EXTRACTIVISMO EN BOLIVIA: EL USO MINERO DEL AGUA Y LAS DEMANDAS SOCIALES DE UNA

TRANSICIÓN

Právě v současném kontextu klesajících mezinárodních cen komodit se rozpory převládajícího

extraktivismu v našem regionu prohlubují, a proto jsou zřetelnější. Tento článek analyzuje případ
těžby a vody v Bolívii se zaměřením na požadavky organizované občanské společnosti. Bolivijský
sociální výzkumník se zabývá mimo jiné otázkami souvisejícími s vodou. Generální koordinátor
Dokumentačního a informačního centra Bolívie (CEDIB), Cochabamba. Autor: Oscar Campanini
@OsCampanini Extractivism and mining Bolívie měla v roce 2012 téměř 90 % svého vývozu ve třech
odvětvích: těžba, uhlovodíky (téměř výhradně plyn) a monokultury (hlavně sója), což je hlavní
ukazatel váhy těžebních činností v její ekonomice. Jak je vidět na obrázku 1 níže, jedná se o
konstantní rys posledních 30 let, a to bez ohledu na to, zda je u moci vláda neoliberální či progresivní.
(27)

TAB 28

Těžební sektor, který je díky příznivým cenám na druhém místě, vzrostl z 547 miliard USD vývozu v
roce 2005 na 3 385 miliard USD v roce 2013.1 Tento růst má tu zvláštnost, že jej vedou nejen velké
nadnárodní společnosti, ale také těžební družstva2 , na rozdíl od omezeného státního těžebního
sektoru.3 Složení těžebního sektoru v Bolívii je pozoruhodné početní a ekonomickou převahou těchto
družstev: v roce 2013 zde bylo 1 630 družstev zaměstnávajících 114 920 členů s vývozem v hodnotě
1,78 miliardy USD, což představuje 49,58 % celkového vývozu nerostných surovin ze země.4Vláda Evo
Moralese Aymy od roku 2009 až do schválení nového horního zákona č. 535 v květnu 2014
uplatňovala různé normy a politiky, které s argumentem prospěchu tohoto sociálně významného
odvětví5 nastavily prokooperativní těžební politiku6 na úkor komunit postižených dopady na životní
prostředí a národní suverenitu.7 (28)

1
Si bien estas dimensiones tienen una muy reducida importancia global no dejan de tener un lugar estratégico
en la región: 4° productor global de estaño, 9° de plata, 8° de plomo, 6° de zinc, 1er lugar en reservas de litio, 4°
en tungsteno (Unasur - Olade, 2013).
2
Organización de mineros que se asocian para beneficio colectivo, pretendidamente sin fines de lucro y de
carácter social.
3

Ačkoli vláda inzeruje svou snahu o znovuzískání suverenity a kontroly nad strategickými přírodními zdroji, ve
skutečnosti strategické sázky nepřinesly významné dividendy a nacházejí se v počáteční fázi nejistoty ohledně
jejich budoucnosti. Na znárodněné společnosti připadá sotva 7 % bolivijského vývozu těžby.
4
Datos de (Ministerio de Minería y Metalurgia, 2013). Según el mismo documento, el 2013 en términos de
valor, por los minerales el sector cooperativo responde por el 100% de la producción boliviana de Mn, Fe, W,
Au en forma de amalgamas y desperdicios, 77% del Au metálico, 76% del Sb, 41% del Sn, 33% de Ag, 30% de Zn,
22% de Pb y 12% de Cu.
5
Relevantes en términos cuantitativos y en términos cualitativos pues históricamente acogió a los mineros
expulsados de la minería estatal por las medidas neoliberales
6
Ver http://www.cedib.org/wp-content/uploads/2014/04/Analisis-Ley-Minera-1.pdf,
http://www.cedib.org/actividades/cumbre-socialde-las-tierras-bajas-sobre-la-ley-minera/,
http://www.cedib.org/actividades/conversatorio-analisis-de-la-ley-minera/, http://www.
cedib.org/actividades/cumbre-social-sobre-proyecto-de-ley-minera/,
http://www.cedib.org/actividades/14464/, http://www.cedib.org/ actividades/conversatorio-ley-minera-
aprovada-con-participacion-del-senador-maldonado/.
7
Některé nadnárodní společnosti využily těchto příznivých podmínek pro družstevní sektor prostřednictvím
obchodních aliancí (Jiménez, 2014), což má za následek nejen ekonomické důsledky pro bolivijský stát, ale také
definice, které souvisejí se samotnou národní suverenitou.
Jako ilustrativní příklad těchto dopadů si vezmeme využívání a dopady těžby na vodu.

Využívání vody při těžbě a její dopady

V minulosti byla voda v Bolívii považována za doplňkový a volně přístupný zdroj pro těžbu. Až do
loňského roku umožňovaly předpisy těžařům volně a neomezeně využívat jakýkoli vodní zdroj v
oblasti jejich těžebních práv, aniž by museli platit jakékoli poplatky nebo žádat o povolení od státu
nebo uživatelů vody. K dubnu 2014 tak bylo držitelům těžebních práv neomezeně (bez jejich
identifikace, bez konzultace s ostatními uživateli stejných zdrojů, bez předchozích studií) uděleno 3
643 práv na užívání vody, která se týkala 3 417 vodních toků a 226 jezer/laguna.8Nový horní zákon č.
535 z roku 2014 situaci těchto více než tří tisíc vodních toků předaných těžebnímu odvětví nemění,
ale stanoví, že od května tohoto roku musí oprávnění k těžbě, která mají být udělena, žádat o zvláštní
povolení k nakládání s vodami; za více než rok platnosti tohoto zákona však, přestože byla udělena
oprávnění k těžbě, nebylo zpracováno ani jedno povolení k nakládání s vodami. Plocha určená k
těžební činnosti, která dosahuje 2,08 % území státu, tak násobí plochu s potenciálními dopady na
64,5 % bolivijské části makrobazénu Endorreica nebo Cerrada, 50,6 % amazonského makrobazénu a
35,25 % makrobazénu Plata. Názorným příkladem dopadu těžby na životní prostředí je Huanuni a
jezero Poopó. Povodí jezera Poopó je jednou z nejdůležitějších vodních ploch v makrobazénu
Endorreica, protože reguluje teplotu v této ekoregionu, je zdrojem biologické rozmanitosti a je velmi
citlivé na změnu klimatu a znečištění vody.9 Je však jedním z vodních zdrojů nejvíce postižených
těžkými kovy z těžby: denně se do něj dostane 39 kg kadmia, 3 969 kg zinku, 821 kg arsenu a 73 kg
olova (Navarro Torres, et al., 2012). Několik zemědělských komunit v oblasti se muselo přestěhovat
kvůli nemožnosti provozovat zemědělskou činnost10 a komerční rybolov prakticky vymizel.11 Nedávno
masivní úhyny ryb a ptáků typické pro tuto oblast upozornily komunity v oblasti a občanskou
společnost obecně.12 (29)

TAB 30

Občanská společnost: mezi požadavky na přechod a neúčinností environmentálních politik

Tyto sociálně-ekologické dopady a sociální protesty v posledních dvou desetiletích v Bolívii jsou
zajímavým příkladem rozporů, které v občanské společnosti vyvolává extraktivismus. Organizační
tradice bolivijské občanské společnosti v případě těžby byla součástí těchto rozporů: na jedné
straně komunitní a kulturní organizační základna (rolnické svazy a domorodé ayllus), která vyvolává
potřebu transformace, a na druhé straně organizační bohatství hornických odborů – z něhož vznikla
hornická družstva – na obranu jejich zdroje práce, který je funkční díky extraktivismu. Ačkoli existuje
mnoho příkladů, budeme pokračovat s Poopó. Od roku 2000 se mobilizace, protesty a požadavky
8
Toto neomezené využívání se stává hlavním důvodem pro zajištění toho, aby informace o množství a kvalitě
vody spotřebované/zneškodněné těžbou byly zanedbatelné (pouze zákon o životním prostředí, který se téměř
nepoužívá, stanoví povinnost předkládat informace o využívaných zdrojích a dopadech v okolí 5 km, což je zcela
nedostatečné kritérium). Z tohoto důvodu jsme za účelem měření kontroly vody těžbou identifikovali
povrchové vodní toky a mikropovodí, které jsou překryty těžebními právy, tj. vodní zdroje volně dostupné
těžebním právům. Další informace naleznete v Campanini, 2014.
9
Kromě malé hloubky (3,5 m) je po jezeře Titicaca druhou největší vodní plochou v této makrobazéně v celé
ekoregionu s velmi nepříznivými klimatickými podmínkami
10
Prudký pokles produktivity v zemědělství, zmenšující se trh s místními produkty a zřetelná nabídka pracovních
míst v hornictví jsou jedněmi z hlavních faktorů migrace z venkova do měst v Oruro.
11
Desítky rybářských organizací a sdružení v posledních 20 letech zanikly. Domorodé komunity, které
byly v minulosti závislé na rybolovu, se v posledních dvou letech zmobilizovaly a požadují po vládě
opatření pro alternativní ekonomické aktivity.
12
(Los Tiempos, 2014)
postižených komunit v této oblasti sjednotily v sebeorganizaci "Koordinačního výboru na obranu
povodí řeky Desaguadero, jezer Uru Uru a Poopó" (Coridup)13, který se v posledním desetiletí stal
vedoucím aktérem v této oblasti, pokud jde o environmentální požadavky. Tento sektor jasně říká, že
není proti těžbě, ale neustále požaduje její dopady a přechodné řešení této skutečnosti. Různé akce
Coridupu se snažily řešit potřeby této oblasti a měnit veřejné politiky: lobbování u úřadů, aby
vypracovaly, schválily a přijaly předpisy, stálá setkání, kontroly a meziinstitucionální pracovní skupiny
s úřady a mobilizace, včetně "Pochodu na obranu životního prostředí a Pachamamy do La Paz" (30).

Tato poslední mobilizace vedla 21. října 2009 ke schválení nejvyššího nařízení č. 035, které vyhlašuje
stav ekologické nouze v obcích Huanuni, Machacamarca, Poopó a El Choro v departementu Oruro s
vlivem na dílčí povodí Huanuni. Přestože se díky tomuto vyhlášení stavu ekologické nouze a stálým
pracovním skupinám jako koordinačním mechanismům s veřejnými institucemi podařilo dokonce
získat prostředky na mezinárodní spolupráci z Evropské unie, mnohé konkrétní výsledky nedokázaly
zmírnit dopady na životní prostředí ani snížit zdroje a intenzitu znečištění v oblasti. Mezi nimi vynikají
následující:

Přestože v rámci procesu opětovného znárodnění byly získány ekonomické zdroje na výstavbu
nového mlýna a odkaliště v těžební společnosti Huanuni, k dnešnímu dni byl mlýn dokončen, ale
odkaliště ještě ne.14 Současný mlýn s kapacitou zpracování až 1 200 tun/den nemá ekologické
povolení a vypouští odpadní vody přímo do řeky Huanuni, která protéká městem, několika
zemědělskými obcemi, a nakonec se vlévá do Poopó. Nový mlýn nemá dostatek vody pro svůj provoz,
ani zákonem požadovaná ekologická opatření, nicméně kontext klesajících cen cínu je pro jeho
spuštění vysoce naléhavým faktorem. Zapouzdření ekologických zátěží v dolech Morococala a Santa
Fé s problémy s jejich kvalitou a tvorbou kyselých vod, které produkují.

Doplňkové činnosti:15 studií, plánů a opatření pro správu povodí s cílem zabránit povodním a
sesuvům půdy, obnova půdy o rozloze 20 hektarů, projekt na zlepšení pěstování plodin, chov
hospodářských zvířat a využívání původních travních porostů, podpora obecních programů pro
nakládání s pevným odpadem, zlepšení sběru vody pro domácí spotřebu ve venkovských obcích,
projekty zalesňování a zavlažování, předměty pro učitele a lékaře.

Naproti tomu družstevní sektor – již tak velmi zvýhodněný vládní politikou – původně zahrnutý do
diskusních procesů s Coridupem, v posledních letech nasadil strategii ignorování, diskreditace a
společenského pronásledování vůdců této organizace komunit postižených těžbou. To je jasný příklad
potíží a napětí, které se v důsledku poklesu mezinárodních cen ještě prohloubí a které v zemích, jako
je Bolívie, spíše zmírní, než aby je ještě zhoršilo. Tento kontext představuje složitější scénář, ale
zároveň větší potřebu diskuse a konstrukce přechodových scénářů (31).

http://transiciones.org/wp-content/uploads/2016/03/CampaniniExtractivismoBoliviaIQ.pdf

13

Je rozdělena do 4 dílčích povodí: Huanuni, kde se nacházejí nejvýznamnější doly, mezi nejvýznamnější doly:
Huanuni Mining Company a těžební družstva (Japo, Santa Fé, Morococala a Machacamarca); dílčí povodí Poopó
s doly Sinchi Wayra, Tiwanaku, Candelaria, Cominur, Ferrari a několika těžebními družstvy; dílčí povodí
Antequera s doly Bolívar Sinchi Wayra, San Lucas, Avicaya, Estalsa a několika těžebními družstvy; a konečně
dílčí povodí Desaguadero, kde jsou některé z hlavních dolů: Těžební společnost Inti Raymi s těžebními
operacemi Kori Kollo a Kori Chaca; Mina San José (s několika těžebními družstvy) a několika těžebními závazky
(Itos, San José a San Miguel). Ačkoli se jedná pouze o některé z nejvýznamnějších dolů, místní obyvatelé
odhadují, že ve čtyřech dílčích povodích se nachází přibližně 300 důlních provozů (Layme 2012).
14
Hráz, která má být vybudována, je určena k zachycení hlušiny z nového mlýna. K dnešnímu dni se teprve řeší
právní problémy s cílem získat pozemek, na kterém má být umístěn, a proces výstavby a realizace stále probíhá.
15
Mayor detalle en Programa de Gestión Sostenible de los Recursos Naturales, 2012.
.