Gymnázium Jana Nerudy

Závěrečná práce projektu

Bojové chemické látky

Vedoucí práce:

Mgr. Jiří Vozka

PhDr. Zuzana Wienerová

Evropský sociální fond

Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

Filip Řehák

Aleš Hyršl

Barbora Novotná

Daniel Toman

Marie Zabadalová

2014
Abstrakt

V rámci projektu OPPA jsme si vybrali za téma bojové chemické látky. V první řadě jsme zhotovili
text pojednávající o bojových chemický látkách užívaných v první a druhé světové válce, ve válce
ve Vietnamu, o biologickách zbraních a finálně o neletálních prostředcích s pomocí internetových
a literárních zdrojů. Dále jsme v laboratorních podmínkách s pomocí Mgr. Jiřího Vozky vyrobili
plynný chlor a chloraceton a spolu s acetonem jsme testovali účinnost těchto látek na cvrčích.
Sledovali jsme i samozápalnost bílého fosforu na vzduchu.

Abstract

We chose chemical weapons as the theme for this year’s OPPA project. At first, we put together a
text concerning chemical weapons used in World War I, World War II and the Vietnam War,
biological weapons and last, but not least, riot control agents. We used several sources, including
ones from the literature and ones from the internet. Afterwards, we created chlorine gas and
chloracetone and we tested the effects of these two chemicals, along with acetone, on crickets,
with the help of Mgr. Jiří Vozka. We also observed the phyrophoric characteristics of white
phosphorus,

2
Obsah

1. Úvod
2. Teoretická část
2.1. První světová válka
2.1.1. Chlor
2.1.2. Fosgen
2.1.3. Difosgen
2.1.4. Kyanovodík
2.1.5. Chlorpikrin
2.1.6. Yperit
2.2. Druhá světová válka
2.2.1. Tabun
2.2.2. Sarin
2.2.3. Soman
2.2.4. Cyklon B
2.3. Válka ve Vietnamu
2.3.1. Historie
2.3.2. Využití
2.3.3. Složení
2.4. Biologické zbraně
2.4.1. Výskyt biologických zbraní v historii
2.5. Neletální látky, donucovací prostředky
2.5.1. Slzný plyn
2.5.2. CS plyn
2.5.3. Pepřový sprej
3. Experimentální část
3.1. Chlor
3.2. Chloraceton
3.3. Fosfor
4. Závěr
5. Seznam použité literatury

3
Prohlášení

Prohlašujeme, že jsme seminární práci na téma: Bojové chemické látky, zpracovali samostatně a k
vypracování jsme použili pouze prameny v práci uvedené.

Poděkování

Rádi bychom poděkovali Mgr. Jiřímu Vozkovi za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při
konzultacích a vypracování této práce.

4
Bojové chemické látky
1. Úvod
V této práci naleznete výsledky našeho bádání týkající se bojových chemických látek. Práce je
rozdělená na dvě části, na teoretickou část, ve které jsme zkoumali látky charakteristické pro tři
válečné konflikty dvacátého století, tedy pro první a druhou světovou válku a pro válku ve
Vietnamu, dále biologické zbraně a na závěr neletální chemické látky v podobě donucovacích
prostředků a na část experminetální, v rámci které jsme vyrobili chlór, jakožto bojový plyn,
a chloraceton a zkoumali účinky těchto dvou látek společně s acetonem na cvrčcích. Zkoumali
jsme i samozápalnost bílého fosforu na vzduchu.

Cílem seminární práce bylo důvěrněji seznámit širší veřejnost s bojovými chemickými látkami a
jejich účinky.

2. Teoretická část

2.1. První světová válka (1914-1918)

V první světové válce byly používány zejména dusivé chemické látky, které postihují dýchací
soustavu. Ta důsledkem těchto látek selže, nebo dojde k otoku plic a člověk se poté udusí. Mezi
nejznámější dusivé látky, které se v první světové válce užívaly, patří: chlor, fosgen, difosgen,
kyanovodík a chlorpikrin. Dále se používal vojenský plyn yperit spadající do látek zpuchýřujících,
které poškozují celý organismus a tvoří puchýře na pokožce postiženého člověka.1

5
 2.1.1. Chlor (Cl2)
Chlor je toxický, velmi reaktivní plyn světle zelené barvy ze
skupiny halogenů. V první světové válce byl použit Němci v roce
1915 u města Yprés (Belgie), v průběhu bojů proti kanadským,
britským a francouzským jednotkám. Na místo dopravili 168 tun
chlóru. Útok německých vojáků byl úspěšný. Žlutozelený mrak
chlóru zasáhl jak britské, tak francouzské vojáky.2 Chlor je 2,5 krát
těžší než vzduch, jeho molární hmotnost je 70,9 g/mol.3 Proto se
velmi lehce udržel v zákopech vojáků (viz Obr. 1) a kvůli příznivým
podmínkám se dostal do poměrně velkých vzdáleností. Jelikož

Obr. 1: použití chloru 3 vojáci neměli žádné ochranné pomůcky (plynové masky), toxický
chlor jim poškodil dýchací ústrojí a zrak. Během roku 1915 Němci
útok chlorem ještě dvakrát zopakovali a dohromady zemřelo více než 5000 lidí a zraněno jich
bylo nad 15000. 4

Chlor vniká do organismu dýchacími cestami a můžeme se před ním tedy chránit plynovou
maskou. Přibližně po 2-5 hodinách začne působit. U postiženého člověka dochází k záchvatům
kašle, křečím svalů hrtanu, pálení očí, krku a nosu. Může docházet ke krvavému zvracení,
bolestem hlavy, celkové unavenosti a otupělosti. Nebezpečný je chlor i pro pokožku, na které
může vytvořit omrzliny v případě zásahu kapalným chlorem, člověk je bledý a slabý.5

2.1.2. Fosgen (COCl2)

Fosgen značený také jako CG patří taktéž mezi dusivé, velmi jedovaté plyny. Na rozdíl od chloru je
bezbarvý a tedy mnohem nebezpečnější (viz Obr. 2). Má nepříjemný zápach, který může
připomínat shnilé ovoce, brambory či slámu.6 Připravuje se sloučením oxidu uhelnatého a chloru
ve vysokých teplotách (130-150°C):
CO + Cl2 → COCl2 7

Přítomný musí být katalyzátor, v této reakci uhlí. Další způsob přípravy fosgenu je působení UV
záření na výše uvedené plyny či fotochemický rozklad chlorovaných uhlovodíků. Fosgen není
moc stálý a v zákopech nevydrží déle než 10-20 minut. Jeho úplný účinek však může začít působit

6
 až po 24 hodinách. Za první světové války ho vojáci
rozpouštěli v Clark I. (C12H10AsCl) a Clark II.
(C13H10AsN), protože tyto směsi dobře pronikaly
přes plynové masky. 8

Po zasažení fosgenem dochází k bolestem hlavy,

pálení očí, podrážděnosti pokožky a celkovému

Obr. 2 použití fosgenu 7 oslabení organismu. Po nějaké době dojde k blednutí

pokožky a velké únavě spojené se zrychleným tepem
při sebemenší námaze. Důsledkem toho je možné selhání srdce. Člověk začne mít problémy
s dýcháním a vykašlává velká množství zpěněné kapaliny, kterou se může posléze zadusit. Je však
možné, že zasažený přežije více jak 2 dny a má velkou šanci na zotavení. Rekonvalescence je ale
velmi dlouhá a k úplnému vyléčení dojde až za několik let. Neblahé důsledky má na průběh
dalších běžných nemocí, které u člověka proběhnou.9

2.1.3. Difosgen (ClCO2CCl3)

Difosgen je podobný fosgenu. Lépe se s ním však manipuluje, jelikož se nejedná o plyn, ale o
kapalinu. Je také bezbarvý a má podobný zápach jako fosgen (shnilá sláma). 10Vyrábí se pomocí
radikálové chlorace methylchloroformiátu za působení UV záření:

Cl-CO-OCH3 + 3 Cl2 ---UV→ Cl-CO-OCCl3 + 3 HCl

nebo radikálovou chlorací methylformiátu:

H-CO-OCH3 + 4 Cl2 —(hv)→ Cl-CO-OCCl3 + 4 HCl . 11

Za první světové války se dával do dělostřeleckých granátů a jeho výhodou bylo, že uměl
proniknout do filtrů plynových masek. Prvně byl použit v roce 1916, tedy až po fosgenu. Je 7x
těžší než vzduch a venku vydrží až 3 hodiny. Zasaženého člověka pálí oči, slzí a díky tomu se
difosgen pozná lépe než fosgen.12

2.1.4. Kyanovodík (HCN)

Kyanovodík je velice nestálá bezbarvá kapalina s hořkomandlovým zápachem. Připravuje se
reakcí amoniaku a oxidu uhelnatého při vysokých teplotách (500-700°C) za přítomnosti oxidu
hlinitého nebo částečnou oxidací směsi methanu a amoniaku vzdušným kyslíkem na

7
rozžhaveném platinovém sítě. Kyanovodík je extrémně hořlavý a jedovatý. V terénu vydrží pouze
5-10 minut v závislosti na teplotě vzduchu. To je způsobeno faktem, že je lehčí než vzduch a
rychle tedy vyprchá do atmosféry.

Člověku po zasažení způsobuje rychlé bušení srdce, omráčenost, slabost. Také závratě, bolesti
hlavy, hrudníku a okolí srdce. Člověk začne mít problémy s dýcháním a upadne do bezvědomí.
K těmto příznakům dojde při relativně malé dávce vdechnutého kyanovodíku a ke smrti dochází
během několika minut.

Pomocí kyseliny kyanovodíkové můžeme reakcí s hydroxidem draselným:13

HCN + KOH → KCN + H2O

připravit další velmi silný jed, kyanid draselný. Člověk se otráví požitím, nebo proniknutím jedu
kůží. Smrt nastává velmi rychle, maximálně během několik desítek minut. Tento jed požil
například Adolf Hitler nebo Heinrich Himmler. 14

2.1.5. Chlorpikrin (Cl3CNO2)

Sloučenina známá pod názvem PS je velmi jedovatá bezbarvá olejová kapalina patřící také do
dusivých látek.15 Zápach připomíná myšinu. Její účinky jsou sice mírnější než u fosgenu nebo
difosgenu, ale na rozdíl od nich se v terénu dokáže v létě udržet 4 hodiny a v zimě až týden.16
V dnešní době se připravuje reakcí nitromethanu s chlornanem sodným :

H3CNO2 + 3 NaOCl → Cl3CNO2 + 3 NaOH.17

Poprvé byl vyroben reakcí chloračního činidla s kyselinou pikrovou. Je nerozpustný ve vodě a ani
s ní nijak nereaguje. Začali ho používat Němci v roce 1917 a způsobili smrt mnoha vojáků
z italské fronty. Kvůli jeho vlastnostem se musel používat v zavřených pouzdrech.

U člověka zasaženého chlorpikrinem se projevuje nadměrné slzení a zvracení. Tělo ho vstřebává

požitím, přes pokožku a vdechováním. Člověka nutí zavřít oči, které jsou velmi podrážděné,
stejně tak jako plíce a kůže. Může se objevit otok na plicích, zarudlost pokožky, a také puchýře.
Člověku zasaženému chlorpikrinem bychom měli zakázat veškerou fyzickou zátěž, udržovat ho
v klidu a teple a v případě ztráty dechu mu poskytnout umělé dýchání.18

8
2.1.6. Yperit (C4H8Cl2S)

Obr. 3: voják zasažený yperitem 19

Yperit je jeden z nejznámějších vojenských plynů patřící mezi zpuchýřující chemické zbraně,
zvaný hořčičný plyn. Není rozpustný ve vodě, ale dobře se rozpouští v organických
rozpouštědlech. Čistý yperit bez přídavků je čirý, ale yperit s přídavky používaný pro bojové
účely má žlutou a světlehnědou barvu. 19Byl objevený v roce 1860 a ve válce ho Němci použili na
západní frontě v roce 1917. Můžeme ho poznat pomocí česnekového zápachu. Terén dokáže
znečistit na 3-7 dní. Kapalina i její páry pronikají i přes oděv a nejvíce náchylné jsou vlhké části
těla. Do těla dále proniká dýchacím a zažívacím ústrojím a očními spojivkami. Velmi citlivé jsou
oči a dýchací orgány. U člověka dochází k pálení očí a jejich otoku, slzení, kýchání, rýmě, suchému
a silnému kašli a zarudnutí pokožky. Příznaky nákazy se začínají projevovat po 4-6 hodinách.
Horšími příznaky může být poškození rohovky, silná bolest očí, puchýře a bolestivý kašel (viz
Obr. 3). Dochází k oslabenosti organismu, rychlému úbytku váhy, bolestem břicha, případně
k zvracení a průjmu. Nepříznivými faktory jsou vlhkost a teplo. S těmi stoupá účinnost yperitu i
v menších dávkách.20

2.2. Druhá světová válka (1939-1945)

Již před vypuknutím druhé světové války mělo nacistické Německo, co se chemických věd týče,
výrazný náskok. Již v roce 1936 byla objevena sloučenina obdobná tehdy už známému
disopropyl-fosforofluoridátu (DFP), tabun. Dále tedy pokračoval výzkum chemických bojových
látek ještě toxičtějších. Roku 1939 byl objeven sarin a roku 1945 soman. Do dubna 1945 bylo
vyrobeno 8770 t tabunu, 1260 t sarinu a 20 t somanu.21

9
12. června 1944 v Normandii při vylodění spojenecké síly, Němci užili 40 dělostřeleckých granátů
naplněných tabunem.

Část sarinu a tabunu byla užita na letecké pumy.22 Od bojových látek první generace se upustilo
například díky Ženevskému protokolu (1925), který zakazoval užití chemických zbraní, dále
vyspělá protichemická ochrana všech zúčastněných stran válečného konfliktu.23

2.2.1. Tabun

Tabun neboli GA, za druhé světové války nazýván “Hochwerk”, je extrémně toxická organická
sloučenina. Je to bezbarvá až nahnědlá kapalina. Patří mezi nervově paralytické, jelikož má
výrazně negativní dopad na nervovou soustavu člověka – je první z nervově paralytických látek
skupiny G, kam patří i sarin a soman. Je to těkavá látka a tak může být použit i pro kontaminaci
vody. Vzniká reakcí dimethylaminu s nadbytkem chloridu fosforylu, následuje vakuová
destilace.24

2.2.2. Sarin

Sarin nebo GB je vysoce toxická kapalina a je považována jak za chemickou zbraň, tak za
paralytickou látku. Patří též mezi látky těkavé. Vyniká reakcí molekuly isopropylalkoholu a
methyldifluorofosfátu.25

2.2.3.Soman Soman neboli GD je chemická zbraň ze třídy organofosfátů. Její účinky jsou nervově
paralytické. Těkavá žíravá kapalina se žlutavým až hnědavým nádechem. Je toxičtější, než sarin
nebo tabun.26 Jeho prekurzory jsou methylfosfonyldifluorid a směs pynakolylalkoholu a aminu.27

2.2.4. Cyklon B

Cyklon byl používán za druhé světové války k usmrcování vězňů v plynových komorách
nacistických koncentračních táborů.28 Je to vysoce toxická látka, která je ale lehčí než vzduch
tudíž k usmrcování bylo třeba ji vpouštět do uzavřených prostor.29 Soli kyanovodíku se vlivem
vzdušné vlhkosti a oxidu uhličitého rozkládají za vzniku kyanovodíku, kyanidy ve vodě se

10
nazývájí kyselina kyanovodíková. Cyklon B jsou granule z křemeliny, které jsou napuštěny
Kyanovodíkem, silně zapáchá hořkými mandlemi a letální dávka činí 1mg/kg.28

2.3. Válka ve Vietnamu (1964-1975)

2.3.1. Historie
Jako ústřední symboly války ve Vietnamu se považují dvě ničivé chemické látky- napalm a Agent
Orange.

K vynalezení napalmu došlo již za druhé světové války a to skupinou chemiků Louise Fiesera,
absolventa Harvardu30. Ve druhé světové válce byl napalm také několikrát použit a chemik L.
Gieser byl chválen americkou armádou za jeho vynalezení30. Největšího využití se ale zbraň
dočkala až za války ve Vietnamu, kdy
americká armáda rozvinula využití této
smrtelné bojové látky do dokonalosti. Její
použití se ovšem setkalo s velikým odporem
ze strany amerických občanů. Asi největším
buřičem protestů byla fotka pořízená po
americkém bombardování Vietnamské
vesničky, kdy si jeden z letounů B-52 spletl
vesnici s údajnou tajnou základnou
Vietkongu (viz Obr. 4). Je na ní zachycena Obr. 4: dívka popálená napalmem
nahá dívka popálená právě touto látkou31.

Agent Orange byl vyráběn pro americké ministerstvo obrany dvěma chemickými a zemědělskými
společnostmi Monsanto company a Dow Chemical. Byl pojmenován podle oranžově pruhovaných
barelů, ve kterých byl distribuován a byl to jeden z nejvíce používaných „duhových herbicidů“
(rainbow herbicides) za války ve Vietnamu32.

11
 2.3.2. Využití
Napalm byl využíván ve formě zápalných láhví, plamenometů a leteckých pum. Nejdříve byl
napalm používán k ničení budov, poté se ale začal primárně používat pro eliminaci nepřátelských
vojáků- látka přilnula k pokožce a vytvořila těžké popáleniny. Dalším využitím byla eliminace
posádek bunkrů- napalm dokázal žárem přinutit vojáky vyběhnout ven a vystavit se tím palbě
nebo je udusit spálením veškerého kyslíku. Americké
letectvo jej ale také používalo k vytváření ohnivých
bariér okolo ustupujících vojáků nebo k odříznutí
částí armád, aby zabránily jejich spojení v silnější
celek. Další taktické využití bylo osvětlování prostorů,
aby se odkryly pozice nepřátelských jednotek. Tento
taktický prvek byl velkou výhodou ve spojení se
silnou převahou amerických leteckých jednotek nad
vietnamskými, protože díky tomu mohli skenovat
Obr. 5: výbuch napalmu
téměř každý den území válečných konfliktů a výborně tak krýt své pěší jednotky. V boji proti
partyzánům byl napalm využíván i k ničení vegetace a tím pádem devastací přirozených úkrytů
typických pro partyzánský druh boje.

Poslední zmíněné využití napalmu se shodovalo s využitím Agent Orange. Ten byl ve velkém
rozprašován nad územím především jižního Vietnamu pro ničení vegetace. Pak američtí vojáci
jednodušeji nacházeli a ničili bunkry nebo zásobovací cesty nepřátel.33

2.3.3. Složení:
Zkratka Napalm znamená Napthetic Petrol Acid Palmitate, což se do češtiny překládá jako benzin
s kyselinou palmitovou. Právě kyselina palmitová funguje jako zahušťovadlo látky, které snižuje
rychlost hoření a navíc zvyšuje přilnavost. To v praxi znamená, že má látka delší čas na zapálení
nepřátelského cíle. Při dotyku s pokožkou má látka ničivý účinek a ve většině případů znamená
smrt.33

Napalm můžeme rozdělit na několik druhů:34

 Čistý napalm: Snadno zápalná látka, která hoří mírným plamenem, tvořící hustý dým. Hoří
velmi pomalu a má vysokou přilnavost. Ve velkých kusech hoří až 8 minut, rozteklá až 1,5

12
 minut. Látka dosahuje teplot mezi 800-1000°C. Dokáže zapálit i předměty, kterých se
přímo nedotýká, ale kovy protavit nemůže.
 Standardní napalm: Vyrábí se sloučením čistého napalmu, fosforu, asfaltu, hliníku a
chloristanu draselného. Jeho teplota hoření se pohybuje okolo 1900°C a vzněcuje se při
kontaktu s kyslíkem.
 Super napalm: Vzniká sloučením napalmu se sodíkem a hořčíkem. Vzněcuje se při styku
s vlhkostí a proto dokáže hořet i na vodě nebo sněhu. Je proto vhodný k využití za vlhkého
počasí.
 Napalmový déšť: Je to směs tvořená napalmem a koncentrovaným peroxidem vodíku. Byl
používán při leteckých útocích, kdy se 50-100 nad zemí samovolně zapaluje, díky
rozkladu peroxidu vodíku. Tato reakce uvolňuje teplo a kyslík, čímž poskytuje ideální
podmínky pro vznícení napalmu.
 Pyrogely: Skládají se z napalmu a příměsí. Jedná se o hořčík, hliník, asfalt, fosfor,
bezdýmný prach a dřevěné piliny. Tímto způsobem je uměle zvýšena teplota hoření
napalmu na 1650-2800°C. To má za následek i zapálení kovových látek a napalm hoří
zhruba 4 minuty.
Agent Orange je látka složená ze dvou herbicidů (pesticid používaný k hubení a likvidaci rostlin).
Jsou to 2,4-dichlorfenoxyoctové kyseliny (2,4-D) a 2,4,5-trichlorfenoxyoctové kyseliny (2,4,5-T).
Při výrobě druhého jmenovaného herbicidu vzniká látka „dioxin“ (2,3,7,8-tetrachloro-
dibenzo(b,e)(1,4)dioxin), která je vysoce jedovatá. Tento jed se může dostat do lidského
organismu vdechnutím, potravou nebo pokožkou. Způsobuje velké množství následků od
pigmentových poruch, přes záněty sliznic až po mutaci potomků. Jeho využití je ve Vietnamu
patrno dodnes. 35

Obr. 6: rozprašování Agent Orange

13
2.4. Biologické zbraně

Biologické zbraně jsou zařazeny mezi zbraně hromadného ničení, ale jejich účinek se značně liší
od těch ostatních. Biologické zbraně působí jen na živé organismy. Jejich nejčastější cílem je
obvykle člověk, ale můžou se vyskytovat i takové, které jsou určeny pro ničení úrody nebo
zabíjení zvířat. Tyto zbraně jsou tvořeny organickou složkou, a jelikož cílem biologické zbraně je
škodit, jsou převážně užívány patogeny. Nejčastěji se doposud používaly: černé neštovice (Varila
virus), Ebola a antrax (původce je Bacillus anthracis)36. Tyto patogeny se používaly z jednoho
prostého důvodu. Nejlépe splňovaly kritéria pro biologickou zbraň. Pět faktorů, které jsou
důležité pro výrobu biologických zbraní.

 Důležitý je výběr správné choroby (cílem biologické zbraně je předání spíše vážnější
choroby).

 Je potřeba vědět, jak se látka přenáší a také jak je odolná na vnější prostředí.

 Jak se nemoc přenáší z člověka na člověka.

 Ochrana vlastních lidí (možnost očkování nebo popřípadě léčby).


Jak nákladná je jeho výroba a skladování.37

Biologické zbraně se používaly již dávno v historii, kdy Mongolové stříleli katapulty mrtvoly
na města, aby podpořili šíření moru. Odborný výzkum biologických zbraní se začal rychle rozvíjet
ve 20. století, kdy se vývojem biologických zbraní zabývalo mnoho států, ale také i sekt. Tento
vývoj byl značně zpomalen roku 1975, kdy si lidé uvědomili, jaké nebezpečí biologické zbraně
představují, a tak uzavřeli Konvenci o biologických zbraních, která zakazovala vývoj a skladování
těchto zbraní. Kvůli tomuto opatření zůstaly u biologických zbraní jen sekty, pro které je jejich
výroba jednoduchá a levná v porovnání s ostatními zbraněmi hromadného ničení. Tyto skupiny,
využívající biologické zbraně, jsou nazývány také bioteroristické.38

2.4.1. Výskyt biologických zbraní v historii:

14
V Ruské federaci, dřívějším Sovětském svazu, se stal roku 1979 takzvaný Sverdlovský incident,
kdy se ve výzkumné stanici biologických zbraní ve
Sverdlově stala nešťastná událost. V této výzkumné
stanici se pěstovaly spory Bacillus anthracis, které
způsobují antrax. Zaměstnanec odmontoval
speciální filtr od sušičky spor. Oznámil to svému
nadřízenému, který ovšem zapomněl tento vzkaz
předat jeho nástupci. Ten zahájil noční provoz bez
filtru a tak se antrax šířil do ovzduší několik hodin,
Obr. 7: symbol pro biologické zbraně
než si toho zaměstnanci všimli. Naštěstí pro
obyvatele města vítr foukal směrem od města k průmyslové části, a tak se nemoc přenesla jen na
dělníky, kteří pracovali přes noc39.

Další zkušenosti s biologickými zbraněmi měla náboženská sekta Óm Šinrikjó, která své
útoky prováděla v Japonsku. Tato sekta si najala profesionální vědce na biologické zbraně. Díky
těmto vědcům se jim podařilo získat velice nebezpečné látky jako je antrax, botulotoxin, Q-ho-
rečka nebo viry eboly. Biologický útok tato skupina provedla několikrát. Například se pokusila
rozšířit botulotoxin pomocí výfukových plynů speciálně upraveného auta před budovou
japonského parlamentu. Poté přimontovali na vysokou budovu rozprašovací zařízení, pomocí
kterého chtěli šířit antrax. Avšak ani jeden z jejich mnoha pokusů o použití biologických zbraní
nevyšel.

Další kauza s biologickými zbraněmi se odehrála v USA. Tyto útoky proběhly několik dní po
útoku na americké obchodní centrum. Biologické zbraně byly v těchto případech šířeny obálkami.
Z těchto útoků byl obviněn americký vědec Dr. Bruce Ivins, bývalý zaměstnanec amerického
výzkumu pro vývoj zbraní hromadného ničení. Nejprve byla první várka dopisů obsahující spory
antraxu doručena do amerických zpravodajských společností, jako jsou New York Post, ABC
News, CBS News, NBC News a National Enquirer. V tu dobu také v kongresu probíhalo hlasování o
prvním Vlasteneckém zákoně, který měl částečně omezit svobodu amerických občanů při boji
proti terorismu. Tento návrh se nezamlouval kongresmanovi Tomovi Daschlemu a předsedovi
sněmovního výboru pro soudnictví Patrickovi Leahymu. Těmto dvou byly nedlouho poté
doručeny další dopisy obsahující spory antraxu a to patnáctého října 2001. Již o dva dny později
byl nalezen antrax u dalších 30 kongresmanů, přičemž 23 z nich byli z Daschleho strany. Další

15
hlasování o Vlasteneckém zákoně, které se konalo bez nakažených kongresmanů, již bylo
úspěšné, protože Tom Daschle odstoupil od svého názoru. Tento případ byl záhadou a dlouho
nebylo jasné, kdo za útokem stojí. Nějakou dobu byl také obviňován Irák, ale jelikož se ukázalo, že
se v látce vyskytoval křemen, který Irák nepoužíval, prokázalo se, že látka v dopisech pocházela z
USA a obviněn byl tedy Dr. Bruce Ivins, který dvacátého sedmého června spáchal sebevraždu.
Celkově během všech útoků přišlo o život 5 lidí a dalších sedmnáct jich bylo nakaženo. Velice
nákladné také bylo čištění kontaminovaných budov, které vyšlo Spojené státy dohromady na více
než jednu miliardu dolarů. O tomto případu dodnes probíhá mnoho spekulací, jako že za útokem
stojí americká vláda, protože z neznámého důvodu byla dvanáctého září podána protilátka
viceprezidentovi Richardovi Cheneymu a jeho personálu. Často se také mluví o tom, že si USA
potřebovala otestovat novou biologickou zbraň.40

Biologické zbraně jsou pro lidstvo velkou hrozbou, protože jejich výroba není tak nákladná
a protože se stále vyskytuje více a více lidí, kteří jsou s principem biologických zbraní
obeznámeni. Dále velké nebezpečí spočívá v tom, že účinek biologických zbraní se neprojevuje
ihned, ale může se tak stát až několik dní po útoku. Díky tomu se může nemoc šířit a je velice
těžké se před ní bránit.41

2.5. Neletální látky, donucovací prostředky

2.5.1. Slzný plyn

Je skupina neletálních bojových látek, které dráždí hlavně oční a spojivkovou sliznici a dýchací
cesty. Bývají používány k rozhánění nepokojů a demonstrací a jako donucovací prostředky.
Pravděpodobně nejčastěji používaným je CS plyn díky jeho (poměrně) nízké jedovatosti42,44. Do
této skupiny patří i například CR plyn, CN plyn, nebo i OC plyn (pepřový sprej).

2.5.2. CS plyn
Jedná se o chemickou látku chlorbenzylidenmalodinitril (C10H5ClN2), která byla objevena roku
1928 dvěma Američany, Benem Corsonem a Rogerem Stoughtonem (odtud také název; CS
počáteční písmena příjmení)43,44. Při standartních pokojových teplotách je
chlorbenzylidenmalodinitril pevná látka a musí tedy být pro umožnění použití převeden na
aerosol, například tavením a následným rozprašováním v roztaveném stavu, rozpuštěním
v organickém rozpouštědle, použitím CS2 (prášková, silikonizovaná a mikro-pulverizovaná verze

16
CS plynu), nebo využitím termálních granátů (CS je teplem uveden do plynného stavu) 45,46. Mezi
účinky na člověka patří dráždění očních, spojivkových a při vdechnutí i nosních a ústních sliznic
(což vyvolává okamžité a neovladatelné zavírání očí, slzy a vykašlávání a smrkání velkého
množství hlenu, v krajních případech i zvracení) a při kontaktu s navlhčenou kůží dráždí a může
vyvolat i vyrážku42,47. Téměř všechny účinky obvykle mají délku trvání do jedné hodiny, až na
podráždění kůže, které může být dále vnímáno až několik hodin46. CS plyn nemá takový efekt na
zvířata (obzvlášťe na psi a koně)48 kvůli méně vyvinutým slzovodům a ochraně, kterou poskytuje
srst46. Je klasifikovaný jako neletální plyn, ale toto je někdy zpochybňováno. CS plyn totiž může
poškodit plíce, srdce a játra45,49 a zároveň hrozí smrt způsobená rychle letícími kanystry (či
granáty), jako se tomu stalo v prosinci roku 2011 v palestinské vesnici, kdy izraelský voják zasáhl
vypáleným kanystrem 28letého Palestince50. CS plyn je používán kolem celého světa
k potlačování nepokojů a demonstrací a jeho použití v boji je zakázáno Úmluvou o chemických
zbraních z roku 199751.

2.5.3. Pepřový sprej

Pepřový sprej, nebo také OC sprej (oleoresin capsicum) je chemická sloučenina používaná jako
donucovací prostředek a k sebeobraně proti lidem i zvířatům52. Aktivní složkou spreje je
kapsaicin, rostlinný alkaloid, který je zodpovědný za pálivost u paprik. Při získávání oleoresin
capsicum jsou dané paprikové plody velice jemně rozdrcené, rozpuštěné různými organickými
rozpouštědly, jako například etanol, které jsou dále vypařovány, až zůstane voskovitý olej,
výsledné OC53. Následně jsou použity různé emulzifikátory pro spojení s vodou a převedení na
aerosol. Způsobuje neovladatelné zavírání očí, problémy s dýcháním, hustou rýmu a kašlání54. Dle
„An appraisal of technologies for political control“ od STOA (The European Parliament Scientific
and Technological Options Assessment ) je závažnější než slzný plyn a může způsobovat
dočasnou slepotu (15-30min), pálící podráždění kůže (45-60min), křeče horní části těla, které
způsobují ohýbání dopředu a neovladatelné kašlání, které způsobuje problémy s dýcháním a
znemožňuje mluvit (3-15min)55. Při onemocněních, jako je astma, nebo při užití donucovacích
technik, které stěžují dýchání může dojít až k smrti. Existuje několik desítek případů, kdy lidé
zemřeli po vystavení pepřovému spreji, byť právě vystavení obvykle není uvedeno jako primární
důvod smrti56, což vede k debatám o jeho klasifikování jako neletální zbraň. Stejně jako slzný
plyn, je jeho použití v boji zakázáno Úmluvou o chemických zbraních51.

17
3. Experimentální část
3.1. Příprava chloru a chloracetonu

Princip reakce:
Pomocí reakce manganistanu draselného (KMnO4) a kyseliny chlorovodíkové (HCl) nám vzniká
chlorid draselný (KCl), chlorid manganatý (MNCl2), voda (H2O) a chlor (Cl2).

2 KMnO4 + 16 HCl 2 KCl + 2 MnCl2 + 8 H2O + 5 Cl2

Použité chemikálie:
manganistan draselný (KMnO4), kyselina chlorovodíková (HCl)

Pomůcky:
Kádinka, hadička, baňka s odvodnou trubičkou, odměrný válec, dělicí nálevka, stojan, chemická
lžička, křížové svorky, držák, násypka, 15 cvrčků

Postup:
Do baňky jsme nasypali 3 lžičky manganistanu draselného a pomocí dělící nálevka pomalu
přidávali HCl. V odměrném válci se nám shromáždil plyn Cl2 zelenožluté barvy.

1) mrtví cvrčci

18
1) odbarvený pH papírek

3) aparatura pro přípravu chloru

Závěr experimentu:

Pomocí reakce jsme vyrobili zelenožlutý toxický plyn, který je těžší než vzduch. Navlhčením pH
papírku jsme ověřili kyselost prostředí. Abychom ověřili přímou toxicitu plynného chlór, použili
jsme jako modelový organismus cvrčka (Acheta domesticus). Když jsme je vhodili do odměrného
válce s chlorem, zemřeli během 2-5 vteřin.

19
3.2. Chloraceton

Princip reakce:
Chloraceton vzniká přímou chlorací acetonu (zaváděním plynného chloru do acetonu za kyselé
katalýzy.)

CH3COCH3 + Cl2  ClCH2COCH3 + H2O + HCl

Chemikálie:
Chlor, aceton
Pomůcky:
Hadička, baňka s odvodnou trubičkou, odměrný válec, dělicí nálevka, stojan, chemická lžička,
křížové svorky, držák, násypka, promývačky

Postup:
Pouštěli jsme plynný chlor do nádoby s acetonem, kde probíhala chlorace. Z acetonu přebublával
do další promývačky naplněné roztokem NaOH, která zachytávala nezreagovaný chlor.

2) výroba chloracetonu viz výše…

Závěr:
Nebezpečnost této látky jsme ověřili, když jsme cvrčky zavřeli do kádinky s navlhčeným
ubrouskem v chloracetonu, ve kterém zemřeli během 2 minut. Stejný pokus jsme provedli i
s acetonem, ve kterém cvrčci vydrželi okolo 5 minut. I my s panem profesorem jsme si zkoušeli
přičichnout k chloracetonu. Po několika vteřinách jsme cítili velmi nepříjemné pálení nosní
dutiny a mírnou bolest hlavy.

20
3.3 Fosfor

Vlastnosti:
Fosfor je nekovový chemický prvek vyskytující se ve sloučeninách. V přítomnosti kyslíku je tato
látka samozápalná. Jedná se o vysoce toxickou látku, která byla používána během válek (1.
světová válka, 2. světová válka, válka v Afghánistánu…) jako jed nebo jako zápalná látka.

Princip reakce: fosfor reaguje s kyslíkem

Chemikálie: fosfor
Pomůcky: trojnožka, síťka
Postup: Fosfor jsme dali na síťku, kterou jsme umístili do digestoře.

1) Plamen fosforu 2) Stav látky po skončení reakce

Závěr experimentu: Při pokusu jsme si ověřili samozápalnost fosforu, který při kontaktu
s kyslíkem nejprve začal doutnat a následně sám vzplanul.

21
4. Závěr
V průběhu vypracovávání této práce jsme zjistili mnoho o různých látkách používaných jak v boji,
tak při potlačování demonstrací. Pohybovali jsme se na teoretické úrovni, při které jsme dali
dohromady texty o bojových chemických látkách užívaných v první a druhé světově válce, válce
ve Vietnamu, o biologických zbraních a o neletálních donucovacích prostředcích, i na úrovni
experimentální, v rámci které jsme vytvářeli chlor a chloraceton a spolu s acetonem jsme
zkoumali jejich účinky na cvrčcích. Překvapila nás poměrně krátka doba, po které chlor usmrtil
cvrčky (cca 2 vteřiny). Zkoumali jsme též fosfor a jeho samozápalnost.

22
5. Seznam použité literatury a zdrojů:
1. http://www.fas.org/cw/documents/cwagents.pdf (8.3.2014/11:00)
2. Chemie prvků I., Norman N. Greenwood, Alan Earnshaw
3. http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/59288#59288 (8.3.2014/11:00)
4. http://www.valka.cz/clanek_13424.html (8.3.2014/11:00)
5. http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/59288#59288 (8.3.2014/11:00)
6. http://www.inchem.org/documents/pims/chemical/pim419.htm#PartTitle:2. SUMMARY
(8.3.2014/11:00), http://trucizny.cba.pl/?page_id=30 (11.5.2014/18:00)
7. http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/62997#62997 (8.3.2014/11:00)
8. http://www.inchem.org/documents/pims/chemical/pim419.htm#PartTitle:2. SUMMARY
(8.3.2014/11:00)
9. http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/62997#62997 (8.3.2014/11:00)
10. http://forum.valka.cz/viewtopic.php/title/Difosgen-DP/t/10955 (8.3.2014/11:00)
11. http://cs.wikipedia.org/wiki/Difosgen (9.3.2014/16:00)
12. http://www.valka.cz/clanek_13424.html (9.3.2014/16:00)
13. http://arnika.org/kyanovodik (9.3.2014/16:00)
14. http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyanovod%C3%ADk (9.3.2014/16:00)
15. http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/59284#59284 (9.3.2014/16:00)
16. http://www.inchem.org/documents/jmpr/jmpmono/v65apr05.htm (9.3.2014/16:00)
17. http://cs.wikipedia.org/wiki/Chlorpikrin (9.3.2014/16:00)
18. Encyklopedie Diderot
19. http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/373722#373722 (9.3.2014/16:00),
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chemick%C3%A1_zbra%C5%88#mediaviewer/Soubor:Mu
stard_gas_burns.jpg (11.5.2014/18:00)
20. http://www.chemicke-listy.cz/cz/index.html (9.3.2014/16:00)
21. http://www.fronta.cz/dotaz/pouziti-chemickych-zbrani-ww2
22. http://www.unbr.cz/Data/files/Konf%20MEKA%202011/MEKA_2011_PS_Bari_Mika.pdf
23. http://www.unbr.cz/Data/files/Konf%20MEKA%202011/MEKA_2011_PS_Bari_Mika.pdf
24. http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/8636
25. http://www.lidovky.cz/sarin-jed-26krat-smrtelnejsi-nez-kyanid-zabiji-i-kapka-p0d-
/veda.aspx?c=A130902_165826_ln_veda_mc
26. http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/8639
27. http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/1999_03_181-190.pdf
28. http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/texty/ruzne/kyanovodik-cyklon-b-plyn-k-
usmrcovani-veznu-v-koncentracnich-taborech
29. http://vtm.e15.cz/clanek/cyklon-b-insekticid-ktery-zabil-vic-lidi-nez-hmyzu

3O: http://www2.vcdh.virginia.edu/PVCC/mbase/docs/napalm.html (18.3. 2014/15:00)

31: http://zpravy.idnes.cz/divka-z-valecne-fotografie-zraneni-od-napalmu-prezila-a-utekla-i-
komunistum-1bz-/zahranicni.aspx?c=A100515_165655_zahranicni_ipl (18.3. 2014/15:00)
32: The Chemical Scythe Lessons of 2, 4, 5, 6 and Dioxin (Alastair Hay, Springer, 1982)

23
33. http://magazin.specialista.info/view.php?cisloclanku=2005111201 (18.3 2014/15:00)
34. http://kattarit.vyrobce.cz/napalm.htm (18.3. 2014/15:00)
35. http://www.publichealth.va.gov/exposures/agentorange/ (18.3.2014/15:00)
36. http://xman.idnes.cz/biologicke-zbrane-kdyz-bakterie-viry-a-toxiny-vrazdi-ve-velkem-
p7w-/xman-styl.aspx?c=A110608_124931_xman-styl_fro (20.3.2014/18:47)
37. http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=36
(20.3.2014/18:47)
38. http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=36
(20.3.2014/18:47)
39. http://21stoleti.cz/blog/2009/03/19/zivi-by-zavideli-mrtvym/ (20.3.2014/18:47)
40. http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=36
(20.3.2014/18:47)
41. www.hzscr.cz/soubor/11-zip.aspx (20.3.2014/18:47)
42. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15071820 (16.3.2014/21:00)
43. http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/Cs (16.3.2014/21:00)
44. http://www.epa.gov/oppt/aegl/pubs/tear_gas_interim_sept_09_v1.pdf
(16.3.2014/21:00)
45. http://www.veritagiustizia.it/docs/gas_cs/CS_Effects_Waco.pdf (16.3.2014/21:00)
46. http://en.wikipedia.org/wiki/CS_gas (16.3.2014/21:00)
47. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1127513/ (16.3.2014/21:00)
48. http://www.nyc.gov/html/doh/html/em/bt_fact_tear.shtml (16.3.2014/21:00)
49. http://jama.jamanetwork.com/article.aspx?articleid=378199 (16.3.2014/21:00)
50. http://www.haaretz.com/news/middle-east/.premium-1.562013 (16.3.2014/21:00)
51. http://www.opcw.org/chemical-weapons-convention/articles/article-i-general-
obligations/ (16.3.2014/21:00)
52. http://www.thefreedictionary.com/pepper+spray (16.3.2014/21:00)
53. http://en.wikipedia.org/wiki/Pepper_spray (16.3.2014/21:00)
54. http://www.iovs.org/content/41/8/2138.full (16.3.2014/21:00)
55. http://cryptome.org/stoa-atpc.htm (16.3.2014/21:00)
56. http://www.aclusocal.org/issues/police-practices/pepper-spray/ (16.3.2014/21:00)

24