krajská a správa zahraničních královských
lén
• II. šlechtická správa
• orgány, které šlechta využívala k prosazování svých mocenských zájmů (Zemský sněm a Zemský
soud)
• III. zemské úřady
• na pomezí mezi zeměpanským a šlechtickým orgánem (nositelé odpovědnosti vůči panovníkovi i
šlechtě)
• IV. vrchnostenská správa
• úplně nová, panovník ponechával neomezenou volnost v konání šlechty
• V. správa městská
• úplně nová, vznik až v první pol. 13. stol. z popudu panovníka (protiváha šlechty)
• VI. správa církevní
• oddělení od moci světské v první pol. 13. stol., postupné zprivilegování církve spolu s její rostoucí
mocí (což způsobilo husitskou revoluci)
22B: Ústavní vývoj 1960 - 1989

1. Ústavní vývoj 1960 - 1989
• a) Ústava Československé socialistické republiky (1960)
• základní zásady nové a socialistické
• připravil ústřední výbor KSČ k všelidové diskuzi, celost. konference návrh schválila a NS ústavu přijalo
• ústava realizovala přechod od parlamentarismu k jednotě státní moci, ukončila období lidové demokr.
• I. hlava první - vedoucí úloha KSČ
• II. hlava druhá - práva a povinnosti občanů
• III. hlava třetí - jednokomorové NS
• IV. hlava čtvrtá - prezident
• V. hlava pátá - vláda
• VI. hlava šestá - SNR
• VII. hlava sedmá - národní výbory
• VIII. hlava osmá - stanovení vázanosti soudce právním řádem soc. státu, který musel být vykládán v
souladu se soc. právním vědomím
• IX. hlava devátá - ustanovení závěrečná a přechodná
• b) Ústavní zákon o československé federaci (1968)
• stát prošel transformací z unitárního státu na federaci
• vznik 2 států: ČSSR, SSSR
• preambule + 153 článků
• I. hlava první - zakotvení, že ČSR tvoří ČSSR A SSSR, obě v rovnoprávném postavení
• II. hlava druhá - rozdělení působností mezi federací a republikami
• III. hlava třetí - zakotvení federálních shrom.
• IV. hlava čtvrtá - prezident
• V. hlava pátá - vláda
• VI. hlava šestá - ústavní soud
• VII. hlava sedmá - orgány jednotlivých republik (Národní rady, vlády)
• VIII. hlava osmá - závěrečná ust.
1A Přemyslovský stát, jeho vznik, ústřední a místní orgány do poloviny 11. století
rozvoj a rostoucí potřeba státního aparátu, kníže, dvorské sjezdy, knížecí družina, hradská správa, úředníci,
církevní správa, založení pražského arcibiskupství 973
1B Vznik ČSR (Recepční zákon 1918, Prozatimní ústava a její novely)

národní cítění, odboj, ČNR, legie, Manifest č. spisovatelů, Pittsburghská dohoda, prozatímní vláda, Švehlův
klíč, Washingtonská deklarace, Martinská deklarace, 11/1918 (recepční zákon), 37/1918 (prozatímní ústava),
obsah (4 části), novelizace ústavy 1920
2A Změny práva a právní prameny husitského období

porážka první a druhé křížové výpravy, smrt Václava IV., založení Tábora, Zikmund Lucemburský, 4 pražské
artikuly, Čáslavský sněm 1421, bitva u Domažlic, Basilejská kompaktáta 1434, bitva u Lipan
2B Ústavní listina 1920

121/1920, charakteristika, kritika, inspirace v zahraničí, obsah (6 hlav), doplňky
3A Právní prameny v době předhusitské, Zemské desky

feudalismus, zemské právo, zvláštní právo, právní knihy, Kniha Rožmberská 1337, Řád práva zemského,
Práva zemská česká, Maiestas Carolina, zemské desky větší, zemské desky menší
3B Právní zakotvení hranic ČSR a ČSSR

spor s německými pohraničními oblastmi, spor s Polskem o Těšínsko, pařížská mírová jednání, územní
požadavky ČSR, smlouvy Versailleská, Saint-Germainská, Trianonská, Severská
4A Právní prameny doby stavovské

časové ohraničení 1434 - 1620, právní obyčeje, nařízení panovníka, právní knihy, Knihy devatery 15. – 16.
stol., soudní nálezy, sněmovní usnesení, zemské desky, Vladislavské zřízení zemské 1500, smlouva
svatováclavská, smlouva o ručnicích, smlouva o hory a kovy, traktát J. Menšíka, Koldínův zákoník 16. stol.
4B Soudní soustava za první ČSR

trojinstančnost, NS v Brně 1918, vrchní soudy, krajské soudy, okresní soudy, zvláštní soudy
5A Horní zákoník Václava II. a další vývoj horního práva

rozvoj hospodářství, horní regál, mincovní regál, Ius regale montanorum poč. 14. stol., obsah (4 knihy),
speciální předpisy, narovnání o hory a kovy, jáchymovské horní právo
5B Vývoj volebního práva v 1848 – 1938

feudalismus, kurie (4), proklamovaná rovnost před zákonem, právo volit dělníkům, právo volit ženám, zákon
o právu volebním a volitelnosti 1919, volební právo v ústavní listině 1920
6A Vznik středověkých měst, právní základ jejich existence, organizace jejich správy a soudnictví
privilegia, městská autonomie, městská samospráva, města královská, horní, věnná, poddanská,
podkomoří, městská rada, písař, velká obec, cechy
6B Právní úprava občanských práv a svobod 1848 – 1938

Dubnová ústava 1848, Březnová ústava 1849, Bachův absolutismus 1851 - 1860, Výpraskový patent 1854,
Únorová ústava 1861, Prosincová ústava 1867, ústava ČSR 1920, Mnichovská dohoda
7A Instituty civilního práva do r. 1627

lenní zřízení, dělené vlastnictví, senior, vazal, nedíl, svobodná držba nemovitostí, nesvobodná držba
nemovitostí, ručení za vady, lichva, ručení za závazky, rukojemství, právo dědické, odúmrť
7B Organizace veřejné správy v ČSR v letech 1918 – 1938

ČNV, NSS, zemský správní výbor, župní zákon 1920, organizační zákon 1927, země (4), okresy, okresní
zast., okresní výb., okresní hejtm., obce, obecní zast., obecní rada, starosta, komise
8A Stát české koruny v době stavovské, jeho složení, orgány

časové ohraničení 1434 - 1620, absolutismus, pokusy o volební šlechtickou monarchii, stavy (3), vztahy
mezi stavy, Mírový projekt Jiřího z Poděbrad 15. stol., centralizovaný stát, správa zemská, krajská,
panovník, královská rada, královská kancelář, královský mincmistr, komorní soud, apelační soud, dvorský
soud, generální sněm, nejvyšší purkrabí, hofmistr, maršálek, komorník, zemský sudí, kancléř, písař, dvorský
sudí, podkomoří,
8B Právo a správa v Protektorátu Čechy a Morava

časové ohraničení 16.3.1939 – 4.5.1945, charakteristika, ústřední orgány, protektorátní prezident,
protektorátní vlády (4), říšské orgány, protektor (4), autonomní soudy, říšské soudy, oberlandráty,
dvojjazyčnost, občanská práva
9A Vznik rakouského soustátí a jeho společné orgány za absolutismu

charakteristika, Ferdinand I. Habsburský, centralizace, germanizace, rekatolizace, třicetiletá válka 1618 -
1648, národní různorodost, absolutistický panovník, tajná rada, domácí a dvorská kancelář, státní rada
9B Dekrety prezidenta republiky, kontinuita právního řádu a obnovení právního pořádku

charakteristika, dekret č. 16 retribuční, dekret č. 138 malý retribuční, dekret č. 18 o NV a prozatímním NS,
dekret č. 3 o výkonu moci zákonodárné v přechodném období, právní pořádek
10A Postavení a vztah českého státu ke SŘŘ (Zlatá bula sicilská, Zlatá bula Karlova)
poměr státu k říši, Zlatá bula sicilská 1212, Fridrich II., Přemysl Otakar I., dědičný královský titul, formální
závazky, právo domácí volby panovníka, nedělitelnost státu, Zlatá bula Karla IV. 1356, mezinárodní
suverenita, nezávislost státu, arcičíšnictví, kurfiřtství
10B Vývoj práva v první ČSR

právní dualismus, nutnost sjednocení, ministerstvo unifikace, trestní právo, státní soud, zákon o ochraně a
cti, právo civilní, pramen, pozemková reforma, záborový a přídělový zákon, obchodní právo, zákon o novém
obchodním zákoníku, zákon směnečný a šekový
11A Vývoj soudnictví a procesního práva do r. 1627

předstátní soudnictví, rodová rada, kmeny, obyčejové právo, Zákon sudnyj ljudem, hradský sudí, panovník,
ordály, zemské sněmy, zemské soudy, první kodifikace, Ius regale montanorum, právní knihy, nařízení
panovníka, 4 pražské artikuly, dvorský, komorní a apelační soud, smlouva svatováclavská, tortura
11B Mnichovská dohoda a její důsledky

K. Henlein, proslov proti ČSR, dohoda o postoupení ČSR Hitlerovi, podřízení a demonstrace, mobilizace
ČSR, vyhrožování Anglii. Mnichovská konference 29.9.1938 – 30.9.1938, odstoupení oblasti, nucené
propouštění německých politických vězňů, ztráty
12A Vývoj trestního práva do r. 1627

svépomoc, krevní msta, křesťanské zásady, omezování svépomoci, vznik soudů, poprava, psanci, tiché
války mezi šlechtici, inkviziční proces, přitěžující, polehčující okolnosti, možnost smírného vyrovnání, činy
proti státu, víře,…, Koldínův zákoník 16. stol., tresty mrzačící, hrdelní, směřující k poškození cti, kolektivní,
omilostnění, přihlížení soudce ke společenskému postavení
12B Právní vývoj druhé republiky

časové ohraničení 167 dní, Žilinská dohoda, J. Tiso, ÚZ o autonomnii slovenskej krajiny a pravomoc
slovenských orgánů, sněm slovenskej krajiny, vláda Syrového, vlýda Rudolfa Berana, omezení
demokratických svobod
13A Obnovené zřízení zemské, Novelly a Deklaratoria

obnovené zřízení zemské 1627, Ferdinand II., dvojjazyčnost, trest smrti za omezení panovníkových práv,
dědičná koruna v Habsburském rodě, udělování inkolátu panovníkem, stavy (4), Novelly, Deklaratoria,
svatováclavská smlouva, smlouva o hory a kovy
13B Prozatimní státní zřízení ČSR v emigraci

právní postoj k existenci ČSR za protektorátu, postoj dohodových mocností k protektorátu, odboj,
mezinárodní uznání, E. Beneš, dekrety, státní rada, právní rada, snaha o mezinárodní obnovu, snaha o
oduznání Mnichova, dekret o obnovení právního pořádku
14A Reformy Marie Terezie a Josefa II. v oblasti správy a právního řádu
oblast církevní, Toleranční patent 1781, Manželský patent, Patent o zrušení nevolnictví 1781, reorganizace
krajského zřízení, magistráty, reorganizace soudů - trojinstančnost, zásada oficiality, písemný proces,
inkviziční proces
14B Ústavní a právní vývoj Slovenské republiky 1939 - 1945

Zákon o samostatném slovenském státě 1939, ochranná smlouva pro Slovensko 1939, přijetí ústavy,
prezident, sněm, vláda, berátoři, vazalský poměr k říši, protižidovské zákonodárství, HSL’S, Židovský
kodex, Vánoční dohoda, Slovenské národní povstání
15A Kodifikace trestního práva za Marie Terezie a Josefa II.

charakteristika Theresiany 1768, tortura, presumpce viny, msta v trestech, stíhání sine lege, zločiny nejtěžší,
klasické, čarodějnictví, charakteristika Josefiny 1787, vyspělost zákoníku, převýchova v trestech, úměrnost
mezi jednáním a trestem, zrušení trestu smrti, taxativní výčet zločinů a vyloučení sine lege, přitěžující,
polehčující okolnosti, zrušení deliktů proti náboženství
15B Ústavní vývoj ČSR 1945 - 1960, Ústava 9. května 1948

chaos v právním systému, obnova právního řádu, ustanovení prozatimního parlamentu, střet mezi proudem
komunistickým a dalšími, znárodňování, druhá pozemková reforma, květnová ústava 150/1948, rozpor mezi
textem a praxí, omezování lidských práv, národní shromáždění, prezident, soudy, vláda, SNR, národní
výbory, ústava 100/1960, postavení KSČ, ČSSR
16A Všeobecný občanský zákoník rakouský, jeho systematika, nejdůležitější instituty

ABGB 1812, přirozenoprávní teorie, kvalita tohoto právního díla, platnost, struktura (1502 paragrafů), obsah
(3 díly), neomezené vlastnictví, manželství, vedoucí úloha muže, manželské a nemanželské děti, vzájemná
vyživovací povinnost
16B Vývoj veřejné správy 1944 - 1989, Národní výbory 1944 - 1989
květnová ústava 1948, nové orgány, komunismus ve veřejné správě, zákon o krajích 1949, nový zákon o
krajích 1960, hierarchizace vlastnicví (3), národní výbory
17A Vývoj právní úpravy manželství v rakouském právu 19. století

ABGB 1812, překážky, souhlas orgánů veřejné moci, smlouva, rozluka, katolíci a rozluka, církevní soudy a
manželství
17B Vývoj trestního práva v letech 1948 - 1989

účel trestního práva, zneužívání, rozluka mezi právem psaným a praxí, sankce, trestní zákoník 86/1950,
zájmy pracujícího lidu, zneškodnění nepřítele pracujícího lidu, tresty hlavní, tresty vedlejší, přeceňování
majetkových zájmů ve vztahu k ochraně osob, nepřátelské jednání proti republice, trestní zákoník 140/1961,
trest smrti, trestné činy proti lidskosti, zákon o boj proti alkoholismu, zákon o periodickém tisku
18A Kodifikace trestního práva v 19. století

zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích 1803, zlý úmysl, hranice trestní odpovědnosti, trest
obyčejného a tuhého vězení, trestní zákoník 1852, přečin, prugel patent 1854, fyzické tresty, zákon o
policejním dohledu
18B Vývoj rodinného, občanského práva a hospodářského práva 1948 - 1989

zákon o právu rodinném 265/1949, rovnost manželů, manželské a nemanželské děti, obligatorní sňatek,
rozluka, moc rodičovská, reformy v osvojení, zákon o rodině 94/1963, popření otcovství matkou, institut
práv a povinností rodičů, společenská kontrola výchovy dětí
19A Rakouský ústavní vývoj 1848 - 1918

revoluce, Dubnová ústava 1848, oktrojovanost, říšský sněm, Březnová ústava 1849, neplatnost, jednotné
území a občanství, dědičná monarchie, neodvolatelnost soudce, LZPS, Bachovský absolutismus 1851 -
1860, Silvestrovské patenty, potlačování práv, prugel patent 1854, Únorová ústava 1861, parlament,
Prosincová ústava 1867, platnost, občanská práva, rysy feudalismu
19B Právnická dvouletka

časové ohraničení 1494 - 1950, zákon o právu rodinném 265/1949, rovnost manželů, manželské a
nemanželské děti, obligatorní sňatek, rozluka, moc rodičovská, reformy v osvojení, občanské právo,
občanský zákoník 141/1950, ideologizace, beztřídní společnost, centralismus, radikalizace, hospodářské
právo, znárodnění, zánik soukromých podniků, družstva, pětiletky
20A Dvojkolejnost rakouské správy, správa zeměpanská a samospráva

zavedení samosprávy, postátnění správy, zeměpanská správa, okresy, kraje, země, protirakouská
samospráva, přirozená a přenesená působnost obcí, obecní výbor, obecní představenstvo, starosta
20B Vývoj soudnictví 1948 - 1989

zákon o zlidovění soudnictví 319/1948, soudci z lidu, soud státní, akční trojky a pětky, zákon o organizaci
soudů 66/1952, jednotná organizace, nejvyšší soud, obecné soudy, zvláštní soudy, soudci, veřejná žaloba -
prokura
21A Úprava obchodního a živnostenského práva v druhé polovině 19. stol.

všeobecný obchodní zákoník 1/1863, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, akciová
společnost, komanditní společnost na akcie, společnost s ručením omezeným, živnostenský řád a jeho
novela 1883, nucená společenství řemeslníků, ochranné dělnické zákonodárství, pracovní doba
mladistvých, všeobecné nemocenské pojištění
21B První a druhá pozemková reforma ČSR a další zásahy do soukromého vlastnictví
zákon o obstavení velkostatků 32/1918, záborový zákon 215/1919, výměra zabrané půdy, přídělový zákon
81/1920, zásady přidělování půdy, náhradový zákon 329/1920, průběh zabírání, lidé, kterým náhrada
nepříslušela, druhá pozemková reforma 44/1948, zpřísnění úpravy zabíraných pozemků
22A Stát české koruny v době předhusitské, orgány a složení

Přemysl Otakar I., zlatá bula sicilská 1212, vztah české koruny k říši, Přemysl Otakar II., Václav II., Václav
III., vymření Přemyslovců, Jan Lucemburský, zahraniční politika, Karel IV., Václav IV., zeměpanská správa,
šlechtická správa, zemské úřady, vrchnostenská správa, městská správa, církevní správa
22B Ústavní vývoj 1960 - 1989

ústava ČSSR 1960, obsah (9 hlav), ústavní zákon o československé federaci 1968, obsah (8 hlav)

Ceske A Ceskoslovenske Pravni Dejiny Souborna Zkouska 2020

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Ceske A Ceskoslovenske Pravni Dejiny Souborna Zkouska 2020

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Souborná zkouška 2020

2. a Změny práva a právní prameny husitského období

3. a Právní prameny v době předhusitské, Zemské desky

4. a Právní prameny doby stavovské

5. a Horní zákoník Václava II. a další vývoj horního práva

7. a Instituty civilního práva do r. 1627

8. a Stát české koruny v době stavovské, jeho složení, orgány

9. a Vznik rakouského soustátí a jeho společné orgány za absolutismu

11. a Vývoj soudnictví a procesního práva do r. 1627

12. a Vývoj trestního práva do r. 1627

13. a Obnovené zřízení zemské, Novelly a Deklaratoria

15. a Kodifikace trestního práva za Marie Terezie a Josefa II.

16. a Všeobecný občanský zákoník rakouský, jeho systematika, nejdůležitější instituty

17. a Vývoj právní úpravy manželství v rakouském právu 19. století

18. a Kodifikace trestního práva v 19. století

19. a Rakouský ústavní vývoj 1848-1918

20. a Dvojkolejnost rakouské správy, správa zeměpanská a samospráva

21. a Úprava obchodního a živnostenského práva v druhé pol. 19. století

22. a Stát České Koruny v době předhusitské, jeho složení a orgány

založení pražského arcibiskupství - 973

Pittsburghská dohoda - 1918, spojení Čechů a Slováků

Čtyři pražské artikuly - 1420, požadavky husitů na katolickou církev

2B: Ústavní listina 1920

Kniha Rožmberská - 14. stol., nejstarší česká právní kniha

3B: Právní zakotvení hranic ČSR a ČSSR

Versailleský mírový systém - 1919, výsledek jednání o poválečném uspořádání

4B: Soudní soustava za první ČSR

5A: Horní zákoník Václava II. a další vývoj horního práva

5B: Vývoj volebního práva v 1848 - 1938

6B: Právní úprava občanských práv a svobod 1848 - 1938

Dubnová ústava - 1848, oktrojovaná ústava udělená Ferdinandem I.

7B: Organizace veřejné správy v ČSR v letech 1918-1938

Recepční norma - 1918, stát jí recipoval dosavadní právní řád R-U

9B: Dekrety prezidenta republiky, kontinuita právního řádu a obnovení

10B: Vývoj práva v první ČSR

rodová / rodová / kmenová

nahrazení hradské rozvinuté

Zákon sudnyj ljudem - 9. stol., soudní zákon pro laiky

Mnichovská dohoda - 29.9.1938, dohoda o postoupení pohraničních území Československa Německu

Dekreta Břetislavova - 1039, nejstarší česká právní památka

Obnovené zřízení zemské - 1627, zřízení znamenající obnovení absolutismu

13B: Prozatímní státní zřízení ČSR v emigraci

Toleranční patent - 1781, zrušil výlučné katolické náboženství

14B: Ústavní a právní vývoj Slovenské republiky 1939-1945

• došlo k přijetí Ústavy, která se inspirovala vzory z Německa, Itálie, Španělska

Vznik Slovenské republiky - 14.3.1939

15A: Kodifikace trestního práva za Marie Terezie a Josefa II.

Constitutio Criminalis Theresiana - 1768, trestní zákoník Marie Terezie

15B: Ústavní vývoj ČSR 1945-1960, Ústava 9. května 1948

Košický vládní program - 5.4.1945, dokument určující zásady budoucí politiky

16A: Všeobecný občanský zákoník rakouský, jeho systematika, nejdůležitější

ABGB - 1.1.1812, velmi vyspělý Všeobecný občanský zákoník rakouský

16B: Vývoj veřejné správy 1944 – 1989, Národní výbory 1944-1989

17A: Vývoj právní úpravy manželství v rakouském právu 19. století

ABGB - 1.1.1812, velmi vyspělý Všeobecný občanský zákoník rakouský

17B: Vývoj trestního práva v letech 1948-1989

18A: Kodifikace trestního práva v 19. století

Zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích - 1803, pokrokový trestní zákoník

18B: Vývoj rodinného, občanského práva a hospodářského práva 1948-1989

19B: Právnická dvouletka

20B: Vývoj soudnictví 1948 - 1989

• IV. 66/1952 Sb., o organizaci soudů

21B: První a druhá pozemková reforma ČSR a další zásahy do soukromého