24.

Trávicí soustava
 účastní se přeměny látek (metabolismu)

Funkce
 příjem potravy
o ústní dutina
 mechanické a chemické zpracování
o v ústní dutině a v žaludku
o mechanické zpracování zahrnuje žvýkání a působení žaludečních svalů na potravu
o chemické trávení se odehrává díky enzymům a žaludeční kyselině
o polysacharidy se pomocí amyláz štěpí na monosacharidy
o bílkoviny se pomocí proteáz štěpí na aminokyseliny
o lipidy se pomocí lipáz štěpí na glycerol a mastné kyseliny
 vstřebávání
o tenké střevo
 úprava a tvorba stolice
o tlusté střevo
 vylučování odpadních látek
o konečník, řitní otvor

Trávicí trubice
 začíná ústním otvorem a končí otvorem řitním

Stavba stěny trávicí trubice

Sliznice (mukóza):
 mnohovrstevný dlaždicovitý epitel (po žaludek)
 jednovrstevný cylindrický epitel (od žaludku)
 vystýlá vnitřní povrch TT

Podslizniční vazivo (submukóza):

 obsahuje uzlíčky lymfoidní tkáně

Svalovina:
a) Hladká:
 okružní (vnitřní vrstva)
 podélná (vnější vrstva)
 peristaltické pohyby – posouvání stahů tou
svalovinou, posouvá to jídlo dál do jícnu, žaludku,
střev atd
 Kývavé pohyby – tenké střevo, hnětení

b) Příčně pruhovaná:
 pouze část trávicí trubice (od začátku do poloviny
jícnu, vnější svěrač řitního otvoru)

Vazivový obal (jícen) nebo řídké vazivo + serózní blána (střeva)

1
 Anatomie trávicí trubice
I. Dutina ústní (cavum oris):
 ohraničena rty (podklad tvoří kruhový sval ústní), dásněmi, ze stran tvářemi (podklad tvoří
sval tvářový) a ze shora patrem (tvrdé a měkké - vybíhá v čípek)
 po stranách čípku patrové mandle (= krční = tonsila palatina, lymfoidní tkáň) – mají na
povrchu krypty (hrbolky)
 zpracování potravy:
o mechanické (jazyk, zuby a svaly)
o chemické (slinné žlázy a sliny)

a) Slinné žlázy
i. Drobné
o roztroušené ve sliznici dutiny ústní
o produkují neustále hustší sliny (zvlhčují sliznici)
ii. Velké
o 3 páry (příušní, podjazykové, podčelistní)
o vyměšují sliny na podněty čichové, zrakové, chuťové
 Složení slin:
o bezbarvá vazká tekutina, pH je 7 až 8 (slabě zásadité)
o denně vzniká 1 až 1,5 litrů slin
o 99% vody, 0,7 % organických látek (enzymy), 0,3% anorganických látek
o ptyalin – enzym štěpící škroby na disacharidy
o mucin – usnadňuje polykání, hlenová složka, umožní utvoření sousta – dá se polknout
najednou – protože se to sousto nerozpadá (nedá se to se skořicí)
o lyzozym – ničí bakterie a choroboplodné zárodky
o vyměšování řízeno z prodloužené míchy

b) Zuby (dentes)
 dvě řady uloženy v horní (maxilla) a dolní (mandibula) čelisti
 upevněny vazivem ve zubních jamkách – zuby drží v jamkách díky ozubnici
 Dodělat zubní vzorce: 2122 dospělí

i. Dvě generace:
Mléčný chrup
 20 zubů, chybí v něm třenové zuby
 růst mléčného chrupu mezi 6 až 30 měsícem

Trvalý chrup
 32 zubů
 růst trvalého chrupu mezi 6 až 15 lety, zuby moudrosti až do 25 let

ii. Stavba zubu v čelistech:

Korunka
 horní část zubu, která vyčnívá nad dásně

Krček
 úzká část zubu, která spojuje korunku se kořenem

Kořen
 spodní část zubu, která je ukotvena v zubním lůžku čelisti

2
 iii. Vnitřní stavba zubu (průřez):
Zubní dřeň (pulpa):
 nachází se v dutině zubu a obsahuje cévy a
nervy
 k výživě a citlivosti zubu

Zubovina (dentin):
 tvoří většinu hmoty zubu a nachází se pod
sklovinou
 tvrdá a má živé buňky

Sklovina (email):
 nejtvrdší částí zubu a tvoří vnější povrch korunky
 k ochraně zubu před vnějšími vlivy

Cement:
 na povrchu kořene zubu a spojuje zub s obalovými tkáněmi v čelist

iv. Rozdělení zubů podle tvaru korunky:

Řezáky (dentes incisivy)
 dlátovitá korunka
 I (i)

Špičáky (dentes canini)

 hrotovitá korunka
 C (c)

Zuby třenové (dentes premolares)

 dva hrbolky na korunce, 1 kořen s naznačeným rozdělením
 P (p)

Stoličky (dentes molares)

 korunka má 4 až 5 hrbolků
 v horní čelisti mají tři kořeny a v dolní dva kořeny
 M (m)

c) Jazyk (lingua)
 svalnatý orgán přirůstající k jazylce
 tři části:
o kořen
o tělo
o hrot
 papily s chuťovými pohárky
 spojen s dutinou ústní uzdičkou
 mechanické zpracování potravy, tvorba řeči

II. Hltan (pharynx):

 délka: 12-14 cm.
 tři oddíly:
o nosohltan

3
  patří k dýchací soustavě
 sliznici tvoří cylindrický řasinkový epitel
 obsahuje nosohltanové mandle
 Vede tam Eustachova trubice – vyrovnání tlaků ve středním uchu
o ústní část hltanu
 křížení dýchací a trávicí soustavy
o hrtanová část
 patří k trávicí soustavě
 neúplně uzavřena příklopkou hrtanovou, která se při polykání sklání a brání
vniknutí polykaného sousta do hrtanu

III. Jícen (oesophagus):

 trubice cca 32 cm dlouhá
 prostupuje mezihrudní přepážkou a bránicí do dutiny břišní
 Škytavka – když se zasekne jídlo v jícnu, tak s sebou bránice cuká
 v horní části je příčně pruhovaná svalovina
 v dolní části je hladká svalovina (2 vrstvy → potrava je posunována peristaltickými pohyby)

IV. Žaludek (ventriculus):

 vakovitý tvar, objem 1 až 2 litry

Části:
 česlo (cardo) – sem vstupuje jícen
 klenba (fundus)
 tělo (corpus)
 vrátník (pylorus) – kruhový svěrač, zde začíná dvanáctník; funkce – reguluje trávení do
dvanáctníku - hned skrz prochází tekutiny, a nejdýl zůstávají proteiny, vlákniny (obecně maso)

Funkce:
 mechanické + chemické trávení
 vak na potravu
 trávení bílkovin

Zpracování potravy:
a) mechanické – pomocí svalů
b) chemické – pomocí žaludečních šťáv

Složení žaludečních šťáv:

 bezbarvá řídká tekutina, pH 1-2, denně 2,5 l, 99% vody
 neaktivní pepsinogen je pomocí HCl aktivován na pepsin (proteáza, enzym, který štěpí
bílkoviny na aminokyseliny) (je neaktivní aby nerozložil tu tkáň, takže se aktivuje až v žaludku)
(taky funguje jako nespecifická imunita)
 HCl – vytváří kyselé prostředí, ničí choroboplodné zárodky, aktivuje pepsinogen na pepsin,
brání rozkladu vitamínů B1, B2, C, přeměňuje nerozpustné minerální látky na soli rozpustné
ve vodě
 chymozin – sráží mléko, význam pro kojence
 mucin – hlen, který zabraňuje natrávení sliznice v žaludku
 lipáza – štěpí emulgované mléčné tuky

4
 Řízení sekrece žaludeční šťávy:
a) nervové – centrum v prodloužené míše (jakmile něco snímek – vyloučení gastrinu z žaludku –
aktivace jiných částí)
b) hormonální – pomocí hormonu gastrin

Stěna žaludku:
 žaludeční sliznice, podslizniční vazivo, 3 vrstvy svaloviny (okružní, podélná a šikmá), řídké
vazivo, pobřišnice (= seróza, pokrývá žaludek).
 chymus = kašovitá trávenina v žaludku

V. Tenké střevo (intestinum tenue):

 3–5 m
 funkce: trávení a vstřebávání
 vnitřní povrch zvětšen klky a mikroklky (výběžky sliznice zvětšující povrch pro vstřebávání
živin do krve)

Tři části:
 dvanáctník (duodenum)
o délka 30 cm
o podkovitý tvar
o sem ústí společný vývod z jater a ze slinivky
břišní
 lačník (jejunum)
o tvoří vodorovné kličky
o místo nejintenzivnějšího trávení a
vstřebávání
 kyčelník (ileum)
o probíhá zde především vstřebávání
o kličky tenkého střeva jsou zavěšeny k zadní
stěně břišní tenkou zřasenou blankou
okružím

Pohyby tenkého střeva:

a) místní pohyby
 střídavé svírání a ochabování úseků střeva, promíšení tráveniny s trávicími šťávami
b) celkové pohyby – peristaltika
 koordinovaný svalový pohyb, posun nestrávených zbytků do tlustého střeva

Trávení a vstřebávání sacharidů:

 nejvýznamnější sacharidová složka rostlinné potravy škrob je již z části naštěpena alfa-
amylázou (enzymy štěpící sacharidy) obsaženou ve slinách
 ve dvanáctníku je dále naštěpená pankreatickou šťávou na maltózu
 při dalším průchodu tenkým střevem se štěpí na glukózu → přechází přes stěnu do krve

Trávení a vstřebávání proteinů:

 bílkoviny se již v žaludku působením pepsinu štěpí na peptidy
 poté se štěpí dále na oligopeptidy
 poté se štěpí na aminokyseliny → zpět do krve

5
 Trávení a vstřebávání lipidů:
 složitěji než u ostatních živin
 tuky jsou nerozpustné ve vodě
 působením žlučových kyselin dochází k jejich emulgaci na malé tukové kapénky
 lipázy poté štěpí tuky na mastné kyseliny a glycerol
 poté jsou transportovány do krevního oběhu

Vstřebávání:
 přechod látek střevní sliznicí do vnitřního prostředí organismu (krve a mízy)

VI. Tlusté střevo (intestinum crassum)

 cca 1,5 m
 sliznice bez klků
 četné žlázové buňky – hlen
 netvoří žádné trávicí enzymy

Stavba tlustého střeva:

 slepé střevo
o dole vybíhá v červovitý přívěsek (apendix)
 tračník
o vzestupný, příčný, sestupný, esovitá klička
 konečník (ústí ven z těla řitním otvorem)

Funkce tlustého střeva:

 shromažďování nestrávených a nestravitelných zbytků potravy
 vstřebávání vody, solí, vitamínů (zahušťování obsahu – vznik stolice)
 kvasné a hnilobné procesy (střevní mikroflóra)
 činností některých bakterií vznikají vit. B12 a K

VII. Konečník (rectum)

 15–20 cm
 tenkostěnný, hladký
 shromáždění stolice cca 18–20 hodin po jídle
 stolice=nestrávené a nestravitelné zbytky, voda, žlučová barviva, hlen, bakterie…
 defekační reflex
 řitní otvor-2 kruhové svěrače:
o vnitřní (hl. svalovina)
o vnější (příčně pruhovaná)

Trávicí žlázy:
I. Slinivka břišní (pancreas)
 14–18 cm
 v ohbí dvanáctníku, pod žaludkem
 žláza s vnitřní i vnější sekrecí (jde to do trávicí trubice)
 části:
o hlava
o tělo
o ocas
 vnitřní stavba – tvořena z lalůčků

6
 Vnější sekrece slinivky břišní
 vylučování šťávy do dvanáctníku – neutralizují tu kyselinu v žaludku
 trávení živin
 obsah:
o hydrogenuhličitany
o enzymy (trypsin, amylázy, lipázy)

Vnitřní sekrece slinivky břišní

 Langerhansovy ostrůvky
o = shluky drobných buněk
o vyměšují do krve hormony: inzulin, glukagon

II. Játra (hepar)

 největší žláza v těle
 váží přibližně 1,5 kg
 v pravé brániční klenbě
 větší pravý a menší levý lalok, tvořené lalůčky z jaterních buněk
 trámečky lalůčků vylučují žluč, která odtéká do žlučovodů
 z každého laloku vychází jeden vývod, které se spojují do společného vývodu žlučníku
 žlučník je připojen na spodní plochu pravého laloku jaterního
 společný vývod žlučníku a vývodu jaterního ústí do dvanáctníku, blízko vývodu slinivky břišní
 klíčovým orgánem pro metabolismus
 dvojí cévní zásobení – z jaterní tepny (okysličuje játra) a vrátnicové žíly (sbírá všechno z trávicí
soustavy a pak to jde to jater)

Žluč (bilis)
 vznik v játrech
 shromažďována a zahušťována ve žlučníku (pod pravým lalokem jater)
 vývod (žlučovod) ústí do dvanáctníku
 vazká kapalina, žlutohnědá
 0,8 – 1l / den

Složky žlučí:
 žlučové barvivo (bilirubin)
 soli žlučových kyselin (hořká chuť)
 voda

Funkce žlučí:
 emulgace tuků = jemné rozptýlení tukových částic (z velkých kapek → mnoho malých →
usnadnění působení lipáz → rychlejší štěpení)

Funkce jater
 centrum metabolismu (vzájemná přeměna látek)
 ukládání zásob (glykogen, vitamíny, Fe)
 srážení krve (tvorba látek)
 detoxikační funkce (alkohol, jedy, léčiva)
 tvorba žluči
 termoregulace (hodně náročné na chod, je tam hodně krve)

7
Onemocnění trávicí soustavy:
Onemocnění zubů:
 zubní kaz
 zubní plak
 zubní kámen
 paradentóza

Onemocnění žaludku a dvanáctníku:

 žaludeční a dvanáctníkové vředy

Onemocnění jater a žlučníku:

 hepatitida A
 hepatitida B
 hepatitida C
 alkoholická hepatitida
 žlučové kameny

Onemocnění střev:
 nádory tlustého střeva
 průjmy a zácpy
 zánět slepého střeva
 onemocnění vnitřními cizopasníky
 crohnova nemoc
 hemeroidy

Látkový metabolismus:
 anabolické procesy vytvářejí látky stavební i biologicky významné
 katabolické procesy uvolňují energii
 tuky a sacharidy jsou ukládány jako zásoba
 rovnováha mezi anabolismem a katabolismem je klíčová pro zdravý organismus

Metabolismus sacharidů:
 glukóza přeměna na glykogen
 oxidace glukózy vytváří CO2, H2O a energii

Metabolismus tuků:
 trávení na glycerol a mastné kyseliny
 oxidace mastných kyselin v Krebsově cyklu

Metabolismus bílkovin:
 trávení na aminokyseliny, které se využívají pro syntézu různých látek (tvorba jen pro aktuální
potřebu protože se nedají skladovat)
 odbourávání aminokyselin s využitím energie
 amoniak se přeměňuje na močovinu a vylučuje močí

Vývoj a typy trávicích soustav u různých skupin živočichů:

Obratlovci:
 mají kompletní trávicí soustavu (ústa, jícen, žaludek, tenké a tlusté střevo, konečník)

8
  u některých druhů mohou být specializace (např. býložravci)

Hmyz:
 ústní ústrojí adaptované na typ potravy (kousací, lízací, sací)
 trávicí soustava: ústní dutina, jícen, střevo, konečník
 často specializace v trávicích orgánech (např. žaludeční žlázy)

Měkkýši:
 za ústním otvorem následuje hltan, poté jícen (rychlá potrava do žaludku), žaludek (dočasné
shromáždění přijaté potravy) a střevo
 do střeva ústí hepatopankreas – společná trávicí žláza (obdoba funkce pankreasu a jater u
obratlovců)
 řitní otvor ústí na okraji útrobního vaku

Ostnokožci:
 trubicovitá
 ústní otvor se nachází na spodní straně
 řitní na straně hřbetní

Jednobuněční – všechno jednou buňkou

Diblastika – slepá trávicí dutina - láčka

Ryby:
 trávicí soustava: ústní otvor, jícen, žaludek, střevo
 některé druhy mohou mít specializace v ústním ústrojí (např. zuby u predátorů)

Plazi:
 jazyk často dlouhý, vysunovatelný, někdy rozeklaný, slabě vyvinutý u želv a krokodýlů
 zuby u krokodýlů a hadů rozlišené, želvám chybí
 slinné žlázy, jedové žlázy (vznikly z retních žláz)
 hltan, jícen, žaludek, střevo kloaka
 žaludek u některých hadů roztažitelný
 velká játra se žlučníkem, slinivka

Ptáci:
 zobák bez zubů
 jícen rozšířený v hrdelní vak nebo vole
 mají žláznatý a svalnatý žaludek
 žláznatá část slouží k chemickému trávení, zatímco svalnatá
část k mechanickému zpracování potravy
 trávení začíná v žaludku a pokračuje v tenkém střevě, kde
dochází k absorpci živin
 střevo je zakončené kloakou
o rozšířená část konečníku, do něhož je vyústěna
trávicí, vylučovací a často i rozmnožovací soustava

Savci:
 kompletní trávicí soustava s různými specializacemi (např. různé typy zubů pro různé druhy
potravy)

9
 přítomnost trávicích žláz (např. slinivka břišní, játra)

10