Caroline Myssová

cdm úrovní í!Y a lé čení_

 Caroline Myssová
Anatomie
ducha
Sedm úrovní síly a léčení

V edici Nová éra vyšlo:

Jyoti: Anděl zavolal mé jméno

Připravujeme:

Ram Dass: Buď tady a teď D harmaGaia

Bonnie Greenwellová: E nergie transformace Praha 2000
 NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Věnuji tu to knihu s bezmeznou láskou
KATALOGIZACE V KNIZE- a vděčností svým třem andělům, bez nichž
Myss, Caroline , fl a léčení I Caroline Myssová; bych nepřežila nejtemnějš{ období svého
. d ha. sedm urovnfs y d
Anatomie uc . • I ··J Mt"chal Strenk]. - 1. vy . - ž ivota: své matce, neustálému zdroji síly,
· · álu pre ozt
(z anglického on~m ··· 40s -(Nováéra).- Názevoriginá- svému bratru Edwardovi, nevyčerpatel­
Praha: DharmafGthae•a~p2i~~-t~: sev~n stages of power and healing nému zdroji dobré nálady a optimismu,
Iu: Anatomy o ·
a švagrové Amy, která se stala rodinným
pokladem.
133. 2 • 613 • 615.85
• člověk- energetický systém
• péče 0 zdraví_ duchovní aspekty
• holistické lékařství
• populárně-naučné publikace

This translation published by arrangement

with Harmony Books, a division ofRandom House, Inc.
Copyright© 1996 by Caroline Myss
Foreword copyright© 1996 by Crown Publishers, Inc.
Translation ©by Michal Strenk, 2000
Cover art © by František Drtikol, heirs, 2000
Czech edition © by DharmaGaia, 2000
ISBN 80-85905-26-4
 ,
Uvodní slovo

Při vzácných příležitostech můžete potkat neobyčejného

člověka, který zásadním způsobem změní vaše vnímání
světa a vás samotných. Setkání s takovou mimořádnou
osobností vás právě čeká. Spisovatelka a intuitivní lékařka
Caroline Myssová vás zaujme neotřelým pohledem na spi-
ritualitu a podnítí ve vás odpovědnost za vaše vlastní zdra-
ví. Některé aspekty její práce vám budou připadat natolik
samozřejmé, až si budete říkat, proč jste o nich tímto způ ­
sobem neuvažovali dřív. Jiné myšlenky vás zasáhnou na
emocionální a psychické rovině a přimějí vás, abyste znovu
zvážili duchovní cestu, po které se ubíráte.
Se životní filosofií Caroline jsem se seznámil zhruba
před dvanácti lety. Její prosté a působivé poselství nám při­
pomíná, že jsme se narodili s určitým duchovním úkolem
a je naší posvátnou povinností, abychom se naučili po-
užívat vlastní schopnosti odpovědně, moudře a s láskou.
Tisíce let převažuje v lidské společnosti představa, že moc
podléhá rozkladu a absolutní moc podléhá absolutnímu
rozkladu. Autorita a kontrola, peníze a sex poskytují faleš-
né symboly moci. Nedávno jsem v jednom časopise četl
článek, který mimo jiné poukazoval na to, že John F. Ken-
nedy měl nadbytek peněz a bohatý sexuální život, ale žád-

7
 A tor pak tnvla . . J"zova1
1 moc, když zdůraznil roz-
nou moc. u v K nedy si kupoval moc vydáváním schopnostmi cítí. Lidská D N A kmitá na frekvenci 52 až 78
v dscavu ze en
šířenou pre • v kou smetánku. M áte-li takovou gigahertzů (miliard cykl ů za vteřinu). Třebaže dosud ne-
. ro spo1ecens
časopiSU p . b d'te připraveni na to, ze s vaml A nato-
v , •
existují přístroje, které by dokázaly určit přesnou frekvenci
vedscavu O moCI, U . v· , u
konkrétního člověka nebo překážky omezuj ící prouděn í
pr b 0
tvese protože Carohne pn nas1 m no-
mie ducha hlu oce r ' ' l"d k ' h d h takové energie, nelzc popřít dvč základní skutečnosti . Za
v, v d vu skutečné síly- sily 1 s e o uc a.
hem hlubsl pre sta . .. , . h prvé, životní energie není statická; je kinetická, pohybuje
. . .
V mmulostl eXJS tovali lidé nadaní mtmtJvm . m l, se op- v
se. Za druhé, lidé nadan í intuitivními schopnostm i jako
. .k , kteří znali centra síly v hdskem tele.
nostml a mystl ove, . Caroline moho u tuto energii vyhodnotit, ačkoli lidskou
. . á Charles w Leadbetter a RudolfSte m er se
A11ce Ba11eyov , . h h . v , v. mysl ani energe tický systém nelze dostupnými prostředky
. ,
věnova I1 teto pro
blematice ' ale žádný z mc nezac yt1 1 sm
, přesně fyzicky změři t. Bě hem čtvrtstoletí práce s intuitiv-
v ho elektromagnetického duchovmho systé-
a hlou bku nase . ními lékaři na celém svě tě j sem nepoznal nikoho, kdo by
v vdcv
mu ta k presve 1·vevj·ako Caroline. Anatom1e , v ducha nebyla
v • dosahoval tak jasného vhledu a přesných výsledků jako
ještě nikdy tak pronikavě odhalena. Prave ona predstavuje Caroline.
zákJady lékařství 21. století. , , , Caroline se dokáže naladi t na jem nohmotnou energii
Lidé si odedávna kladli prostou, ale zasadm otazku:
našeho systému a číst řeč naší elektromagnetické bytosti.
"Jaké mám v ž~votě poslání?: ~aroli~e,na ni~~bízí j ed_n~­ Její diagnózy opakovaně potvrzují vliv emocionální ener-
duchou a promkavou odpoved: Posla mm kazdeho z n as Je gie - minulé i současné- na fyzické zdraví; dokáže vní-
žít ve shodě s vlastními duchovními ideály, řídit se zlatým mat hluboké a traumatické zážitky, ale také přesvědčení
pravidlem (Nečiň druhým, co nechceš, aby oni či~ili tobě) a postoje, které mění frekvence buněk a celistvost našeho
a prožít každou myšlenku jako posvátnou modhtbu. J ak energetického systému. D okáže číst našeho ducha, který
prosté - ale zdaleka ne jednoduché. představuje naši skutečnou sílu.
Zkuste si na chvíli představit, že j ste vstoupili do m íst- V této knize najdete podrobné in formace o sedmi cen-
nosti plné lidí a okamžitě si uvědomili, jak nepřij emně se trech síly v těl e . Tato centra řídí proud životní energie
cítíte. Představte si, že se dokážete naladit na to, co se ode- a představují j akési biologické akumulátory našeho emoč­
hrává v podvědomí každého z přítomných, že "znáte" j e- ního života. "N aše biografie se stává naší biologií" neboli
jich energii a zdravotní stav. C o j e ještě důležitější - před­ náš životopis j e ul ožen v našem těle - i kdybyste si z této
stavte si, že znáte do všech podro bností svou vlas tní knihy neod nesli n ic jinéh o, tato skutečnost pro vás bude
energii a víte o všem, co vám ubírá intelektuální, fyzickou užitečná. Poznáte, j ak se vyvarovat toh o, aby vás vysávaly
a emocionální sílu. Tato kniha přináší nástroje, které vám vaše připoutanosti nebo negativní energie j iných lidí;jak si
umožní vidět vlastní energii a energii ostatních lidí. uchovat pocit vlastního já a sebeúctu, aby vaši osobn í sílu
Odborníci na kvantovou fYziku potvrzuj í existe nci zá- nenarušovaly falešné symboly moci- peníze, sex a vnější
kladní vibrační podstaty života, kterou lidé s intuitivn ími autorita; a jak rozvinout své vlastn í intuitivní sch opnosti.

8 Úv o dní s lov o Úvodní slovo 9

 · d cha přináší nový způsob, j ak porozu mět
At~atomre u
energt·e v těle. Začlenuj e JUdaiStické, křes-
v • • • • v
. o
sedmJ centrum . Bože, buď v mých očích a mém zraku
ťa ké h 1'nduistické a buddhistické pojetí síly do sedmi
ns ' , 'cll duchovních pravd. "Společným klen ote m
umversa1111 v v o •
ě
t cto
h Čtyr
vnáboženství J·e skutecn ost, ze Buh Je obsazen
. , , ,
v našem biologickém systému v sedmi_urov~1ch sily, ktere
nás vedou k tomu, abychom dokázali rozvmout a trans-
cendovat svoj i osobní sílu," píše Caroline.
Spoj ení metafyzických významů křesťanských svátostí,
kabaly a čaker ve vás vyvolá trvalou změnu . Pozn ání j e síla,
a poznání obsažené v této knize j e klíčem k osobní síle.
Anatomie ducha přináší podstatu alternativn í medicíny
s přesvědčivos tí, která vás inspiruje k tomu, abyste žili
svými du chovními ideály a otevřeli se zázrakům vlastního
léčení. J e mi ctí, že jsem mohl být přítomen vzn iku té to
přínosné knihy. Poznání v n í obsažené oboh atilo můj život
způsobem, o jakém se mi ani nezdálo. Přeji vám, aby vás
Carolinina moudrost zasáhla podobně.
C. Norman Shealy, M. D., Ph. D.,
zakladatel Shealyho institutu pro komplexní péči o z draví,
zakladatel a president Americké asociace holistické medicíny,
profesor klinické a experimentální psychologie,
autor knihy Miracles D o H appen (Zázraky se děj í)
Ú v odn í slovo
Bože, buď v mé hlavě a mém intelektu
Bože, buď v mých ústech a mé řeč i
Bože, buď v mém jazyku a mé chuti
v
, Bože, buď v m ých rtech a mém vítání
Bože, buď v mém nose a mém čichu
Bože, buď v mých uších a mém sluchu
Bože, buď v mém krku a mé pokoře
Bože, buď v mých ramenou a mém držení těla
Bože, buď v mých zádech a mém postoj i
Bože, buď v mých pažích a mém uchopování/přijímání
Bože, buď v mých rukou a mé práci
Bože, buď v mých nohách a mé chůzi
Bože, buď v mých chodid lech a mém spoj ení se zemí
Bože, buď v mých kloubech a mých vztazích
Bože, buď v mém bři še a mém cítění
Bože, buď v mých vn itřnostech a mém odpouštění
Bože, buď v mých poh lavních orgánech
a mém sexuálním spojení
Bože, buď v mých p licích a mém dýchání
Bože, buď v mém srdci a mém m ilován í
Bože, buď v mé kůži a mém dotýkání
Bože, bu ď v m ých svalech a mých bolestech/chřadnutí
Bože, b uď v mých kostech a v mé m um írání
Bože, buď při mém konci a mém vzkříšene
Podl ~ tradiční m~d litby, kterou upravil ctihodný Jim Cotter a vy-
dal t1skem v kmze Pmyer at Nigltt (Noční modlitba), Cairns
Publication, Sheffield, Anglie, 1988.
11

Předmlu va
Jak ;se~ s,e s!ala
intuitivnJ Jekarkou
Kd ž ·sem na jaře 1982 přestala pracovat jako novinářka
y J . I Y" l . dy
a získala titul magistry teologte, za oz1 a JSem se vema
partnery nakladatelství Stillpoint. Vyd~vali jsm_ey ~nihy
0 metodách léčení poskytujících alternatiVU
k tradJcm me-
dicíně. Alternativní terapie mě zajímaly jako nakladatelku,
ale mjak jsem netoužila zabývat se jimi osobně. Neměla
jsem potřebu poznávat žádné léčitele. Odmítala j sem me-
ditovat. Vytvořila jsem si hlubokou nechuť k hudbě New
Age a debatám o výhodách organického zahradničení.
Kouřila jsem, kávu pila po hektolitrech a nadále v sobě ži-
vila představu praktické a věcné novinářky. Nebyla jsem
zdaleka připravena na jakýkoli mystický zážitek.
Téhož roku na podzim jsem však zjistila, že se výrazně
rozšiřují mé schopnosti vnímání. Jakmile se někdo zn ámý
zmínil o člověku, který se necítil dob ře, okamžitě jsem
měl a jasný vhled do příčiny jeho potíží. Mé diagnózy byly
pozoruhodně přesné, a zanedlouho se o m é schopnosti
doslechli lidé v okolí. Začali volat do nakladatelství, aby si
domluvili termín na intuitivní posouzení jejich zdravotní-
ho stavu. Na jaře 1983 už jsem běžně poskytovala hodno-
12
cení lidem, kteří se oc1tlt v Životní knzl,JCJÍŽ proJevy sahaly
od deprese po rakovinu.
Řeknu-li , že JSem byla v rozpacích, zdaleka to nevystih-
ne pravý stav věcí. Byla jsem zmatená a poněkud vyděšená.
Nechápala jsem, kde se ve mně ty vjemy berou. Dodnes je
vnímám jako neosobní sny, které do mě začínaJÍ proudit,
jakmile získám souhlas dotyčné osoby, její jméno a věk.
Neosobní kvalita vjemů nezatížených pocity je nesmírně
důležitá, protože se jedná o ukazatel, že tyto vjemy nevy-
tvářím ani neprojektuji. Prohlížíte-li si cizí album, k lidem
na fotografifch necítíte žádnou emocionální vazbu jako
v případě, kdy listujete vlastním rodinným albem. VJemy
jsou zřetelné, ale zcela bez emocí.
Vzhledem k tomu, že jsem nevěděla, do jaké míry JSOU
mé vjemy přesné, po několika měsících konzultací jsem
zjistila, že mám z každé další schůzky strach, jako by se
jednalo o nesmírně riskantní zkušenost. Prvnfch šest měsí­
ců jsem přestála jenom díky tomu, že jsem se ujišťovala, že
užívání lékařské intuice je tak trochu hra. Bylajsem nadše-
ná, když jsem se "trefila", protože správný odhad svědčil
přinejmenším o tom, že jsem duševně v pořádku. Přesto
j sem si pokaždé říkala: "Bude ,to' fungovat i tentokrát? Co
když se mi už žádné vjemy ncobjeví? Co když něco dělám
špatně? Co když mi někdo položí otázku, na kterou nedo-
kážu odpovědět? Co když někomu řeknu, že je zdravý,
a vzápětí zjistím, že je nevyléčitelně nemocný? A přede­
vším - co v takové okrajové oblasti vůbec pohledává na-
kladatelka, bývalá novinářka a studentka teologie?"
Měla jsem pocit, jako bych měla najednou bez sebe-
menší kvalifikace vysvětlovat boží vůli desítkám smut-
ných, vyděšených lidí. Čím víc tito lidé chtěli pochopit, co
jim Bůh dčlá, tím víc jsem chtěla vědět, co dělá mně. Na-
J ak jsem se stala Intuitivní lékařkou 13
 . 'tila se nako nec projevilo m igrénou
pětí, které JSem CI '
trvající řadu let. , , h
. kračovat J·ako by se ma nova se opnost
Chtě la JSem po ' ,
.. .š.l víklad od kuchařských dovednosti, ale vě-
OIJak neh I a napn . ,
. v · emohu nic nalhávat. Byla Jsem vychovana
d ě l a Jsem, ze sin .. . . v
.
Jako ~-- J·vJ.- vystudovalaJ·sem teologii a bylaJSem SI ve-
JUtO ICJU, . v• , se čte ním a chvíli jsem váhala, než j í oznámím , co jsem
doma to ho, zve transpersonální schopnosti mohou pnvest
Jověka do kláštera_ nebo do psychiatrické léčebny. Hl u-
~oko uvnitř j sem cítila, že se přibližuji k něčemu, co j e
v zásadě posvátné, a připadala j sem si vnitřně rozpolcená.
Na jednu stranu jsem měla strach, že budu považována za
nezpůsobilou jako staří mystici, ale zár~ve t~J,s:~ se cí~il.a
povolána k životu, který budou hod~ot1t ~en:_I. 1 ~kept1:1.
Aťjsem si představovala budoucnostjakkoh, tusila j sem , ze
mě čeká utrpení.
Při tom všem j sem žasla nad svou novo u schopn ostí
vnímání a pokračovala j sem v hodnocení zdravotn ího s ta-
vu ostatních lidí. \0emy, které jsem přijímala, se zpočátku
týkaly převážně fyzického zdraví a souvisejícího emočn ího
nebo psychického napětí. Zároveň j sem byla schopná vidět
energii obklopující tělo dotyčné osoby. Tato energie obsa-
huje informace o minulosti j ednotlivce a zároveň je ja-
kýmsi prodlo užením jeho ducha. Začala jsem si uvědomo­
vat něco, co j sem se ve škole nikdy neučila: že náš d uch
tvoří nedílnou součást každodenního života, že o bsahuje
naše myšlenky od těch nejpřízemnějších až po vizionářské
a každou z nich uchovává. Ačkoli j sem byla zvyklá slýchat,
že náš du ch se po smrti odebere b uď "nahoru", n ebo
"dolů" v závislosti na tom, jak ctnostně jsme žili, naj ed nou
j sem pochopila, že duch je ještě něco víc. Podílí se n a na-
šem životě každou vteřinu. J edná se o vědomou sílu, která
je život sám.
14
P ře d mI u va
Více mé ně automaticky jsem p okračovala v intuitivním
hodnocení až do okamžiku, kdy se můj rozporuplný vztah
k této schopnosti vyjasnil. Ve své kan celáři v nakladatelství
Stili point j sem právě pozorovala ženu, která mě la rakovi-
nu. Ten den bylo horko a já byla unavená. Skončila jsem
zj isti la. Měl a jsem strach sděl it jí, že se jí rakovina rozšířila
po celém tě le. Věd ěla jsem, že se mě zeptá, proč ji taková
pohroma posti hla, a popuzovalo mě, že jí musím odpově­
dět právě j á. Když j sem se chystala promluvit, naklonila se
ke mně , položila m i ruku na koleno a řekla: "Já vím , že
mám rakovinu, Caroline. M ohla byste mi říct, jakje mož-
né, že mě něco takového postihlo?"
M á nevraživost ješ tě zesílila, když tu ne náviděno u otáz-
ku vyslovila. M álem j sem vyhrkla: "J ak to mám vědět?" ­
když mě znenadán í zaplavila energie, jakou jsem nikdy
předtím nepocítila. Projela mi tělem, jako by mě chtěla od-
strčit, aby m ohla použít m é h lasivky. Ženu sedící přede
mno u jsem neviděla. Měla jsem pocit,jako bych se scvrkla
na velikost m ince a nějaký hlas uvnitř hlavy mi přikázal,
abych dávala dobrý pozor.
Tentýž hlas začal skrze mne k té že ně hovořit. "Provedu
vás ted' vaším životem a všemi vztahy, jaké jste kdy měla,"
řekl. "Projdu s vámi všechny vaše strachy a ukážu vám, ja-
kou moc n ad vámi měly, až vás životní energie nemohla
nadále podporovat."
Tato "přítomnost" provedla ženu všemi podrobnostmi
jejíh o života - všemi podrobnostmi. Připomněla jí ty nej-
všednější rozhovory, okamžiky nesmírné osamělosti, které
proplakala, a všechny vztahy, které pro ni něco znamenaly.
Tato "přítomnost" ve mně zanechala dojem, že každá vte-
ři na našeho života- a každá mentální, emocionální, tvůr-
J ak jsem se s t a la intuitivní l ékařkou 15
 čí a fyzická činnost, kterou ~o vteřiny vyplňujem:, včetně
odpočinku _je něja~m zpu;obemv z:zn~menana., Každý Od onoho podzimního dne roku 1983 pracuji jako intui-
tivní lékařka. Používám své intuitivní schopnosti k tomu,
sou d, ktery' učiníme, Je uchovan. Kazdy
. nazor,
, 'I
ktery zastá-
,
vame,Je· zdro1iem
:.1
pozitivní nebo negatJvm SI y, za níž nese- abych pomohla ostatním lidem porozumět emoční, psy-
me odpovědnost. , o
chické a duchovní energii, která je příčinou jejich nemoci,
Ten zážitek ve mně vyvolal posvatnou hruzu. Začala vni třního neklidu nebo životní krize. Umím vycítit druh
·sem se modlit zčásti ze strachu a zčásti z pokory ke sku teč­ nastávajícího onemocnění mnohem dřív, než si dotyčná
~osti, že vnímámnejniternější a nejvyššíuspořádání ves- osoba vůbec uvědomí, že je nemocná. Lidé, s kterými pra-
míru. Vždycky jsem předpokl ádala, že naše modlitby jsou cuji, si však obvykle uvědomují, že v jejich životě není
něco v pořádku.
"vyslyšeny", ale nikdy jsem nevěděla jak. Prostým rozu-
mem jsem si nedokázala vysvětlit, jak může nějaký sys- Intuitivní schopnosti nepřinesla do mého života žádná
tém - dokonce i boží- zaznamenávat potřeby každé ho dramatická událost. Jednoduše se ve mně přirozeným způ­
člověka a dávat přednost například žádosti o léčení před žá-
sobem probudily, jako by tam dřímaly odedávna a čeka­
dostí o finanční pomoc. Byla jsem zcela nepřipravená na ly jenom na vhodnou příležitost. Když jsem vyrůstala,
takovou posvátnou podívanou, v níž je každé vteřině živo- vždycky jsem spoléhala na intuici a jako většina lidí jsem
ta s láskou přisuzována nejvyšší hodnota. reagovala instinktivně. I vy vnímáte energie ostatních lidí
instinktivně a občas vědomě, ale obvykle dotyčného člově­
Zatímco jsem se modlila, jako pouhý pozorovatel jsem
ka znáte nebo jste se s ním už alespoň jednou setkali. Na
požádala, aby se ta žena nedověděla, že s ní nehovořím já.
mé intuici je neobvyklé to, že mohu hodnotit lidi, které
Vzhledem k tomu, že jsem nemohla odpovědět na její
jsem v životě neviděla. Ve skutečnosti jsem raději, když je
otázku "Proč mám rakovinu?", nemohlajsemjí ani vysvět­
neznám, protože pohled do vyděšené tváře výrazně zasa-
lit, jak jsem zjistila podrobnosti o její minulosti. Jakmile
huje do mé schopnosti "vidět" jasně.
jsem s modlitbou skončila, opět jsem hleděla ženě do tvá-
Čím více jsem svoji intuici používala, tím byla přesnější.
ře. Zjistila jsem, že mám ruku na jejím koleni, ačkoli jsem
Dnes mi připadá zcela samozřejmá, ačkoli způsob, jakým
si nevzpomínala, že bych ji tam položila.
funguje, pro mě bude vždycky tak trochu _záhad~u. ~~h~
Celá rozechvělá jsem ruku odtáhla. "Mockrát vám dě­
vás sice do jisté míry naučit, jak rozvmout mtmt1vm
kuji," řekla nakonec. "Ted' už s tím mohu žít." Odmlčela se
schopnosti, ale nejsem si tak docela jistá, jak jsem se t~
a pak dodala: "Už mě neděsí ani má vlastní smrt. Všechno
je v naprostém pořádku. " sama naučila. Domnívám se, že mé intuitivní schopnosti
povzbudil můj zájem o duchovní_záležitosti_a hlub?~~-ne­
Vyšla z kanceláře a zanedlouho jsem celá otřesená odešla
spokojenost, která se mě zmocmla, kvdykoh s~ mu~ z~v~t
i já. Zamířila jsem na nádhernou louku za nakladatelstvím
neubíral podle mých představ. Zároven Je snad 1 mozne, ze
a slíbila jsem si, že budu se svou intuitivní schopností spo-
lupracovat bez ohledu na výsledek. má lékařská intuice byla jednoduše následkem něčeho, co
jsem snědla. Ani v nejmenším by mě to nepřekvapilo.

16
Předmluva J ak jsem s e stala intuitivní lékařkou 17
 . ·ntuici nebylo nijak jednoduché, ani
Zdokonalit svou I ' v'

d ·sem se ,
zavaza Ia , žej·Í budu vychazet vstnc. Neměla Díky svým intuitivním schopnostem jsem poznala ne-
k yz Jv

· m žádne vzory ant· učitele ' i když se mi nakonec dostalo
,
JSC dení od kolegů z řad lékařů. Po čtrnácti letech
Podporyave e mi tato schopnost pnpa v• d '" k
v v •
nepretrztte prac
' ' a Ja o neja '
v b
, p mě to znamená, že nadešel cas, a ych reč
šesty smys1. ro v• '
. lékařské intuice uctla ostatm.
energ~e a · '1 ,
Intutce· mt· Pomohla rozpoznat emoc1ona . ,nt ,a psyc tc é
v••· nemocí. Mezi fyzickým a emoc10nalmm napet1m
pncmy . . v ,
a urcttym onemocněním bezpochyby eXlStUje tesne SpOjem,
v· '
' v'
jež bylo poměrně přesně _zmapova~o napnklad v souv1slost1
se srdečními chorobami a vysokým tlakem a takzvanou
osobností typu A. Já jsem se však z vlastní zkušenosti pře­
svědčila 0 tom, že emocionální a duchovní napětí nebo n eklid
představují příčiny všech fyzických onemocnění. Určité
emocionální a duchovní krize navíc vyvolávají potíže v od-
povídajících částech těla. Lidi, kteří za mnou chodí se srdeč­
ními chorobami, přiměly životní zkušenosti k tomu, aby ze
svého života vytěsnili intimitu nebo lásku. Bolesti spodní
části zad například souvisejí s trvalými finančními potížemi;
rakovina obvykle svědčí o nevyřešeném vztahu s minulostí,
pracovních a emocionálních problémech; potíže s krví se
často vyskytují v důsledku vleklých konfliktů s rodiči. Čím
hlouběji jsem pronikala do systému lidské energie, tím více
jsem si uvědomovala, že v našich tělech - nebo spíš v našich
životech- se odehrává jenom málo věcí "náhodou". Vztah
mezi emočním a duchovním napětím a určitým onemocně­
ním nejlépe pochopíme v souvislosti s anatomií lidského
energetického systému - neboli anatomií svého vlastního
ducha: ta tvoří jádro materiálu, který v současné době vy-
učuji po Spojených státech a dalších zemích, a ústřední téma
této knihy.
j en energetické příčiny nemocí, ale také problémy, kterým
čelíme při vlastním léčení. Velký význam pro mě mělo po-
v·ký znání, že "l éčení" nemusí nutně představovat uzdravení
v
fyzického těla z určité nemoci. Léčení může rovněž zna-
menat, že se náš duch zbavil starých strachů a negativních
h. k myšlenek o sobě a ostatních. Takové duchovní osvobození
v ,
a léčení může nastat i v případě, že tělo fyzicky umírá.
• ,
Znalost řeči lidského energetického systému je pro-
. .
středkem k vlastnímu porozumění, který vám pomůže vy-
pořádat se s problémy na duchovní cestě. Studium energe-
tické anatomie vám umožní nalézt zažité životní vzorce
a pochopit vzájemné působení mysli, těla a ducha. Takové
poznání vám může při nést radost a klid mysli a zároveň
přispět k emocionálnímu a fyzickému léčení.
Tento úvod k lékařské intuici je výsledkem mého čtr­
náctiletého zkoumání anatomie a intuice, těla a mysli, du-
cha a síly. Pokusím se vás naučit řeč energie, s níž pracuji.
Znalost energetické anatomie vám umožní vnímat své tělo
jako projev vlastního ducha a číst v něm jako v posvátné
knize. Porozumíte-li řeči energie, budete schopni vidět
vlastního ducha v tě le a pochopit, co jej vytváří a dává
mu- a vám- sílu. Řeč energie vám poskytne nový po-
hled na vaši osobní sílu. Zjistíte také, co oslabuje vašeho
ducha a ubírá vám osobní sílu, abyste mohli zabránit další
ztrátě energie. Osvojením řeči energie a pochopením lid-
ského energetického systému získáte jasnější intuitivní
vjemy, protože se budete moci opřít o tělesné, konkrétní
odkazy, které vás zbaví pocitu, že hledáte informace ve
vzduchoprázdnu.
Abych přinesla nový pohled na to, jak tělo a duch spolu-
pracují, vycházím z odvěké moudrosti několika duchov-

18
Pře dm I uva Jak jsem se stala intuitivní lékařkou 19
 . h.10 duistických čaker, křes ťanských svátostí
ních tradiC - ,
. · kého Stromu života. Záměrně pon.:!r:havárn
a kaba I1st1c ,. . .
haté učení islámu, protoze JSem s touto trad 1cí
stranou bo , h ' d . . ký b mů, což platí zvl áště o nemoci. Symbolické zření vám
...1ap " 'dovsko-křesťanským, m UIStlc m a ud-
· ko s Zl
nez1 . , .., , . ..
. · kým učením - , islámu Sl vaz1m, ale mam pocJt, ze
dh IStiC
bych o nem " nedokázala psát odpovědn ě . N au č'Ite-1'1 se po-
hlížet na své tělo a ducha prostřednictvím starých pravd,
můžete začít pěstovat vlastní intuici, pochopit vlastního
ducha a vědět si s ním rady.
Původně jsem zamýšlela omezit tuto knihu pouze na
lidský energetický systém, filosofii a praxi energe tické di-
agnostiky a lékařskou intuici, ale když j sem text začala psát,
uvědomila jsem si, že bych tato pojetí energie nemohla bez
odpovídajícího duchovního rámce přesně popsat. J sem
přesvědčena o tom, že naším úkolem je porozum ět svému
tělu a mysli jako individuální duchovní síle vyjadřující vyš-
ší božskou energii. Máme objevit jak svou osobní sílu, tak
společný důvod být naživu v rámci určitého duchovního
kontextu.
Všichni máme fyzické tělo, které onemocní nebo se
uzdraví ze stejných důvodů. Ocitáme se rovněž v emocio-
nálních a psychických krizích, kterými se lidská zkušenost
vyznačuj e. Každý člověk má strach z opuštění, ztráty, zra-
dy; hněv je stejně škodlivý v židovském, křesťanském nebo
hinduistickém těle; a všichni jsme přitahováni k lásce. Po-
kud jde o zdraví našeho ducha a tě la, neexistují mezi námi
žádné rozdíly.
Zaměření této knihy na mysl a tělo tudíž souvisí s du-
chovním jazykem symbolického zření. Symbolické zření
představuje způsob, jak vidět a chápat sebe sama, ostatní
lidi a životní události z hlediska universálních archetypál-
ních vzorců. Rozvinutí symbolického zření zvyšuje naši
20
Př ed mlu va
intuitivní schopnost, protože nás učí zdravé objekuvi tě,
která odhaluje symbolický význam událostí, hdí a problé-
umožní nahléd nout do vašeho ducha a neomezených
možností léčení a dosažení celistvosti.
Mé přednášky a sem in áře navš těv ují lékaři a lidé, kteří
hledají pomoc s vlastním zd ravím nebo si chtěj í vypěstovat
intuitivní schopnosti. Všichni však touží porozumět síle
vlastního du cha. Chtěj í rozvinout vnitřní jasnost, svůj
vlastní intuitivní hlas. Lékaři se mi na seminářích svěřují
s pocity marnosti, které se jich zmocňují, když mají tušení,
že onemocnění některého pacienta vyvolala určitá emoční
nebo dokonce duchovní příčina, a oni nemoho u stanovit
duchovní diagnózu, protože ji konvenční věda neuznává.
Mnozí lékaři si intuitivní vjemy nechávají pro sebe, proto-
že "tušení a důkaz dosud neodpovídají požadavkům pojiš-
ťoven". Jiný lékař mi řekl: "Lékařskou intuici nepotřebu­
ji - té mám dostatek. Chci se dovědět něco o rodinných
vzorcích a hlubších duchovních problémech svých pacien-
tů, protože právě takovou informaci vyžadují k tomu, aby
se vyléčili. Potřebují víc než jen léky, které jenom dočasně
potlačí příznaky jejich nemoci." Touha po duchovním
kontextu a duchovní interpretaci života je universální.
Jsem přesvědčena o tom, že řeč energie a používání sym~
holického zření může pomoci překlenout propast mez1
konvenční medicínou a duchovním pohledem na zdraví
a léčení.
Když jsem poprvé intuitivně poznala přítomnost ne mo-
ci, zneklidnila mě skuteč nost, že n emám žádný lékařský
ani duchovní kontext. První dva roky jsem proto tajila vět­
šinu informací, které jsem získala. Omezila jsem se na to,
že JSem pomáhala lidem interpretovat emocionální, psy-
J ak jsem se stala intuit ivní lékařkou 21
 . , d h ípotíže a faktory podporující vznik jejich
ch•cke a uc ovn . •
, N d ručovala J·sem svým khentum konkrétní
nemoCL e 0 P0 . , , ,
• , vby n ebo chirur01cke zakroky, ale posdala JSem
zpusoby 1ec o· v .
. k 1e, • -r.ato
'kavrum. situace se zmenda v vroce• 1984, kdy
je 1.
Nonnana Shealyho. Zacala JSem s
pozna la dr. C · v •
dOVat anatomii lidského těla. Díky . tomu,
, ze JSem
. mohla
Normanem _a jeho prostředmctvJm s pacienty- ho-
~ořit 0 jejich životech a nemocech, podařilo se ~i vytříbit
porozumění vjemům, které jsem přijímala. To_ml poskytl~
rosror, který jsem potřebovala k tomu, aby me schopnosti
P I
uzrály, třebaže klienty stále neléčím, a e pouze se Jim sna-
žím pomoci interpretovat duchovní příčiny jejich emocio-
nální nebo fyzické krize.
Během let spolupráce s Normanem, který se stal mým
kolegou a blízkým přítelem, jsem zjistila, že m á schopnost
má největší cenu ve fázi předcházející skutečnému rozvi-
nutí fyzické nemoci. Ještě předtím než v těle vznikne fy-
zická nemoc, ukazatelé energie- například dlouhé obdo-
bí apatie a deprese - nám naznačují, že ztrácíme životní
sílu. Člověk v takovém stavu vyhledá pomoc lékaře, proto-
že ví, že mu ne ní dobře- vnímá signály, že j eho tělo ztrácí
energii. Lékařské testy ovšem často nasvědčují tomu, že je
všechno v pořádku, protože na fyzické úrovni zatím nelze
nic zjistit. Konvenční lékařské testy nemohou změřit ztrá-
tu energie a většina lékařů odmítá přijmout jako vysvětle­
ní představu energetické dysfunkce. Neustále se však obje-
vují nové, komplikované nemoci, které nereagují na
konvenční způsoby léčby. Některé z nich - například
AIDS - lze zjistit pomocí konvenční lékařské metodo-
logie, zatímco jiné jako by se vyvijely v důsledku našeho
~spěchaného života a neustálého vystavení elektromagne-
tické energii z počítačů, parabolických antén, mobilních
22
Př ed mI uva
telefonů a dalších přístrOJŮ. Někte ré nemoci.jako je napří­
.
klad syndrom chromcké únavy nebo poruchy způsobené
•
JSem špatným ŽIVOtním prostředím, jsou v současné době "ne-
,
mm stu- oficiální"; podle konvenčních lékařských měřítek postrá-
dají identifikovatelnou mikrobiální příčinu. Rozhodné se
všakjedná o oficiální nemoci, budeme-li takové zdravotní
poruchy chápat z hlediska energie, protože jejich sympto-
my naznačují, že pacient trpí ztrátou síly v energetickém
poli.
.. Lékařská intuice může pomoci lékařům, kteří chápou
lidské tělo jako fyzický a energetický systém a lidskou zku-
šenost zasazují do duchovního kontextu, aby rozpoznali
energetický stav určité nemoci a kromě symptomů se vě­
novali také její příčině. Léčba v oblasti energie může zahr-
novat psychoterapii, akupunkturu, masáže a homeopatii.
Základní složkou léčení energie však zůstává aktivní účast
pacienta. Intuitivní lékař může upozorňovat na pravděpo­
dobnost určité nemoci, ale samotné varování neléčí -
k tomu je nutné učinit praktické kroky.
Ze všeho nejraději bych vám prostřednictvím svých
knih a seminářů ihned předala své intuitivní schopnosti.
Svou vlastní intuici si však plně vypěstujete až po letech
praxe. "Intuitivní stáž", kterou jsem absolvovala u Norma-
na, neurochirurga, který vystudoval Harvardovu umversl-
tu a založil Americkou asociaci holistické medicíny, m1
umožnila pracovat profesionálně. Tato kniha vám může
pomoci rozvinout intuitivní schopnosti, ale vzhledem
k tomu, že k plnému rozvinutí intuice je důležitá pra.xe:
chystáme se s Normanem v blízké budoucnosti pomoCl
lidem s intuitivními schopnostmi absolvovat stáž v ho-
listických centrech po celé zemi. Na Normanově farmě ve
Springfieldu ve státě Missouri pořádáme seminář o umění
23
Jak jsem se stala intuitivnf lékařkou
 . . h v 'I mJ·e naučit lidi používat intuici jako běž~
intUICe, Je oz Cl e
nou součást vnímání. . . ,v v . •
v d d eti Jety by m1 semmar o lékarské mtu1ci
Ještě pre es , . .
•. d ředstavitelný, ale od te doby JSme se Jako spo~
pnpa a1nep v, ., , d Úvod
v l · le'čebny
' m metodám vyuzJvaJICim ávných
Ječnost otevre I .
roudění energt·e v hdském těle a kolem něi
,
vě dornosti oP
· k , patrv1' například akupunktura, akupresura nebo
J• Krátce o mé minulosti
mezi tere
čchi-kung. Jak píše dr. Larry ~ossey v knize ~eaning and
Medidt1e (Smysl medicíny), potr.eb~~e~e praktJ~ovat ,:me-
dicínu JIL éry"- terapie kombmuJICI duchovm a fyzický,
holistický a alopatický přístup k fyzickému a em ocionální- Účastníkům svých seminářů a přednášek říkávám, že je
mu léčení. Nemohu se zbavit pocitu, že intuitivní lékaři se odvádím do světa, který existuje "za mýma očima". Chtěla
nakonec stanou nepostradatelnými členy zdravotnických bych vám nejprve popsat několik rozhodujících momentů,
týmů u nás i na celém světě. které přispěly k mému vlastnímu pohledu, a přiblížit
Konvenční medicína musí co nevidět uznat souvislost vám lidi a události, které mě za ta léta vedly k tomu, abych
mezi energetickou nebo duchovní dysfunkcí a nemocí. se stala intuitivní lékařkou. Snad vám to pomůže k tomu,
Jednoho dne nevyhnutelně překlene propast mezi tělem abyste si hlouběj i uvědomili svého vnitřního průvodce,
a duchem, ale mezitím si můžeme pomoci tím, že si posta- který vás provází životem.
víme vlastní mosty k svému duchu osvojením řeči energie
a schopnosti symbolického zření. Doufám, že se s pomocí
této knihy naučíte přemýšlet o sobě v pojmech energie ROZHODUJÍCÍ OKAMŽIKY
stejně samozřejmě, jako dnes vidíte své fyzické tělo, a že Všechno, co pro mě má profesionální, osobní a duchovní
začnete pečovat o svého ducha stejně vědomě, jako dnes význam, jsem se naučila díky své práci intuitivní lékařky.
pečujete o své tělo. Jako ctižádostivá studentka žurnalistiky jsem se však ubíra-
la zcela odlišným směrem. V prvním ročníku jsem se roz-
hodla, že musím vyhrát prestižní Pulitzerovu cenu, dřív
než mi bude třicet. Když jsem pak začala pracovat jako
novinářka, zjistila jsem, že postrádám nezbytnou dávku
talentu.
Odešla jsem z redakce novin, ale nemohlajsem se smířit
s tím, že se mi nesplní můj jediný sen- stát se spisovatel-
kou. Vzhledem k tomu, že jsem před sebou jiný cíl nemě-

24 25
Předmluva
 :;c ntčtvýmt, úpornými depresemi.
13 zabll jsem rrpc d š " V , M 5 vy~crpan;i, nntf;tH mysl pak ul' nula d:aní kok zpět
' d ické temné noct u e . prvn tch
Vscouptla JSCill o typ " k· Toho rc>k.u , kdy JSem u~.ončtla studtum na vyso :é l ;ole,
. • 1 do pozdního dopol edne, pa · JSem se-
mčstctch JSem s pa a , ,
é pracovně a ztral:l na rozepsa né član- JSCnl odjela 'I rod ného Cluca 'lna Alja~ku, kde jsem chtěla
dčlJ na podl aze ve sv
pfcs léto pracovat. S nčl.oltb př~tclt JSme se V)'JlUV1h do
k.·-y do časopt sů. . !:>eaulu, kde jsme se nalodth na traJd ta "yr:mh ru třídenní
~ d ra' no prodlévala ve stavu mezt hlubo-
Kdyz JSem JC no u y • v . plavbu do mčsta llaines. Nt~ do 1 nis celou cestu oka ne-
"ním zmocml se me poctt, ze JSem ze-
~.:)·m sp.1n kem a bde • , . zamhouřil , a kdy:í Jsme dora71ll do llamcs, vyčerpiním
mre 1a a na ren J1 Je život J·enom vzpommám.
v
. By la Jsem• jsme doslova vtd čh dvojmo.
'č ,
vd e na, ze mat
v • n zv ·voc
1 za sebou · Nakonec JSem však o tcvre-
V doku n ás vyzvedl muž, který nás odvezl dodávl ou do
1:1 očt a uvědomila si, že jsem stále naživu. Z to ho zklamání
místního hotelu. Sotva jsme !.C ubytovah, ulehli JSme
se mi udělalo zle, a celé dopoledne j se m prozvracela. Celá
a vš1chni kromě mč usnult tvrdým spánkem. Byla Jsem
čc anáJsem se pak vrátila do postele, abych se pokusila příliš rozrušená, a tak jsem se ~Ia projít po mčstč. Venku st
vy rp h '(' . .
ZJIStit, kde jsem udělala chybu. V t~ c. Vl 1 JSem Sl vzpom- mě všiml ř1d1č dodávky. Zastavil a zeptal se. kam mám na-
něla na Jeden domácí úkol z žurnaltsttky. míře no. Když JSem odpověděla, že jdu na procházku, řc d
Profesorka žurnalistiky nám vždycky kladla na srdce, jak mi, abych Sl nastouptla, a odvezl mě prcd sur)• dřc"ěný
Je přt psaní do novm důležitá obje~tivita- schopnosvtv~d r­ dům . "Běžte do prvního pacra,M řekl _Lt:na, která um b)d-
žet s1 emociOnální odstup od daneho tématu a za ment se lí, se Jmenuje Rachel. Promluvte st s ní. Vyr.•ednu vis
pouze na "fakta" popisující konkrétní situaci. Požádala nás, tady."
abychom st představili několik novinářů, kteří pozorují V dnešním Ch1cagu by bylo takové počínání po"-ažo-
hořící budovu. Každý novinář má na tutéž událost jiný po- váno přineJmenším za nerozumné. ale tchd) J cm b Ia na-
hled a každý udělá rozhovor s jinými lidmi. Profesorka tolik vyčerpaná a okouzlená Aljaškou. že j -cm ncdokázab
nám pak položila otázku: Který novinář měl k dispozici rozumně uvažovat. Udělala jsem, co mi muž řekl - V ) -
skutečná fakta a správný úhel pohledu? Jinými slovy, který stoupila JSCm do prvního patra a zaklepala na d,·eřc. Ote-
z nich viděl pravdu? vřela mi Rachcl, scvcroamcncki indiánka, které b lo JIŽ
Ten úkol, který jsem dostala před lety, pro mě najedn o u přes osmdesát let. "Pojď dal,'' řekla vlidnč . .,P -.taví~l na
získal nesmírný symbolický význam. Napadlo mě , že po- čaj." Takova byla alJašská cnkcta - \ask~wo t, duvěn'~ t
jmy "pravd a" a "realita" jsou ve skutečnosti pouze otázkou a vře lá pohostinnost. Měla jsem pocn, Jako by nebyla prc-
vnímání. Co když jsem se dívala na život jenom jedním kvapená, že mč v1dí: ned.ivab mi ani v lll'Jtnen-.im naJe,·o.
okem, viděla budovu z jednoho rohu a sdílela svůj pohled že bych Jl obtěžovala. B) Ia JSCm pro...tě mw'tČ\1111.<', kt rá
s ltdmt, kteří rovněž postrádali schopnos t hlubšího vnímá- se stav1la na čaJ a kus řcč1.
ní. Uvědomila jsem si, že musím otevřít obě oči, abych se Kdyř JSem Jlko ,.c stuch scdčb ,. JťJÍm b~tě, přtpad 1:1
z toho kouta dostala ven. JSCm s 1, Jako bych se ocnb mt•zi dvt:·ma ruzn~ nu wcty.

26 Krát ce n mé m inulo-.tl 27
Úvod
 · bytu byly předměty z Ruska - ikony
v J"edné poIovmev
Č u samovar v němz Rachel vanla čai
v v·
d
s ernou ma ono ' ' . :~•
·k , záclony. Druhá polovma byla vyzdobená
a ruské kraJ ove o " v , • •
ch indiánu vcetne maleho totemu a tnd1-
ve styIu ath apacký , v v
ánské přikrývky pověšene na stene. v• • • •
Rachel vzhlédla od samovaru a vs1mla Sl, Jak Sl prohlí-
žím totem. "Víš,jak číst totem?" zeptala se.
Ne "odpověděla jsem. "Já ani nevěděla , že se dá číst. "
"ovŠem že se dá číst," řekla Rachel. "Totemy představují
du~hovní výpověd' o ochráncích kmene. Podívej se na ten-
hle. To zvíře úplně nahoře je medvěd . Znamená to, že
duch medvěda - který je silný a dokáže stopovat svou
oběť, zabijí jenom v případě krajní nutnosti a potřebuje
dlouho spát, aby opět nabyl svou sílu- provází náš kmen.
Toho ducha musíme napodobovat. "
Sotva ta slova vyslovila, zpozorněla j sem. Byla jsem
v přítomnosti dobrého učitele, a dobrý učitel okamžitě
upoutal mou pozornost.
Rachel mi prozradila, že je napůl Ruska a napůl athapac-
ká indiánka a že na Aljašce žila dlouho předtím, než se stala
americkým státem. Když mi pak ve stručnosti vyprávěla
o svém původu a athapacké duchovní tradici, navždy změ­
nila můj život.
"Vidíš tu deku na zdi? J e velice vzácná. V athapacké kul-
tuře je považováno za velkou čest vyrábět přikrývky, sklá-
dat písně nebo se věnovat jiné tvůrčí činnosti. Musíš získat
povolení skladatele, abys mohla zpívat jeho písně, protože
obsahují jeho ducha. A když vyrábíš přikrývky, nesmíš za-
čít tkát novou, pokud si nejsi jistá, že budeš žít dost dlouho
na to, abys ji stihla dokončit. Když zjistíš, že potřebuješ ze-
mřít,"- Rachel skutečně řekla "potřebuješ zemřít"- "mu-
síš vykonat obřad s někým , kdo se zaváže, že za tebe úkol
28
Úvod
dokončí, protože tady po sobě nemůžeš zanechat žádnou
nedokončenou práci. V takovém případě bys tu zanechala
část svého ducha.
Ta přikrývka byla téměř dokončená, když Velký duch
přišel ve snu za ženou, která ji tkala, a řekl jí, aby se připra­
vila opustit zemi. Zeptala se Velkého ducha, jestli může žít
dost dlouho, aby stihla dokončit přikrývku. Velký duch
souhlasil. Zemřela dva dny poté, co přikrývku dokončila.
Její duch přebývá v té přikrývce a dává mi sílu.
Život j e jednoduchý. Přicházíme na svět, abychom pe-
čovali jeden o druhého a o zemi. Když zjistíš, že se tvůj ži-
vot chýlí ke konci , musíš vykonat náležité přípravy na od-
chod, abys za sebou nezanechala nic nedokončeného.
Musíš se omluvit, kde je to potřeba, předat své kmenové
povinnosti a přijmout od kmene projevy vděčnosti a lásky
za čas, který jsi s ním strávila. Ž ivot je vážně jednoduchý."
Rachel se odmlčela, aby nalila čaj, a vzápětí pokračovala.
Zítra večer se účastním obřadu zvaného potlach. Jeden
m~ž se chystá opustit zemi a předá kmeni všechen svůj
majetek. Své šaty a nástroje uloží do dlouhé mísy. Kmen
jeho věci symbolicky přijme, a tím jej zbaví veškeré kme-
nové odpovědnosti, aby mohl dokončit práci svéh o ducha.
Pak nás opustí."
Byla jsem ohromena, s jakým klidem a samozřejmostí
hovoří Rachel o smrti. Kam se poděl všechen ten strach ze
smrti, na který jsem byla ve své kultuře tak zvyklá? Rac~el
mi právě rozmetala celý svět, jak jsem ho ch ápala - a pre~
devším mé pojetí duchovního rozměru života neboh
Boha - , a přesto se chovala nenuceně. Hluboké pra~dy,
které mi sdělovala při čaji, jsem chtěla odmítnout pko
pouhé primitivní báchorky, ale in:u~~~~ně ~sem vě?_ěla, že
zná Boha, který je mnohem skutecneJSl nez ten muJ-
29
Kr átce o mé minulosti
 , ;>" I .
v , ve zemře?Je nemocny. zepta a Jsem se.
"Jaktenmuzvi,Z v v . , . ké zření změn i t naše životy. Ačkoli jsem to tehdy nevěděla,
v m " odpovědela. Sa man SI prohledl Jeho
"Šel za samane , " . , ... . "
.. Je ho eneroie řekla šamanovi, co se s mm deJe.
eneru11.
b .
o-
v • ';>"
"Jak to, že šaman ty veci zna. ., , ...
Zatvářila se překvapeně nad moJI nevěd omosti. "Povez
• " v kla Rachel a pohlédla mi do očí, ,Jak to, že ty je ne-
mi, re o. d
znáš? Jak můžeš žít bez toho, abys věděla, co tvUJ uch dělá
a co ti říká?"
Pak dodala: "Každý jde za šamanem, aby se dověd ěl, co
mu říká jeho duch. Před lety mi řekl jeden šaman: ,Když
nebudeš dbát na to, kam se ubírají tvé kroky, zlomíš si
nohu.' Věděla jsem, že tím nemyslí fyzickou chůzi. Chtěl
tím říct, že nejsem čestná, protože toužím po muži jiné
ženy. Bylo mi jasné, že toho muže už nesmím nikdy vidět.
Bylo to pro mě těžké, protože jsem ho milovala. Můj duch
z té nečestnosti onemocněl. Na nějaký čas jsem odešla,
a když j sem se vrátila, kráčela jsem rovně. "
Zoufale jsem chtěla nějaký čas zůstat s Rachel a dovědět
se od ní víc. Nabídla jsem se, že jí uklidím a udělám, cokoli
bude potřeba. Když se pro mě stavil řidič, poslala mě pryč
a já ji už nikdy nespatřila. Při nastupování do dodávky mi
řidič řekl: "To je ženská, co?"
Když jsem se na podzim vrátila z Aljašky domů, mé tělo
přijelo bez ducha. Trvalo řadu měsíců, než se mi je podaři­
lo znovu spojit. Před svým setkáním s Rachel j sem nepře­
mýšlela o síle našeho ducha tak, jak o tom mluvila ona. Ni-
kdy mě nenapadlo, že vkládáme svého ducha do všeho, co
děláme, a do každého člověka, kterého potkáme. Netušila
jsem, že má životní rozhodnutí vyjadřují m ého ducha
nebo ovlivňují m é zdraví.
Dnes chápu, že příběh Rachel o emocionálním a fyzic-
kém léčení je dobrým příkladem toho, jak může symbolic-
30
Úvod
to odpoledne pro mě znamenalo jakýsi úvod k lékařské in-
tuici. I když jsem v téhle oblasti začala pracovat o dalších
osm let pozděj i, vzpomínka na Rachel mě zbavila deprese
po novinářském neúspěchu a navedla mě jiným směrem.
Rozhodla jsem se studovat teologii v naději, že získám vět­
ší rozhled, podobný tomu, jaký měla Rachel, a že se koneč­
ně vymaním ze svého světa předsudků a mentálních ome-
zení. Bůh, jak jsem ho znala, možná přece jen nebyl
bohem, který skutečně existuje, protože nevyslyšel mé
modlitby, abych se stala spisovatelkou. Bůh, kterého jsem
ještě neznala, mohl být vnímavější.
Když jsem zahájila postgraduální studium, ocitla jsem se
v krizi a poprvé v životě jsem si připadala bezmocná. Přes­
to jsem získala titul magistry v oboru mystiky a schizofre-
nie- šílenství, jakým člověk prochází na cestě k duchov-
nímu zdraví. Později jsem pochopila, že mě pocit bezmoci
vedl ke studiu síly, protože životy mystiků představují po-
naučení o fyzické, emocionální a duchovní bolesti a bez-
moci, po níž následuje procitnutí do nového vztahu k síle.
Za zavřenými dveřmi, prostřednictvím utrpení a extatické-
ho vytržení, získávají mystikové přístup k duchu - pří­
stup natolik hluboký, že jsou schopni vdechnout energii
jako boží elektřinu do obyčejných slov a činů. Získávají
schopnost léčit jiné lidi skrze opravdovou lásku, odpuštění
a víru.
Někteří z nejznámějších mystiků křesťanské kultury-
svatý František z Assisi, svatá KJára z Assisi, Juliána z Nor-
wiche, svatá Tereza z Ávily, svatá Kateřina ze Sieny nebo
náš současník Padre Pío- prý vedou nepřetržitý důvěrný
rozhovor s Bohem a žijí v jasnosti, která přesahuje obvyklé
vědomí. Svět "za jejich očima" je pro ně nekonečně sku-
31
Krátce o mé minulosti
 vk 1 , ět Způsob J·akým mystikové vnímaií
čněJŠÍ nez o o m sv · ' .
te . , mnohém liší od vnímání obyčejných lidí.
reahtu a Sl 1u, se v . ,.
v • k křesťanství mystJkove JSOU "v tomto svě-
Rečeno Jazy em ' · .
'k 1. tohoto světa". Jazykem buddh1smu a htn-
těaemoiZ
I v • •
'. b h m mohli říci že j sou oproštem od lluzí
dUJsmu yc o ' . v •
r. . kéh světa· vidí symbolicky a Jasně, protoze JSou pro-
,yz1c o , '") T
, (Slovo buddha znamená "probuzeny . řebaže
buzeni. .
duchovní cesta vedoucí k takovému stupn~ vědo~í a jas-
nostl muz o ·e by't velice náročná ' žádný mystik se mkdy ne-
chtěl vrátit do obyčejného vědomí, ať prožíval sebehorší
fyzické utrpení. . , • ,
Když používám intuici a symbohcke zrem, abych po-
mohla lidem pochopit, proč onemocněli , často přemítám
0 1
ž votech mystiků , zvláště pak o tématu vztahu jednotliv-
ce k síle. Dokud pro mě byla intuice ještě novmkou, nevi-
dělajsem žádnou souvislost mezi nemocí, léčením a osob-
ní silou, ale dnes jsem přesvědčena o tom , že síla je
základem zdraví. Má objektivita- symbolický pohled na
život- mi pomáhá určit vztah lidí k síle a způsob, Jakým
síla působí na jejtch tělo a ducha.
Dnes používám jazyk Rachel, abych !tdem řekla, že vlo-
žih svého ducha do negativních věcí a že k tomu, aby se
uzdravili, se potřebují na nějaký čas stáhnout do ústraní,
přtvolat svého ducha zpátky a naučit se znovu chodtt zpří­
ma. Takovou jednoduchou radou je možné se řídit, proto-
že náš duch v sobě obsahuje náš život a životní volby. Sku-
tečně vkládáme svého ducha do událostí a vztahů . Život je
opravdu takjednoduchý.
32
Úvod
;J
ROZVOJ INTUICE
Když se ohlédnu za uplynulými čtrnácti lety, uvědomuji si,
že existoval předem vytvořený rozvrh pro mé studium,
abych se naučila interpretovat řeč energie ke stanovení in-
tuitivní diagnózy. V letech 1983 až 1989, kdy jsem začala
své intuitivní schopnosti rozvíjet, mi řada mimořádných
událostí pomohla naučit se, co jsem potřebovala poznat.
N ejprve jsem si všimla, že potkávám "skupinky" lidí, kteří
se potýkají s podobnými potížemi. Během jediného týdne
mě oslovili tři lidé se stejným typem rakoviny. Několik tý-
dnů nato mi volali tři další lidé, kteří trpěli úpornou migré-
nou. Nakonec jsem poznala skupinky lidí s cukrovkou, ra-
kovinou prsu , s problémy s tlustým střevem, rakovinou
prostaty, srdečními poruchami, depresemi a řadou dalších
zdravotních potíží. Dokud jsem nepřijala svou intuici, lidé
se neobjevovali podle žádného zvláštního vzorce.
Zároveň se zvyšovala kvalita informací, které jsem přijí­
mala. Ukazovaly mi, jak emocionální, psychické a fyzické
napětí přispívá ke vzniku onemocnění. Zpočátku jsem jed-
noduše zaznamenala vjem, který jsem od určité osoby při­
jala, aniž mě napadlo porovnat její vzorce napětí s jinou
osobou. Nakon ec jsem začala chápat, že žádná nemoc ne-
vzniká náhodou, a prošla jsem si zpětně všechny dřívější
případy, abych objevila veškeré emocionální a psychické
vzorce, které předcházejí určité nemoci. V roce 1988 už
jsem dokázala rozpoznat vzorce emocionálníh o, psychic-
kého a fyzického napětí, které souvisejí téměř se stovkou
různých nemocí. Tyto vzorce od té doby s úspěchem po-
užívá řada lékařů a dalších zdravotníků, kteří jejich plat-
nost potvrzují.
Krát ce o mé minulo s ti 33
 . ~-d ě důležitá událost . bylo mé set kání
D a )š'1 mtmoSh ra n kl d Ia jsem dr. Shealymu , že mám pocit , jako by pacientovi
neuroch irurgem a za a atelem
N manem ea1ym, ~ d , te kl h rd le m be ton. Pak j sem dodala, že vývoji jeho fyzic-
s or . h lt. stt"cké medi cíny a pre ntm odbor-
. ké asoctace o ké ho stavu podle m ého názo r u předcházely emocionáln í
Amen c , , bolestí. Od roku 1972 se rovněž za-
nfkem na zachazent s . pro blé my. Pacie n t - n arko man- měl takový strach při­
b , á metafyzickými otázkamt. , ~ . znat svůj stav, že byl fyzicky neschopen říci pravdu. Slova
yv . ~ . řiiala pozvánt na poměrne exkluztv-
NaJare 1984Jsemp "J , • • • , h mu tuhla v h rdle. Když j sem skončila, dr. Shealy m i po-
. .k0 11. ovšem pro sve tntUittVnt se opnos-
nf konferenci -nt , , , d ěkoval a zavěsil. N e tušila j sem, nakolik jsem byla ve
. . kl d lka což bylo v te době me h lav nt za- svém od hadu úspě šná, ale pozděj i mi sdělil, že pacient
tl ale Jako na a ate ,
' , , N konferenci jsem se setkala s psychologem , m ěl rakovinu jícnu.
městnant .
~
a ·1 na Normana Sh eaIy h o . "V t"d Ite' to h o
Tím začal a má spolupráce s Norm ane m Shealym. Uká-
který me upozorni • , ~ ., ,
~ :>" r~ ekl bez zievného duvodu. "Je to lckar a zaJima se zalo se, že j eho odtažité reakce n a m é h od nocen í pro mě
muze. "J ó ěl .
o lidi s intuitivními schopnostmi." Z nerv zn a)se m , ale znamenaly hotové požehnání. Kdyby tehdy chválil m é
· se dr Shealyho oslovit a pověde t mu, že schopnosti, nejspíš bych se na něj snažila udělat doje m ,
roz h odl a JSem ·
mám schopnost lékařské intuice. což by b ezpoch yby ovlivnilo přesnost mých hodnocení.
u oběda j sem pak dr. Shealymu pověděla, že _d okážu Díky j eh o n estrannosti jsem si zachovala objektiv itu a jas-
určit diagnózu na dálku. Netvářil s~, že-~y ~o n a něJ uděla­ n é vn ím ání. O bj ektiv ita j e zásadní podmínkou k dosažení
lo ně"aký zvláštní doj em. Zatímco SI kraje! Jablko, zeptal se přesného hodn ocení, což tvrdila u ž má učitelka žurnalisti-
J ~d ~ l . ~ ,
mě: "J akou máte úspěšnost?." Odpove e a Jsem , ze nevtm. ky a dnes to učím ostatní lidi. Nic nepůsobí rušivěji než
"D okážete zjistit nádor na mozku?" zeptal se. "Poznáte, sn ah a mít "pravdu" n eb o do kázat , že j ste schopni provádět
když se někomu v těle vytváří nemoc? Nepotřebuj i slyše t, intuitivní h odn ocen í.
že má někdo nízkou ,energii' - to pozná m sám . Potřebuj i Následuj ící rok mi Norman p o m o hl se studiem lidské
někoho, kdo dokáže lidi prohlédnout jako re ntge n ." an atomie a ještě několikrát m i zavolal, abych zh odno tila
Vysvětlila jsem dr. Shealym u , že si n ej sem jistá svou stav jeh o pacientů. S každým d alším pacientem bylo m é
úspěšností, protože se v téhle oblasti pohybuj i relativně h odn ocen í přesnější. Už j sem nepřijímala jen m lh avé
krátce. Řekl mi, že zavolá, až bude mít poc it, že by m á představy tělesných orgánů a zanedlouho jsem d okázala
schopnost m o hla něj akému pacientovi pomoc i. rozp oznat a určit přesné vibrace ko nkrétní nemoci a jejího
Hned příští měs íc - v květnu 1984 - mi zavolal do umístění v tč le pacie n ta. Zj istila jse m , že každ á n e m oc
redakce nakladatelství Stillpoin t. Nadiktoval mi jméno a každý tělesný orgán m á svoji "frekven ci" neboli vibrační
a věk pacien ta, kte rého měl právě v ordinaci, a čekal na vzorec.
m oj i odpověď. Ten zážitek m ám dosud v ž ivé paměti , V té době mě n enapadlo, že bude me s N o rman e m jed-
p ro tože jsem byla n ervózn í; své d ojmy j sem popisovala n o h o d n e spolu pracovat. Třebaže jsem se sn ažila p o rozu-
v obrazech , n ikoli v psychologických termínech . Pověd ě- mět své schopnosti , stále jsem většinu e n ergie vkládala do

Krá t ce o mé min u los ti 35

Úvo d
 kladatelstvf Stillpoint. V březn u 1985
· ěšného chod u na · , nej rozš ířeněj š ího o ne moc ně n í plic, které se vyskytuje
usp k lady'm muže m, který m1 svym přís tu~
.sem se set a1a s m v' ' . . v souvislosti s vi rem IliV
J . léč f dodal odvahu otevnt se sve mtu1ci
pcm k nemocl a en To dopoledne jsem Peterovi řekl a, že jsem přítelkyně j eho
zcela novým způsobem. . , o otce a intuitivní lékařka. Snažila jsem se mu popsat, čím se
, · Nonnanem JSem z1skala duvěru ve
Dík-y spo Iupracl s o , • . k
v • • ••
zabývám . "Z hodnotila jsem vaši energii, Petere, a zjistila
·menovat ruzne nemoc1 J3 oz 1 JeJich
svou schopnost poJ . vk jsem , že m áte AJDS," řekla jsem nakonec. "Kristepane, j á
. •--' ětf a předzvěsti . VyhýbalaJSem se vsa to m u,
energetlCk<t nap v· , o b 1, vb v· mám takový strach , Caroline," odpověděl Peter. "Už jsem
v Ia kl ientům urc1ty zpuso ec y, coz JSem
abych doporucova byl na dvo u testech a výsledek byl pokaždé HIV pozitivní."
vi M é znalosti léčení se om ezovaly na
pře nec haIa N orm ano · Tón jeho hlasu a okamžitá d ůvěra způsobily, že mě za-
četbu odborné literatury a rozhovory s kolegy. . plavila vlna emocí. M luvili jsme o to m , co by měl udělat.
Jednoho sobotního dopoledne v břez~vu 1985 m 1. ~a~olal Peter mi řekl, že j eho otec ani netuší, že je homosexuál
v • , Joe ktery' před časem pnsel na m OJI pred~ a m á AID S. Slíbila j sem , že j eho otci nic neřeknu, ale do-
muz Jmenem , v . • •

nášku v Kansas City. Měl pocit, ze SJeho synem Peterem Je
něco v nepořádku , a požádal mě, jestli bych j ej nezhodno~
tila. Peter už byl dospělý, a takjsem požádala J o ea, aby od
ně ho nejprve získal souhlas. Joe zavolal obratem za d eset
minut a řekl mi, že Peter je otevřen jakéko li po m oci z mé
strany. Zeptala jsem se na Peterův vě k - a když mi h o J oe
sděli l, okam žitě mě zaplavil pocit, že m á leu ké m ii. Neřekla
jsem to J oeovi, ale požádala jsem ho o číslo na Petera s tím ,
že s ním chci mluvit osobně.
Když j sem si dělala poznám ky o intuitiv n ích vjemech,
které jsem přijala, uvědomila j sem si, že vibrace přece je-
nom nesvědčí o leukémii. Nem ohla j sem však určit, o j a-
ko u frekvenci se j ed ná, protože j sem se s ní d o té doby ne-
setkala. N ajednou j sem si uvědomila, že Pete r je H IV
pozitivní. Rozhovor s ním si živě vybavuj i, protože jsem
věděla, že i mně by připadalo podivné, kdyby mi nějaká
cizí ženská oznám ila po te lefonu: "D obrý den , právě jsem
zkontrolovala váš energetický systém . N ejen že jste HN
pozitivní, ale máte dokonce AJDS." Peterovo tělo začalo
proj evovat příznaky zápalu p lic Pneumocystis carinii (PCP),
poručila j sem mu, aby neskrýval nic o svém životě a zdra-
votním stavu. Hovoři li j sm e spolu asi půl hod iny. Sotva
jsem zavěsila, volal j eho otec a chtěl vědět, k jakému závě ­
ru jsem dospěla. Řekla jsem Joeovi, že s ním Peter po-
třebuje mluvit a že mi nepřipadá vhodné, abych mu sdělila
o bsah našeho rozhovoru. "J á vím, co je s mým synem,"
řekl. "Studuje práva a bojí se mi říct, že chce skončit." Ne-
odpověděla jsem a vzápětí jsm e hovor ukončili.
D vacet m inut na to mijoe volal znovu. "Přemýšlel jsem
o tom, co nejhoršího by mohlo mé ho syna potkat," řekl.
"Uvědomil jsem si, že bych ho měl pořád stejně rád , i kdy-
by zavolal a řekl: ,Tati, já mám AIDS."' Odpovědě la jsem:
"D oufám, že to myslíte vážně, protože právě tohle od něj
uslyšíte."
Za půl h odiny J oe zavolal, aby mi řekl, že Peter je na
cestě domů a dru hý den v poledne za mnou přijedou
do New Hampshire. Celá vyděšená jsem okamžitě volala
Normanovi.
Spolu s Normanem jsme pak Peterovi sestavili léčebný
program: Měl jíst zdravou, téměř vegetariánskou strav u,

36 Krátce o mé minulosti 37
Úvod
 . č"t zanechat kouřcnr, každý den si po dobu
ravtdelnč CVl I ' bkJ d · k.tcrý mč piimčl k tomu , abych z:tč.lb uva:tovat o pi1vodu
t přtkHdat na bncho o · a Y z n ct nové,
v•
P v
ěočryncen mtnu ..
P , na psychotcrapu, která mu mčla po 1110, ncrnoc 1 přCl> 11 Čji řečeno o tnm, Jak a proč ne moc vůbec
ho oleje a doc 1Jazct v7n1k;~. pk. jC momo Jl vyléč u a proč se nčktcií hdé vyléčí
ho se.xuální oricntacf. Peter udčlal pro své
ci vyro,·nar se s JC "' I .v
a JlllÍ nikoli Ob7vl5~{ mč 7.ljÍmalo, co vytváfí u urč1té ~ul­
: , ·š' h 110 aniž si stěžoval nebo mc poc1t, ze léčen{
vvlečen1 ' ec • • tury náchylnost k epidemii. Jal é emociOnální :a fyLJcké na-
, h Ve skutečnosti se rváni , Jako by chtě)
v·
·
,·yžaduJe nama u. pětí spouští uvnitf skupiny ltdí chem1cké procesy, které
• .' . A roJe všechno?"
nct." ' Id ' .... , ., , vyvolaJÍ ncmoc'
Mohla bych poznamenat, že mnoz1 1 c p_nJ imaJI 1cčeb,
V symboltcké rovmč jSCm mohla chipat prOJevy AIDS
, ... ko něial..V cresc. S Norma nem JSme pracovali
ny programJ.. '.} -~ . ,v , jako globální ne moc Zápal pile (P11eumocy.stii carinii) může
I dmi . mimo Jme se ze nou, ktera mě l a cukrovku
S mno a Ih • . . v· • • ' symboltzova t zmčení de~mých pralesů, z mchž z.emě přiJÍ­
trpěla nadváhou a chronickými bolestmi. I Iovonlt JSme m á největší podíl kyslfku. Kaposiho sarkom neboh zhoub-
ži tě zlepši t, kdy,
s nt, o tom, Jak by mohla svou situaci oka m n é kožní o nemocnění, kterým trpí mnozí paCienu s Al OS,
by začala zdravě jíst a cvičit. "Nepřichází v úvahu," zně la symboliz uje zntčení př1rozeného povrchu 1emě patrně
, d ove"'d' Něco takového bych n ezvlád la. Nemám nejvíce zkouškami Jaderných zbraní, ale také toxtck9m1
jejl 0 p · " . . "
žádnou vůli. Co jiného byste m1 navrhl!? Peter naopak odpady a dalšími způsoby zneči~tční. Lidl>~·:)· tmumtní sy-
přijal odpovědnost za své vyléčení s povděkem a léčebný stém pak může symboltzovat ozonovou vr~cvu země, }.ceri
program mu připadal snadný. O šes t týdnů pozděj i byl je dnes stejně křehká jako imunitní sy~tém vážně ne moc-
Jeho cest na přítOmnost viru HfV negativní. V současné ného člověka.
době Peter pracuje jako advokát a nadá le je HIV negativní. Někteří lidé hovořilt o Peterově případu pko o .,z.iz.ra-
S Normanem jsme rento případ zařadili do naší první ku", čímž chtělt naznačit, že se mu dostalo zvlášm{ mtlo u
společné knihy nazvané AIDS: Passageway to Transformation od Boha, která napomohla jeho vyléčení a bez níž by e nt-
(Snllpomt, 1987) (AIDS: cesta k transfo rmaci). Začali kdy neuzdraviL I tO Je možné, ale přesto Sl ncmohu odpu -
JSme pořádat semináře pro lidi, kteří jsou HIV pozitivní tit otázku: "Co JC zapotřebí k tomu, aby se stal zizrak?'" Vě­
nebo mají AIDS. Byli jsme hluboce přesvědčeni, že pokud řím tomu, že naše buněčná tkáň obsahuje \'lbračn{ vzorce
se vyléčí jeden člověk, mohou to dokázat i ostatní. n ašich postojů, přesvědčení a přiwmnosti čt ncprítomn -
ti jemné ene rgetické frc~·vcncc neboli .,mtlosn~ , kterou
můžeme aktivovat, přtvoláme-h wťho ducha z negam·-
OD KONÍČKU K POVOLÁ NÍ ních přtpoutaností.
Po Peterově vyléčení z n em oci, která byla považová na za V kmzc nazvané A Cour.~t· iu ,\ !imcle) (Kur:. zázra~~) "
nevyléčitelnou , jsem dostala první z několika nabídek, píše: "Zázra~y JSOU ph rozené. Kd\ i e nedějt, nh oJ v ne-
abych přednášela v zahraničí n a téma AIDS a léči tclství pořádku." Dí~y Peterovu vylť(cm JSCm porhl'ptt., čun
obecně. Jeho případ pro mě byl rozhod ujícím okamžikem , blokujeme encrgu, ~tcr:l zpu~obujc znrnk,·. \užctt' b' t

Krátce o mé minulosti
39
Úvod
 ., · denně naběhat deset kilometru
de 'me tornU vegetanant a v• ' ' '
Vznášela jsem se nad silnicí a oknem sanitky jsem pozoro-
~ ~ ·· tahu založeném na zneuztvam, ne-
I kud ZIJCte ve vz vala své tělo a záchranáře, kteří dělali všechno možné, aby
a e po , . b0 se každý den hádáte s rodiči, pak
ášfte svou pracl ne ~· , · , m ě udrželi při životě.
sn .. bo s fl u _ v urc1tem vzorc1 chovaní
ztrácíte energii - ne b , . I ,~ ' N áhle se mě zmocnila euforie. Připadala jsem si napros-
•~ 1 t onemoc nění nebo za ram t vy ecení.
což mu ze vyvo a , I , .. to lehká a živá, tak jak jsem to ještě nikdy nezažila. N apad-
. k duchovně vyrovnam a uvo m te svou energu
] ste-h naopa ., v ' dl k vky lo mě, že se nacházím mimo své tělo a možná jsem po smr-
. , h rvesvědčenÍ může te JISt zra O pro OC ,
z negatJVOIC p ' ti. Čekala jsem "tunel", o kterém j sem tolikrát slyšela, ale
a přesto zůstat zdraví. . v žád ný se neobjevil. Místo toho jsem zjistila, že se vzdaluji
' d' ·koho k tomu • aby Jedl nezdrave nebo se
~mw1 mm #
od země. Vstoupila jsem do stavu takového klidu, že je-
vyhýbal fyzickému pohybu - che! jen~~ poznamenat, _že nom pouhá vzpomínka na to má na mě nebývalý vliv. Pak
pouze tyto cmt ~· ·tele nikomu zdravt nepnnesou. N etvrdun
j sem uviděl a Nor mana. Stál na pódiu, chystal se na před­
také, že vám jej zaručí rozhodnutí stát ;e duchovně uvěd~: nášku a v ruce držel výtisk knihy The C reation oJ Health.
mělým člověkem. Takové rozh~dnuu však ~o:ved~e va~ Slyšela j sem ho, j ak říká: "Myslel jsem, že to bude začátek
život na vyšší úroveň, přivede vas k sebepoznam a pnpravt naší společné práce, ale jak vidím, bude to spíš konec."
podmínky pro úspěšné léčení, ať už spontánní či postup né, Pocítila j sem silnou touhu vrátit se opět zpátky do fyzic-
fyzické či duchovní. . kého života a okamžitě jsem cítila, j ak se k svému tělu řítím
Čím hl ouběji jsem pronikala do vztahu mezt n as t a vstupuji do něj. Po téhle zkušenosti jsem si položila jedi-
vn itřní dynamikou a kvalitou našeh o zdraví - a života no u otázku: "Proč jsem z toho stavu neviděla své naklada-
vůbec_ tím více jsem se věnovala své práci intuitivní lé- telství?" Pochopila jsem, že z nakladatelství odejdu a zby-
kařky. S Normanem jsme pokračovali ve společném vý- tek života se budu věnovat lékařské intuici.
zkum u a v roce 1988 j sme svá zj ištěn í o em ocionálních
a psychických potížích, které před cházej í vzn iku nemocí, J ako intuitivní l ékařka jsem spolupracovala s patnácti léka-
vydali v knize The Creation oj H ealth (Budování zdraví; ři z celých Spojených států včetně C hristiane N onhrupo-
Stillpoint, 1988). vé, porodnice a gynekoložky, jedné ze zakladatelek ženské
kliniky nazvan é Ženy ženám se sídlem v Yarmouthu ve státě
M aine a auwrky knihy TMmun's Bodies, Womw's Wisdo m
POS LE D NÍ Z ÁKR UT NA CESTĚ (Ženské tělo, ženská moudrost; Bantam , 1994). C h ris mě
Krátce po vydání knihy jsem měla úraz, při kterém jsem telefonicky požádala o zhodnocení svého zdravotního sta-
málem vykrvácela. Cesto u do nemocnice jsem seděla na vu na podzim 1990 a od té doby m i mnohokrát volala,
lehátku v sanitce a krvácela z nosu do velké m ísy položené aby~h provedla intuitivní hodnocení jejích pacientek. Pří­
na klíně; nemohla j sem si lehno ut, abych se neudusila. ležitost pracovat s C hris a dalším i lékaři svědčila o tom, že
Najednou mi klesla hlava a já se ocitla mimo sanitku. jako intuitivní lékařka dospívám . U j istila jsem se, že má

40 Úvod Kr átce o mé mi n ulosti 41

 . , etickým systémem může být pro té-
práce s hdským energ
zdraví. Místo toho vás naučím, jak se můžete zhodnotit
kaře velkým přínosem. .., o ., , ,
"t992 j·sem Jerome vzrustajiCI spoluprace sami. Jsem na to sama, a když budu pokračovat stejným
Vletech 1990 az "d ·
tempem jako dosud, nebudu žít moc dlouho. Kdo chce
..,. o d ama nebo s Normanem ra u seminářů
s lékan pora a1a s " .k
vrá tit peníze, může o to požádat hned teď. V opačném
. , 11 státech Austrálii, Evrope, M eXJ u a Kanadě.
ve Spojenyc ' " d '" 1 l"d případě si připravte poznámkové bloky, protože se pustí-
.., , h seminářích jsem pre nase a o 1 ském
Na techro prvmc , " . . . , me do práce. Naučíte se vidět vlastní těla tak, jak je vidím
. k' tému a poté provadela" mtu1t1vm zdravot-
energeuc em sys o
j á. Pomohu vám mnohem víc, když vás naučím, jak na-
, kaz"dého z účastníku. N ekdy to znamenalo '
ní hodnocem lézt problém ve vlastním těle, aniž mě k tomu budete po-
. · d. , víkend poskytla až sto dvacet hodnocení..
že jsem zaJe my . ,.., , , třebovat."
"'dk · m končila semmar cela propocena. Na konc1
N ezn ajse ., ,
letech ta- Žena, kte rá mě tak dopálila, byla teď celá otřesená.
pracovm o n 'h d ej·sem byv'ala
, vycerpana.
, Po dvou
"Myslím, že jste m i zachránila život," řekla jsem jí. "Jsem
kové činnosti mi začaly ubyvat sily. vám za to nes mírně vděčná." Nikdo nechtěl vrátit peníze
Když jsem vyčerpáním nemohla d~l, otevř:~y se pře~e
ajá ten den začala vyučovat "diagnostiku svépomocí".
mnou nove, moz"nosti · V únoru 1992 JSem porada Ia se mi- Na podzim 1992 jsme s Normanem začali uvažovat
nář v New Hampshire. Účastníci se právě vrátili z oběda
0 vytvoření kursu intuice. Setkali jsme se s jedním podni-
a ·á zahájila odpolední část tím, že jsem se posadila vedle katelem z Holandska, který se uvolil kurs zpočátku finan-
·e~né ženy a zeptala sejí: "Co pro vás dnes mohu udělat?" covat, a v roce 1993 jsme zahájili intenzivní semináře lé-
~ředpokládala jsem, že bude podobně jako ostatní účastní­ kařské intuice, které mě nakonec vedly k tomu, abych
ci hovořit o nějakém zdravotním problému, pak se zvedne napsala tuto knihu. Vyučovat tomuto systému na seminá-
a půjde po svých. Žena však založila ruce na prsou, podíva- řích mi poskytlo možnost vyslechnout životní příběhy
la se na mě, jako bych byla nějaká šarlatánka, a řekla: "Já mnoha účastníků a některé z nich do této knihy zařadit.
nevím. To mi řekněte vy. Zaplatila jsem si za to." Objevují se mezi nimi pacienti, kteří se vyléčili na energe-
Ani nevím, jak vyjádřit slovy, jaký vztek se mě zmocnil. tické úrovni, a předešli tak vzniku skutečné fyzické nemo-
Měla jsem sto chutí tu ženu popadnout a vyprovodit ze ci. Další se vyl éčili na fyzické úrovni z nemoci, která už
dveří. Začala jsem zhluboka dýchat. Když jsem se trochu propukla.
zklidnila, řekla jsem: "Teď tady budu sedět tak dlouho, do-
kud nepřijdu na důvod, proč vám za vaše slova poděkovat. Při psaní této knihy jsem postupovala způsobem, který se
Aje docela možné, že tady budeme sedět hodně dlouho." mi s úspěchem osvědčil při vyučování technických aspektů
Atmosféra v místnosti výrazně zhoustla. Nikdo se ani ne- lékařské intuice a intuitivního hodnocení zdravotního sta-
pohnul. vu. V první kapitole první části knihy uvádím principy lé-
A pak mi to došlo. Postavila jsem se a oznámila všem kařské intuice, takjakjsemje poznala, a přináším pokyny,
přítomným: "Už nebudu nikomu provádět hodnocení jak tyto principy použít na sobě samém.

42 Úvod Krátce o mé minulosti 43

 V druhé kapitole popisuji dopli1ko~ a podl e mého pře­
svědčení nový model lidského energeti~kéh~ sys~é~u Za-
• , spo•iení tří duchovních tradic: hmdUJstJckéh
lozeny na 'J • o
Č ,
u em o
čakra
'ch
,
symbolického významu sedmi křesťan
.
ských svátostí a mystické int~rp~etace deseti se~r,- neboli
- Čás t prv ní

Nová řeč
Stromu života_ jak je vysvetluje Z ohar, hlavm clilo kabaly,
mystického učení judaismu. Sedm ča ker, sedm křesťan­
ských svátostí a sefiry kabalistic~éh~ Strom.u života sym-
bolizují sedm úrovní systému hdske energie a sedm fází
lidského vývoje neboli sedm základních lekcí universální
ducha
duchovní cesty- nebo slovy J osepha Campbella cesty hr-
diny. Kapitola druhá je v mnoha ohledech ús tře dní částí
knihy, protože přináší duchovně-biologický popis systému
lidské energie.
Druhá kapitola obsahuje rozsáhlou interpretaci d uchov-
ních a energetických vjemů, které používám při své práci.
Tyto vjemy vám poskytnou základy pro poch opení řeči
energie a symbolického zření. M o ho u vám pomoci získat
vhled do energetických vzorců fyzického a d uchovního
zdraví vás a vašich blízkých.
První až sedmá kapitola druhé části knihy vysvě tlují ana-
tomii sedmi center síly v lidském těle spolu se základní in-
fo rmací a skutečnými případy, které ozřej mují, jak využí-
váme energetické údaje pro svůj duchovní vývoj .
Doslov nazvaný "Průvodce současného mystika" posky-
tuje návod, jak používat symbolické zření ve vašem vlast-
ním vývoji a zdraví.
Na ~~čátku každého semináře říkám účastníků m: Vy-
berte Sl Jenom to, co je blízké vašemu srdci.

Úv od
 Kapitola první

, E~er~et~cké
lekarstv1 a Intuice

Občas zklamu některé lidi, když hovořím o intuici, proto-

že jsem přesvědčená o tom, že intuitivní nebo symbolické
zření není nadání, ale dovednost vycházející ze sebeúcty.
Tuto dovednost- a zdravé vědomí vlasmího já- získáte
mnohem snadněji, když dokážete myslet ve slovech, po-
jmech a principech energetické medicíny. Pn čtení této ka-
pitoly myslete na to, že naučit se používat intuici znamená
naučit se interpretovat řeč energie.

LIDSKÉ ENERGETICKÉ POLE

Všechno živé pulsuje energií, která obsahuje informaci.
Nikoho nepřekvapí, že toto pojetí přijímají lidé prakukují-
cí alternativní nebo doplňkovou medicínu, ale existenc1
elektromagnetického pole vytvářeného biologickými pro-
cesy těla uznávají také někteří kvantoví fyzikové. Vědc1 ph-
jímají skutečnost, že lidské tělo vytváří elektrickou energti,
neboť živá tkáň vytváří energii.
Naše fyzické tělo obklopuje energetické pole zhruba \'e
vzdálenosti natažených paží. Jedná se o jakési informační

47
 e citlivý systém vnímání. Prostřcdnictvítll
centrum a vysoc .k . " :-:-
, neustále komum UJeme se vstm, co nás
tohoto systemu n . ' .
. J d , e OJ·akoust vědomou
obklopuje. e na s elektrickou cncro;·
v ,
, , , ři"ímaiící informace z tel ostatntch ltdí. Lidé
vysiiaJICI a P ~ :J , •, , v • fc
. . , · schopnostmi vmmaJI pravc tyto tn ormace
S tntUltlVntmt
přtcházející z energetického ~ole. . , . v
Lékaři praktikující energeuckou medtcmu JSOu. presved-
gett.cké pole každého, člověka,obsahuje
v
čent, ze ener , v
žf jeho energii. Obklopuje nas v~ ~cho.v:v: v. sobe v~rno­
cionální energii vycvořenou nastmt vmtrmmt a vneJšírni
zkušenostmi _jak pozitivními, tak negativními . Tato
emocionální síla ovlivňuje fyzickou tkáň v našem těle.
Naše biografie- neboli souhrn zkušeností, které tvoří náš
život_ se tak stává naší biologií.
Zkušenosti, které přinášejí emocionální energii do naše-
ho energetického systému, zahrnují minulé a so učasné
vztahy jak osobní, tak pracovní; hluboké a bolestivé zážitky
a vzpomínky; přesvědčení a postoje, což se týká rovněž
víry a pověr. Emoce vzešlé z těchto zkušeností se ukládají
v našem biologickém systému a podílejí se n a vzniku bu-
něčné tkáně, která vytváří kvalitu energie odrážející tyto
emoce. Takové energetické vjemy představují řeč energie
obsahující doslovnou a symbolickou informaci, kterou in-
tuitivní lékař umí číst.
Uveďme si příklad informace, jakou může energetické
pole poskytnout. Dejme tomu, že jste mě li na základní
škole problémy s matematikou. Znalost n ásobilky sama
o sobě neobsahuje žádný emocionální náboj, který by
mohl mít vliv na stav naší buněčné tkáně. Kdyby vás
ovšem učitel ponižoval, protože vám násobilka n ešla, o b-
sahovala by taková zkušenost emocionální náboj, který
by mohl poškodit buňky, zvlášť pokud byste na té vzpo-
Nová řeč duc ha
mfncc lpč lt až do dospč los tt nebo ~e podle ní rozhodo-
vali, jak nakládat s knttko u, autoritamt, vzdéláním nebo
b ''
neúspěchem . Človčk s tntutuvními schopnostmi by do-
•
kázal zachyut doslovný obraz vaší zku~cnosti s učttelcm
nebo jakýkoli JinÝ negativní symbol spoJe ný s tatovou
v
zkušeností.
Pozitivní obraz a cnerg1e pozmvních zkuknoslÍ se
a odrá-
v energetickém poli také uchovávaJÍ. Vzpomeňte si na situ-
aci, kdy vás někdo chválil za dobře vykonanou prác1, na
projev laskavosti nebo pomoci. Cítíte pozitivní energ11 -
příval osobní síly ve vašem těle. Pozitivní a negattvní zku-
šenosti zanechávají stopu v bunččné tkáni 1v energetickém
poli. Neurobioložka dr. Candace Pcnová dokázala, že ncu-
ropeptidy, tj. chemické látky aktivované emocemi , jsou
myšlenky převedené v hmotu. Naše emoce fyzicky přebý­
vají v těle a působí na buňky a tkáně. Doktorka Penová tvr-
dí, že ve skutečnos ti není možné oddělit mysl od tčla. pro-
tože stejné buňky, které vytvářejí a přijímají emocionální
chemické látky v m ozku , se nacházeJÍ v celém těle. Tělo
někdy reaguje emocionálně a vytváří emocionální moleku-
ly, dokonce ještě dřív než mozek zaznamenal nějak.-)· pro-
blém. Vzpomeňte si například , jak často vaše tělo reaguje
na hlasitý zvuk dřív, než o tom stačíte přem)·šlet.
"Je zřejmé, že existuj e další druh energie, které JSme
dosud neporozuměli," poznamenala dr. Pertová o knize
Billa Moyersc I l ea/ing anrl tlre Mi11rl (Léče ní a mysl). ~Zda
se nap říklad, že v okam ži ku smrti odchází z těla JIStý
druh energie. Vaše mysl je přítomná v každé buňce vaše-
ho těla." Moyers: "Vy tvrdíte, že m é em oce JSOU uložené
v těl e?" Dr. Pertová: "Jistě. Vy jste si to ještě neuvědonuP
Existuje celá řada jevů, které n ejsme schopm vys' ětht,
aniž vezmeme v úvahu energii."
En ergetické l ékařs t ví a 1ntu1 ce 49
 - ská medicína, domorodé šamanské praktiky a prakticky
každá lidová nebo alternativní terapie. Skutečnost je tako-
"'ST ENERGETI C KÉ P OLE
JAK C I vá, že energetická medicína není nic nového; jsem však
. . , · hopnostmi je schopen číst drama-
Člověk s intultlvntml se přesvědče na o tom, že můj způsob interpretace této medi-
. d" , ale může zaznamenat ta ke' povery "
. k ' 'žttky z etstvt, , cíny a j ejí možnosti použití k duchovnímu léčení ve spoje-
ne e za hování morální přesvědčení a záli-
bní zvyky vzorce c • . ní se současnou medicínou je ojedinělý. Jsme schopni sní-
oso v· , ' d h hudby nebo literatu ry. J mdy mohou
žit nebo zcela vyloučit možnost, že určitá situace bude mít
bu v urcJtem ru u Od .
· k ' · my symbolické povahy. pactenta fyzické následky, dokážeme-li intuitivně vycítit, že ztrácí-
být energenc e VJe ' I ".. , I ,
," d , háním J.sem neusta e pnJtma a sym- me energii právě v důsl edku takové situace - , a podnikne-
který měl pouze s yc ' ", " ,
. , b "mž stál před popravet cetou, ktera ho me-li kroky k tomu, abychom ztrátu energie napravili.
bohcký o raz, v ne . "
" . d d Něco takového se m u pochopttelne ne- Mohu vás naučit řeč energie, abyste mohli začít vidět a cí-
streJda o sr ce. . ", ,
' k " k , testy nedokázaly odhah t zad no u znamou tit lidské energetické pole, rozumět jeho odpovídající du-
stalo aIe Ie ars e .
c. . ,kou příčinu J·eho potíží. Když JSem mu popsala své chovní anatomii, rozpoznat zdroje své osobní síly a rozvi-
tyztc
. vv·I ml· že ho manzelka" ne"k o l.kr, at po d ve d Ia
doJmy, sven se , . ,
I
. . nout si vlastní intuici, ale nej sem schopna přesně vysvětlit,
·· , · uz" · a on měl zJ·eiíhojednám poctt, Jako by byl jak energetické informace získávám. Zdá se, že ostatní lidé
s Jmymt m 1, } , , ,
" 1 d
stre en o sr . dce T '
t m , že pnznal sve emoce, ktere se do te s intuitivními schopnostmi mají stejnou potíž, ale všichni
..,. .
doby zjevně snažil ignorovat, byl sc~ope-~ oznactt p k pro- přijímáme informaci, která má nejsilnější impuls - největší
blém v manželství, tak své zdravotm pouze. intenzitu. Tyto impulsy se obvykle týkají té části těla, která
Naše emocionál ní energie se mění v biologickou h motu začíná být oslabená nebo nemocná. Energetický systém
v oměrně složitém procesu. Podobně jako rozhlasové sta- konkrétního člověka zpravidla vysílá pouze takovou infor-
ni~e funguj í podle určitých vlnových d élek energie, maci, která může vědomou mysl uvědomit o nerovnováze
všechny orgány a ústrojí v našem těle j sou nastaveny tak, nebo nemoci. Symbolická informace, j ako tomu bylo v pří­
aby přijímaly a zpracovávaly určité emocionální a psychic- padě "střely do srdce", může být občas znepokojivá. Taková
ké energie. To znamená, že každá oblast v těle vysílá ener- intenzita je však nezbytná k tomu, aby zpráva těla mohla
gii na určité frekvenci, a když j sme zdraví,jsme "vyladění". pron iknout navyklými mentálními nebo emocionálními
Pokud nějaká oblast v těle nevysílá na své obvyklé frekven- vzorci, které ke vzniku nemoci přispěly. Lékařská intuice
ci, svědčí to o nějakém problému. Změna frekvence zna- spolupracuje se záměrem těl a prosazovat vlastní zdraví a ži-
mená změnu v povaze a závažnosti nemoci a odhaluje vzo- vot; to znamená, že naše energie vždy usiluje o zdraví bez
rec napětí, který přispěl ke vzniku této nemoci. ohledu n a to, co si můžeme způsobit fyzicky. Když například
Takový způsob interpretace energie těla bývá někdy vyslovíme lež, naše energetické pole často zjeví druhému
označován jako "vibrační medicína". Připomíná nejstarší člověku "energetickou skutečnost", že nen'káme pravdu.
lékařské postupy a přesvědčení, jakými jsou například čín- Energie n elže a ani lhát neumí.

Ener ge ti cké léka ř s t ví a i ntui ce 51

50 No vá řeč d uc ha
 intuice a její schopnost proniknout tím nejstrnulejším na-
zůSTAŇTE V PRVNÍHO" DOJMU stavením mysli, aby nás přivedla k léčení.
".. , , · tuitivní dojem o sobe nebo o člověku Ž ivot bývá bolestivý a nám Je z duchovního hlediska ur-
Když pnJlmate m " , b '
" v uite pozornost kazdcmu o ra zu, ktery čeno če lit bolestem, které život přináší. Lidé na Západě si
kterého ~čtete 'ven "J v , "k )" d , .
ovšem často mylně vysvě tlují plán, jaký j im Bůh urČil,
, v v · )"dí hledá bezpecne, ni ' O I Z rave lntui~
se obJeVL Vetsma ' v
a očekávají pohodlný a bezproblémový život. Boží přítom­
·koli zdravé vhledy, protoze o bvykle chtěií
ce, a bczpeČ ne • 01
,
. ,
nost ve svém živo tě mě říme podle úrovně osobního
o v J

bezpečnou cestu
do budoucnosti, do neznama. . Muzete
uspokojení; vě říme, že Bůh existuje, pokud jsou naše
v •

m1t, ch u ť od m1'tnout obraz' který vás znekhdnUJC nebo ne~

'd , šemu přání či přání osoby, kterou "čtete"
o dpovl a va v· . , " . v
Lidé, kteří si ke mně pnJdou pro zhodnoce~~· u z sam1 vet~
šinou intuitivně poznali, že je něco v nepora~~u , ale stále
doufají, že dámjejich pocitu ~inývýznam__, napnkl~d: "P_ro~
děláváte pouze přirozenou telesnou zme~u, ale Jinak JSte
fyzicky v pořádku." Je však důležité říkat,hde m pravdu, ni-
koli to co chtějí slyšet. Stále znovu mus1m potvrzovat ne-
gativn( intuitivní vjemy lidí, kteří ,V:hledají . mo~i _P~moc.
Jejich schopnosti jsou stejně přesne Jako m oJe; u hde vědí,
že jsou nemocní. Vzhledem k tomu, že nesdílím jej ich
obavy, má intuice může interpretovat j ejich úd aje lépe, než
to svedou oni sami.
L1dé musí čelit tomu, z čeho mají strach . Muži "střele­
nému do srdce" připadalo bezpečnější, když se vyhne kon-
frontaci s manželkou a nesvěří se jí s podezře ním , že ho
podvádí. Místo toho, aby jednal podle své intuice, obrátil
svoji bolest a vztek "dovnitř", do svého těla , což se n ako nec
projevilo jako bolest na prsou. Tělo i duch ho chtě ly upo-
zornit na nezbytnost řešit jednání jeho ženy, ale on- po-
dobně jako většina lidí - žil v naději, že problém zm izí,
když se JÍm nebude zabývat. Jeho tělo však ukázalo , že sku-
tečná cena za takový "bezpečný" přístup znamená zdravot-
ní potíže. Příběh tohoto muže dokazuje skutečnou moc
m odlitby vyslyšeny. Bůh, Buddha ani žádný jiný duchovní
•
vůdce n ebo tradice ovšem nezaručují ani nevyzývají k ŽI-
votu bez bolesti. Duchovní učení nás vybízejí, abychom
vyrostli ~krze bolestivé zkušenosti, které představují du-
chovní lekci. Intuitivní schopnosti nám pom oho u vzít si
z našich zkušeností ponaučení.
UDRŽUJ TE SI R OZJÍMAVÝ STAV MYS LI
N eexistuje recept, podle něhož byste mohli rozvinout svo-
ji intuici. Některým lidem se to podaří pomocí meditace
nebo rozvin utím určité vlohy. Panuje rozšířené přesvědče­
ní, že intuitivní schopnost je důsledkem duchovního živo-
ta, ale to není tak docela přesné. Intuitivní schopnost
v sobě m á každý, neboť se jedná o schopnost přežít, nikoli
o výsledek duch ovní praxe. Zachovávání rozjímavého
nebo meditativníh o postoje však napo máhá vnímavosti
k intuici. Objektivita vám pomůže in terpretovat přijímané
vjem y a zasadit j e do symbolického duchovního kome>...'tu.
OBJEKTIVITA J E KLÍČ
z vlas tní zkušenosti j sem se naučila rozlišovat mezt osob-
ními a neosobními vj emy; m ým ukazatelem přesné intutce

N ová ře č du c ha Ene rge ti c k é l ékařs tví a 111tut ce 53

 . ., ocí Jasný vjem pro mne neobsahuje žád-
JC lll'prtfOIIIIIOSf em · k č" é
no u emoČ nt c o·
, neroii. Pokud cítím, že se ' ur lt mu vjcrnu
.. . . . ~ , v,
1·-'k - moce povaŽUJI JCJ za zncč1š tcny. C l ovčk
poJÍ Ja""' ·o11 e ' .
krere~ho hod noríte • však bude ve vašem VJemu čas to cítit
určirý emocionální náboj. v··- , . Podle energe ucké medtcíny je bidý člověk /.Jvoud htsto-
. , ·emy které pnJimam, neJSOU sluchové ani
I ntUitiVIll ~ • . , . , , ,
zrakO\·é povahy. Jedná se spíš o Jakest ry~hl: m entalnt ob-
razy, heré obsahují velmi jemný e le~tr~cky pro~d. Když
pozorUJI·· nevcví tělo , soustředím se na kazde encrgettcké cen-
trum a čekám, až se mi objeví nějaký obraz. Zh ruba po pěti
vteřinách se obrazy začnou objevovat. Tento proces pak
okračuje dokud se sám nezastaví, a jeho trvání se liší od
~lověka k Člověku; čtení některých lidí vyžaduje téměř ho-
dinu, zaómco u jiných nezabere ani deset minut.
často narazím na člověka, kterého nemohu přečíst ani
mu pomoci. Mohu se pouze dohadovat o tom, proč tomu
tak je. Několikrát jsem měla pocit, že nic z toho, co jsern
řekla, dotyčným lidem nedává smysl. Jindy jsem mě la do-
jem, že hledají pouze velmi konkrémí odpověď, ktero u
jsem jim nemohla poskytnout- například na otázku, proč
selhalo jejich manželství. Navíc jsem komukoli prakticky
nepoužitelná, když jsem vyčerpaná nebo myslím na něco
velice osobního.
Když se učíte číst v lidském energetickém systému, m u-
síte především studovat principy, z nichž tato praxe vychá-
zí, a poté získat určité praktické zkušenosti. Tato kniha
vám poskytne teoretický rámec a několik rad pro zko umá-
ní vašich vlastních intuitivních schopností. Až budete roz-
vijet své schopnosti a ověřovat si j e ve vlastním životě, své
intuici musíte důvěřovat - což je skutečnost, kterou ne-
ustále zdůrazňuji.
54
Nová řeč ducha
' PRVNÍ PIUN C JP :
BIOGRAfiE SE STÁVÁ BIOLOGIÍ
n cká kmha. Našc tčlo obsahuJe na~i mmulost _ bMou
kapitolu, řádek a verš všech událostí a vzuh(t rukho l.tvo-
ta. Naše b1ologtcké zd raví se stává žtvou výpovčdf V)]adfu-
jící naše síly, slabos u, naděJe a strachy.
Každá myšlenka, která vás kdy napadla. putovala valfm
biologickým systémem a vyvolala f)ZIOiogtáou rea .c1•
Nčkteré myšlenky JSOu jako hlubmné nálože- vyvolávaJi
reakci v celém těle. Například takov)• strach akm-uJe kaž-
dou soustavu v těle: svírá se nám žaludek, srdce tluče rvch-
leji nebo se začneme potit. Láskyplná my~lenb mitz.e ru-
opak celé tělo uvolnit. Některé myšlen~·y jsou JCmn~JŠÍ
a jiné dokonce nevědomé. Mnohé nemají srny I ~ prolét-
no u tělem jako vítr sítí, nevyžadují žádnou vědomou po-
zornost a jejich vliv na naše zdraví je mmimálni. Každá\~­
domá myšlenka- a mnoho nevědomych - v ak vyvolává
fyziologickou reakci.
Všechny myšlenky, bez ohledu na jejich ob ah. neJprve
vstoupí do našeho systému jako energte. t>.h~len~·y obsahu-
jící emocionální, mentální, psychickou nebo duch0vní
energii vyvolávají biologické reakce, ktere se uklldaji v na~i
buněčné paměti. Právě takovým způsobem promki klide-
denní zkušenost pozvolna do našeho btologtckeho <.\~té mu.
Příběh jednoho Normanova pactema JC dobl") m přt ·la-
dem toho, jak tento proces pracuje. Norman mi Jednou
volal kvůli mladému zubařt, ktery se celkově ncciul dobře
a byl stále více unaven. Měl akutní bolest• n:1 pravc !)traně
břicha a trpčl tčžkýnu dcpresemt.
Energetické le~ařstvl a tntutce
 Nepo IevUJI·'ci' u' nava• která snižuje
. , m entáln í a emoc·1 0~
, . snost představuje energetický symptom nějaké l1e~ tak, j ak chce, a l pěl na tomto pocitu tak silně, že prakticky
n ál mja ' "d' .. ~ k ~-d , vyloučil všechny ostatní emoce. (Všichni máme pochopi-
srovna Ios tl· v tevle · Většina .,h v,
1 JI vsa
, za za
. ny sympto111
telně nega tivní emoce, ale ne každá vytváří vážné fyzické
nepovazuje, protože nemaJI, zadne
v -
, bolesti. Pokud
~
ovše 111
, řetrvává i po vydatnem spanku, pak se tel o snaží dát onemocně ní. Aby mohly negativní emoce nějaké onemoc-
unava p . '" R . nění vyvolat, musí převážit nad ostatními emocem1, Jako
.
najeVO, zve j·sme n energeticky nem ocni ,
. eagujeme-
.
li "ha
w mu bylo v případě tohoto muže.)
tuto informaci v době, kdy se takova porucha p rojevuj e na
úrovni energie, můžeme předej ít vzniku nemoci. Když j sem své hodnoce ní sdělila Normanovi, řekla jsem
mu, že pacient má rakovinu slinivky břišní. Norman při-
Deprese je dalším symptomem, že něco není v pořádku.
ustil, že měl totéž podezřen í, ale všechny testy byly nega-
z klinického hlediska j e obecně považována za emocionál~
ní a mentální poruchu. Dlouho trvaj ící deprese často před~
~vní. Rozloučil se a vrátil se k svému pacientovi. Doporu-
čil mu , aby zvážil, nakolik ho uspokojuje jeho povolání.
chází vzniku fyzické nemoci. Z hlediska energie znamená
Řekl m u, že b ude muset pravděpodobně udělat v životě
deprese její nevědomý únik - neboli únik životní síly.
nějaké změny, aby dosáhl toho, po čem touží. Pacient při­
Kdybychom si představili energii jako peníze, deprese by
znal, že chce povolání zubaře zanech at, ale má pocit, že ne-
v takovém případě znamenala totéž, jako kdybychom ote-
může začít dělat něco jiného, protože takové rozhodnutí
vřeli peněženku a prohlásili: "J e mi jedno, kdo mi vezme
by pocítila jeho rodina. Norman mu neřekl, že frekvence
peníze a j ak je utratí." Dlouhodobá deprese nevyhnutelně
jeho energie nasvědčuje rakovině slinivky břišní, ale poho-
vytváří chronickou únavu. Pokud vám nezáleží na tom,
vořil si s ním o jeho nespokojenosti s povoláním a snažil se
kdo utrácí vaše peníze nebo kol ik jich utrácí, můžete počí­ mu pomoci změnit jeho negativní rozpoložení. Muž
tat s tím, že skončíte na mizině. Podobně nemůžete bez ovšem nebyl schopen jednat podle Normanovy rady. Od-
energie podporovat své zdraví.
povědnost pro něj znamenala povi~nos~ p:čovat ~ o:tamí
Když Norman onoho mladého zubaře vyšetřoval, měl s výjimkou vlastní osoby a nedokázal Sl predstavtt, ze by
pocit, že mu hrozí nějaké onemocnění. Vzhledem k boles- dopřál sluchu také vlastním potřebám a usiloval o vlastní
tem v břiše mu nechal udělat testy na rakovinu slinivky naplnění.
břišní, ale všechny byly negativn í. Když mi Norman zavo- O dva týdny později mu nechal praktický lékař opako-
lal, jako obvykle mi sdělil pouze jméno pacienta a jeho věk, vat testy na rakovinu slinivky břišní. Tentokrát byly pozi-
ale neřekl mi nic o j eho bolesti ani o svém vlastním pode- tivní. Muž okamžitě podstoupil operaci, ale za čtyři mě­
zření. Při hodnocení j sem viděla, že pravá strana paciento- síce zemřel.
va těla vv oblasti kolem slinivky břišní vyzařuje toxickou Změnit mysl do takové míry, abychom se mohli vyléčit,
energii. Reklajsem Normanovi, že toho muže tíží nesmír- občas vyžaduje nezměrné úsilí. Ačkoli mladý zubař nedo-
ný ~ocit odpovědnosti, který se pro něj stal neustálým kázal přijmout skutečnost, že nespokojenost s po~olán~m
zdrojem utrpení. Měl neodbytný pocit, že nedokáže žít a pocit bezmoci mají vliv na chemické pochody v jeho tele

56
Nová řeč ducha En ergetické lékařství a intuice 57
 >

. h 0 dravotnÍ stav, ostatní v něm tyto vzorce rozezna-

a naj e z .... , "Ienky že každá čás t vašeho života_ S~~aje ne_zbytná k l_éče~~ a ud~žení zdraví. PostoJe vyvo-
. d PnJetl mys '
h sna no. . t vztahy postoj e, názory a přesvědčení lávaJICI pocit bezmoci maJI za nasledek nejen nízkou scbe-
šk , mmu os , 1 ' . , ' óctu, ale zároveií připravují tě lo o energii a celkově oslabu-
ve : ra , - má vliv na váš biologJcký stav, ovšem tvoří
ktere chovate k , v•. , . jí zdraví. Další princip je proto prvotní význam síly pro
. d ", t procesu léčení. Ta ove pnJetJ Je nutné
·enom Je nu cas . b , zdraví.
J . mentální na fyzickou, a yste vmma!i
P řevést ..z rovmy hl .. , I .. .. ...
.. ka "dé buň ce, a mo 1JI p ne ve nt.
P ravdu telesne, v z 'h v,

d né naučit se něco nove o a pouzJt tako- DRUHÝ PRIN C IP: OSOBNÍ S ÍLA
Je celkem sna .. .. v •

d t j·enom příležitostne. Myslenka, ze bJOgra- JE PRO ZDRAVÍ NEZBYTNÁ

vou vě omos .. . .. d ·· , ,
, , bJ.ologií, naznacuje, ze, se o JISte
fi e se stava
·ku nemoci. Nesm1m e ovsem
me na vzm
, v d oJez" · té_ zneužívat tuto pravd u tim, ze bude-
nesmJrne u 1
me vinit· · sami· sebe nebo J.iné pacienty ze vzmku nemoci.
Lidé si vytvářejí nemoc vědomě pouze ve vzácnoých pří-
padech. Nemoci spíše vznikají následk~m v~orcu ch_ová-
ní a postojů, které nepovažuj eme za b io logicky toxické,
dokud takové nej sou. Teprve když nás nemoc donutí
řehodnotit vlastní postoje, začneme chápat, že naše kaž-
~odenní strachy nebo zloby jsou ve skutečnosti biologic-
ky negativními substancemi.
Negativní pocity máme pochopite ln ě všichni, ale ne
každý může vyvolat nemoc. Negativní emoce musí převa­
žovat, aby mohla vzn iknout nemoc, a tento proces urych-
luj e sku tečn ost, že víte o toxicitě negativních myšlenek,
a přes to je necháte ve svém vědomí bujet. Můžete si napří­
klad uvědom ovat, že musíte někomu odpustit, ale přes to
se rozhodnete, že vztek vám dá větší sílu. Zůstane-li ve vás
hněv, zvyšujete tím pravděpodob nos t vzniku onemocnění,
protože energetickým následkem negativní em oce je bez-
moc. Energie je síla, a přenášíte-li energii do minulosti
tím, že lpíte na bolestivých událostech, ztrácíte sílu v sou-
časném těle a jste náchylní k nemoci.
,,
m1ry pod1h-
v . Jednoho dne mě Norman požádal o zhodnocení ženy, kte-
- a to Je
, v rá trpě la depresemi a chronickou bolestí krční páteře
. a spod ní části zad. Norman se mě zeptal, zda by jí prospěla
elektromagne tická l éčb a. "Rozhodně ne," odpověděla
jsem. "Ta že na n emá ve svém systému dost síly, aby z toho
mohla mít nějaký prospěch."
To bylo poprvé, kdy jsem v souvislosti s léčením pozna-
menala něco o síle. Norman mě požádal, abych k tomu
uvedla nějaké podrobnosti, a já si teprve tehdy uvědomila,
co jsem právě řekla. Najednou jsem lidský energetický sys-
tém vnímala j ako výraz osobní síly.
Vysvětlila jsem Normanovi, že tu ženu připravily o ži-
votní síl u její postoje. Připadala si nedostatečná, neustále
hledala u znání a děsila se samoty. J ejí sebeúcta vycházela
výhradně ze schopn osti ovládat ostatní, především vlastní
děti. J ejí strachy a pocity nedostatečnosti pů sobily jako čer­
ná díra, která k sobě magneticky přitahuj e ostatní, aby je
nakonec rozdrtila. Bez u stání kritizovala své dě ti, aby na ní
zůstaly závislé, protože slabé děti jenom těžko odcházejí
z domova. Na všem, co se jim podařilo, hledala chyby, pro-
tože nemohla riskovat, že jim dodá sílu a emocionální
podporou. Ovládat ostatní ovšem vyžaduje obrovské
množství energie, a tato žena si navíc připadala bezm ocná,

58
No vá řeč d u c ha Ene r getické lékařství a in t uice 59
 . ~ byla neustále unavená. C hronické b
k nenf d1vu, ze .. , . o~
a ta ~ ~ důsledkem JeJI n eschopnos ti ovlád
lesti byly rovnez ~-~! at
ostatm., K N orm anovi do ordinace pn s a ve zu božené.....
...
stavu. dokázala smířit s tím, že j ejí děti odeidou
Ta žena se ne . , v • •• J
z domova, a pre sto tvrdila , že jednala vyhradne v JeJich zá ~
v
. n dle svého názoru byla vzorno u matko u, protože
jffiU . rO d , "'dJ
svým dětem poskytovala čistý domov~, z rave ~~ . ~a slušné
oblečení. Přesto se systematicky sn: _zJ!a n arušit JeJ ich emo~
. ' Im, vyv
c10na ' o•iJ' což si nedokázala pnznat.
Vzhledem k tomu, že jí nepomohla standardní léčba,
Norman uvažoval o alternativním přístup u, který by zahr~
noval psychoterapii, stimulaci lebky elektrickým proudern
a terapii barvou a světlem. Uvědomila j sem si, že kdyby
tyto techniky použila, mohlo by se jí na týden n ebo měsíc
ulevit, ale nevyléčila by se, pokud by se n evzd ala patologie~
ké potřeby ovládat druhé.
To odpoledne jsem pochopila, že alternativní terapie
m ůže být úspěšná po uze v případě , když pacient b ude mít
vnitřní pojetí síly - neboli schopnost vyvolat vnitřní ener-
gii a emocionáln í zdroje jako napříkl ad přesvě dčení
o vlastní soběstačnosti. Tato žena měla ovšem pouze vnější
pojetí síly, kterou čerpala z vnějšího zdroje - ze svých
dětí. Mohla samozřejmě chodit na psychoterapii, ale po-
kud by si nepřiznala pravdu, j ednou týdně by ze sebe hodi-
nu sypala stížnosti a k žádnému skutečném u vyléčení by
nedošlo. Jak zdůraznil M. Scott Peck v knih ách People ofthe
Life (Lidé života) a The Road Less Traveled (Ncvyšlap anou
cestou), pro léčení j e nezbytné vidět a přiznat si p ravd u
o sobě, o osobním podílu na vytváření vlastních problémů.
Když j sem hodnotila tuto ženu , získala j sem nový po-
hled na úlohu síly v našem životě a en ergetickém systému.
60
N ová řeč d u c ha
Síla j e zá kladem lidské existence. Naše postoje a vzorce
přesvědč~ ní: ať poziti:'ní či negativní, představují pouze
způsob, Jakým defin uj e me a užíváme či neužíváme sílu.
Potíže se silo u se ~evy~ýbají nikomu. Můžeme se potýkat
s pocity ncdostatecnostJ nebo bezmoci, usilovat 0 kontrolu
nad ostatními lidmi a událostmi, abychom z nich mohli
čerpat sílu nebo si vytvořit pocit bezpečí (což j e v to mto
případě syno nymum pro sílu) v osobních vztazích . Mnozí
lidé onem ocní, když přijdou o něco, co pro ně představuje
sílu (peníze, za městnání, ale také vítězství ve sponu), nebo
ztratí člověka, n a kte réh o přenesli pocit vlastního j á nebo
síl u (partner, milenec, rodič nebo dítě). Náš vztah k síle je
podstatou naše ho zdraví.
Prvn í princip, podle ně hož se biografie stává biologtí,
úzce souvisí s d r uhým principem , totiž že osobní síla Je
nezbytná pro zdraví. Síla působí jako pros tředník mezi
vnitřním a vnějším světem a přitom komunikuje jazykem
mýtu a symbolů. Vezměme si napřfklad nejběžnějš í sym-
bol síly - peníze. Kd yž si člověk zvnitřní peníze jako sym-
bol síly, jejich nabytí a kontrola pro něj představují také
sym bol zdraví: když získá pen íze, jeho biologický systém
přijímá signály, že do jeh o těla proud í síla. J eho mysl vysílá
do biologického systému nevědomou zprávu : "M ám pen í-
ze. J sem zabezpečený. Mám sílu a všechno je v pořádku ."
Tato pozitivní zp ráva vytváří zdraví.
Peníze samozřejmě n ikomu nezaručí zdraví, ale jejich
nedostatek se bezpochyby poj í s bezm ocí a nem ocí. Vydě­
láváte-li m álo nebo najedn o u přij dete o pen íze, váš biolo-
gický systém může zeslábn out. Vzpo mínám si na m uže,
který v polovině osmdesátých let vydělal peníze ze všeh o,
na co sáhl. J eho firma prosperovala a on sám měl energii
deseti lidí. Pracoval do večera, dlo uho do noci se bavil ve
En e r getické lékařstv í a intui ce 61
 s olečnosti. a rano , byl v práci jako ' první.
o
V řij nu
, .
1987
. .
došlo
keP krachu na bur ze cenných pap1ru, ktcry postihli Jeho fir' informace je vždy pravd~vá. Může te s něčím na veřejnosti
o v·

vh několika měsfcu se mu zhorsilo zd raví. Měl souhlasit, ale vaše energte prozradí, jak se skutečně cítíte
mu_ be em . d , v, · d
a skutečné pocity se nějakým symbolickým způsobe~
migreny, pote se přidaly bolesti spo
. , , v
m cast1 v
za a nakonec
vždy projeví. Náš biologický a duchovní systém se snaží
vážné strevm v ,
Potíže · Nemohl uz do vecera . pracovat
. an·1
vyjádřit pravdu a vždy nalezne způsob, jak to udělat.
chod Jt d o spol ečnostij·ako dřív . . a veškerá jeho• čmnost spo'
Musíme si uvědomit, co nám dává sílu. Vyléčení z jaké-
v , •

čívaIa ve snaze Udr žet si svo1

".) I financm situaci.
.
Ten muž netušil, že své zdraví "na~tavd" na '!dělávání koli nemoci napomůže, když rozpoznáme své symboly
moci, symbolický a fyzický vztah k těmto symbolům a bu-
penez, v
a1e J·akmile onemocněl, souvislost mez1 zdravín-. .. ,
· mu byla okamžitě zřejmá. Uvědomil si, že peníze deme vnímat informace, které nám o nich podává tělo
a peneZI v
, v· a intuice.
ro něj představovaly svobodu a schopnost vest Zlvot, 0 ja,
rém vždycky snil. Když přišel o své jmění, ztratil sílu a bě,
hem několika týdn ů se zhoršilo i jeho fyzické zdraví. Ten
TŘET Í PRINCIP:
muž prožíval stejný stres, ať jeho firma prosperovala nebo
S LÉ ČENÍM SI MŮŽETE POMO C I SAMI
živořila, a právě to mu dodávalo sílu.
Energetická medicína je holistická filosofie, která učí:
Všichni máme bezpočet symbolů síly a každý takový
"J sem zodpovědný za své zdraví. Na jisté úrovni jsem se
symbol má svůj biologický protějšek. Mladý zubař s raka,
proto podílel na vzniku této nemoci. Mohu se podílet na
vinou slinivky břišní měl jako symbo l síly svou práci. Pr0 ,
jejím vyléčení, tím že vyléčím sebe sama neboli svou emo-
tože však začal práci nenávidět, den za dnem ztrácel sílu.
cionální, psychickou, fyzickou a duchovní bytost."
Úbytek síly vyvolal biologickou reakci, která nakonec vy-
Vyléčení ovšem neznamená uzdravení z fyzické nemoci,
volala nevyléčitelnou nemoc.
které nastane, když jsme úspěšně zastavili nebo ukončili
Naše životy jsou vystavěny na symbolech síly: penězích,
fyzický postup nemoci. Odstranění nemoci na fyzické
moci, titulu, kráse, bezpečí. Lidé, kteří zaplňují naše živo-
úrovni však nemusí znamenat, že pominulo emocionální
ty, a rozhodnutí, která činíme každým okamžikem, před­
a psychické napě tí, které bylo so učástí této nemoci. V tako-
stavují výrazy a symboly naší vlastní síly. Často váháme,
vém případě je možné, a často pravděpodobné, že se ne-
zda se máme vzepřít člověku, který m á podle našeho názo-
moc znovu objeví.
ru větší sílu než my, a mnohokrát s něčím souhlasíme je-
Proces léčení v rovině fyzického těla je pasivní; to zna-
nom proto, že jsme přesvědčeni, že nemáme sílu odmít-
mená, že pacie nt m á sklon podrobit se předepsané léčbě,
nout. Mnohé situace a vztahy určuje poměr síly: kdo ji má
místo toho aby se aktivně postavil nemoci a opět nabyl
a jak si může udržet svůj podíl.
zdraví. Léčení v pravém slova smyslu je naopak aktivní
Naučit se symbolickou řeč energie znamená naučit se
vnitřní proces, který zahrnuje přehodnocení vlastních po-
hodnotit stav vlastní síly a síly ostatních lidí. Ene rgetická
stojů, vzpo m ín ek a přesvědčení s cílem zbavit se všech ne-

62
Nová řeč du c ha Ener ge ti c k é l ékařs tv í a intui c e 63
 gativnkh vzorců, které bránf pln~1~1L1 ~moc ion á lnfrnu
3 duchovn ímu uzdravcnf. Taková vmtrnf "mvc ntura" vede
ncvyhnutcln č k přczkoum ánf vnČJšfch pomčrů a k snaze K O i~ I ST N Í C 1
udělat takové zm ěny v životě, které uvedou v čtnnosc
ty1at ka, která trpč la depresemi a chromckým • 1bolCslmt '·.-.rč-
vůli _ vůh vidčt a p řijmo ut pravdy o vlastním ž i votě -<tcře a spodní části zad,Je příklade m človčb .
nf p<~ , ;Y; s pa stvn~
a 0 tom,Jakjsme užívali své energie, ale také vů li začít PO- TaktO záv1sly č lovc k m á pocn , že musí zíd·..,l í1
Sl IOU · - Sl U ze
užívat cnergu k vycvářenf lásky, sebeúcty a zdraví.
sVC O
'h okolí '
z jtného čl ověka nebo Jeho prostfcd .
nJCtvltn
Ať u ž včdomčv,nebo , nevědo
Jazyk konvenční medicíny zní více vojensky než jazyk mě Sl myslí· Sám ncz
, , · " namc-
energettcké medicíny: "Pacienta napadl virus," nebo: " Ně­ ,arn nic" · Snaz i se z1skat
.. , silu po moc1 peněz společ t..<
11 ' ensii.C-
Jaká substance narušila buněčnou tkáií a vyvolala zhoubný 0 osravení, polJtJcke, společenské, VOJenské nebo nibo-

nádor." Konvenční medicína považuje pacienta za nevin-
nou - nebo doslova bezbrannou- občť bezdůvodné ho
útoku.
V konvenční léčbě pacient postupuje podle pokynů lé-
kaře, na něhož tak přechází veškerá odpovědnos t za l éčení.
Během takové léčby j e jistě důležité vzít v úvahu s kuteč­
nost, zda pacient s lékařem spolupracuje, ale jeho postoj je
vzhledem k tomuto procesu považován za bezvýznam-
ný -léky a chirurgické zákroky mají vykonat vě tšinu prá-
ce. V holistických terapiích je naopak nezbytná pacientova
ochota plně se podílet na úspěšném vyléčení.
Holistická a konvenční medicína zaujímají rozd íln é po-
stoje k síle: aktivní i pasivní. Konvenční léčba che mickými
prostředky nevyžaduje žádnou vědomou účast ze strany
pacienta, ale holistické techniky, jako je například viz uali-
zace, um ocňuj í aktivní přístup pacienta. J inými slovy, do-
chází ke spojení energií m ezi vědomím pacienta a léčivo u
schopností terapie a někdy také lékaře. J e-li člověk pasivní
a odevzdaný, ne může se plně vyléčit; mů že se uzdravit, ale
mkdy se zcela nevypořádá s původem nemoci.
h., pké autonty . a v zta h uo s v I •
1vnym1 Itdm N cvy'•.,d"
1
zens · J " ruJc
.,,1rno své vlastní potře by, ale daří se mu tolerovat ncusnl'-
pr b . . b r~
ko·ivé situace ne o s mm1 o ratnč manipulovat.
~vé individuální interakce s okolím můžeme v lidském
energetickém systému symbolicky považovat z.a elektro-
magnetické okruhy. Ene rgie probíhá na5ím těl em a připo­
·uje nás k vnějším p ře dmě tů m a o statním hdem. Jsme pri-
Jtahováni k předmětům nebo hde m , kteří maj í sílu, ncboh
k "zdrojům síly", abych o m m ohli jejich sílu če rpat do své-
ho systému. N aše spojen í se zdroj em síly však odčerpi\'i
určitou sílu z n aše h o vlastn íh o pole do tohoto zdroje.
Zpočátku j sem tyto okruhy e nergie chápala svmbohc-
ky, ale po něj aké době j sem u_;ě řila, že jde o skuteč né drá-
hy, kterými ene rgie proud í. C asto slýchám , jak ltdé rikaJí.
že jsou "závislí" na nějaké m člověku nebo zážttku z mi-
nulosti. N ě kteří lidé tvrdí, že si připadají "vysátí", potr co
byli s určitou osobou n ebo v nějakém prostředí. Tak.ovr
běžné výrazy vystihujÍ vzáj e mné pů sobe ní našeho ener-
getického po le a okolí mno he m přesněji , než s1 myslíme.
Když lidé říkají, ž e j sou n ega tiv ně "závislí" na něpke oso-
bě nebo předmětu nebo se příliš zto toži'lUJÍ s nčpk.ym
předmětem n ebo majetkem, nevědomě provaděJI mtlll-

64
N o vá řeč du c ha Ener geti c k é lékař s tví a Intui ce 65
 _ ziišťujf, jak ztrácejí sfl u. Takovým li~ O~· ruhy c nc rg~c
uvnf dlagn6 zu :J

dem řfkám kořislt/Íci. ~· . . ,

~ ě """fm typem konstnfk:l JC záv1sly č l ovčk. Ať
Ncjextrcmn ~s ... ~
. , d ~ch alkoholu nebo potrcbe ovláda t osrat~
JC záviS1y na robu ' o
nf jeho .
ok ru h Y energie jsou tak dukladně ~
napojeny
na' zdrOJ Sl'Iy, ze. . už nedokáže rozumně uvazovat. . , Jeden pří~
pad k-rery, trat>. oicky vypovídá o energetických následcích
.
, ' ·
ZJVIS 1OSU, LipOU
tal moii pozornost během semmáře pro
"J • v

l1.d I, k te ří byli HN pozitivní nebod' měh lcy , ~·

AIDS. Zena jmé~
.
nem Anna se stala HN pozitivní 1 sve Zlvnostl -pro~
StltuCI.
· Anna me'"la vystupování malého děvčátka a byla ne~
... . . .
obyčejně útlá. Kromě toho kulhala,_protoz~ J:den z JeJích
klientů" jí před čtyřmi týdny zlomil někohk zeber.
" Na semináři jsem m imo jiné hovořila o tom, co člověk
potřebuje, aby se mohl vyléčit z vážné nemoci. Uvedla
jsem, že závislosti na tabáku, drogách a al~oholu odváděj í
od procesu léčení. O přestávce za mnou př1šla Anna a řek­
la: "Dvě cigarety denně přeci nemůžou nikomu uškodit,
Caroline." Kdyžjsem se na ni podívala, uvědomilajsem si,
Lidé, kterým ,
'' .
nemohu odpustit .... - - - - - - - - · • • · - - - - - - - - • Peníze
že kdybychjí dala na vybranou mezi lékem na AIDS a ciga- ..
Lidé,jejichž .... . -------- -· '--------- -• L1dé. které
retou,její mysl by volila lék na AIDS , ale všechny j ej í ener- souhlas potřebuji musím O\l.ic:Ut
getické okruhy by se vrhly po cigaretě. Obrázek 1: Euergie proudí tllem člověka a a•áit st kt zdn>ja síly
Tuto skutečnost musím neustále připomínat: cíle, k nimž
kořistníci upínají své energetické okruhy, j sou lidé nebo Naše mysl nedokáže soupeřit s našimi emoc10nalními
předměty, kterým odevzdali svoji sílu - konkrétně sílu potřebami. Anna dobře věděla, že prostituce i její zavtslost
ovládatje. Závislost na cigaretách měla nad Anno u větší moc na cigaretách o hrožují její zdraví. Přesto emocionálně toUŽ I-
než její touha po vyléčení. Vzhledem k tomu, že nebyla la po tabáku, jelikož byla přesvědčena, že ji uvolňuje, a nada-
zvyklá činit rozhodnutí, která by jí dodala sílu, stále pře­ le se stýkala se svým pasákem, protože věřila, že o m peč uje.
nechávala svo.u energii ostatním - nej častěji svému pasá- J ejí mysl si zdůvod nila emocionální připoutanost a snaž1la
kovi a cigaretám, dvěma zdrojům síly, které ji zcela ovládaly. se usmlouvat léče ní tvrzením , že dvě cigarety nemohou jC-
Léčení bylo nad její možnosti, protože její síla existovala jímu zdraví uškodit. Anna nemohla získat žádnou stlu k k -
mimo hranice jejího fyzického těla. čenf, protože se nedokázala odpoutat od svých zav1slost1.

66 N ová řeč d u c ha Energeti cké l ékařství a in tui ce 67

 v ost ke zdrojům sfly ncovládá mysl, nýbr~
NašJ pnpoucan o , v d · pk se vyrovnat !>C ~J tuací, která odporuje JCJich em(x::tonál-
mocJon~ In f potr
Veby. Pascaluv vyrok, ze "sr . ce . má své dů- ním potřebá m . As1 bych ~c n edopočítala kolikrát uí ml
e é m nezná" dokonale vystJhUJC tuto dyna
vody, kter rozu , .. , v • -
lidé ře kli: "M yslím, 'Íe mi bylo líp, než J'>Cm SJ uvědo I
" , · docházeif ke ZJIŠtě ni , ze JC pro n č nesmír- "
ak jsem neš ťastn Ý.
011ku. KonscnJcJ :J • . • .• ,
m1,

J J akmile Sl ovoš:m uvědomíte své emocionální potřeby,

,v é oužívat vlastní mtuJCJ. J eJICh scbe ucta J·e
ně o bnzn P .. v •
,
natoh k zav1s a I' na názoru o zdrOJI síly,
.. . .. .ze a uto maticky od-
. k k Ji informaci kterOU Jim JeJICh mtutce předá-
mftaJI, Ja OU O ' .
vá. Č Jsta 111tu1·ce vyžaduie
, · :J '
abychom byli schopm respekto
" .
vat své vlastní vjemy. Jestliže potr; bujete,. aby vam vaše
vjemy schválila další osoba, výrazne zasahujete do schop-
nosti intuitivního poznání.
Vzhledem k tomu, že léčení je nepřenosné, před s tavuje
ro kořistníky mnohem náročněj š í úkol než p ro lidi, kte-
~í ma·í vědomí aktivní síly. Léčení j e především individu-
ální ~kol. Nikdo se nemůže vyléčit za jiného člověka.
Můžeme samozřejmě pomoci ostatním, ale nikdo nemů­
že někomu za jiného člověka odpustit. S tej ně tak nikdo
z nás nemůže zařídit, aby se někdo jiný zbavil bolestných
vzpomínek nebo zážitků, které potřebuj e uvolnit, aby se
mohl vyléčit. Pasivní síla j e ze své podstaty závislá na
vnějším zdroji, a proto působí pro ti úsilí celého kořistní­
kova biologického organismu oprosti t se ode všeho, co
z něj vysává energii. Kořistníci j sou prakticky naprogra-
mování na konvenční léčbu, což nemusí být vždy špatné,
protože zůstávají-li pasivní, j e to pro ně nejvhodnější
způsob l éčení.
PŘESMĚROVÁNÍ S ÍLY
Mé semináře navštěvují většinou lidé, kteří si uvědomují,
že potřebují změnit svůj život. Mají strach op ustit partne-
ra, nebo odejít ze zaměstnání, ne bo se snaží nalézt způsob,
. už na nč nemu zcte zapomenout. J akmile s1 uvědomíte
. zdroj j akékoli nespokOJenosti, ncmůžete ukové védomí
, - vymazat. Musíte učin i t rozhodnutí. Schopnost uémJt roz-
hodnutí je aktiv ní síla - a pocit, že máte aktivní sílu ,Je zi-
roveií. vzrušuj ící a h rozivý, p rotože cfuete změnit ty čásu
svého života, kte ré u ž nejsou přiměřené. J akmile Je změní­
te, chcete se vypořádat také s těm i aspekty života, které vás
neuspokojují.
Změnit život je často obtížné vzhledem k existujícím zá-
vazkům. Věrnost obvykle poznáme v rámci rodinné struk-
tury a jako spojení s rodinou. Věrnost sobě je však zcela
odlišná ctnost a její zachovávání muže vyvolat v rodině ne-
bývalé pozdvižení. Když začne být věrná sama sobě napři­
klad vdaná žena, muže si uvědomit, že už nemuže nadále
setrvat v manželství. Když se s tím pak svěří manželo,·i.
uslyší námitku: "Pomysli na děti." To je běžný příklad stře­
tu skupinové a osobní věrnosti. Žijeme-li v neuspokojivé
situaci, můžeme se na nějaký čas pokusit ctít požadavky
skupinové věrnosti a nemyslet přitom na vlastní emociO-
nální potřeby. V určitém okamžiku je však naše emocio-
nální tě lo dostatečně silné a mysl už nemůže nadále klamat
srdce. Nespokoje ná žena buď ukončí sVŮJ vmtřní zmatek
tím , že zůstane v manželství, nebo b ude usilovat o rozvod
s pocitem viny, že porušila věrnost skupině- své rodině.
Po pravdě řečeno neexistuje m noho způsobů, Jak úspěšně
uplatnit osobní potřeby v situaci, která vznikla před tím ,
než jste si je uvědomili.

68 N ová řeč duc ha En ergetické lékařství a i n t u ice 69

 ---
. řišla na můj seminář, protože měla rakovinu
Ju IJe p , v vk l"k I Va~
ječníků a prsu. Její man~elstvJ uv~ ne o 1 et nefungovalo.
v

Chtěla se vyléčit z rakovmy, ale ztla s muzem, který jí zcela

opovrhoval. často Julii říkal, že se mu hnusí už od Pohle~
d u, acvkoli šlo o nesmírně přitažlivou
, ženu.
. v· Aby si ho Zís'-·
1\.<l~
Ia držela přísnou dietu a neustale cvJctla. Hovořila 0 sob"
' v ěl b , o e
·ako 0 zdamé manipulátorce, coz m yt zpusob, jak se
~ neuspokojivým manželstvím vypořádat, i když tím nedo~
sáhla toho, po čem toužila. Pokud chtěla upoutat pozor~
- - - - ------ - -- --- ·
nost svého manžela, vymýšlela si zajímavé historky 0 li~ --- -------- -- -- -- ·
dech, které údajně potkala na nákupech . J ednou rnu -·
- - - - - - .. - - - - - - -
zatelefonovala do kanceláře, aby mu vyprávěla vymyšlený
příběh 0 muži, který se ji pokusil znásilnit, když byla bě~
hat. Ať se snažila sebevíc, nic nedokázalo vyvolat jeho zá~
jem nebo respekt.
Další problém v jejich vztahu předs tavovaly peníze.
Třebaže Juliin manžel vydělával dost, dával j í nízké kapes-
né a vyžadoval vyúčtování každého nákup u. Ani přes tako- M anželka Manžel
vé ponižování nikdy neuvažovala o tom, že by si našla práci Obrázek č. 2: Okruhy energie proudící tělem ženy k jejímu manželovi
a vydělávala si na své potřeby, protože byla přesvědče ná, že Poznámka: Vzhledem k tomu , že tato žena je zcela závislá na svém
je neschopná. muži, všechny j ejí energetické okruhy jsou připoutány k jeho energetic-
Sex mezi oběma manželi ustal dva roky p o svatbě. Snaha kému poli. Následkem této nerovnováhy nemá žena energii na to, aby si
udržet při životě tuhle součást manželství přinesla J ulii je- uchovala fyzi cké zdraví, zatímco manžel má pocit, že se "dusí".
nom další ponížení. Když zjistila, že m á rakovinu, manžel
s ní odmítl spát v jedné posteli. Julie proto začala spát na dy někoho, kdo by o ni pečoval. Kdykoli začala hovořit
podlaze před vchodem do koupelny. Manžel ji m u sel kaž- o manželovi, tvářila se téměř jako očarovaná a tvrdila, že j e
dé ráno cestou do koupelny doslova překročit a občas si na to nesmírně obětavý muž, který má prostě moc práce. Prý
ni dokonce odplivl, když k němu vzhlédla a požádala ho ji skutečně miluje, j enom neumí dát najevo své city.
o pomoc. Když jsem J ulii n avrhla, aby zkusila psychoterapii, od-
v Když jsem seJ ulie zeptala, proč od něj neodešla, odpo- mítla s poukazem n a to, že podle j ejího manžela je to stejně
veděla, že se o sebe nikdy nedokázala emocionálně a fi- k ničemu . Doporučila jsem j í, aby udělala něco pro své tělo
nančně postarat a v té době prý potřebovala víc než kdy jin- a začala jíst zdravou stravu a pravidelně brala vitamíny. Ju-

70 En e r ge t ické l é k ařství a intuic e 71

N ová ř eč du c ha
 he odvětila, že by mé návrhy přijala, kdyby s tím souhlasil
že u Čl.nf kroky nezbytné k tomu ' aby s1 vázv1ta ~ama r.eucL_
jejÍ muž. . , , v •
a získala scb~ ú:tu· ~ostup~ ě získala vnitřní představu sebe
z hlediska energie Je vyznamne, zeJ uhe onemocněla r ,
a . . , JCdnothvcc. Tím ' že o sobě uvažova1a
sarna J·ako sdncho
o . . v
kovinou ženských orgánu - neJprve vaJecníku a Pot'
jako ojed11otlrva, ZIS~al a k sobě vztah, Jaký s1mkdy předtím
prsu. JeJí nemoc byla symbolickým vyjádřením pocitu od~
nedokázala představit, protože JeJÍ představa vlastní totož-
mftnutí jako ženy. Naše pohlavní orgány obsahují biogra, nosti vždy vyžadovala partnera.
fickou energii, konkrétně energii našich vztahu k lidem
Jakmile sijoanna uvědomila vsvé potřeby, použila vnitřní
ale také způsob bytí ve vnějším prostředí. Julie si nedoká~
sílu: požádala Neala, ~by do_drzoval manželský shb. Slíbil,
zala představit, že by měla nějakou osobní sílu, protože za • e se to změní- ale jeho shb nevydržel ani měsíc. Joanna
zdroj svého bezpečí považovala svého manžela. Její orga, zsi nakonec uvě d om1"1a, ze h o nemuze
v o v
změmt _ a že se
nismus tak neustále přijímal "signály bezmoci". Do roka sama změnila natolik, že už nemt'iže jeho emociOnální
zemřela.
zneuctívání nadále trpět. Aby se mohla vyléčit z rakovin\.'1•
Typy lidí s aktivní silou se výrazně liší od kořistníků jako rnusela vystoupit ze situace, která jí ničila zdraví. Rozvedla
Julie. Jsou to lidé, kteří jsou motivováni vlastními po- se s Nealem a uzdravila se.
třebami -jsou přesvědčeni, že péče o sebe sama je prvo- Podpůrné skupiny pro nemocné lidi často přiváděJí své
řadá, a jejich energetické okruhy jsou připojené k vědomí, členy k tomu, aby se novým způsobem vymezili. Když. s1
síle a emocionální odolnosti. Takoví lidé jsou schopni udě­ řiznají své potřeby a následně přehodnotí svůj ž1vot, ob-
lat vše pro to, aby si uchovali vyrovnanost těla, mysli ~kle připustí, že jejich současná situace není přijatelná
a duše. pro člověka, kterým chtějí být, a rozhodně nepřispívá kje-
Joanna měla podobně jako Julie nefungující manželství ·ich léčení. Uvědomují si, že musí udělat něco pro to, abv
a rakovinu prsu. Ačkoli její manželství nebylo tak emocio- Jse změnili. Během procesu léčení se učí držet si odstup od
nálně vyčerpávající, neobešlo se bez problémů. Joannin předmětů nebo lidí, kteří jim vysávají sílu z těla.
manžel Neal udržoval styky s několika ženami. Joanna Léčení znamená pro řadu lidí děsivou zkušenost, proto-
o tom věděla, ale snažila se to přehlížet. Aby se s tím nějak že vyžaduje změnu. Tito jednotlivci vědí, ať vědomě či ne-
vyrovnala, začala navštěvovat kursy určené pro ženy, které vědomě, že odpojení jejich energetických okruhů od zdro-
chtějí získat sílu a sebevědomí. Nakonec pochopila, že Nea- je síly je totéž, jako kdyby se s ním navždy rozlouČlli.
lovo chování narušuje její emocionální hranice. Joanna ni- Ocitají se ve znepokojující situaci, kdy se chtějí odpojit od
kdy předtím neuvažovala z hlediska emocionálních hranic. zdroje síly, a zároveň se jej držet. Někteří lidé se pokoušeJÍ
:odobn_ě jako většina lidí uzavřela manželství s m yšlenkou, žít v obou světech zároveň, přičemž neobývají ten, který
ze dva hdé by měli tvořit jeden emoční systém. jim nevyhovuje, ale přitom nikdy zcela nevstoupí do ~oho
Joanna si brzy uvědomila, že rakovinu prsu- část těla dalšího. Mnoho lidí tak doputuje k léčivému pramem, ale
související s dáváním a výživou -vyléčí pouze v případě, jakmile tam dorazí, nemohou se napít.

72 73
Nová řeč ducha Energetické l é kař s tví a intuice
 . .. , .-'-Jdu1e čtn. N ejcdná co pas1vnr ud,llost v ,
l eu~n 1 1 ~ 'J • ~ ,
. od nJs • ab ·chom čerpali z vmtrmch zdro 11j • v·'l cl ah
d UJC se , o , , J
.
se zascar al)·ch přesvědčem a vzorcu ch ov:tn1 a po hlédl • na
~ebe zdra,')'m způsobem- abychom pros cč vsrah 'l. PO\te.
le a chodd1.
JAK SI OSVOJIT SYMBOLI C KÉ Z ŘENí
Ai budu v druhé části této knihy popisovat té m ata síly ob.
sažená v naší psýché a biologické m o rganismu, pokuste se
urČit svůj vztah ke každému ze sedmi cente r síly ve svérn
těle. Buďte sami sobě předmě tem prvního intuitivního
hodnocení. Časem zjistíte, že si stále více uvědomuj ete ne-
obyčeJný svět za svýma očima. Nakonec si osvoj íte symbo-
lické zření, schopnost používat intuici k vysvě tle ní symbolů
síly ve vašem životě.
Pro začátek vám nabízím následující pokyny. Když chce
člověk vidět víc, je l éčení nevyhnutelné. Po třebujete však
nějaký vnitřní způsob, jak informaci vstřebat, aby pro vás
byla skutečná.
Především musíte zaměřit pozornost n a to, a~ys te se na-
učili symbolicky interpretovat životní události. Na lezněte
v nich význam. Přemýšlejte o to m , jak souvisejí s vaším
zdravím, a snažte se je vnímat pocitově. Vě nujte pozornost
každodenním potížím a tomu, jak na ně reaguje vaše mysl
a duch. Všímejte si, co vás připravuj e o sílu a kde tu to ztrá-
tu pociťujete. Zhodnoťte duchovní a biologickou činnost,
která se následkem toho objevuje.
Za druhé, myslete na sebe n e ustále jako n a energetickou
bytost, a ne pouze fyzickou. Vaše e n e rgetická část vysílá
a přijímá všechny vaše myšle nky a in te rakce. Ne ustále
mějte na mysli, že vaše biografie se stává vaší b iologií, ne-
74
N ová řeč
• Y<'a. /C VŠt'( hll)' ŽIVOlllÍ tl U~CIHl\ll SC ve vale nt O
r ntsmu
1,,,ll ~
ucIl () " •í'v ''J1u /..vyl-ncte Sl hmhHHil ltd 1, 1 }; 111-n,._
..... u Jn or-
• • K
nlac 1.', k, cen: poll'\lll(' do svchn l\V()l • K ro2.vmut{ S)'lllbo-
hcl-ého zření Jť n u tné vyvuwut určné Ú!itH· vědoml 3 pra-
\ ldel nč h odnoťte wé vztahy a jednání JtJICh vhv na ~ 1
emoč n í a fy11ck.o u sílu. A ne7.tpnrneňte, ž.c chcete-h
urč t cýlll zpi'tsobem vnímat, budete narušovat phjfrniní
encrgcncké m formacc
za tře tí, provádějte vlastní energetické hodnoceni bždý
den. Až získáte zkušenosti , pozorování vám ?..:tbere jenom
chvilku. Ř1 ďte se m odelem lidského cncrgcuckého systé-
mu popsaným v d ruhé kapito le. V ne hu a objeknvně něko­
lik minut pozoruj te každé cemrum síly. Ncčd~eJte,ažone­
rnocníte, abyste začali dbát o zdraví svého energeuck~ho
systé mu . Naučte se vnímat napětí, které se hromadí ve V2-
šern e ne rgetickém poh, a učiňte kroky k comu, abyste e
vyl éčili na úrovm cnerg1e. Zvykněte st na prav1ůelně hod-
nocení sebe sama.
za čtvrté, zjistíte-li úbytek energ1e, soustřeďte e pouze
na nej pod statnější skutečnosn, které vám mohou pomoct
energii opět získat. Vždycky Sl položte otázku: "Proč ztrá-
cím energii?" Při léčení jakékoli nerovnováhy- ať ener-
getické nebo fyzické - musíte vždy npOJit mysl a srdce.
Sn ažte se vidět za fyzické příznaky krize. Mějte n:1 p.m1čn
každou ze sedmi posvátných pravd energ1e (pk je poptsUJl
v kapitole druhé). S vaší napjatou struací buůe S0\.1\'tset
jedna n ebo více těc hto pravd. Položte st otázku. kter
z nich je v této situaci symbolicky zastoupena.
M áte-li kri zt v zaměs tnání, budete st chtít připomenom
nap říklad posvátno u pravdu Cti sebe Sllllltl. MMe se dot)kat
témat, která se ve vašem životě odehravaJL Zach ·tite-li
tento vjem, vymaníte se z iluze - ztsk.ue t. k d ucho\'nÍ
En ergeti c k é l ébřs tvt a intu1ce 75
duc ha
 lický nadhled potřebný k tomu, abyste vlastní
ne bo sym bo v • • ,
. · 1·nterpretovali neosobne a vzali Sl z m ponaučení
s1tuac1
které vám nabízí.
Duchovní instrukce nás učí, aby~hom soustředil i Po~
zomost na sebe - nikoli sobecky, Jd e po uze o vědorn _
způsob hospodaření s energií a silou;vVaší~ pátý~ úkole~
tedy bude naučit se rozpoznat, co sp1se nez kdo vam od čer~
pává sílu. Uvědomte si, že člověk, který vám podle vašeho
názoru odčerpává energii, j e pouze odraze m některé části
vás samých. Když na někoho žárlíte, není pro vás důležitá
ona konkrétní osoba, ale stínová stránka vaší povahy, kte rá
se v této oso bě odráží. Ve skutečnosti taková oso ba slouží
j ako váš učitel. Vašemu léčení nepomů že, budete-li se sou~
středit na člověka, na něhož žárlíte. D ostane se vámjenorn
dalšfch učitel ů, a každý z nich bude silnější než ten minu~
lý. Vaším úkolem je odnést si ponaučení, které vám učitel
nabízí, aniž k němu cítíte nevraživost.
Pokud dospějete k chybné mu závě ru , že určitá osoba
může za váš pocit vyčerpanosti, sklo u záváte d o strachu
a viny. M usíte se znovu zaměřit na své centru m síly, dokud
nezískáte informaci, jaký druh síly rozdává dotyčná osoba
ve vztah u k vám . J akmile dokážete vnímat lekci a ne učite­
le, dosáhli jste významného přínos u sym bolické ho zře ní:
vidíte pravdu, kterou vám tato situace přináší.
Za šesté, zjednodušte požadavky na léčení. Požadavky
na vyléčení jakékoli nem oci j sou v zásad ě tytéž. Představte
si nemoc jako poruchu síly- téměř j ako technické selhá-
ní. J akmile zjistíte, která posvátná pravda odpovídá vaší si-
tuaci, vystavte svůj vnitřní léčivý proces na po uče ní, které
vá m tato pravda přináší. Kombinujte vni třní léče ní s ja-
ko ukoli základní konvenční léčbou a držte se svého p ro-
gramu. Použijte náležitým způsobe m jakou koli podporu,
76 Nov á ř eč d ucha
u potřebuj ete. Nezapome ňte že vaším 'k
ktero . . ... ' u o1em je
.,t zraněním, mko h v nem žít. Nemarněte ... tlm ..
proJI . cas , ze
' budete rnys_let, Jednat nebo se m?dlit jako oběť. Bude~-li
. řipadat Jako oběť,
s1 P , ne moc to. Je nom zhorší ' a kdy by se
z toho stal obvykly stav mysh, byla by to nemoc sama
o sobě. . v ,
Dělejte vše, co Je potrebne k podpoře fyzického těla
včetně užívání vhodných léků, pravidelného cvičení a ná-
ležitého stravování. Zároveň udělejte vše, co j e nezbytné
k odpoře vašeho energetického těla: uzavřete nedokonče­
n: záležitosti a odpusťte všem , kteří vám v minulosti způ­
sobilí nějaké zranění. Proveďte všechny osobní změ ny,
které jsou nezbytné k tomu, aby nastalo léčení: odejděte
z nevyhovujícího zaměstnání, rozveďte se, začněte medi-
tova t nebo se naučte j ezdit na běžkách. Nezáleží ani tak na
konkrétních změnách. Ve skuteč nosti jde o to, udělat změ­
ny, které léčení vyžaduje.
Neléčí slova, ale či nnost. J e důležité zachovávat pozitiv-
ní přístup, ať máte jakoukoli nem oc. Léčení vyžaduje pře­
devším oddanost a o dev zdanost. Vizualizace nepřinese
žádné výsledky, když j i budete provádět jednou týdně, a je-
diná návštěva tělocvičny vašemu tělu také moc neprospěje.
K tomu, aby si člověk vyléčil tělo nebo vyřešil životní pro-
blémy - nebo vyvin ul symbolické zření - , je zapotřebí
každodenní praxe a pozornost. Zvlášť léčení nemoci může
vyžadovat plné n asazen í, ačkoli je možné požadované kro-
ky zjednodušit.
J estliže používáte komplexní léčebný "balík" - což
může znamenat několik různých terapií a terapeutů , něko­
lik lékařů , bylinných a v itamínových programů - ale dělá­
te j enom m alé n ebo žádné pokroky, můžete ve skutečnosti
sami bránit vlastnímu léčení. Skutečnost, že byste mohli
En e r get ic k é l ékařs t ví a intui c e 77
 , d f vás možná ohrožuje víc, než si uvčdom uict
byt z rav , . k J c.
Možná nedokážete zapor:ncno~t na ynČJa ou neg:uivnf zku~
, by uzd ravení Zmč n 1~·
šenost z m1·nulosti nebo je mozné,
. .. ze
Jo rovnováhu sil mezi vám i ay Jmym č,lovčkeO:·. Zkuste
tom sami popřemýšlet, protoze -~~ěkteré nemoc1JSou PO-
0 po o nost1' JSme
chopitelně mnohem vážnější než Jmé a nemožnost vyléče~
nf nemusf vždy znamenat, že se léčení bráníte. J estliže várn
s léčením nedokáže pomoci ani deset různých terapií a te-
rapeutů, pak byste se měli zamyslet nad možností vědomé~
ho nebo nevědomého zásahu. Je vysoká pravděpodobnost,
že vaše léčení může zahrnovat přípravu na konec fyzické-
ho života.
za sedmé, zjednodušte svou duchovnost. Během svých
pozemských studií nebes jsem došla k závěru, že nebe není
nijak složitá sféra. Ani vaše osobní teologie by proto nemě­
la být složitá. Zkuste věřit jenom tomu, co lze považovat za
prvotní nebeské zákonitosti. Například:
- Každou situaci lze během chvilky změnit a každou
ne moc je možné vyléčit. Bůh není omezen lidským časem,
prostorem nebo fyzickými zájmy.
-Buďte důslední: žijte tím, čemu věříte.
-Změna je trvalá. Každý život prochází obdobím těž-
kých změn i klidu. Naučte se plynout s proudem změn,
aniž se jim snažíte zabránit.
- Nikdy nehledejte štěstí u jiného člověka- štěs tí je
vnitřní, osobní postoj a odpovědnost.
-Život je v zásadě zkušenost učení. Každá situace, pro-
blém a vztah obsahuje určitou zprávu, kterou stojí za to
poznat nebo naučit jiné.
- V každé situaci funguje pozitivní energie účinněji
než negativní.
- Žijte v přítomném okamžiku a odpouštějte ostatním.
78 Nová řeč d u c ha
Níc nezískáme, jsme-li pfcsvědčem 0 tom, že n bc
slí a koná" složitým způsobem. je mnohem 1: 'í
~rn Y č.
I . P>
a účinnčjší nau ll se mys ct stejně Jako nebe_ v jcdnodu-
, ch a věčných pravdách.
chYSe vší pravdě d b
· s1· zkomplikovat. Život
rnnohem víc, než j,e nezbyt~é. Chc~me-h dosáhnout zdra-
, štěstí a rovnovahy cnerg.e, mus1me se zaměřit spíše na
, ě .
Vl, .
pozitivní než na negat1vm v ,c1 a žít způsobem, který du-
chovně odpovídá tomu, o čem víme, že je pravda. Učiní­
me-li pouze tato dvě rozhodnutí, umožníme sfle obsažené
v našem božském biologickém systému, aby působila na
obsah a směřování našeho živ~ta.
Jde 0 to, abychom se vš1chni naučili tytéž pravdy
a umožnili své božské podstatě, aby pracovala v nás a skne
nás; je to jednoduchý úkol, byť nijak snadno provednelný.
Ve svém životě se setkáváme s různými lidmi a odhšn}mt
situacemi, což nám však přináší stejné úkoly i vhv na tělo
a ducha. Čím více jsme schopni tuto pravdu poznat, tím
snáze se mů žeme naučit symbolickému zření - schop-
nosti prohlédnout fyzické iluze a rozpoznat lekci, kterou
nám životní úkoly nabízejí.
Energetické lékařství a intuice 79
 u chvíli jsem pochopila, že jejich duchov ,
Vt , ·1 · · .. nt poselství
.JSO u totožna.
..
Jakml
.. .
e.
JSem pak
v
JeJich podobnosti zkoumala
1
d Uo kJadnějl, ZJlStlv
a JSem, ze sedm odpovída,i' , h kvaht
:~IC!C
Kapitol a druh á . tuie rovněz v kabale. Podobnost těchto tv' n~K~
d'
~:~
v· edla k poznání' že duchovnost je mnohem , nez psy-
Stvořeni
v
pnv . , , v • vtc
.cká a emoc10nalm potreba: jde o vrozenou b. .k
c h1 ,v . , . 10 1Ogtc OU
potřebu. Nas ~uc,h, energie a oso~m sí1ajsoujedno a totéž!
k obrazu božímu Sedm posvatnych pravd, ktere tyto tradice sdíleJ·Í tv v,
, , J , on
·ádro naší duc h ovm Sl1y. sou obsaženy v našich sedm·
~entrech síly a říkají nám, jak máme tuto životní sílu ří~
dit. Poskytují nám vnitřní průvodce na fyzické a duchov-
ní úrovni, a zároveň představují universální, vnější sys-
Od svých prvních lékařských intuicí si uvědomuj i , že se tém vedení pro naše duchovní směřování a budování
v zásadě týkají lidského ducha, ačkoli poukazují na fyzické zdraví. Naším duchovním úkolem v tomto životě je na-
problémy a já j e ostatním lidem popisuji jazykem energie. učit se vyrovnávat energie těla a duše, myšlení a jednání,
Energie j e neutrální slovo, které nevyvolává žádné nábo- fyzické a mentální síly. Naše tělo má vrozené předpokla­
ženské asociace nebo hluboce uložené strachy související dy pro léčení.
s osobním vztahem k Bohu. Je mnohem snadnější říci ně­ v knize Genesis se píše, že Adamovo tělo bylo stvořeno
komu: "Máte málo energie," než: "Máte otráveného du- "k obrazu božímu". Poselství těchto slov je jak doslovné,
cha." Většina lidí, kteří za mnou chodí, se však ve skuteč­ tak symbolické. Znamená totiž, že lidé jsou energetickými
nosti ocitla v duchovní krizi. Popisovala jsem jim jejich kopiemi božské síly- systému sedmi prvotních energií,
krize j ako poruchy energie, ale kdybych o nich hovořila které máme prozkoumat a rozvinout v rámci zkušenosti
z duchovního hlediska, prospělo by jim to mnohem víc. zvané život.
N akonec j sem začlenila duchovní jazyk do svých popisů Když jsem si uvědomila, že lidský energetický systém
energie, když j sem si uvědomila shodu mezi hinduistický- zahrnuje těchto sedm pravd, nemohlajsem se nadále ome-
mi čakrami a křes ťanskými svátostmi. Došlo k tomu najed- zovat na slovník energie a začala jsem do svých intuitiv-
nou během j ednoho z mých seminářů o anatomii energie. ních diagnóz začleňovat duchovní pojmy. Vzhledem
Měla j sem právě úvodní přednášku a kreslila na tabuli k tomu, že naše biologické ustrojení je zároveň duchovní
sedm svisle spojených kruhů, které představovaly centra ustrojení, řeč energie a ducha používaná dohromady zahr-
síly v lidském energetickém systému. Když jsem se podí- nuje řadu systémů víry. Otevírá možnosti komunikace
vala na prázdné kruhy, zarazila mě skutečnost, že neexistu- mezi různými vírami a dokonce umožňuje návrat k nábo-
je pouze sedm čaker, ale také sedm křesťanských svátostí. ženským tradicím, které lidé kdysi odvrhli, protože není

80 Nová řeč ducha S t vořeni k obrazu božím u 81

 zan-~zcna nJ' bozc . Účastn fci m ýc h scminá,
v ' nskými dogm aty. . ' , h duchovních trad ic přisuzovali J ahvemu
řů po Iwtovc~ prv(•l:.~•l:llij'azyk energte a ducha,
. . .aby, m o hli hovo' nyc , . , POU7e omc-
m 1>O11cm
~ h J·aké v sobě skrývaJÍ fyz1cke ncrnoci • po, c, lidskc vlastnosti a se svym nedosaž•telny' ~
řlt 0 moznosrcc , zc n
držovali od taŽllČJ~Í vztah.
ruc IlY ze s t r~.:·su nebo e mocio nální . utrpe n í.. Schopnost
. .. u Když se objevilo křesťanství, tehdy Je~tč z· 1d •.
d ;.;
v1 c t pro ble'm z duchovního hled1ska
, , u rychluje JeJ
, ich, pro, . . , OV!>tJ StOU-
da li svému Bohu lidske tčlo a nazvali JCJ J ... S
ces 1 ccen1,
,~ , protože kri ze tak zfskáva smysluplny a učelny· pc ncj ~· o ew•.. yn
. . '" , . •v
boží. Podle _ostat_nfch z1du ~e- křesťané prohřešili tím, že
rozrncr. Jso u schopni pomoci SI s lecemm, znov u vytvareií
v

řekroči l i b1olog•ckou hramc1 a založih SVOJI novou tc _

J

své zdraví a život. Vzhledem k to~_u, že všecl~en lidský p . . ' I ' d'I · 0
Iogii na biospm t_u a 111 u a ostl- zvěstování Panny Marie.
odpovídá nějaké duchovní kn z1 a poskytuj e přílcžj,
stres k "d , Archandě l Gabnel v něm oznamuje Panně M an i, že se 'í
tost k du chovnímu poznání, témč ř 'az a n emoc nárn
mů že pom oci pochopit, jak lze p ? u žívat, _zi:e užívat či ne,
dostalo velké přízně od Pána, protože má porodit syna, · L
muž dá jméno J ežíš. ~ toho vyplývá, že Bůh Je bJOlo~c­
správně zaměřit svého ducha, SVOJI osobm stl u .
kým otcem toh oto dftete. Abstraktní božský princ 1p zvan ·
v judaismu J ahve najed nou kopuloval s ženou. y
Zdroj lidského vědomí, ducha nebo s_íly pova~uje za bož-
Křesťané vytvořili z Ježíšova narození "biolog.ckou teo-
ský vě tšina náboženských a kulturmch tradtc od staro-
logii" a po užili Ježíšův život jako ~ůkaz, že lidstvo Je stvo-
věkého řeckého a hinduistickéh o učení až po nauky čínské
řeno k "obrazu a podobě boží". Zidé i křesťané věřJ! 1 , že
a mayské. Většina mýtů každé kultury popisuje boží spoj e-
naše fYzická těla- především mužská- se podobají tělu
ní s lidstvem v příbězích, v nichž boh ové kopulují s lidský-
božímu. Pozdější teologové zpochybnili biolog.ckou po-
mi bytostmi , aby zplodili božské a polo božské potom ky.
dobu a nahradili ji podobou duchovní, ale nadále zůstáva
Ti to potom ci z tělesňují celé spektrum lid ského jednání -
v platnosti původní pojetí, že jsme biolog.cky stvořent
od velkých skutků stvoření, zkázy a pomsty, přes drobné
k obrazu božímu, což je důležitý literární a archetypální
skutky žárlivosti, soupeření a zraněné pýchy až po trans-
aspekt židovsko-křesťanské tradice.
cendentní skutky proměny, sexu a smyslnosti. První ku ltu-
Všechny duchovní mýty spojuje přesvědčení, že hdské
ry, které vytvořily tyto božské m yto logie, zkoumaly své
bytos ti mají potřebu tělesně splynout s boží podstatou, že
emocio nální a psychické povahy a sfly vlastní lidskému du-
chcem e mít Boha v e svých kostech, krvi a me ntál ním
chu. Každá kultura vyjádřila vlas tní po hled na transform a-
a em ocio náln ím ustrojení. Pojetí duchovní povahy Boha
ci a průbě h universální duchovní cesty- neboli cesty hr-
v systémech víry na celém světě vyjadřují nejlepší hdské
diny, řečeno slovy Josepha Campbella.
kvality a vlastnosti. V zhledem k tomu, že umíme být sou-
M ezi příběhy o Bohu však zaujímá oj edině lé postavení
citní, Bů h musí být soucit sám; jsme-li schopni odpuštění,
židovská trad ice, protože Jahve ne n í n ikdy popisován jako
Bů h musí být všeodpouštějící; jsme- li schopni lásky, Bůh
sexuální bytost. B ůh m á pravou a levou ruku, ale jeho po-
musí být jenom láska; s nažíme-li se být spravedliví, božská
pis nikdy nepokračuje "od pas u dol ů". Ž idé na rozdíl o d j i-
spraved lnost musí vládno ut našemu úsi lí, aby nastala rov-

82 Nová řeč duc h a Stvořeni k o bra z u b ož ímu 83

 nováha mezi dobrým a špatným. Ve východ ních tradicích . ká učen í znovu vymeZUJÍ duchovní a biol Oglcr.c
LL •
I1C zdravt
y d cavuic boží spravedlnost zákon karmy; v křesťanstv'1
., , .
omáhaJ• nam pochoptt, co nás udržu1e zcl ravé ' co v nás
pre s :~ . h , '· C h ap , :~
.JC za' kl adem zlatého. . prav1dla . c ovam. o nec ceš,. .aby ť1 vyvolává nemoc a co nam pomáhá v léčení.
. ._,
činili jiní, nečit'\ ty Jim. Tay~ Čl onakjysme zpr~tom~tb boha Sedm posvátných pravd přesahuje kulturní hram
, . ě ,y, . k cc a na
ektech svého ztvota, mysle ney,k a jednaní bolicke rovm vytvan Ja ous1 mapu pro ~ · ..
ve v Šech asp . • · sy m y na:.t ztvmní
Mnozí duchovní hledačt se dnes snazi naplnit každo- Ou ť _ mapu ulozenou v našem biolooickém ustroJení.
, , .
·
p o·
denní život prohloubeným vědomím posvátného a jednat Posvátné texty n~ m neu~tal e opakuJí, že smyslem našeho
tak ·ako by každým postojem vyjadřovali svoji duchovnr života je pochopit a vyvmout sílu ducha, která Je žtvomě
pod;tatu. Takový vědomý živ~tje vzývání, ž~do;t o osobní duoležitá pro naše mentální
.
., , ,
a fyzické blaho· Zn euztvant
duchovní autoritu. Představuje rozpad klasickeho vztahu této síly ducha oslabuje a odčerpává samotnou žtvomí snu
k Bohu jako vztahu mezi rodičem a dítětem typického pro z našeho fyzického těla.
stará náboženství a posun k duchovní dospělosti. Duchov- Vzhledem k tomu, že božská energie Je vrozená našemu
ní zralost předpokládá nejen schopnost interpretovat hlub- biologickému systému, každá myšlenka, která nás napad-
ší smysl posvátných textů, ale také schopnost číst duchovní ne, každé přesvědčení, které v sobě živíme, každá vzpo-
řeč těla. Jako vědomé bytosti, které si uvědomují vliv svých mínka, na níž ulpíváme, se mění v pozitivní nebo negativní
myšlenek a postojů- neboli vnitřního života- na fyzic- příkaz našemu tělu a duchu. Vidět sebe sama takovým
ké tělo a vnější život, si nemusíme nadále představovat způsobem je nádherné, ale zároveň hrozivé, protože žádná
vnějšího rodiče-boha, který pro nás tvoří a na němž j sme část našeho života nebo myšlenek není bezmocná nebo
zcela závislí. Jako duchovně dospělí lidé přijímáme odpo- dokonce soukromá. Jsme biologická stvoření podle božího
vědnost za utváření svého života a zdraví. To je také pod- plánu. J akmile se tato pravda stane součástí naší vědomé
statou duchovní dospělosti: jde o přijetí odpovědnosti za mysli, už nikdy nemůžeme žít obyčejný život.
vlastní rozhodnutí.
Naše schopnost volby představuje božskou výzvu , po-
svátnou smlouvu, kterou zde máme naplnit. Začíná tím, že
SYMBOLI C KÁ SÍLA SEDMI ČAKER
rozhodujeme o tom, jaké budou naše myšlenky a postoje. Podle východníc h náboženství obsahují naše těla sedm
Zatímco kdysi před s tavovala volba naši schopnost reagovat center energie. Každ é z těchto center obsahuje universální
na to, co pro nás Bůh stvořil , dnes představuje naši schop- duchovní životní lekci, kterou musíme projít cestou k vyš-
nost podílet se na tom, co prožíváme, tj. spoluvytvářet naše šímu vědomí. Teprve po mnoha letech pravideln)rch intui-
fyzická těla pomocí tvůrčí síly myšlenek a emocí. Sedm tivních hodnocení j sem si uvědomila, že jsem se insnnk-
posvátných pravd kabaly, křesťanských svátostí a hinduis- tivně soustředila právě na těchto sedm center energie. Tyto

tických čaker podporuje naši postupnou proměnu v uvě­ posvátné starobylé symboly s pozoruhodnou přesností po-
domělé a duchovně dospělé lidí . Tato doslovná a symbo- pisují lidský energetický systém, jeho zákonitosti a sklony.

84 N ová ře č d ucha S tv ořen i k obr az u b ož ímu 85

 S stém čaker představuje archetyp~! ní popis individuá)~ Sedmá čakra
níh: zrání v sedmi odlišných fázích. Ca kry j sou svisle spo~ SAI IASRÁRA
jené, táhnou se od sťodní části páte ře k _vrch~Iku hlavy "Lotos o tisfcícl1 plátcích" nebo
"Naprosté absolutno"
a naznačují, že stoupame k Bohu postupnym prckonánírn
řitažlivosti fyzického světa. V každ é fázi dospívá me
P
k hlubšímu pochopeni' oso b ni' a d ucI10Vni' Sl' Iy, protože
každá čakra představuje duchovní lekci nebo úkol společ~ šestá čakra
ný všem lidským bytostem. Se zvládnutím každé čakry zís- ÁDŽŇÁ
Centnllll rozkaZl/ (( nebo Pátá čakra
kává člověk sílu a sebepoznání, které se stávají součástí 11
Podrn(něué absoIutno " VIŠUDDHI
jeho ducha a přibližujíjej k duchovnímu vědomí na klasic- 11

ké cestě hrdiny.
Následuje velice stručný přehled duchovních lekcí, jak
je představuje sedm čaker (viz obrázek 3):
Čtvrtá čakra
ANÁHATA
První čakra: lekce týkající se materiálního světa Nezasažená" -
IJ .., ;

Druhá čakra: lekce týkající se sexuality, práce a fyzické čistý z v11k s/vorem

touhy
Třetí čakra: lekce týkající se ega, osobnosti a sebe úcty
Čtvrtá čakra: lekce týkající se lásky, odpuštění a soucitu
Pátá čakra: lekce týkající se vůle a sebevyjádření
Šestá čakra: lekce týkající se m ysli, intuice, vhledu
a moudrosti
Sedmá čakra: lekce týkající se duchovnosti

Čakry jsou popisovány jako lotosy. Spirály označují pro-

tikladné energie psýché a ducha: ohnivé energie označe né
První čakra
tmavší spirálou kontrastují s jemněj š ími , duchovními MÚLÁDHÁRA
energiemi neboli světlejší spirálou. Všechny m usí být uve- "Základu{ podklad"
deny do rovnováhy.
Těchto sedm duchovních lekcí nás vede k většímu uvě­ Obrázek 3: Sedm ce11ter síly 11eboli čaker systému krmdalruí
domění. Budeme-li však ignorovat svou odpovědnost Zdroj: Joseph Campbell, Tlre Mytlric Image, (Mytický obraz; Pn nceton, N J:
a potřebu vědomě se zaměřit na těchto sedm duchovních Princeton University Press, 1974)

86 87
N ová ř eč d u c ha Stvoř e ni k o bra z u bož ím u
•
lekcí,jejich energie se mů že projcvit_ja ko ncmoc. Východ.
nf duchovní tradice chápou ne moc Jako vyčerpá ní vnitř f
síly neboli ducha. Shoda hlavn~ch duchovních tradic j;.
nom zdúrazi1ujc všeobecno u hdsko u zkuše nost spoje f
mezi duchem a tělem, nemocí a léčením.
n napříkl ad svátost křtu, k~y rod ma ~fiJímá fy-Ltckou a du-
Podíváme-li se na sedm křes ťanských svá tostí symboiic.
ky, uvidíme, že svým významem odpovídaj í sedmi čakrárn.
SYMBOLI C KÁ S ÍLA
KŘESŤAN S KÝC H SVÁTOST Í
Prvorní křes ťanská církev uznávala sedm svátostí neboli
oficiálních rituál ů, které měli vést ustanoven í představitelé
církve. Tyto svátosti byly a dosud j sou posvátnými obřady,
jež vštěpují j edinci - řečeno křesťanským jazykem _
konkrétní kvality "milosti n ebo božské energie". Každá
kvalita milosti j e pro svou svátost jedi nečná. Ačkol i sedrn
křesťa nských svátostí bývá spoj ován o především s římsko­
katolickou církví, mnohé z nich - například křest, man-
želství a vysvěcení - zachovávají i jin é křesťanské tradice.
Každá svátost také symbolicky představuje dosažení ta-
kové úrovně síly, která zve Boha přím o do ducha dotyčné­
ho jednotlivce. Výraz svátost znam en á obřad přivolávající
sílu posvátného do duše j edno tlivce. Symbolický význam
svátostí přesahuje j ejich náboženský význam, a mé odkazy
na ně by p roto nemě ly být vyklád ány v tom smyslu, že lidé
potřebují skutečně přijmo u t svátost od určité křesťanské
instituce.
Svátosti poskytují symbolické úko ly potřebné k dosaže-
ní duchovní zralosti a k léčení. Zároveň jsou konkrétní
v tom, jak popisují, co musíme vykon at v h lavních obdo-
bích svého života, abych om přijali osobní odpovědnost ,
88
Nová řeč duc h a
ktcr.á P řtchází s d uchovní zralostí. ~vátO')tÍ pfcdstavu~í rov-
t1 č 'l s
• kutky které máme vykonat vedle obřadů JC'Í. J•"'
, ' . "'"1 vy-
.< ny pro nás. Před s tavují síly, které máme po~ky
kona . •.. tnout
ostatn ím ltdem, ale také JC od mch pnjímat Vczmčm - c 1
chovní odpovědnost za,daě, které _pnvcdla na v ··t. 'a'šim
úkolem jako d uchovmch dospčlych bytoc:tí je přtjmout
symbolicky, ~ I n ě a s vděk,c~ rod mu, do níž. JSme se naro-
dili. Symboltcky znamcna krcst také schopno5 t ctít vlastní
rodinu a sebe sama tím, že odpustíme členům rodmy bi.-
dou bolest, kte rou nám způsobtlt v dětství. V takovém od-
uště ní spočívá síla, kte rá l éčí tělo.
p Sedm svátostí a jejich symbolický význam je následující:
Křest: přijímat nebo projevovat milost předstaVUJÍCÍ
vděčnost za v lastní život ve fyzickém světě.
Přijímání: přijímat nebo p rojevovat mtlost- v podobě
hostie"- představující svaté spojení s Bohem a hdmt ve
"vlastním životě.
Konfirmace: přijímat nebo projevovat mtlost pozvedající
vlastní individualitu a sebeúctu.
Ma11želství: přijímat nebo dávat požehnání, které posvě­
cuje spojení se sebou samým, symbohzuJÍCÍ uznání a res-
pektování základní potřeby milovat sebe sama a pečo,-at
0 sebe, abychom mohli plně milovat jmého člověka
Zpověď: přijímat nebo dávat milost očtštění vlastmho
ducha od n egativních volních činů .
Vysvěcmí: přijímat nebo dávat milost posvťccm vlasmt
cesty služby.
Poslední pomazá11í: přijímat nebo d:ívat mtlost ukončení
nedokonče ných záležitostí neJen před smrn, ale 1 v bždo-
denním životč, a umožnit tak člověku mtlovat v .. přHom­
ném okamžiku" .
S t vo ř e n i k obrazu božímu 9
 8
Těchto sedm fází osobního z~svěce ní představuje Vro~
é síl které máme uskutečmt a potřebujeme vědo rne~
I o . v v·

G 8
zen y, v·

použít a využít při řešení úko u, Jez ZIVOt pnnáší.

Božská energie, která proudí
doC,.;<k<hopmj~
SYMBOLICKÁ SÍLA DESETI S EFÍR
Deset sefír neboli kabalistický Strom živo ta představuje
ucelené učení, které se vyvijelo řadu sto le tí a je až překva~ ic božské Matky symbolizujfcí E~ergie ~oudrosti a mlsu, kde se
En~rozumčnf a inteligenci božf sryká bozská mysl a lidské my!lenr
pivě srovnatelné s učením o .ča~ách a svát~s tech. Deset
sefír ve středověké kabale popiSUJe d eset kvaht božské při~
rozenosti.
Protože tři kvality s těchto deseti tvoří pár s dalšími tře~
mi, je možné těchto deset kvalit rozd ělit na sedm úrovní,
8
Energie sily soudu
8
Energie lásky a milosti božf

8
které bývají často znázorněny jako o bráce ný mystický
Strom života, jehož kořeny jsou v nebi. D aniel C hanan T

Matt píše v knize The Zohar: The B ook ofEnlightenment (Zo~

har: Kniha osvícení; Paulist Press, 1983), že deset sefir Energie soucitu, harmonie a krásy
představuje božský plán učení, které říká: "I stvořil Bůh
člověka k obrazu svému" (Genesis 1:27). B ůh sdílí těchto
deset kvalit s lidskými bytostmi - jedná se o duchovní
síly, které máme za úkol během tohoto života rozvinout
a kultivovat.
8 8 8
Energie vzndcnosti boží Energie boží vyt rvalosti

Ačkoli judaismus zachovává nej abs traktnější tvář Boha, JESOD

deset sefír se blíží k popisu osobnosti J ahve, jak je to j en

možné. Judaismus na rozdíl od jiných náboženských tra- Energie p lodivé sily božf
dic nikdy nepovažoval své proroky za přímá vtělení samot-

8
ného božství. Na druhou stranu d oko nce i buddhismus
začal s člověkem, Siddhártou, kte rý byl pověřen, aby lidem
na zemi přinesl zvěst o osvícení. Buddhismus nepopisuje
žádnou sílu Boha v lidské podobě, ale v hind uismu existu-
Energie mystické komunity hrac!e-
je spousta bohů, kteří přišli na zemi, a křesťané mají "Syna symbolizuje mystickou komumtu hdstva

božího", který žil třiatřicet let m ezi lidmi. Obrázek 4: Deset sefír: Strom života

90 91
N ová řeč d uc h a Stvořeni k obrazu božímu
 Deset sefir představuje božské kvality, které rovněž tvo"'·
archetypální lidskou bytost. Tyto kvality bývají interpr rt
. .. et0 •
vány jako podstata Boha a cesty, po mchz se může
k Bohu navrátit. Každá kvalita představuje přechod k hl~~
šímu pochopení ,Jmen" nebo "tváří" Boha. Těchto des
kvalit bývá často popisováno jako královský oděv _ odě:t
který nám umožní pohlédnout přímo na Krále, zdroj bo~
žího světla, aniž nás oslepí. Druhý obraz - obrácen·
strom-je symbolem toho, že kořeny těchto deseti kval~
spočívají hluboko v boží přirozenosti, která nás přitahuje
zpátky do nebe prostřednictvím modlitby, rozjímání
a činu. Naším úkolem je vystoupit k božskému zdroji roz-
vinutím těchto deseti kvalit, které m áme v sobě .
Kvality deseti sefír, křesťanských svátostí a hinduistic-
kých čaker j sou prakticky totožné. ] ediný rozdíl spočívá
v tom, jakjsou tyto síly číslované . Zatímco svátosti a čakry
začínají u kořene páteře a počítají se směre m nahoru, sefíry
začínají na vrcholku (kořeny stromu) a počítají se směrem
dolů. Kvality připisované každé ze sedmi úrovní jsou prak-
ticky totožné.
Pořadí deseti sefír, nejpoužívanější názvy a jejich sym-
bolický význam (viz obrázek 4) jsou násled ující:
1. KETER - nejvyšší koruna boží, představuje tu část
Boha, která vyvolává fyzický projev. Tato sefíraje nejméně
vymezena a proto je nejobsažnější. V tomto počátku mezi
nebem a zemí neexistuje žádná totožnost ani specifičnost.
2. CHOCHMA - moudrost. Tato sefíra před s tavuje
místo, kde se stýká božská mysl a lidské myšlení. Prostřed­
nictvím této energie se začíná tvořit fyzický projev; forma
předchází skutečnému výrazu. Řečeno současným jungi-
ánským jazykem, tato sefíra by mohla být spoj ována s ne-
92
N ová ř eč du ch a
ou energií zvanou animus, protože obsah ·
vě dom ., .. , UJe rovněž
ký charakter. POJI se s tret1 scfírou Binou
J11UZS
v
.. , . I" .
BINA - porozumem a mte 1gence boží. Bina · k'
3• o ě .. . Je ta e
v lci Matka, Juno, v n mz j e vše připraveno ke z ,
boZS v ·v rozeni.
de 0 animu, protejsek Choch~y.
J 4. cHESED- láska nebo m1lost boží; též velikost. Tuo
fíra tvoří dvojici s pátou sefírou Geburou.
se S. GEBURA (zvaná též Din) - síla, soud a trest. Chesed
Gebura j sou považovány za pravou a levou paži boží.
a ,. " ."
Obě kvality se navzaJem vyrovnavaJI.
6_ TIF'ERET (zvaná též Rachamim) - milosrdenství,
harmonie a krása. Tato sefíra je považována za kmen stro-
mu, nebo abychom použili srov natelný symbol, srdce
stromu.
7 _NECACH- vytrvalost boží. Tato sefíra tvoří dvojici
s osmou sefírou H od a spo lu představují nohy.
8. HOD - vznešenost boží. Necach a H od tvoří pravou
a levou nohu boží. J sou také zdrojem proroctví.
9. JESOD- falus, plodivá síla boží, proměňující energii
do fyzické podoby. Tato sefíra je rovněž známa jako Spra-
vedlivý, o ně mž se v k nize Přísloví 10:25 hovoří jako o "zá-
kladu světa" .
10. ŠECHÍNA (známá rovněž Malchut) - ženství, mys-
tická komunita Izraele. Všech en Izrael tvoří její větve (Zo-
har 3:23 lb). Šechína vyrovnává mužskou energii sefíry Je-
sod a má mnoho ženských jmen: Země, Luna, Růže ,
Rajská zahrada. Jde o základní životní sílu, vyživující vše,
co je naživ u .
Když se spojí Tif'eret (milosrdenství) a Šechína (žen-
ství), lidská duše se probudí a vydá se na mystickou cestu.
Sefíry v té chvíli přestávají být po uhými abstraktními po-
93
S tvořeni k obr azu boží mu
r
·my a stávaj í se také podrobnou m apou duchovního"'"·
J v ho . 'v o.
·e která vede j edince na ceste vz u ru.
J 'Archetypální významy čaker, svátostí a sefír j sou už •.
v , D k,v . ,. Pll
letmém pohledu totozne. o azete- 11 caa a pocho .
v v h v h
symbolickou sílu o bsazenou ve vsec tec to tradicích Pit
. , za.
čali j ste používat schopnost sym bohckého zření. Teolo ..
. k vd 1, v , vl 1' d gu
můžete chápat Ja o ve u o ecem te a, mys 1 a ucha.
Spoj ení moudrosti systém u čaker a posvátné síly obsa-
žené v křesťanských svátostech a božs kých vlastnostech
vyjádřených v deseti sefírách nám umožňuj e nahlédnout
potřeby našeho ducha a těla. Vše, co slouží našemu duchu
prospívá také našemu tělu . A naopak vše, co o m ezuje naše~
ho ducha, omezuje také naše těl o.
JAK ČA KRY, SVÁT OST I
A SEFÍ RY PŮSOB Í
Každá ze sedmi úrovní síly v našem biologickém systému
obsahuje j edn u posvátnou pravdu. Tato pravda v nás ne-
ustále pulsuje a vede nás k tomu, abychom její sílu správně
používali. Z nalost těchto sedmi pravd je obsažena v našem
energetickém systému od narozen í. Por ušení tčchto pravd
oslabuje n ašeho ducha i fyzické tělo, zatímco Jejich respek-
tován í ducha i fyzické tělo posiluje.
Energie je sí}a a tělo energii potřebuj e; naše tělo proto
vyžaduje sílu. Cakry, sefíry a svátosti vypovídají o nakládá-
ní se silou a o převzetí kontroly nad vlastní silou v proce-
sech, které jsou stále intenzivnější. N a první úrovni se na-
příklad učíme zacházet se skupinovou id entitou a se silou,
která přichází z rod iny; na dalších úrovních se osamostat-
ňujeme a zacházíme se silou jako dospělí j edinci. Časem se
učíme řídit svoji mysl, myšlenky a duch a. Každá volba, ať ji
94
Nová řeč ducha
. , e s vírou nebo ze strachu, řídí našeho d h ] .
uč!Olm v . , uc a. e-h
v·iakého človeka m o uvovan strachem do . h
duCh n "Je , v , , • Je o ener-
geuc e pole a těla vse vrac1 strach.
. k' ho Rld
. , tme-1 1· vvsak sve' ho
vírou do nase ho e nergettckeho pole se v , .
duch a S ' . , , , , ract rnt-
a náš biologtcký system prosp1va.
Jost . d.
v, v ,
Všechny třl tra 1ce u c1, ze vypust1me-li vlastního ducha
do fyzického s~ěta z~ s~rachuv nebo puzeni negativismem,
jednáme bez v~ry a da~ame pred,nost ?sobní vůli před vůlí
nebes. Slovy vy~~?dm du~~~~m tradice, každý čin vytváří
karmu. Vědome cmy ~~rej l do?rou karmu; činy konané
ze strachu nebo negattvm postoje vytvářej í špatnou kar-
u _ v takovém případě musí člověk "přivolat" svého du-
~a ze strachu, j aký n egativní čin vyvolal. V křesťanské tra-
dici je svátost zpovědi právě takovým přivoláním vlastního
ducha z negativních m íst, aby člověk mohl vstoupit do
nebe "úplný". Strach , který m á nad lidskou bytostí tako-
vou moc, je- řečeno jazykem judaismu - "falešný bůh".
Slovy mé athapacké učitelky Rach el, člověk potřebuje při­
volat svého d u cha z nesprávné cesty, aby mohl jít rovně.
Jsme hmota i duch. Abych om porozuměli sami sobě
a byli zdraví jak na těle, tak na d uchu, musíme pochopit, jak
na sebe hmota a duch navzájem působí, co vysává ducha
nebo životní energii z našeho těla a jak můžeme přivolat své-
ho ducha od falešných bohů strachu, hněvu a připoutaností
k minulosti. Každá připoutanost, které se ze strachu držíme,
přikazuj e určitému obvodu našeho ducha, aby opustil naše
energetické pole a "vdechl život zemi" - zemi, která nás
stojí zdraví. Co vysává našeho ducha, vysává i naše tělo. Co
našeho ducha podporuje, podporuje i naše tělo. Síla, která
řídí naše tělo, mysl a srdce, nepoch ází z naší DNA. Mohli
bychom spíše říci, že má kořeny v ~amotném božství. Pravda
je právě tak prostá a věčná.
Stvoř eni k obrazu božímu 95
 Tyto duchovní tradice a principy lékařs ké intu ice d' . SEDMA ú_ROVEŇ: spojuje čakru
s lh~JÍ duc~a, svatost posledního pomazání
tři pravdy: a sefi ru Keter

1. N esprávné použití síly vlastního d ucha vyvolá v těle i v •. ŠESTÁ ÚROVEŇ: spojuje
, , I dky. Zl- čakru mysli, svátost vysvěcení
votě č lověka sve nas e
a sefiry Bína a C hochma
2. Každou lidskou bytost čeká řada zko ušek, které prově ří ..,
• k vky v•'d d v
věrnost neb1. Tyto z ous priJ ou v po o be rozpadu JCJ! Zá-
kladu fyzické síly: nevyhn utelnou ztráto u j mě ní, rod in
zdraví a světské m oci. Tato ztráta vyvolá kri zi víry a přirn/'
· I v· ) ' k V ]e
přenechej
osobní vúli
.,
vůli bOZI
- PÁTÁ ÚROVEŇ: spojuje
čakru sfly vůle, svátost
zpovědi a sefiry Chesed
člověka k tomu, aby s1 po oz1 otaz u: " co nebo koho • a Gebura
Ve-
řím? " N ebo: "Do čích ruko u jsem svěři l svého duch ť"
a. ČTVRTÁ ÚROVEŇ:
Podnětem , který přiměje lidi, aby hledali h lu bší smysl [..áskaje spojuje čakru emocio-
a psychický a duchovní "vzestup ", bývá kro mě takových boží síla nální síly, svátost man-
želství a sefíru Tif'eret
zásadních ztrát také fyzická porucha, která vyvolá zemětře­
sení v osobním a pracovním životě.
TŘETÍ ÚROVEŇ: spojuje
3. Aby se člověk mo hl vyléčit z nesprávného směřování své- Cti sebe čakru osobní síly, svátost
sama
ho ducha, m usí být ochoten opustit min ulost, vyčistit své- ko nfirmace a sefiry Hod
a Necach
ho ducha a vrátit se do přítomné ho okamžiku. "Věřte
tomu, jako kdyby to byla pravda," - tak zní d uchovní DRUHÁ ÚROVEŇ: spojuje čakru
Ctěte jeden
příkaz z Knihy Danielovy k vizualizaci nebo modlitbě druhého
partnerství, svátost přijímání
v přítomnosti . a sefíru Jesod

PRVNÍ ÚROVEŇ: spojuje energii

Ve všech třech duchovních tradicích slouží fyzický svět
k učení našeho duch a, a "zko ušky", které tam na nás čekají,
přicházejí v přesně stanoven ém pořad í.
Každé centrum en er gie v systému čaker (viz o brá-
zek 5) o bsahuje určitou sílu. Tyto síly s to upaj í od nejhrub-
ší fyzické síly až po nej éteričtější neboli duchovní sílu. Je
pozoruhodné j e, že úkoly, s kterými se musíme v životě
vypořádat, obvykle následují ve stejném pořadí. P rvní,
" kra
druhá a t re
v t I' ca se ty' ka., ' at, která souvisejí s fyzickou
~~ tem
nebo vnější silo u . Čtvrtá, pátá, šestá a sedmá čakra souvise-
Vše je jedno
kmenové čakry, svátost křtu
a sefíru Šechína
Obrázek 5: Božská síla v rwšem biologickém ustrojení
jí s nehmotno u neb o vni třní silou. P řiřadíme -li j e ke svá-
tostem a sefírám , d ostaneme nejen scénář vývoj e svého vě­
domí, ale také duch ovní řeč léčení a symb olicko u životní
mapu nevyhnutelných úkol ů, které nás v procesu léčení
čekají.

96 Stvo ře ni 97
N ová ř eč d uc ha k obra z u božímu
 ouchovně zralé mu člověku přináší svátost křtu jako
SED M POS VÁT NÝC H PRA VD ol dva další závazky. Za prvé, máme duchovní _
syrnb 1
Vebu přijmout p ne :voJI ro d.mu Jako . po
v • •

"vyvolenou Bo-
Vnější síla tr " aby nám zprostrcdkovala lekce, které se potřebu· e-
hel11 '
První úrovet'í: spoje ní prvn í nebo li kmen ové čakry (rn . rne během tohO'to ZIVOt~ nauctt. z a dvruhé, zavazujeme~ se
v• v•

u1a~,
v ,
dhára), svátosti křtu a sefíry Sech ma. v.. out osob m odpo vcdn ost za to, ze budeme žít čestně
prtJI11členové lt.d sk'h
Síla vyvolaná těmito třemi arche typál ními kvalita . . e o k mene , ze b ud eme ostatním činit to
v

Jako .
P řenáší do našeho energ etick ého a biolo gické ho systé 1111 chceme, aby om ctm 1 nam, a ze b udeme respektova't
v• . , . ' v

posvátnou pravdu Vše je jedno. Všsi~ . h . rnu c~echen život na této zemi. Přijetím těchto dvou závazků
m se musí me naučit
ctít tuto pravdu. Spoje ním s energ ií které koli z těchto vs odstatě přijímáme křest a ctíme vlastní život. Jejich po-
.. r·n v p a'ní _ napn V'kl acl poh\'v'
1Ztme-1•1 na svou rodinu nega-
archetypálních sil se můžeme spoji t rovněž s touto prav~
v
rusov
·vně _ ubírá n ašem u energ etick ému systému
dou. Kmenová čakra odpo vídá naší potřebě ctít rodinn značné
á :nož ství síly, proto že se to příčí vyšší pravdě v našem
pouta a mít v sobě kód cti. Popr vé se setká váme s pravd
ou nergetické m systé mu.
Vše je jedno ve své biologické rodině, kde se učíme respek~
e Sefíra Šech ína, jejíž jmén o znam ená "boží přítomnost
tovat "pokrevní pouto ". V koste le nebo synag oze nás rodi~ ",
·e božské vědomí vytvářející a ochraňující mystickou ko-
na může také učit, že ,,Všichni j sme jedn a velká boží rodí~
Jmunitu Izraele. Ze symb olick ého a universálního pohle
na. Vše je jedno ." Naše pout o s biolo gicko u rodin du
ou božské vědomí vytváří a ochraňuje všechny kmen y lidské
symbolizuje spoje ní s každý m člověkem a se vším živým
.
Jak říká Thic h Nhat Hanh , ,jsme vzájemně propo jeni". rasY. Svechín a J. e rovněž brán ou k božství: "Kdo vstupuje,
Naru šujem e-li toto energ etick é pout o například tím, mUsí vstou pit těmito dveřmi" (Zohar 1:7b )- což je velice
v
že v'hodné vyjádření, proto že Sech ína odpovídá první nebo-
odliš né lidi pova žujem e za mé něcenné, vytvá říme pn v kře 1·d
tírn li kmen ové ca 1 sk'h . k'h
konflikt ve svém duch u a potaž mo i ve fyzic kém těle. e o energ ettc e o syste' mu. Rv1íká
Při­ ' m že musí me ctít své rodin y a všech na lidská společen-
jetí základní pravdy Vše je jedno a jedn ání podl e ní předst na ,
a­ ství, abyc hom mohl i vysto upit k duch ovní pravdě.
vuje universální duch ovní úkol.
Skutečnou křesťanskou sváto stí křtu přijímá
rodina Druhá úroveň: spoje ní čakry partn erstv í (svádhišthá na),
dvojn ásobn ou odpovědnost. Za prvé, přijímá fyzickou
od- svátosti přijímání a sefíry Jesod .
povědnost za nový život, který se do ní narod il,
a za druhé, Síla vytvořená těmito třemi arche typál ními kvalitami
všichni členové přijímají odpovědnost, že budo u dítě
učit vysílá do našeh o systé mu posv átnou pravd u _Ctěte jeden
duch ovním principům. Naplnění těchto odpovědností d~~~
vy- hého. z čakry partn erstv í přijímáme sílu jedna t poctt
tváří pevn ý základ víry a pravdy, na něž se může ve
člověk a čes tně ve všec h našic h vztaz ích od manž elství a přátel
v životě spole hnou t. ství
až po praco vní vztah y. Tato energ ie je obzvlášť aktivní,
pro-

98
Nov á řeč duch a Stvořen i k obra zu boží m u 99
 tože se projevuje v každé finanční a tvůrčí činnosti. B
úhonnost a čestnost jsou pro zdraví nezbytné. Poruší ez~
, · ~ -~- - 1 , ". ,
svoji čest nebo z m p~o 11 s ev1me, znecistlme svého d
cha a fyzické tělo.
Svátost přijímání symbolicky vyzařuje do našeho s st'
m u pravdu, že ka z"d'y c"1ove"k, "s kterym
' s d'l'
1 Ime svazek"
, "' , " h v · K ~rna
podle božího p Ianu soucastl nase o z1vota. dyž s něký
"přijímáme tělo Páně", symbolicky dáváme najevo, ~
všichni patříme do jedné duchovní rodiny, že každý člo~
věk, kterého známe, má své místo v božím plánu a že
všichni potřebujeme jeden druhého, abychom obohatili
své životy. Skutečnost, že některé z těchto "svazků" jsou
bolestivé, je nevyhnutelná. Každý člověk ve vašem životě
hraje úlohu, která je pro váš vývoj důležitá. Vaším úkolem
je vyzrát natolik, abyste tuto pravdu poznali a žili v souladu
s ní. Z duchovního hlediska je nepřirozené vnímat lidi
jako nepřátele nebo být nepřítelem. Negativní vztahy vy~
volávají negativní energii, která brání symbolickému zření.
Nemůžeme vidět boží záměr ve svazku, který si vysvětlu~
jeme negativně.
Sefíra Jesod ztělesňuje druhou čakru nebo energii spo~
lečenství. Jesod je falus, rozmnožovací potřeba rozsévat
símě života, vytvářet hmotu z energie, formu z možnosti.
V této sefíře je tvoření společným činem, přirozeným dua~
I ismem, z něhož povstává veškerý život. Symbolicky před­
stavuje Jesod naši energetickou potřebu tvořit posvátné
svazky s jinými lidskými bytostmi, svazky, z nichž vzchází
pokračování života. Jsme duchovně vedeni k tomu, aby-
chom se spojili s posvátným v ostatních lidech, abychom
duševně splynuli s partnerem. Intimní styk je sám o sobě
způsobem posvátného spojení a sefíra J esod nás přirozeně
přitahuje k lidem, s nimiž je posvátný svazek možný.
100 Nová řeč ducha
ážerne-li ctít svůj slib ostatním v rámci pas , 'h0
t.Jedo k . " " vatne
svaZku
nebo tento s!lb necestne porušíme znásil" .
". , "
11le~lt ' nujeme
ího ducha. Z1vot po nas nekdy vyžaduJ·e ab h
vlastn yc om
u~
v· • , , v , '
znovu zvázlll sve zavazky, o
a v manzelských i J·iny'ch
svaz-
c1,ch dochází. k ,rozvodum.
" . ,sám o sobě není ne"cest-
Rozvod
y e~
. ' rne s1byt ovsem vědomi sveho chování kdyz" od
' ~
,Je
iá;árne svůj slib.
Třetí úrove1í : spojení čakry osobní síly (manipura), svátosti
nfirrnace a sefír Hod a Necach.
koSíla vytvořena, " . " " .
tem1to ctyrm1 areh etypálními kvalitami
sílá do našeho systému posvátnou pravdu Cti sebe sama.
~echny čtyři archetypální síly na této úrovni nás vedou
k tornu, abychom v sobě rozvinuli sebeúctu a hrdost. Třetí
čakra obsahuje naši "intuici k přežití", která nás chrání,
když nám hrozí fyzické nebezpečí, a upozorňuje nás na ne-
tivní energii a jednání jiných lidí. Tuto energii narušuje-
~e, když přehlížíme své instinkty.
Symbolickým významem svátosti konfirmace je přijetí
odpovědnosti za kvalitu osobnosti, jíž se stáváme. Součástí
procesu, během něhož si začínáme být vědomi sebe sama,je
zážitek "iniciace" nebo obřad "dosažení dospělosti". Duch
potřebuje takový zážitek nebo obřad jako symbol pro vstup
do dospělosti; pokud takový symbol chybí, vědomý nebo
nevědomý negativní vjem nebo prázdnota se projeví psy-
chickou slabostí. Mezi takové projevy patří: neustálá potřeba
souhlasu druhých lidí, což může vést k nezdravému zto-
tožňování s různými partami, kulty a dalšími nepatřičnými
skupinami; neschopnost vážit si sebe sama; neschopnost vy-
vinout si zdravé vědomí sebe sama jako jednotlivce. Schop-
nost nechat se intuitivně vést vlastním duchem závisí na sil-
ném vědomí vlastního já a respektu k němu.
101
Stvoř eni k obrazu božímu
 Ste'ně důležit~u úlohu hraj e sebeúcta v léčení a ud •
J d , , . , rzo
vání zdravého těla. N e ostava- 11 se nam sebeúcty •-
.d · v d ., d v , • nase
vztahy s ostatními Ir ml pre staVUJI ocas ne a křehké sta
· tl·m1·ty N eustále wáme strach z opuštění, protozye naše vy
m ·
'ednání řídí hrůza z toho, že e sami. K Udr·~ ~.
. budem
J
zdravého tě la je nutné,potv.rdtt seb~ sam~- vědomě \~)'vi-
nout a uznat osobní kod ctt. Bez ctt nem zdraví.
Symbolickým významem sefíry N ecach je vytrvalost _
schopnost vyvinout sílu a odo lnost přesahující možnOStl.
samotného fyzického těla. Tato schopnost se probouzí
když přijmeme svůj život takový, j aký j e. Přicházíme 0 ni,
když se soustředíme na to, co nám v životě chybí, neb~
když nám život připadá prázdný a nesmyslný a musíme se
učit přijímat osobní odpovědnost za to, že j sme jej stvořili.
Symbolický význam sefíry H od je vznešenost nebo celist-
vos t, což j e energie, která nám umožňuje přesáhnout ome-
zení vlastního já a probudit naše d uchovní spojení s boží
autoritou. Energii sefíry H od zvyšuje rozvinutí postoje
uznání a vděčnosti za všechno, co člověk má, a za dar živo-
ta samotného.
Sefíry N ecach a Hod představuj í symbolické nohy lid-
ského těla. Spolu s ženskou a mužskou energií třetí čakry
připomínají potřebu vytvoři t duchovní svazek z vnitřní
duality. Bez sebeúcty a osobní cti nebudeme nikdy schopni
stát na vlastních nohou, ať už doslovně nebo symbolicky.
Vnitřní síla
Čtvrtá úroveň: spojení čakry emoční síly (anahata), svátos-
ti manželství a sefíry Tif'eret
Síla vytvořená těmito třemi archetypálními kvalitami
vysílá do našeho systému posvátnou pravdu L áska je boží
síla. Toto energetické centrum j e ústřední bod v lidském
102
N o vá řeč d uc ha
tickém systém u, symbolická brána do našeho vmtr- .•
energe
n1' ho světa. , v kry , v d' , ,
Energie teto ca nam pre ava poznaní, že láska je jed i-
, opravdová síla. Lásku nepotřebuj e pouze naše m sl
na · k ' ěl ] d '
k e' fyztc 1· vuči ostatním byez
a duch, ale ta .. e t o. . e name- 1
o
, ky tuto energn naruŠUJeme. C hováme-li negativní
Ias ' b k by
oce k ostatním ne o so e samotným nebo záměrně
e~sobíme ostatním bolest, znečišťujeme svůj fyzický a du-
p~ovní systém. Z daleka nejsilnějším jedem pro lidského
~ucha je neschopnost odpustit sobě nebo druhému člově­
ku která uzavírá naše emoční zdroje. Tato čakra předsta­
vu~e možnost kultivovat schopnost milovat ostatní a sebe
sa~a a rozvíjet sílu odpuštění.
Svátost m anželství symbolicky přináší do našeho živo-
ta potřebu a odpovědnost zkoum at lásku. Nejprve musí-
me milovat sami sebe, a naše první manželství musí být
symbolické: j de o závazek dbát ~ědomě na své vlastní
emocionální potřeby, abycho m byh schopni milovat a bez-
podmínečně přijímat ostatní. Naučit se milovat sami sebe
je výzva pro nás všechny; nerodíme se s láskou k sobě sa-
motným. K tomu, abychom se milovali, se musíme dopra-
covat. Jestliže se emočně zanedbáváme, vytváříme v sobě
emocionální jed, který v nášíme do všech svých vztahů,
především do současného m anželství.
Sefíra Tif'eret, která symbolizuje srdce a slunce v lid-
ském těle , do každ ého z nás vhání energie soucitu, harmo-
nie a krásy- tiché kvality lásky. E nergie vyzařovaná sefí-
rou Tif'e ret vyrovnává božské kvality všech deseti sefír.
Od přírody j sm e bytosti schopné soucitu, které prospívají
v atmosfé ře klidu a h arm o nie. Tyto energie jsou nezbytné
pro fyzické zdraví, ale také pro emoční vývoj a "skutky srd-
ce". Není-li srdce naplněno životně důleži tými energiemi
S tvořeni k o brazu božímu 103
 lásky a harmonie, klid mu nepřinesou peníze ani
1110
Prázdné srdce vytváří prázd,ný ži~ot, a čast~ má za následe~
nemoc _jako konkrétn í vyraz dtsharmo me, který by snad
mohl upoutat pozornos t mysli. Zneuctění srdce musí b'
,v , v , Yt
napraveno, j inak bud e 1ecem nemozne .
Pátá tíroveií: spojení čakry síly vůle (višuddh i), svátosti zpo~
vědí a sefír Chesed a Gebura.
Síla tvořená těmito čtyřmi archetyp álními kvalitami vy~
sílá do našeho systému posvátno u pravdu Přenechej osobní
vlUi boží vt'Hi. Tato odevzdan ost je největším činem, který
můžeme vykonat, abychom do svého života přinesli du~
chovní rovnováhu. Všichni si do jisté míry uvědomujeme
že jsme se narodili s určitým záměrem, že život obsahuje'
nějaký boží plán. Pátá čakra j e centrum tohoto vědo í
111
a naší touhy tento boží plán poznat.
Zároveň s tím, jak zrajeme, se všichni snažíme vystavět
svůj život podle vlastní vůle. N ejprve se oddělíme od rodi~
čů, vybuduje me si vlastní nezávislo st a najdem e si zaměst~
nání. Pak nevyhnute lně dojde k nějaké události nebo krizi:
zvolené povolání se nevyvijí podle plánu, manželství ne-
funguje nebo se objeví nemoc. Bez ohledu na konkrétní
krizi se ocitáme v situaci, která nás nut í vypořáda t se
s omezením svých vlastních vnitřních zdrojů, které nám
brání úspěšně dokončit naše plány. Jakmile se ocitneme
v takové nevyhnut elné situaci, klademe si různé otázky:
"Co mám dělat se svým životem? Proč j sem se vůbec naro-
dil?" Tyto o tázky připravují podmínk y k přizpůso bení naší
vůle božímu plánu- což j e zásadní rozh odnutí.
Je-li takové rozhodn utí uč iněno s vírou a důvěrou ,
umožňuje božské autoritě vstoupit do n ašeh o života,
a proměni t naše zápasy v úspěchy a zranění v sílu. Bez
104
N ová řeč d u cha
ohledu na to, zda vědom ě toužíme postoupi t svou vůli
boZS
"' ke' autoritě , bezpochy by k tomu budeme m'tt spo
, UStU
"''I
pri e z"'I·tostí. Popud k, takovem u rozhodnu tí leží v z
v·
. IVOt-
' h příbězích- a zapasech -ltdí, kteří nezažili nic než
h d k d
' o u nere kl I. Bohu: "Je to na tobě ."
n tC ' v
bolest a neuspec v
Vjejich životě se zača~y vyskyt~vat pozoruho dné případy
chronicit y a srdce Jim zaplmly nové vztahy. Ještě jsem
:oznala člověka, který by litoval toho, že řekl Bohu:
. .. "
Všechno Je tve.
" Svátost zpovědi předává symbolicky našemu systému
informaci , že překrucovat pravdu se příčí naší přirozenos­
ti. Lež je zneuctění těla i ducha, protože lidský energetický
systém považuje lež za jed. Duch i tělo vyžadují poctivost
a bezúhonnost, aby prospívaly. Proto se také přirozeně po-
třebujeme zbavit všech pokřivení, jaká jsme kdy způsobili.
Zpověď symboliz uje očištění od všeho, co v nás není po-
čestné . Napravu je škodu, kterou vytvářím e nesprávným
použitím své síly vůle. Očištění ducha je předpokladem
procesu léčení. V léčivých programech, jako je například
dvanáctistupňový progr am, představují skutečný základ
úspěchu zpověď a posto upení osobní vůle "přesahující
síle". Také psychote rapie j e současnou, světskou formou
zpovědi. Zpověď přivolává ducha z vlivu fyzického světa
a směruj e jej do božskéh o světa.
Ze sefíry C he sed, která znam ená "velikost" a "lásku",
přijímám e přirozený instinkt a duchovn í instrukce hovořit
tak, abychom neubližo vali ostatním . Komunikace využíva-
jící takovou kvalitu en ergie j e snadná; poškozuj eme ji,
nemluvíme-li p ravdu . Nesmíme se svěřovat ostatním se
svými poklesky, pokud by jim to mělo ublížit ještě víc.
Máme učinit zpověď, abychom mohli vložit svou energii
do pozitivní ch činů a j ednání a zbavit se břímě emocí, kte-
Stvořeni k o br az u b oží mu 105
 réj sou negativní, a vytvářej í pocit viny. N em áme kritiz
, h srny'šl'Ime spatně
ostatní am. sami. se be; o d ru h yc " jeno OVat
strachu. Slova ubližující ostatním znečišťuj í druhé i ná~ ze
motné, a naše fyzické tělo n ás činí odpovědnými za takosa~
způsob ničení. (V buddhismu se v tomto případě jed~
0 zásadu zvanou Prava rec.
' " " )Nase " vrozena, odpovědnona
vyvolává pocit viny, který často cítím e z n egativn ích čin~t
což j e také důvod , proč m ám e potřebu hledat zpověd', ab ~
chom se vyl ec1'""l 1."
Seftra Gebura, která zn amen á "soud" a "moc", vysílá do
našeho ene rgetického systému povědomí o tom, že b _
chom neměli nikdy záměrně negativně soudit jin ého čl~­
věka nebo sami sebe. N egativní soudy vytvářejí negativní
následky jak v těle, tak ve vněj ším světě.
Šestá úroveií: spojení čakry m ysli (ádži1á), svátosti vysvěcení
a sefír Bina a C hochma.
Síla vytvořená těmito čtyřmi archetypálními kvalitami
vysílá do našeh o systému posvátné učení Hledej pouze prav-
du. Z čakry m ysli přijímáme energii potřebnou k hledání
odpověd í na záhady, které n ás potkávají. Právě boží plán
nás vede k tomu, abychom se ptali "Proč?" a chtěli dnes vě­
d ět víc, n ež j sm e věděli včera. E n ergie vycházející z této
čakry nás n e ustále směřuj e k tomu , abychom zvážili p rav-
divost a upřímnos t svých přesvědčení. Od narozen í
instinktivně víme, že falešn á víra v něco nebo někoho zne-
či šťuje ducha a tělo.
Všichni se j ednou dostan em e do situace, která nás při­
měje přehodnotit svá přesvědčení, a přiblížit se tak k prav-
dě. Zraj eme ve svých přesvědčeních krok za krokem a zku-
šen ost za zkušeností. E nergie šesté čakry nás vytrvale n utí
k tomu, abychom odvrhli n epravdivé vjemy. Jednáme-li
106
Nová řeč duc h a
. této e ne rgii a vědomě bráníme tomu ab hl b ,
, , • Y u št
Proti ronikly do mentalmho pole, naše vním, ,
pravdY_ P am se za-
...-,Jíuje·
te... " , d l ,
SvátoSt vysve~em v os ?~n:m smyslu znamená, že se
čJove
"k stane knezem . .
a oficialne se zhostí životního u'ko1u
, ,
rostředníka mezt ltdským, a P?svatným. Všichni si přeje-
byla hodnotná a srnYs-
p aby naše pomoc, ostatmm
rne, . ,.. ltdem
Jná a chceme mi t pocit, ze to, co děláme, je posvátné.
Iup · d ' ' d
y (V buddhism u seje. na o za:~ u zv~~ou P ravé žití.) Může-
e se stát nádobami p ro boz1energu bez ohledu na to, jaké
; naše životn~yoslání- lé~itele, rodiče, vě?ce, zeměděl-
e dobrého p n tele. Symbolicky pak dosahujeme vysvěce­
~í' když lidé, s nimiž žijeme nebo pracujeme, uznají, že
n;še jednání je přínosem pro jejich osobní a duchovní
růst. Snažíme-li se podporovat a nesoudit lidi, s kterými
žijeme nebo pracujeme, vytváříme v sobě kanál pro boží
energii. O lidech, kteří vyzařují podporu a lásku, se prá-
vem smýšlí v tom sm yslu, že mají Bohem vysvěcenou
energii. J edná se o prostředníky božího zásahu. Každý
z nás má schopnost stát se takovým božím kanálem, sloužit
ostatním lidem vyzařováním posvátné energie, což je sou-
časná definice kněžství.
Abychom se m ohli stát takovým prostředníkem božské
energie a jednání, sefíra Chochma přináší do našeho systé-
mu podnět, který přivolává boží moudrost na pomoc na-
šim rozu movým schopnostem zvláště ve chvílích, kdy
máme pocit, že lidský rozum nikam nevede. C hochma
nám pom áhá nau čit se nalézt rovnováhu mezi rozumem
a soudem , držet se pravdy a činit rozhodn utí, která vyt:vá-
řejí ty nejlepší n ásledky pro nás a ostat ní lidi.
Energii sefíry Chochma podporuje sefíra Bína, která vy-
sílá do nezřídka převažující e nergie lidskéh o rozu mu jem-
107
S t vo ř en i k obrazu božím u
 nějšf sflu božího porozumění, j ež bývá mnohem Více š)c!lky p říliš dlouho prodlévat v rnmulosu· tak ,
· ' se fTJr Cl10c hma a B.ma má slospo~.
jena s emocemi.· Spojeni 5vé rnY , v , ákr , ova
rovnováha vytvan z _uty času , které narušují naši
d kt , , d k UŽit
ne nost žít v přítomnosti a každý den přijímat ducho í
, • • v , o
jako ja~')'Sl vmtrm pru~o . ce, , ery nas ve e tornu, ab ~
schoP , , vn
chom přesáhli omezem lidskeho myšlení a podobně . Y čení. Takové po učent nam nebude dávat žádný smysl
d ' hl . ' I ,. Jako Poukud se budeme soustre d"1t na ob" ,
biblický král Salamoun osa 1menta m Jas nozřivosti k
v
~asnění záhad mmulosti.
v

, .., " , , te... do v, , ka v·k

rá umožňuie božskemu uvazovam sp1yno ut s naším V 1ast~ v •• rne-li plně v pnto mnem o mz1 u, včereJší záhady se
"J
Z•Je b. ,
ním procesem myšlení. nárn poscupn~ o -~ as~l. . v v• ,

Dokážeme-li opustit nau če ný sklon soudit, j sme scho ~
ni otevřít svou mysl kvalitě porozumění, která je božské~o
původu. Lidský rozum nedokáže odpovědě t na záhady na~
šeho života. Nikdy nedokáže vysvětlit, proč se věci dějí tak
jak se dějí. Skutečný pocit klidu m ůžeme v životě dosáh~
nout pouze tím, že se vzdáme potřeby pochopit lidským
rozumem, proč se věci děj í, a přijm eme boží logiku: "Do~
vol, abych poznal, co jsem schopen poznat, a věři l, že za
všemi událostmi - ať jsou jakkoli bolestivé - je důvod
z něhož může vzejít dobro."
. '
Sedmá tíroveň: spojení čakry ducha (sahasrára), svátosti po~
sledního pomazání a sefíry Keter.
Síla vytvořená těmito třemi archetypálními kvalitami
vysílá do našeho systému posvátnou pravdu Žij v přítom­
ném okamžiku. Vzhledem k tomu, že j sm e v zásadě du-
chovní bytosti, naše duchovní potřeby jsou pro naše bla-
ho stejně důležité jako potřeby fyzické - a možná ještě
důležitější.
Čakra ducha nám říká, že náš duchje věčný. J sm e mno-
hem víc než jen fyzické tělo, což je pravda, která nás může
utěšit během mnoha životních zakončení, která patří k Iid-
s~é zk~šen~sti. Zdánlivý vztah našeho těla k ch ron o log1c-
kemu casu Je pouhou iluzí, kterou má náš duch za úkol
odhalit. Pro náš boží plán je nepřirozené, abych om nechali
Náš duch Je m stmkt1v ne pntahovan k této posvátné
ravdě. Mů že me z n í čerpat inspiraci, která nás pozvedá
~ vytržení. Daří se n~m ~~bře - ~ ~~~~~e :e - v oka-
rnžicích extáze, kdy je nas duch SllneJSI nez tělo, které
ůže reagovat na příkazy našeho ducha.
Potřebu žít v přítomné m okamžiku podporuje svátost
111
osledního po mazání. Tato svátost vznikla proto, aby po-
~áhala člověku před smrt í pro pustit jeho ducha. Symbo-
licky tato svátost potvrzuje naši potřebu přivolat nazpě t
svého ducha a uko nči t nedoko nče né záležitosti v růz­
ných obdobích života. E nergie této svátosti nám dává
schopnost zbavit se minulých zkušeností, abychom s se-
bou "nevláče li m rtvé".
Síla a symbolika této svátosti se pro to neomezuje pou-
ze na konec ž ivota. Biologicky a duchovně potřebuje­
me všechny své záležitosti dovést ke ko nci a energie této
svátosti nám v tom může být nápo mocná. Po každé bo-
lestivé a trau matické zku šen osti d ostáváme v nitřní ve-
dení, které n ám může pomoci zb avit se minulosti a po-
kračovat v ž ivotě. Udržujem e- li minulost živějš í než
přítomnost, zasahujeme do p roudění životní síly. Zkres-
lujeme tak "přítomnost", p rotože všechno, co se děje
n
dnes" n ahlížíme z pohledu m inulosti, a oslabujeme tak
'
tělo i ducha. Vláčíme-li s sebou "mrtvé" příliš dlouho,
onemocníme.

108 109
N ová řeč d u c ha Stvořeni k ob r azu boží mu
 .----
Ze sefiry Keter, symbolizujícf naše spojení s neko
, , v •t .
řiiímám e poznam , ze neeXIs UJe smrt; existui
neč~ še tělo a mysl na vyšší úroveň a ukázat nám,jak řídit své-
nem, P "J v . ;~e Pou na ha v tomto světě.
~· ot Ještě před námi neodesel mkdo, koho znov u ne~~ }1o duc , . , kn"h b d .
ze z1v . ~, . v, , . druhé čas tl teto I Y se u u sedm1 čakrám věno-
, e _ to J·e, boz1 shb. Nas1m ukolem Je spo~· · ·· h základní sílu a se
potkam , , Clnout Ve od robněji s o hl e d em na JeJIC
v pohodlí a síle teto posvatne pravdy. b ·,
P
vat 'štním strach y, ktere' zpuso UJt, ze tuto
o o v
durazem na
zvla AV b d v, , 1 d ., ,
, ztrácíme. z u cte c1st nas e UJICt stránky, zkou-
Rodíme se s vědomím těchto sedmi posvátných pravd sdu 'I . . . d v, h
sami sebe "s c1 em ZJIStit, " o c1c rukou jste poru-
Ka ždý jsme v zásadě jejich "biolo~ckým výtiskem". Pro~ meJ.te
~-~ ·svého ducha .
střednictvím náboženských praktik svých kmenů jsrn
Cl I

·ako děti poučová ni o různých variantách této pravdy. Do~

ionce i když otěchto pravdách vědomě poučováni nejsrne
probouzejí se v nás automaticky - v našich instinktech'
mysli a smyslu pro přirozený řád života. Zároveň s tím,jak
zrajeme, chápeme obsah těchto pravd s mnohem větší jas~
ností a hloubkou, a jsme stále více schopni reagovat na je-
jich poselství symbolicky in terpretovat jejich informace
a chápat jejich archetypální význam.
Pravdy obsažené v písemných učeních těchto nábožen-
ských tradic nás mají sjednotit, nikoli rozdělit. Doslovná
interpretace vytváří rozděl ení, zatímco symbolická inter-
pretace- chápeme-li, že všechny se týkají téže podstaty
naší duchovní povahy- nás spojuje. Zaměříme -li svou
pozornost z vnějšího na vni třní svět, naučíme se symbo-
lickému zření. Uvnitř jsme všichni stejní, a duchovní
úkoly, s nimiž se potýkáme, jsou totožné. Naše vnější od-
lišnosti jsou iluzorní a d očasné; jsou to jenom takové fy-
zické rekvizity. Čím více hledáme, co máme všichni spo-
lečného, tím větší váh u v našem směřování získává
symbolické zření.
Spojení hinduistické, buddhistické , křesťanské a židov-
ské tradice v jeden systém se společnými posvátnými prav-
dami tvoří mocný systém vedení, který může pozvednout

11 o 111
N ová řc>č ducha S tvořeni k obrazu božímu
 Část dr u h á

Sedm
posvátných
pravd
S stém čaker, jakj ej chápu, vzešel z mé práce intuitivní lé-
k;řky.l Sdílím- li s vám i svou práci, j e to podobné, Jako
bych vás brala n a exkur~i do své mysli a l aboratoře. Vy samt
si z této knihy o dneste Jen om to, co odpovídá vašemu srdci
a duchu, a ostatní nechte být.
v dru hé části pojednávám o každ é čakře Jednothvě,
abyste se m o hli obe známit s jej ími zvlášm ími charakteris-
tikami, významem a obsahem . Když analyzuji určttou ne-
moc z hlediska ene rgetické medicíny, hodnotím celého pa-
cienta včetně fyz ických příznaků a mentálních zvyklostí,

1 Sdílím některé interpretace systému čaker, kterých existuje celá

řada. Mezi nejuznávanější patří kniha Josepha Campbella nazva-
ná The Mythic l111age (M ytický obraz; Princeton, N . J.: Pnnceton
University Press, 1974). Transperso nální filosofW. Brugh Joy,
M. D., se zabývá čakrami v knize A Map fo r tlre T ra11sfonuatioual
j oumey (Mapa na cestu transformace; N ew York: Tarcher/Put-
nam, 1979). Barbara An n Brennanová po užívá čakry ve S\'é pra.XI
energetického léčení ·; knize Hands oj Liglrt: A G111de to Heal111g
Tltroug/Jt/Je Huma11 E11ergy Field (Ruce světla: Průvodce léčem skr-
ze lidské energetické pole; Ban tam , 1987). Hansh Johan padavá
hluboce duchovní mterpretaci v knize Clrakras: E11ergy C t tJtm l~.f
TratJsfonllalioll (Čakry: Energetická centra transformace; Desuny
Books, 1987).

En e rge ti ck á a n ato m ie 115

 vztahů a stra,·ování, duchovní praxe a povolání. Dod • .
·
toto pravidlo, 1 ský' energetickyrzuJte
azv budete stud ovat l'd
te'm . Úplné energetické zhodnocení musí zahrnovat Vsech .sys. ENERGETI C KÁ ANATOMIE
vaker bez ohledu na konkrétní fyzickou nerno . k
sedm C . v · C ja ož
i všechny stránky pacientova z1vota.
Až budete číst o jednotlivých čakrách, uvidíte, že té P í čakr~a----~~~~~---------------------
.~•.n~
, v , v kry . 111ata :..--- MENTÁLNÍ,
týkající se první, dru he a tretl ca JSOu ta, na která větši EMOCIONÁLNÍ
d na
lidí vynakládá svou energn.. . ,N em' na' h. o ou, že většina ne- TÉMATA FYZICKÉ PORUCHY
mocí vzniká v důsledku ztraty energte v těchto třech čak.
oRGANY Fyzická rodina, j istota C hronická bolest spodní
podpora fyzic-
a bezpeč í skupiny
rách. Dokonce i když se nějaká nemoc - například srdeč­ kého těla části zad
Schopnost zajistit zá- Zánět sedacího nervu (ischias)
ní choroby nebo rakovina prsu - vyvine v horní oblasti f(ořen páteře
kladní živo tní potřeby Křečové žíly
těla, její energetický původ lze obvykle nalézt ve vzorcích Nohy, kosu
Sc ho pnost bránit se Rakovina
Chodidla
stresu v tématech tří nižších čaker, jako například v man- f(onečník
Schopnost cítit se jako nebo nádor konečníku
želství nebo partnerství, rodině nebo povolání. Emoce Jrnunitní
do m a Deprese
Spol eče nská a rodinná
jako je vztek a hněv, nás fyzicky zasahují od pasu dolů, za~ systérn Poruchy související
pravidla a řád s imunitou
tímco nevyjádřený smutek je spojován s ne mocí, která
propukne v horní části těla. Nejdůležitěj ší e m oce souvise-
jící například s bulkami v prsu a rakovinou prsu je bolest,
zármutek a nedokončené emocionální záležitosti všeobec-
ně spojované s péčí o rodinu. Druhá čakra
Péče o rodinu ovšem také souvisí se vztahy, a vztahy se MENTÁLNÍ,
týkají především první a druhé čakry. K tomu, abychom EMOCIONÁLNÍ
ORGÁNY TÉMATA FYZICKÉ PORUCHY
plně pochopili, proč někdo onemocněl, musíme použít
Pohlavní orgány Pocit viny a obviňování C hronická bolest spodní čásů
několik čaker- ne-li všechny. Peníze a sex zad
Tlusté střevo
Ze všech energií procházejících naším systém em j e prv- Spodní část Síla a kontrola Záně t sedacího nervu (ischias)

ní čakra nej složitější, neboť se jedná o základní e ne rgetické páteře Tvořivos t Po rodn í/gynekologické potíže
Etika a čest Bolesti pánve/spodní čásri zad
centrum našeho těla. Pánev
Slepé střevo ve vztazích Sexuální potence
Močový Potíže s močením
Témata a nemoci uveden é v této knize j e d obré chápat měchýř
v tom smyslu, že negativní extrémy každ éh o emocionální- Oblast kyčlí
h o tématu mohou mít zásadn í vliv n a vývoj kterékoli
z uvedených poruch v každé z popisovaných ča ker.

116 Se dm po svá tn ých pravd 117

 Třetf čakra

ORGÁNY
Bř1cho
Žaludek
MENTÁLNÍ,
EMOCIONÁLNÍ
TÉMATA
Důvěra
Strach a zasrra~ová n í
----
FYZICKÉ PORUCl-{y
Anri tida
Ža ludeční nebo
pátá čakra
~

oRG.ÁJ'N
J{rk
M ENTÁLNÍ,
E MOCIONÁLNÍ
TÉMATA
Schopnost volby
a sna vůle
FYZICKÉ PO RUCHY
Podrážděný krY
Sórni žláza C hromcki bolest v krku
Vmtřnos n Hrdost, sebeúcta d vanáctníkové vřed Osobní vyjádřen! Ústní vředy
Játra, žlučník a sebed ůvěra strevní poruchy, y
y průdu~nic:
Sledován ! vlastního
J{rčnf páter Pot!že s dásněmi
Ledvmy, sh- Péče o sebe a ostatnf potíže s tračnfkem ideálu
ú sta Potíže s dol ni čehsti
mvka břišn f Odpověd nos t za vlastnf Zánět slinivky břišnf/cukrovb zuby a dásně
Použiti osobnf sny Skohóza
Nadledvmky rozhodnu tf Potfže s trávením, chronické k tvořeni Zánět h rtanu
Citlivost na kritiku Jfcen
Slezina nebo akutní Závislost Zdufelé žlázy
Pří~titná žláza
S třed ní část Osobnf čest Ano rexie nebo bul imie Soud a kritika Potíže se štítnou žlázou
Hypothalamus
páteře Porucha činnosti jater Vfra a poznáni
Zánět jater (hepatitida) Schopnost činit roz-
Porucha činnosti nadledvinek hod n utí

Čtvrtá ča kra Šestá čakra

M ENTÁLNÍ,
MENTÁLN Í,
EMOCIO NÁLNÍ
EMOCIONÁLN Í
ORGÁNY TÉMATA FYZIC KÉ P O RUCHY
ORGÁNY TÉMATA FYZICKÉ PORUCHY
Mozek Sebeoceněnf Nádor na mozku, krvácen[ do
Srdce a oběho- Láska a nenávist Městnavé srdečnf selhání
Nervová Důvěra mozku, mozková mrtvice
vý systém Zášť a zloba Infarkt myokardu
Pifce soustava Intelektuální schopnosti Neurologické poruchy
Zármutek a vztek (srdečnf zách vat)
Ramena a paže Oči, uši Pocity dostatečnosti Slepota/hluchota
Egoismus Výh řez mitrálnf chlopně
Nos Otevřenost myšlen kám Potíže s celou páteři
Žebra/prsa Osamělost a oddanost Astma/alergie
Bránice Šišinka druhých Potíže s uče ním
Odp uštění a soucit Rakovina plic
Brzlík mozková Schopnost uči t se Záchvaty
Naděje a důvěra Zánět průd uše k
Podvěsek ze zkušeností
H orní část zad, ramena
mozkový Emoční inteligence
Rakovina prsu

11 8 119
Sed m p os vátn ýc h pravd En e r ge t ická an a t o mte
 Sedmá čakra
MENTÁLNÍ,
EMOCIONÁLN Í
ORGÁNY TÉMATA
FYZICKÉ PORUcliV
Svalov~ Schopnost věři t životu Po ruchy energie
K ap it o l a první
soustava Hodnoty, etika a odvaha Nevysvětlitelná de
Kostemi
systém
Humanitářství
Nesobeckost
Chronic~ vyčerp prese
neso uvisí s fyzicko
anost 1q
' erá
První čakra:
u porucho
Kůže Schopnost vidět
větší celek
Vyso~ citlivost na světl u
zvuk a jiné činitele o,
kmenová sna
Víra a inspirace živo tního prostředí
Duchovnost a zbožnost

Energetickým obsahem první čakry je kmenová síla . Slovo

kmen není pouze syno nymum pro rodinu, ale i pro arche-
, a jako takové m á vedlej ší významy, které přesahují ob-
typklejší definice. Slovo kmenový tedy znamená také skupi-
:vou identitu , skupinovou sílu, skupinovou sílu vůle
a skupinové vzorce přesvědčení. Všechny tyto významy
vytvářej í energetický obsah naší první čakry. První čakra je
náš základ. Představuje spojení s tradičními rodinnými
přesvědčením i , která podporují vytváření identity a pocit,
že patříme ke skupině lidí v určité zeměpisné oblasti.
Abyste se spojili s energií první čakry, zaměřte na oka-
mžik svoj i pozornost n a situaci, která ve vás vyvolá emo-
cionální reakci. Předs tavte si, že:
- posloucháte národní hymnu
- sledujete vojen skou přehlídku
- jste svědky toho, jak něj aký sportovec dostává zlatou
medaili na olympiádě
- jste na svatbě člověka , na němž vám záleží
- jste se dověděli, že po vás bylo pojmenováno nějaké
dítě.

120
Se dm posvátný c h p r av d 12 1
 Až se budete soustředit na některou z podobných Pn'otllf síly: kmenová/rodinná idcntiu, tvofení pout
y o bl asc ce~ 1 a, k terá na n snua.
' sl· veyd oml· co h o, ze
cí budce
, 1 ~a~e ovy' kód cu; podpora a věmo~t, které nám po kvlUIÍ
3 ).Jl1CI1 , c. ký , J
JC vaše kmenová čakra. • bezpečí a spoJCl11 s 1yZ1C m světem .
Umístění: kořen páteře (u kos trče) Pocit vátná pravda: posvatna , , d b • ,
prav a o sazena v první ákře
pos T d .. , •
Energetické spojení s.fyzickým tělem: páteř, konečník, noh , že Vše je jedno. uto prav u aJeJI tvurčí sílu pozni":i-
kostt, chodidla a imunimí systém. y, p 'ky zkušenostem souviSeJICim s km enovou nebo sku-
ravl, , ,
d'
rne ovou Vy d k • .
Energetické spojeuí s emocionálním/mentálním tělem: rv , dynamikou. p ruJe s u tečnost, ze JSme spoje-
v

. ' ) 'h p ni
čakra je zákJadem emoc10na nt o a mentálního zdrav' pln veškerým životem a že na celý ŽIVOt má vliv každé naše
Emocionální a psychická stabili ta má původ v rodin~ Ol s
hodnucí a přesv ědč em. s
, ym bo I"1cký vyznam , .
sefiry Se-
roz, vr•1,.< že J. smc v š 1c h m. soucastt d , d
a společenském prostředí v prvních le tec h života. Naruše.
v , ,
Je ne ucho"'Tlí komu-
chl na 1"'-"•
ná funkce rodiny může být příčinou různých mentálních . Jako součást našeho duchovního vývoje a biologické-
nlty· , , d fy . ký ,
poruch od mnohočetné osobnosti, obsedantně-nutkavých zdraví má tato posvatna prav a Zle vyraz ve cn,
ho· rnosri , sp ravedlnosn,· rod .mnyc ·
' h a s kupmových
poruch, depresí ~ destruktivních vzorců ch ování, jako je poutech,
například alkoholismus.
vekotvenosti, naš1, potrebve d uc h ovmc
v , h za'kl adou a seh opnos-
Symbolické/percepční spojení: en ergie první čakry se proje- ~ zacházet s fyzickou silou pro přežití.
vuje v naší potřebě logiky, řád u a struktury. Ta to energie t Posvátnou pravdu Vše je jedno začínáme objevovat

nás orientuje v čase a prostoru a na našich pět smyslů. jako
děti poznáváme fyzický svět prostřednictvím pěti smyslů.
Energie první čakry má po tíže se symbolickou interpretací
našeho života, protože naše smysly nám poskytují kon-
krétní vjemy a nutí nás, abychom přijímali věci v j ejich
n o rmálním významu. Teprve v dospělosti jsme schopni
hledat symbolický význam událostí a vztahů.
Spojení sefír/svátostí: sefíra Šechína, která doslovně zna-
mená mystickou komunitu Izraele, symbolizuje duchovní
komunitu celého lidstva a ženský du ch země známý jako
Gaia. Symbolický význam svátosti křtu n ám říká, abychom
ctili svou biologickou ro dinu jako posvátnou a Bohem vy-
volenou, jako kmen, z něhož můžem e začít svoji pouť
životem.
Prvotní strachy: strach z fyzického přežití, opuštění skupi-
nou a ze ztráty fyzickéh o u s pořádání.
v }uneni nebo rodině. Patřit do nějakého kmene je naše pr-
votní potřeba, protože jsme na něm zcela zá\islí, pokud Jde
0
základní potřeby k přežní: jídlo, obydlí a oblečení. Jako
kmen ové bytosti jsme energencky předurčeni k tomu.
abychom spolu žtli, tvořtli, učili se, byli pohromadě a po-
třebovali se navzájem. Naše kmenové podmínk-y- biolo-
gický kmen, kmeny, které tvoříme se spolupracovník]·.
nebo kmenová pouta s přáteli - nám posk]'tují základní
fyzické prostředí, v němž můžeme zkoumat tvůrčí ílu
této pravdy.
KMENOVÁ KULTURA
Nikdo ncpřichází na svět Jlko vědom)· ~JedmecM s vědo­
mou silou vůle . Tato idenura phchazí mnohem pozdťjt
a vyvíjí se pos tupně od dět t\'Í až do dospťlosu. Rodtme e

122 Sedm posvátných pravd Prvn í čakra ; kmenová síla 123

 jako součást určitého kmene a spojení s km cno , é míry odrážejí jak současné společenské
711aČ n
bl,
. , ., oI , k' á V}'rn Včd . , pro emy
mfm a ko Ie k·tJVnl S l ou vu e Z IS 'av m e vstřebává , . o. rního kme ne, tak stav "1mun•tn1ho systému.. spo1e-
v v dče m, , pover
" a strach ů. 111m Jeho kU It U . . o
sil a slabostí, presve ého kmene. To jC ve 11ce dulcž•tý bod proto' r- h
čcns k . . " . , , • ze v;)1c _
Soužitfm s rodinou a dalšími skupinami poznává . rne spoJCI11 prostredmctv1 m prvn1 čakry se svo u k u1tu-
n•JS . ..
sdílení určitého přesvědčení s dalšími lidmi. Uč~c Sílu u a jejím• postOji.
také, jak bolestivé může být, jsme-li vyloučeni z trne .se ro Dram atický příklad schopnosti energ~c společenskéh
krnene projevi~,.nemoc je epidemi.e dětSké ohmy ve 3;
· · ·r · p , , 1
skupmy a JCJ cneqpe. oznavam e sí u sdílení mon .
urč,re·

a etického kódu, který se předává z generace na

11
a 'ho a 40 . letech. V njnU 1 ~29 ,se z.hrounlo amencké hospodář-
'"!: k ' d h , , d d " . b vh . .. ge neraci · f a nastala ekonomická kr1 ze, která zasáhla celou ze .
l ento o c ovam ve e ett e em JeJic h vývoje a
tuj e jim pocit důstojnosti a sounáležitosti. pasky. ~~ričtí novináři a politici, podnikatelé a dělníci, m:~;
Navzájem nás spojují nejen kmenové zkušenosti i že ny popisovali, že je ekonomická pohroma "zmrzačila...
, km , · ť v • d , ale Počátkem 30. let se objevila epidemie dětSké obrny, kte-
k
ta e enove postoje, a uz se Je ná o představu "
"všichni jsme bratři a sestry", nebo pověru, že "třináctka ~e rá tak symbolicky vyjadřovala zmrzačeného ducha národa
nešťastné číslo". Je ·ako komunity. Lidé, kteří si připadali nejvíce ekonomick.-y
Jzrnrzačem,'ťk a s utecnou
v
zk " , nebo obavami z ní,
usenosn
Kmenová síla a všechna témata s ní související jsou e
geticky spojená s naším imunitním systémem n oh arna ner- byli energeticky nejnáchylnější k viru dětské obrny. Vzhle-
. . '
kostmt, chodtdly a konečníkem. Imunitní systém znam : dem k tomu, že děti vstřebávají energii svého kmene, ame-
c. . k , "1 b 1. ky totéž, co kmenová síla ena
pro ~yztc e te o sym o IC ro rické děti byly náchylné k virovému onemocnění steJně
skupmu: chrání celé tělo před možným nebezpečím zv~n­ jako k ekonomickým potížím. Vše je jedno: když se celý
~í. Poruchy ~muni ty, chronické bolesti a potíže s kostrou kmen nakazí strachem, tato energie se rozšíří na jeho děti.
JSOu energeticky vyvolány slabostmi v osobních km eno- Pocit zmrzačenosti pronikl do kmenové psýché tak
vých otázkách. Vážné potíže související s kmenovými té- rychle, že američtí voliči dokonce zvolili presidenta zmr-
maty pak mají za následek, že ztrácíme energii předevší začeného v irem dětské obrny, Franklina D. Roosevelta, ži-

z první čakry a jsme- v případě, že problém vyvolá sil ; vo ucí symbol fyzické slabosti a nezdolné houževnatosti .
"' - nac
napeti ' hl
y ní k chorobám souvisejícím s imunitou od
e Kmenový duch Američanů se vyléčil teprve dík.]' fyz1cké
běžného nachlazení až po lupus (sžíravý vřed) . kmenové události a zkušenosti fyzické síly, kterou před­
stavovala druhá světová válka. Pocit hrdinství a kmenové
Kme~ov,á ~akra představuje naše spojení s pozitivními
a ne~ti~mmi kmenovými zkušenostmi . Epide mie jsou jednoty, podporovaný zvýšen ým počtem pracovních příle­
negauv~J kmenovou zkušeností, vůči které můžeme být žitos tí, obnovil hrdost, sílu a čest každého příslušníka
en~rgetJcky náchylní, pokud se naše osobní s trachy a po- kmene.
Po válce se Spojené státy opět s taly světovou velmocí. Ve
stoje ~~ní ~akry podobají těm, které obsahuje celková
skutečnosti se staly vůdcem svobodného světa proto, že
"prvm cakra dotyčné kultury. Virové i j iné epidemie do

124 První čakra : kmenová síla 125

Sedm posvátných p r avd
 vyvinuly jaderné zbraně- což je postaven í, které d
nové čakry této kultury přineslo nebývalo u hrdo 0 k.nte. né. podle to~o b udou také následov at potíže s na~í biolo-
Toto zotaveni se opet odrazl.1o ve sl ovmků , stasn . u irnumtou .
, v
kmen , u. mcko , v• . d .. d 'I
mluvčích , kteří říkali, že jejich vyléčená kultura t'Yc~ ~-zach ování zd:avl nas1 ~~ 1v1 ua ~í první čakry závisí na

na vlastních noho u " . s ta k o vou zmenou

0 ·ak se stavtme ke svym osobmm kmenovým problé-
v p t StQIÍ
vědomí d , "J wrn,J v' kl d v • d'
" a pnpa ame d.ISkr1mmován ..
•v
'o raze • Jesthze st• napn i spo-
jící vyléčeného kmenové ho ducha, bylo možné nad rnuiTl·
vi • " tí měli bych om s tak ovym , . ,
negauvm vjemem něco
uc a postoj. kmene byl nesrovtem
, v
dětské obrny zvitezit.
. O h }ecnos ' o • ,
m
. o
" t aby nám nezpusob tl ztratu energte. Mužeme napří-
tel ně silnější než virus. Není náhodou , že Jonas Salk n~- 1
de a ' ě .
d využít maznost i, psyc hoterapte, .
v

nul vakcínu proti. d ets

v ke, o b rn č pocat
v , k
em 50. let.
Příklad em stejné dynamik y je v so učasné době vir
HIY. Ve Spojenýc h státech je tento virus neirozšíře .~s
· . . ;.~
mezi narkoman y, prostitutk ami a homosex uály. V Rusku
nebo v řadě afrických zemí se množí mezi lidmi, kterýrn
j ejich životní úroveň sotva umožňuje pře žít. V Latinské
Americe se virus šíří mezi ženami ze střední třídy vdanými
za záletné muže. Tito muži nejsou homosexuálové, ale
pěstují pohlavní život s jinými muži, aby si dokázali, jací
jsou chlapi. Lidé nakažení tímto vire m - bez ohledu na
to, jakým způsobem- sdílejí stejný pocit, že se stali obětí
vlastní kmenové kultury.
Každý se někdy v životě stal obětí něčeho nebo něko­
ho, ale toto vědomí oběti odráží pocit bezm oci v kmenové
kultuře, ať už vzhledem k sexuální orie ntaci, nedostatku
peněz nebo společenskému postave ní. Jihoameričanky
jsou přesvědčeny, že se nemoho u nijak bránit. HIV po-
zitivní ženy z Latinské Ameriky , d o konce i manželky
úspěšných mužů, n emohou zpochyb nit chování svých
man že l ů, protože jejich kultura dosud n eb e re v potaz
hlas žen. Ve Spojenýc h státech se virus HIV symbolic ky
objevil v době, kdy se rozšířila diskrimi n ace. Kulturní
energii této země vysává potřeba některýc h lidí připadat
si silnější na úkor těch, kdo j sou považov áni za méněcen-
"Yvl- zrn mt zaměstnání,
ldakusit se
o sym b o J1CtejS1
·v v•v •
poh\ e d na v \astní situaci nebo
po"ít vyvíjet politicko u činnost s cílem změnit postoje spo-
"nosti. Budeme - t•1 v so b ev ztvtt
zac h vkl o
neJsí
v · .
za or ost vuči kulrumí-
lec .. .. d
u krneni, zavlečeme SVOJI energt! o neustáléh o vnitřní-
~0 konfliktu , který brání přístupu k léčivé síle posvátné
ravdy Všejejedno.
p Naše kmeny nás seznamu jí s životem ."ve světě". Učí
nás, že svět je buď bezpečný, n ebo nebezpečný, bohatý,
nebo chudý, vzdělaný, nebo nevzdělaný, že je to místo,
z něhož si be rem e, n ebo mu dáváme. Kmeny nám také
ředávají své předs tavy o povaze samotné reality- napří­
~ad že tento život je pouze jedním z mnoha nebo naopak
vše, co existuje. Z e svého kmene si odnášíme postoje kji-
ným nábožens kým, e tnickým a rasovým skupinám . Naše
kmeny .,aktivují" náš proces myšlení.
Každý už jistě slyšel e tnické zevšeobecňování, jak
Němci jsou mimořád ně spořádaní" nebo .,všichni Irové
j'sou velcí vypravěč i" . Slyšeli jsme určité názory na Boha
nebo neviditel ný svět a n a způsob, jak na nás působí- na-
příklad "Nepřej nikomu nic zlého, nebo se to obrátí proti
tobě" nebo "Nikdy se nikomu nesměj, nebo tě Bůh po-
trestá". Kromě to h o přijímáme řadu představ souvisejících
s pohlavím , jako "Muži j sou chytřejší než ženy" nebo
"Kluci si hrají s autíčky a holči čky s panenkam i".

126
Sedm po sv á tných pravd První čakra : km enov á s íla 127
 Kmenová přesvědčení, která d čd fme, j so u ko b
111 111a r uvnfm skupmovčm jednání Jenom zHdbkdy
ravdy a fikce. Mnohá z m.ch - napríklad
v
Vražda . c na nega , -
P • v " 'JC Zaká se d úbcc přtjttnajf odpovědnost La wou <~hnl úlo-
zaná'" _ majf věčnou platnost. j111á presvčdčc nr kv • P
oktl v •
dn ánf. Tato skutečnost prcdstaVUJC rub pravdy Vk t
·r ., fš
věčné pravdy postrá d aJ a m aJI sp e o m ezeno u pl
abtu }lU a jC , ák L J
, . atnost . Nepsaný kmcnovy z on ve SY.Utcénost1 pravf, ze
neboť j sou určena k tomu, aby od sebe j ednotlivé k ' JtdtiO· , od "k 1"
odpovČ
, á 111eny dnost přiJímaJI vu c1, 111 o 1 stoupenci. Nonmber-
odd ě lovaly, což j e po rušem posv tné pravd y Vše je "ed ké procesy, které se konaly po_ druhé světOvé válec, JSOU
, . , 'ák J llo
Proces duchovní h o vyvoj e nas vyzyv to mu, abycho · s . kým příkladem omezem kmenové odpovčdnosu
111 51 klastc . ·
udrželi pozitivní a o dvrhli negativn í km enové vlivy. . té kteří byh obžalovám z orgamzacc a řízení geno-
Naše duchovní síla roste, dokážem e-li vi dě t za protik!a. NaciS • o .d, ( h
.d ·edenácti m 1lionu 1t 1 z to o ~esu m1lionu ztdu),
dy kmenových učení a n ásledujem e tak hlubší úrove" Cl y J dI" .. . I .,.
. é větši ně tvr 1 1, ze ,Jenom p m 1 rozkazy V té
v druv
pravdy. Kdykoli učiníme krok k sym bolické mu vědorn~
, ..
bě byli nepochybnč hrd1 na to, ze mohou plmt své trne-
pozitivně ovlivňujeme svou ener gii a biologický systé ' doové povi nnosti, · aIe bčh cm p rocesuo za sve' JC • d
nám' nedo-
rn.
Navíc dodáváme pozitivní e nergii kole ktivním u životu _ ~zali přijmout odpovědnost.
glo bálnímu kmeni. Pře mýš l ejte o procesu du chovního
zrání jako o "duchovní homeopatii". V hledem k síle jednotných přesvědčení - ať dobrých
\ o špatných - j e obtížné nesouhlasit s vlastním kme-
ne b h .., .1. k
nem. J sme vedeni k tom~·· · a yc om cm1 1. ~o~~e u ová
E N ERGETI C KÉ DŮSLEDKY rozhodn utí, která kmen pnJme, abychom pnJah jeho spo-
VZOR CŮ PŘESVĚDČENÍ lečenské zvyklosti, způsoby oblékání a postoje. Takové pn-
Každé rodinné přesvědčení řídí bez ohledu na svou "prav- způsobení symbolicky vyjadřuje spojení indiv1duilní
divost" určitou část naší en ergie k tvůrčímu či nu. Každé a skupin ové síly vůle.
přesvěd čení, každ ý čin m á přím é následky. Sdílíme-li Je to skutečně silný pocit, p~t~íme - lt do něj..aké sku~t­
vzorce přesvěd če ní s určitou skupinou lidí, podílíme se na n lidí nebo rodiny, kde se ettlme duchovne, emocto-
energii a fyzických událostech vytvořených tou to skupi- y
nálně a fyzicky dobře. Tk
a ove' spoJem
. ' nas' postl UJe a ener-
nou. To j e tvůrčí, symbolický výraz p osvátné pravdy liše je eticky zvyšuje naši osobní sílu a schopnost tvořit -
jedno. Podporuj eme-li určitého kandidáta a o n zvítězí ve :okud j ednáme v záj mu skupiny. Spojujeme se, abychom
volbách , cítíme, že naše en e rgie a fyzická podpora měly tvoři li .
smysl; navíc získáme pocit, že zvole ný kand idát zas tupuje Zároveň v sobě m ám e vrozenou touhu zkoumat vbstní
naše zájmy- což j e způsob fyzického prožívání síly j ed- tvůrčí schopnosti, rozvíjet svou individuální sílu a auton-
noty v pravdě Vše je jedno. tu. Tato touh a nás pobízí k tomu, abychom se snažth stat se
Car! Gustav Jung kdysi p ozname nal, že skupinová mysl uvědomělými. Universální lidská cesta spočívá v tom , aby-
je "nejnižší" fo rmou vědomí, pro tože jedn otlivci pod ílející chom si uvědomili svou sílu a na uči li se ji použtvat. Uvť-

128 Se dm p osvá tn ých p r avd P rv n í čakra: kmenová síla 129

 domit si odpovědnost spočívající v síle volby před .
stavUje
jádro této cesty.
z hlediska energie vyžaduje takové uvědomění
' ~ ' ~ é ~'dk vytrva~
Iost. Je nesm1rne narocn - a nezn a ve 11ce
·
bolestivé
přehodnotit svá osobní přesvědčení a vzdát se těch kt ~
neprospívají našemu vývoji. Změna je život a 'vn:.~~
i vnitřní změna je trvalá. Změníme-li se uvnitř, překo~:~
me určité vzorce přesvědčení a posílíme jiné. Jako Prvn·
km , nam "kmeno-
začneme zpochy b novat
~ vota,
enove vzorce presvědčení p I
v
, ro~
tože náš duchovn í vývoj sleduje strukturu našeho energe~
tického systému. Uděláme si důkladný myšlenko vý úklid
přičemž jako první přijdou na řadu ty nejstarší a nejzáklad~
nější názory.
Zhodnot it svá přesvědčení je duchovn í a biologická nut~
nost. Naše fyzické tělo, mysl a duch vy~adují nové myšlen-
ky k tomu, aby prospívaly. Mnohé kmeny si například té-
měř neuvědomují důležitost tělesného pohybu a zdravé
výživy, dokud některý člen rodiny neonemo cní. Bude-li
nemocný dodržova t předepsanou životosp rávu , mysli
a těla ostatních členů rodiny poznají zcela jinou realitu,
která se týká nutnosti činit odpovědná a vědomá rozhod-
nutí ohledně vlastního zdraví, a mohou si uvědomit léči­
vou sílu zdravé výživy a cvičení.
Životní krize nám symbolic ky říkají, že se potřebuje me
oprostit od přesvědčení, která už neslouží našemu osobní-
mu vývoji. Okamžik y, kdy musíme volit mezi změnou
a ustrnutím , představují naše největší příležitosti . Každé
nové rozcestí znamená , že vstupuje me do nového cyklu
změn - ať přijmeme novou životosp rávu nebo se začne­
me věnovat duchovn í praxi. Změna nevyhnutelně zname-
ná opuštění známých lidí a míst a přechod do dalšího ži-
votního období.
130
Sedm posvátn ých prav d
spousta lidí, kteří na~štěvují ~é se~in~~e, je uvězněna
. dvěma světy: starym, ktery potrebUJl opustit, a no-
, do něhož se bOJl
meZI ., . Ch
vstoup1t. ceme se stát více "uvě-
vym.ěl, mi", ale zároveň nás to děsí, protože bychom
dorl1 .Y a sebe- a za svez ' d rav1,' povoI'am,' postoie
rnuse 1I z a myš-
, ~
-"'' _ převzít osobm odpovedn ost. Jakrmle přijmeme
. J
Ieu"''
bní odpovědnost b y ť Jenom
. . d.mou
za Je oblast svého ži-
oso
už nikdy nemuzeme om1ouvat sve, Je
o
v . d , ,
, "
' Jll uvažovámm ·
v)'
V kmenové m vevcl om1, nem, osob m, odpove~d nost přesně
vymezená, v prostředí kmene je proto mnohem snadněJ.ŠÍ
hnout se následkům vlastních rozhodn utí. Kmenová
~ ovědnost se týká především fyzické oblasti našeho živo-
o ~ož jinými slovy znamená , že jedinci jsou odpovědní za
t~ou finanční situaci, společenské záležitosti, vztahy a po-
~olání. Kmen po svých příslušnících nevyžaduje, aby přija­
li osobní zodpovědnost za postoje, které zdědili. Podle
kmenové ho uvažován í j e přijatelné omlouva t své předsud­
ky tvrzením , že "tak v naší rodině uvažuje každý". Je ne-
smírně obtížné vzdát se pohodlí, které nám takové omluvy
oskytují; vzpomeňte si jenom, kolikrát jste řekli: "Vždyť
~o dělají všichni." Taková výmluva je nejvulgárnější for-
mou posvátné pravdy Vše je jedno a lidé ji obvykle používají
k tomu, aby se vyhnuli odpovědnosti za různá nemorální
jednání, jako je daňový únik, cizoložst ví nebo zatajení
drobných prodavači. Duchovně uvědomělí dospělí lidé se
však za kmenové uvažová ní neschovávají. Daňový únik se
stává záměrnou krádeží, cizoložst ví vědomým porušení m
manželského slibu a zatajení drobnýc h je stejné jako krást
v obchodě.
Než může začít léčení, člověk musí často přezkoumat
své lpění n a kmenov ých předsudcích. Jednou mě požádal
První čakra: km enová síla 131
 0 zhodnocen! energie muž jménem Gerald , který tvrd
je vyče rpany.' Kd yz~ JSem
· St· pro hl c<dl a Je
· h o cncrO"ii ~ll,?c
, ád
jsem vjem, že má zI1ou b ny n or v tračn íku . Zeptala t>' • PrtJala
se ho, zda absolvoval nějaké lékařské testy. Okamžik J _c 111
. v·l v á ě .. .1.
~ pak se mt vsvč r~ , ze mu pr V ZJ ISti l rakovinu tračníku
Rekl, že porrebuje mou pomoc, aby mohl začft včřit t
že se opravdu dokáže vyléčit. J edna je ho část se snažil~tnu,
Poutat od postoje jeho kmene ohledně rakoviny• protoze
kdokoli z jeho rodiny měl rakovinu, zemřel a ani on a .
J·eho rodina nevěřila, že se dá rakovina vyléčit H ov' v~~~
. Ort 1
jsme o mnoha způsobech pomoci, mimo jiné o různ, ch
druzích psychoterapie , které člověku pomohou vytvořit si
pozitivní postoj pom ocí vizualizace. Sám Gerald intuitivně
poznal, že jeho energetické spojení s kmenovým postojem
představuje stej ně vážný problém jako fyzická nemoc. Bě~
hem svého léče ní si Gerald zajistil terapeutickou podporu,
aby se s její pomocí vymanil z kmenových vzorců přesvěd~
čení o rakovině. Byl ochoten zkusit každou možnost, která
se mu nabízela.
ODMÍTNU TÍ ŠKODLI VÉ KMENOV É SÍ LY
Od svého kmene se učíme věrnosti, cti a spravedlnosti
neboli morálním postojům, které jsou nezbytné pro naše
blaho a pocit osobní a skupinové odpovědnosti. Všech-
ny vyjadřují posvátnou pravdu první čakry, svátosti a se-
fíry: Vše je jedno. Každý z nich však může působit jako
omezení nebo jed v případě, že je interpretujem e příliš
předpojatě.
132
Sedm posvátných pravd
..
.s
VĚRNOST
vahal
Včrnoscjc 1nstinkt, nepsaný zákon, na který se mohou pfi-
·
slu šnt'c·1 kmene spolehnout především v dobách krize , . J"~
součástí systému kmenové síly a často mívá dokonce
0
~~ proto , ka M o v , v
ší vliv než las . uzeme cttlt vernost k členu rodmy,
::~ož nemámc př~i.š v lásce,' ale také k ltdem téhož etnické-
J ůvodu, i kdyz JC nczname osobně. Na Jednotltvce má
ho P v ká , , v • k
srnírný vliv oce vant vernostt s upmě , zvláště pokud
ne , J·asno v poct. tec h v
vernostt vuoč'1 cvlově k u nebo záležt-
nerna
· která pro něj má velkou osobní hodnotu.
toStl,
Během hodnocení j ednoho mladého muže, který si stě-
žoval na chronický únavový syndrom, jsem přijala VJem, že
má nohy symbolicky ve svém rodném městě; jeho první
čakra doslova přenáše la sílu ze spodní části těla a ducha do
rodného města. Zbytek těla s ním byl tam, kde v té době
žil, a toto rozdělení bylo příčinou jeho chronické únavy.
Když jsem mu svůj vjem popsala, poznamenal, že vlasmě
nikdy nechtěl odejít z rodného města, protože jeho rodma
na něm byla závislá, ale kvůli svému zaměstnání se musel
přestěhovat. Zeptala jsem se ho, jestli má svou práci rád.
Ani ne" odvětil. Navrhla jsem mu, aby podal v)rpověď
"a vrátil se
' domů , když pro
něj zaměstnání znamená rak
málo. Za dva měsíce mi napsal dopis. Psal v něm, že pár
dní po našem rozhovoru podal výpověď a během týdne se
vrátil domů. Chronická únava ho opustila, a třebaže st ne-
našel jinou práci, dařilo se mu výborně.
Vě rnost j e nádhe rná kmenová vlastnost, zvláště Jde-h
o vědomou věrnost, oddanost, která slouží jednotlivci
i skupině. Krajní případy věrnosti, které narušují schop-
První čakra: kmenová síla 133
 nost j ednotlivce chránit se, však přcd s tavuií v

I sym bo I1c
,

. kcy' vyzn
.

' am svatoSti
' . k rtu
v .
:.~
svědčem , od m chz se mus1 od poutat. Následu j ící ř' Pre,
v ,

týká porušen í základn ích kmen ových pravidel a p .1Pad se

Zorce •

vyjadřuieJ
j\l~l
sel<
o prac
ohol pom áh al Tonymu potlačit děsivé vzpomínky na
ua n1, zneužív ání a uklidňoval ho. Začal pít k:aždy' den
, i. V šestnáct i letech u ž byl obávaný m pouličním
P , v rn a výtržník em . p o l.tctste
. , h
Dvaatřiceti le tý Tony j e synem přistěhovalců z"'' h o několikr át přivedli
rVaceo rotože vyvo1' 1
v d ·v· v .,c odní ava rvacvky ne bo mct
·v·l veřej ný maje-
Evropy. K d yz se s ro 1c1 a sestl· sou rozenci přes těhov dornu, p v v• l• v
Rodiče se ho marne snaz1 1 presved c1t, aby přestal pít.
v v·
· ' h statu,
SpoJenyc ' o by Io mu pet Iet. V prvm-ch letech a! do
tek. v . dno u přivedli kamará di opilého Tonyho domů
v
kd .
rodina budovala v nové zemi d om ov, bylo p ro j eho' ro ~,51 l{dyz Je d. v o
. o b uzne Vikem vyčítal ro 1cu m a b ratruo m , ze v h '
o před "cukrá-
ve I1ce ,v ,
poskytno ut dve tem za' kl ad n í potře by v dlce sv kř " nezachr ám"1"1. VvdVl
., v • vcetně e e , ze v
matka povevd evla o zneužívání
Jldla. Tony zacal v osmi letech pracova t v místn í cukrár • rern v d. v v kl. --r
. rotože i kdyz ro tce n ere 1 10nymu , aby přestal
Tonyho rodiče byli nesmírn ě vděční za deset dolarů n~. otCI, p
krá rně pr acovat, za ká za1·I tam c ho d"1t Je. ho mladším
Z a d va m v ,
d nev nav1c. esice nos1·1 --r
10ny d omů téměř dvacty, bě
'
V Cll
o rn p
d . vd ·1 • b
bratru · 0 něi:.~ aké o s1 uve om l , ze. 1 ratři pochopili '
v

dolarů, a byl n a sebe pyšný - viděl, jak si rodiče váží ·ehet lo

v, v k d
pnspev u o ro d.mne' ho rozpoct v
u. M ajitel cukrárn y začal
J 0
ovšem zanedlo uho dě lat Tonym u sexuáln í návrhy. Zpočát,
ku šlo o zdánlivě n evinn ý fyzický kontakt , ale n akonec si-
tuace dospěl a do stavu , kdy mě l pedofil malého chlapce
zcela ve své m oci. Tony byl zanedlo uho natolik ovládán v
, ze
musel m ajiteli cukrárn y každý večer volat, aby ho ujistil, že
o j ejich "taj em ství" nikdo neví.
Tonyh o dvojí živo t zanedlo uho pochopitelně vyvolal
následk y n a j eh o p sych ickém stavu . Věděl , že jeho četná
setkání s "cukrářem" jsou nemorá lní, ale rodiče spoléhali
na j eho finanční příspěvek rod ině, který už činil měsíčně
sto dolarů. To ny n akonec našel odvahu k tomu, aby m atce
popsal, co všechno musí dělat pro svou měsíční mzdu.
Matka mu zakázala o takovýc h věcech znovu mluvit s tím
,
že rodina na j e ho přij em sp olé há.
Tony pracova l v cukrárn ě až do svých třinácti let. Ná-
sledky zne u žívání h o pronásled ovaly i nadále, a v patnácti
l~tech byl vylouče n ze školy. Nastou pil jako učedník u sta-
VItele a zároveň začal pít.
co se sta , ale považov ali. to za dobrý vtlp a občas mu dáva-
. . vo že se m u to líbilo.
)J naJe , .
V ětadvaceti si Tony založil malou stavební fi rmu; spo-
lu s: čtyřmi zaměstnanci provádě li .m enší opravy domů
okolí. Podniká ní se mu celkem dařilo, ale v osm advaceti
~etech pil tolik, že dostával záchvaty paranoid ních představ,
v nichž h o pronásl edovali démoni a našeptáv ali m u , aby se
zab1.l. v devětadvaceti přišel Tony o firm u i domov a oddá-
val se výhradně alkohol u.
Setkala jsem se s ním asi měsíc poté, co začal znovu pra-
covat. Opravo val dům nedalek o ode mne a potkali jsm e se
docela náhodo u. Pil tehdy dokonc e i v p ráci. Když jsem
k tomu něco poznam enala, řekl: "Taky byste pila, kdybyst e
měla takový vzpomí nky jako já." Když jsem si h o prohléd -
la okamžitě j sem podle jeho držen í těla poznala, že byl
v 'dětství zn eužíván . Zeptala jsem se ho, jestli si nech ce
promluv it o svém dětství. Z nějakéh? důvo~u s~. mi ote-
vřel a vychrlil na mne tu temnou kapitolu sveho zivota . ..
Setkali j sm e se pak ještě několikrát, ab_Ychom m_lu~Il,l
o jeho m inulosti . Když jsem naslouch ala jeho vyprave m,

13 4
Sed m posvát ných p r avd První čak r a: kmeno vá síla 135
 uvědomila jsem si, že mnohem větší bolest než se , , • po lásku a přijetí představuje symbolický vy'znam
V/ , b.l o vd , v
zneuz1vam mu puso 1 o ve omt, ze se mu rodiče
, XUalní le'čenl az v

. . nesnažir átosti křtU. v·v .

sV . , muž, George, pnsel naJeden z mých seminářů pro-
• , v v
pomoc1. V te dobe ho povazovah za optice a počítali , 1
v. v . d v, B
že se mu v ztvote mc nepo an. o 1est z rodinné zrad '
s tHn
J~Yho k tomu přiměla manželka. Nebyl to ovšem typic-
ničila. Cukráři kupodivu dávno odpustil, ale s rod · y ho t~, z~častník. Předsta~il :e ~ako :nezúčastněný divák"
tnou se
ký d na začátku dal psne naJevo, ze o tyhle "šaškárny" se
. v v
musel Jeste vyrovnat.
ahne .k t·
Dva měsíce po našem setkání se Tony rozhodl pods ., áj. eho žena, m o 1 on.
pit protialkoholní léčbu. Když ji ukončil, přišel za mtou- zaJirn . ,v , d k l.d k'
Zahájila jsem sem ma~ u~o. e"?,v 1 s emu energetické-
a svěřil se mi, jak na něj zapůsobila psychoterapeutick'nou stému. George Sl lusul křtzovku. Usnul během té
. h v·l h .
, vb y. Uvědomialse-.
, . o dvykact, 1ec
zem,, ktera, abso1vova1v ramc1 ., . řednášky, k d y JSem ovon a o vzta u mez1 postoji
rnu sy
b d V/d , . Si, castl P O v , • •
v
ze se u e muset vypora at se svymt n egativními poci . kým zdravím. prestavce JSem mu přmesla šálek
a fyz1c
vůčirodině. ~ , Mohu upoutat vaši pozornost alespoň takhle?" ze-
kavy. " 1 . . b h .1 •
V terapeutických kruzích usmíření obvykle znamen'a, ze
v
v Ia ·sem se. Přá a JSem Sl, a y poc op1 , ze jsem raději,
pta J . ., v , v·
se musíme konfrontovat s lidmi, s kterými máme ne v, d ž moji studenu maJI otevrene ocL
kř
zené záležitosti, a před nimi vyčistit svá zranění. Lidé,~;~
•
k yPo přestávce JSem V V /V 1"
zacala pre d naset o prvm ca e a v 1vu,
/ V

vám nějakým způsobem ublížili, se většinou omluví, a do-
jde k určité obnově nebo uzavření. Tony si však uvědomil
že jeho rodina nebude nikdy schopna přiznat, že ho zradi~
Ia. Zvláště jeho rodiče by se příliš styděli jenom ho _
slechnout. Byli emocionálně neschopní přiznat že vědvyevl·
' I,
co všechno musel před lety podstoupit, aby vydělával pení-
ze. Tony se začal modlit a pokračoval v psychoterapii.
Když jeho abstinence a oddanost modlitbě trvala více
n:~. ro~, svěřil se mi, že vůči rodině už necítí žádný hněv.
Ver~~a JSem mu. Vzhledem k tomu, jaký strach měli jeho
~?,~JCe, zda v nové zemi s minimálním příjmem vůbec pře­
ZIJI, m?žná ~.rý udělali }ediné rozhodnutí, jakého byli
sch~pn1. Svnaz~~ se obnovit vztah k rodině, a když se jeho
nove firme dardo, doma byli na jeho úspěch hrdí. Pro něj
to znamenalo jejich omluvu za dávné události.
T~n:' dokázal poděkovat své rodině a považovat ji za
zdroJ Sily, kterou v sobě objevil. Jeho cesta od zavržení přes
·aký na nás má náš kmen. George trochu ožil. Zpočátku
~sem měla za to, že ho probrala káva, ale když jsem hovoři­
~a 0 tom, jaký vliv má na naše biologické ustrojení vše,
čemu jsme byli vystaveni v dětství, George poznamenal:
Chcete snad tvrdit, že všechno, co mi moji rodiče řekli, je
;ořád v mém těle?" Měl sarkastický tón, ale to téma se ho
očividně nějakým způsobem dotklo.
Odpověděla jsem, že jeho en ergie bezpochyby obsahuje
mnohé z toho, co mu jeho rodiče kdy řekli, byť ne
všechno. ,;vybavujete si například, jak se vaši rodiče stavěli
k stárnutí?" zeptala jsem se. George krátce předtím oslavil
šedesátiny.
Všichni účastníci semináře čekali se zatajeným dechem
na jeho odpověd'. J akrnile si George uvědomil, že se s.tal
středem pozornosti, začal se chovat jako dítě a byl vel~ce
nesvůj. "Já nevím," odpověděl. "Nikdy jsem o tom nepre-
mýšlel."

136 137
Sedm po svátnýc!t pravd První čakra: k m enová síla
 "Tak 0 tom přemýšlejte teď, " řekl a jsem a otázk aby někd o něco pochopil tak rychle a důkl ad n ě
rTl to ho,
kovala. J eho žena byla j ako na jehlách a už se ch s~ Zopa,
v • • v •
J<e G orge, kdyz s1 uvědomll, ze Sl vždycky myslel, ze •
p hl ' dJ . . y a1a Od . J<o e , . G
v ·
pově d ě t za neJ. o e a JSem na m s výrazem, kte , v , ' p usl, zes ta' rno ut v šedesatt. v eorge si od chvíle • kdy zač a1
·
"Ať vás to am nenapa ne.
d " Ukl "d ·1
1 m a se.
ry nkai· · rTl, ů. v nitřní smysl pro vek a nenechal se nadále ovládat
cnt sv ~ v • kd .
"N evím, co mám říct. Rod iče m i vždycky říkali ab i spolecnostJ o tom , y Je člověk stary' uz·1- ,
představ arn , va
tvrdě pracoval a spořil, protože ve stáří se o sebe budu Ych života.
, "
set postarat sam.
m~

A kdy hodláte zestárno ut?" zeptala J·sem se · George ť

" Č EST
otázce nerozuměl, a tak jsem to zkusila jinými slovy. Kde
vaši rodiče zestárli?" " Y en drží pohromadě nejen vě rnost, ale také čest. Kód cti
"Když jim bylo šedesát, pochopitelně. " ~dého kmene je spoj ením náboženských a etnických tra-
kaz v ' kl d k , kř .. ,
"Takže vy j ste se rozhodl, že zestárnete, až vám bud e se,
v . a rituálů . Napn a ta ovy est a Jma kmenová po-
desát," poznamenalajsem. ~~~nání energeticky spojují nové příslušníky s duchovní
"V šedesáti j e každý starý," řekl George. "Tak už to v ži- z;ou skupiny. Pocit cti nás naplňuje silou, spojuje nás s po-
votě chodí. V šedesáti taky chodíme do důchodu, protož ~evnírni a etnickými příbuznými a učí nás, j aký má vý-
už j sme staří." e znam, držíme-li své slovo a j ednáme čestně .
Kolem jeho poznámek se rozpoutala diskuse. Geor e Ačkoli čest nebývá obvykle považována za součást zdra-
byl podle vlastních slov odjakživa přesvědčen, že stá~í ví zjistila jsem, že může patřit mezi ty nejdůležitější fak-
začíná v šedesáti, protože jeho rodi če - kteří se nedoži- to'ry a vyrovnat se v tomto ohledu lásce. Pocit cti dodává
li ani sedmdesátky - v něm tuto info rmaci n eustále po- velice silnou a pozitivní energii našemu duchovnímu
tvrzovali. a biologickému systému , imu nitnímu systému, kostem
Mluvili jsme o tom, co to znamená vym anit se ze vzorce a nohám. Bez cti je velm i obtížné, ne-li nemožné, aby se
přesvědčení, který nem á žádnou p latnost, ale nadále má jedinec hájil s hrdostí a důstojně, protože postrádá základ
nad námi "moc". K všeobecnému překvapení se George pro své chování a rozhodování a nemůže důvěřovat sobě
této předs tavy okamžitě chopil, j ako kdyby dostal novou ani ostatním .
hračku . "Chcete říct, že když se vymaním z vlivu nějaké Pocit cti j e součást toh o, co kmen učí své přísluš níky
myšlenky, ne bude už mít v m ém životě žádné slovo?" 0 základním kmenovém rituálu manželství. Jistá žena, kte-
Vrcholný okamžik nastal, když George po hléd l na man- rá byla posledním členem rodiny, to popisuje takto: "Když
želku a řekl: "J á už nechci být starý. Co ty?" J eho žena se otec umíral, řekl mi, abych mu slíbila, že budu mít dítě.
začala smát a plakat zároveň- podobně j ako ostatní účast­ Odpověděla j sem , že jsem nenašla muže, kterého bych si
níci semináře. Pořád nedokážu pochopí t, j ak je m ožné, že chtě la vzít. J eho posledn í slova byla: ,Vdej se za kohokoli,
prodělal tak bleskovou změnu. Málokdy j sem byla svěd- hlavně abys udržela rodinu.'"

138 První ča kr a: k m enová s íla 139

Sed m p os v á tn ýc h pravd
 Způsob, jak se k sobě chovají m an želé, učf eti , ěla strážného, který dává ~ozor na něj a všechny Jeho
dardy da1si ." generaci.. c·IZOI ozstvJ v , •
Je zakázá no· cke ,Stan, 3fld . U ž jsem to nechte\ poslouchat," poznam
• km k v, . 1 v ' starš p·r su. " . . • . ena1
ene, ten CIZO ozstvf spáchají, však d , 1., r ,
. 11 0
č•rt ale najednou JSC~ .s1vzpomnel,Jak mi babička kdysi
v ,
slusmc1
tem svolení překračovat toto pravid lo, až budo avaJ I dě, Sarrt• "čl 0 tom , že muJ andě l na mě pořád dává poz
. d. k , u dospěJ 1' ráv a v • or.
Otec podporuJe ro mu; otec, tery se vzdá své od • '1'/P . .sem na to zapomnel, dokud m1 to ta žena nepii-
nosti, však zanechává ve svých dětech velm i pokr Pověd, počiSta J "
' . . a o d povevd n osti.. Lidé se učí ž 0 Uceny' roně\a. , .
vyznam povmnosti P0 rávě vezl zas1lku drog, ale tentokrát ho pronásle-
k ostatmm , h , d.v k ' e se rnair p
Sarn ocit, · h o andve l d'1va, ' co dvl'
c ovat s uc to u ; ro 1ce, teří si navzájem J že se JC e a. "Ten den jsem
1
jevujf úctu, však vychovávají děti, z n ichž vyrosto u ~epr~, dova P . k ·
·enom na to,Ja po smrti vysvet 1m, c1m se živím."
v l' v·

v1, dospevl'1. B ez m ora' lky Ja . k o za' kl a d u cestné

v ho j edná CUctJ,
, mysle1rvé J v životě uc1t1 , .1 , ze
v , bl' k
ma pro em, s terým se nedo-
z etJ ospevJ1,
O . , d v' d ' k tenv, nem o h ou žít vyrovnan - v·11J vy, pop S l" d' l'h l
ruStaJl ořádat. " pousta 1 1 na me spo e a a kvůli peně-
v
,v
, b,
M uSite h . d, j v y ZIVOt. kaze vyp .. . k v, Od
yt se opm at s ovo a dodrzet je _ ať ·i , o N emohl jsem Jim Je n ta nct: , e dneška bude
cVIovevk u ne b o so be. v M us1te ' b yt , se11opni věřit si J ab nernu zUJTl· , , v , l d . dv \
v hno J"inak, panove, protoze nas s e UJOU an e é a my si
. v d k v· , , . ' yste vsec h, , B 1.
m o hl 1 neco o oncJt, a c t1 t sve povm nosti. Když si nev··-
v
· a nemůžeme roz azet. y 1 to vsechno drsní ehla-
. h · v h , en, to S nll11 v . , • "
te, všJe m a vsec no vam bude připadat dočasné a křehk' .I aja·, n evědel , Jak z te Sl tuace vycouvat.
protože právě takoví připadáte sami sobě. J eden m už r e, p Jedno u v noci n edlouho po onom rozhlasovém pořadu
hlásil:, "Nechci, žít j~kov m.oji rodiče, kteří si vždycky l~a~i~ Sam vybou ral, a utrpěl vážná zranění nohou a spodní
ale m am ~kovy p ocit, ze JSem to po nich nějakým způso­ ~: · ad Jeho zaměstnanci" ho ujišťovali, že budou v čin-
casu z . "
bem zděd1l. J e docela možné že se za urči ty'ch ok 1 nosti pokračovat, ale, Sav~ chápa! ~~hvodu j:~o ~~íležitost
' o ností
budu chovat stejně." Nedostatek osobní cti se šíř '1 za 1 · rněnit svůj život. Lekan mu sdehh, ze vylecem Jeho no-
1ran1-
ce vlastního kmene a zasah uje do společnosti. ~ou bude dlouhý a pomalý proces a že se po zbytek života
bude pravděpodobně potýkat s chronickou bolestí. Sam
Muže jmén em Sam jsem poznala na semináři, kde otevře­ začal číst kni hy o léčení - a o andělech.
ně vyprávěl svůj životní příběh. Vyrůstal v chudobě bez Měl j sem pocit, že se uzdravím, když si slíbím, že se
o tc:. Měl silno u potřebu být vůdcem, byť se jednalo ne~rátím na u lici. Společníkům jsem řekl, že už to vypětí
o vudce par ty, což byl j eh o způsob, jak v nímat pocit cti. dál nevyd ržím, a oni mi bůhvíproč věřili. Nejspíš se chtěli
Jako dealer drog si vydělával téměř 75 000 dolarů ty'd v rozdělit o můj podíl, ale to mi bylo jedno. J akmile to šlo,
M vl ne.
e své "zaměstnance", kteří mu za obrovské částky peněz odstěhoval jsem se a začal nový život."
p om áhali s o bcho dy. N ako nec se Sam začal stýkat se skupinou mladých lidí,
Jed~ou s~. Sam zapnul v autě r ádio, a právě když chtěl kteří se po večerech scházeli v místní pobočce YMCA
preladJt n a J m o u stanici, nějaká žen a začala mluvit o exis- (Křesťanské sdružení mladých mužů). Začal jim všemožně
te nci andělů. Mimo j iné řekla, že každý člověk má svého pomáhat , aby se vyhnuli způsobu života, který sám vedl

140 14 1
Sedm po s vátný ch pravd Prvn í čak r a: kmenová síla
 dříve. "Ve srovnání s tehdejšími přfjmy ted' vyděl, , členům rodiny , v.., obraně .nebo odplatě · Je ne-
11 írn
kate!, ale na tom neza' I ez1. "' Sl. s málem. A.avalll
"' Vystac1m k . , Pa- astat , .rustavovat ostatm cleny rodmy riziku kvůli b
'vne ·, . , , oso -
ti ml~.dí z:č~ou vryr~v~t, co by chtěl~ v životě doká~;: ~i 5pra spěchu; Je nespravne neuposlechnout pvr'lk
, u pro .., azu
kámJim zeJe mozne vsechno, protoze vím z"e t . ' tl- o101 .. e nesprávné pomáhat nekomu, koho kmen pova-
' . . . ' OJe ,,,."ene, hJ ozbu. Pn "'k az ned"el at rod.mev h anbu má obro ký
da. Mluvím s mm1 dokonce o tom,Jakje důležité Prav. rv··
.~ r ~
"l ., b" . . . , aby by)· žuJe "echny členy rodiny.
hrdí na to, co de aJI, a o cas Sl s mm1 povídám 0 · .. I
r na vs
" ka . d , ., . " JeJich an v 1" tliže se přísluš níku kmene podaří dosáhnout něčeho,
dělech. Ta dec m1 avajl poc1t, ze můj život má -
Takový pocitjsem nikdy předtím neměl a musím --~lllysJ. Jes , ro ostatní cenu, ostatní příslušníci automaticky
mi ho nedo kaza ' Ia navod1t "' d na' z d rog, které jsem n ct ' že
· za ,
co, ma ., penergen·c kou o d menu . Je ce lkem bvezné,
v " v
že někte-
, ..,. .., , . k' . b, Ptoda sdtlejl"
, ", lušník kmene "tyje ze Sl y · 'l " ··
Jme ' h o příslušníka, ktery'
vaI. Poprve v z1vote v1m, Ja e to je, yt čistý do hlo - ry prtS . . N . ,
duše a být hrdý na to, kdo jsem." Stal se "vůdcem" úub~
v
tavil na veřeJnostL " aJmene nezáleží," říkáme ob-
.. , d" h k , . . pine se pros v š .. h .
jJne party: v etec , s terymi pracuje, se snaží prob . " Jrnéno v sobe ov ern nese energii rdostl nebo hanby,
cas. k p , km

pocit · oso bm' ct1.· udit v' v,

, chází z nas1prvm ca ry. orusem
v
enové sprave-
ktera vy h o b.
Sam dodnes kulhá, ale chodí, a žertem poznamen ' -. sti rnůže na dru o u stranu zpuso 1t ztrátu energie _
"V z1vote
v · " b
y mev nenapadl o, ze v b u d u kráče t zpříma ava · dlnoé rníry, že s1. d otycny v
c ove"k rnuze
, "l v o
trva1e pnpadat
v·
"ne-
• b

h em I1p, , kd yz" b u d u k u lhat. " ] este

v v
p orav 'd
mívá čas odrnno-
do t .., ně ny"' a Jeno1n
.
s ve lkým1. ob t1zem1 , v
ude navazovat
zakore . . .
..
v

vztahy s ostatními 1:~~:

·1 ' b I
Sl ne o esu, a e
· I k "·
z1votu se staví s nekonečno u rad - casu
v· , .
. . , k "d ' h ký , OStJ. j e J(rnen obvykle ven , ze eXIstuje nepký "hdsky logický"
msp1racJ pro az e o, s m se setka, a vyzařuj e z ně· seb _
' t. ~, k tera' vych az1
uc ' ' z opravdove, 1,as ky k zivotu. v J
Nepoch e_ o d proč se věci děj í tak, j ak se dějí. Taková přesvědčení
duvo ,
bUJI o tom, že k jeho vyléčení přispělo, že objevil srn ~I z ůsobují velké trápení. Někteří lidé tráví bezvýsledně řadu
svého života. y l:t tírn, že se snaží přijít na "důvod", proč museli vytrpět bo-
lestivé události; nepřijdou-li na uspokojivé vysvětlení, žijí
nakonec jako v mlze- ne mohou se pohnout dopředu, a zá-
SPRAVEDL NOST roveň nedokážou zapomen ou t na minulost. Třebaže kme-
Naše kmeny nás seznamují s pojmem spravedlnosti: ob- nový zákon je n ezbytný k zachování společenského řádu,
vykle se jedná o pravidla "oko za oko", nebo "č iň ostatním v žádném případě neodráží uv ažování nebes. Symbolické
co chceš, aby ostatní činili tobě", či zákon karmy: Kď0 pojetí svátosti křtu poskytuje možnost duchovní cesty z pasti
s č'1m zac IlaZI, ' také schází." Kmenová spravedlnost
, , tlm " za- lidské spravedlnosti do zákonitostí boží logiky. Dokážeme-li
chov~~á společe~ský ~ád a lze j i shrnout zhruba takto: je pochopit, že naše kmenová situ ace j e "zařízená" tak, aby
~ poradku, koname-h odplatu za škodlivé, bezdůvodné podporovala duchovní vývoj, nikoli fyzické pohodlí, může­
cmy;_J~ v pořádku, děláme-li vše potřebné, abychom me chápat bo lestivé události jako n ezbytné kroky k osobní-
ochramh sebe a svou rodinu; je v pořádku, pomáháme-li mu vývoji spíše než jako trest za n aše činy.

142 První čakra: kmenová síla 143

Sed m posvátných pravd
 Pokud kmenová spravedlnost brání našemu d .k okamžitě celý ztuhl a začal se chovat rezervova ě
patrl ·, , b . n ·
mu vývoji, potřebujeme se vymanit z jejího vliv~chovní,
v , •
, srdecne. a mt 1UJlCl
te ytostt změnil v odtaz".t'h
ž se z v. • 1 e o
osobm' si'I u vo lby. "T' v, k
1ento u' k o I patn tem
v
nejtěžší na na··
St ~d:' ce uvědomila JSem s1, ze JSem překročila nebezpeč­
souvisejí s první čakrou, protože obvykle vyžadu~' kt~ré e~z•O ' ..
hrantcl.
ké odloučení od rodiny nebo skupiny lidí s n · ~~ fyztc, n°0 rné části světa musíte být připravena bránit se," od-
• trntž ·
svázáni. Jsme o~děl Patrik, čí~žv m~l na ~ysli,vl_:~ý konflikt v Sever-
P ku Qkamztte m1 bylo Jasne, ze jeho energie se ty'ká
0 írn Irs nikoh. . J " "
sebeobrany. " sem presvedcena 0 tom, že
v

Patrik, velice pohledný muž, přišel najeden z mých .

nářů. Začal flirtovat s každou ženou, která se k n" semt, a~ese, oiení s vojenskou organizací je příčinou toho, že se
ernu p·· · k'e bo1estl, · " "re kla JSem.
blížila. Každému, kdo se s ním setkal, připadal žoviál , rt-
vase sp J
kážete zbavit•
ch romc · "Podle
.ko l e' kV
p racova 1Ja nedo názoru mustte , b d' omezit . , b
ar na po h otovosti nt,sr-
o
v,
cl ecny vv,
a nezny. , u sve puso ení v této sku-
meh 0 , "k , ky"
tO byI SkveVI'y vypravec; vv kd yzv vyprave' · vlh.lStorky ze'a".navíc v " ·
... nebo s 111 prerus1t ves ere sty .
· , ,v ky
d os Iova h ypnouzova1 ostatm ucastní . Málokdo si ov" '
Ztvota p!O~ěkteré věci jsou možné,jiné ne," odpověděl. "Člověk
všiml, že Patrik trpí chronickými bolestmi n ohou a s seO: " • ve uniknout před mocí dějin, ať by si to přál sebevíc
nen1UZ , " . , " , .
v, . d N d I dv
v I " d ,v podn, , J·ednoduche zm emt dany stav vec1. Pomsta plodí
castt za . evy rze se et ce ou pre nasku a každou ch , . A nem
• 'h p v· h
se museI postavit a prota n out. n c UZl lehce napadal
0 • Vlh další pomstu; jednou to jsou moje nohy, příště jejich. Je to
Všichni předpokládali , že Patrik je stejně bezstaros~n' ..' lenství, ale když se v tom vezete, nemůžete vystoupit."
Chvíli jsme seděli mlčky a nakonec Patrik řekl: "Musím
51
v soukromí jako na veřejnosti, ačkoli pocházel ze Severn _Y-
1
ho Irska, pověstného nekonečnými náboženským· k ., Už jsme si toho řekli dost." Myslela jsem, že chce ode-
. . I on- Jit. d v 1 . ,v . , v h .kd
fltkty a ekonomtckými potížemi , a na pohotovosti pravdě- ., d stolu ale on o ese ze semmare, aJa uz o m , y ne-
Jit o '
podobně viděl spoustu obětí pouličního n ásilí. viděla.
Jed"nou ráno u snídaně mě Patrik požádal,jestli bych mu Nevím, j estli byl Patrik někdy nucen vzít jinému člově-
neudelal.a hodnocení. Bylo na něm znát, že je v rozpacích. ku život, ale jsem přesvědčená, že příčinou jeho potíží
Zeptala JSem se ho na věk, a když jsem se ocitla ve stavu nohama bylo břímě jeho dvojího života. Nedokázal se
5
kte:>' umož~uje přijímat vjemy, zeptal se nervózně: "Tak odpoutat od svého "vojenského kmene" nehledě na zdra-
kolik toho vrdíte?" Okamžitěj·sem získala VJ.em , z"e poUSOb'I votní potíže a konflikt mezi pocitem osobní spravedlnosti
, " .
v armade a silnou bolestí v nohou trpí od té doby kd b 1 a ovzduším spravedlivé pomsty, které ho obklopovalo.
" lv . " 'YY
surove zt ucen natohk, ze málem utrpěl trvalé poranění
nohou. Základní ponaučení první čakry spočívá v tom, že jediná
~P~oč má~ dojem, že žijete dvojí život _ napůl v ar- opravdová spravedlnost je určená Bohem. Tuto hlubokou
made .a napul v nemocnici? Jste členem nějaké voje nské pravdu jsem pochopila, když jsem prováděla hodnocení
orgamzace?" ženy v pokročilém stadiu rakoviny. Když jsem od ní přijí-

144
První čakra: kmenová síla 145
Sedm posvátnýc h pravd
 mala vjemy, uvid ěla j sem obraz ukřižování. Neměl .. ,
1s ·ejich rozhodnutím n ic dělat. J ako vyrovnání mu
.. d
· ., na' bozens tv'1m , aI e sp1s s j ejím Zadno
souvislost s JeJim
, v k '" k
v 'V

Pocl
. u
ten-.
n.e~~~ čá~tku odpov_ídající, 35 000 dol~rů nebo všechny ak-
v t.
utrpení z JI ass e z usenos 1 -mezností vyle'" v
··• n.ab .. h společnost!, kte re byly prakt1cky bezcenné.
' cení z n
prosté zrady. a- cieJeJIC eny' Erik odešel z kanceláře a zamířil domuo
o hrom
Když jsem přemýšl e la nad význam em onoho ob
v v ' . •
• • 1do domu, rekl manzelce: "Mus1m tl něco říct "
J{dyz vese , . , ,
uvědomila j sem si, že jidášská zkušenost představu _raz u, •• ho přerušila slovy: "Ja tl mus1m taky něco říct. Chci
., , v, ,
chetyp. JeJI vyznam spoc1va v tom, ze 11dské uv .. ,
v . Je ar-
n.acez ést. Seznámilajsem se s někýmjiným."
, v azovaní se roZV dl. v· h . v·
a spravedlnost nas nakonec vzdycky zradí a že není v ., den se se mnou rozve 1vs1c m tn partneři ," řekl mi
Ten d ., , d vl
moci změnit události svého života a uspořádat je tak n_as,
v •
~· Bylo to tak z rcUJICl, ze JSem ospe k závěru, že člo-
Enk-"
bych om s1· to pre v ds tavov~ 1·1. J 1.d ass
,v k'a z k usenost nám říká
•Jak v · .
o zve takhle zamotat z1vot Jenom samo nebe ačkol ·1
v

"ku rnu '

že j e chyba spo léhat na lidsko u spravedlnost a že , ' ~e nevěřící. Večer jsem se modlil k Bohu: ,Jestli v tom máš
. b v k'e, m.ko1.1 l.d
věřit ozs 1 ske' autonte. . v ]d e o to důvVmatne
v Jsern tak se mnou m 1uv. Udvl' e am, co m1. vreknes.
v '

v 'v v • v'd' b v k '

tomu, ze nas z1vot n 1 " ozs a sprave nost", tře baže ..
dl
nev1·a-1me. M us1me ' se snaz1t,
v·
ab yc h om nezahořkli nebJl
ne lpěli na roli oběti, když nás někdo zradí nebo nem o.
me dosáhnout toho, po čem toužíme -podobně ·ak
žena, která dostala rakovinu v důsledku zkušenosti z;ad
Musíme věřit tom u, že jsme se nestali obětí a že nám ta~
bolestivá zkušenost umožňuje zjistit, kam jsme upřeli
svou víru. Erikův příběh je klasickou ukázkou právě ta-
kové příležitosti.
S Erikem jsem se seznámila na jednom semináři v Belo-i. b.l.
Celý seminář odseděl bez jediného slova a po jeho skonče-
ní oznámil, že mě odveze do Amsterdamu. Byla jsem una-
vená a ospalá, ale sotva jsm e vyjeli, prohlásil: "Ted' vám
o sobě všechno řeknu, jestli dovolíte. " Ta představa se mi
ani v nejm enším nezamlouvala. "Tak dobře, poslouchám,"
vzdychla jsem - a dodnes jsem za jeho naléhání vděčná.
O deset let dříve se Erikovi zhroutil celý život. Jeho dva
o bchodní partneři mu oznámili, že už s ním nechtějí spo-
lupracovat. Vzhledem k tomu, že byli dva proti jednomu,
' erovat pr~ noc se mi zdálo, že j edu ve strašné vánici autem přes
Silnice byly zledovatělé, a já měl co dělat, abych nesjel
0 AlPY· .
• krajnici. V Jednu c hVl'1.1 se m1. auto ma'1em vymklo z ru-
UZe- 5
pre J·a' myslel že se zřítím do hlubin, ale nakonec se mi
kou a ' . .
0
dařilo dostat přes vrchol hory. Jakmile JSem byl na druhé
po • vánice zmizela, svítilo slunce a silnice byla suchá
strane,
a bezpečná. Zanedlouho jsem dojel k malé chaloupce.
V okrtě pro mě byla zapálená svíčka a na stole teplé jídlo.
Po tom snu jsem se rozhodl přijmout nabídku mých
artnerů a vzal jsem si všechny akcie té bezcenné společ­
~osti _protože vyráběla krmení pro kočky a já v tom snu
·el v jaguáru. Partnery mé rozhodnutí potěšilo, protože si
Jmysleli, že právě ušetřili 35 000 dolarů. Nějakjsem věděl,
že přijetím jejich nabídky musím své partnery i manželku
nechat odejít bez hněvu. Musel jsem se s nimi všemi roz-
loučit, i když jako ironií osudu si právě oni mysleli, že se
zbavili mě. Krátce nato se mi naskytlo několik možností
jak té jejich společnosti pomoci z potíží, a jak sen předpo­
věděl, první měsíce byly krušné. Věděl jsem však, že to
zvládnu, a takj sem vytrval.

146
Sedm po svátných pravd První čakra: kmenová síla 147
 Dnes vlastním jednu z nejúspěš n ějš ích spoJ ·ce všechna požehnání, kterých se vám dostalo od
·
v Belgii a většmu sve' ho času travtm ' ' po d ntkáním.
· cčnostr
z \fyjrTlenUJ
1. šť rod"JO y.
• , , v v k
·sem se ožeml a mam uzas nou zenu, tcra mi j e 0 novu , • . .
J k V
v. ě . Pravct va kud máte vlastní rod mu, vyjmenujte vlastnosti, které by-
vou životní partne r ' OU. z tvot JSe m neočekávaJ 0.. S. po di aby se od vás naučily vaše děti.
z toho, co ted, d eVl'am - t e n p Ia' n mo hl znat , Jenom
· B ontc ste rá '
kn enové trad ·tce a ntua
· ' Iy u d rzujete
"" · pro sebe a svou
, d vk .. B h
Ka ždé ráno se modl trn a e UJI o u za to, ze mě odd .·
v Uh 9. J(te~é ' ,
od dřívějšího ztvota,
v•
protoze v '
sam byc h neměl dost odv ČhJ rod•nu. é I .b
.". které krnenov v astnostt yste v sobě rádt posílili
poptste,
na co, abych ty tři lidi nech al jít. Když dnes potkám th~ 1O. I.
""'k' ·· B oh v· ,
kteříjso u na dne, n amJtm:, u p n vas stOJ I, nemáte
v ., ldt, arO zvin u t.
, b
čeho bát. Vtm to ezpecne.
.., v '" se

Všechny tyto případy představují si tuace, v nichž muže

Poznat posvátnou pravdu Vše je jedno. Duchovní síla obrne
". sa.
žená v sefíře Sechína a svátosti křtu se spojuje s ener ií
pos ky t Iy "mtuici
".
kmenové cakry, aby nam
, spo Iecne
v ". . g
První
čakry", pomohly nám žít jed en s druhým čes tně a překonat
vše, co se příčí pravdě Vše je jedno. V další fázi našeho Vývo.
je budeme zkoumat témata druhé čakry a posvátnou prav.
du Ctěte jeden druhého.

Otázky pro vlastní z koumání

1. Jaké vzorce přesvědčení j ste zdědili po rodičích?
2. o kterých z těchto vzorcu přesvědčení, které stále ovlivň ují
vaše myšlení, mužete říci, že už neplatí?
3. J ste pověrčiví? Které pověry mají větší moc než vaše schop-
nost logického myšlení?
4. M áte nějaký osobní kód cti? Jaký?
S. Zpronevěřil i j ste se někdy svému smyslu pro čest? Pokud
ano, ud ělali jste něco pro to, abyste zjednali nápravu?
6. Máte nějaké nevyřešené záležitosti s členy vaší rod iny? Po-
kud ano, vyjmenujte si duvody, které vám brání rodinné
vztahy urovnat.

148 Sedm posvátných p r avd Prvn í čakra: kmenová sí la 149

 . tvím této čakry spojen y s naším energetickým po-
ředn i C ,
stfJl a fyzickým tel,e m. Nemo~1, ktere maJI svůj původ
v • , .,

le energe tickem .centru , JSOu vyvolány strachem u

~w
Kapit o l a druhá " , kontroly. Rakov ma prostaty nebo vaječnfků, chro-
ztraty d ' v , · d kyvl' a artnt · 1·da patří mezi
_ , bolest spo m casu za a c 1ký
Druhá čakra: rJicka
bezn
•
,
•• é zdravo tm pouze.
,v
v
K
, ,v
·
energe ttc m poruch ám druhé
. k .
atří rnenst ruacm pottze, Ja o JSou návaly horka

sna vztahu cakrY P

a dep . ,
. , ,d
o
v;
dv l
rese. Bemgm na ory v e ozm stene vznikaj
d
nevyuž 1te tvurci energte ru e ca
• h' kry
v v ,

v
í násled-
v
a smeřování ži-
v

kefil í energie do nepers pektiv ních zaměstnání či vztahů .

..,otn v , • E , .
S mbolické/percepcm spoJem: nergte této čakry nám
;žňuje vytvořit si pocit osobní identity a ochranných
Druhá čakraje čakra partner ství. Její eneroi e začína' VI·bro~ u~chických h ranic. Zároveň s tím, jak si neustále ověřuje ­
p ~svou osobní sílu ve vztahu k vnějšímu světu a jeho fy-
~:>·

vat a projevovat se zhruba v sedmi letech. V tomto věku

O: ky lákavým silám - sexu,. penězů m, návykovým látkám
děti začínají stýkat s ostatní mi dětmi a dospělými nezávis~ d h, cakry zd ravého fyzic-
Ieji na rodičíc h a mimo domác í prostředí. Prostře dnictví~
ZIC v

ostatním lidem - , energt e ru e

těchto prvních kontaktů se začínají individ ualizov at, tvont ~- ~ého ega nám umožňuje jednat se světem, aniž musíme
rodat" sami sebe; je to energie soběstačnosti, instinkt,
si vztahy a zkoum at vlastní schopn ost volby. S druhou čak~ "p v v • v v v ...,."

rou se energie mění od posluš nosti kmeno vé autoritě k ob~
jevová ní jiných vztahů, které uspoko jují osobní , fyzické
potřeby. Druhá, stále ještě nižší čakra je mocná síla obsa~
hující energii, která nás vede k tomu, abycho m si vytváře li
vztah k vnějším silám.
Umístění: spodní část bři cha a oblast pupku .
Energetické spojení s.fyzickým tělem: pohlav ní orgány, tlust'e
strevo, spodní část páteře, pánev, oblast kyčlí, slepé střevo
v
který nárn umozn uje ve svete prez1t.
Spojení seflr/svátostí: Druhá čakra je spojená se sefírou Je-
sod, která představuj e falus, mužsk ou rozmno žovací ener-
gii. Čakra partne rství rovněž obsahu je energii "smlouvy".
Tato plodivá energi e je jak biologi cká, tak duchov ní: touží-
me zplodit děti a dát našim tvůrčím myšlen kám fyzickou
podobu, což je velice důležité pro naše fyzické a duchov ní
zdraví. Svátos t přijímání odpov ídá energi i této čakry

a močový měchýř. a symbol izuje svazky, které vytváří me s ostatní mi lidmi.

Energetické spojení s emocionálním/mentálním tělem: Tato Řadu podob přijímání symbo lizuje "sdílen í chleba".

č~kr: so_uzní s naší potřebou vztahů s jiným i lidmi a do jis- Prvotní strachy: Strach ze ztráty kontro ly nebo z toho, že
t~ mtry I s potřebou řídit dynam iku našeho fyzické ho oko~ nás ovládá někdo jiný, prostřednictvím převažující síly
~~-- Vše~hn y. připoutanosti, kterým i ovládá me své vnější událostí nebo stavů, jako jsou závislost, znásilnění, zrada,
Zivoty, Jako Je autorita, ostatní lidé nebo peníze , jsou pro- impoten ce, finanční ztráta, opuštění životn ím partne rem

150 vztahů
151
Sedm posvá tných pravd Druhá čakra: síla
 nebo spolupracovníky. Patří sem také strach z 'vy'znamu těchto protikladů je klíčem kpra'c' ,
c Ztráty _ hopent . 1 s te-
fyzického těla. st)y poc druhé čakry. En~r~e sefí~ Jes?d a svátosti přijímání se
Prvotní st1y: Schopnost a vytrvalost přežít finan v v rrta%·í těmito duálm~:ll energtemJ druhé čakry, aby zajisti-
. h , . . . k cne a fy 5
zicky brámt a c ramt se; mstm t, ktery' nám vík , , spo! ~ obě bude me pntahovatvztahy, které nám pomohou
' . n a b0 .. ze k s z , , v , p .kl
nebo uteč"; schopnost nskovat; schopnost vzpa " Jllj Iy, ebe sama. nama rceni " rotl ady se přitahuií"
vl o d' . o • k matovats znat s v• v · l Se Ob'~eVl'" ., ~
ze ztráty cenu ro my, partneru, majet u, zaměstná . e pO . vák pnpraven, UClte pOtvrZUJI, že ener-
ll! neb0 e-lt z d'"
peněz; seh opnost vzbount se a zaclt nový život· a"J 'ící v poza 1 zaJlStUje, kd y a kde potkáme určité
v• V' "V, •

d , , v· • b , , , a schop, uiepracUJ D uc h ovni, u'ko ldruhé čakry spočí-

vždy"v pravy, cas.
v•
~- .
v
nost c1 na ani cm1t oso ni a pracovni rozhodnutí.
Posvátná pravda: Posvátná pravda obsažená v druhé hd•- a abychom se naučili vědomě jednat s ostatními·
v •
, v tom, ·
zní Ctěte jeden dmhého. Tato pravda se týká našich v;akr; va •. vazky s lidmi, kteří podporují náš vývoj, a vzdát se
, · -d · v h r: v. tahu tvont s o b , ,
s ostatnimi 11 mi a vsec 10rem Zivota. Každý vztah ať v, • které našemu m stu ram.
v. , b do v , , d I , pn, vztahU,
• d chápe energu .. d ru h e' ca v k ry Ja
· k o za'kon příčiny a ná-
Iez1tostny ne o uverny, nam z u c 1ovního hlediska Ve a , , ·
máhá k tomu, abychom byli více uvědomělí. Některé v po,
v
k (každá akce vyvo 1ava stejnou, a1e opacnou reakci)
sled u .( b' , v d v
hy jsou nutně bolestivé, protože poznávat sebe zta-
v v v·
'kon přitažlivosti opacne na 1te pre mety se pntahují).
, d ky , v k sama a za o 'k ., v
a v1astni ne ostat . nem vec, terou obvykle koná Z hlediska vzta~~ tyt~ ~a- ~ny z~a~enaJ~,- ze_ vysíl!me
s nadšením. Na taková setkání musíme být často duchovrn~ orce energie pntahUjlCl hdt, kten JSOU nejakým zpuso-
-
"nastaveni . ~ vz m našimi protiklady a mohou nás něčemu naučit. Nic se
be dě'e náhodou; před každým vztahem, který jsme kdy
Archetypální energie sefíry J esod, svátosti přijímání a fy-
ne J v . cl v .. k .
zické energie druhé čakry symbolizuií ořili, jsme otevre 11 vere energn , terou JSme vytváře-
:; skutečnost, zve VZta-
hy jsou v podstatě duchovními posly. Přinášejí do našich fpíky této skute~nosti ~e po:n~ní_ duali~~u dru,hé č:kry
životů - a my do jejich- objevy o našich silách a slabos- k lahodné; čím vice uvedomelymi se stavame, tlm vede-
ta .. d h ' v kry
tech. Každé spojení- ať už se jedná o vztahy v rodině a za- v " mu·zveme používat energu
meJI •
ru e ca .
městnání či v rámci veřejné nebo politické činnosti_ má
svou duchovní hodnotu a pomáhá našemu individuální-
SCHOPNOST VOLBY
mu růstu. Symbolickou hodnotu svých vztahů uvidíme
snadněji, zbavíme-li se nutkání soudit, co a kdo má jakou Energie druhé čakry nám pomáhá pov_zné~t se nad ~olek:
cen~, bu~e~e-li respektovat dotyčnou osobu a úkol, je- tivní energii kmene. Možnost volby Je dtlern protikladu
rnuz se venuJerne. a dualita druhé čakry nás n eustále vyzývá k tornu, abychom
En~rgie druhé čakry v sobě obsahuje dualitu. J ednotná činili rozhodnutí ve světě protilehlých stran, vzorců pozi-
energte první čakry, představovaná kmenovou myslí, se tivní a negativní energie. Každé naše rozhodnutí přispívá
~ druh~ čav~~ d~lí na polarity. Toto rozdělení sil bylo ozna- jemným proudem energie do našeho vesmíru, který rea-
ceno ruzne: Jin.ZJang, anirna/animus, muž/žena, slunce/luna. guje na vliv lidského vědomí.

152 Druhá čakra: síla vztahů 153

Sedm posvátných pravd
 Vládnout schopností volby se všemi J·eiít · • ého partnera pro manželství? To pravé místo na
. ... . ;.~ nt tvur"· .
a duchovními aspekty predstavuje základ lidské z k . . c11llt
~ ~ ~ ·~ llsenost·
foh~/~:koncčným hledáním toho pravého rozhodnutí
od o bu svém u strachu z neustálé změny, kterou JC
v
Všechna d uch ovnt ucem nas maJI podnítit k t '· zertl1·
. vd .1. v seh opnost cmit v· omu aby
rozhodnutí .' ' da , Hledáme-1·1 ono h o Je
'váme P · d.me' ho cvloveka nebo včel
chom st uve om1 1, ze v

ktera~ promenuje v v •
nas~v d
uc h v h motu, naše slova v .... JC sfla' ··vot sarn· v , kl"d
ě cny 1 , l as' k u a zd rav1, , zříkáme se'
zt , árn přineso u v
~ b Cll1y. VoJ
skutečnější síly, která leží "za našima očima, m-
. v 0
ba Je proces tvorem se e sama. , ktere
..,.,nohern d b v , d ,
Naše rozhodnutí vnášejí našeho ducha do událos , .. '" . " d nimi". Prav a o sazena v para ox:m povaze dua-
·Je d uvoo d , procv hl avm~ d uc h ovm~ trad.tce stojí na jednott, coz , k oll pre , , I v,
. následujíc1: ncza ez1 na tom, co s1 zvolíme; naše
.

~ v ~ Cv ·v ~ h d , o
v nas1chd uvodech
In Za- lisJllUJeost ovlivnit . vys, le d e k spoc1va v,, v· v ·
kl ad mm poucem: m sva roz o nutt rozu mně r .. ucJ-
~·
kaz"d e~ rozh od nutlje o '" v · d
tvurctm cmem uchovní síly za n ·" ..
• p Otoze schopn
.
d
krétní rozho nut1.
,
ntt kon ~
z e~ roz h o d nutl ucmene s víro u m'
, Kavd , v· v , '
od povevd ny.
IZJSi v v •
uhá čakra nam umoznuje poznat, co nas motiVUJe Cl-
, • . v•

a za se-
bou plnou podporu nebes - což je také důvod pro" , . Dr hodnutí, ktera~ e1mme.v · , R ozpoznamm' ' vIastmc ' h mo-
v
h ory prenas1 ' v ' " Kavd , h d , v· v ~ ' C "VIra
. roz
ntt h ,h d h M . . ,
, oznáváme obsa sve o uc a. ouvuje nas strach,
. z e roz o nutt ucmene ze strachu ·
.. , . , Je po- uvaCI p , a? Každé roz h o d nutl, , k tere, uctmme, o bsah UJC
v· ,
rusem energte vtry.
nebo vtr .
Rozhodnutí má ovšem svou záhadnou stránku pr .. .. 'ry nebo strachu, a výsledek každého rozhodnutí
' otoze energii, Vl nebo strach o d raz1. , V ' T ak ova, dynamt.ka volby zaru-
nikdy tak docela nevíme, jaký výsledek přinese. Hlavní 0 _ tuto vtru
naučení druhé čakry je paradoxní povaha volby: to, cop _
v • v , •

. v nemůžeme utéct pred sebou am pred svymt roz-

~
pa da spravne, muze opa no ut spatne, a co vypadá špatně
, v Ov d d v v
může skončit dobře. Když se zdá, že všechno jde hladce'
nastane chaos.
Energie druhé čakry nás nu tí, abychom se snažili mít
svůj život pod kontrolou, ale poučení druhé čakry spočívá
paradoxně v tom, že kon trolu mít nemůžeme. J sme fyzic-
ké a energetické bytosti, ale protože fyzický svčt nelze mít
pod kontrolou, jde o to, abychom zvládli své vnitřní reakce
na vnější svět, své myšlenky a emoce.
Všichni však procházíme zdánlivě nekonečným cyklem
zklamání, v němž se snažím e mít kontrolu nad svými živo-
~· N~ustále hledáme to pravé rozhodnutí, které celý náš
ZJvotJednou provždy uspořádá a zastaví proud změn na tak
dlouho, abychom mohli získat kontrol u nade všemi a nade
vším. Znamená takové rozhodnutí to pravé zaměstnání?
čuje. ze
vy
hodnutími.
'
VOLBA A VZTAHY
E er ·e druhé čakry je velice nestálá, protože potřebuje
n gi , f . k'h v v• ,
tvořit. Je rovnčž spojená s tematy yztc e o prezltl: sexem,
mocí a penězi, zmčnou vztahů. Když se rozhodneme ~­
b · vat si místo ve fyzickém světě, náš vnitřní konflikt
OJO , , , 'ka"' , .
mezi vírou a strachem j e často zakrývan tematy ty JICtmt
se přežití, která ovládají naše myšlenky: Vydělám si na ži-
vobytí? Najdu si partne ra? Do~~žu se v~ sebve po~tayr::?
Témata druhé čakry o bsahuji rovnez nase neJvetsl stra-
chy: ze znásilnění, zrady, finanční ztráty a chudoby, opuš-
tění, samoty, impoten ce a neschopnosti postarat ,se sat~l
o sebe. Každý z těchto strachů má schopnost ovladat nas

15 4 155
Sedm posvátných pravd Dr uhá čakra : s íla v z taht"1
 a řídit naše činy po celý život. Slovy Písma lze • v Vnímáme-li však sebe a ostatní v symboli k,'
považovat za Jalešné bohy". tyto strachy .,. živote. d v • · v··- c em
prt. , rnůžeme sna neJI pnJimat rozdíly. Právě v tom
sp 0J.: ~' mbolický význam svátosti přijímání.
0
K tomu, abychom poznali své motivace a ob· ..
~evi]I, osobní
v , v .
"falesne bo h y " , potre b UJeme vzta h y. K vytvoř spoctva sy
1
používáme určitou část své energie nebo osob e_n _Vztahu
n1 sily 1 1.
v íLEŽ!TOST ŘÍDIT TVŮRČÍ ENERGII
v o v
mile je vzta h vytvoren, muzeme se ptát, často ne " · a~~.,
l r. , ,
vysava ze mev tento vzta h SI'l u, ne bo cerpám" ·á s']Vedon-."
·••e: pR .., kry v b · ,v v·

1 u z ně) ·e druhé ca potre UJe vytvaret ztvot, "pohnout

kd d J k 1 bvh v·
Kde konCim Ja a e zacma ten ruhý? Jakou , _Energt'" zanechat po sobve s topu v o o e u z1vota nebo se
·'
v• V/ '
J
a jakou sílu má ten druhý? Dělám ústupky vy· ~arn snu zern' '
v
o ..,, . . d1
podílet. TvurCI energ~e Je na roz í od inspirace_
, ne b o postavem,..,r T:a kové otázky · menou za
." pemze na nern , dv f . k'
b ezpeCI, . sedmé čakry- v zasa e yz1c a, zemní nebo uzem-
v vv , J v v· v jSOU Vzása kVahty . b ' f . ky v·
de prospesne, a e ve vetsme vztahů začneme • - v , Jedná se o pocit yt yz1c naz1vu. Energie druhé
z hlediska protikladů, které psychologicky rozděl~~~zovat nena. 'rn dodává základní instinkty pro přežití a intuice
, .,k fl.k ., b ' ~ 1 a"" čakrY na v. - , , ..

vo IavaJI on 1 ty: Jane o ty, me nebo tvé, dobrý neb ·': . ož i touhu tvont hudbu, vytvarna dtla, poezu a architek-
, v b v , , , b v o zly Jak u ale také zve"d avost z k oumat pnrod u v ramc1 ' · vědy
v1tez ne o porazeny, spravny n e o spatný, boha , ' V/

tý nebo
tur ~dicíny. Tvůrčí energie nás vede k vnitřnímu dialogu
,
ch ud y.
Tyto konflikty symbolicky představují n áš vztah kB a rnolaritarni našeho j á, s našimi protikladnými sklony,
nu t'1 nás vytvářet vnější vztahy,
· · tady sk u tečně se mno u , nebo se ohu·· 5
ma ne bo tva' Sl'Ia -JSI
'
ap
abychom tyto polarity
sím snažit všechno řídit sám? A i když všechno v mu~ sloučili.
V/d' V' ká b V/ '1 • k / pozad1 Zbavuje nás n avyklých vzorců chování, myšlení a vzta-
rl I neja OZl Sl a, Ja ' poznam které rozhodnut' v · ·
' I UC!nit~
Tento základní konflikt víry je přítomen v kazvde' " · hů. Zvyk je peklo, jeh ož se lidé drží ve snaze zastavit proud
m nasem
vztahu. zrnevn . Tvůrčí enero-ie
o· se však vzpírá opakování
zvyku. Tyto
Zvládání těchto konfliktních en er gií ná m parad • dvě síly, opakování a tvů rč í schopnost, se v lidské duši na-
v v· . . oxne
skýta maznost naucJt se s mm1 zac h ázet s vědomím neod-
, ,
vzájem popírají a n u tí nás, abychom chaosu svého světa
~yslitelné_je~noty vesmíru. Tuto cestu začínáme zkoumá- dali osobní význam a přetvořili j ej.
mm konfliktu ve vztazích: vztah vytváří konflikt, konflikt Energie druhé čakry je jed en z nejdůležitějších zdrojů,
vytvá~í volbu, volba vytváří pohyb a pohyb vytváří další který nám umožňuje zvládat každodenní události našeho
konflikt. Z tohoto cyklu vystoupíme, činíme-li rozhodnu- života a poskytuje nám tvůrčí řešení mentálních, fyzických
tí, která přesahují dualismus a domnělý rozd íl mezi námi a duchovních potíží n ebo problémů. Je-li tato energie za-
a ostatními a mezi námi a Bohem. Po kud se soustředíme blokovaná, může vyvolat impotenci, neplodnost, vaginální
na to, abychom měli kontrolu nad jiným člověkem a za- infekce, endometr iózu (ložiska tkáně podobná děložní
~o-míná~e přitom, že dotyčný člověk j e z rcadlem odráže- sliznici na neobvyklých místech) a depresi. V takovém pří­
JICim nase vlastní kvality, udržujeme v sobě tento konflikt padě může rovněž narušit n áš duchovní růst, jako kdyby

Druhá čakr a: síla vz t ah ů 157

Sedm p osvátnýc h pravd
 ky. Kate pak přida la k práci na za_
hloubě ·· videlné pro hlíd
říkala: "Už nech ci vidět, nech ci ničemu . na pra v , v
hui· .
. , mc v ' ho s živo tním i Jl Poro zu,
. spoI ecne d1t d Jší úkol; kdyz plela zahony, ríkala si: "Yyta :Jl s 1
mět nechci mit . procesy Po- hrádce ~I "
o v . o v' .
znan1. Muz e-h tvurci energ~e prou dit, bude pře tvaret n'š
' '' " ,.
sttl z te a.
uvazovat, Jak získat nějaký
v •
v

dh I' ' ' v í tak . a cy šesti týdn ech zacad la Kate

zv·1vot, a o a 1 nam VIce pnc m, proc se věci děj
V ' V"

., vl o mac1 ' ' ' e, Ja . k

•Jak se po
Vždycky JI s y prac o vaře ní nebo šití,
dějí, než bych om byli scho pni sam i zjistit. .,.
- b . ,
Pnjern.kdy neuv azov a1a o tom , ze y si t1m mohla vydělávat
v v

,
Žena jmé nem Kate mě požádala o hodn ocen
í lky ně, která si na-
·' zavo Ia1a pnte
její třicetiletý muž zahy nul při auto mob ilové
neh~ ~te, :o 01
ale •. obytí. J ednoh o d ne JI
na zJV zápěstí, a nem o hla u vs1t h k
v'

vl z d ánlivě mini máln íe. Zu•- vsec ny ostýmy, které měla

' v
v d v • .
stala sama se dvem a etmi , me a dl p v'd 1 Ka . .
vzdělán~~z­ razila m'd"1va o. oza a a te, Jesth by zakázku
nosti pora dit si s živo tem, chybělo jí form ální
•1 ro míst .
ude atP
kékoli prak tické dove dno sti. Kate mi řekla e nerná
ž aJa- nevzala za nJ. v .
ny ohled-
V' d nou energii •• "zrt
V' d ' l"
a .
J
l{ate souhlasila, zasla do dtvadla, dosta la poky
za probírala
i. Bě­ • kostýmů a odne sla si domů látky a míry. Když se
Mně i samot~~ Kate ~_)d~ zř~mé, _že trpí depresem n~.h začala si s nim i hrát bv a poznamenala si, jak by je mohla
vaječ nících
hem hodn ocem JSem ZJIStila, ze ma cyst u na stTI y, 1 d vd , k y a na-
Je šit. Poté zavo la a oso e zo pove ne za ostým
o které dosu d nevě d ěla . Hovořilvy jsm
. . I 1, d o d . ,
e o nezb ytno st"
I pus-
'
~hl; změny, které hlad ce prošly. J ejí kostýmy měly úspěpráci ch.
ale něco ta-
tit mmu ost a na ezt uvo , proc jlt dopředu, spolu
la jsem ·· Krátce nato se Kate začaly hrno ut nabídky ke
kového připadalo Kate zhola nem ožné . Doporuči
vl k 1e'kan b d
v· a a y u elala nějaký menš Jl,í na dalších představeních.
ab y SI. s cystou zas a
v

současné
nit svůj ži- Kate si otevřela vlas tní návrhářs kou díln u a v
úkol , k~erý ~y ťřed sta_vo~al )_ejí rozh odn utí změ zmizela. Mno ha li-
ese do života době vlastní úspěšné studio. J ejí cysta
vot. Mela Sl pred stavit, ze JI tent o úkol přin e, a potřebo­
měla výrůs ­ dem, kteří měli poci t, že se ocitl i ve slepé uličc
novo u energii. Neb ylo nijak překvapující, že i květiny
vali začít znov u, orl té dob y doporučila, aby sázel
tek v obla~ti vaječníků, prot ože přišla neje n o
part nera, ale
se schop- s myšlenko u, že si zasa zují tvůrčí myšlenky.
také _o ur~Itý způsob života, a mus ela se vyro vnat í energie za-
Příbě h Kate dok reslu je, jak n ás může tvůrč
nosti fyzicky a finančně přežít. Přež ití je zákl
adní m téma-
pozitivních
vést na netu šené cest y a umo cnit sílu naši ch
tem druh é čakry. ener getické
tku bude rozhodnutí. Tvůrčí myš lenk a má své vlastní
Kate se rozl,.odla, že j ako sym bol nov ého začá knou okol-
každ ou květi ­ pole a může způsobit, že se obje ví lidé a vzni
sázet květiny, kter é představují nový živo t. S ala do dal-
začátek pro nosti potřebné k tom u, aby se tato myš lenk a dost
nou, kter ou zasadila, si řekla: "Zas azuj i nový představuje
ší fáze života. Ten to příběh také sym bolicky
s:~e a své děti. " Každ ý den pracovala vědomě na tom,
aby
- potřeby
lpět na přítomnost duc hov ních ener gií sefír y J esod
pr~volala _svou ener gii do přítomn osti. Odm ítala
tvořit- a svát osti přijímání- přitažlivé
síly, ktero u vyza-
mmu lost1, kter ou prož ila s manžele m. Kromě
toho si zašla
ebuj e me pom oc
řujeme a která nám pom áhá, když potř
~lékaři, který potv rdil, že má cyst u na vaječnících. Řekl , že
J 1 nehr ozí žádn é bezprostřední nebezpečí, ale
mus ela cho- nejvíc.

159
158 Sed m pos vátn }ch prav d Druh á čakra: síla vztahů
 Vzhledem k tomu, že tvůrčí energie je tak nes , , • aše myšlenka dosáhne bodu, kdy se potřebu·
. , . " ", , k o . ". tala a lll JcdyZ r.. .. , Jeme
ná, Jedmm z neJvetsJc 11 u o 1u Je nauc Jt se používa .. • Oe. dy, hopnosti někoho Jmeho. N ebo si můžeme č"
"ít 0 se
mě. Nejčastěji pou žíváme svou tvořivost v soukr tJ: Vedo.
lnlt
opr určitoU myšlenku - vzhledem k tomu, žeJ·sme ·i
o ", . o b om1s\1\, h ' rok na . " . d. v J
myšlenek, ale tvurcJ energ~e puso í rovněž v naše · ,c oa•. dli na svět", J e n ase a Je me my rozhodujeme o jej.ím
s ostatmmi' · I"d
1 mJ. · M uzem
o
v
e napn"'kl, ad tvůrčím m • styku "Pnve , osudu. Obe" reakce casto ve dou k potlačení eneroie
v

h. ky kt , , , zpusobe,.,.. da\Širn l' d ., 'h " o· ,

• , á d ůsledkem ov a aJlCl o, ustraseného rodiče nebo
v • ,
pozmemt sve Jstor , ere vyprav1me ostatním .,,
" , " I b o " , aby "''
. · ,- coz b)"'
hovova Iy nase mu uce u; n e o muzeme n ě koho z
. d
lovat, abych om dosáhli svého. V takovém pří ~:~~~u­
artnera. h v·v 1
P • ·ménem J o n pnse na Je en z mých seminářů
. . ě b" .
o j ednání, které po užívá energii n egativním zp~s ~Jde
Muz J , v , '
"e chtěl intultlvn o ~ ev1t n ovy smer sveho povolání.
Pomlu~ a ~a.nipu!a~e odčerťávají ene rgii z druhé č~~lll. • cky se prý o d n eJ oce k ava
ProtOZ v· v ' l o, ze za1oz1 v Iastní filmovou
v V /

VzdY V" l v
lečnost. Blízt a se mu ctyn ctt
v• , ka a o n Citl' "1 , ze Je čas roz-
v •
N egat1v111 j ednam a mysle n ky vzn ikaií ze st rachu·
:.~
Strach - ať ze zrady, nevěry n ebo finančního podvod spod ut se "teď n eb o n ikdy". Se dvěma dalšími partnery
určuje, do jaké míry se b udeme chovat negativním z ~ - ho no žil společnost, d o m, vz vs1c v· h
m. v kl a' d a1"1 velké naděje.
, k I" . . 'h v· PUso- zalo. hni tři vytvo v" n l"1 p 1'an pod m"kám, a zaca1"1 hl edat mvesto-
v .
bem . V1ra v co o 1 pozltlvm o c1 n egativního přináší ,
b 1. v k
plody. Víra v strach m á ničivé n ásled ky které začJ'na· · sve
VšiC , , v '" •
Během plánovam ne o 1 "casu snem o prOJe tu spolu
Ul ztrá-
ry.cházeli dobře. Měli spoustu en ergie a ctižádosti a cítili,
· o v '
tou schopnosti vztahovat se s duverou k vnějšímu světu
J sme-li motivováni strache m , můžeme se snadn . v:' .sou před určeni k úspěchu - toto přesvědčení ještě ze-
, c. 1 " , . b h o ne- zeJ d v· h v • o
c h at svest 1a esnym1 o y sexu, moci a peněz a vším c 'lilo když se j im po an1o se nat pet mvestoru.
Přfliv kapitál u je však nečekaně rozdělil. Místo toho aby
51
představují. J akmile j im podle hneme, odevzdáváme vl~d~
svůd né a utori tě: n efungujícímu osobnímu vztahu , vnv·v, ·e eníze popoh naly do další tvůrčí fáze vývoje, změnily
ej SI- d
J p v 1 d' o ' v •
mu zdroji peněz nebo bezpečí, zážitku udržovanému ve Johnův postoj . Zaca avat ~ar~er~m, nena~a ne n;J :~o,
vzpomínkách dlouh o poté, kdy měl být zapomenut, nebo že všechny n ápady byly prevazne d1lem Jeh o tvurCJch
závislosti na d rogách či alkoholu. J e-li člověk zhypn otizo- schopností, a p roto by měl v další fázi rozhodování stát
vaný hlasem strachu, nedokáže myslet ani j ednat jasně v čele společnosti právě on. J ohnovo soupeření s partnery
protože j e znečištěný strachy, které zkratuj í tvůrčí energii kolejilo j ej ic h tvůrčí nasazen í; za šest měsíců utratili vě t­
a myšlen_ky čerpaj_ící en ergii z druhé čakry. Druhá čakra je i nu svéh o počátečního kapitálu, aniž realizovali jediný
doslova 1 symbolicky porodním kanálem. Třebaže nové projekt. Všich n i tři byli z finančních důvodů nuc~ ni ukon-
myšle n~ - pod obn ě jako novo rozeňata - mají vlastní čit své partn erství a vyhlásit bankrot. J ohn kladl vmu za ne-
energetické pole a bojují za přežití, strach dokáže novou úspěch partnerům, protože byl přesvědčen, že mu závidí
m yšle nku zadusit. Někteří lidé m ají strach poskytnout jeho nadání.
myšlenkám- nebo vztahům - prosto r potřebný k to mu, Tvůrčí pote n ciál druhé čakry zahrnuje rovněž možnost
aby se rozvinuly. Můžeme se cítit o hroženi například teh- konfliktu. Posvátná pravda a téma druhé čakry, Ctěte jede11

160 16 1
Se dm p osvá t nýc h pravd Druh á č a k r a: síla vztahů
 dmhého, obsahuje obrovskou duchovní sílu a posky . , ., bud' j e samotné, nebo dítě nebo mají strach, že
šenf J·ak takový duchovní úkol zvládnout. Jed , tllje ře. o d J11ltaJI schopny pos ky tnout d'ttett ... domov, mohou trpět
' namc r1 ebudoU , h , o
shodě s touto pravdou, dostáváme to nejlepší - Ve o
v
rni rozmnozovactc organu - napríklad ftbrotdy
v

E . fl' J d ze
a z ostatních. nergte se try eso a svátosti přij ímá , seb
. e porucha . b ignímt. na' d ory v d evlozmv , stene.
v v N orman
1 Shealy
symbolicky určeny k respektování jiné lidské bytos: JSou boh en .
oei ·ednou telefonov~l, ~byv::.poradt~ o p~íp~du pacientky,
, . .. , h
jedna o mtuttJvm se opnost n c1· ne"komu ta pravá , ať se
..,,
J11 e~á bez zjevné fyztcke pnct~y ~~-ela stl~~m. krvácením
nebo přiznání stejné důležitosti jiné osobě v určitém slova kt h . Když j sem zhodnottla Jejt energn, ZJistila jsem,
ku. Tvoření je určitou formou přijímání, kdy se život~~~z­ z p~c vytí své vůli nechala dvakrát vzít dítě. "Pověděla tt, že
né energie více lidí spojují ke společnému cíli Tv ". ar. "estpro .
, , .. .. , . k , .., . . · onvost
z .. dva potraty?" zeptala JSem se Normana. Sotva se
byva casto oznacovana Ja o seti, coz Je Jenom další m J11ela an ženy zeptal,jaké má pocity v souvislosti s potraty,
6
ra vyjadřující falickou energii sefíry J esod. eta O- Norrn, h se mu be"hem vysetrem " v ,
nezmtm.la, zh roun.1a se
,

o kteryc 1 . . . . 1, 1,
John nedokázal přijmout skutečnost, že by jeho partne·· ěděla mu, jaký ža a poettyvmy Jl ce a ta eta tíží. Tato
mohli mít talent, tvůrčí myšlenky a ctižádost. Místo toh n a pov ta představovala energetickou příčinu krvácení.
0 trauma , . ..,
aby si jich vážil a spolupracoval s n imi, cítil se j.imi ohro" '
ZO-
Znám ženy, ktere Sl nechaly udelat potrat dobrovolně
ván. Když j sem mu udělala soukromé hodnocení v nadě"i to zkušenost v nich nezanechala žádné traumatické
že mu pomohu pochopit zdroj jeho strachu, získala jse~ a ta· Důle ži tou úlo h u v JeJlC · ·· h se h opnostt· b ez probl e-'
pocJty. d , h ,1 . v 1
dojem, že má největší strach z impotence a že spojuje se- o žít s takovým rozho nut1m se ra pocit, ze nenasta

xuální, finanční a tvůrčí neschopnost se sdílenou autori-
tou. Zároveň ho však lákala představa tvořit s jinými lidmi.
Třebaže takový rozpor může vyřešit psychoterapie, John
tuto nabídku odmítl. Podle jeho názoru by prý měl mít
každý podnik j ednoho šéfa a jeho problém by se vyřešil,
kdyby našel skupinu schopných lidí, kteří by to pochopili.
Psychoterapie by podle J ohna nezměnila n ic na tom, jak
chápe dynamiku řízení v podnikání, a proto by m u byla
k niče mu . Bylo zřejmé, že dokud nebude mít J o hn důvod
změnit vlastní přesvědčení, jeho podnikatelské aktivity bu-
dou odsouzeny k nezdaru. Ze semináře odešel s rozhod-
nutím vytvořit další tým lidí, který by vedl.
Potlačení energie nebo fyzické potraty vyvolané stra-
: hem mají emocionální a nezřídka i fyzické následky.
Zeny, které si nechají udělat potrat, protože jejich manželé
mu vy' c"as aby se staly matkami nebo měly další dítě,
ten pra ' .., . .., , ,
"z" tak skutečnost ze Sl byly vedomy sveho prava
a rovne '
lb Jedna žena se mi svěřila , že před potratem udělala
vo y. , d h d' v k ' b~
·akýsi obřad a poslala zpravu uc u 1tete, tere v so e
Jnesla. Vzkázala dítěti, že by mu nemohla poskytnout
vhodné prostředí. Byla přesvědčená, že zpráva byla přija-
t a, p
rotože po zákroku ji ve snu navštívil duch, který řekl:
"Všechno je v pořádku."
Zástava energie, potlačení nějaké myšlenky nebo pro-
jektu se vyskytuje mnohem častěji než fyzický po:r~t
a prožívají je muži i ženy. Podobně jako potrat ~lodu mu_ze
zanechat hluboké emocionální a fyzické jizvy, t energeuc-
ké potraty po sobč mohou zan echat následky. Ener~eti:ké
potraty u mužů i žen mohou přispět ke vzniku fyz1ch.)'ch
potíží, mimo jiné neplodnosti. Spousta úspěšných žen.

162 163
Sedm posvátných pravd Druhá čak r a: sí l a vzt ah ů
 které se věnují budování svých kariér, má potíže ~
. . . ., Otehot x , ábran, které nutily lidi k omezeným a uzavřen'm
Někteří muži ve stejné pOZICI ma.JI problémy s n~:t. rllch z , v"I . y
, Pros~t
tllf ' exuálního vyraz u, umozm o Jednotlivcům hledat
a potenci. Ou forrn::;život odpovídající jejich potřebám, což umožnilo
J eden muž vzpomínal, kolik času, energie a peněz • spoJce uálům vydat se na cestu k tomu, aby dosáhli dů-
val na založení nové firmy. Protože ne měl dost Peněveno. hornosex. převážnev h eterosexua, 1mm , ~ v
svete.
začal sám, hledal finanční pomoc u několika znárn, c~· aby stOJ
·nosu v .
, čakra obsahuje touhu - a schopnost _ stvořit
základě jejich přislíbené podpory začal dělat plány. ~ N~ oru 11a
.,. ot. Těhotenstvt a porod SJe
' . d ., d l" . '"
noc~J.l " ~a tsttcke síly mezi
po někoil.ka mesiCICv , , h v,
pnprav poza v'd I
a partnery 0 Y !"\dyz, ztV j" dmi mnohem hmatatelnejl nez kterýkoli jiný vý-
které mu slíb .l. v· h .
1 1 1, vs1c m sve na 1
, b'dky sta'hl.1. Jeho Penlze
lá • dvěrna I

nikdy neuskutečnily, a on byl hluboce raněn. Ře~ ž:y se razjednoty. k ~ , v·

neslouží pouze e stvorem Zivota - představuje
mohl svůj nápad "přivést na svět". Několik let nosil, ne- SeX tředek
vlastm'ho vyp . ' dvrent,, zpuso
o b vypovedi
, ~
. "srnrt" 0 na-
svého plánu v těle Jako potrat. Nakonec dostal zhoub , ké pros , v • ,
:a f zickém vztahu k okolmmu svetu. Sexualita nas spo-
nádor tračníku, na který o několik let později zernřel. N~y sern y v 1'm vlastním tělem a fyzickými potřebami, ale také
·uJe s nas
sledkem potřeby zplodit život, která je vlastní rnužs~: .
J ho ností zkoumat svou erottckou a smyslovou strán-
i ženské psýché, utrpěl energetický potrat. e se seErotika
p je zpuso o b fy z1c
. k e, h o a emoc10na . , l m'ho, al e také
Jiný muž se mi svěřil, že si jeho žena nechala uděl kll· hovního osvobození. Proč duchovního? Erotická roz-
. h o vevd om1,
mevl a pocit, že to je ,at
, v duc• ·e svou povahou za' 1ezttostl
potrat bez Je protoze V"
"pntomne'ho o kamz1
/ V/ V"ku";
hradně její rozhodnutí. Když to zjistil, nesl energii pot~~ kos J ,
. , se 0 spojem, v nemz o aZUJeme vetsmu svych fy -
v v dh . v v. ,

tu- hněv a pocit viny- ve svém těle. To mělo za násle- J~dkýn~ch omezení, abychom si plně vychutnali lidský kon-
dek, že se stal impotentní: jeho tělo odmítlo znovu ztc . k .. b . d
k Zkoumáme-li erottc o u energii ez pocttu stu u,
zplodi t život. ta o.
t. d h d ' k ' bv \'
muze uve' st naše tel o a uc a o extaze, tera o cas vyvo a-
v

, změněné stavy vědomí.

va žen jsou díky těhotenstvl,' porod mm ' b o lestem a poro-
PŘÍLEŽITOST
ŘÍDIT SEXUÁLNÍ ENERGII
du fyzrckými příklady r;eustálé~o živ?tního vz~rc~, ~dy :.e
· sta'vá hmotou Zenský žtvotm cyklus vypdruje pn-
energte ·, .
Sexualita a všech ny naše postoje k ní vznikají ve druhé čak­
V/ • ,

, vyv'0 ; sexuálm energte. Napnklad kundahm -

ře. Sexualita je hrubá síla, schopnost tvořit pevné svazky
a intimní vztah s jiným člověkem, s kterým můžeme zplo-
dit a zachovat život. Máme-li partnera a tvoříme rodinu, ať
s dě~~i n ebo bez dětí, představuje to pro nás jako dospělé
stabJ~Itu_. Najít si životního partnera rovněž zahrnuje
utvorem svazku s osobou stejného pohlaví. Zrušení kul-
rozeny J
. v v·
hadí síla n eboli sexuálně-duchovní energie- se u vetsmy
žen začíná přirozeně probouzet kolem čtyřicítky. Zároveň
s tím, jak stoupá vzhůru, aktivuje ča~, k~~?'mi proch~zí.
Jakákoli neukončená záležitost p:odlevajl~l ~~ sp~dn~~h
čakrách se projeví v přechodu. U zen, ktere v ztvote zaztly
omezenou sexuální rozkoš, se zablokovaná energie kunda-

164
Sedm posvátných pravd Druhá čakra: síla vztahů 165
 li nf nebo nevyužité sexuální šťávy mohou projev· .
•. , o ., .
valy horka. Nevyuz1tá tvurc1 energie nebo tvůrv,
ItJako
11á. ., a vyvolat zážitek, kundaiiní, , , což je stav .
duchovní ex ,
taze
, . CI probJ, g11 • , ukázně mm sexu a1111 energte. Místo obvykl 'h
mohou mít podobne projevy. etny azenY , , . v • , e o
dos "ní sexualm energte prostred111ctv1m fyzického or-
Má-li žena před čtyřicítkou nepravidelné b .ntOušte , .č , •• ,
vé menstruace ne bo premens t rua' I m' pot1že, , jedná a olest·1-
v1 r
rnu d u chovm cvl em zamerene na kundaliní usm"er-
gas. uální energii k tomu, aby stoupala páteří a vyvr-
pickou znam , k
u to ho, ze ma neJaký problém se s ,se o" h·r-,
v , v.
• u•e sex , . , B h
n ~ . v duchovmm spoje111 s o em. Rada mystiků p -
v

stvím ~vou rolí v kmeni a s tím, co od ní J, __ envy~ Zen. hoJila ěd v, v ry

' . "-ln Oceká , c evněné stavy v om1, vcetne orgasmu v hlubok'
vJ·la zrn '
Potíže s krvácením a nepravtdelnou menstruací b, "a: zaz
editaCI.
. e
u většiny žen obvykle způsobeny nadměrným em . Y'Va.J 1 J1l obvykle vyvolává or?asmus a uvolnění tak obrovské
v vd
v ,v ., . oc1onál Sex . , fy k, , ,
ním stresem a presve cemm, ze n emaJ l vhv na sv' ". - . ·e důlež 1 te pro ztc e, menta1111 a psychické zdra-
, v v h d ., , a ZlVotní energJe J . d , • bo
roz h 0 d nut1, ze za ne roz o UJ l ostatm. Abnormální krv- , asrnus je Je mm ze zpuso u - nepochybně tím
cení často vzniká v případě, kdy žena zvnitřní rozporu a~ Vl 0 rg 1 ě ' b ko .
~,. něJ.ším - uvo n 111 z yt u energ~.e, kterou nasbírá-
s1·gna'I y o d sve' ro d my
· ne b o spo1ecnostt, k teré se týka·íPine
v •
.. , njern
p v běžném , . l.d .
styku s ostatmmt 1 m1. ezi další dobře
M
' ' I ' k ' I ' h • ~ JCJ! 111
I
v astm sexua m roz ose a sexua n1c potřeb. Ze na rn ."
v
~ é způsoby uvolnění energie patří cvičení a tvorba.
například toužit po sexuální rozkoši, ale má z toho uz.e znarná-li však c"1ovev k za'd ny, zpuso
v o b uvo1ne111, tato energie
v '

. ne bo s1.
vmy o to ned o k'aze pnmo
y v, v,
nct. ] d
e ocela možné POCit
• Nern v b vcl 'h
h rnadí v tele a ez ve ome o zach'aze111, muze o. vyvolat
si tento vnitřní konflikt ani neuvědomuje. 'ze se kce ro které sa h . , d d
aJl o eprese az po proJevy nast.1,1. D och á-
v • ,

rea ' , , ,v· ko k d 1. ,

Problémy s vejcovodem a plodností se týkají "vnitřníh , všem také ke spontanmm zaztt um s un a m1.
dítěte" ženy, zatímco vejcovody samotné představují ne ~ Zl O . b l k , h d o I
,......
Před časem by m1 y a
v v v
sm1c u pre stava, ze sex muze
léčená zranění z dětství nebo nevyu žitou energii. Pro~d
-.;..,
ést k duchovnímu spojení. Hluboké pravdy obsažené I
vajíček může být zablokován, protože vnitřní dítě žen : tantrických učeních a učeních o kundaliní jsou zřejmé
' zra1'e ne b o vyléčené, aby sey
nem, d ost "stare'" , vyc h ovane, následujícího příběhu.
cítilo plodné. Takový energetický vzorec mů že být příči­ z S Lindou jsem se poznala před několika lety, kdy~ jsme
nou potíží s vejcovody. Jedna část ženy může zůstat v pre- b 1 obě na návštěvě u naší společné přítelkyně. Cekala
pubertálním stavu následkem její vlastní nevědomé neroz- ·s~~ menstruaci a n ebylo mi dobře, a takjsem se Lindy ze-
hodnosti v tom, zda je připravena zrodit nový život, pokud J tala, jestli nemá aspirin. ,;víš, jak to chodí," poznamenala
se na jisté úrovni sama "nevyklubala". P·sem mimochodem."N evtm, , " o d povevdve la." ]a' jsem
. men-
Jstruaci v životě neměla." Když uviděla můj nevěřícný vý-
Energie kundaliní jsou opačné než energie psýché a těla.
raz, dodala ·. "Vážně · Můžeš mi udělat hodnocení, jestli
Vinou se kolem páteře od jejího kořene v první čakře až chceš." Což j sem udělala.
k temeni hlavy a ve spirále stoupají kolem všech sedmi Ihned j sem přijala vjem, že Linda se kdysi podrobila
čaker. Kundaliní jóga učí způsob, jak zacházet s touto ener- hysterektomii (chirurgickému odnětí dělohy). Vjem byl

166 167
Sedm posvátných pravd Druhá čakra: síla vzta hů
 však velice nezvyklý, protože jsem viděla, že 0
upl.1 do Stevca. V tu chvíli byla přesvědčena' , ze ~
.
v • v·. I . perac 1 P se
dělává dítě. Zárovenjsem prlja a Vjem silné sexuá) , to, a vst0 i když nemůže mít děti.
, , .. , d h v kr v 111 ene zJllOU, b Č . , .. ,
gie, proud ICJ JeJ I. ru ou ~~vou - coz je obraz, kte - r, ve po té neo y eJne noc1 JI však Steve oznám1·1
téměř nevyskytuje v energu zen, které už nema·í 1' ,den , v
y

' ze
Yb ' t nějaký cas sam. ~ecekanost Jeho rozhodnutí
, v •
'1' se
vl·! . L. d ~ Pohlavn· Chce Y v 1 , presve vdw"l
orgány. Pod e 1 a JSem se s m ou o své dojmy a V· I "·ku kdy spo Ju zaca 1spat, v
c1 a Lindu že od
, . , Pnznal j(:l.rrlZI ' .., , · v '
jsem, že nev1m, co SI o tom mam mys 1et. a v 0
e odchází, protoze s m Je neco v nepořádku, pokud
Linda mi s úsměvem potvrdila, že se podrobila h oí SteV . v v , h b,
Myslela s1, ze uz s m nec ce yt a neumí J.Í to
rektomll. .. u·. .I v v ,
~lSti a me, ze ostatm o razy udou sm
b b Yste' ·de o sex:.
J ~ . "jnak než odchodem. Rozesh se.
v •

1 sdehtJ.., ři roky poz dě..

neJSI, azv s1. pos Jec h nu jeJ
v•v• .. , ""bvh ys Upl,
I pn e . JI o ba uzavre v 1.1 manzelství
v
s jinými
Linda a její manžel Steve spolu chodili začátkem O cty . vl· b . ,
v , v
Kupodtvu m e 1 svat u stejny mestc. Ackoli Linda
60
na střední škole. V té době n ebylo ještě běžné aby · let Partner)'·
" dát svému manze v 1 ' "1 v• "k
stvl to neJ epst, nt dy nepřestala
V"!"1. L m 1a
m Iad1, sexua' I nev Zl " d a se pnzna v• I a, ze
v se děsila
, hspolu
_ chte d v d 1
. at Stevea. K yz se v a a, uz JI neza' 1eze v ., v 1o na tom, zda
c Vile rrti\OV d " d' b ,
.. , eschopnost poro 1t tte ne o vest norma'\nt, sexuální
v , v
kdy spolu zacnou se Stevem spat, protoze se v šestná . ' v

"dvl v d Cti 1e,

, v v
tec h d ove e a, ze ma ne ostatecne vyvmute pohlavní or ,
. , J~JI n 1 ží na srdci nějakému muži, jejího manžela nevyjí-
život e
ny (což vysvětlovalo, proč jsem viděla obraz dítěte). Ja~
o . . ..
. Po roce a pul se Lmda podrobtla hysterektomn, pro-
měla normální menstruační cyklus a n emohla otěhotněet rrt~e\něla známky zh ou bného nádoru v děloze.
Linda se za svůj stav styděla a tajila jej před Stevem ze st ·
ra-
to~inda i Steve se odstěhovali s rod~nami do jiných měst.
chu, že se s ní neožení, když zjistí, že ne může mít děti jako Obě manželství trvala pět let, a ačkoli to bude znít neuvěři-
"normální" žena. Bála se, že už pro něj nebude sexuálně l .., Linda a Steve se rozvedli pouhý týden po sobě. Oba
te ne, d 'h v , v v , C l' ,
přitažlivá. Netušila, jestli se vůbec mů že pohlavně stýkat e také vrátili do ro n e o mesta v tentyz mestc. e a ta 1eta
s mužem, ale moc se chtěla za Stevea vdát. ~eden 0 druhém nevěděli a nestýkali se s bývalými přáteli.
Na střední škole začala Linda hrát na dulcimor, což je J Když se Linda vrátila do rodného města, byla na tom fi-
americký lidový strunný nástroj podobný citeře. Steve jí nančně tak špatně, že musela dát do zástavy všechny své
vlastnoručně vyrobil dulcimor a věnoval jí ho večer po ma- cennosti včetně vzácného dulcimoru, toho posledního, co
turitě. Tu noc se spolu milovali. Nesvěřila se mu se svým ·i ·eště poutalo ke Steveovi. Dvě hodiny poté, co Linda
tajemstvím, protože měla strach, že mu n a ní bude něco
Jodešla
J ze zastavárny, pnšc v · s 1 teve zastavit neJa • ·e sperky.
v· k ' v

připadat divného.
Když se milovali, Linda začala zhluboka dýchat- ani
ne tak rozkoší, jako strachy. Zároveň se zača la v duchu
modlit a prosila Boha, aby spolu zůstali celý život. Upro-
st.řed téhle kombinace duchovní vřelosti a sexuální lásky
Lmda ucítila, jak se jí tělem prohnal proud e nergie
Jakmile spatřil dulcimor, zept:l se, ja~ ~:o~ho u~ ho t:m
mají. Když mu prodavač řekl, ze prodavajlCl prakticky pred
chvilkou odešla, vydal se ji s dulcimorem v ruce hledat.
Ten večer se Linda a Steve znovu spojili a od té doby jsou
stále spolu. Vyprávěl jí, že když uviděl svůj dulcimor, mys-
leljenom na ni a cítil , jak ho zaplavila láska. Věděl, že musí

168 169
Sedm po svátný c h pravd Druhá čakra: sí l a vzta hů
 být v zoufalé finanční situaci, protože jinak b
. Y dulci"' · proto, žn~ sexuální .energie je. tak často ovládána stra-
nezascavtla. ·••or části cbo nezřízenými touham1. Muži se obávají, že ne-
Ten večer Linda pověděla Steveovi o svém zd cl
,crn ndost potentm, ne bo muzm, ~ , v v
a presto vetšina kmenů
stavu a o tom, J·ak Sl· mys 1e 1a, ze v o d ní odešel protravotn· ~ 1111 bl.ldoU b ·
v v u·c chlapcum, a y st poema1
o v, . '\ v .
1 sexua ne Jako utržení
' 1 ' 1 ' b
mohla byt p ne sexua m ytostL teve řekl že
v ' S o,~
Ze ne, rnozn ~ , č. , l ... V
' Potrcb 1.1 v do dosažent ur ttc "zra ostl . tu chv11i se od nich
řetezu . .
odejít, protOže tu noc, kdy se spolu poprvé milovar o~al ze , , že se budou automattcky schopm chovat odpověd-
1
laj·eho tělem taková energie, jakou nikdy před ti' ' ProJe- 0 čekava, v ě
kudjde o sex. Bězn panuje
. km
enová představa, že se
. . ,. m neza"·l1 v

Měl pocit,Jako by cela jeho bytost byla s j ejí navžd ~ · ne ' po, rnuži mus1, "vyb oun t , nez se usad'1, coz zbavuje pro-
v· " v v

• . bl ' h Yspo•e rnladt . b d vcl . . .. h

na, a v tu c hv1 11 to y o ne co u zasn e o. Když se nad tírn J '
v •v
. ·tní muže vmy ne o o pove nosu za Jejtc chování.
několika dnech zamyslel, dostal strach a myslel J. po J11ISkUI to koneckoncuo mo h ou b.10 logtc . k'
enorn v yť za e potřeby.
to, že musí utéct. Linda byla ohromená. na Vzdv však stale nemajt vysa u svo o nev zkoumat svou
, ., ' d b d
Ještě ten večer se Linda a Steve rozhodli, že se do 'd ální přiro ze nost b ez o h le d u na tv·
Zeny ncet 1et trvaJtCt ., ' h nutí
k .1 1. tý ne sexu , v , p " , h , d .
·e·ich zrovnopravnem. o zenac se sta1e vyza UJe, aby
v
vezmou. Kd yz se pa tu noc m1 ova 1, znovu se vrátil
v

mo h utny' proud energte · a o b a h o Citl' ·11.· Mysleli, že to rnáten zaJ ~ovaly odpovědně a ovládaly svou sexuální energii, za-
' h o setká m' , a 1e s pravideln -na sec rnuži si v tomto o hl e d u sta' l e u ziVaJt h '
svevd oml' rad ost z opetovne
v, .,
v
'mco mno a vysad.
111
sexuálním životem energie mohutněla. Steve už leda~
0
ohé ženy mají strach ztratit kontrolu nebo se nechat
četl o kundaliní a seznámil Lind u s m etodami vědorné~s0 M~ažovat za sexuální objekty. Jedna účastnice mého semi-
využití proudu energie k d osažení fyzické a duchovn'I roz, p~ře opisovala, jak v ní matka vyvolala pocit, že je "nečis-
v, 1· S
koše. Příběh Stevea a Lindy objasnil mé vjemy ener ·e p
na'" kdykoli se oble'ka1a, nezv "l s a ven s prate 'l '
1. exua m na-

proudící její druhou čakrou, přestože se podrobila hys~­

ta, ll . v h
'žky její matky v ní vyvo a y poc1t, ze sna a upoutat
rektomii. ra ostJ. akéhokoli mužeJ· e totéž co prostituce. Emocio-
pozorn , v, v

~e~ální spojení přes všechny své fyzické radosti sym-
bolizuJe rovněž duchovní spojení dvou lidí. Může se stát
že sexuální energie otevře proud duchovní energie, kter~
vytvoří nadsmyslové spojení m ezi dvěma lidmi, kteří se
hluboce milují. Linda a Steve tak mohli dosáhnout stavu
vědomí obvykle popisovaného j ako zážitek ku ndaliní-
úplný výraz sjednocené síly sefíry J esod, svátosti přij ímání
a druhé čakry neboli čakry partnerství.
Po~ře~a usilovat o pravdu Ctěte jeden druhého bývá při se-
xualmm styku snadno a často zatlačena do pozadí, z větší
nální agresivita m atky v takovem p n pade znamenala naru-
šení energie dcery.
Názor, že sexuální energie je nezbytná, ale vždy "po-
tenciálně nekontrolovatelná", výrazně přispívá ke schizo-
frenickému kmenovému postoji n aší společnosti vůči se-
xuálnímu vyjádření. Podporuje ženy, aby vypadaly sexy,
chovaly se sexy a oblékaly se sexy; když ~e pa~ v důs~edk,u
jejich přitažlivosti někdo napadne, spolece~ská mysl ~e sta-
\e v rozpacích, má-li obvinit násilníka. Zeny, ktere byly
znásilněny, musí nadále vysvětlovat, co měly na sobě, a po-
pisovat svůj soukromý sexuální život.

170 171
Sedm posvátný c h pravd Druh á čakra: síla vztahů
 :ž:eny, J...reréJCJICh přare l é nebo m:~n že l é b 11 í č . 'cí vhodné .1 nevhod né ~cxuální chcwání - COZJC
• zna~•l • 111
cztljl
11 l1Jf, druhé čakry. Y7hlcdcm k tomu • 'i.e přlrc>Z n.a~
J
d k
mohou zf!>bt podporu o s ·uptn org:tntzovan . cl \} -.·•ox
I'Í par.•u
ochranu, ale 111koli od společnosti j::tko celku~ S !CJtch
1113
JJ) c druhé čakry proudí smč rem ven, t druhému člo-
Jťštť pořád kbde znásilněným ženám otázky t P~lcčno~t '
·ner~ , nrntcr-.y
lktl JCJ 1 ' l r
1. '
srrac I1 vytvd~f'1 potrc· b u ovládat sexu") .
JC opravdu tak zlý, pročjsce od něj ncodešla?" _YPu.l "Kdy?
" nt
\'C ', , Kmen tak schvaluje manželství a monorr~ •
a c lce · I ovJOI. v• o-mnt
naznači t, ze takove uroky nejsou natolik vážné b c1 ·cví ale snaz1 se zostudit, ostatní. , Néberé ~·uhury
y • • •

ttlll
• a Y se ř š arcncrs , o ,
ly !>Oudní cescou, ale pomocí psychoterapie. Nízké e •-
udělované násilníkům vyjadřttií postoj kmene ž tresty
P •. ,1 určtté 7pusoby sexuál mho chovaní za trestnt nt-
P
~~
ze nevhod né, a to bez ohledu na skutečnost ze se-
.
•. ,. . d' l d ' e sexuálně koll pou . '
moctvovan é nast 1 JC na roz 1 o s kutečny'ch . a J·e dobrovolná mcz1 svolnym1 dospělými osobamt.
spo1eče11 ;{tJaII( • •v • d
skych zvěrstev stále pouze nezákonné. - rávní odsouzem Je namtreno pre evsím proti ho-
foto P
0ualtsmus energií druhé ča kry v sobě zahrnu ·e · k . mosex:uál utn . .
dl ě h ~ Ja na.
zor spo IeČ nosn, po e n OZ Je sexuální energie neko
v ,
. v •
Stud vyvolaný sex.uahtou prccház1 ~e ~tud z sexuálních
IovaceI na,• ta k• d uraz,
o k tery• nas, km v
• cn klade na sebek n tr0 • cí jako je syíihs, opar a AIDS. Ltde se sexuálně pře-
nemo , ., .
crolu. Považujeme sexualitu za neustálou hrozbu on~
v •
ou chorobou maJI poctt, ze must vypovídat 0 své sc-
• k·ontrolu nad ostatní sve. nosn .. b d šl. d ká ~
seh opnosn· ovIa' dat se ne bo mlt
v v
ální historii , a y pre e 1 omnen m, ze onemocnčh
Všechny vztahy v nás vytvářejí potřebu chránit se aJ rnt. J(~sledkem promiskuitních sexuálních styků.
• , ky I , ., , •
a1n1 svaz vyvo avajl nesm1rny strach, především ze zrad
, e sexu.
na Sexuální zločiny - znásilnění, incest nebo obtěžování
který je tak silný, že může ohrozit intimní vztah. y, dětí_ neznamenají pouze fyzické násilí, ale caké naru~ení
Kulturní pohledy na sexualitu se u různých spol ečno . energie. Člověk může znásilnit energetické pole někoho
liší. Puritánská historie americké kultury- spolu s důrsar~ ·iného urážkami nebo ničivými, oslabujícími poStOJI Btll.
j • •v vl , h k
zem, který klademe na sexuální kontrolu- výrazně ři- účastníkjednoho scmmare, me se svym oteem vzta . ·te-
, • k tomu, ze se spousta 1·d p rý představuje emoc10nální zneuc tění nebo názorove zná-
1 í stydí za své tělo asexuál ·
v
sp1va
v b nt
potrc y. Mých se mirLiřů se ú častní stejný poče t lidí, kte ří silnění.
vyprávějí o nenapl něné m sexuá lním životě, jako těch Billa otec od dětství neustále podceňoval a často říkal, že
~teří si chtějí zlepšit zdraví. Mnozí z nich žijí s partnere~ to v životě nikdy nikam nedotáhne". Bill se snaŽil řadu let
"vyvést otec z omylu, ale marně. Když jeho otec zemřel,
radu let, a přesto si nikdy nepromluvili o svých sexuál-
nícvh pot~ebách. Uvedené důvody představují varianty té- aniž vzal své odsouzení zpě t, Bill zůstal cmoctonalne
hoz poc1tu, ať se projevují jako rozpaky nebo naprostá ochromený. Trpě l chronickými depresemi, nedokázal st
n evědomost o tom, co to vůbec znamená mít vlastní se- udržet místo a byl Impotentní. Třebaže Billův otec pom-
xuální potřeby. žoval schopnosti svého syna v materiální rovině, mkoh
v·Te~u? sexuá!ní stud, tak rozšířený v naší kmenové mysli, jeho sexualitu, schopnost vyděláva t peníze a scxuahtJ p;J.tří
pnsptva k potrebě americké společnosti vytváře t pravidla mezi energie druhé čakry a jsou těsně spojené.

172 Druhá čak r a: sí la vztahů \7 3

Se dm po svá tných pravd
 Znási l nění a incest energetického pole b , ., . eraie bez ohledu na to, zda byl takovém v·
. J'Va.J I rn . , 0 vnl en e· , .... o u c1nu
vány touhou ochromit schopnost člověka b , Ot1vo. or svědek. Prave proto zdurazňují duchovní v ,

a prospívat mimo vliv jiného člověka. v pohi:vt ~ezávislý

''tOI11en , , ., . . ..... . , UCenJ
1 prl odpuštěm a vyzyvajl hd1, aby z1h dal. z duchovního
b ena' takovým 11ch.orga.
nec h se u kl a' da' s"'ko d a zpuso
,
o

R"' d l "d ' negativní

·
úl~~~kaje pochopitel~é, že božs~ řád je síla, která puso-
. . "'d"' , . d ,
presve cemm a je namm. a a 1 1 se sexuální . lll hi 'Je aby nastohla rovnovahu v našem životě T
1 b'10 eusta ' , .. . . . ato
žemi od impotence a neplodnosti až po rakovinu rn POtí- . vy'šená, dokázeme-h se oprostit od potřeby rozho-
, h , o • , , v b . Pohtav síla Je z tom co Je · spravedl.•vy' vys ' 1e d ek. Nezáleží na tom
mc organu Sl vzpomma, ze y 11 neustále k · . -
.I . , c. . k ' . ntizován·1 dovat o , , . ,
v souvis os tl se svym tyzic ym Zjevem i s odborn, . . e svědky odhalem spravedlnosti, což je "duchov-
ve d nostm1,. CI'1.1 a vy'kony. ] ejiC . tak zna' - Yrni
.. h rod 1če . . do- zda J5111
, skutečnost " ' k terou cas . . t o d o ká"'zeme pnJmout jenom
v ..

" Si 1011"
1 .
dě ti a připravili je o osobní sílu, potřebnou k
Ol
sve
e Zdrav· s obtÍžemi. . ' v v· '
a úspěchu. 1 Sexualita JC forma ~~~ny ~ za urcitych okolností
Takové narušení energie se může vyskytovat mn h . vn Mnozí lidé poUZlVajl sexpko prostředek k dosaže-
častěji než fyzické znásilnění a incest. Definujeme-I~ e~ 1 ~:é~o cíle a nezřídka si připadají jako oběti znásilnění,

silnění a incest z hlediska energie jako její narušení stz~a~

0
~ sž selže jejich úsilí manipulovat s jiným člověkem. Oso-
počet mužů i žen přiznává, že byli znásilněni. KdyŽ s eJny kY , v, ....
která vyměm sex za vytouzene zamestnam ne 0 0 vy-
,, bh

ptám účastníků semináře: "Kdo z vás měl někdy poc~ z:- ba,ži·e k tomu, aby se pn lZl a k c"'1ove"'ku u moct,· vytváří si-
"''bl'"'.l
u ~ · v níž si někd o b u d e pnpad at zneuz1ty. Po kucl ovšem
byla znásilněna jeho důstojnost nebo sebeúcta:>" , '~=
v• v· ,

· , temer
každý zvedne ruku.
Zeptám-li se: "Kdo z vás někomu znásilnil nebo z nasi-
, -
. 1
ňuje energii?", přihlásí se mnohem méně lidí coz"' n , ·
. .. • en1 ni-
jak prekvapující. Když nám nahánějí strach fyzické sch _
. .. 'h "'] vk o v· v op
nosti ~me o c ove a, a my vuc1 nemu zaujmeme negativní
postoj nebo se s ním pustíme do slovní potyčky, snažíme se
ho znásilnit, připravit ho o sílu. Naše fyzické tělo ukládá
negativní úmysly v pohlavních orgánech: znásilnění ener-
~ie škodí násilníkovi stejně jako oběti. Projevy násilí vůči
ji_ný_m lidským bytostem zamořují e n ergetický systém ná-
~Iln;ka, a ~roto znečišťují i jeho biologický systém. Naru-
sem _en:rg.e ~á karmickou kvalitu vrozené spravedlnosti,
~tera presahuje fyzickou spravedlnost - ačkoli se zdá, že
h~e~ pro~hází zločinné jednání, zvláště v případě znásil-
nem nebo mcestu, spravedlnosti je vždy učiněno zadost na
wact,
užije sex k takzvané "spravedlivé výměně", energetická
vibrace znásl"1nem
vy v '
v tevl e nevzm'k'a.
Nejstarší forma sexuální měny je samozřejmě prostitu-
ce, která lidské bytosti ubírá ze všech činů, na nichž se
může podílet, nejvíc síly. Prostituce vlastní energie je
mnohem běžnější než prostituce fyzická, protože spousta
~· žen a mužů setrvává v pozicích, které pro ně představují
~:
W. fyzické bezpečí, a přitom cítí, že prodávají určitou část
sebe sama.
ENERGIE PENĚZ
V psýché každého z nás přebývá prvek prostituce - část
nás samých, kterou by bylo možno ovládat náležitou fi-

174 175
Sedm posvátných pravd Druhá ča kra: síla vztahů
 nanční čás tkou. Se svou vnitřní prostitutkou ·sou pros tředkem, který nám umožňuJ· c ,
se ne"''h peníze J , . v vyjtt na
t se soukromymt presvědčcními a cíli E
v•
tel ně setkáme, ať se vynon v obchodním J·ed , · 1 nu. .
vejnos
.
nan·1 , v· , , • ncrgtc
osobním vztahu. nebo ver , , činu a k vyslcdku pnsptva podstatny'm díl
v dchaZI o 1 em
Peníze, podobně jako energie, jsou ne u trální s pre . ašich záměru.
, b' , ě . '"'altta n ě , h
jeZ u ret zam r Jednot! i ubstanC.t, ., I"
~'' v dstavy o pen ZI C majt v IV na duchovní posto· e
v . v v· ,
ktera se u tra smerem,
., v vcc. Pcn· pre v , v B o h fi v v d v ~
však maJI tu vlastnost, ze se mohou vpravit do lid k' •ze . přesvědcem, ze u mancne o meňuje lidi kona-
ché jako náhražka za životní síl u . Klademe-li s : Psý. a P!aX'b· 0 J.e stejnč rozšířené jako to, že finanční pom
k pentze n ·'cl do r , oc
• , v • v• ' ' ]
stejnou u roven Ja o ztvotm SI u - coz bývá vč tši n
v
a J1 'm lidem prostřednictvím dobročinnosti nás ochrání
vědomá náhražka - následky bývají obvykle ne ou_ ne. ostatnt
v d chudobou. Po o
d b , . d
ne postOje o rážejí názor, že Bůh
protoze v
z a vyna Iozena
kaVd' v , v•
cast ka prev d stavuje zárovgattvní
v • pre, i komunikuje skrze naše finance a my že naopak ko-
vědomý
.
výdaj energie. Nedostatek peněz se pak p e_n ne.
s nam·kuj·eme s Boh em sk rzc fimanem operace.
v ,

. , rojevui 01 unt . h' .,

Jako nedostatek energte v samotnem těle _ rov Vv

nez ne-
Je Je vedlejší, zda tyt~ postoJe_ vyc a_ze~:.z ~ytologie nebo
kládají na pravde.] sme nachylm ve nt tem to společen-
v v
vedeme.
se za o v • , k v •
Nesprávné chápání peněz jako životní síly_ je-li , , předsudkum a uz Jenom z teto s utecnostt by nám
· ' hl ti navtc skýrrt , . k . . , , p
v , ,
spojeno s na ou manem ztratou- muže vyvolat něk .
o
ělo být zřejme,p spoJUJeme pemze s vtrou. eníze mů-
, bl , k .
zd ravotm pro em y: ra ovmu prostaty, Impotenci, end
. tere ~ e v nejlepším případě chápat jako substanci, kterou
zem d h v•
metriózu, problémy s vaječníky, zánět sedacího nerv Co-
v
ůže víra přitahovat o nase o ztvota.
chias) a bolesti spodní části zad. Skutečnost, že tolik ~z:s~ m Klademe-li víru nad peníze, snižujeme jejich úlohu
kých potíží způsobených finančním stresem se pro1i ~ z ána na sluhu, což je postavení, které jim odpovídá mno-
, , . .
v pohlavmch organech, symbohcky vyjadřuje energii falu
JCVUje
h~m víc. Víra, která přesahuje peníze, umožňuje člověku
představovanou sefírou J esod: peníze jsou ztotožňován s následovat svou intuici, aniž musí přenechat zbytečnou
sexua'I n1' SI·1 ou. y e moc finančním zájmům. Pokud jsme součástí fyzického
_Pení~_e a ~ivot~~ síl~ ve své_ psýché o spojujeme do jisté světa, musíme pochopitelně respektovat zákony dluhu
mtry vstchm. Nastm ukolem Je- mužeme-li- dosáh- a jeho vyrovnání a zaujmout rozumný vztah k penězům,
nout takového vztahu k penězům, kdy jsou odděle né od ale větší pozornost bychom jim rozhodně věnovat ne mě \i.
naší životní síly, ale přesto jsou přitahovány k naší encrg··ll Samotná snaha zaujmout takový postoj svědčí o du-
v

snadno a přirozeně. Cím neosobnější j e náš vztah k peně-
zů~, t~~ pravděpodobněji budeme řídit jejich energii do
sveho z1vota podle potřeby.
o Není P?chyb o tom, že peníze mají vliv ve svě tě symbo-
~~ a ener~e. To, co lidé dělaj í s penězi, vypovídá často o je-
JICh motivech mnohem víc než jakákoli slova.
chovní zralosti. Duchovně zralý člověk může jednat Zpll-
sobem, který by finančně motivované osobě připadal poše-
tilý a riskantní. V mnoha duchovních mýtech se_~ebcs~
spojí s člověkem, který má víru, a pak mu poskytUJI denm
"manu nebeskou", aby mohl splnit stanovený úkoL Tako-
vé mýty se do značné míry podílejí na symbolickém význa-

17 6 177
Sedm posv át ných pravd Druhá čakra: síla vztahů
 mu seffry Jesod. Část přijaté many zahrnuje finanč , v , nato se Andrew přestěhoval do Montany p rona-
v 'cl é d uchovní literatu llI ener [V1esiC v o v, v • v •
~ -
. ranc a právě potřebova11.
• '
gii. Pokud je mi znamo, v_ za n . koi u manzelu, kten meh
. 151 po ~
nepíše o člověku, který by litoval toho, že násled Ire se j3ékoho na výpomoc. Net~alo dlo~ho a Andrew pracoval
ova ba··
vedení. Zl n, karna než hlavou, coz pro neJ byla nová zkušenost.
Sedmadvacetiletý Andrew si přišel nechat udělat h vtc ru , d . And h
v skončily praz nmy, rew se roz odl zůstat s no-
nocem,, protozev
se mu opakovanev zd'l a sen a chtěl bOd, J{dyz ,v· vl· d k , v··
, . řáteli. Farman me 1 ceru, tera pnjela domů na Vá-
v I. V , a Ych ""rn1P .,, 1, 'Ad .l
mu jej pomo hla vysvet It. tom snu se Andrew přestěh '' NásledujlCl etose s m n rew ozem a v dalších pěti
v

val do Montany. Neměl tam žádnou práci, domov v, o-
. , pratele
ani známé, protože v Montaně mkdy nebyl. Snažil se
ten sen zapomenout, jako by to byla scéna z filmu kt n~
' ze snu, po era
1mlt
mu ut kvevla v pod vevcl om1.' p ostupnev zaca v
. bodný člověk, ať si toho byl vědom nebo ne. Svým jed-
že svou současnou práci dělá jenom pro peníze z Ctt,
se m ě , co si o tom snu mys 1m. " azne ych uvažoval
. I, V:' v v b . eptal
o tom, jestli se nemám přestěhovat do Montany" odpo ~a
' ve-
dělajsem.
Andrew řekl, že nikdy v Montaně nebyl a nemá potřebu
tamjezdit. Poznamenala jsem, že by se mohl do Montan
přinejmenším podívat, aby zjistil, jak se tam cítí. OdpovZ
děl, že se nad tím zamyslí a dá mi vědět.
Andrew se mi ozval po šesti měs ících. Sen se mu zdál
pořád, ale kvůli pocitu, že dělá svou práci jenom pro pení-
ze, si připadal jako prostitut. Vždycky se považoval za čest­
ného muže, a když ze snu vyplynulo, že dělá ústupky ve
věci své cti, zjistil, že má potíže se sebou vydržet. Znovu
jsem muvdoporučila, aby se jel podívat do Montany, a to co
nejdřív. Rek!, že se nad tím vážně zamyslí.
Druhý den mi Andrew volal, že dal v práci výpověd'.
Jakmile to ráno přišel do své kanceláře, přepadl jej pocit,
který musel jednoduše poslechnout. Když oznámil, že se
stěhuje do Montany, jeho kolegové usoudili, že tam získal
nějaké lepší místo. Řekl jim, že nemá žádné nové místo,
ale ve skutečnosti následuje sen, který se mu zdál.
noce. d v• v· k
naučil hospo ant na ranct, terý měl s manželkou
letec h se .
nakonec zdědit. , o. . .
,Jrrl, že Andrew nasledoval SVUJ sen, projevtl se J·ako
T
s~~írn dal nebi jasně najevo, že je pro něj mnohem důleži-
, ,
nav·V' "'elit neznamemu nezv s levovat ze sve, ct1. kv uo 1.1 fimanč-
teJSI C
v ' '
, zabezpecem. Oplatkou se mu dostalo mnohem víc
mrnu "' . '
nez"' s1·kdy dokázal predstav1t.
Vzhledem k mnoha negativním představám o sexualitě,
které patří k naší kultuře, neníjednoduché rozvinout zdra-
, sexuální život, jak o tom vypovídá následující příběh.
vy Osmadvacetiletý Allen si přišel nechat udělat hodnoce-
Ul,
, protože měl strach z žen a chtěl zjistit proč. Když jsem
si ho prohlédla, zjistila jsem, že je impotentní, a získala
·sem velice silné vjemy, že se Allen považuje za sexuálního
Jzvrhlíka; přesto jsem nezískala dojem, že by někoho sku-
tečně obtěžoval. Kromě toho neměl energii člověka, který
byl obtěžován v dětství, takže mi to bylo celé trochu záhad-
né. Během našeho rozhovoru jsem se s ním podělila o své
dojmy a zeptala jsem se, proč si o sobě myslí, že je sexuální
zvrhlík. Vyprávěl mi, že se v době dospívání zúčastnil s ka-
marády skupinové onanie. Matka jednoho z ostatních
chlapců však vstoupila neočekávaně do místnosti, a když je
spatřila, spustila povyk, že jsou zvrhlíci a měli by se stydět.
Zavolala matkám každého z nich a všechno jim důkladně

178 Sedm posvátných pravd Druhá čakra: síla vztahů 179

 popsala. Pak to nah lásila řediteli školy a dodala ž . , ,;í když nám hrozí nebezpečí, že zradíme vl
~·bl'~·
denci se nesměJ.,I pn k dč v čatum
o ' e tl llllá, :z;ornuJ , astm,
!Zit ' a malým děte upo .
~ ě všec h no roz kř"kl 111
I , o a všicht1. h• Za, ~ k ry " z azn
nedlou ho se po mest
~ , , I c lap . "•-ód cti· gá ,y dru h c- ca ' a menavaJt , · '" vš echny případ
si nesli až do korce stredm školy znament společens k Ct Qr I " .. , l"d y,
. v 'Y ne, dáváme své slovo jtnym 1 em, přijímáme závazn ,
žádo ucích osob . Allen se h ne d po matunte odstěhov
1 kdY " b se k něčemu se zavazujeme. Pev ný osobní kóyd
v té době u ž byl přesvědčen, že je zvrhlík. a • ale j"b ne o
s 1_
~ . .
zařuje zretelnou kvalitu energte. Tato část našeho
Allen připustil, že je impotentní, a svěřil se mi ž . eukY"Y . u rovnez v~ zaznamenava s l"b , , k
1 y, teré dáváme sami
• ~ ' C Ještě rgantsm
neměl dívku. Poznamenala JSem, ze skupinové ona . o
v , v
.ako jsou napríklad novoročm predsevzeu a Jiná roz-
, ••

~ . b~ ~ , .k v • nte sobě,J , změmt ~- ' zpuso

· " urctty b c h ovam - - v našem životě
jsou ve skutecnostt ezne - nato 11 , ze Je možné o

žovat J·e za určitý rituál pro dospívající chlapce ~ova, hodnutt " , , ,
zický řád, za ktery odpovtda prvm cakra, nám pasky-
,~ .
· » 1 ornu
nevěřím " zavrtěl h lavou Al len. Dohodli jsme se zv
' • e za, Fy ·t bezpečí a jeho zákony. nám dávají pocit• že kon-
čne chodit na psychoterapii a zkusí na svém p robté 0 ·e poct
t J existuj e v n ašem okolí. Ettka a morálka druhé čakry
111
p racovat, aby se sám přesvědčil, že jeho zkušenost ne~ trola
,
v • k d, .
oskytují moznost, J a at naJevo, co Je pro nás v lid-
.
svědčí o sexuální perverzi. narn , hpvztazích pnptev·· 1n e' a co m"ko 1·1. E tt.ka , v sobě obsahuje
Asi za rok přišel od Allena dopis, v němž mi sděloval skýC kou sílu spojovat: hledáme společnost lidí kteří
obroVS · v, . '
jaký pokrok v terapii udělal. Psal, že si začíná připada; a·í stejný smysl pro dobro a zlo Jako my; porust-h nekdo
v

"společensky normální", což pro něj byl úplně nový pocit. rn ,Jetické a mora' 1nt, presvevd~ '
v
cem, prest aneme mu douvero-
v vv

Navázal vztah s ženou, se kterou se cítil natolik dobře z'

, e sve Kromč toho chceme, aby náš Bůh byl spořádaný a ne-
se jí mohl svěřit se svým traumatickým zážitkem - měla stále se snažíme poc110p1t
vat. · bOZl v, 'k
za on dob ra a zIa a odmě-
s ním soucit a jeho vyprávění ji nijak nepobouřilo. AJlcn u a trestu a chceme pochopit, "proč se dobrým lidem dějí
byl přesvědčen, že se zanedlouho zcela uzdraví. ny
•spatne' vevci" Nac aztme
h' , , h
v v vdv , v kl
· utec u v presve cent, ze z ame-
Energie druhé čakry vytahují vzpomínky, které je třeba . 's lidská spravedlnost, boží spravedlnost dohlédne na
- 11 na
nechat odejít, a neustále v nás vyvolávají touhu jednat tak, to aby se všem dostalo "spravedlivé odměny".
abychom byli cel istvější na těle i na duchu. 'vzhledem k tomu, že druhá čakra obsahuje všechny
naše individuální strachy o přežití, vytvořili j sme si vnější
rávní řád poskytující určité zdání čestného jednání, které
ETICKÁ ENERGIE p bl h u
je nezbytně důležité pro nase a o. , p 1atnovan~
v v ' , , ,
p_rav_n~
Druhá čakraje etickým centrem těla. Zatímco zákony jsou moci nebo používání právního slovmku poskytuje Jakýst
spojeny s první čakrou, osobní etika a morální zásady síd- vypouštěcí ventil pro napětí, kter é se hromadí v dru~é čak­
lí v druhé čakře. Energie sefiry Jesod a svátosti přijímání ře. Právní řád poskytuje - přinejmenším teorettcky -
n ás duchovně ovlivňují, abychom měli pevný osobní kód způsob, jak určit vinu a trestný čin; rozhodnutí o "nevině'~
etiky, zavlékají nás do osobních vztahů a intuitivně nás bývá často považováno za věc cti a finanční vyrovnání obětl

180 Sedm posvátných pravd 181

Druh á čakra: sí l a vzta hů
 představuje určité navráce ní osobní důstojnos t" 1: ádat a protože bral prášky prou bolcsu tr<,.
·cba ov l
namikaje společenskou podobou posvátné p ra ~ ato dy. , ' . T'nt1a
tr d tava že by nad ním mělo něco moc_ n~co u k o-
, v Y Ctěte· řc s • \:
den dmhe/10. Je. h0 P b pro nčj znamenalo ztrátu smyslu pro čc~t J.l 1byl
éhO Y . au
Potřeba čestného jednání, práva a řádu se . v ědčcn že pokud ho něco ovládá ncm~ d 1 k
. v vl k . c.. . k , proJevu řeSV ' v · , ' .. ae O
1 v nasem te e - respe tujeme 1yztc e zákony zdrav' . ~e P aby se zproncvěnl svc bezúhonnosti· uko , b \
k tornu, . ' vy Y
je cvičení, náležitá strava, vědomé řízení stresu a db ' !, Jako obní kód ct1.
· ' do 1d · ' dk u. T yto zákon arne, na ·eho os v ,
určitou mtru us e nostt a pora
v
J Vzhledem k tomu, ze Pavul byl pravník, navrhla jsem
. 1 .. . ' 1 c.. . ky y davaií
u aby sám se sebou uzavrel smlouvu, JeJímž prostřed­
v , ,
naší fyzto ogu stgna , ze se ctttme 1yztc v bezpečí ad. :
řujeme svému okolí. Nedostatek stability v nás uve. ~ ' ím by si krok za krokem znovu uspořádal žtvot. Mohl
v • d'mu ad rena I.mu a způsob uj e vnaopak ntctv , k , h k , ,
udrzuJe vysokou hla . . out tu stran u sve pova y, tera ma potřebu ovládat
'! h . v· b . , ze JSille rozvtn " , v • •
ostane cestna, kdyby postupne změml svou potřebu
.
neusta e v po otovostt, pnpravem " OJOVat nebo ut ' " ,
ale zu
Fyzické tělo nevydrží příliš dlouho snášet napětt', antz
v •
.:ct · , kontrolu nad vysledky. Rekla JSem mu, že každý
b rnJt v h by vyvola 1energii, .. k tera' b y pravd epodobně
v
vyvolalo negativní biologickou reakci. Vředy a migréna y zmími-
úspec .
tří mezi nejběžnější ukazatele, které svědčí o tom, že ch;a- Jajeho bolesti. Ta představa ho pochopitelně zaujala, pro-
v životě člověka začal být nesnesitelný. os že by tak měl kontrolu nad obsahem smlouvy. Prohlásil,
Dvaačtyřicetiletý právník Paul mě požádal o hodnocen' ~~smlouvu okamžitě sestaví a pošle mi kopii faxem- což
protože ho začal zmáhat stres spojený s jeho povolání~, ~ásledující den skutečně udělal.
Během čtení j sem přijala vjem, že do jeho druhé čakry s~ za tři měsíce mi Paul napsal, že od chvíle, kdy sám se se-
snaží pronikno ut toxická energie, jako by se ho snažil ně­ bou "uzavřel smlouvu", že se vyléčí, se svým léčením po-
kdo nebo něco ovládat. Pak jsem si uvědomila, že Paul tr í kročil. Aby překonal svou potřebu vyhrávat, zakázal si
chronickými bolestmi způsobenými migrénou - bole~í mimo jiné na cokoli sázet. Této potřebě dal volný průběh
v kříži, krční páteře a ramen. ouze v právních záležitostech, kde to bylo přiměřené. N1-
Když jsem se s Paulem podělila o své vjemy, potvrdil mi ~dy si prý neuvědomil, že všichni známí si jeho potřebu
je s tím, že má různě silné bolesti u ž deset let. Zkusil tera- vyhrávat vysvětlovali jako "nepříjemnou sou těživost...
pii, ale bezvýs ledně. Léky proti bolestem bral doslova po Jeho bolesti se mírnily, migrénami trpěl mnohem méně
hrstech, což vysvětlovalo můj dojem, že se ho snaží něco a bolest v kříži ustoupila natolik, že mohl opět začít cviČit.
ovládnout: měl strach, že bude na lécích proti bolesti zá- Paulův příběh symbolicky vypovídá o přijímání neboh
vislý. Pověděla jsem mu, že příčinou jeho bolesti je nutka- 0 uzavření smlouvy se sebou samými, že budeme cehství
vá potřeba , aby všechno probíhalo podle jeho představ. Po- a vyrovnaní. Pokud nějaká nefunkční část naší povahy nega-
sedlost mít všechno pod kontrolou se projevovala také tím tivně ovlivňuje náš organismus, naše energie se vyčerpá,
že musel vyhrávat, ať se jednalo o právní záležitosti, sport: protože bude působit proti sobě. Paulovi se podařilo uzavřn
karty nebo o to, zda bude někde první. Paula poháněla po- úspěšnou smlouvu se sebou samým, a dosáhnout vyléčení.

182 Druhá čak r a: síla vztahů 183

Sedm posvátných pravd
 L1dský druh od přírody hledá záko n a řád, a r
' I l"d ' · I ~
110 podléhamc v tvu 1 1, z ntc l Z vyzařuje a utor·
p Oto snad,
'š . . k do xv
třeba ovladat. N a mstm 't uvc rovat lidem s
lta a po, osOBNÍ SÍ LA DRUHÉ Č AKRY
. , , . , 111111tž ž
me 3 pracujeme, vychaz1 z energtc posvátné pravd IJe, • , chopnost, sexu ah ta, morálka a peníze přcdsuvu 1 í
)"eden ~.
dntIze'/lCl;jC nepnrozene, ,
, mame- ,.I pocit zve S y Ctětt .-r-vttrčt
1 s eroie nebo Sl' Iy d ru h'e č akry, aIe neměli bychom :.~
' c mus· c. rnY cn t>.
mít neustále na pozoru, když se sn ažím e s jiný . 1111e 1or out na touhu po osobní síle, která je proievem
1111 ornen . :.~
v· M no h o l"d 1 1' v š a-k zne uz1vá sílu k tom lid1111
něco vyrvont. z~P životní. Sílu potřeb~jeme~~bycho~ mohh žít, prospí-
v,

ostacní ovIa'da11,· m·k·o1·1 k, tomu, aby Je · podporovali. u, aby stlY c. 11 ovat. N em oc je napnkJad pnrozeným společní-
Je normální, když se partneři v osobním vztahu sh vat, JU grnocnýc I1 \"d'1 1.
Vš ech no v nasem ~ v· v
Z IVOte se ve sku-
ketn bez k ..
nou na určitých pravidlech, která budou dodržovat· ž' od~ • osti týká n ašeho vztahu energu zvané síla.
·
m1momanze ~ Is k'Y' pomer, ~ za ~ ' dn e' h azard nt' h ry ani drahé · adny
n' tecnd ž se nach ázíme ve skupině lidí, s nimiž jsme nčjak
kupy bez souhlasu obou stran a podobně. Prosazování a, K y. ni snímame' '
n a urovm . prvm' ca ~ kry s1'I u podobnou
propoJe ,
videi s cílem získat kontrolu nad emočním, mentáj!ra, ktrickému proudu. Příkladem tohoto druhu síly je nad-
• , s ortovních f:anous~kou ne b o u-~castm'kou po1·mckych
111
psychickým nebo duchovním růstem druhého člověka : ele ,
sent P
ovšem z hlediska energie ničivé následky. Pokud partnm_~
.d. . . . , v b
ifescací, kdy lt 1 spOJUJe steJne muzstvo ne o stejná
ncmo h ou rozstrovat~·v
puvoo d m, prav1"dla a hranice aby s· en man d h , ~ kř . dv .
1 na,
, ka Kvalita síly v ru e ca e vyp ruje tuto energii
' otaz · . . . . k
vzájem umožnili osobní růst, vztah se rozpadne. Osobní fyzické podobě, jako Je matena11smus, autonta, ·omro-
msta ~e~ jiný~ p~íJ.dadem zneužití energie druhé čakry. ~: vlastnictví, sexuální př~~až!i~~st, smyslnost, erotika a zá-
Druha cakraJe nase centrum sebeobrany- n ení náhodou . t Každá fyzicky pntazhva podoba, kterou na sebe
VIS 1OS·
že ~ěkte~é zbraně se nosí na těle v oblasti druhé čakry. Ač~ může síla vzít, je energeticky spojená s druhou čakrou. Ta
koh novmy každou chvíli přinášejí zprávy o lidech, kteří se na rozdíl od skupinové povahy síly první čakry týká
prosazovali spravedlnost se zbraní v ruce, případy "převze­ vztahu dvou lidí. Každý máme individuální potřebu zkou-
tí ~pr~~edlnosti, do vlastních ~uk~u" mnohem častěj i vy- mat svůj vz tah k fyzické síle. Jde o to, abychom věděli, jak
chazeJI z osobmch, psychologických a emocionálních zá- a kdy jsme ovládáni vnější silou a který druh síly nás nejví-
konů cti,jako je například touha "vyřídit si účty" s někým, ce zraňuje.
kdo ~ás nějakým způsobem urazil. Energie pomsty před­ Síla nás udržuje při životě, což víme už od narozen í. Od
stavuJ_e pro náš organismus jede n z nejnebezpečnějších dětství zko u šíme, nakolik jsme schopni rozpoznat, co
~mociOnálních jedů, který způsobuje poruchy sahající od a kdo má sílu, jak ji mt'lžeme získat a používat. Prostřed­
Impotence až po rakovinu v oblasti genitálií. nictvím těchto dětsl-ých cvičení zj išťujeme, zda takovou
schopnost máme. Pokud ano, začneme snít o tom, čeho
bychom rádi dosáhli jako dospělí. Pokud ovšem usoud~m~,
že životní sílu získat nedokážeme, začneme žít v jakés1 ,..s1-

184 t85
Se dm posvátných pravd Druh á čakra: síla vztahů
 Jové zadluženosti". Předs tavuj eme si že •..
·· ' h l"d
· jtnyc ' ·k 1· ' 1 ' Zl.Jerne J·eno Nikdy se nezpronevěřil svému duchu bez ohledu
z energte 1 1, m o 1 ze sve v astní. života· ch nebo osamělost.
111
Pro lidi, kteří spoléhají na svo u schopnost •. új stra ,v , . , v •

Ptttah J'la sV v ožádám u castmky semmaru, aby popsar1 • .

v • , , c:
sílu, se mo h ou o b yceJne sny stat tantaziemi 0 rno . ovat J(dyZ p , , . SVUj
v mtstnostt se obvykle vyr'azne" zme- ..,
h k Sl' le , atmosfera
horším případě mohou zaplnit svou mysl falešn _ct._v ~ej, qzta ·klé napě tí mě pak nutí zkoumat toto téma · • ě
stavami o vlastní velikosti. U važující m ysl pak Yrnl Ptect, , v znl . , v , v· • Jest
J1l· v · i. Většina hdt zrnem polohu na ztdh tak, aby zakryli
. k , v·v . Zate rnň . ., . h
touha po moci, tera rozs truje param etry přijatel , Uje hloubeJ hoU čakru . D aJI v
st no u pres nohu nebo se naklo-
I . k ' k 1. " nehoch0 ou d ru
vání, aby zahrnova o Ja e o 1 prostredky, které k tak , - s~ v druhou čakru, lokty se opřou o stehna a hlavu si
cíl!. ve d ou. Hl ad po moct· muze o .., v o
st v závislost kove 111
, u 1 pres D ' ., k
p reru "ou rukama. IVaJI se n a me, p o by říkali: "To je
v •
J1
..,,v, b v, o 1. S ,v 1 , h ' tera se ' k a. Al e d a' l neJ·d u. "
pnc1 oz1 vu 1. amouce na tou a p o m oci je před . , Podepr
v .., a·ímava' otaz
mnoha pojednání a mýtů o lidech , kteří jsou nakonrnetern váznezJ vd · v, k
.de-li na odpove 1, zpocat u se o vykle týkají síly
b
kořeni božími záměry. . ~ ;chopnosti mít kon trolu nad svým okolím nebo jako
0
ec Po-
Jde o to, abychom n ežili v "celibátu síly", ale ab h Jako ředku k dosaze v
m' tak ove' k ontro 1y. D al"' s1 v1na odpově-
'I b yc orn p,rost . v , , k
d osa' hl 1. d ostatecne
v , • v
vmtrm , v
SI y p o tre né ke snadnérn .. isuje j ako vmtrm se11opnost m1t ontrolu nad se-
, c. . k .I . v b h
c 11ázem s q ztc ou SI ou , am z yc om se zpronev··· .
. u Za- dl Jl P0 P ,. v , 'l ' v v· l"d'
Zarážejíc1Je, ze m tt Sl u znam ena pro vetsmu 1 1 mít
, d h p , v , b,
svem u uc u. rave to zn amena yt "ve světě, ale ne
enh
b~~·k, předmět, ať se j edná o něco ve vnějším světě nebo
světa". O hromuj í nás lidé, kteří j sou o do lní svodům z~
6
nep cy, já Třebaže v mtrm · v ' S '1 l a Je
· bezpochyby uznávána
vlastni · b líb , v v· v,
zického světa; stávají se našimi společenskými a du h y
v • • , v

c 0\>- . ko ideál, ve skutecn ostt Je mene o 1 ena nez vneJst moc,

n ími hrdiny.
Gándh í měl čistý vztah k m oci. ] eh o tou ha zlepšit živo
Indů měla sp íše nadosobní než osobní motivace. v osob~
ním životě j is tě vytrpěl ve lká m uka kvůli síle , zvl aste
'".
v souvislosti se sexem. O sobní utrpení však dodalo důvě-
ryhodnost činům světové ho d osahu: uvědomil si svou
vlas tní nedokon alost, vědomě se poku sil oddě l í t svou sla-
bost od společenské činnosti a snaž il se j i vyu žít k du-
chovnímu vývoj i.
Filmový Forrest Gump si získal srdce milionů lidí pře­
devším svým etickým vztahem k síle ve fyzickém světě.
Gump n ebyl n ijak duchovně založen ý a nezříkal se sexu
moci an i peněz. Všech těchto cílů dru hé čakry dosahovai
díky své nevinnosti a odolnosti vůči n ákaze vypočítavého
Pprotozve vněJ. ší m oc je m nohem více p raktická a vnitřní síla
do jisté míry vyžad uje, abychom se vzdali svéh o vztahu
k fyzickému světu . .
V součas né fázi našeh o kulturního 1 osobního vývoje
dokážeme rozpozn at, že vnější nebo fyzická síla je pro
zdraví nezbytná. Zdraví j e přímý důsledek duchovních
a terapeutických princip ů, které vstřebáváme do svého
každodenního ž ivota. Současná spiritualita a psych oterapie
zdůrazňují, že osobní síla je n e zbytný předpoklad hmotné-
ho úspěchu a duchovní vyrovnanosti. Podílí se přímo na
tvorbě našeh o osobního světa i zdraví.
David C hetlahe Paladin m i popsal svůj životní příběh
v roce 1985, rok před svou smrtí. Jeho vyprávění je dokla-
dem lidské schopnosti dosáhno ut takové kvality vnitřní

186 187
Sed m posvátných pravd Druhá č a k r a : s íl a v z tahů
 síly, která popírá omezení fyzické hmoty. Kd ž . ěkdo h o rýpl hlavní pušky do žeber a přikázal
s ním setkala, vyzarovav 1a z n eJ v ·
n eo bycej
v .
ná síla Ya.,jselll se do vagonu, :ou
by se
h odil. Když se otočil, spatřil nacistického
D .d
Poznat, jak dosa'hl to h o, po cem v, to1·1k lidí.' Dja chtěl s mmz se av1 spřátelil na
v , v
v
touz1 . a ..,tl a
,.. -~ . byl to onen Nemec,
.
jedním z mých neJ eps1c uclte u. y to člověk k ,bYI
.1 v, h v· 1 o B I av,d voJaka; 0 b hodní JodL .
osvojil posvátnou pravd u C tete;eden dru hého a plně ' řtery,, s·1
v • alube o c ěmeck:ý přítel zaříd1l, aby byl přeložen do tá-
c~ Jeso d a sva'tost1
na ostatní energu. . seury . pru p enasel p paviduv 'Ječné n zajatce, kd e stravl ' ·1 zb'yvaJlCl ., 'I'eta války.
1rnání.
v· .,

David byl indián kmene Navahů a ve 20. a 30. letech bora pro va obodili američtí vojáci, David byl v bezvě-
" tábor osv d S . , h , o , .I d
růstal v rezervaci. V jedenácti letech u ž z něj byl alkoh "'!' l{dyz , I Po převozu o POJenyc statu stravl va
1, a umlra . . k' . . Kd v
v··l z rezervace o d ese
0 pár let poz d eJ v I , nevk o lik rně , ohk o • do!Tl kómatu v e VOJens e nemocmc1. yz se na-
SJcu se •J roku v k 1b , k v . .
• v , •
toulal a nakonec st nasel pract na obchodn1 vojenské .
,
a pll robra1, tělo měl ta os a ene d.
z usenostm1 ze zap-
.
p
,
Bylo mu teprve patnáct, a1e vyd ava1 se za šestnáctiletéh ·
1od, konec'h ta' b ora, že nemohl cho lt. Musel noSit těžké
tecke "ry na no h ou • aby s berlemi mohl ujít alespoň krát-
0
o.
Na lodi se seznámil s mladým Němcem a dalšírn se ocl pe .
ve,
roamerickým indiánem. Společně cestovali od přístavu P d ' lenosti.
k přístavu po Tichém oceánu. Ve volných chvílích se Da, ké vz ~ ozhodl vrátit do rezervace, rozloučit se s kme-
D avld se r . . 'l
v , ,

vid začal věnovat kreslení. Nakreslil mimo jiné bunkry k života strávit v nemocmCl pro va ecne vetera-
nern a zbyte v,· du d o rezervace by1"1 Je . h o pn v'b uzm, a prate "' 1'e
které Japonci s tavěli na různých ostrovech v Pacifiku. Psai
Svolali shromáždě-
se rok 1941. ny. "Po ·pnJeZV kdyz UVl·devli • co se s ním stalo.
zděsenl , li J. ak m u pomohou. Starší kmene pak při-
Davidovy kresby bunkrů se nako n ec dostaly do rukou , by se usnes , h d v , .
uvaza
americkým vojákům. Když byl povolán do armády, před~
ni, a
T1 k Dav!·d OVl,· str h li mu z no ou po pery, v• . , 11
stoUpl rovaz a h odili ho do vody. "Pnvolej zpat-
pokládal, že se bude nadále vě nova t umě ní, ale rnísto
rnu k~lem pashu p D avide," přikázali mu. "Už není v tvém
toho se stal so učástí tajné ope race proti nacis tům. Arrná~ ky veho duc a, v b' N "
s v · h o nepodaří přivolat, necháme te yt. l-
da povolávala severoamerické indián y jako zvědy, kteří ' 1 Kdyz se t1 . , "
te e. o v v' t b ez ducha. Tvůj duch Je tva moc.
byli posíláni za nepřátelské linie a předávali informace d emuze Zl . · 1 ·
k on vt svéh o ducha" řekl mi David, "by neJ-
hlavní operační základně v Evropě. Vzhledem k tornu, že Přivolat nazp e ' "v v, v d
" ' kol v m em , ZIV v• otě . Bylo to mnohem teZSl nez vy r-
veškeré rádiové spojení bylo možné od poslouchávat, po~ -·--
teZSI u' t nohama pn v"b 1ty' ma k podlaze. Viděl jsem před se-
užívaly se indiánské jazyky, aby se předešlo možnému •
zet sta s . . ký h voiáků Prožil jsem znovu
odhalení. áře těch n acistlc c v v
v , e strávené v zajateckem tabore. Vědel
J . , ,
bou tv
Za nepřátelskou linií zaj ala Davida skupina nacistických v hny ty m es1c , . · M "l
vsec , . sve' ho hněvu a nenavistL e
z b av1t
vojáků. Nacisté h o mučili mimo jiné tím, že m u přitloukli . ve se mus1m
~sem, z d vlat abych se neuto pil , ale modlil jsem se, a~ych
chodidla k podlaze a nutili ho tak stá t několik dní. Když
JSem co e , . l vv ze svéh o těla. To bylo vše, za co JSem
David tyto hrůzy přežil, poslali ho do vyhlazovacího tábo~ dokázal vypustit 1ne v "
ra, protože byl příslušníkem "nízké rasy". Když n as tupoval se modlil, a m é m odlitby byly vyslyseny.

188 189
Sedm po svátnýc h pravd Dr uh á čakra : síla vz t ahů
 David se u zd ravi l, m o h l chodit jako dřív a stal lovo? J aký je váš osobn í k6d ctí a etíckéh h
ncm , křesťanským duchovním a léčite lcrn. Kro se šallla.
"{te své s o c o-
4· QrZ,, zpro nevěřujcte se. podle okolností své Ctlce'·
vrátil ke kresfem' a ZIS
' kra I Sl· pOVCSt
" nad ané ho UTnčl rnč tohO Se
v~l1 1 · ·etc si Boha pko sílu, která vykonává sprav dl
zDavida Chetlahe Paladi na vyzařova la kvalita c:· s. pre• dstavuJ
t ve va
šem živo tě?
e -
rá působ1.,a Ja
. k o poze h n am
v , ,. T 1m,
' " přeži l konfi
ze Stly' kte.
nos . e mít kontrolu? Podílíte se na mocenských hrá h
rřebuJet . . . c
s nejtemnější stránkou moci, podařilo se mu .i r~ntaci 6. po , ch vztazích? Jste schopm v 1dět sam1 sebe jasně v situ-
". Iec1
, .i a msp1roval
. . lidi, abyJ Presáh ve sV'I k e' se ty' kají moci a peněz?
v
nout, a zbyte k z1vota ,. •
'1 " k , 1 cer
" , k . .
nazpět svou s1 u ze z usen ost1, te ré J im odčerp' ., t
"pnvolal· •etc 1 • ad vámi pemze , moc.? Děl'ate k omprom1sy, · které zná-
p .,

av;u 1 ž"
votní sílu z těl a. t- 7. MaJl ~ ve vnitřní j á kvůli finanční jistotě?
· tňUJl vas
Sl ovlivňuje vaše rozhodnutí strach o přežití?
8· J akčast
0
Základním cílem sjednocení dualistických energ·, \'dl' o· h .
dost silní, abyste zv a 1 SVUJ strac souv1sející
11 našich
s peněz 1
9.Jste . kým přež itím, nebo tento strach ovládá vás a vaše
o • ". , . , • ,
vztahu Je nauc1t nas, pk Cttt jeden druh.eho. Použitím
kry, tvurc1 c~ J a fyztc
g1.e dru he, ca
v o ," 'I d ener.
SI y se11ry eso a svátosti při'í , , . ?
b stej'eště cht ě l'1 v ztvote d osa'hnoutr... c o vam
' brání
o v. . k . , ". , ~ tnan1 Postoje· v• v
se mu žem e nauc1t, Ja st vazlt posvatných svazkl't , kte , •
re 0
1· Ceho Y '
to mohli uskutečnit?
v. v v,
spo I u v z1vote tvonme.
abyste
Způsob, jakým reagujeme na vnější problémy, j e od.
míněn způsobem, jakým reagujeme sami na sebe. ~rn·
všech vztahů s ostatními lidmi si musíme také vytv •.e
ont
zdravý a láskyplný vztah k sobě samotným - což je úkol
který patří energii třetí čakry. '

Otázky pro vlastní zkoumání

1. J ak definujete tvůrčí schopnosti? Považujete se za tvůrčího
člověka? Uskutečňujete své tvůrčí myšlenky?
2. Jak často vkládáte svou tvůrčí energii do negativních výra-
zových projevů? Přeháníte nebo přikrášluj ete "skutečnos­
ti", abyste podpořili svůj názor?
3. C ítíte se dobře s vlastní sexualitou? Pokud ne, jste schopni
pracovat na tom , abyste s tím něco udělali? Používáte lidi
k sexuálnímu potěšení? Připadali jste si někdy zneužití?
Jste dost silní, abyste ctili své sexuální hranice?

190 Druhá čakra: síla vztahů

191
Sedm posvátných pravd
 otnému , sebeúctou, strachem z od , ,
bě sarn . . .. mJtnut1
1c so , cithvostl na knnku.
·ehnane , . , v , v k
Kapitola tř et í
3 pr
111 bo1rcké/perccpčm spoJem:
. .., . tret1 ca ra je prostřed nJr-.em n.
SY "'š'm světem (cOZ JCvlastnost první a druhe' k ) v
jVOeJ I .., ' cary
Třetí čakra:
'v 'v·v
rflez . . , ěnírn vedom J. Prvm cakra ma vneJsí těžiště a vid
vnitro . , I. D h' v y
a z hází ve skupm ove mys 1. ru a cakra má rovněž
nac d' h ...
se ···' • žiště, ale soustre 1 se na v zta y a JCJ tch vliv na nás.
osobní síla
v

neJSI te k v, v, .
v ···•tě třetí čakry vsa 1ezt zcastt uvmtr, protože věnuje -
v . v

rr"eziS · k
1 nosttomu ,Ja sevzta h UJ·emesamtksoběaJ·aksi .
rfle pozor
írne.
roZll rn. í sefír/svatostt:
' ' Se cr ttra N ecach pre " d StaVUJe · boží kvalitu
SpoJen ':l ' b I. . b v, "
. a sefíra H od sym o tZUJe ozt vznesenost (nebo ce-
•Ntrva Iost1• . v •
•! t) V systémU čaker JSOU tyto dve kva\tty spojeny, pro-
• . odle kabalistick'e trad'tce potreb UJeme .
Energie třetí čakry- čakry osobní síly - začíná " .. hstvOS . v
k tomu, aby-
.., , .. b "h prevazo
vat v nasem vyvoJI e em puberty. Pomáhá ná ,- toze Je pobstáli" jako j ednotlivci. Necach a Hod bývají
m' v 1astního ,Já" e m dale
· d IVI
. ·d uace, utvare chorn " k d , ., ,
bolicky znázorneny p o no11y po ptraJtCl trup. Jsou
'v v •
v procesu m
. dd"l , d ..,, d"d" , .
nost1 o e ene o nas1 z e ene Identity. Toto cen
'ga aosob. s~ važovány za zdroj proroctví a centrum symbolického
· b h · .., v .., .., • trurn
energ~e o sa UJe rovnez vetsmu témat souvisejících , • ní.poSymbolický' vyznam
take ' se f'1r N ecach a H o d z d uch ovm- '
vojem osobní síly a sebeúcty. s vy. zr\lediska odpovídá svátosti konfirmace. Tato svátost před­
Třetí čakra se podobně jako první a druhá týká " d ho vu·e vznik "vědomého já" n eboli té části lidské osobnosti,
k ' d b '1 ' sta ~
vsim 1yzic e po o y st y. Zattmco první čakra od pre 'd' e- v • , , ,
"' c. · , · vevc"ná a přirozene spoJena s posvatnym.
. , . pov, a kteraje
skupmove neboli kmenové síle a druhá prouděn í síl me · Prvotní strachy: strach z odmítnutí, kritiky a z toho, že
, ., , . ., , Y Zl
v Iastmm Ja a ostatmmt, trett čakra souvisí s naší osob - · budeme vypadat hloupě a nebudem e schopni splnit své
ni SI-
lou ve vztahu k vnějšímu světu . · nosti· všechny strachy týkající se fyzického vzhledu,
povm • · . v • , ,
Umístění: solární plexus. · k · napr"íklad strach z obeztty, plesatost1 nebo starnuu;
p ' O Je , " . ,
Energetické spojení sfyzickým tělem : žaludek, slinivka břiš­ tradl že ostatní odhall nase taJem stvL
ní, nadledvinky, tračník, žlučník, játra a střední část páteře s Prv~tní síly: hrdost, sebeúcta a sebekázeň; ctižádost,
za solárním plexem. schopnost jednat a zvládat krizi; o dvaha riskovat; šlechet-
Energetické spojení s emocionálním/mentálním tělem: třetí nost etika a pevnost charakteru.
čakra, často zvan á solární plexus, je centrum naší osobní P;svátná pravda: posvátná pravda třetí čakry zní ~li seb_e
síly,_m~_gnetické jádro osobnosti a ega. Nemoci, které zde sama , což j e téma, které podporují duchovní ener~e _sef~r
vzmkaj1, vyvolávají problémy související s odpovědností Necach (vytrvalost) a I Iod (vznešenost) , symbohcky vy-

192 193
Sedm po svátnýc h pravd Třetí čakra: osobní s íla
 znam svátosti konfirmace a síla spočívající v ... , rnuž podle vlastních slov nikdy nečekal , že by se
. kt , , v kř . ., treu ča ~.>
EnergJe, ere se v teto ca e spOJUJI, mají j edi 11 , 1\fe. ' ky. O zem
Jedenanželství d ostaI o \as .
" .I se Jenom kvůli spo-
· ' d ' h ' Y d Uchov nt,
cíl: pomoci nam ozrat v poc opem sebe sarna v rn z"ivotu a byl přesvědčen, že láska se děJ. e" ostat
rnu~nému
vztahu k sobev samotnym ,
a v tom, Ja · k
se d okáž - v našetn le,c
. . "
\e nikdy \idem pko o~. Ntkdo se nerodí se zdravou
-
erne sa .
sebe postavit a postarat se o sebe. Duchovní kvai · tll! za t1 ,rn,,a toU · Tuto v Iastn ost SI m ustme
, ..
OSVOJit v procesu žt-
I tou vy -
řenou svátostí konfirmace j e sebe ú cta. Tato svátos ~ad. sebeuc .., "' ' d' , , .
kd ž se postupne vypora avame se svymt úkoly.
. ·
symbo IIZUJe prec o o v h d d d v
etstv1' k d "'
o spelosti. Vších .. t rovněz' vota, Y v kr , ·
· , h ramcemt ·
· fy ztckého
111 tě tře tí ca a u zce souv1s1 s
láš
někdy zažili nebo zažijeme zkušenost která 11 , Jsme ~ ZvJsrne fyzicky siln í, n ebo slabí? Schopní, nebo ne-
arn ukáž
tela. ní? Krásní, n ebo oškliví? Příliš velcí, nebo malí?
• v , , • • .... '
naše vmtrm sily a slabosti Jako oddelené od vlivu n . e
v , h
stars1c sou kmenovcu. o D
uchovm' kva 1lta · spočívající vaš,ch • , schop ·
z hl d · h
duchovního p o e u J~O~ vse~ ny ~z~c ~~ přednos ti
v f · k'
v kř , , b h . . . .1. .d . trett
ca e nas nut1, a yc om st vytvon 1 1 e ntitu nezávislo ezení iluzorní, pouhe ztvotm "rekvizity . Pro vstup
km , ., u na
a o; chovní dospělosti j e však velice důležité, zda je při­
v
nasem enovem Ja.
~0 ;e nebo od m ítneme. Z duch ovního hlediska předsta­
JrD~ celý n áš fyzický život po uhou učebnu, ale všichni si
ROZVOJ SEBEÚ CTY vujeí může me o d pove"d evt na n as ' 1e d UJlCl ' k u: B u d u
., ' otaz
Všechny tři duchovní síly se spojují a vytvářejí intuitivní v ~ledem n a své fyzické tělo, prostředí a přesvědčení činit
s h dnutí která posílí m éh o ducha, nebo odčerpají mou
0
hlas našeho solárního plexu. Zároveň s tím , jak rozvijíme
roz o ' . . ? u' k l .., , . . kry ' b
smysl pro já, náš intuitivní hlas se stává n aším p řirozeným sílu do fyzické iluze kolem me~ o y t_r~ti ~a v nas, u-
a trvalým zdrojem vede ní. dou neustále nutit, abych om preh odnonh sve vedom1 sny
To, jaký máme vztah sami k sobě a zda si sebe sama váží- lastního j á ve v ztahu k vnějšímu světu .
me, určuje kvalitu našeho života, sch opnost uspět v za- a vPředstavte si například , jaké ú koly představuje třetí čak­
městnání, ve vztazích, léčení a intui tivn ích schopnostech. ro osobu u poutanou na vozík. Skutečnost, že fyzický
rap . . b . . fy .
Porozumět si, přijmout sebe sama a vytvořit si k sobě pozi- . . · 1·luze , n ezname n á ' že vozík n eeXIstuje n e o ze ztc-
svetje
tivní vztah je v mnoha ohledech nejd ůl ežitější duchovní ké roblémy této o soby n ej sou skutečné . Spíš to zna~e ná,
P l b t 'l
úkol, který před sebou máme. J estli že se nemám e rádi, ne- že nic ve fyzickém světě nem u ze pot ae1t ne o omezt .s1 u
O v v ·

budeme schopni konat zdravá rozh o dnutí. Vešk erou ener-
gii určenou k rozhodování budeme m ísto toh o předávat
někomu jinému: člověku, na kte ré h o ch ce me udělat do-
jem, nebo někomu, před kým chcem e vypad at slabí, aby-
chom získali fyzické bezpečí. Lidé, kteří m aj í nízkou sebe-
úctu, přitahují vztahy a situace, kte ré tuto slabos t odrážejí
a posil ují.
lidského duch a. Takto postižený člověk už m ožná mkdy
nebude cho dit, ale pořád může rozh odovat o tom , zda
upoutanost n a vozík p ost ih n e jeh o ~~~cha. P~k~d se roz-
hodne život n a v ozíku využít co n eJlepe, u c1m mnohem
víc než j en o m zdravé psych ologick é rozh odnut!.; učiní du-
chovní rozh odnu tí, které vyu žije plno u en ergn sefir N e-
cach a Hod.

194 195
Sedm posvát n ýc h pravd Tř e tí ča kr a: o s obní s íl a
 s Ruth jsem se seznámila, když jsem pořádala ,
ddhistické komunity! Kdykoli za mnou přijela, ze-
seminář v Mexiku. Bydlela ve stejném hotelu 1 týdenní
"I B I , , ' a e semin ... dob~ sejí: Jakjsi mi mohla něco takového udělat po
ptalaJ:ern čeho jsem se kvůli tobě vzdala?' Na to téma
se neúčas tni a. y a upo utana na voz1k, protož ~ are
.. e lllela t'• vsern, ,
kou artnudu. ez_
tom bavily nejmíň stokrat. J ednoho dne se na mě podí-
Jednou ráno jse~ vs:~la neob~kl:. brzy a šla jsem se . rne se
JS v
. v , •
k}a: ,Mám špmave saty, mam1. ebo jsem nějak
? N
sadit s kávou na nadvon, abych Sl pnpravila poznám Po- re ě
vaIav· a '? Dělám něco, co t uraz1.
'v'?'
přednášku. Ruth tam seděla sama a poslouchala kl ~na n
ecista. v ' kl . ,., .
čitě bereš drogy, re a JSem. , 1 0 Je ono- oni ti dá-
hudbu ze stane v· vk e' h o magneto1onu.
c. s et k alaJ·sem aslckou
. Dr d vdvl M'v d v.
, . . se s nt už ' 1' Dcera o pove e a: , as prav u, u z JSem něja-
předešlý den, ale to rano JSem se na m musela pořád d' vaií drogy- . ., v kl ? S v ~ . .
·d' :.1 •
1 'A víte cojsem Jl na tore a., ezen m1 něJaké .'
v. vJ · v v !Vat k' zkUS! a. '
i kdyz JSem me a pocit, ze me nevt I, protože seděla , ' ·:. la mi LSD. Bylo mi pětapadesát a vzala jsem si trip."
·
v kaIa JSem · k se asi· d o káže vypořádat sZady
· Ja
ke mně. Rí SI, pnnes ' l J·sem spad1a ze Zl
jv1aem
v· dl ·
e. N ed o k'azaIa jsem Sl· před-
•v , v I k , b I , b, , tak
Posuzenym te em, tere y o navtc o eznt ' protoz~e se ne- . ve by si vzala LSD.
mohla hýbat Ruth se ke mně najednou otočila, usmál stavit, z " 1
Věříte na anděly? zepta a se.
se a zeptala: "Přemýšlíte o tom, jak dokážu žít v takové a " Samozřej mě," odpovědě_lajsem. . .
teVI e, vt.d,te ?"
. rn
"v' borně, tak poslouchejte. Vzala JSem s1 LSD a měla
J ejí otázka mě tak zaskočila, že jsem nedokázala nic skrý_ . " y · otělní zážitek. Vznášela jsem se nad svým tělem,
sern rntm
vat. "Máte pravdu, Ruth," odpověděla jsem, "přesně na to J . lehčí než vzduch. Setkala jsem se s nádhernou
jsem myslela." byla JSem . , dvl p vv \ · -
stí která řekla, že je mym an e em. ostezova St mt:
"Pojďte se posadit ke mně a já vám to povím." bytO >uvědomuj eš s1, • • vvk'e Je· b'yt tvym ' andv\ e em.?'
Jak tez
Ruth , ·kd •vl 1
Když jsem si k ní přisunula židli, ta pětased mdesátiletá ' Odpověděla jsem, že jsemv o _to,m ~~, y nepre~ys ~ a,
v

žena se mě zeptala: "Posloucháte hudbu New Age?" vl v kl· Ukážu ti J. ak te v1d1m p. A pak m1 ukázal
a and e re . ' ' , ., . .
I Přikývla jsem a ona řekla: "Výborně. Pustím t uhle ka-
rnou dvoJ
·n ·ci
1 '
která byla celá spoutana ttstct
.
gumamt. ,Tak
,
zetu." v ·d' ·' ' řekl anděl. Každá z těch gum Je strach, ktery
I Sotva zazněly první tóny Kitarovy hudby, ta pozoru-
te Vl liD Ja,
v
te ov a a. l' d' Ma 'vs tolik
0
strachu
'
' že me
v .
mkdy
v•v
neslysts, kdyz
v
se
I hodná židovka mi začala vyprávět svůj životní příběh.
"V osmatřiceti jsem ovdověla. Zůstalaj sem sama se dvěma
na teb e snaz
v't m mluvit ' abych ti řekl, že mám všechno pod
kontrolou.' v v
dcerami, které jsem musela uživit. Stal se ze mě nesmírně Pak můj anděl řekl: ,Tady máš nůžky. Nec~ces vse:hny
řestříhat a osvobodit se?' Přesně to JSem udelala.
manipulující člověk. V životě jsem nikdy nic neukradla, ale
ty gumy P ' · · k · d '1
tehdy jsem k tomu měla blízko. S každou přestřiženou gumou jsem cttlla, p , ml o te a
Když bylo starší dceři dvaadvacet let, začala žít v bud- proudí neuvěřitelný proud energie. ,Cítíš se lé?e~~ zep,tal
dhistické komunitě. Vychovala jsem své dcery v tradiční se mě nakonec anděl. Pověděla jsem mu, že st pnpadam
židovské domácnosti v NewYorku, a jedna z nich si odejde lehčí než vzduch a šťastnější než kdykoli předtím. Musela

19 6 \ 97
Sedm po svá tnýc h pravd Třetí čakra: osobní síla
 jsem se pořád smát. ,Teď se budeš muset vr· .
.., kl dvl 1 . d , . atit do SVého neb') projev této základní lekce. Kdykoli se roz-
v .., v
těla,' re , an e , ,a e Jeste pre um tl musím n v dobU . ., , 'l . .., .
po erne zvýšit svou vmtrm Sl _u, smzuJeme vliv fyzického
Ukázal mi budoucnost, a já viděla sebe sameco Ukázat.•
· ·dou. N ere, v kl m1,· proč budu otnou s roz. hodn svůj život, tělo, zdravt, mysl a ducha. Každé roz-
světa na, které povzna'š'1 naše h o d uc h a, post·1 UJe
vinutou artnti · naše ener-
.., . v muset t L
stav vydrzet,Jenom to, ze budu muset. Pověděl m · .a"o'1 odnutl, . v
h . , ole; a čím Je nase energettc e pole silnější, tím• k'

bude neustále se mnou. Pak mě vrátil zpátky d ~sak, že

1
eucke P · ' · l"d ·
g , .., ·srne spojeni s negauvmmt 1 mt a zkušenostmi.
prave .
' vl a JSem v• vsec
d cen v .
h no, co JSem . · "vy.
zažila, a obovtela rnene J J. sern poznala na jednom semináři v době, kdy si
pak dva měsíce téměř nepřetržitě smály. Od tohe JS~~ se pennY 1 , .,. dl
• uspořádávat v astm ztvot po e sve o. Osmnáct let
'h
k sobě máme velice blízko. Když jsem před de ? Zazttku zacala daná za muze, v ,
s mmz .., ,
zaroven v pod m"kala. Právě ona
seti lety d0
stala artritidu, pomyslela jsem si, že to n ení žádné - byla v ozkern j ejich s po1ecn v
e' h o po dm·k'am. ' Byla také alko-
. .., . ..,
čení. Byla jsem mnohem zmrzačenější, když jsem Zrnrza. byla rn
. ·ka což vyhovova1o 1 manze 1ov1, protoze on také piL
chodit: vždycky jsem měla strach ze samoty a chtvl~Ohla holte• , ní aby p1"1 a, protoze kdyzv ne b y1a zce1a pn
v v·
ve"do-
e a Jsern 1
Chte po ' 1 d v 1 , d .ká ,
mít dcery u sebe, abych se o sebe nemusela nikdy , rněl větší kontro u na manze stvtm a po m mm.
, k v . . v .kd starat. p0
te z -usenosti JSem uz m y strach neměla. Jsem ře • rntVš, dní den v jejich vztahu obvykle probíhal tak, že Pen-
v , v o. c. . ký . p SVed. se o v o d , ·
cena o tom, ze muJ 1yzic stav mi má připomínat b řiš1a z práce domu a venova1a se psum a omacnostt.
neme"Ia m"kd y strach . 'T' .1ed' Sl· povídám se svým andvl ' a Ych nyP žel jí pak nah·1 s klenk u vma ' a "kl 'T' d'
re : "1e Sl. o d poem.
v·v

každý den a v životě jsem se tolik nenasmála." e ern Man večeři"

N ezv b y la vecere v v , p enny uz.., b yIa
h otova,
Já u de"l'm
a ·
Přála bych si, aby Ruth mohla svůj příběh vy rá •
, h . •v o R h . P Vet opilá. . p "d . v ,
'v ík o
ucastm um myc semmaru. ut a Její anděl jsou ro • p0 sedmnácti letech Sl enny uve om11a, ze ma pro-
.
d VOJCata.
v JeJI.' pnvíb e"h symb olizuje
. p rne
rozhodnutí věřit, z"e ne- , Uvažovala o tom, že půjde na schůzku Anonymních
blem. 1 1 z" "l" . 1'
hmotný svět božské energie má větší moc než fyzický svět k
holiků, ale pak si to rozmys e a. " 1 1JSme na ma em
al o k ' , vkd .
rněstě," vysvětlovala. "Kdyby me ~a tom set am n~ o Vl-
v

tvaru a hmoty. To, co mohlo být handicapem, se pro ni ča­

sem stalo zdrojem inspirace. Její omezení se stalo příno­ d"l hned by se to rozkřiklo." ProJela kolem, ale mkdy ne-
sem. To je vliv sefír Necach a Hod, našich duchovních "le 'd'l. Pak se Penny dostala až na dno. Místo toho, aby se
sa a v, lky ·
"nohou". obrátila na svého manžela, zavolala o pomoc pnte . ~1,
, ·· edla na první setkání Anonymních alkoholiku.
kteraJl zav • "/
To rozhodnutí změnilo JeJl z1vot. Kd~z vystnz~1v~la~
V" V V/ •

ZVÝŠENÍ VNITŘNÍ SÍLY vdomila si že nic v jejím životě n efunguJe- a neJmene

uve ' l , v

Dáme-li přednost duchu před iluzemi fyzického světa,
uspořádáváme nově svůj život. Každým rozhodnutím se
buď ještě více zaplétáme do iluzí, nebo vkládáme energii
do síly ducha. Každá ze sedmi čaker představuje o dlišnou
ze vsev ho manz " elství · Ačkoli měla strach z manze stvl v
-
a tedy i ze zaměstnání- odejít: uči~ila ta~ ~ostupne. ~-d~
stěhovala se do jiné části zeme, dal navstevo:ala setk~m
Anonymních alkoholiků a účastnila se kursu osobmho

198 199
Sedm posvátných pravd Třetí čakra: osobní s íla
 rozvoje, což byl~ v d~b~, k?y jsme se setkaly. Zrněn. ,
a shodila deset kilo. Jmym t slovy, probud ila tla Učes djde však o naši víru ve schopnost vyléčit se, mělt by-
votu. Rozhodla se, že se s manželem rozved se Znov u k ži. pokU vé pojetf času přehodnotit.
Ch om s " ma, ve lkou va' h u f:aIesna
" , pre " dstava, želé-
znamenalo, že na tom bude finančně mnohern ~ o:čko) j to šf kulturc
že právě to "potřeboval můj duch, aby byl ur, Proto.
vna , dlouho" . p o k u d J"'1 )"d' 1 e v ě"' . pravdtvá
n , pa k Je
, trva " ·
Když se Penny rozhodla k takové zásadní Změně svobod ny.... čent . Genesis (2: 7) J ahve "vdechl v chřípě jeho dchnutí
v ){nJZC d v • v· « V ""' 1·
. byl čl ověk v us1 z1vo u . enme- 1 něčemu , vde-
jsme spolu každý další krok a způsob, jakým zrně ~r~~::~y "z'ivota, t d , , d' , .,
vot. Třebaže bylo zřejmé, že rozvod změn íJ.e ií fi nt JCJt Zt- . e svůj dech o teto vtry, a avame Jl moc.
• v v v v• v • ;) tnanční . chuJe~ kultura věří, že vyléčit bolestivé zážitky z dětství
tuact, potrebovala se presvedctt, ze st dokáže vyd "l St- Nase . ,
u sou d1.1a, ze " sama so b"e ven at sarna·
""' d ost na to, aby to edok' . . du· e léta psychoterap1e, ale nemus1 tomu tak být. Po-
1a se na prac1 .
, . mstru k torky neurolingv· · azala
'"'za
1 ~ tom někdo presve" v d" o " h .. b
cen, muze za OJit o 1esttvé
.
Pnpravova
v •
k' ·
• •
kudjeO . . .. h l" O· v· •
, , IStlc eho vzpomw , ky a zbavit se Jej tC v 1vu na SVUJ ztvot vehce
programovam (NLP). Nakonec se seznámila s J a
"1, " k , d 'd 1 . ., rnesem
s kcve ym muzem, tery o pov1 a JCJ im novým předsta , ' rychle. o d 'd' d b" k .. ,
, b , , . . V I. varn ' Jka léčivých procesu o povt a o e, terou Jlm urč t
o z d ravt a oso mm vyvoJI. za 1 se a v současné době ..,,
. , " o oso b ním rozvoji.
d aJI·, v Evrope" semmare pora- De , mysl · V
Jcrnenova současné době je například kmenová
1 řesvědčena, že n a některé druhy rakoviny se umírá
:ř~ěh" Pe~ny vy~o:ídá o~ ~eomezených možnostech mys P ' AIDS mo h ou Zit "' sest
v
azv osm let,
puol ro k u, že lidé nemocm
v

kazdeho cloveka zmemt SVUJ ztvot, má-li dost odhodlání , , v

. . 'rmutek nad smrti partnera mus1 trvat alespon rok a ze

a hluboký smysl pro osobní odpovědnost. Tyto kvality síl ze za . d k "' J ."
k nad smrtí dítěte mk y nes
v

jsou obsažené v třetí čakře. Pennina oddanost vlastnírn~

,
zarmute , onc1. . est1tze temto ,
ním věříme, dáváme kmenove mysll moc nad svym
léčení symbolicky vyjadřuje svátost přijímání. Přestala se ~rze sílu.
ZJVOtem, místo toho abych o m použili svoji . osobní
s~ka; s ~egativní~i lidmi, vyhýbala se negativnímu pro- . ' "duch dost si lny' na to aby se vymaml z
.
vhvu skupl-
.
stredt, pnvolala sveho ducha a objevila v sobě nekonečnou Je- I1vas ' . v •

vého řesvědčení, může být dost s1lný na to, aby zmeml

vytrv~lo:~ (Necach) a vznešenost (Hod) , které jí pomohly
změntt ztvot. Vzhledem k tomu, že se Penny dokázala
podívat na své strach y, mohla se jich také zbavit, a získat
tak sílu , zdraví a úspěch.
Čím je náš duch silnější, tím menší vliv má na náš život li-
neární čas. Lineární čas je do jisté míry iluze fyzického svě­
energií prvních tří čaker. K fyzické
~~· spoj~ná s fyzickou
c~~nostt potřebujeme fYzickou en ergii; ch ceme-li dát na-
pnklad podobu nějaké myšlence, učiníme tak postupně.
no,..,. v· tPJ·ak o tom vypovíd á neobyčejne
vas ZIVO ,
· Sl·1ny' pn
v "íbvh e M ar-
garet. h.
Margaret j sem poznala na semináři v, New. . t:Iamps ~~e.
Svou výchovu popisovala jako "norm álm, obyceJnO~ a pns-
nou". J ejí rodi če kontrolovali, co čte, a r~zho~ovah o tom,
s kým se bude přáte li t. Margaret nesm~!~ mkdy ...~a-stávat
žádnou funkci , která by podle jejích rodlcu by~~ pnh~ "ra-
dikální". I noviny si občas musela přečíst potaJ~· Vyrust~l~
v ovzduší strachu z n eznáma, který měli její rodiče. Kdyz Sl
vybírala školu, rodiče jí řekli , že jako žena má v zásadě

200
Sedm po svá tn ýc h pravd Třetí čak r a: oso b ní sí l a 2 01
 moŽn
O st vybrat si ze dvou povolání: učitelky a zdrav ... smrt, p rotožc byla nevyhnutelná. . k Teprve tehdy
sestry.
Otní 11:de,,o . manželovi o schopnosti, terou měla jako
h011ěde"Ia., OlheIa ho, aby se s m' modl'l v'd aI b o h a, aby jí
1 a poza
d p'tě' , a pozada
Margaret se rozhodla pro zdravotní sestru. I<rátce
maturitě na zdrav~tm, svko Ie se vd,a~ I za mu~e,v Po
který byl nost vra' tíl a ona mohla syna vyléčit. Ollie si klek-
ého syna, pomodlila se a položila na něj ruce.
0
podle jejíc~ vla~tmch ~l~v.."normalm, obyčeJ ný a přísný. eiísch P
J1 srele sv I v , d ,d v
Přesná kopie mych rodlč u. Ia upo dny jeV . 1·1 známky z epsem a o ty ne se zacal
Za dva měsíce byl zcela vylecen.
'V

Margaret a její manžel se přestěhovali do malého města z,a dva

kde pracovala jako pečova telka. M ezi obča ny typické~ uzdravovat. tal Ollie a jejího manžela, co udělali, jaký
ho maloměsta žil~ r~zo:ité, pos~'?'· z nichž se obzvlášť vy- [jk3ř se zep vi podali. Ollie požádala manžela, aby léka-
érnu syno vd vl v h k k
jímala Ollie, ktera s1 buhVJproc z1skala pověs t "nebezpeč­ JékS" ., I ale ten mu vypove e vsec no ta ,Ja se sta-
o

ři 11 ·c'kar Oll'1e Je
1 nenka, . "ne b ezpecna , a d oporuc1 v· l
pro hlásil ' že
v '"
né" ženy. Nikdo s ní nemluvil, nikd o ji nezval na žádnou •
v

společenskou akci. Děti ji každý rok v předvečer Všech Jo. Le • loví, aby si "dal na tu zenu pozor, protože to
. ·írnU rnanze v. . "
svatých všemožně trápily. JeJ.. ' čarodejmce · .
muze b~ 'ců nato přišla Olhe domu a ZJIStila, ze manzel
o .. . v v

Jednoho dne zavolala Ollie do pečovatelské služby a požá-

Pět rnesl ,b . d . ,
dala o pomoc. Všechny sestry odmítlyj ejí žádosti vyhovět­
v
• děti a odešel od ní. Manze1e y 11 rozve em na za-
kromě Margaret. Když přišla k Olliině d omu, dostala strach vzal~~~, duševní nezpůsobilosti. Ollie byla zdrcená a svě­
ale jakmile vstoupila dovnitř, potkala "osamělou, neškod~ k]adeJCJI et že se několikrát marně pokoušela najít své
··Ja se Margar '
nou padesátiletou ženu, která toužila po lásce". n• . Je bezvys , I ed ne.v

Obě ženy se po nějaké době sblížily.]ednou se Margaret den, ah mezi Margaret a Ollie se prohluboval s každou
osmělila a zeptala se Ollie, proč má ve městě takovou po- Vzta
, v v u Olliina schopnost pnme a
v'vl M k
argaret tomu,
věs t. Ollie se na okamžik odmlčela a pak se jí svěřila, že do navstevo . , 1'
začala čís t duchovm 1teraturu a
kn'h l'v· l' h
1 y o e~lte 1c
ní "zčistajasna" sestoupila nějaká "síla", když byla ještě aby nosti léčit. O llie jíotevřela zcela nový svět.
Cím víc
dítě. Ta síla byla léčivá. Olliin otec začal prodávat její léčivé aschop , d.
··1a, tím víc myslela na sve ro
v h
• h
• •

schopnosti lidem, kteří ji potřebovali, a přišel si tak na se nauci , !Ce, na JeJlCv strac ze v,

• ho nového a jejich snahu dohlednout na to, ze se nauc1

slušné peníze - dokud síla jednoho dne nezmizela. Její vse
.
Jenom "obyčeiné věci ' které b u d ou o d pov1'd at JeJIC
· .. h o b y-
otec měl za to, že si jenom postavila hlavu, a tak Ollic zbil 'J

aby se umoudřila, ale marně. , čejnému životu".

Margaret se pokusila svěřit svému manželovi se vším, co
Když byla Ollie dost velká, odešla z domova a přestěho­
se naučila. Doufala, že ho to zaujme podobně jako ji. J ejí
vala se do města, kde ji nikdo neznal. Pracovala jako ukl í-
manžel si však připadal takovými nezvyklými myšlenkami
zečka a ve dvaatřiceti se vdala. S manželem měli dvě děti.
Když bylo mladšímu z dětí- chlapci- pět let, dostal leu-
ohrožený, a jedno ho dne jí zakázal k Ollie chodit.
kémii. Lékař řekl Ollie a jejímu manželovi, aby se připraví- V té době M argaret potřebovala chodit k Ollie nejen
jako oddaná pečovatelka, ale také proto, že ji Ollie učila
202
Sedm posvátných pravd
Třetí čak ra : osobn í síla
203
 0 léčivé síle, která byla energií lásky z božskéh ů. manžel pomáhá nejen m ně, ale i ostatním li-
' ovIa,
nechtevl a b~t ' ~tra: h y ~.ěko I10 Jiného.
' dan.a ··
0
zdroie
Mar t •
J • už
.onesv~ime doma léčivá sezení, na nichž se modlíme
ocitla v neJhlubšr krrzr sveho zrvota nejen d'k g;!ret se derll· pora. oskytujeme jim informace o léčení. V životě
cake, proto, ze
v , Ja "mezr. dv ě ma
po byva J cy Ollie I
s ost
atnfmrap k 'h o v ,
ěv ' l že se n ěco ta ove o muze stat, a uz am ne-
v •
myšlenko , . •ae
cy". Věděla bez ohledu na to, zda Ollie ještě někdvy~. svě. byc
hnev na, v kl v - vd y' d en d evk UJI.. ve svyc
('krát mi manžel re : ,1'\.4Z , h
uvidí, že by už nemohla přijmout své dřívější y vv zrvotě ,.,., kO I v • vl• d h
Vll" • . , h Bohu za to, ze JSI me a tu o va u se mt posta-
·
o léčení a spiritualitě. Chtěla se učit dál, a nako~redsravy rn odirtbac
v
d v , J
e svého přesvě cem. sem naz1vu Jenom díky
v· .
1
mila manželovi, že bude nadále k O llie choditjakoec ~Zná. vit a drzet s
telka navzdory jeho námitkám. Pecova. tobě.'~ vzpomínky z dětství mohou být bezpochyby zdro-
Manžel začal Margaret podezřívat, že j i O llic uh Nase , bolesti. Podo b ne Ja ko M argaret vsa k o
v • v v
muzeme
· rn ve lke
a zajímalo ho, "co spolu ty dvě ještě mají" Situ ranula, Je vlasti použít tuto bolest k tomu, abychom se doká-
. ace dol11 v dospe ..
byla za nedlouho pro Margaret nesnesitelná, a tak se a . ozhodnoutJmak.
hovala do jiného bytu. D oufala, že dočasné od louč o~s~ě- zaIIr
.. h manze
J!C v
1stvr, prospeje.
v. enr Je-
Margaretiny kolegyně z práce a přátelé stáli ři . ., SEBE ÚCTA A INTUICE
manze Iovr.. T vrd.l
v . v
1 1, ze
M argare t obětovala m p JCJil11
v
d ž J.sem začala pořád at se mináře o intuitivním vedení,
, ., , bl' . , v k' N 'kd
umrraJJCI azmve zens e. 1 o nechápal důvod anze 1Ství KY , 'dv o , · v , ·v ,
.. , hala jsem ú čas tmky prova et ruzna vmtrm cvtcem
, M dl '! , k y j eJr-
ne;editovat. Většině lidí, kteří meditovali, se podle jejich
h 0 pocmam.
v , ,
o 1 a se za "zazra bez výhrad ": n ezál v
Jo jí na tom, jak Bůh její krizi vyřeší - přála si ab eze: :lastních slov nepodařilo rozvinout intuici. Během jed-
skončila. ' Y uz
noho semináře jsem si uvědomila, že hlavní problé~ ne-
Asi za čtyři měsíce požádal manžel Margaret, jestli b očíval ve sch opnosti dotknout se vlastní intuice. Učast­
. ., M 1 1 y se
nemo hl 1 sejlt. ys e a, ze bude chtít p ožádat o rozvod ~ci už svoji intuici většinou znali, ale špatně pochopili její
v

1
on se jí svěřil, že mu právě zjistili rakovinu tračníku. ~ě~
povahu. . . . .
strach - a pak se stal zázrak. Zeptal se M arga re t, jestli by Každý účastník toh oto semináře zamě ml mtmct za
mu mohla Ollie pomoci. M argaret se celá chvěla do 'etí schopnost předpovídat budoucí události. Intuice. vša~ ne-
Okamžitě zamířili k Ollie. ~ lll.
znamená sch opn ost předpovídat budoucnost ant zpusob ,
Ollie řekla Margaretinu manželovi, že ·cií ~ch jak předejít finanční ztrátě nebo problev~atickým v~t~~
, , d B 1 'J opnost
poch azl o oha, a že by na to měl zaměřit svou hům. Ve skutečnosti j de o schopnost pouz1vat e nergettcke
v pozor-
nost. Pres deset minut mu pak kladla ruce n a tevlo
v , bv •
v·
a tn
z údaje k rozhodování v příto111ném okamž ik11. E~ergeti~k~
~eslce v so e neměl ani stopu po rakovině. Začal se o 01- údaje j sou e mocionální, psychické a duch ovnt současu
he starat celým srdcem a nakonec trval na tom ab dané situace. J edná se o složky života "teď a tady", ntkoh
tvh 1 d . .. , y se na-
s e ova a o JeJich domu, kde zůstala až do své smrti. nehmo tné informace z nějakého místa v "budoucn ostt".

204
Sedm po s v átnýc h pravd Tř e t í čak r a: oso bní s tla 205
 v když se mu tak dařilo na papíře, mohl s největší
Informace dostupná intuici se projevuje převá. ala ze k E
Zně tak • ' dobností uspět se s utecnou mvest1c1, van od-
v • • ,
. kl "d d fTlen
v nás vyvolává pocit ne 1 u, eprese a úzkosti • ze
pravděpože burza je nevypočitatelná a on neměl nikdy j is-
v opačném extrému pocit neurčitosti a netečnosti ~ nebo věděl, . , ,
d .Jakob . J. eho intUice spravna.
po
zdaje
v•v •
chom byli najednou o d smzem o všech svých . • Y-
.. , h v··- , POCitu V, rotU, "' ík plný vředů byl důsledkem Evanovy rozervanos-
snech intUitJVOI pova y pnJimame symboly změn · e 'fracn h , . d dl , . .
., ·č v·· Yachao . • obené jeho nese opnostl Je nat po e sve mtUlce.
su. Takové sny se vys IeytUJI neJ astejl v období em . -
. k' b . .. f . oclonál tl zpU~ázal se přinutit, aby investoval do akcií sebemenší
ní krize. Energeuc e ne o mtUJtlvn Vjemy naz nacllJ 1 • -
•. ,
j'Jedo Jeho strach z rizika mu doslova ničil tělo, ale on byl
jsme se dostali na rozcestí, a máme tak možnost •. ' Ze
menším do jisté míry ovlivnit další fázi svého živo~:Inej. s~rnu· doslova posedlý činností, která je veskrze riskantní.
, k , v· ' toz_ PrestO . b v• l v· k I v ' h .
' oručit Evanovl, a y pouz1 neJa ou re axacm tec m-
hodnuum, cere Cimme nym.
Intuice a nezávislost třetí čak.ry nám poskytují možn
oopb I o zhruba stejně účinné jako říct dospívajícímu dítě-
, vmtrmm
riskovat• nv•d·1t se svym · v ' hJasem. Q smadva . Ost . by přišlo včas d omu.
kU, o E van potre v b
ovaI uvo Imt . svou po-
Ce tl 1etý y · k ty. T rval na tom , ze
Evan mě vyhledal, protože mě l tračník samý vřed Kd • " ačovou
u, mysl a spo le'hat na sve'·mstm v

e~ta ky . d o ka " h , I d
jsem ho prohlížela, neustá le se mi objevoval obraz. ko ~z
v ,
. ho intuice mu nepos tuje " u zy o moznyc vys e -
JC
kterého vedou na start závodu, ale nikdy nevyběhne. E~e~
v • v •

'ch ale pouze naznacuje moznosu.

nova třetí čakra připomínala otevřenou díru, z které p .•a,
energ~e.
. Vyp d I to, ze
a ao
v b, , d
mu nez yva ost e nergie na t 0
rys tl
aby se dokázal udržet na vlastních nohou. Zdálo se dokon-'
ce, že se zřekl všech možností, které mu život nabízí, p ro-
tože měl strach z neúspěchu. Ani jednou se nepokusil spo-
. . .
lehnout na svou mtu1c1.
Evanův život byl podle jeho vlastních slov řadou faleš-
n ých začátků. Zvážil různé možnosti podnikání, ale pro
žádnou z nich se nerozhodl. Neustále se zabýval vývojem
na burze a hledal způsob, jak odhadnout pohyb cen akci'I.
Důsledně sbíral statistiky a po čase dokázal celkem spoleh-
livě určit, které akcie stoupnou na ceně. Když jsem se ho
zeptala, proč některé z těch akcií někdy nekoupil, odpově­
děl: "Ještě to není dokonalé. Nemám naprostou jistotu."
:řesto mě! n~ seb~ vztek, protože věděl, že by si dávno při­
sel na slusne pemze, kdyby spoléhal n a svou intuici. Po
pravdě řečeno mohl být celkem bohatý. Když jse m pozna-
Cl T~ké účastníci mých seminářů měli spojení se svou in-
uicí _domnívali se však, že intuice znamená jasný smě r,
~ikoli intuitivní vedení. Doufali, že jedna dobrá intuitivní
trefa" jim dá sílu vytvořit si harmonický a šťastný život.
Intuitivní vedení není nějaký hlas, který nás povede do za-
slíbené země. Znamená to, že máme dostatek sebeúcty, aby-
chom poznali, že nás neklid a zmatek ve skutečnosti vedou
k tomu, abychom vzali život do svých rukou a činili roz-
hodnutí, která nás zbaví stagnace a utrpení.
Má-li člověk nízkou sebeúctu, nemůže jednat podle in-
tuitivních podnětů, protože má příliš velký strach z ne-
úspěchu. Intuice, podobně jako všechny meditační discip-
líny, může být nesmírně účinná pouze v případě, že máme
odvahu a osobní sílu následovat vedení, které nám posky-
tuje. Vedení vyžaduje akci, ale nikomu nez~ručí bezp:čí.
Zatímco my sami měříme svůj úspěch z hledtska osobmho
uspokojení a bezpečí, vesmír měří n áš úspěch podle toho,

207
206 Sedm posvátných pravd Třetí čakra : osobní síla
 co jsme se naučili. Pokud bude me za krité ria s ' h , Hodina měla takový úspěch, že byla následující rok
k . , b , ve o us • škole. do norm álního rozvrhu a S;mdy podepsala
chu povazovat uspo ' OJem a ezpeč1 , budeme ,
v
pe,
. . . 'h d , ml t strach řazena k J ., . ,
z vlastnfho mtmtlvm o ve em,
v
protoze nás ze , za na plný úvaze . eJ I m1greny a nespavost zane-
, , , o , , sve vlast , ...,Jouvu
. 1
podstaty uvad1 do novych cyklu poznam, kte ré občas b' nt 51''
ho zm1ze Y·
jí nepřijemné. )'va, dloUvv· t si j e nezbytná podmínka léčení. Než jsem si uvě-
Ven , · · · · , h h
Ženajménem Sandy na jednom z mých seminář o rnila význam sebeucty p r_o oro::oL'_n:~'~'vm~v s~ ~p-
, I v , •I v I . u s hr, do , ovažovala jsem za neJduleZ!teJSI c1mtellecem v1ru.
dosu poznamena a, ze stravl a sest et v mdickém ášr
. v , amu nos tl, P . d o •. ,. b , • b ,
řiklád ám steJnou u 1ez1tost vtre, se eucte a oso m
•
kde se zdok ona Iova1a v med ttacm praxi. Každé ráno • '
a vecer , v seb e
,., ne d astate k vtry
hodinu meditovala a v tomto stavu byla schopná jasně •.
Dnes
, '
Protože nízká seb eucta o d raz1
spo I u byly samy z pn,
sde, apa v síly n evt·d·1te lne'ho sveta. · b ezpoch yb y ne-
V'tra Je
jímat duc h ovm' ved em.' Kd yzv JSme
• v

. v·. I . . ký . • eptala sarn , k tomu abychom si poradili s problémy každoden-

se mě, zd a Jsem pnJa a neJa VJ e m o tom, kde by měla.,
a jak by si měla vydělávat na živobytí. Zeptala jsem se z;t
proč nepřijímá takový druh informace v m editaci a n Jl,
světlenou jsem dodala, že se nevěnuji poradensn:í, P:k7~
jde o zaměstnání. Sandy odpověděla, že jeif vnitřni' In-
· b lo třicet let a u ž měla vážné zdravotní potíže. Nezeptala
".1
strukce se týkají pouze duchovních záležitostí. Namítla
jsem, že zaměstnání patří k životu, a proto také tvoří sou-
část její duchovnosti. Na to odvětila, že takový druh infor-
mací nedostává. "Jakou nejhorší možnou intuici byste ři
meditaci mohla dostat, pokud jde o to, kde byste měla ~ít
a co byste měla dělat?" zeptala jsem se. "To je jednodu-
ché- vrátit se k učení v D etroitu," odpověděla. "Už se mi
o tom zdály děsivé sny." "Být vámi, tak by to zvážila," řekla
jsem. "Připadá mi to jako intuitivní pokyn."
Po roce mi Sandy napsala, že ji po m ém semináři proná-
sledovalo nutkání vrátit se k učení. Bránila se tomu tak sil-
ně, že_ začala mít migrény, a nemohla sp át. Mezitím praco-
vala jako prodavačka v knihkupectví, kde si moc
nevydělala. Když pak dostala nabídku, jestli by nechtěla
vypom~~i s učení~ na jedné škole v D etroitu, přijala ji. Za
d~a mveSICe ~tevrela nepovinnou hodinu meditace pro
stredoskolske studenty, kteří se scházeli dvakrát týdně po
zbytna '
ního života.
Mladá žena jménem Janice mě vyhledala proto, že se
chtěla naučit, jak má pečovat o své zd raví. Janice ještě ne-
: mě však, proč se s nimi musí vypořádat; chtěla se hlavně
5
začít léčit.
Janice během dospívání pr~děla.la _operaci, ~rační.ku.
Když jsem ji poznala, byla vdana, mela Jedno d1te a lezela
v nemocnici po sedmé břišní operaci. Chyběla jí velká část
zažívacího traktu a měla kolostomii (chirurgické vyústění
tlustého střeva mimo tělo). Nemohla jíst pevnou stravu
a muse la dostávat tekutou výživu cévkou, kterou si zavádě­
la těs ně předtím, než šla spát. Vzhledem k tomu, že tekutá
výživa se v té době používala teprve krátce, pojišťovny j~
nehradily. Cestování, dokonce i víkendové výlety, pro m
znamenaly nesmírné komplikace, protože s sebou musela
brát veškeré lékařské vybave ní. Kromě zdravotních potí-
ží_ a jejich následkem- měli Janice a její m anžel dluh ,
který se stále zvyšoval. .
Cestou do nemocnice jsem počítala s tím, že Jamce
bude zdrcená a bude mít strach z budoucnosti. Když jsem

208 209
Sedm posvátn ých pravd T řetí čakra: osobní síla
 ji uviděla, vyzařoval z ní pozitivní postoj a ener . tohoto přechodového období se její zdravotní
' s energu,Ja
se naučit techl11·1cy prace ., · k~OJe · meditagie. Cht'l. ea to. Během
' 1"1 .
rok po rozvo d u pozna1a b'aJecne'ho muze
v v

ce a Viz
stav ustas~ 'vdala. Její příběh vypovídá o schopnosti lid-
v, ,
lizace, aby je mohla pouz1t ke zlepše111 svého zd raví ua,
mi zaváděli cévku," poznamenala během našeho ro. "I<dyž a znovu
,, 'hO UC
· ká omezem' a oso b 111' probl'e-
d ha pře konat f yz1C
. k b v I' vl . zhovo s.<e , že na ně bude reagovat s odvahou. Janice pocho-
ru, "cítila JSem so e 1tost a me a JSem pocit vin pv· ,
v 'h v , y. tlpa rnY tl~· adále prožívala i těžké chvíle, ale uvědomila si,
dalo mi ' ze pro sve o muze znamenam financv Ol, Při ••' i tel ne n , h , v d
•• , ,
a nejsem taková manželka, jakou by si zasloužil. Kd v .tez P
• belítost jí škod1 mno em v1c nez JeJ I z ravotn1 stav.
. . ·dvl . YZJse01
se pak prošla po nemoc111c1 a v1 e a pacienty, kteří na ze_:e stoj a denní duchovní cvičení udržovaly tělo a mysl
o v v • , dl v v tont JeJ' po váze což symbolizuje energetickou podporu sefír
byli mnohem h ur nez Ja, na pa o me, ze to se mnou ,
vrovno ' .
tak strašné. Řekla jsem si, že si s tím nějak dokážu pora~~~~ a Hod a svátostl konfirmace.
Necac I1
p 0 poslední operaci se Janice vrátila do zdravotni~t. ,
školy, aby si dodělala maturitu. Právě když si znovu dáv ke 'tost konfirmace symbolicky vyjadřuje, že uvnitř "ožije-
v ·. v 'd ala Sva" když získám e vmtrm . 'I S b , vd , b ,
život dohromady, manze 1JI poza a1 o rozvod. Za telefon0 _
v ,
Sl u. e eucta a ve oma oso m

vala mi a smluvily jsme si schůzku. Během rozhovoru k
ob d" , v h
poznamenala: "Vu ec se ne IVIm, ze se c ce Howard roz,
vést. Za posledních dvanáct let mi pomáhal, jak jen mohl
ale nebylo to pro něj žádné manželství. N emohu si dovol
být zahořklá; mám syna, který mě potřebuje, a j sem pře­
svědčena, že negativní myšlenky j en om zhorší moje fyzic-
ké potíže. Ale mám strach- co budu dělat? Existuje něja­
ká vizualizace, která dokáže dodat člověku odvahu?"
Shodly jsme se v tom, že se musí n ej prve vypořádat
s rozvodem a že by si v následujících měsících měla zís-
kat co možná největší podporu. Když se rozvod chýlil ke
konci,Janice si našla práci v nemocnici. S desetiletým sy-
nem se nastěhovala do nového bytu a často se stýkala
s novými přáteli. Duchovní život pro ni byl nejdůležitější
a každé ráno se synem prováděli vizualizační cviče ní
v němž si představovali, že jejich život j e šťastný a úpl~
ný- což otevřelo duchovní energie spojené s tře tí čak­
rou : vytrvalost, odolnost a sebeúctu. Rozh o dl a se, že
bude "stát na vlastních nohou", což se jí nako nec podaří-
n:'1: ~bčas vedou k pozoruhodnému okamžiku v životě,
, představuje iniciaci do duchovní dospělosti. Možná
pa
Sl
v • , za' blesk u prozrem po-
ktery' rn někdy stalo ze JSte v na' hl em v ,
se va '
i; hopili, j ak si po rad it s úkolem, s kterým j ste si do té doby
~evěděli rady. M ožná jste v sobě obj evili sílu a uvědomili
. zve dokážete dosáh nout nejrůznější cíle, ať se jedná o fy-
Sl ,
zické zdraví nebo finanční úspěch. .
Rozvoj důvěry ve vlastní schopnost dosáhnout urČitého
cíle je jedním ze způsobů, j ak se osobní síla podílí na osob-
ní změně . Podobně zásadní změna může zároveň nastat
v duchovním nebo sym bolickém životě. Získáme-li vnitř­
ní sílu, naše těžiště se přesouvá zvenčí dovnitř - což je
znamení duchovní změny.
Ve většině kultur absolvují mladí lidé iniciační obřad,
který představuje dosažení duch ovní plnoletosti: na~říklad
bar micva v židovské kultuře nebo konfirmace v křesťan­
ství. V trad ici původních obyvatel Ameriky museli mladí
muži strávit nčjaký čas sami v divočině, aby se m oh li, s~t
válečníky. Tyto obřady označují sym bolický konec zavts-

210 211
Sedm po svá t n ýc h p ravd Tř e tí č akra: oso bní s íl a
 1ll~ll miJdc:ho člon~lw na ochr:111nc l' lll'r~11 l.:tll•
. c lll)v~ ~n
3 přr•cu odpovědno n Zl vl.l~mr fy7r cl..) .1 c.h rdto f Y ~tcr
'J • d' \ll ~ 1\'t)
T:~k.ll\ · nrual nwněz V)Jl ruJC 11711Jnf kllll' tH.' j a• t I" . ·~y 1 dom5cnčlo lnvu pl)'(l•otrrapat
.. . . "-llltlc
mlad' člo\·ěk .,rrucrovJn , přJtck a rodrn:t na ně • 111 f J~
• J Jj \'~t~f
požadl\'k •.
Srlné \'ťdornr vl.1stn1ho jJ se mů že ro:rvrnout také
~wpně, během ŽI\'Ot4, v něJ...olrb mcnšrch llllcracfch. K~o~
koh zisk.1mc \'Čtšr sebeuctu, b •ťJcnom o stupfnck, musr y~
' :t š' ~
něCO zmťntt \'C S\'C!11 \'nCJ. 1111 ZIVOtC .
:~. Obvyklc se z ~rrre
~ , lllcny
dťsime ale 1ntcrace predstaVUJC JCJI nutnost. Mu•-"
• • , zcrrrc
ukončrt ně•aJ...')• vztah, protozc JSme Zlskalt toltk síly že
PO-
J '
třeblljC01C SilněJšího partnera. Mů žeme také odejít ze za.
městnaní, protože potřebujeme vystoupit z bezpečných
a duvěrně známých vzorců a vyzkoušet své tvLirčí schop~
nosti. Příltš mnoho rychlých změn může být obtížné
zvládnout, a proto se snažíme rozvoj své síly řídit tak, aby.
chom se s jednotlivými úkoly potýkalr pos tupně. Zmčny,
kter)mi tak budeme procházet, budou určova t naš1 cestu
k osobní síle.
ČTYŘI FÁZE OSOBNÍ SÍ LY
Sebeúcta se stala oblíbeným slovem začátkem 60. let, dese-
nlecí změn, které změnily náš pohled na stln ého jedmce.
Teprve tehdy začala být sebeúcta považová na za základ ne-
Jen fyz1ckého, ale také psychického a duchovního zdraví.
Každá z následujících tří dekád Jako by tuto novou defi-
nici sebeúcty Ještě rozvinula. Společenský vývOJ v 60. až
90. letech odráží symbolicky vývojové fáze na cestě k osob-
ní síle, kterými procházíme jako jednothvcr. Po revoluč­
ních 60. letech přišla 70. léta- desculctí mvoluce ncboh
obrácení dovmtř. Hrubá encrgte vypuš těná v 60. le tech,
212 Sedm po svá tn ých pra vd
1 \'IIČJU př ·~~tky. vedl:a \:. úl;o\u 7 let, u:ry
,KI t r.a111 ·1
xb;n.utčrtívnnřníc.h pfc\d,d: Vwmtod ul-
Jl'J\.'l 1vl
.lll, lét'J spoj liJ dvě p ych1c\:.é S0 ' CJpn;c by\0
tf praJkll'dcS
Se ru
• ( lsl ~ ho v~zcní propu~těno ne mfrn! mocnt l o
1 purtt"'
ll hl s nim 1 v)·znam JCdnotltvcc. Dlouhi tolcd br m-
J·' a ~r, nč Itd i v J:l~ ém~.ult ttstlí o osobní výt.: oJ pfcdidaJfd
ll \'~1:.1
·•a že naha o o obní \'\"VOJ JC sobtchi. V 70 letech
pře d st:lv•' •
b to přtjatcln é ~ bč'lné pmťHvat výrazy t5 ;2JÍd se \!bst-
u~ o:oby _ napríkbd včdomí l'lastníl1o já. Tato prosú zm!-
01 skvtla k.a7dému 'I n:ís vb mí\ lič k .. uJné uhrad!·,
n:l po ., .
kde mMcmc s trocho u pomoc1 ZJISttt, ze m6žcmc út na
Jastnfch nohou.
v Není nrpk překvapující, že tako\·é 7.aUJCd vlas1mm;ti do-
ělo k extrému. Abychom 1 ověhlt, kam až nis m6žc u-
:~st síla na~eho nového ,J:Í", !>t.'ll se tématem letpožatr. •
z vlastního já: narcisismus. JeJICh narcJsasuc :um fén
nám vnukla poc1t, pko bychom naJednou mohla u ~n
všechny svc fyzrcké potřeby. Požuku JSme 1 mečně do-
přávalt vrchovatě. Jak co nťJf)'ChkJI zboh:unom' Ja co
neJrychleJI přenášet Informace? Jak co IICJf)Chlejl promě­
nit náš svčt v tcchnologtckou planetu? Jak co neJ chlejl
zhubno ut? Jak se co nejf)·chlcJI '')léču? Ltdé \'ěhh do on-
cc 1 to mu, 7c pokud 1apbtí dost peněz. m hou u jedm
týden dosahno\lt plnťho m·čdomčni. což hy\'al
úkol vyžadu.JlCI cclo'ltvotm U'>rlt
D o l..o ncc 1 požttbht\'t .1 ne\":l7lno-.t jtdnou d ihne
bodu n asyCl'lll, a hlvž JS me \''tupo,·ah d1.) . let, k ~'2dl
se opět pldwuplo 7 , nťJ~ího do ,·nmmho wha a n:1 mě­
rovalo V'>l'clm) 1, to l'llťrf,Ctld.:t• \'Z1.>rd~ k lh bnimu '" o-
Jl _ aby , )'tH)itly p. ktl'fl' Jl' dost -.1Iné n to, ab\ b l
"v tomto svl' tl'. ak nt kl)Ir 7. ll.)h'-'w wčta'"' teré 'e d ž.e
 těšit z nádhery fyzické ho světa, aniž se nechá mnol .
t ude jednod uché vymani t se ze skupino vé energie ,
mi tohoto světa pn~· prav1t
. d ~·
o us1. la Iluz
e. dě ne , závisí na počtu jednotlivců a míře odporu proti
Revoluce, invol uc~, narcis.i_smus a vývoj představu·í č ·e·íž Sl 1a . . .
J J ·evům indtvid uahty.
ři fáze, kterými m us1me prOJit, abycho m dosáhli se~ , ty-
pr%alez ení v lastního hlasu, byť pomocí malých revoluc í,
a duchov ní zralosti. Duchovně dospělý člověk n , euccy
V' , , ~ d h , kv I. v enapadně
, velký duchov ní význam . Duchov ní zralost se neměří
pouz1va sve vm trm • ,

' o h
uc ovm
'"
a Ity v kazdod enní
~·
hodová m. " uc ovm mysvlen Iey a cmnost . m roz,.
. . ' h ' ~.
Jsou neoctct
k t
telné o d JinYC strane ZIVO a: vse se stava Jedním .
v ' ' •
Člověk může strávit v každé fázi řadu let nebo ·
, ,. d I.
měsíců, ale bez o hl ed u na trvam Je not Ivých fází se
muset nevyhn ute 1nev vypora ~-d at s u'ko Iy,Ja
· k'e tyto fáze pv de
stavují pro jeho charakt er, etiku, morálk u a sebeúc tu.
M usíme pracova t na tom, abycho m objevili sami sebe
abycho m pochopili, proč máme svá tajemst ví a trpíme závis~
lostm i a proč viníme ze svých vlastníc h chyb ostatní. Musí-
me se snažit, abycho m zjistili, proč je nám zatěžko přijmou t
pochval u nebo někoho pochválit, a poznali , zda v sobě nese-
me hanbu. Potřebujeme se naučit být hrdí na svůj charakter
a schopno sti, aniž z toho máme špatný pocit. Potřebujeme
poznat své povaho vé vlastno sti, nakolik jsme ochotn i dělat
kompro misy sami se sebou a stanovi t si hranice , kam až jsme
schopni v tomto směru zajít. Vytvoření vlastní identity vy-
chází ze sebeobjevování, nikoli z biologi ckého a etnické ho
dědictv í. První fází sebeobj evován í je revoluc e.
PRVN ÍFÁZ E: REVO LU CE
Rozvoj sebeúct y vyžadu je revoluc i nebo několik menšíc h
revolucí, v nichž se začínáme oddělovat od skupino vého
myšlen í a vytváříme si vlastní smysl pro autorit u. Můžeme
si najedno u uvědom it, že zastává me odlišný názor než
ostatní členové rodiny nebo vrstevn íci, ale v každém přípa-
111
~novan ostí vlastníc h názorů, ale jejich upřímností a od-
ra ~ou nezbyt nou k tomu, abycho m je mohli vyjádřit a za-
ěh.
va'vat Odvah ou nemám na mysli svéhlav ost dvou lidí,
Jenom
sta~, s.e dostali do křížku- taková dynami ka představuie
kten
bu ocensko u hru druhé čakry. Duchov ní zralost znamen:.~ á
re d_ : hopnos t zastáva t vlastní stanovi sko, jež odráží opravdo -
vou vnitřní víru.
Jerry mě požáda l o hodnoc ení, protože měl vředy. Přija-
la jsem velice silný vjem, že se stýká se ženou, která naru-
šuje jeho moráln í zásady. Cítila jsem, že má potřebu tu
žen u chránit , ale zároveň se v ní zklamal , a navíc j e zklama-
ný sám sebou, protože jí nedoká že dát najevo své pocity.
Když jsem se Jerrym u svěřila se svými dojmy, řekl m i, že
jeho partner ka J ane je závislá na drogách . Když ji poznal,
byla "čistá", a za měsíc se k němu nastěhovala. První dva
měsíce se zdálo, že je všechn o v nejlepš ím pořádku, ale pak
se J a ne začala chovat podivně. Zeptal se jí, jestli zase bere,
ale ona odpověděla, že ne, a dodala, že je rozladěná, proto-
že chce odejít ze zaměstnání, ale nemá sebeme nší předsta­
vu , kam jít. Jerry jí zpočátku věřil, ale po nějaké době si
všiml, že se mu začínají z peněženky ztrácet peníze. Když
se na to Jane zeptal, odpověděla, že potřebovala p eníze na
nákupy, a omluvi la se, že mu o tom neřekla. Výčet jejích lží
zabral třicet minut našeho rozhov oru.
Požáda la jsem Jerryho , aby si všechn y inform ace spojil.
Předtím než Jane poznal, vředy ne měl. Řekla jsem mu, že
jeho problé m není Jane, ale skutečnost, že jí chce zoufale

214
Sedm posvát ných pravd Třetí čakra: osobn í síla 215
 řfci, že nevěří j ejím výmluvám . Na okamžik takového sebezkoumání. Lidé na seminářích při­
a pak poznamena I , ze v
am. nec h ce pomyslet na tose• od 111Jčel Jlá~le~kyve když jim položím některé hloubavé otázky, ra-
vředy kvůli Jane. Dal jí slib věrnosti, nechtěl 0 'ze ~y lllěJ zn~.vaJf, z'hnou, protože se nechtějí poznat tak důkladně.
v b . pouštec čl
děJI sevs~ou: "Já nevím. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel,"
,
věka, ktery potre UJC pomoc, a měl strach, že od . o,
odeide, když ji přinutí ke konfrontaci. 0 co b něJ Jane r-Jebovr:dpovím: "Tak o tom popřemýšlejte teď." Proč je
ystc •·•
raději- o své zdraví, nebo o J ane?" zeptala jsem se. PnseJ
'J "
na coz, reakce tak rozš'v 1rena! ,.., p rotoze sebepoznam
v , , podpo-
. u zv se s m, konfirontujc, . a1e hovoří za ně· Doda
ta~ova hopnost volby a jednání, a mnozí lidé mají pocit, že
v
Ia jsem , ze v -

d d . J I I 'd
Za va ny m t erry vo a , ze poza a Jane, aby se od • ·
v v I ~ vredy ruje se
v
. v•
takového neJSOU pnpravem.
,

, kv , ,. k steh , na nec 0
·ednom ze svýc semmaru JSem poznaIa E mm u,
vaI a. K svemu pre apem Citl 1 z ta ového rozhodnu , , 0
v
h . , o .
v

.
vu: "M ys IeI JSem , ze to ne o azu, aIe uzv JSem
d k' v tJ ule, Na J , ,
padesátce, ktera prave sk onCI v·l a s c hemoterapu ., ra-
v .
tak ží v
v

v .• b d v,
mo hl. Radejt u u ztt sam nezve 1ž1." , v . t ne. 0
zenu. p tračníku. vl v
Me a sest d ospevlyc , h dvet1. , sven vv·l
a se m1,• ze
v

Vzpoura protiJ ane znamenala pro J erryho osobní rev kovmy l . . . B"h , , .
1 vina pro ni znamena a msp1rac1. e em zotavovam s1
ci. Tato zkušenost ho naučila, že musí ctít své osobní h do u- rako , v h
v domila, že děti na m ze vse o neJVIC m i U
. , .l . , l v k "
Jl "s u z u .
v
ty a ze ma' o dva h u c1mt v· •
roz h o d nut1,' která musí udělat.o no- uvel·ceJ·i zarmoutilo, když čtyři z jejích dětí během rekon-
Rozvineme-li alespoň do jisté míry takovou vnitřní sílu Ve 1scence poznamenaly, ze v
Sl• b u d ou muset naJlt ., ne"ko h o
1
budeme schopni in trospekce a sebepozorování. Tak ~
0 ~a \o kdo by pro ně dělal to či ono; nanejvýš se zajímaly,
stupně nahradíme vlivy kmenové nebo skupinové mpsli jine •
d bude zase schopna normálně fungovat. Emma Sl uve-
. v
svým vnitřním nebo intuitivním vedením. Jakmile tak; , kd y ila že musí přehod notlt . svou ro 1•1 ve svem ' vlastmm ' Zl-
v•

proces začne, následuje další přirozený krok- "involuc~ o~ a ~amyslet se nad tím, co potřebuje pro své vyléčení.
vote .
neboli zkoumání vnitřního já. Jd revoluce ji uvedla do období mvoluce, behem nehoz
v v v

} v tla spoustu materiálů o vlastním léčení a vědomí sebe

prece . . , v •

a. Uvědomila si, že vždycky žtla Jenom pro sve deu,

DRUHÁ F ÁZE: INVOLU CE sam v .k v , o b' 1
a te
d' chce konečně žít pro sebe. Neko11 mestcu .s tra a
J?ždé no:~ s~~~ní nebo činnostvpředstavuje podnět, aby odvahu k tomu, aby změnila pravidla v domácnosti, a na-
SI naše vnmm Ja kladl o otázky: "Ce mu jinému věřím? Co konec se jí podařilo změny prosadit. Oz~ámil~ dětem, a~y
j iného si mys lím ?" V každé nové situaci zaplaví naši intuici už nepočítaly s tím, že bude dlouhé hodmy hhdat vnouca-
informace. Z nových lidí a situací máme nějaké pocity. ta, že už nebude připravovat hlavní jídla, a žev·už ~eb.u~e
V této fázi zvané involuce hod notíme svůj vnější svět řerušovat vlastní práci, aby vyřídila jejich zálezttostt. Jmy-
a zpusob, jakým slo uží naši m potřebám. Takové sebe- p i slovy vymohla si právo říci ne. Děti její oznámení za-
zkoumání vede často k to mu, že se chceme zaměřit na svuj
m ' ho . (km ,
skočilo natolik, že svolaly rodinnou se uzl enove
vzta~ k Bohu a na smysl života. Nej prve však potřebujeme shromáždění), aby se domluvily, jak vůči ní postupovat.
rozvmout vnitřní vytrvalost, která nám dá sílu zvlád nout Emma trvala na svém a řekla dětem, že se budou muset

216 217
Sedm posvátných pravd Třetí čakra: osobní síla
 přizpůsobit skutečnos ti , že j e n ejen jejich m atka ~ dst.av, budu pracovat na tom, abych byl dost stlný,
ktery' m á své potre b y, a ze se j ednou provždy
člověk,
y y • ale tak"
r -=
'
'chP1 c
sV'f
, "
' rn čím ch ct byt.
matl.-y vzdává. ole ta I se
a S13ýt cí rn , č ím chceme b yt,
tl ' ' vyJa
· d ruJe
• ·
vyznam č tvru:' ('aze:
Příběh Emmy ukazuje,jak fázi involuce následu
s 1sncký zrod nové pred stavy o sobč .
y ~e narcl
- výVOJC·

ČTVTÁ F ÁZE: VÝVOJ

TŘET Í F ÁZE : NAR C I S I S MU S
dní fáze rozvoje sebeúcty se obrací dovnitř. Lidé, kte-
Třebaže narcisismus nemá n ijak lich o tivou pověst b posle é , d do . , .•
. .. . • o čas ., káží dodržovat sv zasa y, ustOJnOst a vtru, amz se
nám poskytuje nezbytnou en e rgu , prac uj em e- li na to n do ěřuJ· í jakékoli· energu· sve' h o ducha ,Jsou vnttm · · ě vy-
zpronev
abychom si vytvořili silné vědomí vlastn íh o já. Vnější zrn~~ ' )'· n apříklad Gánd h í, M atka Tereza nebo Nelson M an-
ny _ nový účes, oblečení nebo postava - naznač u ·í • zr~ t. Na světě žije pochopitelně spousta lidí, kteří dosihh
· 1n é fázi m~ o..ze
de ~~é úrovně sebeúcty, ale duch těchto tří hdí na sebe vzal
,,.
z mě n a se odehrava 1 v nas.
' Vk ta ové z ranlte
UZe-
me počítat s kriticko u reakcí příbuz ných a přátel , ale narci- ta: ovědnost za j ejich fyzické okolí- a okolí se změntlo,
b p se přizpůsobilo síle jejich ducha.
0
sisrická energie nám poskytuj e oporu, abychom přetvořili _
se be sama a své hran ice bez oh ledu na námitky ostatních. a ~ichni tři byli v určité fázi svého vývoje považovim za
Změ ny v této fázi nás připravují n a důkladněj ší vnitřní · ·sry Například M atka Tereza byla v mládí téměř při -
narciSI · . • . .,
změny, kte ré budou následovat. ena op usti t dvě n áboženské komum ty, p rotoze JCJl
nuc . • ...
Gary popsal krásně tu to fázi , když během j ednoho serni- yedstava o službě ch udým byla mnohem tmenztvneJf>l,
náře poznamenal, že se najedn ou začal o blé kat formálně pr ,
než j ejí sestry dokázaly ' V te' d o bě me'1.1 \d
snest. 'd "e
1 e ~Je m , z
na koncerty a do divadla, ačkoli do té d oby c hodil v sepra- ·e narcisistická a m yslí jen om na sebe. Musela p rOJit obdo-
ných džínách a tričku. I když ho polil s tud e n ý po t při před­ Jb' hlubokéh o d u chovního rozjím ání, a když nadešel pra-
stavě, že poruší zvyky svých přátel, c hápal tuto změ nu jako tm k c·
, okamžik, jednala podle své intuice. Podobně p o an-
zásadní krok ve svém osobním vývoj i, pro tože chtě l vědět, ~í a M ande la vstoupila do fáze vývoje, v níž se osobnost
jaké to j e, když ho lidé "závistivě pozorují". N e toužil po stala person ou - arch etypální silou , z níž -~ohou ,čerpat
tom , aby mu někdo záviděl; chtěl se j e n o m vymanit ze ·msp1rac1
· · m 1·1io ny lidí · Když se UJ. m e vlády vas vlasm1 duch,
skupinové kontroly, kterou n ad n ím měli j e h o přátelé, jeh o sílu u zn á i vnčjší svět.
když určovali j eho ne ustále proj ektovaný skromný vnější
doj e m . Gary řekl , že j e hom osexuál, a když j sem se ho ze-
ptala, jestli o to m ví j eh o rodiče, odvětil : "Ješ tč ne. Pracuji úS KALÍ NA CESTĚ
postupně na tom , abych se dostal n a takovou ú rove ň sebe- Rozvoj sebepoznání, nezávislosti a sebeúc~ n:ní ~lipkj:d­
úc ty. J akm ile budu d ost silný na to, abyc h se oblé kal podle noduch ý úkol, ačkoli cestu tvoří pouze ctyn faze. T retl

2 18 219
S e dm p osv átn ýc h p ravd T ře t í č akra: osob ní síla
 čakra obsahuje energii našich osobních cílů
, ., ' smyslu
odpovědnost a respek tu k v Iasrmm sllam a slab Pro
, k , .
také strachu a tajemstvt, · terym neJsme dosud osrern
o .
h •
se op 1 .1 a e
lit. Vzhledem k tom u, že býváme často rozpoJe . : če.
ent vn t" .
. , v.
mi konfltkty, mam e strach vyporadat se s duchovní 1 _rnl-
Jem vyprázdnit se, abychom se naplnili" zříct· rn uko.
" ' se sta ·
zvyků a představ o sobě samých , abychom se znov l)tch
.. , .I . u naro
clili. Cesta k rozVOJI nezav1s ost1 a zralosti však
znarnen·
mnohem víc než krok vedoucí ke zdraví. Osvojit si v .• a
, , a sym b I. k ' h
proces sebez koumam o IC e o zření je důieži nttrní
. ~ chovní místa, o kterých tak rád četl, a nasměroval své
' ' k I k
chovm u o , tery' ve d e k pos1'lem' v1ry ' v sebe sama. tý du.
Ch uckův příběh mám obzvlášť ráda, protože v)(adř .
d uchovm' podstatu posvarne
' ' pravdy C tt· sebe sama JCh UJe
h d k, . ·
·v , , Uck
pocházeI z trad1cm vyc o oevrops e rodmy, jejíž vliv_
spol ečenské postoje a náboženské hodnoty- pociťoval n
každém kroku. Od dětí se očekávalo, že až vyrostou b a
dou jako rodiče. Chuck byl černá ovce rodiny: ne rad ~ ~~
toval, nepil pivo a přitahovaly ho svobodomyslné myš~en­
0 během něhož se zbavil bolestivé části své minulosti a žádal
ky a přátelé. Už na střední škole vedl dvojí život, protože
odděloval své zájmy a přátele od rodiny. Na konci střední
školy už věděl, že je ho mosexuál, což jenom umocnilo
jeho potřebu dvojího života, protože mu bylo jasné, že ro-
diče by se s jeho homosexualito u nedokázali vyrovnat.
Chuck odešel z domova, začal se učit v jiných kulturách
a naučil se několikjazyků.
Domů se vrátil s několika akademickými tituly, ale trpěl
depresemi. Když jsem ho poznala, bylo zřejmé, že po-
třebuje zanechat cestování po světě a obrátit svoji pozor-
nost do svého nitra. Hovořili jsme o j eho životě symbolic-
ky a dospěli jsme k závěru, že důvodem, proč žil
v zahraničí, byla skutečnost, že mu bylo nepřijemné být
černou ovcí rodiny. Přál si, aby ho přijali, ale věděl, že nej-
220
Sedm p osvátných pravd
- přiimout sám sebe. Nemohl se otevřeně hlásit
1
d'rív rnusže je'J homosexuál, což ho znepokojovalo. "Ještě
I t, tornu,
v· l s um,
,
" nesmín v •
ze JSem h omosexua' I , protoze to
v
jse~ .;~om moji homosexuální přátelé. Bojím se, že když
vědi J zkoumat sve' poc1.ty, ZJlS
.. t'1m, ze se ned o k'v
v v·
azu pn-
bU dU . k
v ?"
. ut Co Sl pa pocnu.
Jl11~h~ck se hluboce zajímal o mystiku a věnoval se du-
- -1 praxi kterou tvořily modlitby, meditace a boho-
chovn '
lužby v kostele. Navrhla jsem mu, aby vykonal pouť na
d~chovní ambice na přijetí sebe sama. Na to mi ocitoval
lova svého přítele: "Pouť je mystika obrácená směrem ven
odobně jako mystika je pouť obrácená dovnitř."
5
p Následující rok odletěl C huck do Evropy, aby se podíval
do Fatimy, Lourd a na několik dalších míst, která pro něj
byla posvátná. Na každém z nich vykonal duchovní rituál,
0
schopnost přijmout plně sebe sama. Domů se Chuck
vrátil jako jiný člověk. Byl svobodný a "naživu" tak, jak by-
chom měli být všichni. Shodil ze sebe svůj stín a zdálo se,
jako by z něj vyzařovalo světlo . Ihned po návratu oznámil
rodině, že je homosexuál. Byl připraven na jakoukoli reak-
ci, ale oni jeho slova přijali. C huck na své duchovní cestě
dosáhl nezávislosti na své minulosti, zbavil se strach u z bu-
doucnosti a získal hlubokou víru v sebe sama.
Všichni jsme svým způsobem na nějaké pouti, třebaže
není samozřejmě nutné cestovat na posvátná místa a pro-
vádět rituály, abychom se zbavili své minulosti. Je však
nutné cestovat duchovně a zbavovat se strachů, které nám
brání poznat krásu ve svém životě a dosáhnout vyléčení
a přij etí sebe sama. Takovou cestu můžeme absolvovat
denně v so ukromí svých modliteb a meditací.
Třetí čakra: osobní s íl a 221
 Básnířka D o rothy Parke rová kdysi p ozna m enala· , · že J.ste silní, nebo slabí? Máte strach starat se
,
d opsano." Totéž· "Ncsn· fv1ysltte st,
ším psaní. J sem ra'd a, kd
' yzv mam,
b a- 6. ?
seb~· ěkdy vztah k člověku, kterého jste ve skutečnosti
. v, · ·· b , 'I •· d '
mohh nct o rozvOJI oso m st y: pnpa am e si jak Ycho"'
.., 0

když jsme k ní dospěli, ale cesta samotná je d louháoa v ~Cbi, Mě li Jste n , • . •

'd' k n aroč
.
7. erntlova 1.I , ale připadalo vám to lepš1 nez nemtt mkohoť
ná. Zivot nas neusta e p n va 1 to mu, abych o m si uvě - · sebe sama? Dokážete se rozhodnout pro změny
v , ' ) v· 0

mil i význam Poloniovýc h slov: "Bud' věrný své mu vl d~- 8· Vážíce st

•. tním stylu a pak je uskutečnit?
, 'I · .v v . astn1
m u J·á. " Bez oso bm SI y j e tottz z tvo t děs ivá b
, o 1estná
- V Z JVO
, ch z odpovědnosti• ~r N e b o st• pnpad'ate od pověd nt•
v•

9 Mate sera
zkušenost. . všechno a všech ny?
Pracujeme-li s intui cí, nezname n á to, že se vyh ' b' za · e·ete si žít jiný z tvotr~ Po k u d ano, d·1·
v· • proto,
e ate neco
o Y arne 1O. Pr J . ·1· b · , ,. I ?
vlastn ím strachum. K tomu , abychom se stali celým čl .. v
situaci zrnem 1, ne o JSte se s 111 sm m 1.
abyste Svo,ii ~
kem , nevede žádná zkr~tka. a intu itivní sch opnosti roz~~~~
ně n ejsou odpovědí - Jde j ednodu še o přirozené d ůsledky
vlastní sebe úcty.
J sme biologicky předurčeni k tomu, a bych o m si uvědo­
m ili, že našemu těl u se daří dobře, p o kud se daří dobře na-
šem u duch u. Třetí čakra ztělesňuje p osvátno u pravdu Cti
sebe sama- pravd u , kterou podpo ruj e sym bolický význam
seffr N ecach a H od a svátosti konfirmace. Ai získám e síl u
a vytrvalost, které přicházejí se sebe ú c to u , při rozeně se ob-
jeví naše intuitivní schopnosti.

Otázky pro vlastní zkoumání

1. Máte se rádi? Pokud ne, co se vám na vás nelíbí a proč?
Děl áte něco pro to, abyste na so bě změni li to, co se vám
ne líbí?
2. J ste upřímní? Překru cujete někdy pravdu ? P okud ano,
p roč?

3. J ste kritičtí k ostatním ? Potřebuj ete vin it ostatní, abyste

ochránili sami sebe?
4. Dokážete přiznat, že se mýlíte? J ste otevření zpětné vazbě
od ostatních ?
5. Potřebujete souhlas ostatn ích ? Pokud ano, proč?

222 223
Sedm p osvá t ných p r av d Tř etí ča k r a: oso bn í síla
 'mY jako součást božího plánu, jehož záměrem je
P roblc
, ědorný vývoJ.· U vo I mme-
' 1·1 sve, emoc10na
. 'I nt' b Iest .
0 1
Kapit o l a č t v rt á našvzvd,arn e se potřeby vědět,
. proč se věci staly tak, jak se
dosáhneme stavu k!tdu. Abychom tohoto vnitřního
Čtvrtá čakra :
a
s~ly, dosáhli , musíme přijmout léčivou energii odpuště-
k.hdu dol y· , l"d k' vb
nl, a vzdát. se méně u ez1tc 1 s e potre y, omezené spra-
emoční síla S 0 ·mí sefír.I svatostt:
vedlnostl. , , ctvrta
v , y kr
ca a od pov1'd'a se f1'V
tre T"f'
1 eret
pbolizující
') b oz1 krasu
v; • T ato energte
' a souc1t. • predstavuJe
v •
s:í srdce - nekonečný proud vyživující životní síly.
b ergii čtvrté ca kry o d pov1'da, svatost
.E ' manzeIstv1.' Jako ar-
;ty
v y

Čtvrtá čakraje srdce lidského energetického systému. Dělá

představuje manželství především svazek se sebou
c 'P'm vnitřní spoJem . , bytostne'hop . , a d use.
v

prostředníka mezi tělem a duchem a určuje jej ich zdraví samY '
Úkol obsažený ve čtvrté čakře je podobný úkolu třetí
a sílu. Energie čtvrté čakry je svou povahou emoční a pod~
"' kry' ale má mnohem duc hovnější rozměr. Zatímco tře­
poruje náš emoční vývoj. Tato čakra představuje duchovní ca
tí čakra se soustředí na naše vlastní pocity ve vztahu
lekci, která nás učí,jakjednat z lásky a soucitu a uvědornit
k vnějšímu světu, čtvrtá čakra se zaměřuje na náš vnitřní
si, že naší nejmocnější energií je láska.
svět - emocionální reakce na naše vlastní myšlenky,
Umístění: střed hrudníku.
ředstavy, postoje a inspirace jakož i na pozornost, kterou
Energetické spojení s fyzickým tělem: srdce a oběhový sys~ p , emocmm "' , potreb'am. T ato uroven
'
věnuj eme svym v
odd a-
v

tém, žebra, prsa, brzlík, plíce, ramena, paže, ruce, bránice.

nosti je základním činitelem při utváření zdravých vzta-
Energetické spojení s emocionálním/mentálním tělem: ta to
hů s ostatními.
čakra odpovídá našim emocionálním vjemům, které určují
Prvotní strachy: strach ze samoty, oddanosti a "následová-
kvalitu našeho života mnohem víc než vjemy mentální.
ní vlastního srdce"; strach z neschopnosti emočně se chrá-
Jako děti reagujeme na různé situace širokou škálou emo~
nit; strach z emocionální slabosti a zrady. Ztráta ener~e
cí: láskou, soucitem, důvěrou , nad ějí, zoufalstvím, nená~
čtvrté čakry může vyvolat žárlivost, zlobu, hněv, nenáv1st
vistí, závistí a strachem. Jako dospělí máme možnost vy-
a neschopnost odpustit ostatním i sobě.
tvořit v sobě takové emoční prostředí a vyrovnanost, které
Prvotní síly: láska, odpuště ní, soucit, oddanost, inspirace,
nám umožňují jednat vědomě a so ucitně.
naděje, důvěra a schopnost léčit sebe i ostatní. . ,
Symbolické/percepční spojení: čtvrtá čakra představuje víc
Posvátná pravda: čtvrtá čakra je centrum síly hds~eh~
než kterákoli jiná naši schopnost "nechat vše být a p ustit
energetického systému , protože Láska je božská sa~. Ac~oh
k sobě Boha". S její energií přijímáme své osobní emoční
inteligence a "mentální energie" bývá obvykle nadrazovana

224
Sedm posv átných pravd Čtvrtá čakra: emoční sí la 225
 emoční energii, skutečným stimulem lidského těla a
~ ' energ:te.
· L'aska ve sve' neJ·Čis · tší pod ducha
je právě emocm
J·ako láska bezpodmínečná -je božskou
podstatou e-
. ,
má neomezenou seh opnost o d pustit nam a odpověd'"
I , d .
naše modlitby. Nase v astm sr ce JSOu urcena k tornuct na
~ ~
, . d v v , , k
vviadřovala krasu, soucit, o pustem a 1as u. j ednatJ.. k
· ,J , ~· . Ina se
příčí naší duchovm pnrozenost1.
Schopnost dokonale milovat nemáme od narození
. L ' k , ~· h .
učíme se to celý Život. as a nas pnta UJe, a zároveií. n,
nahání strach. Láska nás m otivuje, ovládá, inspiruje ~~~
a ničí. Láska podporuJe • v
nase fyzic· k e' a d ucI1ovní tělo. 'Kaž_
dy' životní problém představuje m ožnost po učit se 0 n··
kém aspektu lásky. Reakce na tyto problémy jsou zazname-
nány v našich buněčných tkáních : žijeme v biologických
následcích svých rozhodnutí.
JAK SI OSVOJIT SÍLU LÁ S KY
Vzhledem k tomu, že láska má takovou moc, poznáváme
její energii pos tupně. Každá fáze představuje lekci o inten-
zitě a podobách lásky: odpuštění, soucitu, šlechetnosti, las-
kavosti a péči o sebe a ostatní. J ednotlivé fáze sled ují posta-
vení našich čaker: nejprve poznáváme lásku v rámci svého
kmene, když přijímáme nesčetné projevy j ejí energie od
členů rodiny. Kmenová láska může být bezpodmínečná,
ale obvykle vyjadřuje očekávání věrnosti a kmenové pod-
pory; v rámci kmene představuj e láska energii, ktero u sdí-
lejí jeho příslušníci.
Když se probouzí druhá čakra a my poznáváme přátel­
ství, láska roste a začíná zahrnovat ostatní lidi. Vyjadřuj e­
me lásku sdílením a péčí o lidi, s nimiž n ejsme pokrevně
spojeni. Když se pak probudí naše třetí čakra, objevujeme
226 Se dm posvátných pravd
, k vnějším věcem, ke svým osobním, fyzickým
b" Jask~teriálním potřebám, které mohou zahrnovat sport,
0
a rn d lá ' ' d ' povo l'am,
ické vz e n1 , mo u, par t nerstv1,
v ' d o-
, neboť aka de m
v či tělo.
, aby rn~echny tyto čakry se týkají lásky ve vnějším světě.
určitém bodě vývoje naší civilizace představovaly tyto
vodoby lásky vše, co život vyžadoval. Jenom málo lidí
p ~ebovalo víc než kmenovou a partnerskou lásku.
' ale potr .
S říchodem psychoterap1e a duchovních hnutí však byla
lá;ka uznána jako síla, která ovlivňuje a možná dokonce
eq
podmiňuj e biologickou aktivi tu. Láska nám pomáhá léčit
eja- ostatní a sebe.
životní krize související s lásko u - rozvod, smrt milo-
vané osoby, emoční zneužívání, opuštění, cizoložství -
bývají často příčinou ne mocí, nikoli jen událostmi, které je
náhodou předcházejí. Fyzické léčení často vyžad uje léčení
emočních problém\t
Sedmačtyřicetiletý tesař Jack investoval značnou část
svých životních úspor do podniku, který založil jeho bra-
tranec Greg. J ack se považoval za "podnikatelského zelená-
če" a Greg prý vždycky přesně věděl , co dělá. Slíbil Jackovi,
že mu investice vynesou dost na to, aby mohl odejít brzy
do důchodu . Jackova žena Lynn váhala, zda je rozumné
vložit všechny úspory do podnikání bez záruky finanční
návratnosti, ale Jack svému bratranci důvěřoval a měl po-
cit, že všechno dopad ne přesně podle jeho očekávání.
O čtyři měsíce pozd ěj i podnikání zkrachovalo a po Gre-
govi j ako by se slehla zem . Dva měsíce na to utrpěl Jack
pracovní úraz a zranil si spodní část zad. Zvýšil se mu krev-
ní tlak, stáhl se do sebe a začal trpět depresemi. Objevil se
na jednom mém semináři, když ho Lynn přiměla, aby šel
s ní. Doufala, že se J ack z ne utěšeného stavu dostane.
Čtvrtá čakra: emoční síla 227
 Některé poruc hy j sou tak zřejm é, že jejich pW·
ctnu rn •· Jesti. Tlak se m u vrátil na normální úroveň a deprese
Po znat kdokoli. Jacko vy finanč ní potíže a pocit .. h Uze vé bo ustily. Oba si připadali pozoruhodn ě osvobo zení od
tranec podvedl, bezpochyby vyvo laly bouři v J acka ' ze o b
č ra_- )1o op
, d , d č ní ztráty, protoz e d o ká za11· up "'
v
nmne" o dpusm. · "Greg
a způsobily osla bem spo m castt za a sedací hov dušt,
v' .
finan' m neozva1," d o d aIa, l v d kl' d ' ..
v myšlenkách se neusta' Ie zao b'tra I nm,Ja, . ko u
chybu nervu " · se na ,
"a e pre po a ame, ze na to teď
.b • ' h b
když důvěřoval sl1 um sve o ratran ce, a hněv přisUdeial lí mnoh em vtc n ez m y.v "

" ' rnys

, .1 G
vzniku vysokého tla k u. Jac ka trapt a regova zrada Pel ke
v
a POctt
viny, že zklamal svou zenu.
Když se na pořadu přednášky o bjevilo té ma odpušt" ,
Jack začal být tak podrážděný, že p ožádal, zda může od:~',
•
Nechtě lajse m ho pustit , proto ze v • vd vJ
j sem ve e a, že potře b ] lt. .
v d 'š Kd v .
slyšet, 0 čem b u d u pre na et. yz JSem vt·dvela, jak se tvá-
Uje
ří, bylo mi jasné, že pokud z ůstane, bude se cítit ještě huř
Lynn se otočila k J ackov i, j ako by byli v mís tnosti sami.
vzala ho za ruku a řekla mu, že m ožn á trestá sám sebe z~
vlastn í h loupo st, ale podle j ejího názor u jedna l z lásky.
"Nevěřím, že bolest může být odmě nou za čin, vykon
an ,
z lásky," pokračovala. "Když změn íš svůj pohle d na tu zále~
žitost a budeš věřit tomu, že jsi podpo roval m ilovaného
člověka, protož e to tak bylo správn ě, všech no určitě
do-
padne dobře. N echci, aby nám hněv vůči tvému bratranci
zničil zbytek života , a tak říkám , abych om šli pros tě
dál."
J ack se rozplakal a začal se m an želce omlo uvat a děko­
vat jí. O statní účastníci semi náře byli hlubo ce dojati
. městnání nebo proble matic kou situaci, která má vliv
Rozho d li se, že udělaj í p řestáv ku , aby posky tli J ackovi
a Lynn trochu soukro mí. Když jsem odchá zela z míst-
nosti, Lynn mě požád ala, jestli byc h tam s nimi nezůs tala,
a pak mi řekla: "Mysl ím , že m ůžem e odejít . Už b udem
e j de o léčení, srdce nás nejčastěji přivád í k archet ypu zvane
s Jacke m v pořádku."
Několik měsíců nato j sem zavolala J ackov i a Lynn,
abych zjistila , jak j sou na tom . Lynn mi pověd ě la, že J ack
začal praco vat, záda ho pořád ještě trápí, ale už nemá
tako-
Tento manže lský par ' Je
. pn"íkl ad em d uc h
ovní sfiy srdeční
.
energt .·e So ucit, který prýšti l z Lynni na srdce do Jackova
"Ia mu posky tl p odpo ru, kterou potřeb oval k tomu, aby
te ' . ,
dokázal odpus tit svemu b ratran ct. a sob ev samot nému a žil
svůj život dál.
LÁS KA K SOBĚ J AKO CES T A K BOH U
Rčení "Když n emáš rád seb e, nemů žeš mít rád nikoh
o ji-
n e' ho" u ž je otřepa ná fráze. Láska k sobě však zůstáv á p ro
v
mnoho lidí prázd ným pojmem . Casto ji uskutečňujeme
v mater iální rovině - například horeč ným nakup ování m
nebo luxus ní dovol enou. Pokud se však odměňujeme do-
volen ou nebo hračkami, jde o lásku třetí čakry - fyzický-
mi požitk y vyjadřujeme uznán í sami sobě . Takový druh
odmě ny je sice příjemný, ale může n ám zabrán
it v tom,
abych o m vníma li hlubš í emocionáln í záchvěvy srdce, kte-
ré se objev ují, potřebujeme-li zhodn otit nějaký vztah, za-
na
naše zdrav í. Schop nost milov at sebe sama souvis ející se
čtvrtou čakrou znam ená mít odvah u naslou chat emočn
ím
signálům a ducho vním pokynům vlastn ího srdce. Poku,d
-
mu "zraněné dítě".
Zraněné dítě" v každé m z nás obsah uje naruš ené nebo
och rome né emoční vzorc e z n ašeh o dětství, bolest ivé
vzp omínk y, negati vní posto je a nefunkční představy

228
Sed m p osvát ný c h pra vd Č tvrtá ča kra: e m oční sí l a 229
 0 sobě. Nevědomě můžem e jednat podle těcht rozplakala a zeptala se Dereka,jak k ní může být
Jako byť tre ba v Jme
dospělí,
v. . , fcorm . ě . Strach z o v vzo rcu' ,Y pak se d v d, d vl .,... . l
0 n· ohledný, k yz teprve ne avno ov ove a. 10 Je ce -
, v , I. , S ál , PUstění k beZ ická reakce zneuzlVaJICJ'ho rod"v 1ce, ktere'ho k on-
, v
například stava zar IVOStl. exu m zneuzívání rn· , ta
1Vazan-se
vl .,

v~ .
·e dospěl e~ d'1te.
v o
sledek nefunkcm sexua1Jtu a casto zp usobuje ž a- }<efTI tyP v

. , I , . d. . N . ' e opakuie
me steJ ne chyby s v astmm1 etm1. egatlvnf před ~ - front;ek pozorně poslouchal mou přednášku o individuál-
o v d v·· Stava dí ' kách . By1 presvevdv . ho
v Je
těte 0 sobě samém muze poz eJI vyvolat takové - , Qea kJTienovýc h vzpomm v
cen, ze
c~če nebyli zlí, ale spíš ustrašení lidé, kteří si možná ani
b . lk . Poruchy 01
jako Je napnklad anoreXJe, o ez1ta, a ohohsmus a .i __ ,
• V' •

- kv•l , h , h v J ne za. rodJvědomovah· nas - le dky sve' h o Je · -

- ' N a konc1· semma-
· d nam.
vislosti, ale take ut e y strac z neuspec u. Takové v
• v· v ~~ • h , ZOrce ne u .., , ." 'vl
mohou zmc1t nase emoc10na m vzta y, osobní a p v
Qerek řekl , ze ma o cem premys et.
~ ~ ~ racovní v
v

re Několik měsíců po sem ináři mi Derek napsal. Usoudil,

Vl

život a zdrav1. Laska k sobe zacma konfrontací s tout

chetypální silou přebývající v psýché a odstraněním v~i~r­
který na nás má naše zraněné dítě. Pokud zůstanou r' u,
~ ~ . any
nezahoJene, nutl nas Zit v mm u 1ost1.
• , Vl •
Derekje sedmatřicetiletý podnika tel, který přišel n .
den můj seminář, protože chtěl rozpustit některé bole~ť~~
vzpomínky z dětství. D erek byl jako dítě vystaven krutému
zacházení. Opakovaně dostával výprask, často nesmět jíst
když měl hlad, a za trest musel nosit malé boty.
D erek odešel z domova po maturitě, vystudoval vyso-
kou školu a začal se věnovat obchodu. Když jsem ho po-
znala, byl šťastně ženatý a měl dvě malé děti. Podle jeho
vlastních slov nadešel čas, aby se vypořádal se svými vzpo-
mínkami z dětství, které si do té doby dokázal držet od
"
těla" - podobně jako své rodi če. Derekův otec krátce
předtím zemřel a jeho matka se s ním chtěla začít stýkat.
Derek souhlasil, že se s ní setká, a na jejich první schůzce
chtěl vědět, proč se k němu v dětství chovali s otcem tak
strašn ě.
Derekova matka zpočátku popírala, že s ním zacházeli
špatně, ale nakonec na otce svalila veškerou vinu za něko­
lik incidentů, které si dokázala vybavit. Tvrdila, že by teh-
dy jistě něco udělala, kdyby věd ěla, že je Derek tak nešťast-
v život je příliš krátký na to, aby v sobě choval trpké vzpo-
ze, ky a rozhodl se, že mu návrat jeho matky do vlastního
I v· b ., d . , I 'h
J11ll1 ' v
•jvota skýtá pří ez1tost, a y Jl prostre mctv1m v astm o
z anželství a rodičovství ukázal, že je možné žít s láskou.
~matkou se víd al pravidelně a věřil, že zanedlouho bude
všechno v pořádku.
Derekův příběh vypovídá o léčivých schopnostech se-
' fíry Tif'eret, která mu napověděla, aby přehodnotil své
emocionální vzpomínky. Podobně jako se to stává nám
všem, toto poučení přišlo v době, kdy byl D erek dost zralý
na to, aby podle něj jednal. Následování vnitřního vedení
je nejvyšší formou zdravotní prevence. Duchovní energie
srdce De reka upozornily, že negativní vzpomínky by moh-
ly začít škodit jeho .fyz~ckému : draví. l~tuitivní v~ystém
každého z nás pracuJe tlmto zp usobem ; Jenom zndka se
stává, že nás neupozorní na negativní proudy, které mohou
být škodlivé, nebo nám neukáže, jak si máme počínat, aby-
chom tyto negativní energie vypustili, dřív než se stanou
fyzickou nemocí.
Léčení může nastat skrze odpuštění. V Ježíšově životě
a učení je odpuštění duchovním činem zdokonalování, a~e
také fyzicky léčivým skutkem. Odpuštění nepředstavuje

231
230 Sedm posvátný c h p r avd Čtvrt á čakra: emoční síla
 jenom pouhou možnost, ale přímo nutnost vyléč ,
vždy nej prve z bavt.I sve, pactenty . emocionálního ent · Je'·Ztš
fyzické léčení pak následovalo přirozeně. Mnozí te Utrpení; pR OBUZENÍVĚDOMÉHOJÁ
a učitelé na'bozenstv
v f vysvet v I ., ] v,š
UJl ezt ovy léčebné
olo~ov·
o e , v akry se dostaneme, projdeme-li skrze ni a získá-

J'ako boží odměnu za přiznání špatných činů. Od vs~Utky z e

čtv rte c v , ,
čení z její lekce. Kdyz vstouptme do sveho srdce,
PUsten· ·
ale základní duchovní skutek, který musíme vyko 'Je r11e p~~ e za sebou známé vzorce myšlení nižších tří ča-
chom se zcela otevre v
11. 1eCive
. v· ,
st' Ie I as
' ky
. Sebeláska znat, aby- echavam
. , namen· n ředevším pak svého kmenového srdce.
že na sebe natohk dbame, abychom odpustili lidern a, ker aP dáváme se ochrany ta kovyc ' h navy kl'yc h vy' kl adou Ja
· ko
minuIost1. a zranem uz nam nemo hla u bl.tzovat _ rze své
v , v , v
, Vzv b mé rodiny jsou pro mě nejdůležitější" nebo
. , J'd k v• , p Otoze
·v
naše rány neu bl !ZUJI 1 em , ten nas zranili, ale p0 tre Y v lk v b ·
v
» ůžu změ nit místo, protoze manze a potre UJe po-
. v• • vk POuze Nem k d . , , , . d. , , k
nám. Zbavíme- I1 se pnpoutanostt temto zraněním • ". . . ty" _ a u brány sr ct nas vtta Je ma otaz a:
žeme vystoupit podle prvních tří čaker z dětského v~~hu- cit JISto
"' ?"
, ta kovy, vztah , v nemz
k Bo h u a navazat v v
se s B ohern POdíl'.
au
"A~lato
co J a.otázka je zaklína dlo, .
Jez vyvoI,ava, dlouh o potIaco-
v v

me na uskutečnění lásky a soucitu čtvrté čakry.

1 ,
, ale dokonale zaznamenané informace, které nam
Energie čtvrté čakry nás vede k duchovní zralosti, kter· vane, v • ká MO v
hou v jediném okamztku u zat novou cestu. uzeme
přesahuje nejen dialog s Bohem založený na vztahu rodič: ~o okusit 0 návrat pod ochranná křídla kmenové mysh ,
a dítěte, ale i modlitby za vysvětlení událostí a strach z S P k 'v vv•
ne- ta už nás nedo aze utestt.
aIe , , 1
čekaného. Zraněné dítě vidí Boha jako systé m odrnčn Pouštíme se do nelehkého úkolu sebepoznam na eze-
a trestu s lidsky logickým vysvětlením všech bolestivýc~ , sve' emoční přirozenosti- nikoli ve vztahu k někomu
ntm v
zkušeností. Zraněné dítě nechápe, že všechny zkušenosti bo něče mu jinému, ale výhradně ve vztahu k sobe sa-
ať jsou jakkoli bolestivé, v sobě skrývají duchovní vhled: ne,
rnym.
Potřebuieme
:~
si odpovědět na následující otázky: Co
. , b ·· v
Pokud uvažujeme jako zraněné dítě , milujeme podmíneč­ rnám rád? Co miluj i? Z čeho JSem šťastny? C o potre UJl
ně a se strachem ze ztráty. ro vyrovnanost? J aké jsou mé přednosti? Mohu se na se~e
Naše kultura jako celek směřuj e k tomu, abychom se p lel1 nout? Jaké J. sou mé slabiny? Proč dělám to, co dc-
spo . , h 1' d'?
vymanili z moci zranění a z role obě ti. j sm e-Ji však pod vli- lám? Proč potřebuji pozornost a souhlas dr~hyc v ' ~-
vem svých zranění, jenom těžko poznáme, j ak se této ne- Jsem dost silný na to, abych byl nablízku druhemu clovc-
gativní m oci zbavit a postoupit vpřed , abychom j iž v sobě ku, a přitom respektoval své emoční potřeby? . , ,
žádné rány nenosili a nalezli sílu. Naše "kultura čtvrté čak­ Tyto otázky se liší od otázek kmenové mysh, ktera ~a~
ry" se dosud neodpoutala od svých zraně ní a nevs toupila v• b h m se tázali: Co mám rád ve vztalzll k ostatllllll.
UCl, a yc o o v• Vl' ,
do duchovní dospělosti. .1 , ohu b<rt abych přitom zustal pntaz tvy pro
J ak s1 ny m 1., v ? C ,

ostatní? Co potřebuji od ostatních, abych b~l sťa~tny. o

na sobě budu muset změnit, aby mě někdo miloval.

232 233
Sedm po s v átných pravd Č tvrt á čak r a: e m oč ní síla
 Odpovědi na tyto o tázky se nám ne hledají snad
. . b d no ' pto, oskytl žádnou podporu v em ocionálních , psy-
to že víme že s m m 1 u em c m uset změ n 1· t •.
'
Před šedesá ti lety bylo takové zkoumání sebe sarn ~IVot.
SVUJ •· pa~u~;~~:pintelektuálních potřebách, a oni museli hledat
' h č l enuo společnos ti _ a Zalc·· chlC dové partnerství.
tostf víceméně okraj·ovyc . ZJ, oprav • n í čtvrté čakry změni lo rovněž náš pohled na
o .. ' h o č'1c hl 1"d 1.
' Setkání s .á"
rnysttk•u,
umělců, filoso fiu aJmyc tvur Q tevrc
, l éčení a přícmy v•
n em oc1. ' o·-n ve panova1a domn ě n ka ,
lává proměnu lidského vědomí, která u mnoh~ Yyvo,
zdraVI, vyvo lávají před evším zdroje související s nižšími
e eprese, zou falství llhlllčlc~
b "l .
a mysti kuo zpuso 1 a m1mo J.m . ' d • nemoc . , ,
o

. • d , k ze . J. ako j e gene tlka nebo ch oroboplodne zarodky, ale

nace, v1ze, sebevraze ne po usy a nekon tro lovateln, , a1Ucj, čakramt, , , k , • . ,.. .
časné době d osp1vam e nazoru, ze pncma nemoc1
· ' Im' zmatek - Ja
cwna · k oz• 1· povz nesene' stavy vytrže Y,e111o, v sou , . 'I , • , Lé. , ., ,
. , . n1 sp _ ..,, , v toxicke m emoc1ona mm napet1. cem zacma
jené s fyz1ckou a transcendentm erotikou. Panovala obec 0 . spocJva ' lm' c h zrane• m' . Ce l'y nas
,
naprav ou e mociona •• l'ka.
e rský m o d e1
představa, že cena za duchovn í probuzení je pro Větší na
ní zakládá na síle srdce.
lid í příliš vysoká a nebezpečná a to j e pak určeno po uze ~u senY ' 1e d UJICI · íb·e h . S le' ka"rem Per-
lento posun o d raz1 , . , n as ., ' pn
"na dan Ým " . Par
. sem se setkala na j ednom ze svých seminářů. Perry
Revoluční e nergie 60. let však při měla miliony l"d' rym J
"I rozsáhlo u praxi, kte ra' vyvo 1ava ' l a typ1c · k o u uroven
' • pro-
. A co Ja. "' '? " Všeo becna' potřeba lidskéh
k tom u, a by se p ta I1:" rne_ a'lního a osobního stresu . Když lékaře zaplavily in-
I I

uvědomění pak p rovedla naši kul turu arch etypální brano 0 feswn
c ace 0 alternativn ích teoriích a praxích , Pe rry SI tu
.
čtvrté čakry. O dkryla tajemství našeho srdce a zřetelně p u 1orm d' l ,
tam něco přečetl , ale na a e svym pac1entum pre episo-
. o • d ·
O-
ukázala na podrobn osti našeho zraně ného děts tví, které :al konvenční léčbu, p rotože o alte rnativní toh o nevěděl
stále utvářejí značnou část naší dospělé o sobnosti.
dost aby j i m ohl doporučovat. .
Není nijak překvapující, že naše kultura čtvrté čakry,
byla svědkem nárůstu rozvodů. Otevření čtvrté čakry pro-
&i před pěti lety se Perry rozhodl navště~ovat s~mm~ř
0
alternativních terapiích . Nesmírně ho zauj ala neJen ve-
měnilo archetyp manželství v arc he typ partn e rství. Vě tšina
cl ec ká platnost předkládaných materiálů, ale také případy, , 1
současných manželství pro to vyžaduje silný pocit ,Já", ni- · h ž hovořili j.eho kolegové. Po návratu do p ráce vmma
o mc ·· h
koli j eho zřeknutí, jak tomu bývalo v tradičních manžel- , pacienty J. inak a v rámci p ravidelných vyšetření se JIC
stvích. Symbolický význam svátos ti m a n že lství spočívá sve k.n"h h
začal vyptávat na osobní problém~-- Per~ č:vtl lvY o,. o-
v tom, že m usíme nejprve d osáhnout sp ojení s v lastní l" stické m zdraví a navštěvoval dals1 semmare a prednasky
osobnos tí a duche m . J akm ile člověk d osáhn e jasného ~a té m a, k te ré h o zajímalo nejvíc - emocionáln~ složka
vnitřního porozumě ní sobě sam otné mu, m ůže vytvořit nem oci. Postupně ztráce l víru v konvenční léčeb~~ post~-
úspěšné in ti m n í partnerství. Zvýše ní p očtu rozvodů j e
py. c
htěl o svy'ch p ocitech hovořit s ko legy, ale tl Jeh o za-
proto přímo způsobeno otevřením čtvrté čakry, která nás . l" d
j e m n esdíleli. Dospěl do sit~ace, ~~y Jeno~ ve lce n~ra -
poprvé vede k tom u , abychom zkoumali sami sebe. Řada předepisoval léky, ale ještě Sl nevenl natolik, aby ,p aclen
lidí připisuje rozpad svého manželství skutečnosti, že jim tům doporučil j ino u léčbu . N akon ec měl takovy strach

234 235
Se dm po svá t ných pra vd Čtvrtá čak r a: e m oč ní s íl a
 chodit do své ordinace, až začal uvažovat 0 tom ~' klá na takovou ú roveň diskuse a postrádala
, ze za ., , I ík
lékařské praxe. nechá dosud zvy odpovídaJ ICI s ovm .
Když se dvaapadesátiletý Perry j ed no ho dn e v· k com u. srne se stali kulturou čtvrté čakry, osvojili jsme si
, . d Ptlprav J{dyZost J vyjadřovat se te rapeuucky a vytvon -
'11 JSme
na prohlídku noveho pactenta, ostal s rdeční zách oval nový
hem svého zotavování požádal o se tkání s psych Vat. l3(t.
Otera
schoP~ež nazývám "traumalogie". Zranění dnes tvon hlav-
tem a duchovním poradcem. Několik měsíců h Pcu. Jazyk,J h důvěrné ko nve rzace a často drží pohromadě ltd-
. C Odil ní obsa k d ,_ 1' • . , h
konzultace a pak st vzal volno, bě h em něhož stud
v
na
ké vzta l,y- Jsme v tom uz ta o "-ona 1, ze JSme ze svyc
ternanvní léčbu. Nakonec založil léčebné centru oval al. 5 ě , udělali j akousi "měnu vztahů", kterou dovedně
poskytovalo pacientům péči nejen o jejich fyzické mj které
zran nt , .
"ívárne k tomu, abychom z1skalt kontrolu nad Sltuace-
emocionální, psych ické a duchovní potřeby. ' a e také pouz. a ostatními lidmi.. p o d purne o , .
s k upmy, k tere, l.d
1 cm po-
" Proděl a l j sem těžký srdeční záchva t," řekl Perry J rnl' ha·í vypořádat se například se zážitkem incestu, zneuží-
I . k
přesvědčen, že jsem se uzdravil proto, že j sem abs~I sem rna J b. , d .,
, írn závislostí a m m, pouze po poruJI trauma OgiiJa o
.. b , .I k .. vova) '
vanrozurnívací v d e k douverne
v 'ho vztah u. V ramc1, • h-
tec
psychoterap11, a o ratt ta svOJI pozornost do svého ni p ros tre
. . ěd .1 v
Nikd y JSem st neuv omt , ze se traptm
, kv o
, tra
uli své l ékař : do dobře míněných podpůrných skupin získávají členo­
ske
v •
praxi, dokud me na to neupozorni 1o m é srdce. Už j eno t~ _ nezřídka poprvé v životě- potřebné uznáni kř1vdy,
kvůli sobě se m usím věnovat svým pacientům tak · k rn ~~erou museli vytrpět. Projevy soucitu od pozorných čle­
., Krome to h o mustm Ja to
' t. na se b e, takže ' už
, db at
potre b UJL
v v

11
trávím tolik času v ordinaci j ako kdysi. Péči o sebe sa~­
považuji za prvořadou. Celý můj život je ted' zdravfš;
protože jsem onemocněl a dospěl k přesvědčení, že ~ů~
srdeční záchvat nevznikl j e n om následkem nějaké elek~
trické poruchy v mém koronárním systému."
JA K PŘEKONAT J AZYK ZRANĚNÍ
J ako, l~dé žijící v kul_tuře čtvrté čakry m áme vlastní j azyk,
ktery Je dnes na poc1tu zranění založen . Před rokem 1960
sestávala přijatel ná konverzace před evším z výměny in-
nů takové skupiny působí jako doušek chladivé vody v ne-
snesitel ném vedru.
Míru rozšíření traumalogie jsem si uvědomila před pár
lety, když jsem se měla sejít s jednou přítelkyní na oběd~.
Zatím co jsem na ni čekala, pila jsem kávu se dvěma mužt ~
Když M ary konečně dorazila, představila jsem ji lanov1
a Tomovi. V tu chvíli k nám přistoupil další muž, který se
zeptal Mary, jestli má osmého června volno, protože je}tch
komunita očekávala zvláštn ího hosta, a potřebovah neko-
ho , kdo ho bude provázet. Muž položil Mary jednodu-
chou otázku: "Máš osmé ho června volno?" - na kterou
stačilo odpovědět ano nebo ne. v

fo rmací o tém atech prvn í, d ruhé a tře tí čakry: jménu, pů­ M ary však odpověděla: "Osmého června? Ríkáš osm~ho
vodu, práci a zálibách. Tehdy se j en o m málokdo svěřil června? Nepřichází v úvahu! Kdykoli jindy, ale ne osn:eho
jin_ém_u čl~věku ~e svými sexuálními to u hami nebo psy- června. Ten den máme setká ní obětí incestu. PodporuJeme
chickým ČI emociOnálním trápe ním. N aše kultura nebyla se n avzájem a jsme tam jede n pro druhého, ať se děje co se

236 237
Se dm p osvátný c h pravd Čtvrtá čak r a: emoční síla
 děje. Ten den to prostě nejde. Budeš si muse ., • J·smc pak odcházely z restaurace, rozešly jsme
, , ~ tna.Jttn'k ' a k dyz
d
jiného. Nemohu se vz at sve odpovednosti téhl e oh0 stvl,
dobro.
lidí. Všichni jsme v životě nejednou zažili ~ e, skupině se na írně mě zaujalo, čeho jsem byla svědkem. Mary
• ze nas •
zklamal, a proto jsme se rozhodli, že se k sobě nekct0 _Ne~~dnou neodpověděla na otázku. Byla svými zraně­
. Jh . , " nebuctellle ...,1 ant J · ' ze · pouztva
• Je ·- 1ap " k e'
· k o druh spo1ecens
chovat se steJnou ostejnostJ. •·: . atolik zaujata,
Wayne, který otázku položil, odvětil: "Fajn, t k n ~ n Měla pocit, že si vzhledem k svému bolestivému
1 1

a odese• I . J,a JSem . k zusta

. vsa o . k o omráče ,a dí'Jr..
. Ja
I a sedet ' "Y,
4
rTl_enY·í zaslouží určité výhody: vzít si nemocenskou kdy-
· na, Podob • · kou vzpomm ' ku; nechat se
ně jako Lan a Tom. Pak JSem s Mary odešla na 1, - detstv . otřebuje "zpracovat" neJa
oběd, a když jsme byly samy, zeptala jsem se a;ov~aný jt koll d žovat otcem za to, co Jl prove ; pnJtmat ne konecnou
P · ' dl v·· ' •
Wayneovi tak dramaticky odpověděla na otázku ·" r1?c Jsi vy r cionální podporu od všech "přátel" . Skutečnými přá­
•. . ~ . ,Jest lllJ''
osmého června volno? Ocividne tl nesmírně zál • 1 as en:ob li podle Mary lidé, kteří chápali její krizi a převzali
• , . eze 0 n teh y kdyk o1·1 na ne• nestaCl··1a.
tom, abys behem male chvilky dala Ianovi a Tomovi . a . ., odpovědnosti ,
vo, že ses jako dítě stala obětí incestu a ještě ses s tím nnaje- JeJ~hodou okolností j sem měla mít druhý den přednášku
pořádala. Chtěla jsi, aby to oba věděli. Z m ého poh~vy- prave
, ·v této komunitě . Přijela jsem brzy a posadila se vedle
h • b , . edu • která si mě přišla poslechnout. "Dobrý den, jak se
byIo zreJme, zes c te1a, a y tva e moctonální hist .
v • , v

ovládla konverzaci u stolu. Přála sis, aby se k tobě ti :te
muži c~o~ali ohle~u~l~ě, a jako zraněný člověkjsi touž~:
po uznam. Vychrlila JSI ze sebe tohle všechno, když se •
Wayne zeptal, jestli máš osmého června volno _ stači~e
říct, že nemáš čas. Proč jsi musela všechny informovao
o tom, že ses kdysi stala obětí incestu?"
Mary na mě pohlédla, jako bych j i zradila, a odvětila·
"Protože jsem se stala obětí incestu."
"To já vím, Mary. Chci se tě j enom zeptat, proč j si j im to
musela říkat?"
Mary odvě tila, že nejspíš nemám ani poně tí o emocio-
nál~í podpoře, zvlášť pro oběti incestu. Vysvě tlila jsem jí,
že st uvědomuji, že prožila velice bolestivé dě ts tví, ale léče­
ní znamená, že svou bolest překoná a nebude s n í "obcho-
dovat". Jako přítelkyně jsem jí chtěla upozornit, že se zcela
poddala moci svých zranění, místo toho aby je skutečně
vyléčila. Mary mi řekla, že budeme muset zvážit své přátel-
zeny, . z· d 'dyl
· v y
. enujete?" řekl a JSem . ena o pove e a, amz se na me
J;dívala: "Je mi padesát šest a v dětství jsem se stala obětí
·ncestu. U ž jsem se s tím samozřejmě dávno vyrovnala,
1
rotože se stýkám s lidmi, které stihl stejný osud. Podpo-
~ujeme se navzáje m . Jejich zásluhou teď můžu žít plný ži-
t vot." Byla jsem šokovaná, protože se opakovala předchozí
zkušenost s M ary. Já se té ženy jenom zeptala, jak se jme-
· nuje.
Důvěrný jazyk vyj adřující zranění nalezl prostor k vy-
.ádření ve vztazích i podpůrných léčebných skupinách .
JMyslím, že nebudu nijak přehánět, když řekn~, že n:še
současné r om antické seznamovací rituály prakucky vy~a­
dují nějaké zranění, aby bylo možné odněkud za~ít. Typ_t c~
ký sezn am ovací rituál vypadá zhruba n~:ledovne: dva ,hd~­
se poprvé setkají. Sdělí si, jak se jmenUJl, odk~d poc~az_eJI
a příležitostně přidají nějakou zmínku o svem etmckem
nebo n ábožen ském původu (údaje první čakry). Pak se

239
238 Sedm p osvá t ných pravd Čtvr tá čak r a: emoč ní síla
 rozhovor stočí na témata druhé čak.ry: zaměstná , . souhlas s používáním zranění k tomu, aby
1stvl,, rozvodou a d ětí a možnnt,_ . htstOtie
v ,
v v v
vztahů , otevrcny do h T
vcetne manze d k trolou své uverne vzta y. raumaIogte . I
v ,
da!l zce a
Témata třetí čakry se obvykle sdílejí v podobě a Peníze.
1
r1 o on
, . k . , , ky J'Jlě v ~tla )evalitu důvěrných vztahů.
preferenct, Ja o JSOU stravovact navy , cvičení kosobn- '• tch zrrtefl v , důvěrnost ve vztazích nalezla obrovskou pod-
programy osobmího rustu. o k u d tito
o p . I.tdé che·-
' ontcL-..
"Yc1
•. zranena , \ ' v v \. v . d ,
, h v .d k t ematum
, o v eJt naváz holistickém l ékařstv 1, zv aste v tterature poje nava-
důvěrny vzta , preJ ou ctvrté čakry at poru v . ní mezi emocionální bolestí a nemocí a mezi lé-
h b I .
z nich muze zactt ovont o o estt, kterou Stál. Jede Jl·'cí o, spoJe
o v V' v·
.• n emocionálních zranem a uzd ravemm.
v ' ' Z akl'd a aJI., se
' '" . B u de- 1·1 c h t1t
' d ru h y' reagovat vstřícněe Jewe
"zpracovava čefll~ rné skupiny pro všechna možná emocionální trau-
povědí popíše zranění podobné závažnosti. V takové' v 0~­ podpu d incestu či zneužívání a týrání v dětství až po zá-
padě se oba stávají partnery, které pojí jejich zranění rnJ ~rt- 0
J'Jlata k z toho, že má někdo příbuzného ve vězení. Velký
, I d ., , . eJich
vztah bu cle zah rnovat nas e UJICI nepsaná pravidla: . , ký úspěch mají te1ev1zm
rrrtute · ' porady, v mc v· hvz l.d,1 e o
dhal UJI .,
1. Budeme se navzájem podporovat, pokud se vysky d1vac h (N . v d v·· ,
bnosti o svých bo 1estec . eJen ze nes Z!Jeme svy-
nějaké bolestivé vzpomínky související s tímto zranění:ou podro
. bolestmi - my se do konce nec h'avame ' · b o Iestmt·
b avtt
2. Tato podpora bude zahrnovat také přizpůsobení na~ rrtt , h ) Právní řád se naučil, jak svá zranění ekonomic-
ostatntc .
ho společ~nského nebo pracovního života potřebám ~e­ , cv ·t· různé inzeráty nás vyzývají, abychom se vypo-
nase- ky zuro 1 · , ,
ho zraněného partnera. řádali se svým zraněmm soudm cestou.
3. Bude-li to nutné, vezmeme na sebe povinnosti zra •
ne-
ného partnera, abychom mu dokázali, jak upřímně rny •
s11- v d
Pre rokem 1960 zralost a síla představovaly schopnost ne- v
me svou podporu. h'vat si svou bolest a zranitelná místa pro sebe. Dnes vsak
4. Budeme partnera neustále podporovat, aby s námi c la J.,, schopnost odhalit své vnitřní slabosti druhému
za 1rnu o v v , •
zpracovával svá zranění a vzal si nezbytný čas na zotavenou. člověku. Podpůrné skupiny mely ~uvo_d~e nabtdn~ut _h~
S. Přijmeme všechny slabosti a nedostatky, které rna·í dem možnost zažít soucitnou reakct na JeJICh osobm knzt.
svůj původ ve zraněních, protože přijetí je nezbytné p;o Nikdo nepočítal s tím, že budou takovou podpo~u posky-
léčení. dokud krizi nepřekonají, nemluvě o tom, ze by fun-
tova t , , vl ,h d v
Svazek založený na důvěrném sdílení vlastních zranění valy jako prostředek léčení. Byly zamys eny vy ra ne
zkrátka poskytuje záruku, že slabí partneři se budou vždy ~oko záchranné čluny pro přechodné období.
navzájem potřebovat a že budou mít navždy otevřenou Ja J málo členů takových skupin bylo ovšem ochotno
enom h' bv h
cestu do nitra toho druhého. Z hlediska komunikace před­ z tohoto člunu vystoupit, když dorazili na ~ru y :e ·.
stavují takové svazky zcela nový rozměr lásky, která směřu­ .
Místo to h o s1 z pre
chodne'ho období svého Života udelah
v
., ,
je k terapeutické podpoře a povzbuzování vzájemné odda- životní styl. Jakrnile se naučili s traumalogu zach:zet, b~lo,
nosti léčení. Z hlediska síly neměli partneři nikdy tak ně nesmírně obtížné vzdát se výhod, ktere zranem
prO .,
snadný přístup k slabým místům toho druhého a nebyl v naší kultuře čtvrté čakry představUJI.

240 241
Sedm posvátn ých pravd Čtvrtá čakra: emoční síla
 Nemáme-Ji pro své léčení č.
ne ezpeČ1 zavts osti na tom
b , , . 1 ur ttý plán
• "Ystav .
· . • co považ · ll.Jelll . Věnujte se léčení, dokud neobjevíte zdroj bo-
a souctt; naJednou j sm e přesvv dč . UJerne za e st
' l , e en1 o to • Podp J(rok 1· ... b , , d · v

me Stá e VIce času na to, abycho , rn, ze Po • Otu . znamen á to, ze se o rat1te ovmtr a poznáte vlastní
Členove, podpurné o rn sva zraně _ ttebu· )estl·
~e-
Jkým v v
skupiny m ., .
a.JI poctt, že
n t "zpr
acovaJ·· Z ranění. . b d . v" . ,
k 2: Jakmile u ete "uvmtr , rozpoznejte sva zraně-
s ve zpozdením a proto se t , Podpora p·· I . f(ro ? p k
• v , . ' e to sku · ttch· . , Z aca
,v v ,
v ·
~ Ia ovlivňovat vas soucasny ZIVOt. o ud svá zraně-
Jako by nkalt: "Nikdy odtud neode .d Ptny Pevne· d azl
·
JSem našel podporu. Svět mi žád J u. ~ proto ze "
jen0 "' tž·1• ~· užíváte, položte si otázku, proč byste mohli mít strach
b[Zl., Budu proto žít v procesu' n o u Jino u ··• tad" rL1 ~ení. Až svá zranění rozpoznáte, sežeňte si nějakého
z J~dka", který j e a jejich vliv na váš vývoj bude sledovat.
. . POdporu '
' a m ezt ltdmi k nena
rozumění pro to, čím j sem prošel. " • teří 11lají '
St k , . o Po-
sv
potřebuj ete alesponv Je
· d nu oso b u, napn
vík!ad psychotera-
: ovymi podpurnými skupinami . .
ce tězko se totiž někomu říká z" ž Jbe J edna Potíž: Vel· peut a n ebo přítele, která s vámi bude schopna takto spolu-
. , e u ylo d t- racovat.
a proto Je načase, aby z ase začal ... , '7' po Pory dost
Zit. l e nt 0 • p Krok 3: Až označíte svá zranění, všimněte si, jak je využí-
v mno h a o hl edech odráží n aše p k ". , PtobJél'h
. o n ven e chá - _ ··• váte k tomu, a...byste ovlivnili n ebo ovládali lidi kolem sebe
tu. S ouctt - emoce č tvrte' v k . Pant sou .
., ca ry a J ed na z d Ci- i sebe sama. R íkáte někdy, že vám kvůli vašim bolestem
e n e rg u obsaženýc h v se fíře y·r·
1 e ret _
Uch ovních
... není dobře , abyste například zrušili nějakou schůzku, ač­
seh opnos t ctít utrpe n í druhého "1 ěka .... predstavuie
. , c ov a Pn t J koli j ste v pořádku? Ovládáte někdy jiného člověka tím, že
tlt silu do života. Vzhledem k t v orn mu Vtá-
dl h omu, ze naše k 1 mu řeknete , že vám j eh o j edn ání připomíná vaše rodiče?
ou o neposkytovala čas na le'cve , d u tura tak Dovolíte si ně kdy něčeho zanech at nebo se o to ani nepo-
nt sr ce nat " b
vo u po tře bu uz n ávala, vyn ahraz ui.J·e .' oz a y tako- kusit kvůli to mu, že lpíte na minulosti a podporujete tak
t ,v m e SI to dnes -
omuto 1ecen í ne určui.J· em e ža' d - h . ttrn, že depresi? M áte strach, že vyléčením přijdete o důvěrný
.... n e ram ce M , .
tvont model zdravé důvěrnos ti kt , . . . u_stm e SI vy- vztah k určitým lide m ve své m životě? Bojíte se, že pokud
. 1 , , e ra j e stlna ....
zranae na. V současné dob ... d fi - , a prnorn se rozhodne te pro léčení, b udete se muset do jisté míry
. e e InUjme vyraz / 'V , .
protiklad slova potřebny' By' t vyl 'č , vy eceny Jako vzdát důvěrně z n ám é ho života? N a tyto otázky si musíte
zce 1a samostatny' vžd y
· . . ,
e e ny p roto z
namen a být
,
• p oztttv m š ťas tny' b ·· , odpovědět upřímně , p rotože představují nejdůležitěj ší dů­
koho nepotřebovat N e n ' d . "' . ' se CjiStý a ni- vody, proč se lidé bojí vyléčení.
. . I Ivu , ze jenom ' 1 l.d ,
važuje za "vyléče né". m a o 1 1 se po- Když se bě he m d ne p ozorujete, pozorně si všímejte,
j aký v o líte slovník, jak používáte terapeutický jazyk .a ~o
jaké míry vyu žíváte traumalogii. Určete si s ostat,níml ~~d­
,. CESTA K SIL NÉMU SRD C I m i nové vzorce j ednání, kte ré nebe rou v úvahu s1lu vas1ch
LéčenJje prosté, nikoli však sn , ... . zranění. Změňte svůj slovník včetně způsobu, j akým m lu-
lik kroků, ale obrovské ú silí. adne. Vyzaduje p o u ze něko- víte sami se sebou. Zjistíte-li, že změna těchto vzorců je
příliš obt ížn á, uvědomte si, že často bývá m nohem těžší
242
Sed m po s vátn yc h pravd 2 43
Čtvr t á ča kra: e mo č n í s íla
 vzdát se síly. kterou čerpá te ze svého zraněnr y

vzpomínky na bolestivou zkušenost. Č l ověk,, ncz kt se, zbav11 u rá lcžitosl s človčkcm , Je hoi se to týk.á, dejte !\1 pot or,
dokáže zbavit moct. zran ě m, . na svérn zra ně cry
, jC • se . .ne. celostc mu 'ani v neJ menším nepřcdkládah v1nu. P<Jkud uk
.111 ftC nCj·ste na tento krok přtprave111 Pokud budete chtít
, . I .
a zbavit se zav1s osu na zran ě nJ, Je
. stejně tčžké . k ZavtsJ·}',
. nt abY
. . .
koli jiné závtslostt. Nebojte se vyhledat odborno
.jao kr .
ere. Č Č u člověku napsat, neváhejte a udělejte to, ale nez~­
v kterékoli z tech to f:'azt.,
• v u Pornoc cakov vm že chcete přtvolat svého ducha z minulos.u, 111-
mcnte,
Krok 4: Zjistěte, co dobrého může vzejít nebo , po .. nom vyslat do světa další zprávu o své zlobě.
z vašich zranem.v , Z v v
acnete v ,
Zit s vědom1m , uznání a Vdě' Vzeslo kohJekonec si sami pro sebe uspořádejte obřad, během ně-
Na h . I . b ,
ti, a pokud musue, pre d stirejte
, v , . to ta k, dlouho, dokud cnos. v řivoláte svého duc a z mmu osu a z avttc se ncgauv-
vého vevdom1, ned osa' h ne t e. z acn v ěte se prav .del ně vě tako. , Pvlivu všech svýc h zranem
hoZ . Ať uz~ st zvo1'Jtc fiormu n- ·
1
v '

, . N b d' Jh . , po k ud j·de v ,novat n•ho ' b h I vb d

' I nebo so ukro m e o os uz y, vy Cjtc .,o teta ne . fi . ' 1 v"
duchovm praxi. e u te ostejnt, . hl' v '
0 cua u
chovní sebekázeň. . as1 du - zpravu , 0 odpuš tění, abyste mo 1 zactt znovu. ~

Krok 5: Jakmile jste si vytvoři li vědomí uznání rn o, Krok 6: V myš lenkách buďte s lásko u. Ztjte v uznání
'
v'd at s tematem
se vypora v , Avk
o d pusVt em. , UZete
. pojem
c o 1'1 je dččnosti . Vítej te zm ěny ve svém ŽIVOtě, byť jen pro-
puštění teoreticky velice přitažlivý, pro většinu lidí p'odd- a ~ dnictvím svého postoje. N eustále si připomínejte po-
re _ stre ' h . o k v' v . , . 'T" '

stavuje mimořádně n ezajímavý osobní čin především I ství všech d uchovm c mtstru, ten za ne co sta 1. 10 z111:
Udržujte svého duc h a v pntomnustt. Slovy Jcztse:
se V' • •,. ., N e-
proto, že skutečná povaha odpuštění zůstává nepocho e-
chte mrtvé a žijte svůj život." Nebo jak učti Buddha: ~Je
na. Odpuštění není totéž, jako když ře knete "To je v : _
řádku " člověku, který vám nějak ublížil -což je vícemé-
0 pouze te d'."
n ě způsob, jakým je většina lidí chápe . Odpuště ní ·e
' venÍJ·e podivuhodné tím , že s ohledem na to, s k)'m ho-
vědomý čin, který osvobozuje p sýché a duši od potře~ L ec . • •.
voříte, m ůžete dospět k přesvědčení, že mc nem snazst
osobní pomsty a vnímání sebe sama j ako oběti. Nespočí~
nebo naopak složitější. , ,
vá pouze v tom, že zprostíme viny lidi, kteří nám způso­
Čtvrtá čakra je centrum lidského energenckeho syste-
bili zranění. J edná se spíše o to, abycho m svou p sýché vy-
Všech no v našem životě čerpá energu z ,našeho srdce.
manili z moci představy, že j s m e ob ě ti . Osvobození
které odpuštění přináší, vede k vyššímu s tavu vědomí~
mu.
Všichni jednou prožijem e zkušenost, ktera nam ~sr
, d
c:
zlomí". Bez ohledu na to, j ak moc má te srdce zlomene,
nejen teore ticky, ale také energeticky a biologicky. Důsle­
máte vždy tutéž m ožnost volby: Co uděláte se svou boles-
dek upřímného odpuštění ve skutečnosti hraničí se zá-
tí? Pou žijete j i jako výmluvu, a odevzdáte .se ta.k n~oc t stra-
zrakem. Podle mého soudu může obsah ovat e nergii, kte-
chu nebo jste schopni vymanit se z m oct fyztckeh~ sv~ta
rá dělá přímo zázraky.
skr;e odpuštění? O tázka obsažená ve čtvrté ~a~e vam
Zvažte, co potřebujete udělat, abys te odpustili ostat- bude kladena stále dokola, dokud se vaše odpoved nestane
ním- a sobě, je-li to nutné. Budete-Ji mít potřebu uzavřít
zároveň vaším vysvobozením.

244
Sedm po svátnýc h pravd Č tv r tá ča k ra: e m oč ní s íl a 245
 J emné energie sefiry T if'crct ::1 svá tosti ma nze ..
1stv· lidem musíte ještě odpustit? Co vám brání v tom,
neustále vedou k tomu, abychom nalez li sami Seb 1 llás
' k·a k so bě samym ' pre d stavuJe · kl fč k nca ··ll-
s. J(terýrn echali odejít bolest, kterou s nimi máte spojenou?
lovali se. Las abyste ~. něco co vyžaduje odpuštění? Kteří lidé pracují
y n.. ·

štěstí, 0 něm z JSme presv

v • y ědč · 1
em, ze cz1 mimo n .
v v, alczcn· 1 údělahjSte ' . '?
, k as. Du 9. aby vám odpusuh.
na tO~~ vaše představa zdravého důvěrného vztahu? Jste
v· , • v
chovní te>.'t)' nam naopa • pnpommaJf, ze je na( -
v.l 1.š mno I10 I'd'1 1 ma• strach poznczncllle
sva• zran ě m,• abyste se
pouze uvnitř. Pn 10· Jaká J i vzdát se moznosu
v •
pouztvat
••

cem, ze se bepoznání bat sebe

v • ěd ochotn ... ?
sama, protoze JSOU presv
y y • y

mcnalo žít o samete, bez prav y, t I

e a partneru. o
Krátkody Zna. rnoh I.t ta kovému vztahu otevnt.
, , I v,· é Obě
může sebcpoznam vyvo at nepriJemn změny ale k
se nenecháme ovládnout strachem a včdorně 'pok Po ltd y •

racllje
me v nastoupené cestě, nebudeme litovat. Nemá -
. I.1 o d osa zem mtUitlvm'h 5111
abychom us!lova o uvčdorn Ysl
y , • • •
v :
, cnt
a pak dělali všechno pro to, a b y nam nezasa hovalo do •. '
, vd
vata. Cesta k duc h ovmmu uve omcnt ve e pouze srd-
v ' d Zl-

cem. Tuto pravdu nelze obejít, ať si jako prostředek k

znání Boha vybereme jakoukoli duchovní tradici. Lásk~j:
0

boží síla.

Otázky k vlastnímu zkoumání

1. Jaké emocionální vzpomínky ještě potřebujete vyléčit?
2. Jaké vztahy ve vašem životě vyžadují léčení?
3. Používáte někdy svá emocionální zranění k tomu, abyste
ovládali jiné lidi nebo situace? Pokud ano, popište je.
4. Nechali jste se někdy ovládat zraněními jiného člověka?
Jaké pocity ve vás vyvolává představa, že dopustíte, aby se
to opakovalo? Jaké kroky jste připraveni podniknout, abys-
te se propříště nenechali takto ovládat?
S. Proč máte strach být emočně zdraví?
6. Spojujete si emoční zdraví s tím, že už nepotřebujete dů­
věrný vztah?
7. Jak chápete odpuštění?

246 247
Sedm po svátných pravd Čtvrtá čak ra : emoční síla
 bo schopnost volby- nejprve v rámci kmene a po-
moc ne v naš'ch
I
osobních a pracovních vztazích. Pak se bojí-
Kapitola pátá sJéze... 11 emáme žádnou moc nad sebou samým1, že JSme
e ze
111 ' ,,ocní, pokud jde o ~a š'1 re~ kc~· n_~ r~zne o ' navy ' kove' lát~

Pátá čakra : síla vůle beZ! ,

Iry penJ ze,
moc či emocJOnálnt vhv Jmeho člověka na naš1
b .,
". ' d Nakonec se OJ lme vu e b oz1.
o\ "' p ' h
ostoupem se op-
poh~ :~lby boží síle představuje pro jednothvce, který
nostl dosáhnout uve"d omě nt,, nejt . ě"š' ,
z 1 zapas.
chce b ' '
Prvoti1Í síly: víra, se epoznant a oso nt' autonta; b · seh op-
"'nit rozhodnutí s vědomím, že jsme schopni vždy
Pátá čakra představuje příležitost postoupit naši vlast , , nost cl . .
"' Z d uc h ovm'h o pohledu j e nt žet slovo, ať se rozhodneme pkkoh.
vuole a d uc h a vuol·1 b OZL Silu
n "' d
doS r 'en.í sefír/svátost~:' pata ' ' č ak ra odpov1'd'a se f'"
· šš'1m c1'1em naproste' o devzd am - ' osobní vů le do asiJu 1re Chesed
. . ~s~avující lásku nebo milost boží a sefíře Gebura neboli
0
nejvy
kou božích". J ežíš, Buddha a další velcí učitelé dosáhl(u-
pre"ímu soudu. Tyto dvě sefíry představují pravou a levou
h oto stavu ve"dom1' - up ' 1ne' h o spojení
· to.
oz1 vu e. azna č UJI,
s boží vůlí. boz " ., vyrovnanost b "' ol N .,
ži boží a znázornUJI
Umístění: krk.
~a Bůh je milosrdný a jenom o n má právo soud1t naše roz-
Energetické spojení s fyzickým tělern: krk, štítná žláza • ze dnutí. Sefíra Chesed nám připomíná, abychom přt ko-
, pru.
dušnice, jícen, příštítná žláza, hypothalamus, krční pát • ho 'kaci s ostatmml ' . \'d "'va \"1 \'as kyp\ na' s\ova, a se-
, " 1!Stl
. . a zu by. er, 1 m1. pouz1
usta, ce
Energetické spojení s emocionálním/mentálním tělem. - ,
~r~n~ebura, abychom mluv~li čestně: s:átost zpovědi ~e
" . . - pata ·ená s pátou čakrou, coz symbohzuJe skutečnost, ze
~ všichni odpovědní za zpuso
0
cakra rezonuje s mnoha emociOnálními a mentáln 'm· - sp
- me o · ký m pouz1vame
b , Ja "' ' 'lu
1 1 za- Sl
pasy, během nichž poznáváme povahu schopnosti volb JSo1 Svátost zpovědi nám poskytuje · pn "'Iez1tost
" " olat
pnv
Všechny nemoci souvisejí s pátou čakrou, protože rozhoL vu e.
svého ducha z negativních míst, na která jsme ho mo 1
hr
nutí se týká každé podrobnosti našeho života, a tedy i kaž- slat zápornými myšlenkami nebo činy. ,
vy Posvátl1á pravda: pátá čakra je centrem volby a nasledku,
dé nemoci.
_ Sym_bolické/percepčníspojení: symbolickým úkolem síly vůle duchovní karmy. Každé naše rozhodnutí, každá ~yšlenka_
j e projít zráním vůle: od kmenové představy, že všichni a pocit má biologické, ekologické, společcnske' osobi:l
a všechno kolem nás má nad námi moc; přes představu, že a lobální důsledky. J sme všude tam, kde JSOU -n~še my~:
pouze my sami máme nad sebou moc; až k poslední předsta­ g
Ienky, a proto se naše osob m' o.d_p ove"d nos t rv\ci ., rO\'l1eZ
vě, že opravdová autorita pochází z našeho přijetí boží vůle. toho kam směřujeme svou energu. . ...
P~o~n~ st:aclzy: ~trachy související se silou vůle existují
v kazde cakre. Mame strach, že nemáme v životě žád nou
jaJcl rozhodnutí bychom činili, kdybychom
. k ' , l dky? K takové
:t:ah JeJI=~
energcuc e nas e · ' prozíravost\ muzcme pn-

248 249
Sedm po svátných pravd P átá čakra: síla vůle
 stoupit pouze tehdy, budem e-li se držet posv'
· b ' ol· b ~- ol · D uc h ovnf lekceatné
Přmeche; oso m vu t oz1 vu 1. , Pravdy
·, ~ · d , ,
nám ukazuJI, ze Je nani m otivované osobní vůl' kté čakry
· Pa NÁSLEDKY STRAC HU
věřuje božs~é autoritě, ~áří ne~!epší násled~.' terá du, . 'žnější energetické důsledky májednání motivované
Naše myslenky a postOJe maJ I prospěch také NeJva rn D oko nce i když nás rozhodnutí učiněná ze stra-
když přijmeme vyšší vedení. J edna žena, která pro v•z toho, ac11e .
str řivedou k předmětu naší touhy, vyvolají také nežá-
. . ~y·l ~ Jca ZI]a Záž" chU cíp vedlejší ú č'tn ky. ~
tek blízké smrti, se m1 sven a, ze na ždé rozhodnut- 1- 1ak ova, prekvapeni, nas
v , uc1, ze roz-
v• v

~- ' po hl-v'
ré ucmt, IZI tak , J'ako by meylo energetický do • kte-
1
do~nutí motivovaná strachem představují narušení naší
Pad n \10 d ,
veškerý život. Kd yz se totiz oc1t1a v onom stavu mezi fy _a
y - y -
y,
o vrf v bOZI ve ent.
kým a nehmotným životem, viděla nejen všechna ro hZle- duve v• . v, bv 'l . y
Všichni žijem e - prmeJmens1m o cas - v 1 uzt, ze
nutí, která kdy učinila, ale také jejich následky na z Od, ' rne život ve svých ruko u. Toužíme po penězích a spo-
ostatni, 1-d
1 1- a z1vot
y· vuob ec. p oc h op1.Ia, ze
y vyss1vy, vedení sebe
s ' rnavenském postavem, ' ab yc h om m evl·1 vetst seh opnost vo-
y y, l
ustále snaží proniknout do její vědomé mysli. Bez o~);e- tec a nemuseli nas ' le d ovat rozh o d nutt,' ktera' za nas
' cmt
y· '

. b' ~ b v , , du
na ta, z d a si vy Ira1a saty ne o zamestnam, v
zádná volba
byla tak bezvýznamná, aby ji Bůh ignoroval. Když si ku ne-
vala šaty, uviděla okamžité energetické důsledky tak~~:
"koupě" včetně dlouhé řady lidí, kteří se podíleli na je'ic~
výrobě a distribuci. Dnes žádá o radu před každy'm rJOZ-
hodnutÍm, které musí učinit.
Pochopíme-li energetické následky svých myšlenek
přesvědčení a činů, můžeme dosáhnout zcela nového roz~
měru cti. Lhaní, ať ostatním nebo sobě samým, by nemělo
by y yd , vd . y h b ,
tatní. Před stava, ze ve omt vyza UJe prenec at oso ni
~~li boží vůli, se příčí všemu , co bereme jako měřítko sil-
ného člověka.
Můžeme neustále opakovat cyklus strachu a překvapení,
dokud jednou v modlitbě neřekneme: "Ty rozhoduj, já
budu následovat." Jakmile takovou modlitbu jednou vy-
slovíme, vyšší vedení může vstoupit do našeho ž~v?ta z~­
roveň s neustále se opakujícími případy synchronicit a na-
ho
d _což je boží "zásah" v nejlepším slova smyslu.
k ,
Pětatřicetiletá Emily je učitelka základní školy, tera pn-
y•

vůbec přicházet v úvahu. Skutečné, úplné vyléčení vyža-

duje upřímnost. Neschopnost být upřímný brání léčení
stej ně jako neschopnost odpouštět. Upřímnost a odpuště­
ní vytahují naši energii- našeho ducha- z energetické-
ho rozměru "minulosti". Naše pátá čakra a j ejí d uchovní
ponaučení nám ukazují, že osobní síla spočívá v našich
myšlenkách a postojích.
šla krátce po ukončení vysoké školy následkem rakovin_)'
levou nohu. Během rehabilitace se vrátila zpátky k rodt-
0
yo m Místo plánovaného roku u nich Emily zůstala deset
CU . l ěvký
let protože si nedokázala získat nezávislost. Trpě a t z -
m: d epresemi a měla strach z pomyšlení, ž_e by se o vseb~
měla starat sama. Fyzickou činnost omeztla na obcas~e
procházky kolem bloku. S každým dalším rokem se ~mlly
více stahovala do domu svých rodičů, a nakonec prestala
vycházet ven.

251
250 Sedm po svátných pravd P átá čakra: s íla vůle
 Rodiče jí navrhli, aby vyzkoušela psychoter ..
,1 5 tnost se našla, Emily se s rodiči dohodla na fi-
jich snaha byla bezvýsledná. "Emily byla přes:~lt~ ale je,
nost. ~ rovnání a tři měsíce po odchodu od rod1čů byla
bez nohy pnsv• vl
a o maznost,
v
ze
v
se vd a, a b ude mít dcel1'a, Že očnun vy . 'd •. l
. .,d , dl , h vlasrn· na v• u" jak to vyja n a.
di nu nebo st zan 1 ztvot po e svyc představ" .. I r0 , víběh vyprave ' vl a, někol"kr'
v ·

vl . • .. k ' tekl .zase oaz!V• mi Emily ' tento pn 1 at zdou-

Její matka. "Me a poctt, ze Jl z ' ušenost s t L ~ 011
J{~yz ·ak spontánně se nabídla, že bude učit T.]. Nabíd-
,poznamenaIa ' , a o bcas v n•íkaJ a, ze
v by SJ. raději přá laal\OVtnou
v· la promyslet. Kd yby
' ·1a a, do k onc1 ··1a zapocatou , J , vyletěla", dřív ne z s1Jl stacl
ra zntla, v • • •

· vrat! práci'." ' aby se Jí

j(a ~ n~~:ýŠlela, nikdy by takovou pomoc nenabídla. Právě
rakovma v

Poté co Emily onemocněla, j ejí m atka se začala .. 01

o pr že toto gesto bylo tak nezvyklé, na okamžik ji na-
o alternativní způsoby léčby. Když j sme se sezná ~<1Jt01at proto, že jí nebesa "n ··1a. E m1·1y na koncc
V/d at E mJ"Iy, a by se odstěh Jl , ab y T . ] . uc1
v,ka.'"
em o dva h u poza že byla povolána k tomu, aby učila T.]. a dalších
v I
rah• s manze mt y, Sbi'
padlod.l
do vlastního bytu. Musela se nau čit pečovat 0 své f, o~ala usou , a,
1
d ·• • d · ' ·1 d ·k l
,
potře by a vy1ec1t SVUJ psyc 1c
o · h · ký stav. p otřebovala YZtcké · denac t dětí • a násle UJICI po z1m se vran a o s o y.
il se z nějakého důvodu dostalo milosti rozpoznat
v.

se op·et Je
spoleh no ut na sílu své vůle. Em y krn"l • l , .
bě vyšší vede ní. Ja 1 e se zaca a starat o ostatm, ztrati-
Rodiče jí pronajali a zařídili byt. Nastěhovala se do ... v so h že se nikdo ne b u d e starat o m.. u vevd om1"la Sl, . ze
v

plná zlosti a strachu. M ěla pocit, že se jí zbavili. Asi za n:J )astrac • • B oh

. živoucím důkazem toho, ze u se venuJe potre am
•. "b'
' ·1a se sousedkou L aurou, svobodno u matko
• se seznaml l11e.
j(az.d e' ho člověka • což jí vrátilo víru.
s1c Je
která měla desetiletého syna T.]. Chlapec přicházel ze "ku,
S 0-
Jy dřív, než se matka vracela z práce. Emily ho každý de
slyšela, jak chodí po bytě, dívá se na televizi, připravu ·e ; VÍRA
jídlo a čeká téměř tři hodiny, než se Laura vrátí dornů.~
1
Základem páté čak.ry je víra. Věříme-li někomu, vklád~m-e
J edn o u odpoledne se Emily vracela z nákupu pr' • část své energie; věříme-li nějaké myšlence, vklada-
, ave d 0 neJ
v•

. kl'd'
když Laura ~ř!c~ázela z práce. ~ača~y ~i _povídat 0 T.].
v•
rne d o ní část své energie; věříme-h strachu, v a ame cast v•

a Laura mezi reci poznamenala, ze Sl dela starosti s jeho své energie právě do tohoto strachu. Naše mysl, srdce a z_1 ~
úkoly a s tím, kolik čas u tráví po škole sám. Emily se na- toho ' kam směřujeme svou energu.
vot n eso u následky v •

jednou nabídla, že mu bude dělat odpoledne společnost Naše víra a schopnost volby jsou ve skutecnostl s~m~tnou
a navíc ho bude učit, protože byla původním povoláním silou stvoření. Jsme nástroji, jejichž prostředmctvtm se
učitelka. Laura nadšeně souhlasi la a hned druhý den odpo- v tomto životě energie mění v hmotu. v· v•

ledn e začala Emily učit T.]. Duchovní zkouška, která patří k našem~ z~vo.t_u,_ spoCl-
Během několika týdnů se po celém bloku rozkřiklo že , v tom že se snažíme zjistit, co nás motiVUJe Clmt tako-
va ' , éstra
něj~ká "skvěl~ učitelka" hlídá děti po škole a ještě je ~čí. ·aká děláme • a zda máme
va, roz h o d nu t'1, J . vlru ve svv d"
-
Em1ly byla na.Jednou zavalena žádos tmi pracujících rodičů. h ebo v Boha. Všichni si potřebujeme odpove et na
Zeptala se správce, jestli by se v domě ne našla volná míst- c y, n , ky ať v rámci duchovní práce nebo následkem
tyto otaz ,

252 253
Sed m posvátných pravd Pát á čakra: síla vůle
 fyzické ne moci. Všichni si j ed no u položr
apomeňte, že váš fyzický život a duchovní cesta jsou
"Kdo říd í ITIUJ ZIVOt ~. p TO Č n iC · rnc
nevychází tak · Otá-.L
o·
ě d uc h ovní cíl jako
v·
'">U; NeZ
;- U žívat si fyz1c . k'h v •
c o ZIVOtaje • .
stCJn
· · kk 1· '
já?" Ať JSme Ja "O 1 uspe m , o JISté ho okarn ""k .chcj
VŠ ' d · · ' Jak to
vd v . v· d , Z l U Sl
totézhnout fyzického zdraví. Obojí je důsledkem následo-
čn e m e uve omovat, ze Sl pnpa am e ne úplní. Ně· . Za,
doS~ božího vedení, ve chvílích kdy se rozhodujeme, Jak
očekávaná událost, vztah nebo nc moc nám 1 ]aka ne, vá nl e žít ajak s v1rou ' a douv ě rOUJe · d nat. Od evzdáme-h se
v, b laznač í •
naše osobní Slfl a nestac1 na to, a y nás vyvedla z k . ' Ze r11áJ11
"' au to ritě , zb avtme ' se fy ztc
. k'e 1"\uze, m"ko \"1 pozt
v·tkou a po-
v
treba s1. uvevd om1t, . v
ze nase v
oso b m, s1, 1a Je
. o meze . n zc· j e boZI v •

dlf fyzického ZIVOta.

, d
• v v·
me se za mys Iet nad tlm, z a nas ZIVOt neříd í ně·a '-~ .. -
, v d "....
"síla", a ptat se: proc se to eJer co po mně chceš~
mám ud ělat? j aké j e mé poslán í?
Uvědomíme-li si vlastní om ezení, otevíráme se
neSti· rozh o d nutl, ' k tera' byc h OmJma · · k n e u č in i li. Ve cl
r
lfch, kdy máme pocit, že se nám život zcela vymkl z lVt-
kou, můžeme být vnímaví k veden í, k te ré bychom dř~u­
odmítali. N áš život se pak m ůže ubírat n etušenýrn ~e
" v· z nas
rem. Vetstna ,
na konec n"'ka: ' " N"kd 1 y by m ě nenasrne.
Jo, že budu dě la t právě tohle, ale já to dělám a všechno .
v pořádku ."
Dosáhnout odevzdan osti může být snazší, může te-li
použít symbolické zření, abyste vn ímali svůj život pouze
jako duchovní cestu. Všichni jsme někdy poznali lidi , kt en "·
se dostali ze zo ufalé situace- a byli vděčni skutečnosti , z"e
se zcela odevzdali vůli boží. Každý z nich dospěl k bod
u,
kdy řekl Bohu: "Ať se děje podle Tvé vůle." Pokud stačí ta-
ková modlitba, proč se j í tolik boj ím e?
Máme strach z toho, že u znáním boží vůle - podříze­
ním vlastní vůle nějaké vyšší vůli - se oddělíme ode vše-
ho, co nám poskytuje fyzické pohodlí. Proto se vzpíráme
v.lastn í vůlí božímu vedení: to užím e po něm, ale ze všech
s.1l ~emu bráníme. Stále znovu sleduj i na svých seminářích
hdt, kteří se zmítají v tomto dilem atu; hledají intuitivní ve-
dení, ale maj í strach , co j im ten hlas řekne.
na. Musí
' ' Čakry nas ' ě k takove-
hODuchovní e nerg~e . pate , ved ou prav ,
] "'é! Jtná
u odevzdání. Sefíra Chesed přivádí do naší páté čakry
· co rTloží energii velikosti prostřednictvím lásky, jež nás vede
• ~ toJ11U, abychom j í za všech okolností projevovali co nej-
rnoz_. , la'sky· Čin vedený s největší láskou má občas schop-
vlce
nost zabránit tom u, abychom soudili ostatní nebo sebe.
Neustále zjišťuje m e, že soudit je duchovní chyba. Rozvi-
nutí ukázněné vůle nám umožňuje zdržet se vysílání nega-
d tivních myšlenek k ostatním nebo sobě samým. Zdržuje-
pa -
111e-li se soudu, získáváme moudrost a vítězíme nad svými
Je strachy. Sefíra Gebura nás učí zbavit se nutkání vědět, proč
se věci dějí, tak jak se dějí, a důvěřovat tomu, že důvod je
součástí vyššího duchovního plánu.
Čtyřiačtyřicetiletá Marnie je léčitelka, která se této činnos­
ti začala věnovat po sedm let trvající "temné noci duše",
během níž musela vyléčit sama sebe. Když bylo Marnie tři­
cet, působil a jako sociální pracovnice ve Skotsku: měla bo-
hatý život, spoustu přátel a práce ji nesmír~ě ba~1la: Jedno-
ho dne zjistila, že trpí onemocněním, Jehoz d1agn6zu
nelze určit.
Mamie měla stále větší bolesti, někdy v zádech, někdy
v nohou, jindy se projevovaly jako silná migréna. V dů­
sledku nesnesitelných bolestí nakonec přestala pr~cova~~
Témě ř dva roky chodila k různým lékařům, ale mkdo Jl

254 255
Sed m posvátných p ravd Pátá č akra : síla vttle
 nem o hl pomoci pochopit p řfčinu chro nicJ....·.
a občasne/ ztrary
/ rovnova' h y, natozv prcd v
epsat "-YCh
č" boIesr v Maruie j ednou v noci plakala, dosáhla podle svých

n ~ akou , I f{dyz rosté odevzdanosti". Myslela si, že se nachází

no u léčbu. Uči ,
11
Marnie začala trpět d epresemi. Přátelé j í navrhl· sloV "n:P stavu vědomí od chvíle, kdy se jí ten sen zdál
kovem .
dy vyhledala pom oc odbo rníků na alternativní 1' a?y te, v ta , ale tu noc si uvědom1la: "Byla to reztgnace, mkoh
k nimž měla vždycky nedůvě ru . J ed noho dn e se uedlcínu, 111 poprved, nost. Říkala jsem si: ,Tak dobře, udělám to. A teď
0 devz a h ' ·1 I' ' T u noc JSem
·
objevila přítelkyně s někol ika knihami o alternativ ~arnie .
0 dměnu zařiď, abyc se c1t1 a epe. s1·
,.,., I za
... "kd b d ' · I'
cíně, mezi kterými byly rovněž spisy Sáí Báby, duc~1 rne_di, vdoml"Ia' zve se možná uz 111 y ne u u Cltlt epe, a co
v

uve kovém případě měla Bohu odpovědět? Zcela jsem

mistra žijícího v Indii. M arnie si je přečetla, ale pro~v~'.ho
, nesmys1um J.sem uv ta v • A•
odevzdala. Rekla JSCm: ,.al se stane po e tve vu e.
dl , oI
že takovym o
mo h o u ven v v ·
t j• eno m pom laslla• se m mi dej. Sl' l u .'"
Po šesti měsících nepo levující bo lesti vzala " Maaten . Ci·• ·
rnie
Jeno·ím bolesti okamžitě usta1y a ruce se Jl·' nap1m"ly h or-
slova zpátky. Vypravila se d o Indie, aby se pokusila d ,sv·a
' ' Ba'by. S travt ' ·1a tři týdny vosah. JeJ _ niko li obyčejným tělesným teplem , ale "duchov-
nout oso b 111'h o priJeti
v· · ' u S a1
.
,ašramu, a1e 111"kd y se s mm , osob nev nesetk a1a. Když se vr' Jeho k: m te lem" . Ihned poznala, že teplo proudící jejíma ruka-
. nimmůže p léčit ostatní l.d. vk I.
1 1, ac o 1 ona sama nemo hla p. ko
la do Skotska, byla j eště zou falej ší. Krátce po n , at). ma
. ., udu pít z této stu d ny" . M use la se smat ' svemu
, sta-
d omuo se JI. , vsa k z d a' la ra d a snu,
v v o . h v
v m c z opakovaně dostal
avratu 1ronll os " v • , v• v , , . o
rotože jí pnpo mmal "pn behy davnych mysu ku,
j edino u o tázku: D o kážeš přij mout, co j sem ti dal?
M arnie zpočátku považovala sny za d ozvuky cesty do
a
: ukt:rýchjsem to lik četla- ~le _k~o b~ pom~:lel,
si že bych
chopn á vzít n a sebe stejny ukol jako on1.
Indie a nesče tných hovorů o povaze boží vůle pro lid· by Ia s . . , , , 1,
I. z M arnie je dnes vehce m1lovana a vysoce uznavana e-
Pak jíjeden přítel doporučil, aby své sn y ch ápala tak J·ak lk a. J eJ·Í fyzické tělo se do značné míry zbavilo
o v·
Cite . záhad- .
by sku tečně dostávala duchovní o tázky. "Ríkala J·se s·
v '

111 I, , h bolestí, ale pořád ještě prožívá těžké chv1lky. M amte

že nemám co ztra tit, tak proč to n ezk usit," svěři la se rni nyc
v k tvrdí:
kd v
P rožila bych to celé znovu, yz uvaztm ,v,
,
kdo
M arnie. ~a " . 'h
· dnes a co všechno vím - kvůli schopnosti po ma at
Když se j í ten sen zdál příště, odpověděla na tutéž otáz- JSem
, "Příbě h Marnie mne nesmírně zauJa 1 '0/ tomu,
. 1d' k
ostatmm. . , b v'
ku: "Ano, přijmu, cos m i dal. " Ve ch víl i, když řekla ano ·ak hluboce porozuměla rozd ílu m ezt odevzdanosti, ~:~
měl a pocit, j ako by se koupala ve světle, a poprvé po něko~ ~ůli a trpnou rezignací, ale také proto, že si na vlastni kuzJ
li ka letech necítila žádno u bo lest. Když se pro b udila, dou- v· l a my' tus > ktery' říká ' že jakmilev řekneme Bohu ano,
prOZI • • •
fala, že už bude zdravá, ale nebyla - naopak, následuj ící v h no bude okamžitě d okonalé. Ríci ano své st tua~t Je
vsec ", t
čtyři r oky se j ejí stav ještě horšil. S tále z novu se vracela první krok - který může, ale ~emu sí nas stav zme m -
v

k tom u snu a byla přesvědčená, že to vlastně sen nebyl, ale a říci an o boží vůli j e krok druhy. ,
přesto prožívala hněv a zoufalství. Občas měla po cit, že po Prostřed nictvím zpovědi přivoláváme své_ho duch~ z_,na-
ní Bůh chce, aby bezd ůvodně trpěla. , Z aroven
'
sledků svých rozhodnuti. v
s t'\ m ' Jak po znavame

25 6 2 57
S e dm p osv á tn ýc h pravd P át á ča kra : s íla v ůl e
 svou energetickou přirozenost, uvědomuj eme .
z ůstává náš duch pnpo utan k negativním ud _
v• , SI , 11ak I"
°
Ik ·de svým způsobem o přiznání, které považuji za ja-
'
a myšlenkam, ať mmu '
· 1ym ne bo soucasným.
v
z a 10vSte~n
, • •,
stO
si pouli č m, zpovevd'"
J .
k Poved J. koU . . vd íky v .
v v
mnohem víc nez vereJne pnznam
. , v. , ,
neJakému
v .
. e Ps choterapeuti se sta11 zpove 111 soucasnosu. Snaží-
ní. z hlediska energie · se Je · d na, o pnznání, že Provině
v·
. -
es: s nimi vyřešit své psychické a emocionální problémy
, vl d
uvědomili strach , ktery me moc na nas1m duchem
v, J 5 rne si ~evřeným prozkoumáním svých temných stránek a stra-
získáváme moc my nad strach em . Zpověd' symb ~tak \ • které nás ovládají. Sladká energie léčení proudí do na-
osvobozuje našeho duch a od minulých strachu a v~ Ic~ ~e~~ energetického systému pokaždé, kdy přemůžeme
, p v· k o
negativního myšleni. npoutanost ruzným negativ _
Orcu ~oc strachu nad svým životem a nahradíme ji posíleným
vědomím vlastního já. Tyto psychoterapeutické milníky
událostem a přesvědčením znečišťuje naši mysl, du~~rn
buněčnou tkáň a život. a, ředstavují -jazykem zpovědi- totéž, co přivolání naše-
p ducha z negat1vmc
ho . , h pos1'am.,
Karma představ~j e :nergetické : fyzic~é následky našich
Jak zvládáme lekce páté čak.ry, víme-li, že nás učí po-
rozhodnutí. N egauvm rozhodnuti n eustale vytvářeií sit
"J ua- užívat vů li a zaznamenává příkazy, které dáváme svému
ce, které nás mají přimět k ~omu, .abychom se naučili dělat
duchu?
pozitivní rozhodnutí. J akmile to j ednou pochopíme, daná
situace už se nebude opakovat, protože náš duch už nebu-
de připoután k negativním u rozhodnutí, které k takové MEZI IILAVOU A SRDCEM
lekci vedlo. Na Západě mUžem e takovou karmickou lekci
Vzhledem k tomu, že centrum vůle se nachází mezi ener-
objevit v pořekadlech typu "J ak se do lesa volá, tak se z lesa
giemi srdce a mysli, potřebujeme se naučit vyrovnaně rea-
ozývá", nebo "Nic ti neprojde". Zpověď vypovídá o tom,
govat najejich naléhání. Jako dětijsme směřováni kjedné
že přijímáme svou odpovědnost za to, co jsme zpusobili,
z těchto rozhodujících energií: chlapci bývají obvykle ve-
a že si uvědomujeme, jakou chybu jsme udě lali ve svém deni k tomu, aby používali mentální energii, a dívky svá
rozhodnutí. Z hlediska energie tento rituál vysvobozuje srdce.
našeho ducha z bolestivého cyklu učení a obrací naši po- Mentální energie proudí do vnějšího světa, zatímco
zornost k tvůrčím a pozitivním energiím života. energie srdce posil uje vnitřní svět. Naše kultura si po stale-
Zpověď je natolik důležitá pro zdraví naší mysli, těla tí myslela, že emoční energie oslabuje schopnost dělat
a ducha, že se jí nemůžeme bránit. Potřeba očistit svého rychlá, n ezbytná rozhodnutí a že mentální energie je prak-
ducha od vzpomínek, které v nás vyvolávají pocit viny, je ticky zbytečná v oblasti emocí, což je patrné například ze
silnější než potřeba mlčení. Vedoucí pracovník jedné věz­ starého rčení, že na rozhodnutí srdce je rozum krátký. Až
nice mi kdysi řekl: "Mnozí zločinci jsou dopadeni proto, do 60. let bylo toto rozdělení přijatelné . Desetiletí, v nčmž
že se musí alespoňjednomu člověku svěřit s tím, co pro- se hlava a srdce spojily, pak definovalo vyrovnaného jedin-
vedli. I když to v tu chvíli vypadá spíš jako holedbání, pře- ce jako člověka, jehož srdce a mysl jsou v rovnováze.

258 259
Sedm posvátných pravd Pát á ča kra: síla vůle
 Pokud spolu mysl a srdce jasně nekomuniku·í .
~'J eden
z nich ovládne druh e' h o. pvrevazi-
, v, 1. v
I nase mysl, trpíme e
cionálně, protože si děláme z emocí nepřátele. Ch tno.
mít pod kontrolou vsech ny Situace. cerne
v o
a vztahy a ovládat ,
. d , kl
emoce. Převazi -11 nase sr ce, mame s on podléhat il sve.
, v, v
v'dku. Ať prevazuje
že J·e všechno v pora v v •
mysl nebo dUZl '
sr ce
vůle je motivována strachem a marnou snahou ovládat . '
koli pocitem vnitřní bezpečnosti.
'ni-
Taková nerovnováha mezi hlavou a srdcem dělá z lid'
závislé jedince. Každé naše chování motivované strache
1 žijeme.
z vnitřního růstu muzeme
ov
z hlďka
e rs energre · považovat 111
z munity Findhorn v severním Skotsku, se v životě plném
závislost. Závislostí se může stát také činnost, která býv~
obvykle prospěšná, pokud ji používáme k tomu, abychom
se vyhnuli bolesti nebo pohledu do vlastního nitra_ na-
příklad cvičení nebo meditace. Jakékoli cvičení se může
stát úmyslnou překážkou mezi naší vědomou a nevědo­
mou myslí, pokud říká: "Chci vedení, ale nechci slyšet
žádné špatné zprávy." Snažíme se dokonce vedení, které
hledáme řídit. Nakonec zjistíme, že žijeme ve zdánlivě ne-
konečném cyklu, kdy si mentálně přejeme změnu , ale
emocionálně se jí děsíme na každém kroku.
Tento vzorec můžeme narušit pouze tak, že budeme dě­
lat rozhodnutí, která zahrnují mysl i srdce. Je celkem snad-
né zdržovat se jednání a tvrdit, že nevíme, co dál. Tak
tomu ovšem bývá jenom zřídkakdy. Odmítáme-li jednat,
víme velice dobře, co bychom měli udělat, ale máme
strach. Abychom ve svém životě přerušili opakování cyklů,
musíme pouze učinit pevné rozhodnutí zaměřené na bu-
doucnost, nikoli na minulost. Rozhodnutí typu "Takové
zacházení už nebudu snášet", nebo "Už tady nemohu zů­
stat ani den- musím odejít", obsahují kvalitu síly, která
sjednocuje energii mysli a srdce, a náš život se začne měnit
260 Sedm posvátných pravd
ěř okamžitě díky tomu, jakou moc má v sobě tak in-
ivní rozho d nut.Í Je samozreJme nepnJemne vypustit
tértl v • v v•• ,
tenz ' ě . 'h vkol"1 ten Je
. často
ně známe v ct ze sve o ztvota, ac
v·
v
duver Z ě . . dv . , l b
ufale smutný. m na Je stce estva, a c udeme-li čekat,
:o ocit bezpečí přijde dřív, než se o to sami přičiníme,ješ-
ze p ' .
v ' ' p . b,
tě umocníme sve vmtrm trapem. octt ezpect muže zís-
o v'
kat ·enom tak, že se vrhneme do víru změn. Když z něj pak
na ~ruhém konci vystoupíme, budeme si opět připadat, že
Eileen Caddyová, jedna ze tří zakladatelů duchovní ko-
změn a příležitostí učila důvěřovat božímu vedení a řídit se
jeho pokyny. Přijala pokyn, který považuje za hlas "Krista",
aby odešla od prvního manžela a pěti dětí a vytvořila part-
nerství s mužem jménem Peter Caddy. Eileen tuto výzvu
následovala a několik dalších let prožila ve zmatku mimo
jiné proto, že Peter byl v té době také ženatý. Nakonec se
Peter rozvedl, oženil se s Eileen a ujal se správy chátrající-
ho hotelu v městečku Forres na severu Skotska. Měli spolu
tři děti, a zatímco Eileen poskytovala rady, Peterovi se za-
nedlouho podařilo vybudovat čtyřhvězdičkový hotel. V té
době se Eileen téměř nestýkala se svými pěti dětmi z prv-
ního manželství, třebaže jí vnitřní hlas říkal, že se s nimi
nakonec usmíří, což se také stalo. Oba věděli, že vnitřní
hlas, který poskytuje Eileen instrukce, přichází z hluboce
duchovního místa.
V době , kdy byl hotel v rozkvětu, byl Peter k všeobecné-
mu překvapení propuštěn-)eh~ ~amotnéh~ ,i _E,ilee~ t~
zpráva zaskočila, protože necekah, ze se ~a sve u~ll~ dockaJ~
výpovědi. Vnitřní hlas řekl Eileen, aby st_ pronap~1 o~~ny
přívěs na místě zvaném Findhorn. Podle mstrukct m:h. za:
ložit zahradu _ což byl vzhledem k podnebí, zemeptsne
Pátá čakra: sí la vůle 261
 oloze J 11111111n :íln ímu slun ečnímu SVItu po n ěkud b.
P
ní n.ip:td . Peteyr s ~tl e: n vhk upos lcchlt. a zane a surd u nttč Zane dlou ho !>C řada lid{ snažila Peter
dlo uho : v ).onl · a vk-
k nun přid:t b ze n:tJ111ť i1C m Do rothy M cl canová. ě
ovliv nit. Nast al chao s, a Etlec n začala trpét deprc
\c rno Žn -
Doro thy byla podo bnčj ako Eilcc n m éd iem, ovše Nako ncc JÍ Peter ozná m il , že odch ází od ní i ko-
111
• scmt. d 7
rozdílem , že JCJ I vnttr nt I1 Ias pn~
• • y ' .... I ' I
1aze , z ": n~rgi í přírosdy"tllll · rv
111 unt.,
a že Jl nt kdy oprav u nem tlova l. E1lccn byla JCho
bodn utím a rozv odem zdrce na. Ncch ápala ,Jakj .
které jí dával y m strukce o tom , Jak m a tvu rčtm
způsob ' roz e moí-
spolu praco vat s Peter e m a E 1.,cen . E nerg te . Cllt é že se dočka Ia za nas, Ied , , bo~' o I ~, ,
ovam Zl vu e tar.ovc odměny.
p řírody slib 11 ..
... ě
ly, že zahrada bude sed ~ Ie t nad m~~n. plod i t, aby ova, Podle Eilce n byly její zápasy a zoufalství, doko nce
se llká, i roz-
zalo, čeho je m ožné dosa hno u t, spoJt - lt se d ucho vod, důs ledkem "odp oru k Bohu ". Ačkolt se řídila
vní, lidské pokyny,
a příro dn í síly život a. které přijím ala, ve skutečnosti to dělat nechtěla,
což byl
také d ůvod, proč ž1la většmu času v rozpo ru. POtře
Z ahrada vzkv é tala přes ně po dle p řed pově d i.
Plodin bovala
dosa hovaly neslý chan ých rozm ěrů. O "m agick naléz t víru a důvěru ve své spOJení s "Kns tovým
é" zahra d~ mím " ,jak svůj vnitřní hlas označuje. To byl jeJÍ osob
vědo­
se brzy rozk ři klo a zane dlo uho n a to to odle hlé místo ní du-
puto,
valí lidé z celéh o světa, aby se o tom přesvědči chov ní úkol.
li na vlastní Dnes E ileen nk.á, že tato boží sí1a je jeJÍ vnitřní realit
oči . N ikdo neby l zkl amá n ; do ko n ce i skept ou.
ičtí za hradn íci která řídí její kroky . Je oddá na cestě služb y a má pocit
muse li uzna t, že j e to neobyčej ná zah rada. Když , že se
se udivení j í dosta lo m noha odměn. "Mám rodin u v arche
návštěvníc i ptali, jak je to m ožn é, D o rothy typál ním
, Pete r a Eilee n smys lu. J sem obkl open a kom uni tou, která je mou
řekli pravd u : "N ás leduj em e boží vů li ." rodi-
nou . M ám krásn ý domo v, lásky plný vztah se všem
Kole m za hrady nako nec vyro stla ko m u n ita. E ileen i sv)m i
zača, dětmi a důvěrný vztah k Bohu . Připadám
Ia pravi delně od půlnoci do šesti rán o m edito vat st hlubo ce po-
v ko upel, žehnan á."
ně, což bylo j ediné m ísto, kde naš la klid. V obyt
ném přívě ­ J ejí spoje ní s energ ií "Kris ta" odráží Jedn u souč
su, který sotva stačil pro j edno h o člověka, už asnou
bydlelo šest myst ickou cestu . E ileen ve svém životě absolvova
lidí. Eilee n každ é ráno předala Pete rovi poky ny, la staro u
k teré při, i novo u duch ovní cestu : staro u, v níž duch ovní vůdc
j ala v noci. Přesn ě j e násle dova l a doh lížel na e trpěl
to, aby se a 0 samotě rozjí mal jako prost ředník mez1 ostat
noví členové ko mun ity řídil i j eho příkazy. Na ními hdm i
místě vy- a Bo h em ; a novo u, která spočívá v tom, že člově
rostl y n ové budovy, byl zave den p ravid elný rozv k žtje vdu-
rh prací ch ovní kom unitě. Eilee n žije se stras tmi, pože
a ko mun ita zane dlo uho vzkvétala. hnán ím
a odměnami boží ho vede ní. Její život je plný zázra
Po sedm i le tech, j ak bylo předpověděno, vege ků a čas­
tace opět tých případů synch ronicity.
získa la půvo dní velikost. Vnit řní hlas E ileen sděli Přenechání vlast ní vůle boží mu vede ní může vést k ob-
l , že Peter
už n ebude dostávat žádné po kyny, a od této tížný m zkuš enos tem a hlub okém u pozn ání. Čl?v
hled at cestu k svém u vlast nímu hlas u . Tato zprá
chví le m usí
ěk mů~:
va otřás la zažít bole stivý kone c mno ha život ních obdo b1
- napn -
j ejich vztahe m a Peter začal hled at pod poru klad man želst ví nebo zaměstnání. Ještě jsem
u jinýc h lidí nepo tkala

262 Sed m posv átný c h prav d 263

P átá ča kra: síla vůle
 člověka, který by měl pocit, že výsledek spoic ,
~
autoritou za to nesta' 1. T uto zk usenost J
nejlépe nt s . bo·-
Zt ... rnout vŠechno , co po nás Bůh žádá, a že Bůh ncmusí
, • d . o Yystthui .. prtJ u smrtelníku vysvětlovat svá rozhodnutí. Job pak
J obův
, ,
příběh k
'
tery pre stavuje prapuvodní lek . J'-
Ct O Ode- í~dné~vou vůli do ruko u božích se slovy: "Jednou jsem
predail ale nebudu již odmlo uvati." Bůh dal Jobovi další
vzdant.
Job byl muž, který se pyšnil hlubokou vírou rnluv
, o"a'be I poza v 8 Oha
" ' d a I B o h a o svolen' . u' a zdvojnáso b"l . h k'
1 Je o pozems e sta
tky.
a velkým bohatstvim. rodtn blémy, s kterymt , · se poty' ká me, nas, sta' Ie znovu nuu, -
mohl Joba vyzkoušet. Tvrdil, že ~y mohl dosáhnout ~o~by Pro k Č' . o I b .,, ..
h m si klad li otáz u : " 1m Je pro mne vu e ozt
že Job ztratí víru. Bůh souhlasil. D ábel nejprve zařídil 0 • abyc o , • o I b v• . , k I , • b
, . • , • h dě . , aby • e domnívame, ze vu e ozt je u o , prace, zpuso ,
Job přišel o veš kere Jmem a vsec ny ti , ale J obova v· Casto s d. B ., oI , š k
Ia ne d otcena,
• ~ b I • . ro sebe nahro ma 1t m oc. ozt vu e nas v a ve sk u-
o
v Boha zusta protoze y presvědčen to tra pk• p ti povede k tomu, abyc h o m poznaI"1 pnrozenost d u-
0 v•

že se tak děje z Jeho vůle. Když pakJob onemocněl rn rn, tecnos

• an-
želka mu poradila, aby "vyčini l Bohu" za rány, které j e Po- cha a Boha. oI d vh v o vI v -
Největším skutkem vu e , on~ oz muzeme v oztt sve-
stihly. J ob se víry v Boha nevzdal. J eh o žena zemřela.
ho ducha, je žít podle těchto pravtdel:
Joba navštívili přátelé Elifaz, Bildad a Zofar, kteří ho
1. Nesuď.
utěšovali a hovořili s ním o boží spravedlnosti. Byli pře­
2. Nic neočekávej.
svědčeni, že Bůh by nikdy nepo trestal "spravedlivé ho člo­
3. Vzdej se potřeby vědět, proč se věci dějí tak,p k se děj í.
věka", a Job podle jejich názoru musel udělat něco, čírn se
4. Důvěřuj tomu, že neplánované událosn tvého Žl\'Ota
provinil proti nebesům. J ob tvrdil, že j e nevinný a že jeho
ředstavují duch ovní po kyny.
utrpení představuje obecnou zkušenos t n espravedlnosti. p 5. Měj odvahu činit rozh odnutí, která musíš učmi~, při­
Když si J ob začal myslet, že ho Bůh m ožná přece jen ne-
jmout to, co ne můžeš změnit, a mo udrost rozeznat jedno
chal trpět nespravedlivě, přistoupil k němu a jeho přáte­
od druhého.
lům mladý muž jménem Elihu. Pokáral j e za to, že věří, že
by mohli znát "boží mysl", a že mají pocit, že by jim Bůh
měl podat vysvětlení svých rozhodnutí.
O tázky pro vlastní z ko11má11í
Nakonec promluvil kJobovi Bůh a poučil ho o rozdílu 1. Co si představuj ete pod pojm em "silná vůle'·?
m ezi lidsko u a boží vůlí. "Kdes byl, když j sem zakládal 2. Kteří lidé m aj í moc nad vaší silou vůle a proč?
zemi?" zeptal se Bůh J oba. "Zdažjsi kdy za dnů svých roz- 3. M áte potřeb u ovládat ostatní? Poku~ ano, kol~o a proč? '?
kázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo j ejí?" 4. D okážete se vyjádřit upřímně a otevreně, kdyzJe to nume.
Job si uvědomil, jak pošetilé je vzpírat se vůli boží, Pokud ne, proč?
a projevil nad svým jednáním lítost. Řekl svým přá telům, 5. D okážete vycítit, když dostáváte pol--')'ny, podle l.-terych
jakou pravdu poznal: že žádný smrtelník nemůže nikdy
m áte jednat? . • • ·?
poznat mysl boží, že jediným opravdovým skutkem víry je 6. Důvěřujete pokynu, který nezaručuje zadny vysh:dek.

264 265
Sedm po s v á tn ýc h p ravd P átá čak r a: s íl a v ůl e
 7. Jaké strachy
, máte spojené s přijetím
, . božího vedenp
8. Modhte se o pom oc s oso bmm1 plány, nebo . ·
řfci: " U děl am vsec no, co m1 ne esa při kážou . "
, v h . b JSte sch
opni
9. Co vám bere vládu nad silou vlastní vů le?
K a pit o l a šes tá
1O. Smlouváte sami se sebo u v situacích, v nich v

v
zmemt, •
aIe sta' Ie se nemuzete
· k' · ·d
o v
o dhod lat k činu:> zp se rnus·Ite
zjistěte, o Ja e Situace J e a proč nechcete jednat.
· okud an
o,
šestá čakra: síla mysli

Šestá čak.ra se týká n ašich m entálních a rozumových

schopností a psych~cké schopnosti přehodnotit svá pře­
svědče ní a postoje . Cakra m ysli souzní s energiemi psýché,
naší vědomé a nevědomé p sychické síly.
V duchovní literatuře Východu představuje šestá čakra
třetí oko", duch ovní centrum , v němž může interakce
"mysli a psých é vést k intu itivním u zření a m oudrosti. J e to
čakra m o udrosti.
Šestá čakra nás vyzývá k tomu, abychom otevřeli svou
mysl, rozvinuli si neosobní mysl, odebrali vlastní sílu stro-
jeným nebo "falešným pravdám", naučili se jednat podle
vni třního hlasu a rozlišovali mezi m yšlenkami motivova-
nými silo u a strach em či iluzí.
Umístění: střed čel a.
Energetické spojení s fyzickým tělem: m ozek a neurologický
systém, podvěsek mozkový (hypofýza), šišinka m ozková
(epifýza), ale také oči, u ši a nos.
Energetické spojení s emocionálním/mentálním tělem: šestá
čakra představuje n aše spojen í s men tálním tělem, inteli-
gencí a psychickými vlastnostmi. N aše p sychické vlastnos-
ti zahrnují to, co známe a o čem jsme přesvědčeni, že je
pravda. Jsou ojedinělým spojení skutečností, strachů,

266 Sed m posvátných p r avd

267
 osobních zkušeností a vzpo m ínek, kte ré jsou
mentálním energetickém těle stále aktivní. v našern ' prospěch svědčí o vašem, ."vysvěceném" povolá-
ájemnY , ,
": rnbolický význam vysvěcem Je krasny v tom, že ctí
Symbolické/percepční spojení: šestá čakra při náší k . seh o~en vyzn~mne
ré nás vedou k moud rosti.. M o udrost získáváme ~ · ' e-
1e ce kt 11 1• Sy
ravdu, která n"íká ~ ze z Y čl. ověk
v kavd' . Je ' v
. . , I... . . , , ZIVotnírn· P ět ostatním hdem, a to mkoh pouze svym povolaním,
pros;ké _což je ještě důležitější- kvalitami, které získá.
zkušenostmi a osvoj emm roz ISUJ ICI schopnosti , t
objektivně. Symbolické zřeníje částečně naučená :~~~11 ~t 0 ale t b . Iey , , v•
, st vysvěcení sym o 11c uznava pnnos našeho ducha
vita" - což je stav mysli přesahující vliv "osob~í ~ekt_': ' l"d
. . ...., v íka" k , o v lllysiJ . u ostatních l"d'
svatO h
1 1 mno em vtc nez to, c1m 1 cm pro-
v V /

neboI1 "mys1I zacatecm' , tery muze vest k síle a VhJ

,
život . v·
ed u ě·erne svýmt cmy.
"neosobm'" ne bo1·1 otevrene mys 1·1.
v '

sp trvotní strachy: neochota podívat se do svého nitra a vy-

Spojení sefír/svátostí: sefíra Bi na neboli boží porozu • , ést na povrch své strachy; strach z pravdy, máme-li za-
v d ., , b v, rnen
a sefíra C h och ma pre staVUJ ICI oz1 moudrost jsou s . 1 n "enou schopnost myslet; strach ze zdravého realistického
v kr B· v d . o POJe-
~udu; strach spolehnout se na vnější radu; strach z discip-
5
ny s šestou ca ou. m a pre stavuJe 1uno božské Matky
k terá přijímá símě pro početí z Choch my označova : ~- . strach z vlastního stínu a jeho vlastností.
jako "počátek". Spojení těchto dvou sil vytváří nižší se~~ my,Prvotn( síly: ·mte1e k tua' lm' seh opnostt· a d oved nost1;· zh o d -
1
ry. Bina a Chochma symbolizuj í universální pravdu • nocení vědomých a nevědomých vhledů; schopnost přijí­
.., s tvorem
, , "tvaru " a ze . . , začíná v e , ze
"mys"Ien ka" pre dch az1
v

mat inspiraci; konání velkých tvůrčích činů a intuitivní

ner-
getické dimenzi.
Bina a Chochma nám připomínají, abycho m si byli vě­
domi toho, co tvoříme - abychom plně využívali svou
mysl, když energii přikazujeme , aby se stala hmoto
u.
Právě toto hledisko spojuje tyto sefíry s křesťanskou svá-
tostí vysvěcení.
Vysvěcení představuje symbolicky úko l, k ně muž jsme
povoláni ve službě druhým. Z archetypálního hlediska se
jedná o projev uznání, kterým nám ostatní lidé dávají naje-
vo, že máme jedinečný vhled a moudrost, které nás vedou
k pomoci ostatním: jako matka, léčitel, učitel, sportovec
nebo věrný přítel. Se skutečnou svátostí vysvěcení bývá
tradičně spojován úřad kněžství. Symbolicky však vysvěce­
ní představuje jakákoli zkušenost nebo projev úcty, kterým
vám dává okolí najevo, že má podobně j ako vy prospěch
z vaší cesty služby vedené vnitřním hlasem . Právě tento
uvažování- emoční inteligence.
Posvátná pravda: posvátná pravda šesté čakry zní: Hledej
ouze pravdu. N eustále nás podněcuje, abychom hledali
~ozdíl mezi pravdou a iluzí, dvěma silami, které jsou pří­
tomné v každém okamžiku. Oddělení pravdy od iluze je
s íše úkol mysli než mozku. Mozek řídí chování fyzického
apmysl chování energetického těla, což je náš vztah k myš-
lení a vnímán í. M ozek je fyzický nástroj, jehož prostřed­
nictvím j e m yšlenka převedena v čin, ale vnímání-: a vš~ ,
co s ním souvisí, například schopnost žít vědome - Je
vlastností mysli. Žijeme-li vědomě, můžeme poodstoupit
d subi ektivních vjemů, a vidět v dané situaci pravdu nebo
o J ' .
symbolický význam. Objektivita neznamená, že soe nas mc
nedotýká. Jedná se spíš o utišení vlastních hlasu ~ola­
ných strachem. Člověk, který dosáhl vnitřníh~ po~~OJ~ ob-
jektivity, má natolik vyvinuté vědomí vlastmho p , ze na

268 Šestá č akra: s íl a m ys li

269
Sedm p osvá t ný c h p ra vd
 něj nemají vnější vlivy žádnou moc. Taková jasnos
a vlastního já je základem moudrosti, jedné z b ;, 111Ysli , nt, kte ry' s J.eho osobou ne má nic společného. Sama ne-
OZtc h . va ' "'e prožívá "temnou noc duše". Pete si neměl brát
šesté čakry.
:~~ěl~;:ítání a hněv osobně, protože ačkoli byl bezpochy-
5tl

JCJl ~~ rn j ejího emocionálního hněvu, její vlastní zmatek

by ct e , v ,

POUŽÍVÁNÍ OBJEKTIVITY ., rotivil mnohem vtc nez on sam.

se JI p dokázal tuto informaci přijmout a pracovat s ní.
Jak člověk uplatňuje objektivitu v praktickém životěť N- Pete . v
.. baže se s manželkou dohodh, ze se rozvedou, začal na
sledující příběh ukazuje jeden ze způsobů, jak lze. a- Tre
v ' d I
p ete m ev poza . . ohlížet co mozna nezucastnene, pokavd
v , , v v v
z e' kd yz se h o
v
v•
schopnost pouzlt. a o h odnocení v d tuto
b. ~up .
cenil zármutek a bolest nad rozpadem rodmy. Nedlou-
kdy procházel vážnou osobní krizí. Manželka rnuo e,
zrn 0 našem prvním rozhovoru zjistil, že manželka měla
sedmnácti letech manželství oznámila, že už ho nerniJ ~o p s j eho příte lem a ze se tento vztah sk utecne rozpadl .
ho rněr v v v
' rozvest.
' Pete byI poch op1te · Inev zničen- Uje
a chce se s mm
dobnějakojejich čtyři děti. Navrhlajsem mu, aby se~ieo~
~vědomil si, že jeh~ žena_ ne~iluje ž~dného ~iného muže,
le snaží se najít zpusob, pk st poradit se svym zmatkem.
poň na chvíli pokusil vidět celou situaci objektivně. Pře~­ ~ekla jsem mu, že jeho žena se bude pravděpodobně dál
pokládala jsem, že jeho manželka se snaží vymanit z rol nažit vyřešit svou krizi nalezením nového partnera, což se
pečovatelky, v níž žila většinu svého života. V dětství se sta~ ;í nikdy nepodaří. Každý další vzt:h byl proto ~ředem_ od-
rala o mladší sourozence; vdala se v sedmnácti a 0 rok po- souzen k nezdaru, protože by v nem znovu zaupla roh pe-
zději se stala matkou. Teď jí bylo čtyřicet, začala si uvědo­ čovatelky. Bylo nevyhnutelné, aby nakonec obrátila svou
movat sebe samu a své potřeby a pravděpodobně rně! pozornost dovnitř a pracovala na vyléčení skutečné příčiny
v a
nějakou známost. Rekla jsem Peteovi, že jeho ženu patrně
své bolesti. v· ' .
děsí, co cítí, a kdyby dokázala použít jazyk psychoterapie, Být objektivní a žít vědomě znamená přenés~ urctte VJe~
mohla by popsat nové emoční energie, které vnímá, a ne- z mysli do těla. Znamená to splynout s VJemy, ktere
podléhala by panice. Její poměr vyjadřoval snahu utéci od mY l v•
jsou pravdivé, a prožít je, aby jejich síla splynu a s nas1
toho, co se v ní děje. Na muži, s nímž se stýkala, jí nejspíš
energií. ,
vůbec nezáleželo, i když si to v té době neuvědomovala.
v • "'
Vezměme si například tvrzem "Zmena Je trvala . Men-
N avázala nový vztah, protože si nedokázala představit j iný
ta' 1n ev nám nedělá potíže něco takového přijmout. Začne
způsob, jak odejít od manžela a dětí. Možnost vyhledat po-
v• v
, však nahánět hrůzu, kdykoli nastane v našem Z1vote
moc psychote rapeuta nepatřila k její kultuře nebo způsobu
nam
změna -když si všimneme, že stárneme, zemre- 1 m1 o-
r "l v

myšlení. vaný čl ověk nebo v důvěrném a láskyplném vztahu na~tane

Řekla jsem Peteovi, že jeho manželka by v tomto život- odcizení. Často nám trvá řadu let, než se vzpamatujem~
ním období reagovala stejně bez ohledu na to, kdo by byl vktery'ch změn protože jsme doufali, že se to- ať "to
z ne , v děl" v t
jejím manželem, protože prochází procesem sebeobj evo- bylo cokoli- nezmění. Celou dobu jsme ve 1, ze se o

270 271
Sedrn posvátn ý ch p r avd Šestá č akra: síla my sli
 změní ale přesto doufáme, že e nergie změny
, se téhle č v dstavil, že přišel do své kanceláře a dovědčl se, že do-
našeho života vyhne. ástl
Sl pre 'pavěd'. Z eptala jsem se ho, jak by reagoval. Zasmál
Ačkoli tvrzení "Změna je trvalá" působí jako ., stal vy , rozpo Iozem,
kl že v ta k ovem v , . ké
v Ja , . na-
m se prave
který nám vzal ze života štěstí, naše samota jedno nepntel,
v

se ,a íre by' se ho vypov

' ěd' mJa
· · k ne d otkla. Z usta
o I by klidný,
se pre d nam1 , · é
ostt. Tvrzení zu skont1
v v
a otevrou n ov m ozn v •
cha Z , 1 ., .. é ,
h . .b k " měnaJ· wže by si dok.áza naJltJm mtsto.
trvalá" v sobe za rnuJ e pns 11 , ze po onci násled
v v, v
.
UJe no"''
e pr~rávě to je význam objektivity: vědomí, že žádný člověk
začátek. ·' ni skupina lidí nemůže rozhodovat o tom,Jakou cestou se
Uvědomění je schopnost pustit staré a přijmout , a ude ubírat váš život. Když do vašeho života zasáhne zmč­
š h k ' I
b a řídí vás nějaká větší síla. Na první pohled se může zdát,
v
s tím, ze v ec no onCI a zacma v na ezttý čas S
V' V' , v· nove
pravdou n em, snad ne, Zit, v,
protoze v l1"d s k'e bytosti . touto
to ," ~ 'se proti vám spikla skupina lidí, aby se vás zbavila- ale
'I . Z
V, ze
sta ostl - n epntomnostt zmeny. 1t vevd omě protoUZtz po
v, . v

to ·e jenom iluze. Pokud se rozhodnete této iluzi věřit,

mená žít plně v přítomném okamžiku a vědět, že žádnt~~
tuace ani člověk nebudou zítra stejné. Když změna n St~
v I. . k d'l
• • .
ne, máme st JI vysvet 1t Ja o ne 1 nou součást život
a snažit se s ní "plynout", jak radí Tao te ťing, nikoli jít prot~
ní. Snaha dosáhnout toho, aby vše zůstalo beze změny .
bláhová a nemožná. Naším úkolem je přispět tím nejl~J~
šfm ve své ene rgii ke každé situaci s vědomím, že rnůž~~
me ovlivnit budoucí události, ale zdaleka je nemáme pod
kontrolou.
Když jsem přednášela o objektivitě, moji posluchači čas~
to vyjadřovali názor, že jim připadá příliš chladná a ne-
osobní. Objektivitu je však možné vnímat jinak. Na jed-
nom semináři j sem se zeptala účastníků, aby uvedli
nějakou situaci, v níž by si připadali velice ohroženi. J eden
bu~e vás držet v zajetí třeba celý život. Kdyby nenastal ten
ravý okamžik na to, abyste se posunuli dál, "spiknutí" by
asta~
~ebylo úspěšné. To je vyšší pravda této životní změny
a symbolické zření doprovázející objektivitu vám ji umož-
i1uje vidět.
Nikdo z nás se pochopitelně ráno neprobudí a neřekne:
Myslím, že ode dneška budu žít vědomě." Přitahuje nás
;ouha přehánět vlastnosti své mysli, kdykoli v životě nara-
zíme na něj akou záhadu. Všichni zažíváme- a budeme
zažívat - vztahy a události, které nás nutí k tomu, aby-
chom se zamysleli nad svým chápáním reality. Samotn~
struktura naší mysli nás vyzývá, abychom přemýšleh
0
com, proč jsou věci tak,jakjsou, byťjenom v rámci naše-
ho osobního zmatku. v· •. . •

muž řekl, že by pro něj bylo velice těžké, kdyby přišel do Danny mě požádal o pomoc, protože mu lékar~ z~~st~h
své kanceláře a zjistil, že mu vedení firmy odebralo rakovinu prostaty. Měl jediné přání: "Pomozte ml ZJlStlt,
všechny povinnosti. Doporučila jsem mu, aby si předsta­ co bych měl změnit na svém jednání a myšl~~í." v •

vil, že byl osvobozen od všech závazků k firmě a že si může Když jsem zhodnotila Dannyho energu, ~~edomll~
dělat, co chce. Řekla jsem mu, aby si ve svém životě před­ jsem si, že dělá ostatním, co jim na očích uvidl, ale sve
stavil svou firmu jako kapku spíše než jako moře e nergie, vlastní potřeby přehlíží. Když jsem se ho zeptala, co by
a že jím proudí spousta tvůrčí síly. Pak jsem mu řekla, aby chtěl dělat právě ted', odpověděl: "Chtěl bych nechat ob-

272 273
Sed m po svátnýc h p ravd Šestá ča kra: sí la mysli
 chodu, přestěhovat se na venkov, pěstovat vlastnf
ny a pracovatja. ko tesar. p a k JSm
v " . e pro b rali následky Potrav1- d od osobní k objektivní mysl! může být ovšem ph-
JJřccho, a snad ný. .Zcna
;-- , v_ k .
vé změny: měl závazky ke své firmě, byl aktivním čl tako. Jmcncm ~rcn, terá se zučastmla
· a Je
řady záj mových s k uptn · h o ro d m · a b yla zvykl á n ~-enettr rozcnYsemináře, byla za jedmý rok celkem tfikrát propu~­
styl, který vedla. To vse by razem skončilo. Paka Zrvotn·
v ,
D 1 rnéhO zaměstnání. Neustále se prý zabývala my~lcnkou,
, , d anny cěna ze o y č , J km·t
řekl: " U ž dlou o se zao 1ram pre stavou, že chci my
h b v . . za její problémy nemuze n ·co v n1. a 1 e s1 tuto
jinak. Nechci, aby se mi hlavo u h o nily sam é cifry. Cs 1e~ Jes,tl~u položila, chtěla nalézt odpověd'. Po nějaké d?bř s1
o tazdomila, že s1· sve' probl'emy vyvoI'ava' sama. Z a'd ne'
myslet na jiné věci, třeba na přírod u. J en omže příroda v~cr
uvě ěch tří míst j. .l am. v neJmen
. š'1m nezaJJma ve sk•uteč -
, Io. ''
nebude platit účty, takže vždycky zůstalo jenom u předs attr
z on · htěla udělat zrn č nu v povoI'am, , coz· pro m b yI a no-
M ám ale pocit, že je to výzva, abych žil jinak. M yslím n:v· nosu c . o ,
• , b , to . ka Dnes se K.aren věnuJe mnoha ruznym čmnostem
už dlouho, aIe te d mam potre u se t1m pocitem řídit"
v

vln k;ždou další zkušeností objevuje, co má ráda, co se jí

Odpověděla jsem, že už má v sobě vnitřní hlas, kterým b a slíbí a po čem touží. Je to pro ni přirozený vývOJ vědomé­
se měl nechat vést. Bude-li se řídit svými pocity, otevře s~
ne života. Když vzpomíná, jak žila, "než se jí v Životě roz-
mu nový svět, v němž bude jeho zdraví vzkvé tat. 0 dva ho I Ia
vítilo", nechápe, jak mo hl a prozltJe
v . • d.
my' d en, amz.v myse
měsíce pozděj i mi Danny oznámil, že jeho rodině se ten
snave"c1·, které dávají jejímu životu
, smysl. ."Nevědomý
. život
krok zamlouvá a následující léto se chystají přestěhovat na
. rávě tohle - nevědomy. Dokonce SI am neuvědomu­
jihozápad Spojených států. D odal, že se nikdy necítil tak Je p že si nic neuvě d omuJete. · M ys I'ne Jenom
.
· te na za'klad m,
dobře, a věděl, že už nikdy v životě nebude m ít v těle
zhoubný nádo r.
J"~ 'tní potřeby -jídlo, oblečení, peníze. Nikdy vás nena-
ZIVO km"\ .
ad ne zamyslet se nad tím, proč jste vůbec tady. Ja, 1 e Sl
Danny byl ochoten a schopen udělat změnu a začít nový
~u otázku jednou položíte, už s tím nikdy nepřestanete.
život. Tím, že se vzdal svého povolání a představy o sobě
Vždycky vás zavede k další pravdě."
sam ém , přestal se zaobírat myšlenkou, že jeho síla ve fyzic-
kém světě j e omezená. Následováním svého vnitřního hla-
su se otevřel možnosti přehodnotit svou vnitřní realitu: VĚDOMÍ A JEHO VZTAH K LÉČENÍ
Jaký smysl má život? Co mám dělat? Co se mám nauči t?
V posledních čtyřiceti letech výrazně vzrostla nabídka
. , m-
Byl schopen říci: "Vnější svět nade mnou nemá takovou
y

formací o vlivu mysli na naše zdraví. Naše postOJe vyrazne

moc. Rozhodl jsem se, že budu naslouchat svému vnitřní­
ovl
ivňuií zdravotní stav našeh o těl a. Například deprese n~-
mu světu ." ;) v• \ b
. n zve snižuie naši schopnost l éčit se, ale pnmo os a UJC
je ;.~ , .J ě v · ,
Právě tak začínáme žít vědomě - objeví se nějaká zá- áš imunitní systém. Hněv, zloba, vztek a zašt zt ZUJI pro-
hada, my jednáme a vzápětí pak nás leduje další záh ada. n léčení nebo J.ej zcela zastavUJI. u e k léčení v sobě,
., vol
Rozhodnem e-li se tento proces zastavit, vstoupíme do ces , . v , '\ h'i•bt
skrývá obrovskou sílu , a pokud takova vmtrm Sl a c , '
přechodného stavu, v němž se vzd alujeme životní síle. fyzické tělo obvykle zachvátí nemoc. Díky těmto novym

274 275
Sedm po svátných pravd Šestá č akra: síla mysli
 informacím získává síla vědomí své místo v Iéka" k '
. rs e111 a na pocity hořkosti
delu zdraví a nemoc1. lllo. ~ ·e sarna, . ohledně
v
rozvodu, ale Sylvie
J e až s podivem, kolik lidí tvrdí, že je zkušenost zeJ hodla, že každý den naJde neco hodnotného. Zařekla
motivovala k tomu, a by o b rati, .1.
I svou pozornost d
nelllo .
.c1 se r~z nebude lpět na minulosti, ale bude si vážit všeho
a přehodnotili své postoje a životní styl. Nevyhnuteb~~nltř se, z~h co J.i potká, a zapomene na všechny bolestivé
dobre o,
v sti . Často cítila smutek nad svou . situací, ale místo
Popisují tentýž proces uzdravení - jako cestu od e Pak kuseno
k neosobn í mysli. osobn1- z aby v něm žila, vyplakala se z něJ a znovu se vzchopí-
toho, nějaké dobev zaca v 1a Sy1v1e
· poma' h at l.d k "'
1 em, ten se ze-
la. p~ali z rakoviny, což dalo jejímu životu smysl a cíl. Ze
Když zjistí, jakou m ají diagnózu , obvykle dosta
. h
strach. Když se vzpam atUJI, vetsma z m c připustí, že nou
., v v·

ravo bolického pohledu se jí dostalo "vysvěcení" -: jinými

".
• v • • • v v'dk 111eh
syrn íla kterou poskytla ostatním, se j í vrátila v podobě
pocit, ze s mmiJe neco v n epora u, a1e ze strachu si to
připouštěli. To je příznačné, protože n áš intuitivní hlas ~=­ slovy, sí a 'vděku l.d, k ' hl N 1.kdy v Zivote
v· " .
1 I , terym pomo a. SI
upozorňuj e na ztrát u tělesné síly. Mnoh o lidí vypověděias u znan , v • Bv h v • " , o b ·
a sebe to lik n evazi1a. e em sestl mes1eu ne y1a v Je-
že jakmile strach zmizel, obrátili svou pozornost dov .0~ sarn . k . v

nitr ., organismu am stopa po ra ovme.

a přezkouma li obsah své mysli a e m ocí. Právě takoVýrn JirnŽít vědomě znamená mimo jiné žít v přítomném oka-
způsobem lidé zahajují proces, bě hem ně hož dosahu·í žiku a vážit si každéh o dne. Sylvie se dokázala odpoutat
mentální a emoční vyrovnanosti n ebo si uvědomují rozcl~! rnd vé minulosti a vytvořila si nový život, který měl smysl
mezi tím, co si m yslí a co cítí. Léčení vyžad uje j ednotu o s kr..
íl: což je způsob, jak zaujmout neosobní postoj ke !Zl
mysli a srdce a obecně je to právě m ysl, kte rou je nutné : cosobním životě. Ačkoli dostala rakovinu, přijala prav-
přizpůsobit pocitům, kterým j sme v každoden ním životě du že silný duch dokáže vyléčit nemocné tělo - že ne-
nedopřáli sluchu.
oso n í mysl má moc n ad osobní zkušeností. Stále znovu
,b
".
Lidé vyprávějí, jak učinili n ezbytn é kroky k tomu, aby · svevdkem toho že léčení je záležitostí vědomého Zl-
JSem ' . . . .
změnili svůj život a poskytli svým poci tům prostor, aby se vota. J de o to, abych om si byli vědomi mkoh nemoc1, ale
tvů rčím způsobem projevily v j ejich či nnos ti. Příběh Syl- své životní síly.
vie je příklad em takové cesty k uvědomění mysli a srdce.
Sylvie přišla následkem rakoviny o obě ňadra. Rakovina se
j í rozšířila také n a lym fatické uzliny. Bylo by celkem přiro­ VĚD OMÍ A SMRT
zené, kdyby Sylvie n eustále myslela na to, že m á rakovinu, Z n a mená to sn ad , že lidem , kteří se nemoh ou vyl~čit, se
ale ona se místo toho se zaměřila na napětí ve svém životě, v· l rozšířit vědomí? Am· v neJmenstm.
· N lcméně
u

nepod an o b.l , • k
které kontaminovalo její energii. Pod ívala se na své stra- ředstava, že selhali, se stala velice di~kuta 1 m st~an ·o~
chy a na to, jakou moc mají v j ejí psýché, a zjistila, že má ~olistického myšlení. J akýsi mechamsm~s _n.aš~
v mysl_l
obrovský strach ze sam oty. Rakovinu dostala krátce po , abychom všechny situace vmmah pko bud'
trva n a to m , , Kd ž se ně
rozvodu. Bylo by poch opitelné, kdyby se soustředila n a to, anebo, výhru nebo prohru, dobré nebo špame. y -

2 76 277
Sedm p osvátný c h p rav d Še s t á č ak r a: s íl a m ys li
 komu nepodaří vyléčit své tělo z nem oci, lidé moh
d otycna důležt~ý. Tentokrát se rozhodl, že bude usilovat o vy-
oso ba nevyv· ou doi'
, , v v v ,

padal , Obrátil se na všechny lidi, kteří se podle něj stali

k nepře s nemu zaveru, ze J't
lnula d
J·asně nt.. · ho chovant,
s tatečné úsilí. o. , · a pos1a I Jim
· · om1uvny' d opts· vysvědu-
Smrt není neúspěšné l éče ní. Smrt patří neoddě r 0 běťl111 Je '
k , v tte l ně . h J. ednání. Jackson stale znovu zkoumal svou tem-
v •
k životu. Skutecnost Je ta ova, ze mnoha lidem s ., í Je o
. ' I nt'ho a psycI11c . k e' h o utrpení a take Podaří JIC tránku a dělal všechno pro to, aby svůj stín vynesl na
zbavit e moc10na
,v
, urn,,r~,·- novu l~ Věděl, že zemře. Přesto mi řekl, že je všechno v po-
'"
nvy!ecent . s~etk · protože byl přesvědčen, že ukončil svůj cyklus ži-
Jacksonův příbě h dokládá, co to znam ená ze mřít Vě řad u,
v 'd I h d , do. tních lekcí.
mě. Jackson me poza a o o nocem, protože měl zh
vo Člověk nežije vědomě proto, aby přelstil smrt nebo se
v

vl I '
ný nádor na moz k u. T:rpe trva ou a upornou bolestí. B
rozhodnutý udělat vše, co bylo v jeho silách , aby dosáhl yl
listvosti bez ohledu na to, zda bude ž ít nebo ze mře. Hovo.
řili jsme o každé nedokončené záležitosti v jeho život v ť
se jednalo o vztahy, které potřebovaly uzavřít, nebo stra-
chy, kterým bylo tře ba se postavit. Pře mýšle l dokonce
o tom, že by měl některým lidem poslat děkovné dopis
Jackson se zaměřil na ukončení, ale s tímto důrazem: ~
končil se svým ž ivotem - vyřizoval nedokončené záleži-
tosti se svou úrovní vědomí. Neustále si kladl otázku: "Co
se m ám v tomhle životě naučit?" Pokaždé se mu dosta lo
vhledu nebo odpovědi, kterými se řídil. Zmínil se napří­
Oub.
1imunní vůči ne m ocím. Jde spíš o to, aby si byl schopen
ce. sta e strachu poradit se všemi změnami v životě -
. tě le _ a aby d o ká zal zach yttt
beZ . poselstvt' o pravdve, k tere'
vsobě změna obsahuje. Považujeme-li rozšíření vědo­
1
e, a
v í _ dosah ované například meditací - za pojistku proti
~zické nemoci, mylně si vykládám e jeho účel. Vědomými
e nestáváme proto, abych om ovládli hmotu, ale ducha.
11 ~ zický svět a fyzické tělo nám přitom slouží jako učit~lé.
YV léčení strachu ze smrti a umírání je aspektem kltdu,
·eh~ž může lidský duch dosáhnout na cestě k vědomí.
JN vkteré naše strachy okamžitě zmizí, když začnou
e . v,
' m vztahu k životu hovořit lidé, kteří dokáza11 rozst-
o~ v

klad o tom, že nikdy nevysvětlil své bývalé manželce, proč řit své vědomí, aby zahrnovalo tento i onen svět. Mela
se chtěl rozvést. J ednoho dne jí prostě oznámil, že u ž má · právě takovou příležitost, když jsem pozn ala Scotta
JSem d ... h víbvh otože
manželství dost a chce. se rozvést. Věděl, že manželka je H elen Nearingovy. Uvádím z e JeJlC pn e , pr
zdrcená a n echápe, co se děje, a ačkoli ho žádala o vysvětle­ a, v přispěli k mému chápání povahy lidskéh o vědo­
vyrazne , ,
V/

ní, úmyslně jí žádné nedal.
Jackson si uvědomil, že takové chování představovalo
určitý vzorec, protože tak ublížil několika lidem. J eho
manželka se jenom stala nejvýraznější obětí. Jackson při­
pustil, že mu dělal dobře pocit m oci, když viděl , jaký zma-
tek působí, když někoho opustí nebo když sám "vybruslí"
z nějaké situace. Díky své schopnosti vytvářet chaos si při-
mí a naší schopnosti léčit představy, kte ré nám bram ztt
v pravdě.
SCOTT A HELEN NEARINGOVI
Scott a Helen Nearingovi se proslavili svou pomocí ekol~­
gickému hnutí a prosazováním životního stylu soběstac-

279
278 Sedm po svátných pravd Šestá čakra: síla mysli
 nosti. V mládí byli považováni za rebely pro ~
. ' toze · ·· a 1 lelen dosáhli své příslušné 6rovně vědomí
způsob života- neboh "návrat k přírodě " _ b JeJ leh
. kcy neznamy., , V1 astn1ma , y 1ve 30 le Scott , M o ~ o b. v ·
cech praknc rukama s· · , ího rozhodnuti. uze puso 1t rozporup1ne, a1e stej-
. .
dům a živih se ovocem a zelenmou, kte ré si sami
1 Pasta · .
v11l
a ~sobn oruplný byl celý jejich život. Způsob, jakým se roz-
n e rozp
d d ' I v ·I· h
vah. Pres se m esat et ZI 1 v armonu s přírodou a li '
• v · · Yypěsto . zemřít, zpochyb nuje v . hl u b oce zakorenene
v v , kmenove,
hodit . v , · 1 '-, ' b v
tak žila až do své smrti v roce 1995. Napsali řadu filo eten v vdčení 0 ovhvnovam, procesu smrti, a e tal'Oce na ozen-
v d k ,JeJIC
· ·· I1Zv CI'Iem bylo příměSofie
presVe ka v"k
v vevdčenÍ' že O mzt n ast Smrti ez1 V' 1 v' vy' h rad ně V ru-
•

5ké pres
, , , v
kých pojednam a pre nase ..'
• hl d J , k d t hdJ božích. Může to být pravda, ale pokud jsme schopni
aby byh o e up m Zivotmm u prostre í a žili soběs v'
v• , v

koU v I , nemuzeme
at že náš čas nad ese o v
snad s ttmtove
, vdo-
ně, včetně článku nazvanéhojak vést dobrý život, v němž tac~ rozpozn , . ., S v· l v, , b ě
v v
, s o lupracovat~ cott se snaz1 ztt temer neoso n -
pisují výhody života naplněného ne ustálou vděčnostf 0 ' rnim p
vv· l ideálům , které obsah ovaIy pouze pravdu-, a mozna v ,

hojnost darů přírody. Jejich ideály a vědomí vyššího z'k za ven , v roto se mu d ostaIo pozeh nam, v , , '-d
K' yz mu vmrrm
v hl as• v ,

na boží příčiny a následku jsou dodnes zdrojem inspi:ao~ prave p d vI N kal

v v I dk
sdělil, že j eho čas na e_se . . _ece ~ az zen;~e nas e ~m n: -
v ,

pro spoustu lidí. Měla jsem tu čest poz nat Helen, když ::
zúčastn ilajednoho z mých sem inářů, kde se mi svěřila " moct.. Naslouchal své mtmc1 a odesel na vecnost . s plnym ve-
, ze 'm které si udržoval až do poslední chv1lky. Nezname-
se její manžel rozhodl zemřít. To rozhodnutí učinil vědo~ doml ' . v
, rávě tohle žít vědomě? Vědomá smrt Je nepochybne
mě, když měl pocit, že u ž není sch open žít způsobe m pod~ na p v h ' , vd 'h v ·
. dním z mnoha poze nam ve ome o ztvota.
Je V září 1995, kdy jsem psala tuto knihu, zemřela také H e-
porujícím jeho duchovní růst.
"Jednou přinesl Scott dřevo n a oheň. Složil je u krbu len. Dostala srdeční záchvat za v?lantem autov~obilu.VNe­
a sdělil mi, že nadešel čas, aby zemřel. Už prý nestačí na dlouho předtím mi řekla, že odejde z tohoto z1vota, az do-
práci a nemůže plnit své povinnosti. Řekl mi, že si hluboko končí svou další knihu. Dodržela své slovo.
uvnitř ,uvědomil', že má zemřít a že přivítá smrt tím, že N áš strach ze smrti je tak velký, že jí v rámci naší kme~
nebude jíst. Tři týdny jsem seděla u jeho pos tele . Nesnaži- , mysli patrně vlád ne pověra. Scotta a Helen bychom Sl
nove . v vd ,
la jsem se mu nabídnout žádné jídlo an i mu to rozmluvit vl" připomínat J.ako dva lidi, kteří pozvedh nase ve oml
, me 1 t
protože jsem chápala, z jaké hloubky dospěl Scott k tako~
v , , v ·
soběstačnosti a bezvýhradně věřili v pokracovam ztvo a
vému rozhodnutí."
mimo naši fyzicko u podobu.
Scott Nearing zemřel tři týdny poté, co se k tomu roz-
hodl, protože už nedokázal žít soběstačně- co ž bylo téma
jeho dlouhého života. Helen k tomu pozname nala: "Hod- SOGYAL RINPOČHE
lám udělat totéž, jakmile zjistím, že se o sebe n edokáž u po-
S ogyal Rinpočhe J.e významný učitel a ,autor vknihy nazvané
v · ' kal po-
starat. Z umírání nemusíte mít strach. J ednoduše se roz- Tibetská kniha o životě a umírání. Na celem ;ve_te Sl ZlS
hodnete, že nastal čas odejít, a přestanete jíst. Vždyť jenom věst j ako "chechtavý Rinpočhe"' protoze jeho osobn ost
opouštíte své tělo. Na tom není nic zvláštního." srší humorem .

280 281
Sedm p osvá t n ýc h p ravd Še s t á č ak r a: s íl a my sli
 Se Sogyalem j sem se seznámila v roce 1984 v Pař"•·
a určili , kdy nastane nejvhodnější doba pro to, aby
kdy předtím jsem se s žádným Rinpočhem osobn;Zl. Ni.
rosk~~l svého ducha z energií země. Měl nesmírně silného
kala, ale hodně j sem četla o tibe tských učitelích a ~eset.
odvo a a chtěl odejít, aniž vyvolá nějaké energetické násled-
jsem zjistit, jestli j e pravda, co se o nich píše. Dočetl ~těla
, 'b v , • v· a jsem duc~ožná si takové věci neuvědomujete, ale když opouští
se například, že m noz1 tl etst1 m1stn přesáhli běžné , kY· . ·akýkoli duch, projeví se to na celém energetickém
v vk v, . h . Zako
ny času a prostoru a ze ne ten z m c JSOu schopni 1 . - zernl . A J když odchaz1 , ' mocny' d uc h , JSOU· ' ledky pro zem1·
nas
vv se
vat nebo b ezet v d esau
, "k 1'!ometrovou rychlostí Kr evno. poh- v v•
toho j sem četIa, zev kd y k o J"1 se n eJa
v· k'e J10 tibetského
. Otně
. ·eště vetSL .. v , v , v
. h h · v h v· Tll!Stra
J Jeho astrologové tedy urČlh den a presny cas, ktery pred-
zeptáte na Je o se opnost1, zacne ovon t o něJ'akém .. , voval dokonalý okamžik jeho fyzické smrti. Pak oznámil
. . Jinern
mistrovi. sta' rn žákům, že v urClte v· ' clw 1'1.1 to h o d ne o d eJ.de. A ta k se
Cestou do Sogyalova sídla mě napadlo, co b udeme tn' svy d
ké stalo. Toh o ne me d.1toval se svym1 ' · za'ky, pozeh nal
v v

k večeři . Vzhle~em k ~omu, ž~ j sem nez~a;a tibetské spole ~

1
ta
.. acvež zavře l OClv·
a vypuStl·1SVe'hO d UCha Z tevla. "
Jirn, n
čenské zvyklosti, homly se mi hlavou neJruznější otázky_ Zeptala jsem se Sogyala, zda se jeho mistr rozhodl ze-
například j estli budu muset několi k h odin před večeří řít proto, že byl nemocný. Má otázka ho opět rozesmála,
me-
ditovat. Sogyal o bjednal j ídlo v jedné čínské restauraci. p _
0 ~ se za břicho popadal. "Nemocný?" řekl pobaveně. "Co
sadili jsme se na podlah u v j eho pracovně a jedli přímo az ,..,., ...,.,á společného nemoc? Podobně jako se všichni ro-
stl••···· .
z plastikových talířků, v kterých nám jídlo přivezli. díme v pravý okamžik, kdy má naše energie vstoup1t na
J akmile nastal vhodn ý okamžik na vážnou diskusi, ze- tuto zemi, v pravý okamžik také odcházíme. Můj mistr ne-
p tala jsem se Sogyala: "J e pravda, že umíte levitovat?" b 1 nemocný. Byl dokonalý. Nemáme umírat v bolestech
Okamžitě se rozesmál- přímo hysterickým smíchem_ a~emocní. Vědomá mysl je schopna vypustit ducha z těla,
a odvěti l: "Kdepak, ale můj mistr um ě l levitovat. " Pak jsem aniž musí snášet bolest z fyzického rozkladu. K tomu se
se ho zeptala: "J e pravda, že díky své meditační praxi umíte může rozhodnout každý."
běhat obrovskou rychlostí?" Moje otázka v něm opět vyvo- Sogyal popsal stav duchovního mi~tro~stv~ ~ak~ dosaže.ní
lala záchvat nezřízeného smíchu. "Neumím," odpověděl. takové úrovně vědomí, v níž neeXIstuje "zadny konfl1kt
"Ale můj mistr to uměl." Odpovídal přesně tak,jakjsem se s Bohem", takže osobní rozhodnutí je totožné~ b~žím.Jeho
o tom dočetla: že každý tibetský m istr odvede pozornost . t ry' žil ve stavu vědomí, v němž neexistuje dilema roz-
m lS r p , · 1 š'
na schopnosti někoho jiné ho. Pak mě napadlo: co když So- hodnutí- neboli přesvědčení, že jedno rozh odnuu Je_ ep. 1
gyal čte mé myšlen ky a ví p řes ně, co jsem četla a odkud mé v d he' Ve stavu dokonalosti, jehož jeho mistr dosahl, Je
nez ru . . b 1 v'
o tázky pocházejí? Nakonec j sem řekla: "Už nemám žádné každé rozhodnutí správné. Sogyal řekl, že jeho ~lstr y pn-
další o tázky. Chtě l byste m i něco říct?" kladem živoucí- a umírající- osvícené mysh.
"Povím vám o tom, j ak zemřel můj mistr," řekl. "Svolal
k sobě své as trology a požádal je, aby mu vypracovali ho-

283
282 Sedm posvátných pravd Šestá č akra: s íla mys li
 . ezbytná určitá forma disciplíny, aby došlo vůbec
i zde Je n k N, l d ., , v, d v d .
v· kérnU pokro U. as e UJlCI pnpa pre StaVUJe ne-
ROZVINUTÍ NEO_SOBN! MYSLI k neJa · hoz Clem
· u'ko1u, Je
· k se zh ostlt íl · dosa-
A SYMBOLICKEHO ZRENí , , způsob, Ja v
Je
spravnY v ,
v , vyššího vedom1.
Nearingovi a Sogyal Rinpočhe nalezli sílu neosob , ze~liver byl velmi úspěšný podnikatel. Dospěl však
Snaha popsat vevd om1' ma' ovsemv ni mysli ·
sva' omezení vzhl bodu, kdy chtěl dělat něco smysluplnějšího. Snažil se
k nepopsatelným kvalitám duchovního světa. Jak r e~~lll k d racovat na různých projektech, které představovaly
, k, Mov .u . • P av1 je
den zenovy oan: " uzete-11 nc1, co to Je pak to
' není"
- te ysluplnoup . '1 m, cmnost.
soc1a v· ZV 'd ,
a ny z mc. h
mu vsak ne-
v

Vzpomínám si velice dobře na profesorku, která : s~Y adal ten pravý. Modlil se, aby dostal pokyn, co má dě­
známila s buddhistickým a hinduistickým myš:~-se­ r:t ~e svým životem. Nakonec _si do~luvil návšt~V~ u jed-
V rámci závěrečné zkoušky odjela se svými studenty n ~·
1

, , , . , a v1_ che významného duchovmho m1stra. Setkám trvalo

kend na odl ehle m1sto a oznam11a nam, že se po cel
do.bu n~bude ml~vi:. Nikd.o si s sebou neměl brát hodin~
am bud1k. V noci nas pak Jednoho po druhém probudil
požádala nás, abychom zaujali meditační pozici a zača~·
nám klást různé otázky: Jak hovoří křesťan o přirozenost:
boží? Jak hovoří buddhista o povaze reality? Jaká je pravda
věčného života? Jaký je smysl života? Byly to samé hluboké
a pronikavé otázky. Nehodnotila správnost našich odpově­
dí, ale naši připoutanost k určité škole myšlení. Pokud vy-
cítila, že jsme při lnuli k jedné pravdě víc než k jiné, zna-
menalo to, že jsme nepochopili lekci, kterou jsme se měli
naučit: Každá pravda je stejná na úrovni pravdy samotné.
Představa, že je možné ji "zkultivovat", je pouhá iluze.
Toto je podstata toho, co podle ní znamená žít vědomě:
hledat pravdu, která je oddělená od své společenské nebo
kulturní formy. Když si uvědomím , jaký na mě tato žena
měla vliv, jsem jí vděčná za to, že výraznč přispěla k rozvi-
nutí mé schopnosti symbolického zření.
Jak můžeme pracovat s myslí, abychom rozvinuli svou
~chopnost mentálního vnímání a naučili se prohlédnout
Iluze? Podobně jako s každým cílem, který za něco stojí,
n ouhých deset minut, během nichž tento duchovní mistr
~rekl Oliverovi, že jeho úkolem je "čekat a být připraven". v
v
Oliver tedy "čekal "- v Paříži, Rímě , na Východě. Cekal
v hotelích první třídy a na Riviéře. Nakonec se rozhodl, že
mistrova rada, aby "čekal", je k ničemu. Začal se znovu za-
bývat různými projekty, které finančně podporoval. Jeho
rdce však zůstalo prázdné. Podle mého názoru mu du-
s ~ , .., .
chovní mistr dal rad u, kterou nemohl nasledovat nm, ze Sl
něco koupí. Kdyby byl schopen "čekat" v duchovním
srnYs lu , zaměřit svou pozornost "dovnitř" a řídit se jedno-
duchými pokyny, dočkal by se své ~dpovědi. , , ,
čekat" a stát sej iným člověkem Je duchovm ukol, ktery
~· pro tento svět v mnoha ohledech větší přínos než fi -
ma h ·
nancovat nové nemocnice, což může být obtížné poc Oplt.
Nejsme zvyklí přikládat význam tomu, co nev,idí~e, .a ne-
jsme schopni vidět sílu vyzařující ze zdravé ps:ch~. Tl, kdo
"čekají" a pracují na tom, aby se stali jinými hdml, mohou
často vyvolávat dojem, že jsou zbyteční. . .
"Čekat a stát se jiným člověkem" pře~s-~v~Je_ symbohc-
, ,
kývyznam "povo l'an't k vysvěcení"- cozJmyml slovy zna-
" umozm
, ze " 'te Bohu • aby probudil část vašeho ducha,
mena,

285
284 Sedm posvátných pravd Šestá čakra: s íla mysli
 která obsahuje podstatu toho, nako likjste sch .
' . b" ' z"
osr.1tmm 1 so e samym. ena, tera se prosla . k , opn 1 Přis
Pět é moudrosti, která je základem sefíry C hochma a bo-
. . . V l 1a Pod . oečn , .., , í d f' ,
nem Peace P1lgnm (Po utmce za mír) ztěl cs nv t · Jll'lé. "' orozurně m a uvazovan , po staty se 1ry Bma. Stala
' lje ten zlhocělesn
p ě 'h d h "''
ěním vysv ccne o uc a, uměla pouz1vat sym-
chovní proces. to du.
Peace Pilgrim- což je j ediné jméno, které tato v ~eo~cké zření a ~ila v úplné har~~nii a pravdě s bohem. Její
"' Ia p os Ie d mc
uz1va ' h peta " d vacet Iet svéh o živo Zena po. d ostatním hdem byly proste Jako pravda sama: "NeJÍm
ta _ •. ra y jídlo, nec h ovaru
špatné ' špa tne' myšlenky"] · ' · slovy: cti
skromný a hluboce duchovní život, bě hem něho v Zl 1a . mym1
"
lila, aby nalezla cestu sluzby. Ve dvaapadesáti z se rnod
- é tě lo, mysl a ducha.
o. . " , hl k , ., " kl b poslechla sv Rozvinutí neosobní mysli je celoživotní úkol nejen pro-
svuj vmtrm as, ' tery Jl re , a y se vydala na po uť ,
-r k ' b 1 ·
1a ove y y JeJ I po·' kyn k " '" "{ r.
y "vysvecem . vypravila se t d · za lll1r to, z"e sej'ed ná o zásadní změnu, ale také proto, že nás zave-
de do hlubin našich iluzí a strachů. Musíme se přetvořit
cestu a šla, dokud jí někdo neposkytl přístřeší, a jedl: y na
zevnitř ven , což j e proces, který vyvolá četné změny v na-
ze tehdy, když jí někdo nabídl j íd1o.]ejí život se stal P.~u­
"remm ' Sl'1y, Ja
· ko u v s o b"e sk ryva ' ' napros ta, d uvě
o ra v Boha YyJad. šern životě. Ještě jsem nepotkala čl ověka následujícího ces-
" tu vědomého probuzení, který by nezažil období "čekání",
"I "k kyt ..,
c ove u pos ne vse potre n e. .., b , , ze
v němž se přetváří jeho nitro. J akmile se na takovou cestu
Na své pouti trvající pětadvacet le t se Peace Pilgrirn d _ ·ednou vydáme, nemůžeme se vrátit, což platí o všech du-
tkla života stovek tisíc lidí, na které zapůsobil jeií poz
0
Jchovních za' 1ez1tostech .
V '
"J oru.
hodný vztah k božímu zásahu. Slyšela jsem ji vyprávět dv Následující instrukce poskytují východisko pro rozvi-
příběhy, které na mě hluboce zapůsobily. J ednou práv~ nutí neosobní mysli a osvojení symbolického zření neboli
kráčela po venkovské silnici, když se najednou prudc: schopnosti prohlédnout iluzi a uchopit sílu energie, která ....,
ochladilo. Na takovou n enad álou změnu počasí nebyla I
pracuje v pozadí. Když jsem tyto pokyny psala, myslela
připravena a zanedlouho byla prokřehlá zimou. Neměla se jsem na sefíry Chochma a Bina, které odpovídají šesté ča~.­
kde schovat. Najednou uslyšela hlas, který řekl: "Běž pod ře. Budete-li tyto kroky n ásledovat, pomohou vám osvojit
nejbližší most." Udě lala, co jí bylo řečeno, a pod mostem si symbolické zření a zvýší vaši schopnost dosáhnout di-
našla velko u bednu, v které si mohla pohodlně odpoči­ m enze boží logiky.
nout. Uvnitř byla dokonce přikrývka a polštář. Když tento _ Začněte se věnovat pravidelné introspekci a pracujte
příběh vyprávěla, považovala za samozřejmou věc, že po- na tom, abyste si byli vědomi toho, čemu věříte a pr?č.
ch opím, že tam ty věci dal Bůh. _Buďte otevřené mysli a naučte se být si vědom1 toho,
Peace Pilgrim poznamenala, že se během svého života když se vaše mysl "zavírá". . , .
muse!a poučit o konfliktu. Nejprve musela zažít vnější _Mějte na paměti, že uzavřenost Je snaha zabramt no-
konflikt a poté vnitřní konflikt. Když nakonec odevzdala , m vhledům aby vsto upily do vašeho m entálního pole.
vy > • b vl
svůj život Bohu, byla obdařena schopností dosáhnout po- -Vykládejte si všechny situace a vztahy, jako ~d~ y,me Y
znání bez konfliktu. Peace Pilgrim se stala zdrojem neko- symbolický význam, i když okamžitě nepochoplte pky.

286 Še s t á č akra: síla mysli 287

Sedm posvátný c h pravd
 _B uďte otevření možnosti přijmout pokyny a
Jenf prostřednictvím snů. Yysv~t-
- Snažte se pustit každou myšlenku , která Pod
VĚDOMÝ Ž IVOT
sebelítOst nebo hněv, nebo klade vinu jinému člov~~~llje
něco, co se vám stalo. Za
~, ědomě není snadné. M ůj vlastní život byl mnohem

_Cvičte si objektivitu. Dě lej te rozhodnutí, která s

~tt v dušší, než jsem poznala hlubší význam rozhodnutí,
Jedno ~ ., , v
prevzett, o d povevd nosn.. p·renech'a-
kládají na n ejmoudřejším zhodnocení, jaké ho jste :Za- ,
stlY, vo
!by doprovazCJICI
d ovědnostl· vnč"Jš'tmu zd rOJI
·· muze
o v
a1espony na c hvtíl 1
chvíli schopni. Nesnažte se dospět k určitému výsledk tu nt o p km"l v , •• •
osobitjako úleva.Ja 1 e ovsem poznateJmou maznost,
_Zdržte se všech soudů - n ejen o lidech a sítu ~-
~ ~ I ~ pu ůžete se podvádět moc dlouho.
ale také o ve l1.k osti. a vyznamu ruznyc 1 u k'O Iu. ac•ch
o o
Raději sin ~
ne; mi líto lidí, kte~í se chtějí :bavi~ ~egati~ních p~s-toj~
ustále připomínejte vyšší pravdu , že si nemůžete by't V vde
e o- olestivých vzpommek. "Porad te m1 Jak, a J3 to udelam,
:,bk ., mi Neustále hledám e nějakou snadnou meditaci nebo
mi všech skutečností nebo podrobností jakékoli situace a .
předvídat dlouhodobé n ásledky svých činů . n1 n aJI . v . .
. " í které nás vyzvedne z nevedomost1, ale takjednodu-
- Naučte se poznat, kdy vás ovlivňuje nějaký vzorec cv•cen , I ., d . v . . lk
ché to s vědomím není. ~ronn osu u Je, ze :~stuJe_ce . em
strachu. Ihned se od tohoto strachu odpoutejte tírn že b
, U- . dnoduchá, ale nesnadna cesta ven: nechatveCI, tak jakJSOU.
dete sledovat j eho vliv na vaši mysl a emoce; pak rnlížete J~a omeňte na to,jaký by měl život podle vás být, a přijměte
učinit rozhodnutí, která vliv těchto strachů oslabují. v~ prom"knout d o vase
enp který se snaz1 v h o vevdom1.,
-Odpoutejte se ode všech zásad, které podporují pře­ t S ousta lidí, kteří se usilovně snaží nalézt cestu, se na-
svědčení, že úspěch v životě znamená dosáhnout určitých
chá~í právě v takovém rozporuplném stavu čekání. Chtě_li
cílů. Vnímejte raději úspěšný život jako proces dosažení b umožnit boží vůli, aby řídila jejich životy, ale přesto Je
sebekontroly a schopnosti poradit si s úkoly, kte ré várn ži- ~uží strach , že přijdou o pohodlí na fyzické úrovni, kdyby
vot přináší. Představte si úspěch jako spíše energetickou s boží vůli skutečně odevzdali. Proto jim nezbývá než če-
než fyzickou sílu. se b .l.
kat, dokud nebudou mít dost síly na to, abybse dz av1 1 sua- v , d
- Jednejte podle svého vnitřního průvodce a vzdejte se chu a přijali hlubší pravdu, že "všechno u e v pora -
potřeby mít "důkaz", že váš vnitřní průvodce j e spolehlivý. ku" - nikoli "v pořádku" podle našich představ, ale tak,
Čím více důkaz vyžadujete, tím více klesá pravděpodob­ jak si přej e Bůh. v ~ , ~ .
n ost, že se nějakého dočkáte. Toby mě požádal o hodnocení, proto:e. trpel uporny~l
- Udržujte veškerou pozo rnost v přítomné m oka- depresemi, artritidou a impotencví. Kdyz ~sem zhodnot~la
mžiku - n eprodlévejte v minulosti ani se n estrachujte jeho ene rgii, získala jsem vjem, ze zdrav! se m~ z~or~llO
o budoucnost. Naučte se věřit mno h em víc tomu , co nevi- vzápětí p o padesátých narozeninách. Toby _byl ~re,svedc:n,
díte, než tomu, co vidíte. že jakmile mu bude padesát, bude mít n:Jle~Šl leta s~e~o
života za sebou. Když jsem se s ním o sve doJmy pode hla,

288 289
Sedm po svátn ýc h pravd Še s t á ča kra : síla my sli
 odpověd ěl : "Podívejte se kole m se be. C opak ex· .,
IStUJ! nf
ké pracovní příležitos ti p ro muže m ého věku? Ži · ]a. , se b u d e te cíut lépe a opět získáte svou sílu, včetně!.<:­
' h " ' ' b d í ě. JU v n
uro . " .
ustálem strac u, ze m e mJsto o sa n ~aký m ladší č e. ' lní energie.
Co s1. pa k pocnu
.. ;1"
. !ověL JCUa b"e" řekl Toby. "Ale co když nedokážu mít pozitiv-
"· Do r , , , , d -
" , ry' Všechno se to zase vran , ne mam prav u ....
Navrhla jsem Tobymu, aby začal cvi či t a zam ěřil ní nazo . "
pozornost na zIepsem " , fy ZJC
. k e, k on d.1ce. Potřebovat svou Přesně tak.
"I , . d ..,. Udělat "T leže vy tvrdíte, že jsem odpovědný za své nálady a ar-
něco pro to, aby se mu d o te a, a t1m 1 o ZJVota vrátila .
, " kv , b I k , , h Sila· .". ;u a že deprese bolest ještě zvyšuje. Takže JSe m za to-
K mem u pre apem y ta ovem u navr u naklo ně "' tnU .., d , ..
n. l '~e
ustále prý odkládal návštěvu tělocvičny, ale so uhlasil , - hle všechno odpove k "" kl
ny ..
. . , " zacne.
s cv1cemm ., , ze "Vypadá to ta ', re, a ~:em. "" , "
V ·ste měl a byt pravmckou, rekl Toby. "Mam teď o cem
Doporučil ajsem mu, aby si přečetl nějaké b uddhistick'
.., "mýšlet,"
yJ dodal. "Ud"l' ' h st·1·ac h ."
e am, co b ud e v myc
knihy a začal považovat věk a čas za iluzi. Tento návrh he
prttyři měsíce na to přišla od Tobyho pohledmce. Plavili
ovšem zarazil. "J ak může být čas iluze?" 0
se pra'vě s m an želko u na lodi. "Mám se úžasně - ve dne
"Mů že te se rozhodno ut, že nebudete stárnout podle ob.
vyklé představy o čase. Mů žete zahod it kalendář a snažit se v noci." .. , o •
N estává se často, aby Jedmy rozhovor tak dukladne
prožít každý den co nejlépe," namítla j sem. " 1·1 někomu život , ale Toby byl ochoten podívat se na
zmen
Toby se rozesmál. "Rád bych si myslel, že něco takového , ostoj e a uvědomil si, že se rozhodl lpět na neganvttě.
může fungovat," řekl . sve p v v·· •• d . d
Kd yž člověk tak ochotne pnJme energn mou rosn, neo -
"Tak to zkuste," řekla jsem. "Vždycky se můžete zase d h , íl
bytně se mu nabízí předs~va, že vuc ovru st y eXlStUJICt
,,
stát starým m u žem. Tu m ožnost b ud e te mít pořád. Ale v našem e ne rgetickém poh - napríklad C hochma, sefira
nej d řív to alespoň zkuste." Všimla j sem si le hkosti v To- moudrosti - čekaj í na příležitost proniknout do našeho
byho hlase, a tak j sem se zeptala: "Uvěd omujete si, že ne-
vědomí. y

m áte depresi ?" Čtyři atřicetiletá Carrie mi řekla do telefonu: "Neco se

To by se na o kam žik zam yslel. "Máte pravd u. Vůbec m nou ne ní v pořádku ."
j sem si ji neuvědo moval. " A co to j e?" zeptala j sem se.
"M áte právě teď bolesti z artri tidy?" zeptala jsem se. "Už ne m oh u dělat svou práci," odpověděla. "Nemohu
" Právě teď ne. Ale ona se stříd avě objevuje a mizí." ře" mýšlet. Nem oh u nic dělat. " .. ..,. v •
p Když J. sem si prohlédla její energu , okam ztte JSe·~- S\
•

"Ale když teď uvažujete nad možno stí, že byste se mohl

•· ejtm
cítit dobře a uvolněně, nem áte deprese ani bo lesti, j e to tak?" v· Ja že j.ej·Ímysl není - symbohckyreceno-.,v
• v v
J .
VSl ffi , · \ v ' h s je
"M áte pravdu," p řikývl. těle. Byla plná představ, které neměl~_mc spo ecne vokd -i
"Předpokládejme tedy, že čím pozitivnější m e n tální . ,
Jim v. t m T y'kaly se duchovního ztvota o samote es
ZIVO e ·
m ožnosti si poskytnete a čím pozitivněji b udete j ednat, v odlehlé části země.

290 29 1
Se dm po svá tn ýc h prav d Šestá čakra: s íl a mys l i
 Co čte.e ?" zeptala jsem se jí.
" ěkolikrát mi napsala, abych věděla, jak pokračuje ,
Carrie ze sebe vychrlila seznam duchovní r
d' v
"Pořád me napa a, ze patnm o
v v' d N ove'ho Mexika Lteratut\,
" · ,. N každé vyjadřovala pocit, že se jí do těla vrací život.
.1 d , dodat a po koli se přiblížím k těhotné ženě, cítím, jak do mě
"Před rokem JSem se tam zucastm a uchovního
• , v
·v a.
•
a mělajsem , v
uzasny, pocit,• v
ze se tam mam ,
přestevh
CVtcerl'
t "J{dydí energie.
• Z acmam
v' ,
ch'apa t to, cemu
v
se nvíká energte.
.
prou . v .
. , ovat. N· v ·sem žila v Detrottu, povazova1 a JSem to za výplody
koho v Novém MeXIku neznam, ale nemohu se té v t~ l(dyz J 1 d' . l' v
Ptedsta~
, • •
.
vy zbavit. " v dstavivosti, a e te st mys trn, ze ve vesmtru eXIstuje
Když jsme hovořily o intenzitě jejího pocitu vy v •
P~~ ká vědomá síla, která neustále podporuje život, a že ta-
. , . , ,
neJasíla proudí skrze nas, , " psa1a v Je
. d nom d optse. .
' svethla l
jsem Carne pomoci symbohckeho vyznamu svátosti hepodle m ého názoru na1ez1a C_arne · SVOJI.. stanovenou ces-
svěcení, že to lidi někdy táhne na určitá místa a že by vy~
, kd y by se um' pocitem. 11loh~ Vždycky mě přepadne poc1t posvátné úcty, když po-
Jo být moud re, nv'd'l
1 a.
~~im lidi, jejichž život je naplněn přítomností vnitřního
Carrie se rozplakala a řekla, že má strach odejít i zůst
průvodce.
"Mám pocit, jako by můj život byl tady, a potřebuji se ~~
toho odpoutat, ale nemám tušení, co mě čeká."
Představa vědomého života bývá často lákavější v teorii než
Zeptala jsem se jí, co ji motivovalo k tomu, aby se z účast~ ~.".; ZaJ'ímáme-li se o vědomí teoreticky, četbou knih
vpr~·
nila onoho duchovního cvičení. a hovory, můžeme snít o tom, že se dostaneme do zaslíbe-
Odpověděla, že ji inspiroval životní příběh ženy, která né země, aniž musíme ve svém životě cokoli změnit. Do-
řekla Bohu: "Ukaž mi pravdu. Nicjiného v životě nechci." I
ko nce i myšlenka, že zaslíbená země existuje, v nás může., ".

Bylo zřejmé, že ta žena začala vést pozoruhodný život, jak-
mile tu modlitbu vyslovila. "Nejsem žádná misionářka"
řekla Carrie. "Ale chci žít opravdový život. Mám pocit, Že
jako právnička v Detroitu jsem tomu na hony vzdálená.
Vážím si lidí, s kterými pracuji, a jsem vděčná za to, že
mohu svou prací pomáhat lidem, ale n e u stále v sobě cítím
prázdno a už to nemohu vydržet."
"Já nemohu nikomu říkat, kde má žít," řeklaj·sem ale
'"
věřím tomu, že potřebujete jít za hlasem, který slyšíte."
Carrie se přestěhovala do Nového Mexika. Přestala se
věnovat právnické praxi, a jakmile si zařídila nový domov,
k svému překvapení zjistila, že se chce stát porodní asis-
tentkou, což bylo zaměstnání, o jakém v Detroitu nikdy
neuvažovala.
olat báječný pocit. Lidé, kteří stále dokola navštěVUJI
:.sy osobního růstu, nedělají nic jiného- nadšeně si po-
povídají o duchovních záležitostech, ale jejich životy tím
zůstávají nedotčené.
Britský spisovatel Graham Greene kdysi čekal dva a, půl
na schůzku s katolickým mystikem Padrem Ptem,
ro ku . v·\
který žil v jednom klášteře v Itálii. Padre Pío Sl vys1ouz1
neobyčejnou pověst "žijícího světce" z mno~a poz~~uhod~
, ch důvodů- mimo jiné proto, že měl "stlgmata neboh
n;ány Kristovy", které se objevily na jeho těle, kdy~ byl
~Jadým knězem. V den, kdy se měl Greene s mystlk:~
setkat, se nejprve zúčastnil mše svaté, ~t~rou ve~l prave
Padre Pío. J ejich setkání se mělo uskutecmt p~ mst; Gree-
ne však zamířil z kostela přímo na letiště a vrátll se do Lon-

292 293
Sedm posvátný ch pravd Šestá čak ra : sí la mysli
 dýna. N:t otázku, proč schůzku zrušil, G reene od ,
"Nebyl jsem připraven na způsob, j akým tnohl ;oveděi: , ch vnitřních pravidel. V tom se mýlil. Přál si, aby
o·v·
změnit mUJ ZIVOt.
" enlll, Uz
dle novy k0 lí okamžitě stalo živoucím příkladem toho, co
·eho O vd vl ·v v , . .v , .
Nakonec se však naše mysli přeplní info nnac . se J .... 1na semináři- ve e totlz, ze s novymt vmtrmmt
• v , ern1 a p'· se n~u~t nebude snadné pracovat ve firmě, jejíž vnější pra-
jde den, kdy nebudeme moci prebyvat na dvo u úr _rJ,
'" , netnůžerneovn,ch pravtdb\ natolik odlišná. Nakonec usoudil, že se mu ne-
,
vnímám, zaroven.v Ať se snaz1me se bev1c, V'" , vidla y a v . d ., k , .
dostat většího daru nez mottvace o ejlt z ta ove sl-
navštěvovat" pravdu a pak se vracet k iluzi V ..~cne rl"lohlo b si našel v h o d neJSI v·v• pracovm, prostre d'1. Kr'atce
" · urcw ... v

bodě nás popožene sám proces změny. ern tuace, a y ' v•

čal vést novy z1vot.
Před pár lety jsem se setkala s Danem, který navštěv nato za v • , v • v d... ,
v

čít žít vědomý ztvot znamena zmemt presve cent

kurs vevd ome' h o z1vota
v· v po dm"k'am.' Vie1"Ice h o zaujalo téOVal Za ·dl podle kterýc hvZtJeme. ·· Nv ase vzpomm 'ky a posto-
kursu, které se zaměřovalo na aplikaci principů holistic~a a praVl a,
. .
. ... ... . , kv . ... .
doslova pravidly, JeZ urcUJl a1ltu ztvota a pevnost
ho zdraví na podnikání- například zastávání pozitivní:, Je JSOU , . vd , vd
.... h svazků s ostatm mL Posun ve ve omt vz y za rnuje
h .
postoje a spojení síly mysli a srdce. Několik týdnů po 0 nasiC kd . "l "k k'
se, období odloučení a samoty, vy st : ove .z"'( a n_a ~~vo~
mináři se Dan otevřeně svěřil svým kolegům, co se naučil avdy· Po něJ. aké dobe se vzdy objeVl nov1 pratele.
úrovenv pr
Byl přesvědčen, že j eho nadšení bude nakažlivé a všichni
v• · v

Nikdo nezůstane sám pnhs dl~u~o. v, , .

se nechají inspirovat k tomu, aby svou práci dělali s větším vědomt energ~e
,...
N as v stup do oblasti vzdy pouztva , sefír
smyslem pro osobní uvědomění. a a Bína ve spojení s přirozenou touhou na1 ezt ur-
C h och m vv . v· ět
První velká zkouška jeh o nové ho optimismu přišla ... estu _ cestu služby, která nám umoznuJe pnsp
cenou c . , . v d h
v d obě, kdy jeho firma zahajovala nový projekt. Dan řekl ostatmm , neJ·vyššími schopnosti sve mysh, tela a uc a.
kol egům , aby si "vizualizovali" úspěch a blahobyt. První
den projektu je dokonce sezval na společnou meditaci.
Nadřízený poté Danovi naznačil , že by mu byl vděčný,
kdyby "tu svoji magii n etahal do firmy". Když pak pro- Otázky pro vlastní zkoumání . . , ,
j ekt selhal, Dan- a jeho n ové myšlenky - se stal cílem 1. Zastáváte postoje, které vás nutí vysvětlovat Sl Jedna nt dru-

tvrdé kritiky, a nakonec z firmy odešel. Několik měsíců hy'ch lidí negativním způsobem? o ., v• h
, , ťl ob,evun ve vas1c
se pak zmítal ve zmatku a depresích . Pak mu znenadání 2. Jaké negativní vzorce chovam se neus a e J J

zavolala jedna bývalá spolupracovnice. Během rozhovoru

, ?
vztazích k ostatmm.
mu řekla, že v době, kdy D an překypoval novými myš- 3 . Jaké postoie vám ubíraj í sílu? . d. '?
... ,_ l. , ne,sou prav tve.
lenkami, mělo několik j ejich kolegů obavy, že se stal čle­
J v
aké postoie nadále zastáváte, aCK.O I vite, ze J , -
4. J J , . bo vztahy ve vas ten
nem n ějaké sekty. . "čt'?
S.Jste k ntt I.
Pokud ano ' J·ake sttuace ne
Dan si uvědomil, že chybně posoudil situaci. Předpo­ to sklon vyvolávají? . , , '?
kládal, že všichni ostatní b udou jako on připraveni žít po-
· b
6. Omlouváte sami se e za n egauvm chovam.

295
294 Še s tá čakra: síla mysli
 7. Vzpome ne te si na případy, kdy j ste se se tk 1·
, , d • . k . a I s pronik
urovm prav y nez toU, Ja O U j ste byli zvyklí sl avější
ti lijste, že vám ta ková zkušen ost n ahán í strac}~chat, a Zjis.
8. Ja ká přesvědčení a postoj e byste na sobě chtěl . ·
I Zrnč .
ochotn i se p ro takové změny rozh odno ut? nit?lste K ap i to l a sedmá
9. D okážete uvažovat o svém životě neosobn ě?
10. M áte strach ze změn , které by m o hly n astat ve •
Sedmá čakra:
votě, kdybys te otevřeně přijali vědomy' život n1, styl? Vase111 ži.
naše duchovní spojení

Sedmá čakra představuje spojení s naší duchovní přiro­

zeností a schopností umožnit duchovnosti, aby se stala
nedílnou součástí našeho fyzického života a byla nám
průvodcem.
Zatímco náš duch oživuje náš energetický systém jako
celek, sedmá čakra přímo souvisí s hledáním důvěrného
vztahu k Bohu. Jde o čakru modlitby. Zároveň se jedná
0
náš "účet milosti" neboli zásobárnu energie, kterou zís-
káváme prostřednictvím laskavých myšlenek, skutků a jed-
nání vycházejícího z víry a modliteb. Sedmá čakra nám
umožňuj e dosáhnout hl ubokého vnitřního vědomí pomo-
cí meditace a modlitby. Představuje rovněž spojení s nad-
smyslovou oblastí života.
Umístění: temeno hlavy.
Energetické spojen{ s fyzickým tělem: sedmá čakra předsta­
vuje místo, kterým lidská životní síla neustále proudí do
našeho energetického systému z vesmíru, z Boha či Tao.
Tato síla podporuje tělo, mysl a ducha. Proudí do fyzic-
kého těla a spodních šesti čaker, a spojuje tak celé fyzické
tělo se sedmou čakrou. Energie sedmé čakry ovlivňuje

296 297
Sed m posvátn ýc h prav d
 hlavní systémy těla: centrální nervovou soustav
svalů a kůži. u, soustavu Ia nebo slov, která být vyslovena neměla. Ne-
le ncby , h ., h k , b
Energetické spojení s emocionálním/mentálním tělem.
vv
na, a , záležitosti za rnUJt rovnez vzta y, tere y-
končenc bo . h~ .
.. k' tera, vyvo 1ava
, , zbožnost i · sed nčilijiným zpusobem, ne cesty, po mc Z JSme
o
čakra obsahuje energtt, . ll1.a do
uko . ' h ky
cI
, nspiru··. 1 0 !11
nebo prorocké myšlenky, nadsmyslové představy a rn ~_Ici
v• ,
I" ubírat. Na
1 konci sve o ZIVOta tyto vzpomm
ka, SpOjeni.
. , YStJc. se"' nerně
rně uzavi 'ra'me pn11mame
v .. ,

, :.~
'
rozh.od nutt,' kteraJsme
v
' v te'
Symbolické/percepční spojení: sedmá čakra o bsahu·e . vedo .-· . . a zbavujeme se pocttu, ze ledacos mohlo
bě uctnl 1I , , ~
do rnělo být jinak. Právě to znan:ena "pn~olat k s~~
v

· ·1 · ~
čistší formu energte mi osti ne o 1 pránu. V této čalcř -
b 1· neJ
ukládá energie vyvolaná modlitbou a m editací a naví e se nebo 'ho duc 11a" , abychom mohli opustit tento svct a navratth
jišťuje naši schopnost symbolického zře ní. J edná se ec za.
sve hovní oblasti· ce1!Stvl. · ,
do d uc 1 k '
0
getické centrum pro duchovní vhled a schopnost vize n~r­ se Tuto sva'tost mohla docela dobře uvést s ova, tcra pro-
tuice přesahující normální lidské vědomí. J e to mys~~~ kříži · Řekl tehdy své matce a učedníku janov1:
11 5 IJeziS na
v'V

oblast, v níž dochází k vědomému spojení s božským. ~ . n tvůj. Aj, matka tvá." Pak obrátil svou po:z.or-
Zeno aJ, sy ·· b ť yd'
Prvotní strachy: strachy týkající se duchovních záležitostí " B 0 hu a řekl: "Otče, odpusť Jim, ne o neve 1, co
nost
._. , "k Dokonáno jest. Otče, v ruce tve, odevzd'avam ' d u-
jako je například "temná noc duše"; strachy z duchovníh~ clnl, a" ., yd , v •I t
,

opuštění, ztráty identity a ztráty spojení s životem a lidrni cha sve' h o. "Tato slova předstaVUJ I ve ome uzavrem , .d \! as - v

kolem nás. , v· t a přípravu na návrat k věčné duchovm 1 enme.

n1ho z1vo a · 1d '
, h symbolických pohledů předstaVUJe pos e m
Prvotní st1y: víra v přítomnost boží a vše, co víra předsta­ z ruznyc
o
. v•

omazam n , , .tuá\ , ktery' by měl tvořit pravidelnou soucast

vuje v našem životě - například vnitřního průvodce, po-
~lldskeho ZlVO ta· Mnohokrát během svého života staneme
chopení procesu léčení a kvalitu důvěry, která převyšuje
, v·
\' v·

k v· v vatce kde musíme nechat "ze mm v." uplynu e Zl-

obvyklé lidské strachy; zbožnost. na n zo , . , v v ,

, bd b' Čím méně lpíme na fyzlckem svete, um

Spojení sefír/svátostí: se sedmou čakrou souvisí sefíra Ke- votm o o 1. 'h v•
, .., tší možnost že dosáhneme vědome o pnstupu
ter, což znamená "koruna". Duchovní tradice Východu dá- mame ve ' , kry v v h nad-
k energii .. se•( 1:l ry Keter neboli korunm ca, ' nase o
vají této čakře přívlastek "korunní". Keter představuje
Smyslového spojení s božským. . . k hle-
"prázdnotu" neboli energii, z níž vycházejí všechny fyzic- . d ' kry ás mOtiVUje
Posvátrrá pravda: energie se me ca nv
d~ l, e
ké projevy. Tvrdí se o ní, že j e věčná, ne má žádný počátek . , s b ozský m ve všem ', co e am
d ' ní důvěrného spoJem v
. .,
ani konec. Sedmé čakře odpovídá křesťanská svátost umí- a " , touha se vy'raz nev lI.Sl
..,, od prva' 111 po spotem
:.~
Tato d UC11ovm · zku
rajících neboli poslední pomazání. Poslední pomazání v· , m náboženstvím. Náboženství je sku_pmo~ou ..,, -
symbolicky představuje proces, během něhož přivoláváme : urcl~ .. ,v hl vním účelem je cltrátlřf sJwpuw predevs\m
vlastního ducha z různých "koutů" života, které obsahují senostl, JCJIZ a .
. ký · h zbam1· nemoCl,
, chudobou smrtí, spo-
' ,
"nevyřízené záležitosti", nebo se zbavujeme výčitek, jež před fyz1c ml ro_ · . ' lkou Náboženství ma
v k ' . krizemi a dokonce 1 va . k
tíží naše vědomí- například slov, která měla být vyslove- lecens cym1 .,
své kořeny v energiiCh prvm ca .
, kry Duchovnost je naopa
v

298 299
Sedm pos vá tn ých pravd Sedmá ča kra : n aše du cho v ní s pojení
 ;11 dir,iduální zkušenost, jejímž cílem je uvolnit
strach hl J·sem potlačit ten zvláštní pocit extáze, který mč
zického světa a navázat vztah k Bohu. Posvátn - Yz fy,
' z"..
čakry zm: IJ v prttomnem o"amzt ~u.
w ' I. v 'k a pravda tn
\,.to
ncrno
1 naplňovat. Opakova l JSem
. ., pora
Jl v.d d o ko Ia: ,Já vím, že
zača
a ona pak "re kl a: ,Ja, vam
,
v

Hledání osobního duchovního spoje ní otřese d _ , bude dobre, ve" vrte m1, • ,

varn
ravdu věřím, vazne, a s usmevem o d es"1 a. ..,...
, v 1ed' v1'd'1m an-
duo naš'1m ZJvotem.
v " ,
v· N ase
v
ve"d oma- ne b o nevědom- o ZakJa-
,

. B
za to, abyc h om pozna I1 o h a pnmo, "'
zní zhruba ataktrnodlitb
. a
0~1 všude. Přál bych si, abych mohl každému říci, že je
Yo en nebesy. P"re d t1m
de kl ' zazlt '"' kem JSem
· by 1 tak zoufalý.
nechci být ochraňován uvnitř skupiny a nepřeji si ~-"Už ob P b . k f: • v-
mého vnitřního hlasu zasahoval nějaký prostředník by d?
Měl ·sem víru, y1 JSem vsa zou a1y.
v v • v "
1m, ze s1 zreJme
a bys -r.1y sam, "'
pnmo vstoup1.I do me' h o života a ods . Chci.' prottr-~ecv'
1 m ' aleJ
. e to tak. Z celého srdce jsem si prostě přál
". " h v vky ' "
znej vsec ny pre ' z , ktere, mi. b ram
ká , , v navázání důvětran,1! dělat VlC.

ho vztahu k Tobě -ať se jedná o člověka, místo neb:ne-

městnání." Jak napsal středověký německý mystik lVfza- DUCHOVNÍ PROBUZENÍ
Eckh, art v textu D use v
a B uohJť. Jť. dno, n ejvyšším
. cílem rn !Str .
. 'd . B h . I'
ka je 1 entita: " u je as a, a ten,
o k kd . . YSt!- 0 povaze osobní duchovní cesty bylo napsáno mnoho
o miluje, je v Boh knih, ale mezi nejznámější patří jedna z prvních: Tenmá noc
a B uoh je· v nem.
v " U,

Hledáme-li spojení s božským zdrojem, žádáme to

0 tohoto dnes už klasického díla popsal jednotlivé fáze od-
aby byly z našeho života odstraněny všechny fyzické, ps ~
chické a emocionální "iluze". Jakmile se takový proc~s
spustí, probouzíme vnitřní hlas, který okamžitě začne sou-
peřit s každou vnější autoritou v našem životě a může nás
uvrhnout do vnitřního zmatku nebo dokonce "duchovní
schizofrenie".
Jeden sociální pracovník mě vyhledal, protože kolem
sebe vycítil přítomnost andělů. Začal mít pocit, že nedělá
vůbec nic pro to, aby pomohl těm ubohým a zoufalým li-
dem, kterým se v práci věnovaL "J ednou večer jsem přišel
domů, klekl jsem si na kolena a řekl Bo hu: Jsi vůbec
s_ tě~i li~mi? Slyšíš jejich modlitby? Potřebují pomoc a já
SI pnpadam tak bezmocný. ' Když jsem se druhý d en snažil
po~~c_i jedné ženě vypořádat se s jejími životními zápasy,
uvideljsem vedle ní anděla. Usmíval se a já byl ohromený.
Hovořil jsem s ní dál, jako by se nic zvláštního nedělo, ale
dUS"e , kterou napsal v 16. století svatý Jan z Kříže. Autor
loučení od kmenové neboli skupinové mysli (což je má
terminologie), které jsou nezbytné pro vytvoření plně vě­
domého spojení s Bohem. V každé fázi se objevují mystic-
ké zážitky n ebývalé intenzity, ale také pocity deprese, ší-
lenství a neobyčejného odloučení, jaké obyčejná lidská
existence nezná.
v katolické tradici umožnilo dílo svatého Jana z Kříže ~ed­
notlivcům, aby se do jisté míry oddělili od_ skupmo~
, ch náboženských prožitků a usilovali o osobm duchovm
~oj. Život v klášteře
se stal způsobem,
jak p~es,áhnout
obvyklé náboženské charakteristiky ?,o;ozumen,l Bohu
' p vrímo · Když v následUJlClCh stoletich."oby-,
a setka t se s mm
vatelé Evropy poznali jiné kultury, ukázalo se, že up~lm,na
modlitba, sebezkoumání a disciplína vedou k mystick.")'m
zážitkům ve všech kulturách.

300 Se d m á č ak r a : naše duchovní sp oj e ní 301

Sedm posvátn ýc h pravd
 Kláštery a ášramy jako oficiální n áboženská za~-
dobně jako oficiální nábože nští vůdci) "obsahu ·r~,•z:ní (p0, . j ouma I 0~r Thomas M erton (Asijský deník , Thomase
ského uvnJtr· v d b v
o re strezenyc
v v , .
h z d'1. L 1dé kte ~-U Si)u bo~., Jlsratl · ádřil potřebu zkoumat spolcčne pravdy bud-
v•l· b v . v. . , n tn ě )j v· JV1crtona) vyj ,
slyšeli hlasy, zaz1 1 neo yceJ n e Intenzivní telepatick 1Ze, . a křcsťanstvl.
dh srnu hovně zaměřené lidi tato nová duchovní svobo-
1
munikaci a léčení prostřed ni ctvím modlitby a do ou ko.
Pro duc d ., , h . t
. . smm. hl a d em, radu týdnů rn tyku
v

postili až na h ramc1 v
d. 'se namcna Ia rozh o UJ ICI zme nu ve se opnostl "pozna
bez přerušení a upadali do depresí, které by ob e~ '.tova)j da z " ž mělo převratné důsledky srovnatelné s revoi-
v YceJnéh0
Pozorovatel· Boha ' co. Luthera. Když "nevysvěcení" lidé nabyli
smrtelníka zavedly na pokraJ• sebevrazdy. Martma . , , ,
konce i v klášterech , si udržovali odstup od někt:· ~o­ toUhopnostl· nezbytné k interpretaci hlubš1ho vyznam u p1-
z těchto mystiků ze strachu, aby na ně "boží oko" rych se dělání laiků oslabilo úlohu vysvěcených nebo oficl-
hlédlo. J e dobře známo, že j e nom málo jedinců by dor;:;o- ' I 'ch na' b ozvenských vůdců. Zdi klášterů -které dlouho
sern, vz
a Ol . v • v• fi
ormu " boz1 v•h o svě tIa" - se
1o vyd rzet
v
"pnmy
v• , k
ontakt " s n e besy. Za.
obsahova Y
1 neJ·ÍntenzivneJSI
v h dl. T .be
Druhý vatikánský koncil, který se konal v 60. letech
r ky zhroutily. Cíňané v 50. letec napa I I t
symbo IC . h kl'V 'h d
T dalailamu uprchnout z Je o asterm o omo-
stal rozhodujícím okamžikem v západním nábožensk~ se
v·
a prmutl I :J v .I v•
baže útěk duchovního vůdce zeme do ex1 u pam
světě. Představitelé římskokatolické církve tehdy zruš~
v

va. Tre . . ký h dv·· v ,d I

. · bolestivější kapitoly tibets c eJm, ucem a aJ-
řadu staletých tradic a zavedli novou duchovní svobod~ meZI neJ o ~ , - 1· d
pro všechny bez ohledu na náboženský původ . Slovo kato- lamy a d aI SIC h n adany'ch učitel uv melo
V'
v v
nesm1rny v IV na u-
, ..,

, k munity po celém svete. Bozske svetlo bylo vy-

lický označuje rovněž "universálnost" myšlení - což ·e chovni o . o b kl'" ...
do života nesčetných "mysnku ez astera -
mimořádně silný symbol, uvážím e- li, že římskokatolic~é
v v
pusten o v • , h , v , kro-
la1·k uO, kte ří přij· ímají neobyceJna duc ovm ucem v sou
nábožen ství bylo první křesťanskou církví. Tato původní
í svého osobního života. . ..,
mocen ská struktura vydala prostřednictvím druhého vati- m Tento posun od náboženství k duchovnosti nepredsta- 'l ,
kánského koncilu prohlášení o universálním d uch ovním
liberalismu.
. .
vuje Jenom neJ v• aký novy' kulturní trend. Jde o archetypa
. ' I ,m
lidstva které m á nyní přístup k umversa m':'
holického zřen1.
v

Lidé na celém světě začali zkou šet hranice svých vlast- promenu ' d · -

r
v
avdám dostupným prostre mctvtm sy~ . , -
ních náboženských tradic a zkoumat duchovní učení tra- mbo\ické zřenÍ zahrnuje Šestý sm ysl m_tUI:e, .ktera, za
dic ostatních. Ženy se n echávaly vysvětí t; křesťané zaplňo­ y . . , mezi všemi živými energeucl-ymi systemy.
vali zenové k láštery a hinduistické ášramy; b uddhisté chycuje spojeni , h . • v o hovořilaj·edna žena o svém
N . d m z myc semmaru
a hinduisté vyhledávali křesťanské učení; náboženš tí vůdci · a JC , nov• dou Kd yz se kaz~dy' den chystám pracovat
v

d chů kte-
východních a západních tradic pořádali oficiální setkání.
spoJem s pnro ·" .
1' ab ch přivolala pomoc u '
n a zahradě, mod lm se, ky v•tv kolem sebe ty energetic-
Překážky m ezi Východem a Západem bořili nejen ne- , ~ · ," d a o 'amZI e
ří jsou strazc1 pnro y, .. d lety řekl že budu
poslušní laikové, ale také učenci jako trapistický m nich
. "kd
. , , Kd by mt ne, o pre ' .
ké bytosti c tum. y v ch ho za blázna. Před osmt
Thomas M erton, který ve svém dnes už klasickém díle The něco takovéh o dělat, mela by

302 303
Se dm po svátných pr avd Sedmá čak r a: naše duchovní spojení
 lety jsem byla svědkem ekolog ické katastrof,y ..
, coz ve
vyvolalo smute.k, ja ~~em v ZIV?tě nepoznala. Ne tnně
. ký . .. .
kání na němž se politické osobnosti -jako
jsem se ho zbavit. Kdyzjsem pakjednou odpoJed rn~hla '
cozv bylo setsh Margaret Thatc h erova' a M 1c . h a1·1 Gorba-
la lesem, zaslechla jsem hlas, který zněl,jak:o by."n~ krače, Bu ' d h
Geo rge k 1 s mocnými hlasy uc a, m1mo Jme s eepa-
· ·· ' D
h b h ... , ,
sahala jen
•
po kolena. Ten hlas rekl: v
,Pomoz nám , p Vý"l._
'"Oje s"-a čoV- set a y
a Thich Nhat Han em, a y ovon y o nove
k ""'Choprou
jsem, protože jsem z hloubi své duše pochopila z~ klakala . . ro naš.1 c elosvětovou spo ecnost. 1m Je c ove , Je oz
e." I " ] " . "I "k . h "
hovoří řfše přírody. Ještě ten večer jsem zašla za SVým ' e e tn"e VIZI p . a síla lidského ducha.
"' ' d 1
nzenym a po a a vypove . ' "d' An .
t na o amzt jsem n nact,
k: ""k: , žen_e VIZe narodil v Číně. J eho rodiče byli misionáři. Svůj
· k b d
mýšlela, ja se u u ztvtt. v· • M use a jSem ten hlas prostě ,
1 · epre, Jn~ se hovní zážitek popisuje takto: "Když mi bylo
rv nl duc . d ,
pět,
il .sem do buddhistického c ..~am~ v J~ ~e ves~tc~,e
h ,
sledovat. Modlila jsem se, aby se mi ukázala cesta ~a-
•v

P
pomoci. pnro v, d"e. J.tsty' c"1 ove"k, k tere' h o JSem
· v té době Víd 'Jak vstoUP _J u kde J.sem poprvé v ztvote uvtdel medttUJl-
TchaJ-wan ' . .. ... · ·
jenom sporadicky, mi navrhl, j estli bych neměla zájern ;!~ na'ho mmc . h a. Všiml J. sem st, ze mu leze po obhceJl mou- .
novat se pěstování a prodeji léčivých rostlin. Byl to ; Cl
ha coz me
.. " doslova uchvátilo, protože nepohnul am br-
, . . h o I
mne zacate ...
"' k nove'ho ztvota. " po c ' ha odletěla a znovu se vrattla, ale mmc zusta
Tento intuitivní pocit sounáležitosti n ás řídíjak:o plane-
o u. Mouc
v hnute.. se d"t e · Uvědomtljsem
. . . "
st, ze ten muz.
"
pro
dl, , "
eva ne-
"'d
.. d e. Se dělJ·sem
tu k holistickému způsobu chápání zdraví a ne moci, životní- . 'v chrámu, pozoroval jsem ho a pora
ne
kdejtn
ho prostředí a jeho rozmanitosti a společenských priorit . emsiříkal: ,Kdeje? " , , , "d
.. " 1pak otec 0 nedělní bohoslužbe kázam, uve o-
služby a dobročinnosti. Toto hnutí směřující k: ,jednomu
JS
Kdyz me · · d "I
. zve nevěřím tomu, co káže. NaJednou mt 'T os o,,
světu" je důsledkem vypuštění božího světla do světa. Zdá tl. j.sem st,
se, že lidstvo má za úkol duchovně dospět na úroveň holis-
~ V' chod je pokladnice pravdy a že bychom me 1 tamn~
ze y ektovat nikoli j i konvertovat. Nakonec me
tického zření a služby. Otevřel se před námi bezpočet cest kulturu resp ' d ·· m
služby, které nám umožňují tento úko l plnit. 1 1. na protestantskou internátní školu a v se ~1 ~se ,
pos a 1I , sk protože jsem nesou hl ast·1 s tlm, ' co mtstona-
Čtyřiačtyřicetiletý Jim Garrison - president Gorba- ~-osta, "VY?raB~hu. Během výprasku se mi vyba~il o~raz
čovovy nadace, president Mezinárodní asociace pro za- n hlasah o · 1 ktery, mt. pnpom v· ne"l , že existuje mtsto
hraniční politiku a předseda a výkonný ředitel společnosti onoho mmc la, o.., e uchýlit. Ta představa
mimo čas a prostor, kam se m~z:~
Diomedes Corporation -je mystik, který na g lobální po- , t í škol u preztt.
1 ·
litické úrovni usiluje o to, aby se sblížili různí lidé a země mi pomoh a mter~a n v I řít o teologická témata.
a proměnili svět v lepší místo. Jim získal rovněž doktorát V devíti letech JSem se zaca, p 1 d' ky J·ménem Jackie,
· · k · m se zastava IV
z teologie na Cambridgeské universitě. Jimovi se podařilo Vzpomínám Sl, Ja JSe , .. , . J-, řekli že skončí
r "k o tatm spo1uzact 1 '
inspirovat Michaila Gorbačova k založení Gorbačovovy která byla kato tc a. s_ "ka . , amítal že člověk, který
" · katohc ' , aP n ' 'l "'
nadace, vytvořit vesmírný most mezi americkými a sovět­ v pekle, protoze Jeo .. ·, do pe kla T vr dt.l J. sem ' že neza ezt
skými kosmonauty a uspořádat První celosvětové fórum, věří v Boha, nemuze Jit 1. . ak kvttli tomu strávit
na tom, že je katolička. Muse jsem p

304 305
Sedm posv á tn ých pravd Sedmá ča kra:
naše duchovní spojení
 dva týdny na samotce. Krátce nato j edna z Yych
svolala všechny ostatm' dě tl,· aby jtm · · dala sladkost"ovatc1ck
leišf místnosti jsem slyšel, jak d ětem říká že do t. Ved,
~ , " . '
z
tě pokud slíb1, ze st se mnou nebudou hrát dok d Je~.
stanou . oUC il OVNÍ KRIZE A POTÍ~EBA
jmu ' Krista. Opet" mi· na mysh· vytanul obraz o' nohou ne_P•·rt. ODDANOSTl
a připomněl mi,• ze na něž nern .,rnntcha duchovní knze jsou prakncky totožné s pfíznak:y
v • • ,
eXIstuje misto, přízna ky " ,
a.Jt vně···
podmínky žádný vhv a kde muže člověk přežít okoln' . e sychické. Vzhledem k tomu, ze duchovnt knze za-
. o
]St
v I I SVět knZ ·p přiroze ne" ta ké psyc ' "zač'maJtC
' he, ' 't mysn·k" st· ant ne-
Jakmile JSem to misto zaca navstevovat, postupně . ·
• • , v "

· ·· tyto ctnosti:· ze" kd yko 1·I ce" I Ime

' hrnuJC ' 'kn Zt'd uc hovnt' povahy,
usí být vědom to h o, žc proch azt
1
s osvOJil omezenosti nJsem "·
. b, v, , s v I h , .
úkolem je yt soucastl vet a - c ramt ostatní a Post .
' él.Str:n rn ůže své potíže označovat jako psychtcké. Příznaky du-
se těm, kteří maJI., negatlvm . , mys"Ienky. z tohoto vhleél.Vtt a rnovní krize jsou však zrete
11
v 1ne' a JSOu
· trOJI·ího d ru h u .
vzešla představa socia ·'Im' sprave dl n osu·, k terá nyní tvo·· du c Krize obvykle začíná vědomím nepřítonwosti smyslu a cíle,
můj život. Jsem přesvědčen, že jsme nástroji, jejichž r tt které nelze odstranit přeskup~ním vnějších součástí živou:
Člověk cítí mnohem hlubšt touhu, kterou neuspokOJ!
střednictvím usiluje Duch o urychlení lidského vývoj:;~
ředstava vyššího platu , povýšení v zaměstnání. sňatku
je to jediné, co jsem kdy se svým životem dělal. Můj du.
chovní život a práce začaly nepochybně proto, že jsem se
~ebo nového vztahu. Obvyklá řešení nepřmášeJÍ žádn)· vý-
odmítl vzdát hodnověrnosti svého zážitku s mnichem. Ten 1 dek. Někteří lidé nenašli žádný smysl života ani cO, ale
se · k'
den, kdy jsem ho spatřil, jsem s ním musel nějakým způ. u· n eJ· spíš mylně očekávaj í, že jim život doručí něJa ;.y,
sl" až pod nos. Věční kverulanti a lidé bez sebemenšt
sobem vstoupit do onoho vnitřního místa. O d té doby "s my
ctižádosti duchovm, k.r.tZt, netrpt., L.d, k ., d h
1 e, •ten uc ovn
,- kri·z·,
jsem se nikdy nevrátil k normálnímu vědomí. Někdy po-
procházejí, však mají pocit, že se v nich snaží něco probu-
třebujeme meditovat, někdy se potřebujeme modlit a ně­
dit. Jenom nevědí, jak to vidě~ ., , •. .
kdy se musíme vypořádat se svými problémy takříkajíc na
Nesrozumitel11é uové strachy predstaVUJI druhy pnznak d~-
ulici. Jindy musíme uctívat stvoření a rozmanitost boží po- chovní krize. Tyto strachy nejsou obyčejné, jako je na~n ­
doby. To je úkol lidského ducha. "
klad strach z opuštění nebo stárnutí; vyvol~vaJÍ v ~lo~eku
Jim žij e jako současný mystik. Když svolával světové ocit, že ztrácí pocit vlast11ílto já nebo identaty. ,.Uz vube_c_
vůdce na První celosvětové fórum, aby se "zamysleli nad ~evím, kdo jsem a co chci od života" - tak obvykle hovon
příští fází lidského vývoje", byl příkladem plného potenci- člověk prosycený energií sedmé čak.ry. . •
álu lidského ducha a schopnosti jediného člověka vyzbro- " , "'
T ret1m pnzn akcmJ ·e potřeba zážitku oddauosta nečemu,
.
jeného pouze vírou podílet se na léčení této planety. co přesahuje j ednotlivce. Současná psychologtc~a htcr:-
tura pOplSUJICI I
' potřeby J.enom zřídka zmmuje nast
. ., , l·dske
. • \
základní touhu po oddanosti, ačkoli vštchm mamc hlo o-
gickou a energetickou potřebu b)rt ve spoJem se zdroJem

306 Sedmá ča kra : naše duc I10Vnl' sp OJC111 307

Sedm p osvátnych p ravd
 síly, který přes:th uje naše omez ené možn osti a
Potřeb ujeme být ve spojen í se zdroje m zázrak o Zmatek,
, , ~-
Oddan ost o d evzd ava cast nas1 ve~ d ome, mysli naš
v , u anactě ·
Je.
vědom ému věčnému já, které nás spojuj e s božíer::_u ne,
nostl., Dok once 1· k rat
' ká a Ietma, set k am
' , s to uto Pntorn
v, '
, .. , k ~ .1
nostl a JeJ l ne onecn ou Sl ou poma' hají naší Pntorn
vd '
mysli zbavit se strach u, a lidská síla ztrácí kont vel orné
v, , ro u nad
nas1 pozor nosti.
Naše potřeba oddan osti vyšší m oci si nalezla řadu
vhodn ých náhražek: oddan ost firmě, politic ké stran: ,
sporto vnímu týmu, cvičení či partě. Všech ny takové n~,
hražky však naši potřebu oddan osti nakon ec zklam :a,
Cvičíte-li, můžete si uch ovat zdraví, ale nakon ec zestá u.
te. Smute k, který cítí člověk propu š těný z firmy po mnoha rne,
letech věrné služby, bezpo chyby vzniká proto, že jeho věr,
nost obsahovala nevěd omou oddan ost. Očekáváme , že od-
danos t pozem ským věcem a lidem se nám vrátí j ako kvalita
síly, která vyřeší všech ny naše potíže , ale takov ou moc žád-
ná lidská bytost ani organizace n emá. Žádný guru, pastor
nebo kněz ne může řídit energ ii svých stoupenců příliš
d louho bez určité formy zápor ného chová n í. Nejsme
určeni k tomu, abych om byli oddán i nějaké lidské bytos-
ti; oddan ost má být smě řována vzhůru a my máme stou-
pat s ní.
Nepřítomno st smyslu, ztráta vlastn í identi ty a potřeba
oddan osti jsou tři nejdůležitější příznaky, které vypovídají
o tom , že člověk vstoupil do "temné noci duše" . Tyto cha-
rakter istiky jsou jistě podob né běžným psych ickým pro-
bl ém ům , které lidé zažívají. Pokud j e však příčina takových
problémů ducho vní, člověk z trácí motivaci vinit ostatní
z toho, že za j eho krizi moho u oni. Místo toho si uvědo ­
m uje, že příčina krize je v něm. Nedostatečnost vnější ch
308
Se dm p osvát ných pravd
života je pak následk em takové duchovní krize nikoli
slo Že k
'
její příčino u . d h , 'd Ov vl vk
zkuše ný uc ovm ra ce muze c ove u pomoci projít
temno u nocí" a utkat se s bolestivými psychickými pro-
blémy. Stand ardní psycho logie by hledala příči nu v nega-
tivních vzorcí ch, které dotyčn á osoba opakuj e ve svých
vztazích už od děts tví. Nalezení takových negativních
vzorců je nepoc hybně nápom ocné i v duchovní oblasti ,
ale ducho vní rádce v první řadě zkoumá obsah vnitřního
dialogu související s duchovními záležitostmi , napříkl ad
takto:
_Jak é otázky si kladete, abyste nalezli smysl svého
života?
_Jaké strachy prožíváte v souvislosti se svým chápá-
ním Boha?
_ Dospě li jste k závěru , že váš život nemá smysl, když
jej hodno títe v rámci určitého duchovního kontextu?
_ J aké máte duchovní představy? Věříte například , že
hledán í du chovní cesty z vás dělá něco víc než ostatní lidi
nebo že na vás Bůh myslí víc než na ty, kteří se duchovní
cestě nevěn uj í?
_ Žádal i jste někdy v modlitbách nebo myšlenkách
0 vysvětlení, proč je pro vás tak těžké věřit v Boha! .
_ Máte pocit, že jste něj akým způsob em chyb1h v roz-
hodnu tích, která jste pro sebe učinili ?
-Jste si vědomi toho, že byste někdy porušili svá vlast-
ní ducho vní pravid la?
-Tou žili jste někdy po vyléče ní?
- Toužili j ste někdy poznat Boh a hlouběji, než ho
, '?
znate nym. , , h 1 · k'
V tomto případ ě se nejedn a o obvykle ~~yc o o~c ,e
otázky. Odpovědím na ně se můžem e otevn t, uspora da-
Sedm á ča kr a: n aše du ch ovní spoje ní 309
 ne-li svůj život tak, abychom odstranili mentální
onální pře kaz , "kcy. --r.
1a kova, zmena.., zpuso
o b í, že se člově
a ernoCt-. e vrátil se spoustou knih a řadu měsíců si četl o al-
, , h o .., .., h, ,
čátku c1t1 ur, protoze proc azt "temnou nocí duš " 0 -
k zp per .s í medicmě ' a léč"vý
1 ch u' č.mc1c ' h med.1tace a VIZua \'1-
ternauvn l"k " " l d. ., d
zjistil, co se skrývá v jeho mysli a srdci, aby se .e ' aby To ho zaujalo nato 1 , ze zaca me 1tovat a JISt z ravě.
v tvář svým strach um o v
a presve"d"cemm,
, vědomě odkry 0 Cttltvá'·
r1
z..a.ce.
Zlvotem 0
samotě, .
meditací
.
a makrobiotickou stravou
ji stinnou stránku a zpochybnil falešné bohy, kteří se 1s;o- idey přijal ž1vot mmcha.
Praktubíhajícími. mes1c1 .., , . p ,- " ě · ·
vlivu na lidskou psýché nevzdají bez boje. er c1t11, ze v n m roste opt1m1s-
naděje. přítomném
sveho
Katalyzátorem duchovní proměny a "temné noci" b· .
sa Udržoval svého ducha ."v oka-
často nemoc. Děvětačtyřicetiletý Per projektuje zaoc ~a
rn~~ku" a vědomě dělal vše, co bylo v jeho silách, aby do-
rnzt ..,. 1 své nevyřízené záležitosti. Při meditacích začal
ské parníky- což je povolání, které mu přineslo Vel~a~~ konel ..,,.., ' h o ve"d om1., z pocat . , , k u netus1"'l, co se
..,, t stav rozs1rene
nanční úspěch. Per řadu let cestoval po světě, jednal s . zaztva ' dh , , v . ky
znamnými podnikateli a užíval si společenského života.~­ 5 ním děje; měl však na ern~ za~1t . . . . - v·
V knihách o mystice Per objevtl pop1s mysttckých zaztt-
třiačtyřiceti letech lékaři zjistili, že je HIV pozitivní. Ro~
o které byly podobné jeho transcendentním stavům. Bě-
na to mu zemřela matka, kterou velice miloval. Násled- ku, ·edné meditace pakper ."navsuv1"l neb e" . 1t1"1, Jav , c· . k se
kem těchto dvou bolestivých událostí propadl Per zoufal- hem J
. h duch odděluje od těla a vstupuje o ."extaze presa UJl-
. d , .., h .,
ství a depresím. Je o . v h
.. , 1.1·dske' vědomí" . V tomto stavu se rozpust11y vsec ny
Per do té doby nevedl prakticky žádný duchovní život. :-·ho strachy, a on si připadal "věčně živý".
Podle jeho vlastních slov pro něj neměl d uch ovní rozměr Je p té se Per rozhodl vrátit do práce. S každým dalším
žádný význam. Když mu zemřela matka, vyhledal pomoc dnem o se cítil fyzicky silnější. Nechal si udělat .dalV' Sl test,
duchovního, ale náboženská tradice jeho rodiny mu nepo- třebaže v jeho krvi byla zjištěna přítomnost v1ru AIDS,
skytla žádnou útěchu. ~eho imunit ní systém byl v nejlepším po~~dku. : er dne~
Per pracoval, aniž se komukoli svěřil se svým fyzickým JV'ká že se po setkání se smrtí" cítí víc naziVu nez kdykoh
rl , " , d h ' ·e
a duchovním stavem. Stáhl se do sebe a začal se bát, že se pre " dt'1m . J eh o život se soustředl kolem uc ovm , ,
prax..,
o jeho nemoci někdo dozví. Strach a osamělost způsobily, doko n ce i j eho tvůrčí schopnosti dosáhly n~ve urovne.
že se Per málem zhroutil. Rozhodl se, že na nějaký čas a N etuším, jak dlouho budu žít," řekl ml Pe:, "al~..,,to
odejde z města. byc"h neve"de"l , i kdybych v sobě ten virus nemel. Venm
, Ka" d , d
Odjel do venkovského domu po své m atce, který stál na u že m i ten virus přinesl duchovní zdravL z y . e~
osamělém místě v horách. Aby měl co dělat, pustil se do :~; p~ožívám naplno jako nikdy předtím a cítím ~poJem
různých oprav v domě. Po večerech si m ohl jenom číst, , . ro mě skutečnější než tahle zeme a ten-
s m ístem, k tere Je p b' dl .., chno co dnes vím
a tak se jednoho dne vypravil do knihkupectví v nejbližším .., . d b · někdo na 1 vse '
hle z1vot. K Y Y ml , to m ohl dostat je-
městě. Tím začal jeho zájem o duchovní literaturu a kni- , .., kl · že bych se na to m1s
a zažívam, a re ml, . . , bez váhání bych přijal,
hy o alternativní medicíně. n om ta k , ze " se stanu HIV pozlt1vm,

311
310
Sedm p osvá t ných p r avd Sedmá ča kra: n aše du cho v n í s p ojení
 protože tohle místo uvnitř je mnohem s kutcčnč·š· •
koli, co jsem kdy zaz1 v•l." J t nezco. boženskýmt tradtccm t. Na závěr přcdná~ky mé JC:-
y
11 'nl ' ná .
Perova duchovní cesta je příkladem "temné . už požádal, JCStll bych se ,ncpomodltl za ncmocné
den .rn sluchačs'. Předpokládal JSem, že mé žádá. abych se
11
a vyzařuie z nf síla ducha. Je to príbě
v
h človčka ktOct• du~e~
"J , cry naš J11CZI pO •
duchovní cestu k tomu, co dlouho postrádal: oddan el a lidi po modlll doma, a tak Jsem ho UJtsttl, ze Jeho pros-
čemu vyššímu, nezJe on sam.
v • , ose ně
• z tyád vyhovím. Sotva JSem mu odpovčděl, vy~touptl na
bč r ..,.., a oznamt
, 1, ze ,Ro n se pomodl'1 za Ic'č cm' ncmoc-
pód .tu ...
v

, h rnezi posluchačť .
JAK PŘESTÁT "TEMNOU NOC DUš.E " nycKdyž ta slova vyslovil, málem se mi zastavilo srdce.
Přestát temnou noc duše" vyžaduje především víru ~logicky jsem věřil v boží sílu, ale ,sch opnost Boha
Jitbu a v" 1.d ea' Imm
, pnpav, d ev 1. d uc I10vm' h o ra' d ce. Jestliže
, 111od. ~~it' něco
bylo docela jiného. Zhruba dvě stč ltdí, což
le · ' h dl · ·dl'
kového člověka nemůžete najít, zkuste si sehnat nějakta. byla dobrá polovma ~nto~nyc , se :ve o ze zt 1 ~za-
v,

duchovní literaturu. Najdete-li č~ověka, který rozumí ou ířilo k pódiu. Neveděl JSem, co mam dělat, a tak JSem
o.., ~ . .., .
vaze této cesty, muzete mlt pocit, ze JSte našh záchrann,
. po. . rnožádal 0 pomoc, a intuitivně jsem byl veden k tomu,
člun. Veďte si deník, zapisujte si myšlenky a modlitby ~bych j ednoduše přikládal své ruce na lidt a nechal boží
a především si připomínejte, že každá temná noc skon~ moc ud ě lat, co je třeba.
světlem ozařujícím novou cestu. Zřetelně si vybavuj i, když se přede mě jako první po~u­
vila jedna žena. J ednu ruku jsem jí položil na hlavu a - ze
Každý den věnujte chvíli nějaké formě modlitby, která
vám osobně vyhovuje. Oddanost - nikoli posedlost _ zvyku - druhou jsem jí nad těl~m uděla! znamení kříže.
Cítil j sem jenom strach a rychle JSem prosel davem. a~ych
v sobě skrývá sílu, která dokáže léčit a utěšit. Modlete se
b 1 co nejdřív venku. Zhruba čtyři měsíce naco se ta zena
pravidelně každý den: po probuzení, během dne, j e-li to y •• l .
ob·evila ve dveřích mého kostela, aby se m1 sven a s n~. co
možné, a před spaním. Kvalitu modlitby nelze měřit ča­
sem, který jí věnujeme, ale záměrem . Stačí pět mi nut ráno
~-od životě přihodilo.
té doby v Ten den měla poctt,pko
v· ký
seJl.í tě lem projel blesk, a neJa . v ' hl as Jl,_kl
b J vnmm re · . ab)·šla
a večer. Pokud vám nějaké modlitby dávají pocit klidu, za- y l
k lékaři n a další testy. Uposlechla - a zj1st1 a, ze JC zcc l a
v •

řaďte je do svého každodenního programu.

Sedmapadesátiletý Ron je bývalý katolický duchovní,
který si získal široké uznání pro svou schopnost léčit lidi.
Tuto schopnost v sobě objevil ještě jako mladý kněz. Svou
první léčitelskou zkušenost popisuje takto:
"Na jaře roku 1976 jsem byl požádán, abych pronesl
přednášku o síle boží skupině lidí různého vyznání. V té
době jsem se zabýval tím, jak překlenout propast mezi růz-
vyléčená z rakoviny. Přepadla mě posvámá úcta.
Od té doby se můj život ubíral směrem, kt:rý JSC~ vě­
domě nenaplánoval. Začal jsem se věnovat vyhradn: du-
chovnímu léče ní. LiJé ke mně ch odili pro pomoc. a crcbl-
že jsem netušil, jak j im m ohu pomo.c posk.]tnOlH, ve
.., domí mi hluboce utkvěla věta z modhtby S\'ateho Fran-
;i~ka ,Učii1
z Assissi: mne prostředkem svého khdu.' Tato
m odlitba m i naznačila , že se potřebuji odevzdlt slle mno-

312
Sedm po svátných pra vd Sedmá ča kra : n aše duchovní spojen t 313
 hem většf, než jsem já, a věřit, že udělá vše potřeb
třebovaljsem té, d uc hovm, SI'1e ' pos Ieytnout prostředek
né. Po .-
hož prostřednictvím mohla působí t. " ' Je-
Ronova "temá noc duše" zača la v roce 1987 kd "
' kně"zskéh o ura
uvědomil , že se c h ce vzd at ' " d u. Rada
" ' Udá)Yz si.
" ědčem,' ze
j ej přiměla k presv " by neprezi" "'I po1Itickou
·· at 05t1
' l , .. , lllos.
féru církve a nemo hlby nad a e zastavatjeJ I učení, které
dle j eho soudu odporovalo Ježíšově učení. Po-
"Byl jsem doslova plný zoufalství, trpěl jsem depre
mi a pocity nedostatečnosti., " re " kl R on. "Ani to však se.
stačilo k tomu, abych odešel, protože j sem měl strach~­
by tomu řekli ostatní, zvlášť moji rodiče. Žil j sem ve s~ra~
chu z kmenové mysli, ale když j sem nakonec odešel r
diče stáli při mně.
' 0-
Pak mě řada událostí přinutila postavit se tváří v tvář
sobě samotnému, své osamělosti v obtížné situaci, která
krizi ještě uspíšila. Byl jsem přesvědčen o tom, že usiluji
o rozvoj svého duchovního vědomí, ale mezi mnou a jis-
tým biskupem vznikl hluboký spor. V té době jsem přijal
pozvání, abych vystoupil v talk show Joan Riversové. Pro-
cházel j sem krizí identity. Pětadvacet let jsem působil jako
kněz, ale Joan Riversová mě představila jako duchovního
léčitele, který dokáže léčit modlitbou. Připadalo mi, jako
by mi někdo dal ránu kladivem a řekl : ,Tohle je tvá nová
identita.' Tehdy se mi do života začalo vracet světlo.
Když jsem pak l etěl z New Yorku domů , rozhodl jsem
se, že zanechám kněžství. Krátce na to j sem potkal hlubo-
ce duchovního učitele, který mi řekl, že budu schopen pře­
sáhnout náboženství a být tak důvěryhodnější než jako
kněz - což mě šokovalo. Ačkoli j sem se vzdal kněžského
úřadu, stále mám pocit, že jsem kněz v nejhlubším smyslu
slova ,vysvěcení'.
314
Sedm posvátn ých p r av d
Když jsem vyšel z tohoto vězení, vydal jsem se na cestu
duchovního léčite le. Zbavil jsem se všech připoutaností,
0 kterých jsem vědčl. Zachovával jsem mystické pravdy,
které jsem poznal jako kněz, ale vzdal jsem se náboženské-
ho učení. Okamžitě se přede mnou začaly otevírat nové
možnosti, například mezi lékaři."
Ron je v současné době autoritou mezi léčiteli , a to ne-
jen pro lidi,_ kteří.,po~ře~u~í j~ho pomoc, ale také pro ty,
kteří se sami chtěJ I stat lečiteh . Jeho postřehy 0 povaze lé-
čení prostřednictvím modlitby mají platnost pro každého:
P ředevším mi dovolte, abych vysvětlil co to znamená
" '
být vysvěceným léčitelem. Vysvěcený léčitel je člověk, kte-
rý j e otevřený boží energii prostřednictvím modlitby akte-
rý tuto energii používá nejen k léčení jednotlivců, ale i sa-
motné planety. Mnozí lidé, kteří se označují za léčitele, byť
v dobré víře, nejsou ,vysvěcenými' léčiteli. Vysvěcený léči­
tel se vyznačuje tím, že prošel "temnou nocí duše" a pře­
stál pocit opuštění Bohem. Dnes si uvědomuji, že opuště­
ní představuje otázku , kterou nám klade Bůh: Jsi schopen
ve mne věřit i v té nejtemnější noci?'
Váš vlastní duch se během takového opuštění zhroutí,
a vy si uvědomíte, že tím peklem můžete projít pouze teh-
dy, když se vrátíte k Bohu a přijmete boží podmínky bez
ohledu na to, co po vás budou od té chvíle nebesa chtít.
Vzpomínka na ,temnou noc' z ůstane ve vašem vědomí
j ako jakýsi orientační bod, s j ehož pomocí budete neustále
ve spojení s Bohem. Budete pokorní a navždy si budete vě­
domi toho, že vzkříšení může nastat kdykoli bez ohledu na
to, jak temná je noc vaší duše. ,
Kdo vyhledává mou pomoc? Nevyléčitelně nemocm
lidé _většina z nich má pocit, že je Bůh opustil a potres-
tal. J ejich postoj je zhruba následující: ,Pokud si to tak Bůh
315
Sedmá ča kra: naše duchovní spojení
 přeje, přijmu to,' ale rozhodně to nem yslf Vá "
vnitřní rozpor je zřejmý, ale p o kud se to ncry~~č:.Jejich čdný d·1chovní ŽIVOt. já tu energii jenom ,nahodím',
. , nernoc1,.
Zlcke rnaJI., strac h poznat, proč JCJich . . JCJ,ch ·r-
duc r.. a odpov čný člověk musí udržovat stroj v chodu."
trpí. Kdyzv se za nev rnodl'1111 , n ev k tenv• m aJ!.,
odvahu říci h toJ 1"1. ale doty va práce představuje způsob léčení, ktcr)· CXI!olUJe
Rono , ., , ka • I.
Jsem ochoten přijmout Tvoji milost a používat ji ·a~ohu: věčně.. léčení skrze v1ru, v pntomncm o mzJr;u.
žíš, abych vyléčil své strachy a odpustil lide m , kte J_ 0 Je-
třebuJI.· o d pusm.
· ' D ornmvarn
' ' se, ze v
se Jim
· •
dostane rylll. Po-. , máme za úkol přesáhnout• své, 1luze
Během to horo ž1vota
která zničí fyzickou nernoc. ll"l1 1Ost1, . · s ílu vlastni našemu duchu. j sme odpovcdm
objeVIt za to,
3 .
Co léčení skrze modlitbu vůbec zn amená? Vzývání bo"· ,v'me, a musíme se proto nauČit Jednat a myslet
vyrvan
energie, aby nám ,udělila milos t', a my se cítili silnější ne~ s Jás ou a moudrostí a žít ve službě ostatním a veškerému
co k
ne moc. životu.
Je možné nemoc vyléčit? Jis tě, ale to neznamená ,
, ze Otázky pro vlastní zkoumání
bude vyléčena každá nemoc. Někdy musí člověk nemoc
t.Ja ký m1· otázkami jste žádali o radu př1 meditaci nebo mod-
protrpě t, aby se dokázal střetnout se svými s trachy a nega-
litbě?
tivitou. A někdy nadejde čas, aby člověk zemřel. Našírn
nepřítelern není smrt, ale strach z ní. Smrt může být nej- 2 _ z jakých odpovědí na tyto otázky byste měli největší
vyšší zkušeností opuštění - proto se také snažíme spojit strach? . •.. • .
I áte s Bohem? Stěžujete s1 Bohu časteJI nez mu')-
s těmi, kdo odešli před námi, abychom se ujistili, že bude- 3. Sm o uv · , . . . bo
. t e vděčnost?· Modlíte se za konkretm \'CCI, ne
. dvruJe
Ja
m e přivítáni s plnou slávou.
v modlitbách vyjadřujete svůj dík?
Bude léčení skrze m odlitbu důvěryhodnější v novém
4 Ubíráte se po nějaké duchovní cestě? Pokud ne~ mite P~lt,
věku duchovního vědomí? Ano, pokud pochopíme, o čem · v · kou potřebujete?
Máte nějaké
náhrazJ...·y. kterym
je opravdová m odlitba. Modlitba představuje naše vědomé
y

ze nep . •· h
můžete být oddaní? Pokud ano, zhodnone svuJ nta
spojení s Bohem. Opravdová modlitba neznamená, že se
obracíme k Bohu proto, abychom něco získali, ale aby- k nim. ě • • b hové
ědčeni • že váš BCth je opravdov JSI nez o
5. Jste presv
v

chom s někým byli. Modlitba n eznamená ani tak naše slo- . , h?·
· · , ch duchovních trad tctc
va k Bohu, jako náš život s ním. Když to poch opíme, mod- VČJlknáy v ám Bůhposk-ytne vysvětlení
vaštch bolesm')·ch
6 c te, az v k • h zJ...u<;e
litba se stává ,energetickou m e dicínou'. . zkušeností? Pokud ano, udělejte si seznam ta O\')"C -
Když ode mě lidé odejdou, musí pokračovat se svými
modlitbami k Bohu. Pokud si myslí, že za to mohu já nebo
7 Jností. č
k by se zrn m'1va'š zv·,vot, kdyby se Bůh
naJednou ro7hodl
d
že mám sílu, kterou oni nemají, činí tak z mylné představy, . a vaše otázk.'")'? A jak by se změml, kd) b ·~te o-
že kněz má hlubší spojení s Bohem n ež obyčejný člověk. To odpovědět n~, . V této fázt tveho Žl\'Ota tt ne-
stali následUJ IeÍ odpověď. "'d •· Co b ·stc udělali pak?
je omyl a vážná chyba. Každý člověk musí usilovat o osobní ho dlám na tvč otázk.'")' odpovl at.

316 317
Sedm po svá tn ých pravd Sedmá Ča kra ·. na še duchovní spoJent
 8. Začali jste meditovat a zase jste přestali;J
. d . . d •-~- . Pokud
ano, PrOč
jSte v me ttact ne o~ali pokračovat?
9. Jaké duchovní pravdy si uvěd omujete a v•.

nich? Napište si je. ' neziJete Podle

· , s Boh
10. Máte strach z hlubšího duchovního spOJent Doslov
li změnám, které by to mohlo vyvolat ve vaš v· etn kvu.
ern ZtVotě? Průvodce
současného mystika

Jistě nebudu první, kdo prohlásí, že žijeme ve vzrušující

době, jakou lidé ještě nepoznali. Žijeme mezi dvěma dru-
hy síly neboli mezi dvěma druhy reality- vnitřní a vnější,
energetickou a fyzickou. Přizpůsobujeme sami sebe a své
vztahy osobní a duchovní autoritě. Taková změna se nevy-
hnutelně dotkne každého aspektu naší světové kultury ve
shodě s posvátnou pravdou Všejejedno.
Naše globální společnost se v současnosti zmítá v kri-
zích, které se dotýkají každého národa, každého orgánu
a soustavy našeho globálního "těla", což má svůj symbolic-
ký význam. Jaderné znečištění, nedostatek čisté vody, špat-
ný stav životního prostředí a ztenčování ozónové vrstvy
představují jenom některé z mnoha problémů, které už
nemají pouze národní, ale cel osvětový rozměr. Hrozba
globálních katastrof nás na makrokosmické úrovni nutí
prosazovat politiku sjednocení, podobně jako vážně ne-
mocný člověk musí sjednotit všechny síly svého těla a ži-
vota, aby zůstal naživu. Dospěli jsme ke konci systému
moci založeném na principu "rozděl a panuj", který nahra-
zuje snaha sjednotit síly různých národů, aby přežily a bez-

318
Sedm posv átných pravd
 pečně vsto upily do nového tisíciletí. N áš vni třně
ný "věk in fcormact'" Je
. sym b o Iem g Io báln ího vědo rn- Prop0Je.
. , fte ene rgii následkem strachu nebo negativních my~­
zcrac
Informačn í technologie představuje fyzicko u I . Ienek.
,.
n:~šívzaJemne ' komum'Ieace na en erget1c · k'é úrovni. VPOdob•.u Každý den hledejte poučení v posvátném textu svého
I I.·JSme ve vn ě'š' vtv t d' · . Joaického energetického systému (viz obrázek 6). Přl-
~ 1m sve e o, co avno eXIstuje v našichYtvor1- bJO 'neite
I:>' • d ' , h d
getických polích. Energetická in fo rmace se používá vener. poml ~ s1 se m posvamyc prav těla a ducha:
v holistických m odelech zdraví; v kursech 0 zdraví a Šude: 1. Vše je jedno
mm , roZVOJI.. a semman
. ,v,c h , kd e se J'd' ,
1 e uč 1 pozitivnírnu
Osob. z. Ctě te jeden druhého
stoji; nebo n apříklad ve sportu, kde jsou mentální P~- 3. C ti sebe sama
. 1· v ,
a schopnost v1zua 1zace povazovany za stej ně d ů ležité.
P0 stoJe 4. Láska je boží síla
5. Přenechej svou vůli boží vůli
tyzic -e oved nost1.. p ruokopm,c1. v Ja
c. . k ' d . k'e k o ,1. oblasti hled
Jako.,
6. I-IIedej pouze pravdu
řeše ní na úrovni energie, aby dosáhli lepších výsledku a_}l
7. Ž ij v přítomném okamžiku
fyzické rovině bez ohledu na to, zda j sou m otivováni p ~e
. h , v • b v b ene. Tyto jednoduché a mocné pravdy pomáhají udržovat
z1, to u o u ZVItezlt ve sport u n e o potre ou vyléčit něja. naši mysl, tělo a ducha ve spojení s božím vědomím. Po-
ko u nem oc.
kud používáte tyto pravdy jako orientační body, můžete
Z pohledu naší prvn í čakry j e energetický věk civilizace vyjasnit každou ztrátu energie a přivolat nazpět svého du-
"informačn ím věkem ", který podporuje rozšíření počítaču cha tím, že vědomě rozpoznáte, kterou pravdu nectíte.
v podni ká ní, školství a domácnostech. Z pohledu sedrné
čakry jej však můžeme vnímat jako věk vědomí, který vy-
žaduje prostředky práce s energií, jaké používají mystiko-
vé: modlitbu, m editaci, neustálou introspekci a jednotu KAŽDODENNÍ ME D ITACE
všech lidí. Ironické na tom je, že obě oblasti jsou totožné· v rámci každodenní meditace zaměřte vědomě svou po-
všichni kráčíme po stejné cestě. ' zornost n a každou čakru tak, že začnete u první a postupu-
'ete směrem vzhůru. U každé čakry proveďte následující:
J 1. Položte si následující otázky: "Ztrácím energii? Pokud
POKYN Y PRO SOUČASNÉHO MYSTIKA ano, jaký strach mi ubírá energii z této části těl~:" Zhlubo-
Přemýšlejte v termínech j ednoty. ka se nadechněte a vědomě oddělte svou energit od tohoto
Dívejte se objektivem symbolického zření. Připomínejte strachu. , -~ o ,
si, že všechny fyzické a em ocionální překážky jsou iluzemi. 2. Přivolejte ochranné energie duchovmch strazcu teto
Vždy hledejte energetický sm ysl dané situace a řid'te se jím. čakry _ sefír nebo svátosti. , .
Zko umejte svá každodenní rozhodnutí a j ejich následky 3. Vstupte vědomě do energie této ča~: vmmeJ:e ,kva-
pro váš energetický systém . Pom ůže vám to vycíti t, kdy litu e n ergetické činnosti, která v této částt tela probtha.

320 Prů vodce současného mystika 321

Sed m posvátný ch pravd
 PokrJČUJCC po jednotlivých čak.rkh a sou s třcd'
!>IedujfCim zp~sobcm :
Na prvnf čakřc se soustřeďte na energii scfiry Š h
v • . • šk , v .
3 představce s1, ze JSte spOJC111 s ve crym ZIVOtem. Pak
tc se n~

cc fna
- sEDMA
. dno!)'(';!.K1tA
s vdkcrým
p0' 11 J~rn· transccndcncc,
stvořen vy'ur lisb ,
o SVÁTOST J>O'Icdol ponuú nt
SEFIRA: Kctcr, korltll3

měřte svou pozornost na sym b o I1c

. ký ,
vyznam svátostt kř
Poděktljte ŽIVOtu, který jste se rozhodit žít, a rodině tu.
za.
/
. , krtera, tvOrt
OSObnt tak ŠtrŠI, u
va' š ZIVOt.
v.

Na druhé čakře zaměřte svou pozornost na sefíru ]es

, Jak

-
a vnímejte energii této části těla, kterou jste použili k tv~
ření. Je-li vaše energie znečištěná - negativismcm a stra-
chem - přezkoumejte své úmysly. Uvědomte si encr .i
svátosti přijímání: představte si, že každý člověk ve vaše~
ž 1 votě má boží účel. Kdekoli tuto božskou podstatu nevi-
díte jasně, požádejte o energii, která vám umožní prohléd-
nout iluze, které vás ovládají.
Na třecí čakře zaměřte svou pozornost na sefíry Necach CfVRTÁ ČAKRA:
liska
a I Iod, čest a vytrvalost. Zamyslete se nad vlastními pra-
vidly chování a vzpomeňte si, zda j s te se nějakým způso­
bem nezpronevěřili své cti. Pokud ano, m editujte nad vý-
znamem cti a požádejte o pomoc při do držování osobních
TŘETÍ ČAKRA: -
zásad. Uvědomte si energii svátosti konfirmace neboli zá- ji
vazku ctít svou důstojnost.
Na čtvné čakře zaměřte svou pozornost na en ergii sefíry
Tif'cret a energii lásky a soucitu. Zhodnoťte , j ak se vám
SVÁTOST: pfijlminl
daří poskytovat lásku ostatním i sobě samo tným, včetně DRUHÁ ČAKRA: SE.FÍRA. Jesod. ůkbd
sna I
láskyplné energie obsažené v odpuštění. Pak se zaměřte na
péči, kterou věnujete sami sobě, a na to, nako lik vy sami
dokážete zachovávat slib svátosti manželství.
SVÁTOST. \Jc)t
Na páté čakře zaměřte svou pozornost na e n ergii sefír PRVNÍ ČAKRA: SEFÍRA. Se<hln.a. Gm, St\'ořcnl
Chesed a Gebura, milosti a soudu, a podívejte se,jak smýš- kmen

líte o jiných lidech i sobě samých. Prozkoumej te, jak jste

hovořili s jinými lidmi, a pokud jste někomu u blížili slovy,

322 h m ys tib
323
Sedm po s v á tn ýc h pra vd P r ů vo d ce so u č asn é o
 Pošlete mu pozitivní energii. Jestliže jste použili lživ'
va vědomev s1• pnznejte,
v· •
ze
v
JSte
•
pod vedl 1" ostatní a ..a slo, Pomocí takového sebezkoumání získ.lte schopnost číst
' ZJ istěte
' ,
jaký strach _ve v:svr:o I, , , • d , ,
ava vn~cest~~ Je_ nant. Jedná se o Po~
v

užití enerme svatosti zpoved1. Pozadej te Světlo aby

energii a vnímat . intuitivní
v d . Rozvinutí, těchto schop-
,vedení.
ostí vyžaduje kazdo cnm praxt- a v dobach knze prak-
Vstou,
~ ky nepřetržitou. Takové jednoduché uvědomění spoje-
o· , '
pilo do tohoto strachu a dalo vam odvahu nejednat tako,
vým negativním způsobem. uc , h d ,
, s vědomym roz o nuttm pouctt se z vlastních
v•

Na šesté čakře zaměřte svou pozornost na enerp; · r, n~ušeností oslabí vaše strachy a posílí ducha.
Chochma a Bina, boží mo~dv~ost a p~ro_zumění, a Pro-
o · 1 seur
z Až se naučíte rozumět řeči svého ducha, vytvořte si
zkoumejte svůj každodenm ztv?t. Zadejte o moudrost lastní kód cti odrážející duchovní obsah vašeho biolo-
a porozumění v situacích, kdy_Jste zmatení nebo rnáte vického těla. Současný věk vědomí nás nenutí pouze
strach. Připomeňte si slib svátosti vysvěcení: že každý z nás ~tomu, abychom se oddávali novým duchovním teoním
má nějaký dar, který může tomuto životu nabídnout, a že nebo hráli myšle nkové hry spojující například fyziku
každý z nás n evyhnutelně směřuje na tuto cestu. J e ne- zenový buddhismus. Naším úkolem je usilovat o sebe-
možné minout smysl vlastního života. a oznání a dosažení duchovní zralosti, abychom byli při­
Na sedmé čakře zaměřte svou pozornost na energii se- :raveni a schopni žít ,život, na kterém záleží nám samot-
'm i lidem kolem nas.
fíry Keter, vašeho spojení s Bohem, a svátosti posledního ny .
pomazání. Vědomě uzavřete nedokonče n é záležitosti Písmo svaté je v nás. Bůh je v nás. Bohové JSme my
a nechte je být. Umožněte boží energii, aby vstoupi la do sami. Jsme kostel, synagoga, ášram. Stačí, abychom zavřeli
v· a cítili energii svátostí, sefír a čaker jako zdroj své vlast-
vaší mysli, těla a ducha, a vdechněte tuto e n e rgii do svého ocl . 1 . k ' vl
života. ní síly -jako energii, která pohání naše bt~ o~c -e te, o:
Jakmile si uvědomí~e, :_ čeho jsme vytvorem. nezbyva
Během takové každodenní meditace budete zkoumat
nám než žít duchovmm ztvotem.
zdraví svého těla, mysli a ducha. Tato m editace vám umož-
ní cítit zdraví vašeho ducha a těla. S její pomocí můžete
pracovat na tom, abyste si j eště více uvědomili rovnováhu
sil ve svém energetickém systému.
Kromě toho si pravidelně připomínejte archetyp zaslí-
bené země. Tento archetyp nás n emá inspirovat k tomu,
abychom hledali ,jednorázové" fyzické řešení všech svých
problémů. Má naopak obrátit naši pozornost dovnitř, aby-
chom objevili sílu, která se skrývá za našima očima. Každé
těžké rozhodování můžeme přesáhnout silou svého du-
cha; to je boží slib.

324 325
Sedm posvátný ch pravd Průvodce so u časného mystika
 Poděkování

Jsem vděčná mnoha lidem, kteří se podíleli na vzniku této

knihy a podpor~vali -~oji práci. Mému literárnímu agen-
tovi Nedu Leav1ttov1 JSem hluboce vděčná za to, že se do
tohoto projektu pustil jako první, a za to, jaký je člověk.
Vydavatelce Leslie Meredithové patří můj vděk za její ne-
konečný optimismus, vytříbené nadání, srdečnost a péči.
Navždy mi však přirostla k srdci svou schopností pocho-
pit vizi, kterou jsem chtěla v této knize přivést na svět, pře­
devším od chvíle, kdy jsem původní rukopis přizpůsobi­
la běžnému čtenáři. Nesmírně si vážím její vzdělanosti
a upřímného odhodlání zpřístupnit čtenářům díla autorů,
kterým rozumí, včetně této knihy. Můj dík patří rovněž
zástupkyni redaktora Karin Woodové za laskavá slova a ne-
obyčejné nasazení. Jsem také zavázána J anet Biehlové, kte-
rá celý text zredigovala. Své osobní redaktorce Dorothy
Millsové jsem vděčná za profesionální podporu a přátel­
ství. Dorothy se pro mne stala zdrojem síly a optimismu
a já nikdy nepřestanu být vděčná za to, že nás před mnoha
lety svedl osud dohromady.
S C. Normanem Shealym, M. D ., Ph. D., spolupracuji
už přes deset let. Vážím si ho jako blízkého přítele, rádce
a průvodce. Pochybuji, že bych se dnes věnovala této práci,

327
 kdybych nebyla Normana poznala. Ani nevím · k
své díJ..-y za všechno, co m1· kdy dal. MůJ. dík patří
jeho žene~ M ary-Char Iotte, d ra I1e' pnte "' Iky n 1·, která srovněz'
nedílnou sou Častt nas1 prace. a 1 se kr
, , ... , , N š' -~
- etarce
wardove' d e"k' UJI.. za ves"kerou pomoc pn v•
naš'1 prác1.
MŮJ život je naplněn přítomností přátel , které l11i ..
a obd1vuji,jejichž život a práce pro mě představují neus 1 ~J~
zdroi inspirace. Zk-usena ... , 1e' kar"k'a a Spisovatelka
. Chr · .taly
'.) , ... ,"
Northrupova, M. D., me pozadala o spolupráci před ě.
"'
lety. Od té d o by se uc1me spoI u aJa
. ' v 111' nas"I a zdroj hu P t•_
ru a energie jakož i oddanosti holistické medicíně. 0 111
Joan Borysenková, Ph. D., .
si mě získala neutucha·, ,
UlCJ
podporou mé práce. Mona L1sa Schultzová, M. D., Ph.
0 va', Kathalin Walkcrová a ostatní pracovmce dobročmné
vizionářka a pozoruhodná žena, která mi dodala odva h~·
když jsem ji potřebovala nejvíc, mě toho spoustu 0 cestě
léčení naučila. Nadaný léčitel Ron Roth a blízký přítel
Paul Fundson mi poskytovali duchovní podporu. Budu si
navždy vážit jejich přítomnosti ve svém životě, především
v temných obdobích, kterých bylo v posledních dvou le-
tech požehnaně.
S Clarissou Pinkolou Estésovou, Ph. D., jsem se se-
známila krátce předtím, než j sem začala psát tuto knihu.
Nalezla jsem v ní celoživotní přítelkyni a jsem nesmírně
vděčná za její důvtip, moudrost, nadání a duchovní hloub-
ku jakož i pouto víry, které sdílíme ve svém duchovním
dědictví. Zakladatelce nahrávací společnosti Sounds True
Recording Tami Simonové děkuji za podporu své práce, za
přátelství, čestného ducha a velkorysost.
Chtěla bych také vyjádřit svůj dík Elmeru Greenovi, Ph.
D., který začal jako jeden z prvních pracovat s biofeedbac-
kem (biologickou zpětnou vazbou) a během
práce na této
knize působil jako odborný poradce. Dr. Green se proslavil
328
Sedm posvátný ch pravd
•Ja "YJád'r1t , přfspčvkc m na poll výzkumu lidského vědomf 4 Ji
5vy 111
0 vaz
"LIJ I ze mc~ to I 1k Ict podporuJc v me, priet •
· •"
n čest,
Robenč e Stala P Počít1čová odbormcc Nancy W. Banlcttová m 1 během
l lo. aní této k111hy ncsčctnčkrát přispěchala na pomoc. Jsem
~s nesmírně vděčná za to, 7.c ke mnč tolikrát váitb cestu
Jal11 čla obrovskou trpčhvost s mou neschopností nauča se
neljednodušší počítačové příkazy. Chtěla bych uké po-
1StJane děkovat personálu kavárny Danny's Och za bždodenní
příděl cappuccina - bez skořice. Am nevíte, jak moc m 1
vaše laskavost a pohostinnost pomohla v tom, abych se
0 ět cítila jako doma tam, kde JSem vyrůstala
pM. A. Bjorkmanová, Rhca Baskinová, Carol S1mmonso-
organizace The Conference Works si zaslouží mŮJ obdtv.
Zjistila jsem, že vaše organizace poskytuJe péči, která mne
dojala víc, než mohu slovy vyjádřit. Práce s vámi je víc nei
radost, nejen kvůli vaší opravdové starosn o mé zdraví, ale
také díky tomu, že jste spolupracovnice, na které je spoleh-
nutí. J ste pro můj život požehnáním.
Můj vděk patří také mnoha přátelům, kteří pro mě v ŽI-
votě moc znamenají, což se potvrdilO během psam tétO
knihy. J sou to: Eileen Keeová, Smse Marcoova, K.:nhy
Muskerová, ctihodná Susanna FageoloYa, Oav1d Lance,
Jim Garrison, Penny Tompkins, Lynn Bellova, Carole
D eanová, Carol I Iasler, Ron Rmh, Paul Fundscn, Tot~1
Williams, Peter Brey, Kaare orenson, Kevm Todesht,
John May, Sabine Kurjoová, Siska Pothoffova, Judy But-
tnerová Paula Oaleoová, Frcd Matzcr, DeLacy aramoso:
va, a mn,oho dalších • kteří obohacuJÍ mŮJ ŽIVOt o př.nelst\'1.
• , •
Chtěla bych také poděkovat mnoha hdem, kteu nav~te-
vu . í mé semináře a přednášky, a podporuJI tak mou pracl
N~mohu vděčni
popsat slovy, jak jsem vám ,.~cm, kdo jste
3~9
Poděkování
 mi pomohli rozvfjet moji práci. Bez vašeho nadšení
n é vazby bych neměla inspiraci, která mi umožn 1·1 a Zpět,
a vyučovat tuto látku. a rozv-·IJet
Omlouvám se lidem, na které jsem poslední dva
tol,..,. Vybraná bibliografie
neměla vzh Iedem k pracovmmu vyuzem čas, takže . "'Y
J Jv J

ani nestíhala odpovl'd at na d opisy . a te Ieronáty.

c JSelll
ze všeho nejvíc bych chtěla poděkovat za lásku a Pod
v d
. pre
ru, kterých se mi· d osta Io o d rod my, evšJ1m od mé matkypo,
Svou matku považuji za jedno z božích požehnání v rné ·
životě. Její péče, láska, pevný charakter, laskavé srdce a ne k:
nečná energie mi pomohly nejen napsat tuto knihu, ale také Ach ten be rg•Jeanne. Imagimrry in Healing: Sl1amanism and Modem Medici-
ne, Boston, Shambhala Publication, 1985.
se vyléčit. Mé názory vždy přijímala s otevřeným srdcern, ať · li' Roberto. Psychosynthesis: A Manual oJ Princip/es and Teclmiques,
AssagtO
byly jakkoli radikální. S radostí vzpomínám, kolikrát jsrne NewYork, Viking Press, 1971.
dlouho do noci debatovaly o novým názorech na Boha kt Atwater, P. M . H . Com ing Back to Life: TI1e After-E.ffects oJ the Near-Deatlr
, e-
réjsem měla jako postgraduální studentka. Nikdy mi nebrá- Experience, NewYork, Dodd, Mead & Co.,_1988. . .
Bal ey, Alice A· Esoteric Healing, NewYork, Lucrs Pubhshmg,
. 1953.
nila hledat pravdu. Nepřestává mě inspirovat jako příklad 1 . .
R obert O. aGary Sheldon. Tire Body Electnc: Electromagnetum and
ženy, která zná nejvnitřnější sílu víry. Můj bratr Edward k
Bec er, .
tlre Formdation oJLife, NewYork, Wtlham Morrow, 1985.
jeho žena Amy a děti Rachel, Sarah a Eddie Jr. naplňují můJ Bennec, H al Zina · The Doctor Witlrin, New York, Clarkson N . Potter,
život stejnou radostí jako m é neteře Angela a Allison, syno- 1981.
vecJoey, švagrová Mary Pat a bratrJoseph. Ti všichni mi po- Benson, He rbert a William Proccor. Beyond the Relaxatiou Resporue, New
mohli projít těžkým obdobím a já jsem vděčná za to, že jsern York Berkeley, 1985.
naživu, když si uvědomím , že budou navždy součástí mého Berkow, 'Robert ' šéfredaktor. Tire Merck Mamurl oJDiaguosi.s and Tirerapy,
14. vydáníWest Point, Penn., Merck, Sharp & Dohrne, 1982...
života. Všichni pro mě znamenají "domov".
Borysenko , Joa n · Fire in the Soul·· A New Psychology oJ Spiritual Optrmum,
Všem svým sestřenicím a bratrancům, které mám moc NewYork, Warner Books, 1993.
ráda, děkuji za neutuchající podporu a povzbuzení, i když si Borysenko, Joan. Gui/I !s tlle Teacl!er, Love I s the Lesson, New York, War-
uvědomuji, že jsem mnohokrát netušila, co to vlastně dě­ ner Books, 1988.
lám. Bylo zkrátka skvělé vědět, že mi bezpodmínečně věříte. Borysenko, Jo an · Miud lhe Body, Menditlg the Miud, Massachusetts,
Addison-Wesley, 1987. .
MariJyn a Mitchovi, Chrissy a Ritchiemu, Pam a Andymu, 1 1
Brennan, Barbara An n. H an ds o;.r Light·. A Guide to Healrug Tirroug ' Ire
Wandě, Mitchie, otci Lenovi, tetičce Virginii a báječné tetič­ Hrunan Field NewYork, Bantam, 1987. .
ce Geně, která nás nedávno opustila- všem patří můj dík :a Ann Liglrl Emerging: Tile ]oumal oJ Persona/ Healrng,
B rennan, Barba ·
a láska. Jsem nesmírně vděčná, že m áme jeden druhého. N ewYork, Bantam, 1993.

330 331
Sedm posvátn ých pravd
 Bruyere Rosalyn L. Wheels oj Light: A Study ojthe CJrak~ Ar
' as, cact·
Ir[, Bon Production, 1989. •a, Ca.
Campbell Joseph. T7re Mythů Image, Princeton N ] p .
' ' · ., nnceton l.J .
versity Press, 1974.
Cerminara Gina. Many Mansions, New York, New Amer·
' acan Lib
1978. rary,
Chopra, Deepak. Ageless Body, Timeless Mind: The Quamurn Alt
.
Growing 0/d, New York, Harmony Books, 1993. ernatrve 10
A Course in Mirades, 2. revid. vydání, ed. Set o 3 dílech včetně t
. • . ' extu, pří
ručky pro učitele, ucebnJCe, Found Inner Peace, 1992.
Diamond, Harvey a Marylin. Fit for Life, New York, Warner Boo
1985. ~.
Dossey, Larry. Healing Vftórds, San Franciska, HarperCollins, 199 .
3 Meek, George W. Healers and the Healing Process, Wheaton, III., Theoso-
Dossey, Larry. Meanning and Medicine: A Doctor's Ta/es ojBreakth~o h
11g and
Jlea/ing, San Franciska, HarperCollins, 1992.
Dossey, Larry. Space, Time, and Medicine, Bos ton, Shambhala Pubi '
ICa-
tiOnS, 1982.
Epstem, Gerald. Healing Visualisation: Creating H ealth 11rrough Imagery.
NewYork, Bantam Books, 1989.
Feldenkrais, M. Body and Mature Belravior. N ew York, InternationaJ Uni-
versi nes Press, 1970.
Gawam, Shakti. Living in tlre Liglrt, San Rafael, Cah f., New Wo rld Libra-
ry, 1986.
Grof, Christina a Stanislav. T7re Stonny Searclrfo r tlre Self. Los Angeles,
]. P. Tarcher, 1990.
I Iarman, Willis. Global Mind Clrange, Indianap oh s, Knowledge Systems,
1988.
I Iay, Louise L. You Can Heal Your Life, Santa M o n ica, Caltf., I Iay House,
1982.
Jaffee, Dennis. Hcaling from Within: Psychological Teclmiques to Help the
Mitrd Healthe Body, New York, Simon & Sch uster, 1980.
James, William. 17re Varieties oj Religious Experience, New York, N ew
American Library, 1958.
]oy, W Brugh, M . D. A Map for the Transfonnationa/ Jounzey, New York,
Tarcher/Putnam, 1979.
Krieger, Dolores. T7re T7rerapeutíc Touclt: How to Use Your Ha11ds to Help or
Heal, Englewood Cliffs, N.J., Prentice-Hall, 1979.
332
Vybraná b i b liogra fie
I{uhJman, Kathryn. I Believe in Miracles, New York, Pyramid Books'
1969.
na. I{unz, Dora. T7ae Persona! Aura, Wheaton lll., Theosophical Publishing
House, 1991.
J.,eadbetter, C. W. T7re Clrakras, Wheaton III., Theosophical Publishing
House, 1974.
Liberman , Jacob. Ligltt: Medicine oJ the Future, Santa Fe, Bear & Co.,
1991.
Masters, Roy. How You r Mind Can Keep You Well, Los Angeles, Founda-
-
tion Books, 1972.
McGarey, William A. Tlre Edgar Cayce Remedies, New York, Bantam
Books, 1983.
phical Publishing House, 1977.
Merton, Thomas. T7teAsian]ournal oJTiromas Merton, Naomi B. Stone et
al., eds., NewYork, New Directions, 1973.
Moody, Raymond A., with Paul Perry. Coming Back: A Psyclriatrist Explo-
res Past-L ife] oumeys, NewYork, Bantam Books, 1991.
Tire N ew H olistic Healtlr Handbook, ed. Bill Sheperd, Lexington, Mass.,
Pen guin Books, 1985. .
Orstein, Robert, and C ionis Swen. The Healing Brain, New York, CUli-
fo rd Press, 1990 .
Pec k, M . Scott. People oJ tlte Lie: 11re Hope for Healing Hu man Evil, New
York, Tou ch ston e/Simon & Schuster, 1985.
Pelletier, Kenn eth . Mind as Healer, Mind as Slayer, New York, Delacorte
Press, 1980. ·
Psyclre atrd Symbol: A Selection Jrom the Writing Jo C. G. }rmg, ed. V to1et
S de Laszlo New York, Doubleday & Co., 1958.
Reill;, Harold J .: and Ruth H. Brod. Tlle Edgar Cayce Handbookfor Healtlr
TitrotJgft D nJgless Therapy, NewYork, Berkeley, 1988.
Reincamatiorr ;" World Thougltt, eds. Joseph Head and S. L. Cranston,
NewYork., Julian Press, 1967. .
S a an Leonard A. The Healtlt oJ Nations, New York, Bastc ~o~ks, 1987.
g , J k. r.l / I Corrtrols: Exercises for C reative Medrtatrorr aud for
Schwarz, ac vo un ary 1978
Activatiug tlre Potential ofthe Clrakras, NewYork., Dutton, M . I
Selye, Hans. Tite Plrysiology arrd Patlrology oJ Exposure to Stress. ontrea '
Acta, 1950.
333
Vy braná bi b I iogra fie
 Shealy, C. Norman. TI1e Self-Healing Workbook: y011 P,
' ersona/ Pi
Stress-Frer Li1•ir1g, Rockport, Mass., Element Books a,, for
. ' 1993
Shealy, C. Norman, andearoI me M. Myss. TI1e C rration ofH .
pole, N. H ., Stillpoint Publishing, 1993. ealrh , WaJ.
Sheldrake, Rupen. A New Scienu oflife, Los Angeles J p T: O autorce
• · · arche
S1egel, Bernie S. Love, Medidnr, and Miracles, NewYork, H . r, 1981.
1991. arperColhns,
Simonton, O. Car! and Reid H enson, with Brenda Hampt ..,..,
ling)oumey, New York, Bantam Boo ks, 1992. on. •ne l-[
ea.
Smnh, Huscon. 171e Religion ojMan, New York, Harper & R
. Prophet, New York, Doubleday & C~~~ ·
Srearn, Jess. 17Je Sleepwg
. . . o., 1967
We1l, Andrew. Hea/t/1 and H ealmg: Undestand111g Conventiona/ and A ·
· .... d. · B H h M ·m·
11vr ,v,e 1cme, oston, oug ton 1 m, 1983. /terna.
Caroline Myssová, Ph. D., JC průkopnicí v oblasn energe-
Weiss, Brian. 17rrough Ttme into Healing, New York, Simon & S h.
1992. c rster, tické m edicíny a lidského vědomí. Od roku 19 2 působ{
·ako intuitivní lékařka: pomocí intuice Je schopni "VIděl"
Jnemoc v těle pacienta. Zabývá se především pomocí ltdem,
kteří chtějí pochopit emocionální, psychické a fyzické při­
činy svých nemocí. Při vyučování intuitivní diagnosul-1·
spolupracuje rovněž s dr. C. Normanem Shealym, M. D.,
Ph. D., zakladatelem Americké asociace pro holtsuc · u
medicínu, s nímž napsala knihu Tire Creation clj. HMldz: Tize
Emotional, Psydwlogical, and Spiritual Respomcs Tirat Promote
Healtft and Healing (Cesta ke zdraví: emocionální. p ychlc-
ké a duchovní reakce, které podporují zdraví a léčení. čc -
ky Triton, Praha 2000). Žije v Oak Parku ve sdtě llhn01 .

Pokud vás zajímají další informace o knížkach. v1dco a au.~

dio kazetách a seminářích Caroline Mys ove, nav... u,·ce JCJI
webovou stránku http://wwv,r.myss.com

334 335
Vybraná b i b I i o g rafie
 • odce současného mystika
. ruv 319
posIo · P
"
poděkování 327
Obsah
Vybraná bibliografie 331
O autorce 335

Úvodní slovo
7
Předmluva: Jak jsem se stala intuitivní lékařkou
12
Úvod: Krátce o mé minulosti
25

Část první
NOVÁ ŘEČ DUCHA
1. Energetické lékařství a intuice
47
2. Stvořeni k obrazu božímu
80

Část druhá
SEDM POSVÁTNÝC H PRAVD
1. První čakra: kmenová síla
121
2. Druhá čakra: síla vztahů
150
3. Třetí čakra: osobní síla
192
4. Čtvrtá čakra: emoční síla
224
5. Pátá čakra: síla vůle
248
6. Šestá čakra: síla mysli
267
7. Sedmá čakra: naše duchovní spojení
297

Caroline Myssová
I
I Anatom ie ducha
Z anglického originálu Anatomy oj the Spirit. The
S even S tages oj Power and H ealing (Three Rivers
Press, New York, 1996) přeloži l Michal Strenk.
Vydalo nakladatelství DharmaGaia v roce 2000.
Edice Nová éra.
Odpovědná redaktorka Iva Prokopová. Jazyková
redakce Dan iela Varadínková. Grafická úprava,
sazba a obálka Studio M angalam . Na obálce byla
použi ta reprodukce obrazu Františka Drtiko-
la Tisk S-tisk Vimperk. ISBN 80-85905-26-4.
1. vydání
DharmaGaia, Uhelný trh 1, 110 00 Praha 1
tel. (02) 2423 8551, e-mail: dharmagaia@atlas.cz
www. dharmagaia.cz
C . MYSSOVÁ
Posvátné smlouvy
jak probudit svů; boi.ský JX!Ittuúil
Caroline Myssová, Ph. D.,je význam-
ná představitelka energetické a holis-
~ické medicíny a průkopnice na poli
mtuittvní diagnostiky. Během své pra-
xe odhal ila, že lidé dnes často neznají
smysl svého života, což bývá příčinou
velkého duchovního neklidu. Tato
m etafyzická choroba vyvolává depre-
se, úzkost, únavu a nakonec i fyzickou
nemoc. Smysl vlastního života - svou
individuální "posvátnou smlouvu~ -
j e však často těžké pochopit. Ve své
nejnovější knize se proro autorka po-
zoruhodným a neotřelým způsobem
1. vyd. 2005. Edice Nová éra. zabývá klasickými platonskýmí a jun-
Váz., 496 str., 498 Kč. giánskými archetypy jakožto nejdůle-
žitějšími nástroji v našem osobnost-
ním rozvoji. Popisuje, jak se posvátné sm louvy projevovaly,. životech
duchovních mistrů a proroků (Abraháma, Ježí-
še, Buddhy a Muhamm ada), a nabízí řadu prak-
t ických cvičení, v nichž vysvětluje, jak se i my
můžeme ztotožni t se svými d uchovními ener-
giemi neboli archetypy- jakým isi strážci hlub-
šího smyslu svého života - a s jejich pomocí
zjistit, co se mám e v to mto ži~~tě nau~~t,jak v~
svém životč co nej lépe pouztvat SVOJI osobnt
sílu, a naplnit tak svttj nejvyšší- vlastně bož-
ský- potenciál.
p 'ce Caroliue Myssové I' kuize Posvátué smlouvy přivádí uaše porozumětrí a pouS~í
~rc;r:typt~ ua pozomlroduou uovou tírovetí. Popravdě řelello přelltÍŠÍ celou o~stóS)'~~llÓI.'
1 ty • do jede11advacátélro století." C. NORMAN SHEALY, • · .• ,·· : .,
a are re pu profesor ellergetické medicílly a .::akla~l,~rn _prr.::r~/~111
Americké tlSl>CÍctce lrolrstrcke 111t'drc111y
 M. DILLONov· ]EAN LIEDLOFFOVÁ
S. BARCLAYo~f
Rozkvétající ~ Koncept kontinua
• .....ena
Prtběll zasvěcení dívk •
Hledání ztraceného štěstí P''- I1IÚ
, y v ~e",l a naše děti
D1vka Kora přáte l ' • Autorka ve své světové proslulé kmz~::
' ICI se S d
nem , prochází vnitřn· . .eln. odhaluje, proč jsou lidé žijící na Zápa-
·ký. urub10I
g •c m 1 změnami z o. dě tak nespokojení a často nešťastní.
účasti moudrých že a hluboké Po několika expedicích mezi jihoame-
•h n. V d b
prvn1c měsíčků přiiírn· d 0 ě rické indiány rozpoznala, že tyto poci-
, č , ~ a Uch
m pou cm o posvátnost' • ov. ty mohou pramenit z neuspokojených
Menarchc neboli p~ z~nství. potřeb miminek a malých dčtí, které
str uacc je pro dívky 1 ~· lllen. se na Západě snažíme vychovávat pod-
b ran o u , kterou vs tuptda.Jupln
d o~ le všemožných teorií, jen ne podle
' h v• J o nove
c tapy sve o Zivota. Zač íná obd vlastní intuice a evolucí vytvořených
plo d nosti, posvátného da obí jednoduchých pravidel a očekávání.
• . k ru, kdy
podo bne Ja o Matka Zerně . V knize, kterou napsala již v r. 1975,
prostorem umožňui ící ru• Je velmi jasně a přesvědčivě vysvětluje,
v· é "J St VŠe
mu z1v mu, stává se d ívka • · l. vyd. 2007. Váz., 176 str., 198 Kč. jak je potřeba zacházet s našimi nej-
1. vyd. 2006. Brož., 68 ser., 78 Kč. a matkou- prostorem k za zen~u Edice Nová éra. menšími, aby z nich vyrostly spokoje-
• • . , sazen.a
rustu nove hdskc bytosti. V ka· . né a samostatné děti a posléze dospělí
nové bráně by měli stát průvodci, kteří pomáhají novému přích _zde lidé, kteří si nepotřebují "léčit" své deprivace z dětství všemi možn_)~i
. h o d a J•• • p ro d'1vk u proch,a zeJ.,I Cl, menarche by to tn -oz•rnu
na Je s1 ceste.
1 b. způsoby, nez~ravými part.ne~skými vztahy P~.í~aje ~ d~ogo\'ou za\'IS-
matka a starší ženy. J enomže ne! ze předat neprožité, ne lze předaet a. Yt Jostí konče, a JSOU schopm vest plnohodnomy ztvot, JCnz nebude nap\-
• , .I kd d, A k neco, nčn věčnou nespokojeností a hledáním "něčeho"',
co.mn~ h a zenam ?:m e o .a~. ta, t0, CO bylo ve starých dobách
v hdských k?~.umtac? samvo:reJm~st~ (p~~~odci a zasvěcování) nám
0
co nalézt nelze. Našemu vlastnímu životu tak dává
d nes, v tzv. c•v•hzovanem svete chyb1 a Je pnčmou našich pochyb · úplně nový rozmčr a pomáhá nám najítjedn.odu-
ěJ · . , pOCl-
chou, a přitom málo předvídat~lnou. odp~veď na
o
tU osam ostl a m arnosti. K hlubším souvislostem se dostávám
St~pn ě: mn~ h krat
? , • Jci•k I v v h
~apres , c ~· a. e pres vsec ny tyto překážky si kaž-
e po- často kladenou otázku -proč neJsme sťastm.. . •
dy z nas sklada m oza1ku sveho Jedmečného života. Koncept kontinua se dočkal vynikajícího kr~ucke:
J: dním ze střípků této mozaiky mů že být zejména pro ženy tato ho přijetí, byl přeložen do třinácti ~větov-S:~~ pzyku
kmzka. Mladá d ívka Ko ra u žasle prožívá velkou změnu ve svém životě a inicioval vznik rozsáhlé komumty rod•.cu na ce:
sv?u me.~arch_e. Vedle_ ní : tojí Sele na,její mi lující maminka a přede~ lém svčtě, kteří se řídí jeho P.rincipy př• výchovc
vš•.~ čtyn s:are ~oud~e pruvodkyně a strážkyně, které ji láskyplně uvá- svých dčtí. Přeložila Bora Berhnger.
děJ I do noveho ZJvotm ho období. Kora neníJ.en dívka v knize v 0 r ·
ka•dé d' • • . ne ajc
v z , •.~~e.~ zeně a ceká, až bude uvedena do posvátných moudrostí
a splm se J l JeJ • h luboká vnitřní skrytá to uha. o I ě' k, kuilla "aclmíuir svčr, byla byro t<IIO kuihcl. ..
Pokud by vubec moli a '1 ~a a - . , .• (S hlík" 004 "''''·kn•hnt(hhk.c~,m)
" JOHN HOLT, autor knihy Pro{ dětJneprosprvaJ' te ' - • •

nVélmi •dlouho
, •
byla vzpomínka .
na
•.
111' která nám
•
dává "'.;1·vot, s'•ryta'
~< •
z apomnělyJSme,
· •
ze . uastáva 'ící r.Jdiče, dcll b)'ch jim d~J mky lllh'
~zafe ~nestc''k!)~011 osla~ou ]e.;~110 ztvota v nás. Zeny by tento {as neměly jen tak pře.;'ít, neboť "Když bycl• měl vybrat povtiiiiOII četbu pro IJ GEORGE LEON ~D
Je to mtenztvm obdobt- maznost nahlédnout do vlastního nitra a upevnit vnitřltí síly." knihu."
Agnes Whist/ing Elk
 ]. BORYSENR:o CAROL SCHAEFER
.ZenyCesta ženy k Bohu Pro příštích
tvoří n ejpočetnější skup· .
ních odpadlíků v západní společinu c~rkev.
•
b oz:_ns k' . 'I , nost lu.
sedm generací
e a ntu~ m praktiky, jež 1· ·~a-
muzl, mohou byt pro ženy znač :'YtvoriJi Rada starých moudrých žtn př•d!t4VIIjt
• protoze
te, •
• zeny se samy definujíne Odta'·
r . Zl- svou vizi budoucn~>·u Zrmt'
2
skrze své vztahy k druhým_ tedy s ~s3~ 1 dla
součásti nějaké širší komunity č' P1• e Jako V některých domorodých kulturách se
coby IZO. Iované I'Idské bytosti_ a mI sně .. nez, kmenoví náčelníci radili s kruhem
k • • •• d ·
ta e vetsi ten enc1 nalézat Boha Proto a.JI . starších žen o všech rozhodnutích,
. k o neco,
se be, a ni'ko I'1Ja • co existuje uvni, tř,. která se měla dotýkat celého společen­
stranou jejich života. Vne Cl ství. Co kdybychom i my požádali
Joan Borysenko, přední americká l 'ka• o radu naše moudré stařenky a pokusih
ka a o~bornice zabývaj~cí se ženskýrr: d~~ se společně s nimi nalézt řešení nesná-
1. vyd., Edice Religio. Váz., chovmm světem, se v teto své neiznárn···· zí, jimž dnes naše globální společenství
291 ser., 298 Kč.
. zamen
kn IZe •
•. ')a na zens •
ke, vsekulturní
J CJSI čelí? Již několik let se schází Rada Ba-
·
· • JSou
do bnosti· a hl ed'a rysy, JeZ po. biček (Grandmothers Counsel), kruh
všem žen·
třinácti starších žen, převážně šamanek
planety společné: to, ž~ ~sou odn~ť.aměti ~:hránkyněm_i života, že js~~
těmi, kdo poskytoval utechu a pec1. Na pnkladech z křesťanských ž'_ 1. vyd. 2007. Edice Nová éra. a léčitelek, původem z domorodých
Váz., 224 str., 268 Kč. kultur čtyř kontinentů, z nichž některé
dovských, buddhistických, hinduistických a muslimských tradic a~t~­
rka dokládá, jak ženy všech věků a kultur ve skutečnosti putují k Bohu jsou žijícími legendami svých národů .
Prostřednictvím neotřelého pohledu na sta- · T to kniha přináší jak jejich osobní příběhy, tak vhledy, poselství a _rad~··
ré tradice, příkladů z vlastní lékařské praxe k;eré můžeme využít při zlepšov~n~ ~zi:kého mentálníh~ z?~m.sve­
a
i z mnoha let workshopů zaměřených na roz- h svých blízkých i potírání nas1h, valek a chudo~y. $\~::U\ ah) z~e
voj ženské spirituality a nových rituálů, a též p~e~stavují rovněž moudré ženy Západu včetně Alice Walker, Glone
prostřednictvím vlastního příběhu i příběhů ji- Steinem, Helene Norberg-Hodge a Carol Moseley Braun.
ných žen, které potkala najej ich cestě za Bo-
hem, Borysenko pomáhá ženám vyléčit jejich
zášť vůči vlastním náboženským tradicím a po- Mou dre, ZVeny celého světa povstávají jménem veškerého
•. ži-,
máhá jim nalézt takové formy vnitřního rozvo- ~~ota. jejich příběhy jsou ohromující ajejich pose1stvl Je mowe
. ._ , " SANDRA lNGERMAN,
je, jež by byly ztělesněním jejich nejhlubších a inspmi)JCI. 1 E I
duchovních potřeb. autorka Soul Retrieval a Medicine for t te arr I

"Touto knihou }oan Borysenko vytvořila jeden z nejcennějších příspěvkti na poli lidského vě­
domí. Okamžitě rozpoznáte, že její porozumění a pochopeníjsou výsledkem opravdové
a dlouholeté snahy věnovat se druhým.Její kniha je skvělá." CAROLINE M. MYSSOVÁ

"Cesta ženy k Bohu je vstupní branou k duchu, plnou skutečností i příbělui, lásky a inspira-
ce. Autortin vtip a vřelost, spo/e{ně sjejím neomylným smyslem pro ženské myšlenky a poci-
ty, vtahují ttenáře do oněch posvátných míst sdílení, ve kterých si uvědomujeme, že Ct1em této
cestyje ona samotná." DEEPAK CHOPRA
 lJoti
]YOTI
Anděl z avolal
/ . /
me)meno
Přrblh traniformativní ener .
kl , • b, -gre,
• era pre yvá v těle
Autobiografie americké d h
č' lky
~dltke , a tefirapeutky popisuje Příběh
l 1 s e tran s ormace, jež začal
, , b ,
tanndimt· ~ro -~zednim vnitřní energie
k•un a 1111 a pnve Ia autorku k ob·
Pf•bth lr>n>l'orma!l\1\l<t~<rslc. l!Cr.f plel>)'>~ v We
v ám, v Iastm, zens
• .
ké sp .irituality ~evo.
· · d uc hovnosti do kaa'd
Anděl zavolal k mtegrac1
•.
./ /
denn fh o Zivota.
me 1meno ]yoti Geneane Prevatt, PhD.) se
bývá studiem a využi tím metod Za-
.• , , ěd , pro
ro~š1rovam v, on~u těla, které je pod-
2. vyd., 2006. Edice Nová éra. mmkou pro lečen1 těla, mysli a duch
Váz., 295 str., 298 Kč. Tradiční šamanské rituální techni~
obohacuje svou hlubokou znalosr
jungiánské psychologie. Dn~s se zabývá zejména budováním komuni;
zaměřených na lidský růst. Zije v kalifornské
Sonoře a pořádá semináře a přednášky po ce-
lém světě.
Kniha je neocenitelnýrn zdrojem inspirace
pro lidi procházející hlubokými životními
změnami nebo psychospirituální krizí, pro
zájemce o skutečnou spiritualitu i pro pracov-
níky pomáhajících profesí, tj. psychology,
psychiatry či zdravotníky.
D oslov napsal Michael Vančura.
,,Tato kniha nás inspimje k tomu, jak se otevřít svým životním zraněním a přijmout je jako
poselství pomoci a lé{ení. Inspirací k tomu, jak se stát více než zdravými."
M ICHAEL VANČURA, psycholog a psychoterapeut
,.}~~ti!e pl~lllťll božské milosti, který nu/že uronit velkou slzu lásky. Tato kniha je slza,jež
muze msprrovat ďověka na cestě větné milosti."
ŠRí ÁNANDI MA, indická učitelka kundaliní mahájógy
"
O Matko Lakšmí,
dej mi dar!
Magické obřady bengálských žen
Ženské obřadnictví odevždy patřilo k hdo-
vému hinduismu, ale ve svých nejmagičtěj­
ších projevech donedávna zůstávalo skryto
uc ovn· ve vnitřních částech domů. O tom vypráví
úvod a poznámkový aparát této knihy. Její
hlavní část představuje samy obřady: obětní
a spon.
předpisy, magické verše mantry a doprovod-
né legendy, vše v nepřikrášleném, syrovém
cest podání. Nezbytnou součástí ženských ob-
z 0- řadů jsou magické obrazce álpany, jejichž
podobu i funkci vysvětluje závěrečná stu-
1
vyd. 2007. Váz. s přebalem, 336 str. die. Z bengálských originálů přeložila,
· čtvercového formátu, bohatě úvodem a slovníčkem opatřila Hana Prein-
ilustrováno, 348 Kč. haelterová. Ilustrovala a studii o álpanách
napsala Klára Šimečková.
Bůh a bohové
Pojetí božství v nábožensk'Ých tradicích světa
Může být božství tělesné? Jak.i je smysl
antropomorfních výpovědí o bohu? J.e
negativní teologie až výdobytkem r~zv~­
nutých filosofických tradic, nebo eXIstuJ.e
i v předfilosofických podobá.ch? VylučuJ.e
se polyteismus s myšlenkou Jednoho um-
versálního božství? ,
Sborník religionistických před~ašck ~e
tyto otázky pokouší přehlcdnym zpu-
~~bem odpovědět nikoli z pohledu ~bcc-
, h teorií nýbrž na základě rozboru ~o­
~y~ božs~í v různých nábožensk.)C~
Jt~~icích. Autory jsou O. Antalík (s(tar~v~:
ký Přední východ), R. Chlup anuc ·e
• k ) M Lyčka (judaismus), L. Kar-
R ec o , · k(' \' )
fíkova, (křesťanství), L. Kropáče. ts am .:
J
L. Ondračk.a (hinduismus) a · tal")
s ·.
(stan
1. vyd. 2005. Brož., 196 str., 188 Kč.
Germáni).
 ]. S. DALAJLAMA.
Dobré srdce
Buddhistický pohled naJežíš, •
ovo ucení
Jeho Svatost dalajlama (1935) ·
• án za Je
zov . d no h o z neJmi. lovJe ě"
Pova.
• Tarthang Tulku pochází z východní-
duchovních učitel ů současn~n JdŠich
•. • sym bo I mou d rosti a rado
a z1vy e ·oby
svém učem a e duraz na univ Sti.. Ve
• kl d o
odpovědnost a vzájemnou propo·ersa1ní
· d. o . á ~enost
vŠecI1 Je mcu 1 n rod u při dosaho ..
o
1 s k'e povahy v van,
za'kl ad m• d o b roty l'd
1989 mu byla udělena Nobelova · croce
za m1r.• ena
• Ro~u 1994. pozvalo Světové spole-
censtvi pro kresťanskou meditaci d _
lajlamu, aby z buddhistického hled~­
ska komentoval vybrané pasáže ze čtyř
1. vyd. 2006. Váz., 220 str., 268 Kč. křesťans kých evangelií. Ve svých Vý-
Edice Religio. kladech o Kázání na hoře, Blahosla-
venství, podo benství o hořčičném se-
mínku, Vzkříšení a dalších úryvkl'1 dalajlama do dává těmto důvěrně
známým zdrojům křesťanské víry nový rozměr a nachází mnoho po-
dobností mezi křesťanskou a buddhistickou naukou, ale i mezi životní-
mi příběhy Ježíše a Buddhy.
Knihu je doplněna několika dodatky, které vyčerpávajícím způso­
bem osvětlují celou problematiku mezináboženského dialogu.
"Dokud bude trvat čas a dokud budou existovat cítící bytos/1~
kéž také vytrvám a dokážu zabránit utrpení těchto bytostí. "
"Tato kniha zaznamenává výjimečný a historicky výz namný dialog rozdílných náboženství.
Slyfet dalajlamu,jak rozjímá nad evangelii, j e vz mfující, občerstvující a inspimjící zážitek,
který připomínám těm z nás, kdo jsme křesťanského vyz nání, že sejedná o živoucí Slovo."
DIANA L. E C K, profesorka srovnávací religionistiky
a indických studií na Harvardově universitě
"Prat•děpodobnlnejlepfí dosud vydaná kniha o dialogu mez i náboženstvími. Človlk by ta-
kotJé termíny neme7 používat lehkovážně, ale ve velmi reálném smyslu slova se jedná o sva-
tou knihu." HUSTON SMJTI l , světově uznávaný profesor religionistiky
., Tato fascinující kniha si zaslouží v současné éře nwltikultumí ttýmlny velkou pozornost. "
P UBLISJ! ERS WEEKLY
TARTHANG
v
T U LKU
Zivot v harmonii
Hovory o bdělosti, sebelélbé a med1ta(l
ho Tibetu, kde se mu dosralo tradič­
ního buddhistického vzdélání. Po
čínské okupaci odešel do indického
exilu, od r. 1968 žije v Kalifornii, kde
vede meditační centrum Ningmapa
Institute. Tento respektovaný peda-
gog i vizionářský myslitel je autorem
řady knih, které nám umožňují
v Tarthang hTulku .. h louběji chápat lidskou mysl a srdce
Zivot v . ar~on. u . a rozvíjejí vhled do potene~álu lid-
H~·1ury ~ Ld~lu:t1. ;~Ltl~fLt u rnt!l1t~tl ského vědomí.
Ž ivot v harmonii je dnes jedna
z nejčtenějších knih o meditaci. Jas-
ným a přímým jazykem vysvětluje
1. vyd. 2001. Edice Mangalam. starou moudrost buddhistické pra..xe
Váz., 166 str., foto, 168 Kč. meditace a bdělého vědomí i mož-
nosti její aplikace v moderní západní
společnosti . Kniha byla přelož~na do rů·z-~ých záyadních ja~yků a _od
r. 1988 je na řadě škol a universit v USA 1Jinde zarazena do zakladmch
studijních materiáltt.
"Bojíme se llěco twučit, protože ve skuteč11o~ti má1~1e st:ac/1
z n~slll a hlavn ě ze své větší zodpovědnosti, klem z rust11
vyplývá. "
tl ·z·e pottž l)"eme prollikavoll kvalitll přímého bdělého•
"1es 1 • d"
.d mí bttdeme citli vější Vllči svým emOWII . nve, uez
ve o , db , • • 'ch
vzejdou, a díky tomu rtlllžeme začít s o Ollravaullll svy
uávyk 1~, na 11 ichž tak lpíme. "
,J akmile se jednou vaše srdce otevře, c~lá -e~isteuce se ''ám
bude zdát přirozeně krásuá a harmomcka.
' /. 'k .••• od do meditace a buddhistického myšlení.
" vytll •aJICI UV . . , " UMAN BEHAVlO R
j ednoduchý, přímý a velice {tl vy. H
 AKONG TULIQJ
RINPOČHE
Krocení tygra
Tibetská učení pro všed, , •.
"zrvot
I Autor (nar. 1939) od s· .
.
studoval Intenzivně nauky k t
esu le
, · , te-
re JSOU vy1uazeny rozezn ,
inkarnacím. Po čínské ok:n~~
Tibetu uprchl ve věku d p c~
vacett
Akong Tulku Rinpočhe let společně s Trungpa Rin 0 č
he m do Indie. V 1. pol. 6Ó 1 -
Krocení tygra o
o ba puso b')'
1 1 v Anglii, v r.
. Ct
1967
společně založili ve Skotsku t'
betské centrum Samye Lin I-
z něho Akong Rinpočhe p;~
stupně vybudoval největší bud-
dhistic~ou s~atyni v Evropě.
V soucasnostl vede i mnoho
dalších center v Evropě, Asii
Tibetská učení pro všední život
a Mrice. J e pinč kvalifikovaným
mistrem vadžrajány a hlásí se
1. vyd. 2005. Váz., 208 str. 228 Kč. k tibetské buddhistické tradici
Karma Kagjii.
Ve své výuce klade rovněž velký důraz na terapii jako hodnotnou
metodu osobnostního rozvoje i práce s každodenními situacemi a potí-
žemi. J eho terapie je určena pro lidi ze Západu žijící běžným životem.
Při jejím vytváření Rinpočhe čerpal jak z hluboké znalosti lidské mysli,
z prozření, k němuž došel výcvikem založeným na buddhismu, tak i ze
své kvalifikace v tibetském lékařství.
První část knihy obsahuje obecná ponaučení pro všední život. Všímá
si toho, jak prožíváme různé situace a obtíže. Druhá část nabízí různé
meditace a metody pro relaxaci těla a mysli Rinpočheho terapeutického
systému Tara Rokpa, které nám mohou pomoci tyto obtíže zvládat.
Edice Mangalam.
"Když uvažujeme o radosti a strasti přímo a prakticky, uvědomíme si, že mysl- zdroj všelro,
~~ de7án~e nebo ~"k~me- je stále táž, tra Východě i na Západě. Kde však ta mysl je? Máme-li
J' odhalrt,
. nezbyva než podívat se na zcela všední situace a zkoumat své chováníJ svou žá-
dosttvost a potíže ve všedním životě."
ROB NAIRN
v
Zití, snění, umírání
Praktická moudrost
z Tibetské knilry mrtvýclr
Pro.~lulý starobylý tibetský text Bardo
!hodol (Tibetská kniha mrtvých), za
Jehož autora je tradičně považován
guru Padmasambhava (8. stol., ub.
Guru Rinpočhe), je kniha mnoha
význ~mů. V první řadě je to však
praktzcká příručka, kterou tradičně
předčítá lama zemřelému, aby jej
vedl k osvobození mysli od iluze
v tzv. bardu smrti. Ukazuje, že i smrt
může být tvůrčí a osvobozující zku-
šeností. Proto je text této knihy pova-
1. vyd. 2007. Edice Mangalam. žován za jednu z nejhlubších clu-
Váz., 368 str., 388 Kč. chovních nauk na světě.
Jihoafrický psycholog a učitel me-
ditace Rob Nairn studuje tibetský buddhismus čtyřicet let. Ve své nej-
novější knize nabízí moderní psychologický pohled na problematiku
vědomého snění a dobrého umírání i různých stavů smrti.
V první části knihy se autor pokusil srozumitelně představit témata
Tibetské knihy mrtvých tak, abychom blíže poznali mechanismy lidské
psychiky, které ovládají náš život a určují, jak jej prožíváme, jaké máme
sny i jak budeme prožívat své umírání a posmrtné stavy. Jakmile po-
chopíme, že život a smrt spolu "Souvisejí stejně jako bdění a spánek, do
značné míry překonáme strach ze smrti.
Ve druhé části se zabývá nevítanými stavy mysli, zvláště vnitřními
konflikty, úzkostí, depresemi a strachem,
a vysvě tluje, jak se lze se svou myslí sblížit,
spřátelit, naučit se k ní chovat laskavě a jem-
ně, a pocity životního neštěstí i strachu ze
smrti změnit.
Ve třetí části najdeme praktické rady, jak
pomoci umírajícím a zemřelým, ve čto:'r~é ?ak
několik snadných cvičení pro dnešm hd1 na
Západě, aby snáze porozuměli těmto staro-
bylým naukám a mohli je plně využít ve
vlastním životě.
 STEPHEN LAB.E.RG.t
G eomancie
L ucidní snění
Au to r (1947) je p io nýrem v b . a integrální
výzkum u lucidních snu (snu ~ last,k
, h St. uvčdomuJe
ryc . me, že ' e, te' kultura
díky jeho rozsáh lým experime 50
'~e), O novém vztaiJU
na Stan ordovč universitě v 80.
fc ntuliJ
le. k naší domovské planttl
tech byl tento feno m én přijat věd
kou komunaou.. ec. Antologie textů z německého h-
sopisu pro současnou gcomancti
Mnoho psychologů d nes vyzdvi, a hlubinnou ekologii Hagia Cltora,
huj e vědu lucidního snění j ako ne·, dnes nejvýznamnějšího evropské-
významnější pokrok ve výzkumu s;t'j ho geomanttckého fó_ra. si kl~~c
od dob Sigm u nda Fre uda, j enž pova. otázku: Co je to soutas11a geomatiCit.
žoval sen za "královsko u cestu do ne- Celkem jednadvacet textů ~
vědomé mysli".
současných předních geo~amu,
Kniha nabízí nejen inspiraci, ale vědců a filosofů představuje ne-
i rady a techniky, jak se naučit lucidně obyčejně otevřenou a nezřídka po:
sn ít a jak tento stav prakticky využít lemickou sebereflexi tohoto nove
pro osobní růst, zvýšení sebevědomí, se formujícího holistického ~~ru:
1. vyd. 2006. Edice Mangalam. podporu duševního a možná i těles­ který se pohybuj~ na P_Omezt věd~,
Váz., 286 str., 298 Kč. ného zdraví a k usnadnění řešení umění a spirituahcy (lcčení). ~eo-
tvůrčích problémů. 1. vyd. 2008. Váz., 416 str~, . Je
mancte, . ž znovu probouzt . našt
ilustrace, 398 Ke.. vnímavost žit•[/Io SIÚJ,
d n ~ dts-
je•\)'Zna~-
, příspěvkem o soucas c •
"Každý, kdo chce rozvíjet svoji osobnost, si tm1že jen stěží dovolit
roměně paradigmatu lež~: nčmž
kuzceon~vě
. .I dou terénem, v je testovana
se formující integrální kultury.
ignorovat hluboké vhledy, které mu nabízí studium vlastních sm1. prax ..
A abychom ze sm1mol!li vytěžit vše, co nabízejí, musíme v nich
být přítomní lucidně. Stmčně řečeno, lucidní snyjsou nutností pro , srdCl.Jť
V lidskem . . a posvětit celý přiro:::fllýGregory
. stále přítomná tou/ta S)ednotrt stil-::: nl.JZ J'-'-
. Batcson
"cházíme."
každého, kdo usiluje o osobní rozvoj." STEPHEN LABERGE

N ovc'I inteorální
1 ~ kultura se za-•

•• . lla to1 co bylo modemrs-

"memJe • ,

mem roztrr) ·'xtěllo.· lla dosazeni

.. .
"Vzmšující kniha a dosud neJlepší mapa snícího mozku."
osobt1l, celr"stvosti a auteii/ICIIY~
. na
MARYLIN FERGUSONOVÁ, autorka TheAquarian Conspiracy "' ·ova'tiÍ se do komumty a lla
mam , ~·
skutečněinspimjící. LaBergeova kniha zprostředkovává
teclmi-
spoiení s ostatními po celem sv tel
světě.
"Úchvatné, provokativní a
převrat vnitřním i, s pr·írodou aI na..
"J •
na spoJen
ky, sjejichž pomocí mohou lidé zpr1sobit ve svém snovém Tak srozu-
přeplněná čtenáře přímo očamje. Vřele
o·o vat eko ogu
mitelně
. .. , .
napsaná a novými myšlenkami, že tutofasci- učenrl Jak prop '.1 , I rlor-n);Ch
nujícíknihu dopomčuji." PATRICIA GARFIELDOVÁ, autorka knihy Creative Dreaming
nazoru
,
., · syntez1 "'"
s ekonomu ' na Jil ,r.í
o a tradic1 vletně ' oso; r

Východu a Západu. " l l RAY

PAUL ·
 ""'

NAKLADATELSTVÍ SPECIALI ZOVANÉ

NA MIMOE VROP SK É A AL TERNAT IVNÍ KULTURY

Afrika • antropologie • buddhismus • Čína • dzogčhen • ekologie

• emo botam·ka • emo<=>fie
,".- • filosofie • hinduismus • Indie •
Japonsko • J·0·ga • maháiána
:J • meditace • mystika • próza a poezie
• nová věda • Přední východ • psychologie • původn í Američané

• religionistika • súfismus • šamanismus • théraváda • Tibet •

vadžrajána • zcn

KNÍŽKY PRO PŘE MÝŠ LI VÉ LIDI

DharmaGaia, Uhelný trh 1, 11 O 00 Praha 1

tel. 224 238 551, dharmagaia@dharmagaia.cz

Kompletní informace o knížkách,

včetně ukázek, najdete na www.dharmagaia.cz

Se slevou 20 % koupíte naše knihy v internetovém

knihkupectví Global - www.global.dharmagaia.cz

D IS T RIBUCE
v ČR: KOSMAS, Lublaňská 34, 120 00 Praha 2, tel./fax: 222 510 749,
222 515 407, kosmas@ kosmas.cz, www.kosmas.cz

v SR: EUGENIKA., Iljušinova 2, Box 187, 850 00 Bratislava S,

tel./fax: (07) 63 81 06 59, eugenika@eugenika.sk, www.eugenika.sk
 C,trolinc Myssov,í, Ph. I>.. jt• ~:n.ím.i ,tlltt•rsclr~i
llltU i tJvní lék1řk.l ,, p1 tlkopnin· n,1 poll llltultivní
di,l!-,'llOStiky. Je schopn.í ~ vidC:t" llt'llloc v t~lc
p:tlienta a pomáh,1 zvl.1.::tč lidem, ktefí chtčjí
pochopit cmocion.ílní, psychické a fyztcké
příčiny svých ncmocí. Spolupr.ln~JC rovnčž
s dr. C. Normancm Shealym, M. D., Ph. D.,
zakladatelem Americké ,1sociacc pro hohsuckou
medicínu.
V rlnatomii ducha, dosud ncjpl''tsob1včjším pojednáním
o energetické medicíně, přináší nový pohled na sedm center
duchovní a fyzické síly v těle a citlivě spojuje moudrost třídu­
chovních tradic: symbolickýmjazykem hmduistických čaker,
křesťanských svátostí a kabalistického Stromu života popisuje
sedm fází, kterými musí každý človčk projít na cestě k vyššímu
včdomí a duchovní zralosti.
Publishcr's Weckly označil C. Myssovou zajeden
z "nejžhavějších hlasů v oblasti alternativní medicíny a duchovní
literatury".

"Tato kniha působí jako zjevení a zároveň představuje naléhavou výzvu

k probuzení. Po přečtení prvních dvou kapitol jsem zJistila, že má práce
a světový názor prodělaly zásadní změnu. Informace, které Caroline Mys-
sová přináší, poskytují čtenáři přesvědčivý důkaz o nepopiratelném spojení
mezi naším duchem a fyzickým tělem a poskytují nám klíč k vyléčení na
všech úrovních života. C. Myssová vytvořila z moudrosti věků systém péče
o zdraví pro nové tisíciletí." CHRISTIANE NORTHURPOVÁ, M. D.,
autorka knihy 1/líómen's Bodies, 1/líómen's Wtsdom

'\ova éra

11 1111 11111111111 1111111

9 788085 905267