Professional Documents
Culture Documents
Šest Písní Pro Jeden Hlas Tomášk
Šest Písní Pro Jeden Hlas Tomášk
^
I' yo i\c cn í)ía pH -b'oríť = i mt,
‘ ^1|'|
olH'fo wan lidi
ot)
WÄC L AWA J. T () M A S K A
Ab cl'ťánj ómi)e 0)
p. 50. '
1
- ;-:
ov Q
\';. Aomav.ťhťl 4-
To/U'ezcr frei/ (reor// (/n/ŕe// r. _Ľ//y. '4W.
50Werk. '
.
IMI Aí í '
C H^J/j'/i//r/'jJ5uf//=u/id AfujiAa/zen/tasu/fier/// der Á/e///e// dki'uitem/a/se ÁT°d3d-.
4|||
lú>7 S t
L
t '
s»
Č e k á n j\ Plawba. Nářek*
Gak se ten měsjček O dnowé! o radostná chwjle, Ach hory, hrozné hory!
za lesjčkem běiá, kdy haupala lodička mile ach slyste žalost mau!
kdybych gen wěděfa, mau diwčinkutichau a mě. wám gedno mezi twory,
co můg milý dělá i O poplyň na wodinku gemnau,
Wždyť pak mně přisljbil, zakoljběy djwčinkusemnau wám přewysoké hory,
měsjěeknež wygde, od břehu až konec země. wám swěřjm stjžnostswau.
abych geg čekala,
že sem ke mně přigde, My plauli po hlubiněgisti,
přes pjsek přes oblátek čistý,
kde rybinky žbluňkaly
Gá pak giž krawičky . twořila bubliny wesla,wen
zde
dáwno podogila» Wy znáte srdce möge,
nabrawši kwětinek a wodinka studená nesla
nás okolo střjbrnýchpěn. wy znáte něžnost mau;
laubj ozdobila. wy znáte kruté boge,
Gak sem gen přistaupj, My plauli skrz zelenélesy,
wůně libá wzegde, gež wedlo srdce möge
kde slawjci drželiplesy,
gá pak geg poljbjtn — my plauli skrz rozkošnýhág; pro lásku welikau.
ale že pak negde! kde chládek se s gaworů lege,
kde wětřjčekwolšatjm chwěge
Teď snad gde — třesau se kde spanilý přebýwá mág.
kiokočowéhustj, Wy znáte hocha mého,
Božjčku! ach to gen My plauli skrz lučiny krásné,
wjtr listjm šustj. kde kwjtečkostkwělo se gasné, ach hocha krásného!
Co geg dnes zdržuge? kde pásl se bučjcjskot; wy znáte sliby geho ;
snad zpěw našj chasy? tu owčinky tiché gak-pěny,
wždyť pak tu gindy giž tam beránci bjlj bez změny, wy znáte newěrného,
býwá těmi časy. tam rohatých kozljkůrod. wy znáte zrádného!
My plauli skrz rákosj tmawé,
Gestě strop okolo a radosti cjtili prawé,
kudy se sem wegde, a ptactwa byl weselý zwuk}
opletu břečtanem — ten w oblaku nebeskémhučel, Ach kdo mně spomocmůže!
ale že pak negde! mrak brauků nám nad hlawau bručel, mne swět giž netěšj;
Snad se mu některé byl w powětřj rozkošný hluk«
gehně zataulalo,; gá swadnugako růže,
a tak geg w roklinách My plauli po hladináchwelkých, ach kdo mně spomocmůže,
dlauho omeškalo. po hlubiněpo wodách mělkých, ach kdo mne potěsj!
kde podlisek zbor sobě hrál}
Tichaunký měsjčku tu potoček bublawý tekl,
rei mu w záři bledé tam pramen gak sťřjbro se wlekl,
i Ijbezný wětřjček wál.
gaký zde Lilida --
pro něg nářek wede. My hráli a hnali lodinku, w* í :-t
Pro Bůh ach! gestii on rozháněliweslem wodinku,
mezi wlky padne, i tWořiliweselý smjeh.}
tedy zde Lilklin
žiwot hořem swadne. my počaliradostně zpjwat,
gáhubinku djwčinceIjbat,
i téiinko bjlé gak snjh. d
DIE ERWARTUNG, DIE SCHIFFFAHRT. D I E K L A G E.
gak se stydli _wo st] ge gj Ij _ce rdj na nane mrau-cj _-ho kdy ini _le po-lrle
Und wie ih_re Wan gén-*, schamhaft Roes lei-n seti muckt wenn ihr Aug’mir Bangen Hul'd ünd'L i e b e
duše o_^křj _wá ; ' se na drn sá zj whládku. we dle mne galt gi chtiwe
süsses Lächeln schwebt. Wi e in’s G r as,di e Sü,, Cse • ne—ben mich sich setít ich sie gei_zig
.
- .»
Z p ew
Fo r t ep ia n
.
Ga ten Le s j
se ni e _ sJ _ce _
Wie sich der lie be Mond hi n _t e dem
P í; s-
_
Wždyť pak nine pri_ slj_bil
Lieb ster macht i Adi er ver — sprach mir ja: E he der
_ _
ne z
Mond
wy
eli
gd e>
kömmt;
a
dafs
bych ge»
ich sein
;• J f ze
da s mir
no war
5Í
«r «'
</ d W. H a n !t.
'. v. ri Sii .
.O'a /'/^^.
Allear ett. J
•Z p ě w .
I 'Iv
í ~!
Fortepiano. J j- J d PP o
S í •-z*
^==±
f:
‘-dp PP-p
i Po_hleď
i
*d é-
děw‘_Če, wnoČ.uj
S
do, be pfi_chá _ijrn sem
í
se zpě —wy,-
-r- -.
J.
ty _ to
Mädchen dirsingich.zur Lau_te die_sen aächt_li h &e ach d 4 Cs
_ c en _ sa n^>
i
f é í
? * s
p ře_tr-hni swůg li _bý sen, wstaň a pohleď zok—na
Kíir_ze deine Traíime ab. si eli vom Fe n s te -che n her =
wen.
c al a odo.
ppp
Polského od W. Hanky,
7. íV/JA aus demßöhm: v. H aus J i .
Allo moderato uč
.
Z p éw , ---
Fo rt ep
i ^ 10 jci
lo_dič_ka
j 1f — j ?' « i
le
j
djw—čin_ku ti _chau
p
hau _pa la mi mati a me. o
-
S chiffchen m i t Blumen um _wun deu ge _ sch a u _k e 11 inei n Liebchen und mich 0
4i f i J i 1
« ff ••
3 »
2 2
poplyň na w ^ d i ii k u - gem , xa ’ _1} _bey dj wči h ku se m n au od
—
dich Schiffchen be hen vom U_fer bis an der Welt En de mein
, H
«
tj .se wal na a— le ga sem
W i n d her^ein .
T Kr ä n e n a b er ich la cli te ;
_
Ne nj mne s m j _ chu !
in m chen nicht 1
<?'X
od Wv Hanky.
ISTAItäK
« v. Zi mmermaňn.-
Oliasi
ä adagio. ' Súášŕ/íy?u/ť
Zp ew
.
b--4 S&r .
xt
fp
Ach ho_ry, hrozné ho_ry I ach slyšte žalost mau 3 warn ^edno mezi twory> wám přewy-so-ké
Jhr Felsen, wilde Felsen ach höret meine Qual; euch unter ail’d en Wesen ihr über_^rorsen
TM?“TT
ho_ry, wám s wě rj m stj i no st swau.
Felsen ver—trau ich mei _ne Quail. J