6.

maturitní otázka

PRVOCI, ZELENÉ ŘASY, SAR, EXCAVATA,

AMOEBOZOA
PRVOCI
Heterotrofní (nevytváří si potravu sami) , jednobuněční, kosmopolitně rozšíření
Často parazité
60 tisíc druhů
PLASMODIUM: struktura, která vzniká opakovaným dělením jádra, bez dělení buňky
AUTOTROFNÍ: přijímají jako hlavní zdroj uhlíku oxid uhličitý (syntetizují všechny své organické
sloučeniny z anorganických látek)

Příjem živin
ENDOCYTÓZA: příjem stravy (absorpce živin z vnějšího prostředí)
FAGOCYTÓZA: příjem velkých částic
PINOCYTÓZA: buněčné pití - příjem tekutin
DIFÚZE: samovolný proces pronikání částic jedné látky do druhé se snahou o rovnoměrné
prostoupení do celého objemu
Pulsující vakuola - odstranění přebytečné vody
Potravní vakuola - trávicí orgán

1
6. maturitní otázka

Pohyb
AKTIVNÍ: améboidní - přelévání cytoplasmy
pomocí brv (cilie)
pomocí bičíku (flagellum) - většinou až 2 velmi dlouhé
pomocí panožek (pseudopodia)

PASIVNÍ: nechá se unášet proudem

Rozmnožování
NEPOHLAVNÍ: binární dělení
Polytomie - rozpad jedince na více dceřiných jedinců

POHLAVNÍ: splývání gamet

splývání jedinců (malého jádra)
Metageneze = rodozměna - střídání
diploidních a haploidních stádií
Konjugace (pohlavní) = spájení - výměna DNA malého jádra (mikronukleus)

EXCAVATA
přítomnost břišního (ventrálního) žlábku, kterým prochází bičík, a s ním související cytoskeletální
struktury × není přítomno u všech (druhotné ztráty či redukce)
původně považování na velmi bazální skupinu eukaryot, poté se ale přišlo na to, že je to pouze
artefakt
Euglenozoa (krásnoočka, trypanosomy, leishmanie), Heterolobosea (Naegleria), Jakobida,
Metamonada (diplomonády, trichomonády aj.) + izolovaný rod Malawimonas
patrně jde o skupinu, kde leží kořen eukaryot, tj. napojení na prokaryotickou doménu (exkaváti =
základní evoluční stupeň, ze kterého vyšly ostatní eukaryotické skupiny)

2
6. maturitní otázka

RUDUCHY
červené řasy, eukaryota
tropická moře, sladkovodní, (mořské - 90% druhů)
schopny fotosyntézy
KORALINNÍ RUDUCHY: podílejí se na tvorbě korálových
útesů
obsahují CaCO3
ZNAKY RUDUCH: nálevkovité, pletivné stélky
fotosyntetické pigmenty
chlorofyl a + d, β-karoten
Fykobiliny (fykoeritrin, fykocianin)
VÝZNAM ČERVENÉHO BARVIVA: ruduchy pohlcují modrozelené
světlo, které proniká hluboko do H2O, odráží červené světlo => mohou žít hlouběji
ZÁSOBNÍ LÁTKY: Florideový škrob (α-1,4-glukan)
BUNĚČNÁ STĚNA: tvořena polysacharidy
hlavní galaktany - agar, karagen

Rozmnožování
METAGENEZE (RODOZMĚNA):střídání sporofytu a gametofytu
POHLAVNÍ: oogeneze
NEPOHLAVNÍ: dělení

Význam a využití
stabilizace mechanicky namáhaných korálových útesů
sushi - Nori
Gelidium -> agar - pevný gel
Chlondrus -> karagen - nikdy neztuhne, gel
geologický činitel

Zástupci
Batrachospermum
Largia
Porphyna (nori)
Chondrus, Gelidium

3
6. maturitní otázka

ZELENÉ ROSTLINY
Krásnoočka
fototrofní i heterotrofní
neví se jestli to jsou rostliny nebo živočichové
součást fytoplanktonu (rostlinní zástupci planktonu - společenstvo
drobných organismů)
indikátoři znečištění
POVRCH TĚLA: Pelikula - zesílená cytoplazmatická membrána
2 bičíky- vyrůstají z Ampule
opatřeny Mastigonematy (štětinky)
STIGMA: světločivná skvrna
stíní na část bičíku -> Fototaxe
červená skvrna
FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY: chlorofyl a i b
β-karoten
xantofyly (diadinocanthyn)
PYRENOID: v chloroplastech
bílkovinné tělísko obsahující Rubisco (enzym, váže CO2 v temnostní fázi fotosyntézy)
ZÁSOBNÍ LÁTKA: Paramylová zrna (β-1,3-glukan)
ZÁSTUPCI: Krásnoočko zelené
Krásnoočko štíhlé

ZELENÉ ŘASY
všechny typy stélek
sladké vody, borky, kameny, sníh
CHLOROPLASTY: Pyrenoid - bílkovinné tělísko, které obsahuje enzym Rubisco
FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY: Chlorofyl A + B
β-karoten
Xantofyly
ZÁSOBNÍ LÁTKA: škrob, mana, xylan
ROZMNOŽOVÁNÍ: nepohlavně

4
6. maturitní otázka

Zástupci
Porost locikový
Chlorella (kokální řasa, doplněk stravy)
Pláštěnka sněžná
Haematococcus - astaxanthin
Váleč
Zrněvka (kůra, zdi, skály)
Trubicovky - sifonální stélka
opravné mechanismy

TYP STÉLEK

MONODOIDNÍ (BIČÍKATÁ): jednobuněčná, dvoubičíkatá

RHIZOPODOVÁ (AMÉBOIDNÍ, MĚŇAVKOVITÁ): pohyb pomocí panožek
jednobuněčná, jednojaderná
KAPSÁLNÍ: jednobuněčná, jednojaderná
obalena slizovým obalem
bez bičíku
KOKÁLNÍ (BUNĚČNÁ): nepohyblivá, jednobuněčná, jednojaderná
bez stigmatu (světločivná skvrna)
TRICHÁLNÍ (VLÁKNITÁ): mnohobuněčná, nevětvená či jednoduše větvená
jednojaderné buňky obklopené buněčnou stěnou

5
6. maturitní otázka

PLETIVNÁ: mnohobuněčná
SIFONOKLADÁLNÍ: mnohobuněčná z mnohojaderných buněk
tvar vlákna, vakovitá, větvená i nevětvená
SIFONÁLNÍ (TRUBICOVITÁ): jedna velká buňka
jednobuněčná, mnohojaderná
tvar vlákna, vakovitá

ROZSIVKY
nejrozšířenější skupina, jednobuněčné řasy
BUNĚČNÁ STĚNA: Frustula
dvě do sebe zapadající misky SiO2
povrch = Diatotepin - ochrana frustuly

Rozmnožování
dělivé (dorůstání menší části)
až dojde na normální velikost -> pohlavní rozmnožování

nejvýznamnější primární producenti (O2, biomasa)

Křemelina = Diatomiti, hornina
vznik: usazeněním schránek
těžba: Borovany (České Budějovice)

Zástupci
Cyclotella
Diatoma
Navicula

6
6. maturitní otázka

ZLATIVKY
jednobuněčné, bičíkaté stélky
Mixotrofní výživa
VÝSKYT: sladké, slané i brakické vody
mělčiny
PŘEMNOŽENÍ: zápach vody, zlatisté zbarvení vody
Synura
Dictyocha

HNĚDÉ ŘASY
fotoautotrofní organismy
SPOLEČNÉ ZNAKY: 2 bičíky
SYNTETICKÉ PIGMENTY: chlorofyl a + c
β-karoten
ZÁSOBNÍ LÁTKA: olej, valutin (polyfosfátová zrna), chrysolaminaran
Zlativky
rozsivky

CHALUHY
autotrofní mořské organismy
trichální i pletivé stélky, většinou přirostlé k podkladu
stélka = Stichoblast
produkce biomasy v moři
DIFERENCIACE STÉLKY: rhizoidy
kaluloid
fyloid
DIFERENCOVANÉ PLETIVA: krycí - epidermis
asimilační
mechanická
ZÁSOBNÍ LÁTKY: fukosan
mammital
chrysolaminaran

7
6. maturitní otázka

BUNĚČNÁ STĚNA: celulóza

alginová kyselina

Rozmnožování
POHLAVNÍ: vaječné buňky
spermatozoidy
NEPOHLAVNÍ: zoospory
fragmentace stélky

Využití
krmivo, topivo, hnojivo
výroba potaše (výroba skla, mýdel, ...)
soda, doplněk stravy (jód)
potravina (např .fucus, machocystis)
cytosktatika (proti nádorům)
pesticidy

Zástupci
Ectocarpus siliculosus
Laminaria
Nereocystis - 36 m - má plovoucí měchýřek
Fucus - má nafouklá plodová tělíska
Sargassim - tropická moře

VÝTRUSOVCI
paraziti
Spory - k šíření na hostitele
APIKÁLNÍ KOMPLEX ORGANEL: k proniknutí do hostitele, na přídi buňky
pohlavní i nepohlavní rozmnožování
KOKCIDIE: onemocnění hospodářských zvířat
KRVINKOVKY: Zimnička - malárie (tropy, subtropy), komár

8
6. maturitní otázka

NÁLEVNÍCI
cilie (řasinky) - k pohybu
mají pelikulu
2 typy nestejnocenných jader
TRICHOCYSTY: vajíčkovité tělíska
ochranné organely
při podráždění vystřelí dlouhé vlákna bílkovin s anorganickou hmotou
vlákna vytváří obal kolem buňky
bioindikátoři znečištění (žijí v znečištěném prostředí)

zástupci
trepka
Vejcovka
Vířenka
Bobovka
Bachořci (rozklad celulózy u přežvýkavců)

OBRNĚNKY
bičíkovci, někteří s pancířem
chlorofyl a a c, specifická barviva peridinin, dinoxanthin a neodinoxanthin
zásobní látka škrob
dinokaryon
často pancíř (schránka – théka) z celulózních destiček
dva nestejnocenné bičíky
trichocysty
auto- i heterotrofní
v mořích mohou tvořit vegetační zbarvení („red tide“)

9
6. maturitní otázka

SKRYTĚNKY
sladkovodní i mořské druhy
monadoidní stélka se 2 různými bičíkyjsou dorzoventrálně zploštělé, mají pulzující vakuoly – vypuzují
vodu
Zásobní látka: škrob

KOŘENONOŽCI (MĚŇAVKOVCI)
panožky, fagocytóza
Měňavka velká
Měňavka bahenní
Měňavka úplavičná
Dírkonožci - mořští
schránky - CaCO3, Dentrit
největší prvok – Penízek

BIČÍKOVCI
1 až více bičíků
VÝSKYT: znečištěné prostředí, vlhká půda

Trubénky
vytváŕí kolonie
Trubénka Haeckelova

Trypanosomy
Undulující membrána
pelikulární vychlípenina, která se přichycuje na bičíku
krevní i tkáňoví parazité (m. Tse-Tse)
Trypanosoma spavičná- spavá nemoc

Bičenky - dutiny těl ptáků

Lamblie střevní
Bičenka poševní

10