M A S A R Y K O V A UNIVERZITA V BRNE

F A K U L T A SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Katedra politologie

Evropeizace volební programatiky slovenských

politických stran (1994-2006)

Bakalářská závěrečná práce

Jan Ondroušek

Vedoucí práce: Mgr. Vlastimil Havlík, Ph.D.

UČO: 207910
Obor: PL - M V Z
Imatrikulační ročník: 2006
Praha, 2009

i
Prohlášení o autorství práce
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Evropeizace volebníprogramatiky slovenských
politických stran (1994-2006) vypracoval samostatně a použil jen zdroje uvedené v seznamu
literatury.

V Praze, 15. 12. 2009

Jan Ondroušek

2
Poděkování:

Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. Vlastimilu Havlíkovi, Ph.D. za jeho trpělivost,
odborné vedení, návrhy a připomínky k mé práci a doc. PhDr. Lubomíru Kopečkoví, Ph.D. za
poskytnutí materiálů potřebných k dokončení práce.

3
1 Obsah
1 OBSAH 4
2 ÚVOD 5
3 TEORETICKO - METODOLOGICKÁ ČÁST 7
3.1 K O N C E P T EVROPEIZACE A JEHO VÝVOJ 7
3.2 EVROPEIZACE POLITICKÝCH STRAN 8
3.3 E V R O P E I Z A C E PROGRAMATIKY POLITICKÝCH STRAN 11
3.4 METODOLOGICKÝ ODDÍL 12
3.4.1 Metodologie analýzy volebních programu 12
3.4.2 Stanovení výzkumné otázky a hypotéz 14
3.4.3 Vymezení vzorku a zkoumaných materiálů 75
4 ANALYTICKÁ ČÁST 17
4.1 P R O G R A M Y PRO V O L B Y D O N Á R O D N Í R A D Y S L O V E N S K É R E P U B L I K Y 1 9 9 4 17
4.1.1 Analýza programových materiálů HZDS-RSS, Spoločnej voľby, SNS, KDH a stran Maďarskej
koalície 17
4.2 P R O G R A M Y PRO V O L B Y D O N Á R O D N Í R A D Y S L O V E N S K É R E P U B L I K Y 1998 20
4.2.1 Analýza programových materiálů HZDS, SNS, SDK, SMK a SDĽ 20
4.3 P R O G R A M Y PRO V O L B Y N Á R O D N Í R A D Y S L O V E N S K É R E P U B L I K Y 2 0 0 2 23
4.3.1 Analýza programových materiálů HZDS-ĽS, SNS, KDH, SDKÚ, SMK a Smeru 23
4.4 P R O G R A M Y PRO V O L B Y D O N Á R O D N Í R A D Y S L O V E N S K É R E P U B L I K Y 2 0 0 6 27
4.4.1 Analýza programových materiálů ĽS-HZDS, SNS, KDH, SDKÚ-DS, SMK a Smeru-SD 27
4.5 D Í L Č Í SHRNUTÍ 31

5 ZÁVĚR - VÝSLEDKY ANALÝZY 33

6 SEZNAM Z K R A T E K 37
7 SEZNAM ZDROJŮ 38
8 PROGRAMOVÉ MATERIÁLY 40
9 INTERNETOVÉ ZDROJE 42

Počet znaků: 75865 (s mezerami)

4
2 Úvod
Tato práce si klade za cíl analyzovat vybrané projevy evropeizace ve stranickém
systému Slovenské republiky a zjistit jakými změnami, co se evropeizace týče, prošly volební
programy relevantních slovenských politických stran. Evropeizace je v oblasti současných
politických věd značně diskutovaným tématem. Tato práce zpracovává její projevy v kontextu
země bývalého východního bloku, v prostředí postkomunistických evropských států, které se
zejména v devadesátých letech musely potýkat s procesem demokratické tranzice, a zároveň
země, která nově získala svoji samostatnost, co se projevuje například ve snaze vnímat
evropskou integraci jako prostředek k ideologickému sebeurčení. Další vlastností Slovenska
je pak jeho pozice státu, jehož základním střednědobým cílem zahraniční politiky je právě
integrace do evropských politických, hospodářských a bezpečnostních struktur, které samotné
prošly na začátku devadesátých let značnou proměnou.
Při práci bude využita částečná aplikace konceptu vytvořeného Robertem Ladrechem.
Konkrétně je dopad evropeizace v této práci zkoumán na základě programových materiálů
relevantních politických stran kontinuálně v průběhu posledních čtyř voleb do Národní rady
Slovenské republiky v letech 1994 až 2006, tedy od prvních samostatných slovenských voleb.
Evropeizace je v této práci zkoumána z kvalitativního a kvantitativního hlediska a vnímána
jako vztah národních politických stran k evropské integraci vyjádřený v jejich programech na
základě jejich oboustranného vztahu s nadnárodní Evropskou unií .
Inspirací k tvorbě této práce se staly některé výzkumy, které byly provedeny
v posledních několika letech v České republice, a které se týkaly právě evropeizace a jejího
vlivu na relevantní politické strany v Česku. Ačkoli by se podle tématu prací mohlo zdát, že
tyto nemají s předmětem této práce mnoho společného, opak je pravdou. I když se jedná o
analýzy proměn českého stranického systému, podobnost českého a slovenského stranického
systému jako dvou systémů zemí patřících ke stejné skupině nových členských zemí Evropské
unie je značná.
Pokud pak přihlédneme k geografické blízkosti, jazykové příbuznosti a dlouhé
společné historii obou zemí, je možné se domnívat, že analýzou volební programatiky
slovenských politických stran lze získat výsledky, které budou alespoň částečně
komparovatelné s výsledky, které produkují podobné práce týkající se českého stranického
systému. Právě proto tyto práce inspirovaly k provedení podobné analýzy i pro slovenský
stranický systém v této práci.

5
 Práce je rozdělena do dvou, respektive tří tématických částí. První dvě jsou zařazeny
do teoreticko metodologického oddílu. V teoretické části je stručně vysvětlen pojem
evropeizace obecně, poté již konkrétně evropeizace politických stran a jejich programaticky.
V metodologické je detailně rozebrán výběr vzorku stran a programů a metoda, kterou bude
provedena analýza programatiky. V poslední části přichází na řadu samotné jádro této práce,
tedy analýza vybraných programů a její závěry.
Poslední poznámka v úvodu práce patří otázce překladu ze slovenštiny. Veškeré
slovenské citace a názvy kapitol byly přeloženy, nicméně názvy politických stran a programů
zůstávají v této práci ve své originální slovenské podobě.

6
3 Teoreticko - metodologická část

3.1 Koncept evropeizace a jeho vývoj

Ihned na úvod této kapitoly je třeba říci, že ve vědeckém prostředí, jak českém, tak
anglosaském prostředí, panuje značná nejednotnost v používání termínů pro evropeizaci. Je
možné se setkat jak s pojmem evropeizace, tak s pojmy europeizace, europeanizace či
evropeanizace, aniž by každý z nich znamenal něco jiného. V současné době pak přesto
1

v českých vědeckých pracích s touto tématikou převládá pojem „evropeizace," tudíž jej bude
užíváno i v této práci. 2

Pojem evropeizace ve smyslu, který je užíván dnes ve vědeckých kruzích se začal

objevovat v osmdesátých a devadesátých letech minulého století s akcelerací integračních
procesů v Evropském společenství, resp. Evropské unii. Nicméně k výraznému nárůstu prací
spojených s evropeizaci došlo na přelomu tisíciletí, což lze spojovat především s rozšířením
3

integračního procesu do oblastí východní Evropy a tím i s objevením nového prostoru pro
výzkum. Zároveň je pak také třeba poznamenat, že pojem evropeizace není přímo produktem
4

politologické vědy, nýbrž byl v užíván i v minulosti, avšak pod jinou věcnou náplní termínu. 5

Politolog Kevin Featherstone rozdíl v chápaní pojmu evropeizace popsal ve čtyřech

6

různých podobách jejich významu, ze kterých lze pro zjednodušení najít jejich hlavní
determinant „starého - maximalistického" a „nového - minimalistického" pojetí.
„Rozlišujícím definičním znakem obou kategorií je existence, resp. absence vazby
sledovaného procesu na existenci ES/EU, přičemž na rozdíl od minimalistického pojetí se to
maximalistické vztahuje k širšímu rámci, než jsou ES/EU. " 7

1
Dančák, Fiala, Hloušek (2005), Evropeizace: Pojem ajeho konceptualizace in: Dančák, B., Fiala, P.,
Hloušek, V. (eds.): Evropeizace. Nové téma vědeckého výzkumu, MPU, Brno, s. 12
2
Dále v textu bude pojem evropeizace, a slova od tohoto pojmu odvozená, zahrnovat i výše zmíněné
mutace tohoto termínu.
3
Featherstone (2003), „In the Name of „Europe"." In: Featherstone, K., Radaelli, C. (eds.): The
Politics of Europeanization. Oxford: Oxford University Press, s. 5-6
4
Především pak ve smyslu přenosu evropských kulturních a civilizačních hodnot mimo území
kontinentu - Havlík, Pšeja (2007), „Evropeizace jako předmět výzkumu v sociálních vědách."
Sociální studia 4, 3, s. 8 ;Havlík (2009), „České politické strany a evropská integrace.", Disertační
práce, Brno, FSS M U s. 9
5
Často zmiňovaným příkladem užití tohoto slova je například evropeizace Ruska na přelomu 18. a 19.
století - např. Fiala et al. (2006), „Evropeizace politických stran a zájmových skupin: základní
problémy a směry analýzy." Politologicky časopis XIII., 1, s. 3
6
Featherstone (2003), „In the Name of „Europe"." In: Featherstone, K., Radaelli, C. (eds.): The
Politics of Europeanization. Oxford: Oxford University Press, s. 5-6
7
Havlík (2009), „České politické strany a evropská integrace.", Disertační práce, Brno, FSS M U s. 9

7
 Přes pluralitu názorů existuje v současnosti dominantní teze, tvrdící, že evropeizace j e
právě proces přímo související s evropskou integrací, která proniká do všech tří dimenzí
politiky - polity, policy i politics a ovlivňuje je způsobem, který je předmětem výzkumu.
8

Často se tak děje i na subjektech, které na integraci participují pouze nepřímo, nebo vůbec. 9

Evropeizace je tak vnímána jako jakási zpětná vazba na proměnlivé prostředí, politiku,
hodnoty nebo pravidla uvnitř Evropské unie, které nejsou předmětem výzkumu evropeizace. 10

V současnosti nej citovanější a do komplexnosti, i přes některé nedostatky,

„nejdokonalejší" definici evropeizace vyvinul italský politolog Claudio Radaelli. Evropeizaci
vidí jako „[pjroces a) utváření; b) rozšiřování; c) institucionalizace formálních a
neformálních pravidel, procedur, paradigmat politiky, stylů, ,způsobů, jak dělat věci' a
sdílených hodnot, které jsou nejprve definovány a konsolidovány v rámci utváření rozhodnutí
EU a poté inkorporovány do logiky domácího diskursu, identit, politických struktur a
veřejných politik." 11

Tato definice však předpokládá aplikaci evropských vzorců, ke kterým nemají národní
aktéři námitky, které by znamenaly jejich nepřijetí. Proto se objevuje kritika apriorního
předpokladu, že evropeizace probíhá pouze směrem z hora dolů - tzv. top-down přístup. Sám
Radaelli přiznává, že na evropeizaci nelze nahlížet pouze na adaptaci ve smyslu akceptace
evropských mechanizmů na národní úroveň. Národní aktéři nejen, že budou pravděpodobně
hledat způsob jak nechtěné jevy integrace obejít nebo odmítnout, ale nesmíme taktéž
zapomínat, že samotná Evropská unie je těmito aktéry tvořena, a tudíž jimi může být i
proměňována - tzv. bottom-up přístup. 12
Jedná se především o otázku, zda je evropská
integrace vnímána jako závislá, či nezávislá proměnná.

3.2 Evropeizace politických stran

Výzkum politických stran a stranických systémů je pravděpodobně evropeizaci
nejzasaženější oblastí politologie a nic na tom nemění ani nárůst sumy výzkumu jiných

8
Více o dimenzích politiky Cabada, Kubát (2004), „Úvod do politické vědy." 2. rozšířené a doplněné
vydání. Eurolex Bohemia, Praha, s. 53-55
9
Dančák, Fiala, Hloušek (2005),), Evropeizace: Pojem a jeho konceptualizace in: Dančák, B., Fiala,
P., Hloušek, V. (eds.): Evropeizace. Nové téma vědeckého výzkumu, MPU, Brno, s. 19
10
Fiala et al. (2006), „Evropeizace politických stran a zájmových skupin: základní problémy a směry
analýzy." Politologicky časopis XIII., 1, s. 4
11
Radaelli (2000), „Whither Europeanization? Concept stretching and substantive change", European
Integration Online Papers 4 (8), s. 4
12
Fiala et all. (2006), „Evropeizace politických stran a zájmových skupin: základní problémy a směry
analýzy." Politologicky časopis XIII., 1, s. 5

8
aktérů, jako například zájmových skupin. Vztah politických stran a evropské integrace byl
doposud zkoumán z více různých pohledů, které lze do evropeizace zahrnout. Politolog Peter
Mair identifikuje tři různé pohledy. 13
Jednak vidí výzkumnou oblast ve vzniku
transnacionálních - zejména co se týče unijních zemí - federací politických stran, jejíž
primárním výzkumným objektem jsou eurostrany. Dále pak charakter a chování politických
stran a stranické soutěže v rámci Evropského parlamentu a, pro tuto práci pak nej důležitější,
oblast výzkumu procesu přizpůsobování se politických stran a stranických systémů vývoji
evropské integrace. 14

I přes toto upřesnění, které nám Mair poskytl, je téma evropeizace politických stran a
jejich systémů stále širokou oblastí zkoumání. Při analýze publikovaných prací z oblasti
evropeizace politických stran lze nalézt další možné oblasti výzkumu vhodné v prostředí
slovenského systému politických stran:
1. Vliv, který má evropská integrace na činnost politických stran.
2. Postoje politických stran k evropské integraci.
3. Ideologická determinace postoje politických stran k evropské integraci.
4. Význam, který politické strany tématu přikládají. 15

Zjednodušeně lze pak práce na téma evropeizace, resp. jejich autory, rozdělit podle
způsobu, jakým tito toto téma zkoumají. Zda se jedná o systémové hledisko, či o pohled na
politické strany, jako samostatné aktéry. 16
K první skupině se řadí především výše zmíněný
Peter Mair, který se ve své práci snaží zachytit změny ve formátu a mechanismu národních
stranických systémů pod vlivem evropské integrace po zavedení přímých voleb do
Evropského parlamentu v roce 1979. Mair došel k závěru, že domácí stranické systémy jsou
tomuto vlivu nejvíce odolné. 17

Co se týče formátu systémů se evropská integrace neprojevuje, neboť nevznikl

doposud žádný dlouhodobě úspěšný subjekt zabývající se výhradně podporou či odmítáním
evropské integrace. Pokud se stalo, že vznikl takto zaměřený subjekt, nedokázal si udržet

13
Mair (2007), „Political parties and party systems." In: Graziano, P.; Vink, M. P. (eds.):
Europeanization. New Research Agendas. London: Palgrave Macmillan, s. 154 - 155
14
Srov. Havlík (2009), „České politické strany a evropská integrace.", Disertační práce, Brno, FSS
MU, s. 10
15
Převzato z Havlík (2009), „České politické strany a evropská integrace.", Disertační práce, Brno,
FSS MU, s. 11
16
Havlík, Valterová (2007), „Evropeizace českých politických stran: aplikace Ladrechova konceptu."
Slovenská politologická revue VII, 4, s. 82
17
Mair (2000), „The Limited Impact of Europe on National Party Systéme", West European Politcs,
roč. 34, č. 4, s. 30

9
relevanci po delší časový úsek. V rámci vlivu na mechanismus systému Mair taktéž neobjevil
přímý vliv integrace. Důvodem je neexistence evropské konfliktní linie, která by zásadně
proměnila význam původních konfliktních linií v systému. Případná otázka integrace funguje
jako reflexe vnitropolitické ideologické identity či jako profilový doplněk. Důvodem může
18

být například fakt, že i přes přímou volbu evropských poslanců dominují volebním kampaním
témata vnitropolitického původu a volby do EP jsou tak na rozdíl od voleb do národních
parlamentů vnímány jako volby druhého řádu. 19

Jedním z hlavních představitelů druhé skupiny je pak britský politolog Robert

Ladrech, který pohlíží na evropeizaci jako na nezávislou proměnnou, zatímco závislé
proměnné jsou v jeho pojetí politické strany, které reagují na proměnu prostředí, kde působí.
Tyto proměny prostředí jsou podle Ladrecha předmětem výzkumu evropeizace. Ve své práci
vymezil pět nej důležitějších oblastí, na kterých je nejlépe pozorovatelný proces jakým
politické strany reagují na evropeizaci. 20

1. Změna politického programu strany {policy change)

Jedná se o nej explicitnější důkazy o evropeizaci. Jelikož se jedná o stěžejní oblast pro
tuto práci, bude podrobněji rozebrána níže.
2. Organizační změny (Organisational change)
Obsahuje změny vnitřních pravidel a statutů stran v závislosti na zapojení jejich členů
do evropských institucí nebo mezinárodních subjektů pracujících evropské úrovni. Za projev
evropeizace může být například považováno případné zvláštní privilegované postavení členů,
kteří se nějakým způsobem podílejí na chodu evropských parlamentních frakcí či samotné
Evropské Unie.
3. Podoba stranické soutěže (Patterns of party competition)
Přijetí tématu evropské integrace do profilu národních stran znamená vznik nových
strategií získání volební podpory, případně změnit jejích pozici ve stranicko-politickém
spektru systému. Evropské téma může být taktéž použito jako základ pro vznik „single-issue"
politických stran nebo jako katalyzátor změn a nerovnováhy uvnitř stran.
4. Vztahy stran s vládou (Party-government relations)

18
Hloušek, V.; Pšeja, P. 2008. „Evropeizace politických stran a stranického systému v České
republice." Politologický časopis XV., 4, s. 302; Potůček (2006), „Komparace procesu evropeizace ve
stranických systémech Německa, Rakouska a České republiky", Brno, FSS MU, s. 15
19
Havlík (2009), „České politické strany a evropská integrace.", Disertační práce, Brno, FSS MU, s.
12
20
Více Ladrech (2001), „Europeanization and Political Parties: Towards a Framework for Analysis."
Queen's Papers on Europeanisation č. 2/2001

10
 Participace členů vlády v evropských institucích (např. Evropská rada) může
zapříčinit, že se v některých oblastech politiky tito stranící názorově vzdálí od stanovisek své
mateřské strany. Vláda je z jedné strany tlačena k dodržování politického směru mateřské
strany a na naopak na půdě E U je nucena k praktikování konsensuální smířlivé politiky. Tato
rozdílnost poté může mít za následek změnu v přístupu stran k problému pod tlakem vlastní
vlády.
5. Vztahy stran mimo domácí stranický systém (Relations beyond the national
party systém)
Národní strany mohou rozvíjet své aktivity mimo rámec domácího stranického
systému. Obvykle se jedná například o participaci v evropské straně. To s sebou přináší pro
participující stranu nové možnosti. Vedle vzrůstajícího kreditu pocházejícího z takového
členství se může jednat například i o kooperaci a výměnu odborných poznatků či podporu
v době volební kampaně.
Ladrechův koncept byl primárně vytvořen pro zkoumání důsledků evropeizace ve
„starých" členských státech Evropské unie, nicméně, jak již ukázaly některé studie, je možné
tento přístup použít i pro nově přistoupivší země střední Evropy, neboť výzvy a problémy
evropské integrace j sou podobné jako u západoevropských tradičních členů. Samozřejmě, že
21

nelze tento koncept považovat za zcela úplný a dokonalý. Jistě by se daly doplnit další oblasti,
v kterých evropeizace na strany působí. V současnosti je pak poměrně běžné, že někteří autoři
aplikují Ladrechův koncept pouze částečně. Jinak tomu nebude ani v této práci.
22

3.3 Evropeizace programatiky politických stran

Podle Ladrecha jsou programové materiály místem, kde se evropeizace projevuje
nejviditelněji 2 3
„S rostoucím významem evropského integračního procesu můžeme vysledovat
relevantní změny v programové bázi jednotlivých politických stran, které tímto reagují na
změny, jimiž prochází proces evropské integrace." 24
Ladrech v této dimenzi hovoří o dvou
vzájemně se prolínají cích úrovních, které lze nazvat kvalitativní a kvantitativní. Kvantitativní

21
Havlík, Valterová (2007), „Evropeizace českých politických stran: aplikace Ladrechova konceptu."
Slovenská politologická revue VII, 4, s. 83-84
22
Např. Hloušek, V.; Pšeja, P. 2008. „Evropeizace politických stran a stranického systému v České
republice." Politologický časopis XV., 4.
23
Ladrech (2001), „Europeanization and Political Parties: Towards a Framework for Analysis."
Queen's Papers on Europeanisation č. 2/2001, s. 6
24
Havlík, Vykoupilová (2007), . „Dvě dimenze evropeizace volebních programů: Případ české
republiky." Sociální studia 4, 3, s. 123

11
dimenze programové evropeizace spočívá v četnosti odkazů na E U ve smyslu jejích politik
samostatně či v souvislosti s oblastmi domácí politiky a kvalitativní pak na snaze o
konkretizaci a zpřesnění odkazů na E U v oblasti politik, které obvykle náleží do domácího
rámce.
Tato oblast pak navíc může obsahovat například nárůst specializované produkce
expertíz na integrační témata, inkorporace politik evropských frakcí do programových
materiálů nebo zmiňování kooperativní činnosti v transnacionálních stranických federacích,
případně evropských institucích. 25

Při pohledu na českou a slovenskou politickou scénu je jasné, že hnací motor případné
existence evropeizace v programatice českých a slovenských politických stran je odlišný od
toho, jenž je příčinou v tradičních členských zemích. Zatímco nej větším hybatelem na západ
od bývalé železné opony byla především přerod Evropských společenství v Evropskou unii,
ve středoevropském regionu pak strany reagovaly až na nově vzniklou Evropskou unii a
evropeizace probíhá, nikoli v reakci na změnu charakteru evropské integrace, nýbrž v reakci
na blížící se zapojení a následné fungování v rámci integračního procesu. 26

3.4 Metodologický oddíl

3.4.1 Metodologie analýzy volebních programů

Pro provedení výzkumu bude užito metodologického konceptu, který byl použit
v případě analýzy programatiky politických stran v České republice, a který se objevuje
v práci Vlastimila Havlíka a Hany Vykoupilové „Dvě dimenze evropeizace volebních
programů: Případ české republiky."
V práci je rozlišeno několik stupňů výskytu evropského tématu jak pro kvantitativní
dimenzi, tak pro kvalitativní. Pro kvantitativní dimenzi jsou vytvořeny 4 stupně:
„0. Absence tématu - politická strana ve svém programu zcela opomíjí téma evropské
integrace, v programu úplně absentuje názor politické strany na evropský integrační proces.
1. Rozptýlený výskyt - evropská integrace je zmiňována napříč volebním programem, tj. není
jí věnována kompaktní část textu;

25
Ladrech (2001), „Europeanization and Political Parties: Towards a Framework for Analysis."
Queen's Papers on Europeanisation č. 2/2001, s. 6-7
26
Havlík (2009), „České politické strany a evropská integrace.", Disertační práce, Brno, FSS MU, s.
22

12
2. Obecně koncentrovaný výskyt - problematika evropské integrace je součástí širší kapitoly
zabývající se zahraniční politikou, tj. tvoří její významnou část;
3. Specificky koncentrovaný výskyt - evropské integraci je věnována samostatná kapitola
volebního programu." 11

Pro kvalitativní dimenzi je pak čtyřbodová stupnice následující:

„0. Absence tématu - „ evropské " téma není v programu zpracováno.
1. Obecná zmínka o evropské integraci - zpravidla normativní hodnocení celého integračního
procesu (evropská integrace je dobrá/špatná), případně obecně formulovaný cíl v podobě
vstupu země do EU, obecné vyjádření preferovaného modelu uspořádání ES/EU
(supranacionální, mezivládní atp.);
2. Reakce na dílčí (dlouhodobě existující) aspekty evropské integrace - zpravidla se jedná o
názory strany na jednotlivé politiky EU, institucionální strukturu;
3. Reflexe aktuálních problémů evropského integračního procesu - v tomto případě se jedná o
doposud neschválené či diskutované aspekty evropské integrace jako Smlouvu o Ústavě pro
Evropu, později Lisabonskou smlouvu, reformu některé z politik, podmínky vstupu „vlastní"
země do EU apod. Na tomto místě je důležité podotknout, že při analýze konkrétního
volebního programu je třeba reflektovat dobovou podobu, resp. Vývoj evropského
integračního procesu. Jinými slovy řečeno, např. v roce 1992 budou „aktuální" jiné otázky
vývoje evropské integrace než v roce 2006. " 28

Programatika bude zanalyzována nejprve z kvantitativního a posléze i kvalitativního

pohledu na výskyt evropského tématu. V případě že kvantitativní stupeň evropeizace zůstane
na nultém stupni škály, není logicky třeba provádět kvalitativní rozbor programového
materiálu. Pokud se vrátíme k označení „kapitola" v rámci stupnice kvantitativní dimenze, je
jím označen jakoukoli „nadpisem označenou a formálně oddělenou část dokumentu", na 29

jakékoli úrovni, ale jen v případě, že se nejedná pouze o uvození nového odstavce uvnitř
kapitoly. Jestliže je evropské tématice věnována samostatná kapitola nebo je toto téma
součástí širšího celku a zároveň jsou evropská témata rozptýlena i v celém programu, tedy
první a druhý či třetí stupeň kvantitativní škály, za platný je považován vyšší stupeň stupnice.
V případě kvalitativní škály je naopak třeba využít kumulativního přístupu, kdy se jednotlivé
stupně sčítají.

Tamtéž, s. 26
Tamtéž, s. 26-27
Tamtéž, s. 26

13
 Za projevy evropeizace jsou pak v programových dokumentech považovány jen
odkazy, které popisují postoj strany k evropské integraci a jejím částem nebo popisují vztah
země, v tomto případě Slovenska, k Evropské unii. Za evropeizaci se tedy v této práci
nepovažuje užití aspektů činnosti Evropské unie, jako „referenčního rámce nebo inspirační
zdroje pro na domácí úrovni prosazovanou politiku." 30

Takto pojatá definice evropeizace vychází z jejího vnímání jako dvoustranného

procesu (top-bottom-up), kdy prvotní impuls přichází do stranického systému z nadnárodní
úrovně, díky existenci E U a na druhé straně pak figuruje jednání aktérů na národní úrovni,
v tomto případě politických stran, které „akceptují význam evropské integrace a rozhodnou se
své postoje k evropskému integračnímu procesu inkorporovat do stranické programatiky.
Posledním krokem procesu, který má fakticky charakter spirály či cyklu, je prosazování
„ evropské " policy představiteli jednotlivých politických stran vedoucí (pravděpodobně) k
proměně podoby samotné evropské integrace, která se opětovně stává potenciálním impulsem
pro reformulaci programové báze stranických aktérů." 31
,,[J]ako výraz působení evropského
integrační procesu byly chápány pouze ty změny volebních programů, které
vyjadřovaly/vyjadřují názor politických stran na rozličné aspekty evropské integrace " 32

3.4.2 Stanovení výzkumné otázky a hypotéz

Hlavním tématem této práce jsou evropeizace a programatika politických stran, tudíž
jejím hlavním cílem je nalezení odpovědi na výzkumnou otázku - Jakým způsobem a směrem
se mění či měnil obsah volební programatiky vybraných slovenských politických stran
v závislosti na probíhajícím evropském integračním procesu?
V souvislosti s touto otázkou pak můžeme stanovit hypotézu, kterou bude tato práce
ověřovat.
H: S blížícím se vstupem Slovenské republiky do E U i po jeho realizaci lze sledovat
rostoucí míru evropeizace volebních programů, a to jak z hlediska kvantitativní, tak
kvalitativní dimenze.

30
Tamtéž, s. 25-26
31
Tamtéž, s. 19
32
Tamtéž, s. 115

14
3.4.3 Vymezení vzorku a zkoumaných materiálů 33

V případě této studie se nabízely hned tři možné varianty výběru vzorku, které více či
méně vycházely z výsledků voleb do Slovenské národní rady v roce 2006. K rozlišení mezi
nimi pak došlo na základě časté fluktuace nových politických stran v jejich slovenském
systému a jejich relevance, totiž jejich účasti v parlamentu.
Jako minimální variantu lze označit přístup, kdy by byl jako vzorek politických stran
vybrány pouze strany, které se vyskytují v celém zkoumaném období, s výjimkami tedy čtyři
- HZDS, SNS, K D H a S M K . S tím, že poslanci K D H v roce 1998 figurovali na kandidátkách
SDK a poslanci S M K kandidovali v roce 1994 na společné kandidátce ještě jako členové tří
původních stran.
Druhá varianta je poněkud širší a počítá s analýzou programatiky stran vybraných,
podle výsledků zkoumaných voleb zvlášť. Pro každé volby všechny strany, které se dostaly
do Národní Rady Slovenské republiky. Při realizaci této varianty výběru vzorku by však
výzkum z větší části ztratil kontinuitu.
Jako ideální se nakonec zdá varianta, kdy byly do vzorku zařazeny všechny strany
účastnící se voleb v roce 2006, které získaly parlamentní zastoupení. V těchto volbách uspělo
celkem 6 stran, Smer - sociálna demokracia, Slovenská demokratická a kresťanská únia -
Demokratická strana, Slovenská národná strana, Strana maďarskej koalície, Ľudová strana -
Hnutie za demokratické Slovensko a Křesťanskodemokratické hnutie.
S kontinuitou HZDS a S N S 34
není v zásadě problém, nicméně, jak bylo řečeno výše,
například S M K vznikla až před volbami v roce 1998, tudíž pro analýzu programatiky v roce
1994 bude nutné použít program všech tří stran Maďarskej koalície na jejichž základě S M K
posléze vznikla. Tedy Maďarská občianska strana, Maďarské křesťanskodemokratické hnutie
a Spolužiti. K D H jako strana chyběla ve volbách 1998, kdy její členové kandidovali společně
se členy Slovenskej demokratickej koalície. V případě Smeru bude pro volby před jeho

33
Realizace projektu nebyla zcela jednoduchá, neboť díky vysokému počtu změn ve slovenském
stranickém systému bylo někdy obtížné získat potřebné programové materiály. Jedinou stranou která
měla téměř všechny své dřívější programové materiály publikované na svých internetových stránkách
byla, poměrně překvapivě pro krajně pravicovou stranu, Slovenská národní strana. Všechny ze svých
programů měla na svých stránkách také Strana maďarské koalice a strany vzniklé před volbami v roce
2002. Z těchto důvodů pak vzorek vybraných stran pro volby v roce 1994 a 1998 čítá jen pět stran
místo šesti. I když toto tvrzení není také zcela pravdivé, neboť díky genezi SMK je pro její analýzu
v roce 1994 použito místo jednoho programu rovnou tří.
34
Od SNS se sice v roce 2001 oddělilo křídlo Jána Sloty, které založilo vlastní stranu, nicméně později
se zase obě strany spojily. Více o problému: Kopeček, L. 2007. „Politické strany na Slovensku 1989
až 2006." CDK, Brno, s. 428-436

15
vznikem do vzorku zahrnuta Strana demokratickej ľavice, SDKÚ-DS bude ve volbách 1998
zastoupena SDK.
Na tomto místě je třeba vysvětlit způsob, kterým byly nahrazeny stany, které
v dřívějších letech ve stranickém systému Slovenské republiky neexistovaly. Jedná se
zejména o výběr předchůdce Smeru-SD. Pro analýzu programatiky voleb v roce 2002 použit
nově vzniklý Smer, místo dnes již zaniklé Strany demokratickej ľavice, která byla použita pro
analýzu voleb v roce 1998, přestože obě strany ještě ve volbách 2002 kandidovaly. Vodítkem
pro tento výběr byl přesun politické elity SDĽ, resp. Smeru a zejména pak jeho předsedy
Roberta Fica.

16
4 Analytická část

4.1 Programy pro volby do Národní rady Slovenské republiky 1994

4.1.1 Analýza programových materiálů HZDS-RSS, Spoločnej voľby,

SNS, KDH a stran Maďarskej koalície

HZDS do předčasných voleb v roce 1994 vstoupilo v koalici s malou stranou RSS a
připravilo pro první volby po nabytí slovenské samostatnosti program s názvem „Slovensko
do toho!" Tento program je rozdělen na osmnáct kapitol vždy pojmenovaných Desatera, ve
kterých jsou vždy v deseti bodech rozepsány plány strany v daném okruhu politiky. Jediná
známka evropeizace v tomto programu se nachází v druhém bodě kapitoly „Desatero
zahraniční politiky", který říká, že HZDS chce stabilitu a bezpečnost v Evropě, a že bude
„pokračovat v úsilí o členství Slovenské republiky v Evropské unii a NATO." 35
Prvotní zmínku
v tomto oddílu o snaze o „zapojení do evropských a transatlantických politických,
bezpečnostních a ekonomických struktur s respektováním národní nezávislosti, územní
celistvosti a suverenity Slovenské republiky" 36
díky nejednoznačnosti vyjádření nelze
považovat za projev evropeizace, stejně jako deklaraci podpory rozvoje Rady Evropy. Jelikož
se tedy v programu nachází zmínka o snaze začlenění Slovenska do E U bez dalších hlubších
informací, jedná se z kvalitativního hlediska pouze o obecnou zmínku a díky jejímu výskytu
v kapitole o zahraniční politice pak o obecně koncentrovaný výskyt z kvantitativního
hlediska.
Koalice Spoločná voľba sestávající ze Strany demokratickej ľavice, Strany zelených
na Slovensku, Sodiálnodemokratickej strany Slovenska a Hnutie poľnohospodárov připravila
pro volby v roce 1994 jednostránkový program nazvaný „Nádej Slovenska" s podtitulem
„zdravie, práca, vzdelanie a bezpečnosť pre všetkých." Program začíná předmluvou a jeho
další obsah je rozdělen do čtyř hlavních oddílů, z nichž některé jsou dále děleny do dalších
podkategorií. Zahraničněpolitický oddíl se nachází v oddíle „Bezpečnost prosperita, pokoj pro
naší vlast", který není dále dělen. Tento odstavec začíná větami: „Zahraničnípolitiku budeme
zakládat na pevné orientaci na evropské politické a hospodářské struktury a vyvážených
vztazích se sousedy. Integrační kroky budeme činit promyšleně a postupně tak, aby byli

35
HZDS-RSS (1994). „Slovensko do toho!", Volební program pro volby do NR SR 1994, Bratislava.
Tištěno.
36
Tamtéž

17
přínosem pro hospodářský rozvoj Slovenska a život jeho občanů. Ačkoli je pravděpodobné,
že evropskými politickými a hospodářskými strukturami je myšlena Evropská unie, není
z této formulace zcela jisté, co těmito slovy autor programu myslel. Díky tomuto nedostatku
nelze usuzovat, že se jedná o projev evropeizace, a jelikož se v žádném jiném oddíle
nevyskytuje jiná poznámka je nutné konstatovat absenci tématu.
Program Slovenskej národnej strany pro volby 1994 je členěn do čtrnácti kapitol
jednou z nichž je i kapitola Zahraniční politika. SNS v něm deklaruje zaměření své zahraniční
politiky na evropský prostor a evropskou hodnotovou orientaci. „V multilaterální oblasti
zahraniční politiky bude SNS podporovat neústupné směřování k evropskému hodnotovému
systému" a chce se zaměřit na „partnerskou spoluúčast na tvorbě evropské politiky"^.
Jakákoli explicitní vyjádření o evropské integraci, snaze strany se jí účastnit nebo j i
podporovat v programu chybí, proto nelze než označit evropské téma za absentující.
K D H připravilo dvaceti čtyřstranný program s názvem „Spolu to dokážeme" rozdělený
do deseti podkapitol. V rámci textu se nachází nakolik narážek na Evropskou unii, zde ještě
nazývanou Evropské společenství, ale forma těchto poznámek je spíše ve smyslu snahy K D H
vzít si příklad z jednotlivých politik zemí E U , jako je například zemědělství, organizovaného
systému ochrany spotřebitelů nebo dopravních informačních systémů a jejich
konkurenceschopnosti, resp. srovnatelnosti. I v případě tohoto programového materiálu je
39

tedy třeba konstatovat absenci tématu.

Sestistranný program Maďarské občanské strany „Pokoj a istota" je rozdělen do sedmi
oddílů, ve kterých jsou stranickými odborníky nastíněny problémy v té které oblasti života a
následně jsou voliči nabídnuta řešení, která strana hodlá prosadit. V závěru programu se pak
nachází informace o straně samotné. Evropské téma pak v programu chybí.
Politické hnutí Spolužitie - Egyúttélés připravilo pro volby v roce 1994 program
s názvem „Piliere volebného programu Egyúttélés - Spolužitie". Proram začíná stručným
popsáním šesti pilířů stranické politiky a vlastní text programu je pak rozdělen do deseti
kapitol, které se následně dále dělí. První zmínka o evropské integraci se nachází v pilíři
hospodářské politiky, kde strana deklaruje snahu o „vytvoření ekologicky orientovaného,
sociálního tržního hospodářství v souladu s normami Evropské unie" , což ovšem dle
40

37
Spoločná voľba (1994). „Nádej Slovenska", Volební program pro volby do NR SR 1994
38
SNS (1994). „Program Slovenskej národnej strany 1994", Volební program pro volby do NR SR
1994. Tištěno, s. 34
39
KDH (1994). „Spolu to dokážeme", Volební program pro volby do NR SR 1994. Tištěno.
40
Spolužitie (1994). „Piliere volebného programu Egyúttélés - Spolužitie", Volební program pro
volby do NR SR 1994. Tištěno.

18
vymezení použitého pro tuto práci nelze za evropeizaci považovat. V kapitole „Zahraniční
politika" se nachází odstavec s názvem „Podpora evropské integrace". Spolužití v něm tvrdí,
že všemi silami podporuje evropskou integraci. V odstavci nad tímto tvrzením se však
nachází tvrzení „Spolužití je oddaným stoupencem a podporovatelem návrhu Evropské unie,
podle kterého je potřebné, aby členové Visegrádské skupiny vytvářeli mezi sebou užší kontakty
v každém úseku života." 41
Jelikož pak není řečeno, zda se jedná o integraci v rámci Evropské
unie nebo pouze v rámci Visegrádské skupiny, nelze tato tvrzení považovat za známky
evropeizace. V odstavci pojmenovaném „Regionalizmus" se píše, že „Spolužitie účinně
podporuje základní myšlenku maastrichtské dohody (dohody o vzniku Evropské unie), tj.
princip subsidiarity, podle kterého mají být záležitosti lokálního charakteru v kompetenci
místních orgánů a ty by je měli také řešit." 42
Toto je poněkud specifický projev evropeizace,
nicméně je v celém textu jediný. Evropská problematika je v případě tohoto programu
koncentrována v oddíle týkajícím se zahraniční politiky strany nicméně se opět jedná pouze o
obecně formulovanou zmínku, i když se problémem autonomizace regionů zabývá větší část
programu.
Program Maďarského křesťanskodemokratického hnutí je rozdělen do devíti oddílů.
Již v úvodu preambule programuje řečeno: „Proces sjednocování Evropy - její integrace se
rozběhl a snahy jednotlivých států i přes větší či menší překážky směřují vytvoření nové
Evropy, k vzniku Evropské unie. " 43
Ve třetím odstavci pak strana informuje o svém členství
v E D U a E U C D a dodává: „Jako konečný cíl jsme stanovili přijetí do Evropské unie, neboť
tento systém je zárukou vysychání nacionalismu a budování jednotného společenského
pořádku v Evropě." 44
V třetím oddílu nazvaném „Vybudování tržní ekonomiky a její
stabilizace" pak strana s ohledem na vztah Slovenska jako přidružené země a v budoucnu
členské země E U deklaruje prvoplánové přijímání opatření ve smyslu přizpůsobování
Evropské unii případech legislativy ve sféře výroby, norem na ochranu životního prostředí a
zdraví a norem týkajících se konečné produkce. Tento záměr lze chápat opět jako inspiraci
evropskou integrací pro domácí politiku. V tomto programu se tedy opět jedná pouze o
obecnou zmínku o evropské integraci a jelikož se všechny relevantní informace nacházejí
v Preambuli programu, nelze výskyt označit než za rozptýlený.
45

Tamtéž
41

Tamtéž
42

M K D H (1994). „Program Maďarského křesťanskodemokratického hnutia schválený na I. kongrese

43

MKDH v Dunajské Strede dňa 26.2.1994" Volební program pro volby do NR SR 1994. Tištěno, s. 1
Tamtéž, s. 2
44

Samostatná kapitola o zahraniční politice v programu chybí.

45

19
4.2 Programy pro volby do Národní rady Slovenské republiky 1998

4.2.1 Analýza programových materiálů HZDS, SNS, SDK, SMK a SDĽ

Program HZDS pro volby v roce 1998 s názvem „Zmluva na 3. tisícročie medzi HZDS
a občanmi Slovenskej republiky" je jak název napovídá koncipován poněkud neobyčejně. Po
předmluvě Vladimíra Mečiara a obecných ustanoveních je vlastní text programu rozdělen do
čtyř tématických hlav, které jsou pak ještě dále děleny do paragrafů. K otázce integrace
Evropské integrace se HZDS vyjádřila v třetí hlavě programu v rámci osmého paragrafu
s názvem „Občan a mezinárodní postavení státu." HZDS reklamuje, že občané požadují
„vytvářet co nejlepší předpoklady pro úspěšnou a důstojnou integraci Slovenské republiky do
Evropské unie" a posléze tvrdí, že chce „[p]řipravit a zabezpečit vstup SR do EU v reálném
46

časovém horizontu, nejpozději však do roku 2005. Za tímto účelem dosáhnout výrazný pokrok
v přípravě na členství v Evropské unii v rámci posilněné předvstupové strategie, při plnění
dokumentu EU Partnerství pro vstup a realizaci Národního programu SR pro přijímání
evropské legislativy. Vstoupit do závěrečné fáze přípravy na plnohodnotné členství SR
v Evropské unii jako rovnocenný partner. Završit proces sladění legislativy EU s legislativou
SR [..] Kvalitním negociačním týmem zabezpečit úspěšný průběh rokování o vstupu SR do
EU." 41
Mimo návrhů v oblasti zdravotnictví a hospodářství pak již program jiné zmínky o
Evropské unii neobsahuje.
HZDS ve svém programu tedy opakuje svůj cíl vstoupit do Evropské unie, tentokrát
však přidává představu o pozici Slovenské republiky v rámci E U . Tyto obecné zmínky se
nacházejí v jediném oddílu programu, tudíž se jedná o obecně koncentrovaný výskyt známek
evropeizace.
Program Slovenskej národnej strany pro tyto volby je rozdělen na dvě části -
Programová východiska a Politický program, které se však ještě dále dělí. V rámci cílů
vytvoření sociálně tržního hospodářství SNS v programu uvádí, že „[v]stup Slovenska do EU
považuje za možný až tehdy, když bude slovenská ekonomika připravená a schopná obstát
v konkurenci s ekonomicky rozvinutými státy EU' a dodává, že bude podporovat „takové
integrační hospodářské tendence v Evropě, které budou založené na úzké spolupráci
národních států s prokázanou výhodností vyplývající ze synergického efektu." 48
V oddíle
Slovensko a evropská integrace pak SNS pokračuje: „Jednoznačnou potřebu vstupu do EU je

46
HZDS (1998). „Zmluva na 3. tisícročie medzi HZDS a obcami Slovenskej republiky", Volební
program pro volby v roce 1998. Tištěno, s. 56
47
Tamtéž, s. 57
48
SMK (1998). „Volebný program 1998", Volební program pro volby do NR SR 1998, s. 5

20
však třeba podřídit racionálním hlediskům, je nevyhnutelné definovat integrační rizika
v přiměřeném čase snížit možné ekonomické ztráty způsobené velkou ekonomicko-
hospodářskou diferenciací. [...] Dáváme přednost postupnému začleňování do EU, které
bezprostředně neohrozí hospodářskou stabilitu a vytvoří prostor pro adaptaci hospodářství a
společenských faktorů. Jde nám o takovou integraci, která připouští odevzdání části
suverenity státu, ale nevyžaduje rezignaci na národní identitu. Svoboda v jednotné Evropě by
měla být spojená s národní a kulturní pluralitou a rovnoprávností." 49
Což zcela koresponduje
s nacionalistickým zaměřením strany, které je viditelné v celém programu. Prakticky stejná
slova jako v předchozích dvou případech se pak nachází v oddílu Zahraničně ekonomických
vztahů. SNS opakuje nutnost integrace na základě výhodnosti projektu pro všechny strany, a
že slovenský vstup do E U je možný až bude slovenská ekonomika připravená a schopná
obstát v konkurenci s ekonomicky rozvinutými státy E U a dodává, že v opačném případě by
„negativa ze vstupu do EU převažovala nad pozitivy v důsledku nepřipraveného členství"
50

Evropská tématika je tak jednak zmiňována v na více místech programu, ale je jí také
věnována vlastní část programu týkající se přímo zahraniční politiky a mezinárodní
spolupráce, nicméně se stále jedná ve všech případech pouze o obecně koncipovaná sdělení.
Z hlediska kvantitativní dimenze se jedná o obecně koncentrovaný výskyt.
Strana demokratickej koalície připravila taktéž rozsáhlý volební program
s názvem „Spolu za lepšie Slovensko", který byl rozdělen do tří svébytných částí. Zahraniční
politika byla jedním z pěti témat druhé části programu. S D K v ní nejdříve komentuje
nelichotivou situaci Slovenské republiky v mezinárodním prostředí, která se promítla ve
vyřazení z integračních vln N A T O i E U . Jako východisko vidí integraci do N A T O , což by
znamenalo plnění politických podmínek pro vstup do E U a dále pokračuje: „Chceme
integrovat Slovenskou republiku co nejrychleji do Evropské unie. Integrace Slovenské
republiky do EU je základem pro její budoucí politickou a ekonomickou stabilitu, prosperitu a
především pro účast jejích občanů na svobodném pohybu, životě a práci v celém prostoru
Evropské unie." 51
Z kvantitativního hlediska lze tedy program zařadit pod kategorii obecně
koncentrovaného výskytu a z kvalitativního na úroveň nepřevyšující obecně formulovanou
zmínku o evropské integraci.
S M K v roce 1998 sestavila volební program, ve kterém se nacházelo vedle úvodního
slova devět tématických oddílů. Ihned v úvodu programu strana reklamuje, že „[b]udoucnost

49
Tamtéž, s. 18
50
Tamtéž, s. 26
51
SDK (1998). „Spolu za lepšie Slovensko" Volební program pro volby do NR SR 1998. Tištěno. II.
část, s. 25

21
Slovenska vidí v jeho účasti ve společenství evropských států, v Evropské unii . V oddílu
zahraniční politiky pak pokračuje: „Z hlediska budoucnosti Slovenské republiky je klíčovým
momentem členství v Evropské unii. Tento krok by napomohl řešení ekonomických a
politických problémů nejen nyní, ale i v budoucnosti." Současně však S M K uznává, že pro
53

členství je třeba splnit určité podmínky. „Ze strany Slovenské republiky je k zabezpečení
akceptovatelnosti státu uskutečnit změny zejména ve vnitřní politice a menšinové politice." 54

Strana pak připomíná svůj cíl členství v Evropské unii i v oddíle hospodářská politika a
přidává názor, „že jen členství v Evropské unii umožní Slovensku zařadit se mezi vyspělé státy
světa a pro jeho občany přiměřenou vysokou životní úroveň." 55
Členství samotné pak
považuje za jednu z nej důležitějších hospodářsko-politických i zahraničně-politických priorit
strany. V rámci regionální politiky pak strana dodává, že jedním z cílů E U je regionalismus,
jehož cílem by měla být „Evropa regionů". Obecné připomínky cíle vstoupit do E U se pak
nacházejí v dalších oddílech, především jako srovnávací rámec pro další stranické priority.
Známky hledané evropeizace jsou v tomto programu opět zastoupeny pouze obecnými
zmínkami, v tomto případě se ale tyto informace nenacházejí pouze v jedné kapitole a
nesplňují podmínku tvoření významné části textu, proto lze tento program zařadit do
kategorie rozptýleného výskytu evropského tématu.
Rozsáhlý program si pro volby v roce 1998 připravila taktéž Strana demokratickej
ľavice. Vedle úvodu a závěru programu se v něm nachází devatenáct tématických bloků,
z nichž některé se ještě dále dělí. Penzum informaci týkajících evropské integraci se
v programu nachází v kapitole „Zahraniční a bezp. politika a evropská integrace." SDĽ
prohlašuje, že prvořadým cílem její politiky Ještě stále zůstává vstoupit do Evropské unie ve
stejném čase jako Česko, Polsko a Maďarsko" 56
a proto požaduje, aby rozhovory o vstupu do
E U začaly co nejdříve, což by Slovensku zajistilo šanci získat srovnatelnou pozici s výše
zmíněnými zeměmi. Mimo výše zmíněné informace již SDĽ žádné další o vztahu k E U
potažmo evropské integraci ve svém programu neposkytuje. Informace tedy zůstávají na
obecné úrovni a jsou koncentrovány právě pouze ve výše zmíněné obecné kapitole.

52
SMK (1998). „Volebný program 1998", Volební program pro volby do NR SR 1998. Úvod
53
SMK (1998). „Volebný program 1998", Volební program pro volby do NR SR 1998. Zahraniční
politika
54
Tamtéž
55
SMK (1998). „Volebný program 1998", Volební program pro volby do NR SR 1998. Hospodářská
politika
56
SDĽ (1998). „Lepší život pre čestného a pracovitého človeka", Volební program pro volby do NR
SR 1998. Tištěno, s. 70

22
4.3 Programy pro volby Národní rady Slovenské republiky 2002

4.3.1 Analýza programových materiálů HZDS-ĽS, SNS, KDH, SDKÚ, SMK

a Smeru

Program HZDS-ĽS nazvaný „S ľuďmi a pre ľudí" je rozdělen do sedmi kapitol a

k tématu evropské integrace se opět vyjadřuje již úvodním slově ve kterém strana hlásí
k hodnotám Evropské demokratické unie, k jejímž hodnotám paří i „rozšiřování EU a
prohlubování spolupráce v jejím rámci" .
57
Další odkazy na evropskou integraci lze najít
v celém programu. V první kapitole například strana potvrzuje své nezvratitelné rozhodnutí
podpořit vstup Slovenska do E U a označuje jej za hlavní zahraničně politický cíl volebního
období 2002-2006, v dalších částech programu je pak deklarovány plány harmonizace
legislativy a praxe 58
s E U nebo přijetí doporučení E K . V kapitole týkající se životního
prostředí HZDS prohlašuje, že integraci do E U zakládá na „kontinuálním směřování
zabezpečení vyváženého enviromentálního, ekonomického a sociálního rozvoje společnosti." 59

Hlavní díl informací v programu se pak ale nachází v kapitole „Důstojná reprezentace
Slovenska v Evropě". HZDS v ní tvrdí, že považuje vstup do E U za základní národně státní
zájem a důstojné postavení vjejím rámci za rozhodující předpoklad pro další rozvoj
Slovenska. Dále předkládá vizi Slovenska aktivně působícího na zformování evropské politiky
v orgánech Elf' 60
a představuje si, že by Evropa měla zůstat kontinentem národních států
s plnohodnotnou národní parlamentní demokracií. Strana chce také dle programu „prosazovat
přijetí komplexní ústavní normy o přístupovém procesu Slovenské republiky do Evropské unie,
která posilní dělbu moci a působení státních orgánů, institucí a občanů v evropských vztazích
a evropských institucích, a zabezpečí přehledné a spravedlivé čerpání finančních zdrojů" 61

HZDS-ĽS je přesvědčená, že vstup do E U v konečném důsledku urychlí hospodářský růst a

přispěje ke snižování nezaměstnanosti.
Jádro informací k tématu evropské integrace je koncentrováno v kapitole zahraniční
politiky, tudíž lze program zařadit do kategorie s obecně koncentrovaným výskytem tématu,
nicméně stále se jedná pouze o informace v obecné rovině.
„Program národnej obrody" SNS je rozdělen do pěti okruhů a obsahuje taktéž
představení programových východisek a strategických cílů strany. Jako jeden ze strategických

57
HZDS-ĽS (2002). „S ľuďmi a pre ľudí", Volební program pro volby do NR SR 2002
58
Nejen právní praxe
59
HZDS-ĽS (2002). „S ľuďmi a pre ľudí", Volební program pro volby do NR SR 2002
60
Tamtéž
61
Tamtéž

23
cílů strana uvádí cíl „Připravit Slovensko na vstup do EU jako suverénního a rovnoprávného
člena tohoto společenství a evropského bezpečnostního systému, ve kterém bude připraveno
čelit terorismu a dalším bezpečnostním rizikům, definovaným pro 2L století." 61
V rámci
kapitoly Národní program SNS upozorňuje na přijímání úprav Ústavy SR, které upřednostňují
právo Evropské unie před právem národním a hodlá citlivě posuzovat implementaci
evropského práva do právního pořádku SR. SNS zastává názor, že „v otázkách strategického,
politického a hospodářského významu je nevyhnutelné prosazovat a obhajovat národně-státní
zájmy Slovenska" 63
a že proces harmonizace práva SR a E U nesmí znamenat ústup z pozic
reálného prosazování Slovenských zájmů. SNS také odmítá myšlenku „tzv. ztráty hranic po
vstupu SR do EU" 60,
nebo jejich změny a vytvoření autonomního postavení části území. SNS
přijímá integraci, ve které půjde o dobrovolné spojení svobodných, svéprávných a
rovnoprávných států. Strana preferuje Evropskou unii silných národních států.
V kapitole Zahraniční vztahy a mezinárodní spolupráce náležící do druhého oddílu se
v programu nachází část nazvaná Slovensko a evropská integrace. SNS v ní znovu
upozorňuje, že podporuje integraci na základě národních států a odmítá principy federalizace
a centralizace Evropy, „ve které místo občanů jimi volených představitelů budou rozhodovat
centralističtí byrokraté" 65
Dále SNS opakuje, že jednoznačnou prioritu vstupu země do E U je
třeba podřídit racionálním hlediskům národních zájmů SR, a proto je nutné definovat
integrační rizika a v čas snížit případné ekonomické ztráty způsobené ekonomicko-
hospodářskými rozdíly SR a zemí E U . SNS jde o takovou integraci, která připouští odevzdání
části suverenity státu, ale nevyžaduje rezignaci na národní identitu.V oblasti zemědělství SNS
trvá na dotacích E U pro všechny zemědělce, tudíž i pro zemědělce z nově přijatých zemí.
SNS zde také diskutuje detaily přístupových jednání v této oblasti.
Z kvantitativního hlediska lze program označit za variantu s obecně koncentrovaným
výskytem tématu a z kvalitativního můžeme v tomto programu najít jednak obecné zmínky o
evropeizaci, ale díky rozpracování přístupových podmínek v oblasti zemědělství lze připočíst
i třetí stupeň - Reflexi aktuálních problémů integrace.
„Volebný program Křesťanskodemokratického hnutia" je rozdělen do patnácti
krátkých kapitol, jednou z nichž je i kapitola pojmenovaná Zahraniční politika a evropská
integrace, kde K D H popisuje své představy o nutných úpravách pro dynamický a úspěšný

62
SNS (2002). „Program národnej obnovy - Volebný program pro obdobie 2002-2006", Volební
program pro volby do NR SR 2002, Bratislava, s. 4
63
Tamtéž, s. 8
64
Tamtéž
65
Tamtéž, s. 19

24
vstup do E U a přidává cíl nejen vstoupit, ale také v ní obstát. Dále strana popisuje svůj pohled
na E U jako na „specifické společenství členských států s kombinací komunitami a mezivládní
formy spolupráce."^ V budoucnu se chce zasadit o reformy, které povedou k „zjednodušení
smluv, větší transparentnosti rozhodovacích procesů , vyšší efektivnosti a legitimitě v rámci
unie. Jako principy reformy unie vidí K D H subsidiaritu a proporcionalitu akcí společenství.
K D H chce také zachovat suverenitu členů v kulturně-etických záležitostech a podporuje
členství v měnové unii.
K D H taktéž vítá projekt Evropské bezpečnostní a obranné politiky (ESDP) a vidí j i
jako odpověď na potřebu vyšší zodpovědnosti evropských států za bezpečnost na kontinentu.
E U by se podle K D H měla vojensky angažovat tam, kde tak nebude činit N A T O , aby se
zamezilo zdvojování sil. Bezpečnost v Evropě si také žádá spolupráci v oblasti vnitra a
justice.
V rámci kapitoly Bezpečnost pak K D H zmiňuje Slovensko - Ukrajinskou hranici jako
východní hranici E U a předpokládá Slovenskou integraci do schengenského prostoru.
V oblast zemědělství a ekonomiky pak popisuje své představy o tom, jak by měly vypadat
vyjednané přístupové podmínky.
Tento program je díky kumulaci informací o evropské integraci zařadit do skupiny
programů s obecně koncentrovaným výskytem tématu a z kvalitativního hlediska se
v programu nacházejí všechny tři stupně.
Volební program S D K U „Príležitosť pre lepší život - Pokračovanie demokratickej
vlády" je rozdělen do sedmi kapitol, první z nichž nese název „Slovenský národní zájem:
Slovensko aktivním členem NATO a Evropské unie". S D K U v kapitol popisuje sounáležitost
s principy jejichž vyjádřením je společenství států sdružených v E U , tedy principy „osobní
svobody, úcty k lidským právům, smyslu pro spravedlnost a zodpovědnost, demokracie, vlády
zákona a volného trhu." 61
S D K U v programu deklaruje odhodlání udělat vše pro to, aby
Slovensko vstoupilo do E U v takovém termínu, aby se občané mohli zúčastnit voleb do EP
v roce 2004 jako právoplatní občané členské země. Strana dále podporuje vypracování
Evropské ústavní smlouvy, která by měla vymezit, o kterých záležitostech budou rozhodovat
národní státy, a které budou v kompetenci E U , a Charty základních práv E U . Dále pak
podporuje jasnější rozlišení mezi legislativou a exekutivou, jejich kompetencemi i směrem
k národním státům. Strana chce zvýšit legitimitu rozhodování E U posilněním jeho

66
KDH (2002). „Volebný program Křesťanskodemokratického hnutia", Volební program pro volby
do NR SR 2002.
67
SDKU (2002). „Volebný manifest SDKU. Príležitosť pre lepší život - Pokračovanie demokratickej
vlády", Volební program pro volby do NR SR 2002, s. 3

25
parlamentních prvků a „bude se zasazovat o prohloubení integračního procesu s postupným
posilňováním kompetencí evropských institucí při důsledném respektování zásady
subsidiarity." 6S
Nebrání se ani dalšímu budování společné zahraniční a bezpečnostní politiky
včetně posílení evropského bezpečnostní pilíře v rámci E U .
Tento program obsahuje všechny zásadní informace k tématu ve zmíněném tématu,
nicméně se v kapitole mluví i o další zahraniční politice Slovenska včetně vztahu k N A T O ,
tudíž se jedná pouze o obecně koncentrovaný výskyt. Z kvalitativního hlediska lze
v programu najít známky všech tří stupňů evropeizace.
Program S M K „Dôvera spája" je rozdělen do pěti kapitol a informace o evropské
integraci se nacházejí pouze v poslední z nich - v kapitole Stát. Mimo tuto kapitolu se pak
nacházejí pouze zmínky o harmonizaci nebo evropských dotacích. S M K vidí vstup do
Evropské unie jako možnost dlouhodobého zabezpečení ekonomického rozmachu Slovenska
a jeho demokratického fungování. Strana chce „klást velký důraz na přiblížení Evropské unie
občanům, na to aby o otázkách, které se jich týkají, a o mnohých možnostech, které se jim
nabízí, občané dostávali informace z první ruky" 69
Více informací se v programu nenachází,
proto jej lze zařadit do skupiny programů s obecně koncentrovaným výskytem ve formě
obecných zmínek o evropské integraci.
Volební program Smeru pro volby v roce 2002 nese název „Volte poriadok a slušný
život!" a je rozdělen do devíti kapitol podřazených do tří okruhů. Program nemá žádnou
samostatnou kapitolu týkající se evropské integrace ani zahraniční politiky jako takové. Místo
toho lze nalézt zmínky o Evropské unii na více místech programu, nicméně pro výzkum
evropeizace, tak jak je stanovená v této práci program mnoho neříká. V první kapitole
nazvané Smer - Třetí cesta se Smer představuje jako strana, která svým programem a
každodenní prací plně podporuje a zaručuje pozvání Slovenské republiky do Evropské unie. 70

V úvodu oddílu „Volte slušný život!" pak strana uvádí přání přivést Slovensko do Evropské
unie jako hrdou, sebevědomou, ekonomicky perspektivní a vzdelanostne a kulturně vyspělou
zemi. 71
V kapitole týkající se zemědělství pak navíc uvádí, že „Smer udělá vše pro to aby
slovenští zemědělci po vstupu do Evropské unie měli stejné podmínky jako současní členové

68
Tamtéž, s. 4
69
SMK (2002). „Volebný program Strany maďarskej koalície - Dôvera spája", Volební program pro
volby do NR SR 2002,
70
Smer (2002). „Voľte poriadok a slušný život!", Volební program pro volby do NR SR 2002, str. 1
71
Tamtéž, s. 12
72
Tamtéž, s. 18

26
 Absence samostatné kapitoly o zahraniční politice řadí program do skupiny programů
s rozptýleným výskytem tématu a z hlediska kvalitativní dimenze programu lze najít obecné
zmínky o evropské integraci, ale i reakci na aktuální problémy integrace.

4.4 Programy pro volby do Národní rady Slovenské republiky 2006

4.4.1 Analýza programových materiálů ĽS-HZDS, SNS, KDH, SDKÚ-DS,

SMK a Smeru-SD

Program Ľudovej strany - HZDS pro předčasné volby v roce 2006 je po úvodním
představení jeho politického rámce rozdělen do čtrnácti kapitol popisujících jednotlivé oblasti
politik strany. V programu se velice často nacházejí zmínky o strukturálních fondech a
financování ze zdrojů Evropské unie, nadále strana plánuje zvyšování úrovně jednotlivých
sektorů, jako například zemědělství či školství, a plánuje přijetí jednotné evropské měny a
realizaci kroků, které je k tomu nutné provést. V kapitole Obrana se HZDS vyjadřuje ve
smyslu podpory realizace cílů Evropské bezpečnostní a obranné politiky a bezpečnostní
strategie E U , která bude kompatibilní se strategii N A T O .
V kapitole Zahraniční politika strana vyjadřuje svoji podporu principům partnerství a
strategické spolupráce v rámci Evropské unie a N A T O a dále vysvětluje: „\E\uro-atlantické
instituce vidíme jako garanta naší suverenity, bezpečnosti a ekonomické prosperity" .
13

Slibuje, že udělá vše aby občané SR měli v rámci E U rovnocenné postavení jako občané
ostatních členských států a aby nedocházelo kjejich diskriminace na evropském trhu práce.
Deklaruje úmysl aktivně zapojit „Slovenskou republiku a její instituce do příprav a
schvalování nejdůležitějších dokumentů EU, včetně předkládání vlastních návrhů a iniciativ
v oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti" 14

Z hlediska kvantitativní dimenze je možné v tomto programu sledovat obecně

koncentrovaný výskyt evropského tématu. Z hlediska kvalitativního pak nacházíme obecné
zmínky o evropské integraci, ale také reakce na dílčí aspekty evropské integrace.
Program SNS pro volby v roce 2006 nazvaný „Program národnej obnovy" je rozdělen
na Politický úvod a následně deset kapitol. Jednou z priorit strany deklarovaných ihned
v začátku celého programu je snaha o „prohloubení mezinárodní politické orientace státu na

ĽS-HZDS, „Programový dokument pre parlamentné voľby 2006", Volební program pro volby do
73

NR SR 2006
Tamtéž
74

27
EU, její další rozšiřování na východ, při zachování funkcí národního státu SNS chce
prosazovat, aby se E U v budoucnosti formovala jako společenství nezávislých a suverénních
států. V kapitole týkající se hospodářství strana poukazuje na svůj plán obhajovat Slovenské
zájmy a proto požaduje, aby se po rozhodnutí o přistoupení SR do „Evropské měnové unie a
zavedení eura zvážili klady a nedostatky tohoto kroku, dopad na občany a podnikatele a na
základě stanoviska nezávislých odborníků se rozhodlo o dalším postupu" 16
dále hodlá
podpořit případný návrh konání referenda o přijetí „Evropské ústavy", na jejíž části v průběhu
programu taktéž poukazuje. V kapitole zahraniční politiky je uvedeno, že SNS je
„přesvědčená, že jedinou možnou budoucností Evropské unie jsou silné a suverénní národní
státy, a ne uměle vytvářené a preferované seskupení evropských regionů." 11
Vstup do E U vidí
jako splněný střednědobý cíl zahraniční politiky a reklamuje snahu o „decentralizaci
bruselské eurobyrokracie a o přestěhování některých významných evropských institucí do
Bratislavy, jako perspektivní středoevropské metropole."™ Motivem, který se prolíná celým
programem je pak téma financování z evropských fondů a jejich čerpání.
Program nemá vlastní kapitolu striktně zaměřenou na evropskou integraci, nicméně
jádro informací o tomto problému se nachází v kapitole o zahraniční politice. Z kvalitativního
hlediska se v programu nacházejí všechny tři stupně evropeizace.
Volební program K D H „Za slušný život na Slovensku" sestává z úvodního slova
předsedy strany Pavola Hrušovského, krátkého představení strany a patnácti kapitol. První
zmínku o Evropské unii lze nalézt v kapitole „Pořádek a bezpečnost", kde K D H uvádí jako
prioritu vstup Slovenska do schengenského prostoru a s tím související úpravy dokladů a
bezpečnosti hranic. V kapitole „Národní zájem a zahraniční politika" K D H tvrdí, že
budoucnost E U netkví „v přenášení kompetencí z členských států na orgány EU, ale v
efektivnější činnosti jej institucí a nástrojů, kterými disponuje, a v postupném prohlubovaní
vzájemné důvěry, která je podmínkou každého společného rozvoje." 19
Evropská unie je podle
K D H smlouvou mezi státy, a proto odmítá návrh Evropské ústavy, který považuje za „zásadní
krok k vytvoření evropského státu a zásadní přeměnu evropské integrace do podoby, která
ohrožuje národní a ekonomické zájmy Slovenska." 80
Dále odmítá jakoukoli formu centralizace
E U a naopak podporuje „ochranu principu subsidiarity a suverenity členských států, silnější

75
SNS (2006). „Sme Slováci, Slovákom slovenskú vládu", Volební program pro volby do NR SR
2006, s. 3
76
Tamtéž, s. 6
77
Tamtéž, s. 37
78
Tamtéž, s. 42
79
KDH (2006). „Za slušný život na Slovensku", Volební program pro volby do NR SR 2006, s. 10
80
Tamtéž

28
postavení národních parlamentu a právo veta v rozhodujících oblastech národního zájmu.
Podporuje reformu zemědělské politiky unie a liberalizaci trhu. „KDH je přesvědčené, že
rozhodovaní v oblasti daní a odvodů, sociální, důchodové a zdravotnické politiky musí zůstat
v kompetenci jednotlivých států."
82
K D H se vyslovuje pro rozšiřování unie na východ,
nicméně pouze v geografických hranicích Evropy. V případě Turecka K D H preferuje tzv.
privilegované členství. Program K D H patří do skupiny programů s obecně koncentrovaným
výskytem evropského tématu a v kvalitativní dimenzi v něm lze nalézt všechny tři stupně
evropeizace.
Volební program SDKU-DS je po úvodním slově, v kterém jsou představeny jeho
čtyři pilíře, rozdělen do šesti tématických oblastí politiky strany. Strana v oblasti hospodářské
politiky deklaruje, že je zastáncem a garantem završení evropské integrace. Podporuje vstup
do eurozóny, od čehož si slibuje růst ekonomiky, zaměstnanosti a životní úrovně. Nejvíce
informací k evropské integraci obsahuje kapitola nazvaná jednoduše „EU a NATO" která je
zařazena v rámci oblasti „Bezpečné Slovensko". V ní strana popisuje, že členství v Evropské
unii a jeho aktivní využívání vidí jako cestu k prosazování cíle „udržovat mírové spolužití
mezi národy a státy" 83
SDKU-DS se chce zasadit za „odstranění bariér a omezení jednotného
evropského trhu, o důsledné naplnění svobody pracovních sil, práce, zboží, služeb a kapitálu
v rámci EU" 8A
a o ukončení přístupového procesu Slovenska do schengenského prostoru.
Chce aktivně vstupovat do procesu budoucího uspořádání E U , jejího rozšiřování a chce
důsledně prosazovat princip subsidiarity. Strana podporuje reformu společné zemědělské
politiky E U , chce spolupracovat při vytváření energetické politiky E U a snížit duplicitu
zdrojů na mírové a bojové operace E U v rámci Evropské bezpečnostní a obranné politiky. I
tento program je díky koncentraci většiny informací v jediné kapitole možné zařadit po
kvantitativní stránce k druhému stupni evropeizace, po kvalitativní strance pak lze v programu
najít všechny tři stupně evropeizace.
S M K připravila pro volby 2006 program s názvem „Rýchle dostihnuti úrovne
Európskej únie!" rozdělený do čtrnácti kapitol. V kapitole ,^áktivní evropská a zahraniční
politika" se S M K vyslovuje pro funkční E U , ale přitom se spoluprací mezi členskými státy,
která by byla budována směrem zezdola-nahoru, tedy v souladu s přáními občanů. Strana chce
Evropskou unii, která musí být „lidská, srozumitelná, transparentní. Její instituce musí mít

1
Tamtéž
2
Tamtéž
3
SDKÚ-DS (2006). „Ide o úspěšné Slovensko", Volební program pro volby do NR SR 2006, s. 41
4
Tamtéž, s. 42

29
[...] jasně vymezené úlohy. S M K taktéž podporuje další rozšiřování Evropské unie,
vyslovuje se pro rychlé přijeti Chorvatska a další vyjednávání s Tureckem. Podporuje hlubší
integraci v oblastech, „které jsou v souladu s výzvami 21. století řízeny efektivněji z jediného
evropského centra než z členských krajin. Takovými oblastmi mohou být například rozvoj
výzkumu, boj proti terorismu, diverzifikace energetických zdrojů nebo některé (další) oblasti
justice a ochrany životního prostředí, společná konzulární politika, společné angažování se
v krizových oblastech atd." Mimo výše zmíněnou kapitolu se S M K ve svém programu
86

několikrát zmiňuje o vstupu do eurozóny - přijeti jednotné evropské měny, v kterém vidí
především výhodu stabilního měnového kursu, jednodušších transakcí a zamezení měnovým
spekulacím.
Zpracování evropského tématu v programu je hodnotitelné jako obecně koncentrovaný
výskyt (kvantitativní dimenze). Na základě vyjádření o prohlubování integrace nebo vstupu
do eurozóny je pak možné nalézt v kvalitativní rovině všechny tři typy evropeizace.
Program Smeru-SD byl pojmenován „Smerom k ľuďom" a po představení základních
východisek a cílů je rozdělen do čtyř kapitol. Kapitola „Zahraniční politika" je poměrně
značně krátká 87
a na informace o evropské integraci poměrně skoupá. Směr v jejím rámci
uvádí pouze vágní formulaci podpory aktivního působení Slovenska v evropských politických
a hospodářských strukturách, protože je součástí Evropy. Dále pak jednou větou kritizuje
nevýhodné přístupové podmínky, které vyjednala minulá vláda.
Na začátku kapitoly „Směrem k sociálnímu státu" lze leze nalézt tvrzení, že Směr bude
ve své politice konat takové kroky, které neohrozí plánovaný vstup Slovenska do eurozóny se
strana nepřímo kladně vyjadřuje k tomuto kroku. Podobný slib je možné nalézt i dále v textu,
na začátku kapitoly „Společnost prosperity". Tvrzení, že Směr-SD „bude prosazovat takový
systém finančních podpor v zemědělství, které zrovnoprávní slovenské zemědělce se zemědělci
v okolních zemích a umožní spravedlivou soutěž v rámci Evropské unie" 88
je pak možné
z hlediska evropské integrace považovat za snahu o reformu společné zemědělské politiky
E U . Časté je pak v programu užití evropského tématu jako referenčního rámce či v souvislosti
s čerpání financí z evropských fondů. Téma evropské integrace se v programu nachází ve

85
SNS (2006). „Sme Slováci, Slovákom slovenskú vládu", Volební program pro volby do NR SR
2006, s. 60
86
Tamtéž
87
Obsahuje pouze tři odstavce.
88
Smer-SD (2006). „Smerom k ľuďom", Volební program pro volby do NR SR 2006, s. 21

30
formě obecně koncentrovaného výskytu. V rámci kvalitativní dimenze je možné v programu
nalézt evropeizaci ve všech třech formách. 89

4.5 Dílčí shrnutí

Jak je z textu výše patrné evropeizace volebních programů v roce 1994 nedosahovala
nijak vysoké míry. Evropeizaci, ve formě, ve které je pojímána v této práci bylo možné
zaznamenat pouze u tří ze sedmi zkoumaných hnutí - HZDS-RSS, Spolužitie a M K D H ,
přičemž u HZDS-RSS a M K D H se jedná pouze o obecnou deklaraci podpory evropské
integraci a Spolužitie k ní připojuje podporu maastrichtské dohodě - respektive jednomu
z jejích principů, což se u strany obhajující zájmy maďarské menšiny na Slovensku váže
právě k tomuto zaměření .
V roce 1998 se již téma evropské integrace objevuje v programových materiálech
všech zkoumaných politických stran. U všech z nich lze nalézt obecné zmínky o evropské
integraci. U stran, u kterých se evropské téma vyskytovalo v případě programů pro předchozí
parlamentní volby, 90
se zvětšil i prostor, který byl tématu věnován. Strany k podpoře vstupu
do E U přidaly i informace o obecných podmínkách integrujícího se Slovenska a jeho
vlastnostech. V případě S M K došlo s jejím vznikem k poklesu evropeizace v kvantitativní
dimenzi, když se v programu téma vyskytuje především mimo kapitolu popisující zahraniční
politiku.
Poslední volby před vstupem do Evropské unie přinesly u většiny zkoumaných stran
jak nárůst prostoru, který byl evropské integraci věnován, tak nárůst případů evropeizace,
zejména co se týče její kvalitativní dimenze. V programatice stran se objevuje reflexe
vyjednávaných podmínek, představy, jak by měly vypadat vybrané unijní politiky 91
a hovoří
se i o Evropské ústavě. Částečnou výjimkou je program Smeru, který neobsahuje, na rozdíl od
ostatních analyzovaných stran, zmínky o dílčích aspektech integrace, jako jsou výše zmíněné
politiky. Zcela jiné výsledky se týkají HZDS-ĽS a S M K , jejichž programy co se týče
kvalitativní i kvantitativní dimenze stagnují. Obě strany se stále zabývají evropskou integrací
pouze v obecné rovině bez reflexe dílčích či aktuálních aspektů evropské integrace.
Volební programatika předčasných voleb v roce 2006 je u vybraného vzorku
analyzovaných stran stejně jako ve volbách v roce 2002 opět evropeizovaná. Některé strany
opakují témata, které rozvedly již v předchozích volbách, značnou evropeizaci programů

Vstup do měnové unie, reforma zemědělské politiky.

HZDS, SMK, přičemž zde se jedná jen o některé strany, které SMK později vytvořily.
Nejčastěji se jedná o ESDP

31
prošla SMK, která připojila svá stanoviska týkající se dílčích i aktuálních aspektů integrace.
Až na výjimky (ĽS-HZDS) je možné u všech stran nalézt všechny tři kvalitativní stupně
evropeizace. I ĽS-HZDS na rozdíl od předchozích voleb nyní připojili několik stanovisek
k dílčím aspektům integrace, jako např. ESDP. Všechny strany představily program s obecně
koncentrovaným výskytem, jelikož žádná ze stran nepředstavila samostatnou kapitolu týkající
se jejího vztahu k evropské integraci.

Tabulka I: Vyjadřuje číselné shrnutí stupňů evropeizace analyzovaných programů

1994 1998 2002 2006
kvan kval kvan kval kvan kval kvan kval
HZDS 92
2 1 2 1 2 1 2 1,2
SNS 0 0 2 1 2 1,3 2 1,2,3
KDH 0 0 XXX 2 1,2,3 2 1,2,3
SDKÚ, SDKÚ-DS XXX XXX 2 1,2,3 2 1,2,3
SMK 0 0 1 1 2 1 2 1,2,3
Smer, Smer-SD XXX XXX 1 1,3 2 1,2,3
MOS 0 0 XXX XXX XXX

M KDH 1 1 XXX XXX XXX

Spolužitie 2 1 XXX XXX XXX

SDĽ XXX 2 1 XXX XXX

SDK XXX 2 1 XXX XXX

Spoločná voľba 0 0 XXX XXX XXX

Zdroj: Autor

Tato kategorie obsahuje HZDS-RSS, HZDS, HZDS-ĽS a ĽS-HZDS

32
5 Závěr - výsledky analýzy
Než se dostaneme k otázce ověření pravdivosti formulované hypotézy, je možné se
podívat na vlastnosti jednotlivých volebních období, co se týče evropské integrace.
První samostatné slovenské parlamentní volby se vyznačují nulovou, maximálně pak
velice nízkou evropeizací programatiky. Popis vztahu stran k evropské integraci, pokud
v programu vůbec existuje se omezuje většinou pouze na jednovětou formulaci kladného či
záporného vztahu k vstupu země do Evropské unie, přičemž častěji se objevují vágní
formulace typu integrace do evropských politických a hospodářských struktur, případně navíc
smíšené s informacemi o euro-atlantických strukturách. Jedinými ze zkoumaných stran, u
kterých s známy evropeizace objevují jsou HZDS a některé maďarské strany. U HZDS lze
tento fakt pravděpodobně přičíst pozici vládnoucí strany, která by jako taková měla
formulovat svoji zahraniční politiku tímto směrem a v případě Spolužitie a M K D H lze za
tímto krokem sledovat snahu o získání výhod pro maďarskou menšinu na Slovensku.
V roce 1998 se volební programy většiny stran nesou ve znamení obnovení jednání o
vstupu do Evropské unie, poté, co Slovensko na rozdíl od svých středoevropských partnerů ve
V4 nebylo přizváno k započetí přístupových rozhovorů. Evropeizace tehdejších programů
postoupila, nicméně stále se drží na nízké úrovni. Většinou se jedná o programové materiály
s tématem evropské integrace koncentrovaným v obecných kapitolách o zahraniční politice a
vyjádření o integraci jsou taktéž pouze obecná. Povětšinou sejde o deklarace přání vstoupit
do E U popřípadě spojené s náznakem vize jejího budoucího institucionálního uspořádání.
Poslední volby před reálným vstupem Slovenské republiky do E U se nesou ve
znamení zvýšené míry evropeizace. Nejpodrobněji ze zkoumaných strany evropské téma
rozpracovalo K D H a SDKU, v jejichž programech lze nalézt reflexi přístupových podmínek i
reakce na dílčí politiky Evropské unie. V omezené míře pak na aktuální problémy integrace
reagují i SNS spolu se Směrem, jehož program jako jediný ze zkoumaných neobsahuje
samostatnou kapitolu o zahraniční politice. Za očekáváním zůstává pouze S M K , v jejímž
programu reflexe dílčích či aktuálních problémů evropské integrace absentují, stejně jako
v programu HZDS.
První volby po vstupu Slovenska přinesly další zvýšení evropeizace programů stran,
v kterých je možné najít obecně koncentrovaný výskyt tématu integrace, a to i přestože se
Smer věnuje spíše vnitropolitickým sociálním reformám a evropskému tématu ve svém
programu věnuje pouze minimální prostor. Vyjma programu ĽS-HZDS, který nereaguje na

33
aktuální aspekty integrace, je nyní možné najít v programech všech stran vedle obecně
formulovaných idejí i reakce jak na dlouhodobé, tak aktuální otázky doprovázející integraci.
Hypotézu se na příkladu Slovenské republiky se potvrdit podařilo. Je zřejmé, že
programatika vybraných stran prošla v období let 1994 až 2006 značnou evropeizací, nicméně
je možné nalézt i výjimky. Nejviditelnější je pravděpodobně jen částečné nenaplnění
podmínky evropeizace pokračující po vstupu do Evropské unie kvantitativní dimenzi
programů. Zde evropeizace poměrně rychle dospěla do druhého stádia - koncentrovaných
výskytů tématu - nicméně nadále se u většiny zkoumaných programů nezvyšuje.
Pro volby v devadesátých letech je typická absence, či pouze nízká míra evropeizace
volebních programů. Evropskému tématu v nich taktéž není věnováno příliš prostoru. V roce
2002 se pak evropeizace výrazně zvyšuje, obzvláště její kvalitativní dimenze. Strany
v programech s blížícím se vstupem do Evropské unie přinášejí nově převážně reakce na
aktuální dění okolo integrace. 93
Po vstupu do unie jsou pak volební programy pro volby
v roce 2006 nej podrobnější co se týče kvalitativní dimenze evropeizace. Až na jednu výjimku
programy všech zkoumaných stran kumulují všechny tři stupně evropeizace v této dimenzi.
V rozsahové otázce tento fakt není tak jasný. 94

Pokud bychom se snažili porovnat vývoj evropeizace, tak jak je pojatá v tomto textu,
s vývojem evropeizace programů českých politických stran, lze si všimnout určitého posunu
95

její míry v slovenských programech vůči její míře v českých programech. Zatímco nízká míra
evropeizace trvá v Česku pouze do volebního roku 1996 a od roku 1998 do roku 2002 je
nejhůře na úrovni slovenských programů z roku 2002. Lze proto říci, že v České republice
začal proces evropeizace volebních programů dříve. Dalo by se říci, že o jedno zkrácené
volební období. To může být způsobeno hned několik vzájemně působícími vlivy.
Jednou z možných příčin může být například rozdíl ve stavu hospodářství Slovenska a
Česka způsobený jeho orientací během existence Československa. Výše HDP SR byla ještě
v roce 1997 na úrovni necelých 52% dnešního evropského průměru, zatímco v případě ČR to
bylo přes 72%. Rozdílné „startovní pozice" obou států mohly zapříčinit vyšší programovou
96

orientaci slovenských stran na vnitřní politiku a konsolidaci země, než na aktivní zahraniční
integrační politiku.

93
přístupové podmínky, evropská ústava, reforma zemědělské politiky atd.
94
Jak již bylo řečeno, například příspěvek Smeru v roce 2006 je v tomto ohledu značně úsporný.
95
Více k výzkumu evropeizace programů v Česku - Havlík, V.; Vykoupilová, H. 2007. „Dvě dimenze
Evropeizace volebních programů: Případ české republiky." Sociální studia 4, 3, 121-142. nebo Havlík,
V. 2009. „České politické strany a evropská integrace.", Disertační práce, Brno, FSS M U
96
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=l&language=en&pcode=tsieb010

34
 Dalším důvodem mohlo být nastavení politického systému a nedokončená
demokratická tranzice na Slovensku během vlády HZDS v letech 1994-1998, který se blížil
naplnění termínu semiautoritativního režimu. Jistě pak také nepomohlo vyřazení Slovenska
z přístupových vln do E U i N A T O v důsledku zejména provýchodní politiky této vlády. 97

Jako poslední důvod bych uvedl větší množství konfliktních linií ve Slovenské
politice. Na Slovensku je možné nalézt množství konfliktních linií, které v Česku nebyly
natolik nápadné a témata s nimi spojená tedy tolik „neodváděla pozornost" od evropské
integrace. Na Slovensku žije početná maďarská menšina jež má vlastní politickou
reprezentaci a spolu s SNS tak zvýrazňují nacionalistickou konfliktní linii. Obzvláště před
rokem 1993 pak fungovala linie centrum - periferie orientovaná na diferenciaci mezi Českem
a Slovenskem, kterou zastupovala HZDS a SNS. Nej viditelnější je, zvláště do roku 1998, linie
konfliktu o podobu poltického systému mezi neliberálně a liberálně demokraticky
smýšlejícím politickým táborem. Jelikož byla tato linie na Slovensku pevně spjata s osobou a
politikou Vladimíra Mečiara, je tato linie politology nazývána linie mečiarismus -
antimečiarismus. Dalo by se říci, že díky vysoké religiozitě slovenského obyvatelstva má
svoji váhu i linie církev - stát nicméně tato byla, spolu s linií komunismus - antikomunismus
a socioekonomickou linií transformace, odsunuta právě linií mečiarismus - antimečiarismus. 98

Konfliktní linie mečiarismus - antimečiarismus ztratila na významu až po roce 1998,

kdy byla vládní koalice HZDS, SNS a ZRS vystřídána ve vládě koalicí SDK, SDĽ, S M K a
SOP, která byla umožněna právě upozaděním ostatních konfliktních linií ve slovenském
stranickém systému a nevybíravou politikou Mečiarovy vlády. Hlavním cílem
protimečiarovské opozice bylo v této době nasměrovat Slovensko zpět na cestu integrace do
Evropské unie a N A T O .
V příštím roce, tedy 2010, se budou konat parlamentní volby jak ve Slovenské, tak
v České republice. V příštím roce se tedy ukáže, zda se v obou zemích evropeizace
programatiky ve vztahu k evropské integraci zvýšila, či zda dojde k jejímu poklesu a dojde
tedy na slova z posledního volebního materiálu Smer-SD, že zahraniční politika stran po
vstupu do Evropské unie ztratila motivaci, 99
či zda plánování reforem společné zemědělské či
energetické politiky, fungování unie pod Lisabonskou reformní smlouvou bude dostatečným
motivem pro strany aby své postoje k integraci sdělily před volbami i svým voličům.

97
Více k této problematice - Kopeček, L. (2006). „Demokracie, diktatury a politické stranictví na
Slovensku." CDK, Brno, s. 190-197
98
Více o konfliktních liniích ve slovenském systému - Strmiska, M. et all. (2005). „Politické strany
moderní Evropy", Portál, Praha.
99
Smer-SD (2006). „Smerom k ľuďom", Volební program pro volby do NR SR 2006, s. 29

35
V příštím roce se také v neposlední řadě ukáže, jak se změní rozdíly v míře evropeizace
volebních programů Českých a Slovenských stran.

36
Seznam zkratek
• ČR - Česká republika
• DS - Demokratická strana
• EP - Evropský parlament
• ES - Evropské společenství
• ESDP - Evropská bezpečnostní a obranná politika (European Security and
Defence Policy)
• E U - Evropská unie
• HZDS - Hnutie za demokratické Slovensko
• HZDS-ĽS - Hnutie za demokratické Slovensko - Ľudová strana
• HZDS-RSS - Hnutie za demokratické Slovensko - Roľnícka strana Slovenska
• K D H - Křesťanskodemokratické hnutie
• ĽS - Ľudová strana
• ĽS-HZDS - Ľudová strana - Hnutie za demokratické Slovensko
• M K D H - Maďarské křesťanskodemokratické hnutie
• MOS - Maďarská občianska strana
• N R - Národná rada
• RSS - Roľnícka strana Slovenska
• S D K - Strana demokratickej koalície / Slovenská demokratická koalícia
• S D K U - Slovenská demokratická a kresťanská únia
• S D K U - D S - Slovenská demokratická a kresťanská únia - Demokratická
strana
• SDĽ - Strana demokratickej ľavice
• S M K - Strana maďarskej koalície
• SMER-SD - SMER - sociálna demokracia
• SNS - Slovenská národná strana
• SOP - Strana občianskeho porozumenia
• SR - Slovenská republika
• ZRS - Združenie robotníkov Slovenska

37
7 Seznam zdrojů
Elektronické zdroje ověřeny k 1. 12. 2009.
1) Cabada, L.; Kubát, M . (eds.) 2004: „Úvod do politické vědy." 2. rozšířené a doplněné
vydání. Eurolex Bohemia, Praha
2) Císař, O. 2005. „Základy politologie." Masarykova universita, Brno
3) Dančák, B., Fiala, P., Hloušek, V . 2005. Evropeizace: Pojem a jeho konceptualizace
in: Dančák, B., Fiala, P., Hloušek, V . (eds.): Evropeizace. Nové téma vědeckého
výzkumu, MPÚ, Brno
4) Engliš, P. 2009. „Evropská témata ve volbách do PS ČR v roce 2002 a volbách do
Evropského parlamentu v roce 2004", Diplomová práce, Brno, FSS M U
5) Featherstone, K . 2003. „In the Name of „Európe"" In: Featherstone, K , Radaelli, C.
(eds.): The Politics of Europeanization. Oxford: Oxford University Press, 3-26.
6) Fiala, P.; Hloušek, V . ; Pitrová, M . ; Pšeja, P.; Suchý, P. 2006. „Evropeizace
politických stran a zájmových skupin: základní problémy a směry analýzy."
Politologicky časopis XIII., 1, 3-26.
7) Harmsen, R.; Wilson, T . M . 2000. „Indroduction: Approaches to Eureopeanization,
Yearbook of European Studies 14, 13-26
8) Havlík, V . 2009. „České politické strany a evropská integrace", Disertační práce,
Brno, FSS M U
9) Havlík, V.; Pšeja, P. 2007. „Evropeizace jako předmět výzkumu v sociálních vědách."
Sociální studia 4, 3, 7-16.
10) Havlík, V . ; Valterová, A . 2007. „Evropeizace českých politických stran: aplikace
Ladrechova konceptu." Slovenská politologická revue VII, 4, 77-103.
11) Havlík, V . ; Vykoupilová, H . 2007. „Dvě dimenze evropeizace volebních programů:
Případ české republiky." Sociální studia 4, 3, 121-142.
12) Hloušek, V . ; Pšeja, P. 2008. „Evropeizace politických stran a stranického systému v
České republice." Politologicky časopis X V . , 4, 299-317.
13) Kopeček, L . 2006. „Demokracie, diktatury a politické stranictví na Slovensku." C D K ,
Brno
14) Kopeček, L. 2007. „Politické strany na Slovensku 1989 až 2006." C D K , Brno
15) Ladrech, R. 2001. „Europeanization and Political Parties: Towards a Framework for
Analysis." Queen's Papers on Europeanisation č. 2/2001
(http://www.qub.ac.uk/ies/onlinepapers/poe.html)

38
16) Ladrech, R. 2002. „Europeanization and political parties." Party politics 8, 4, 389-403.
17) Mair, P. 2000. „The Limited Impact of Europe on National Party Systéme", West
European Politcs, roč. 34, č. 4, 27-51
18) Mair, P. 2007. „Political parties and party systems." In: Graziano, P.; Vink, M . P.
(eds.): Europeanization. New Research Agendas. London: Palgrave Macmillan, 154-
166.
19) Potůček, M . 2006. „Komparace procesu evropeizace ve stranických systémech
Německa, Rakouska a České republiky", Brno, FSS M U
20) Radaelli, C M . 2000. „Whither Europeanization? Concept stretching and substantive
change", European Integration Online Papers 4 (8). (http ://eiop.or.at/eiop/texte/2000-
008a.htm)
21) Strmiska, M . et all. 2005. „Politické strany moderní Evropy." Portál, Praha.
22) Vittová, K . 2007. „Evropská tématika v českých parlamentních volbách 2002 a 2006"
Diplomová práce, Brno, FSS M U
23) Zemanová, S. 2007. „Výzkum europeizace - Aktuální problémy a perspektivy",
Mezinárodní vztahy 42, 4, 29-51

39
8 Programové materiály
Elektronické zdroje ověřeny k 1. 12. 2009.
1) HZDS-RSS (1994). „Slovensko do toho!", Volební program pro volby do N R SR
1994, Bratislava. Tištěno.
2) HZDS (1998). „Zmluva na 3. tisícročie medzi HZDS a obcami Slovenskej republiky",
Volební program pro volby v roce 1998. Tištěno.
3) HZDS-ĽS (2002). „S ľuďmi a pre ľudí", Volební program pro volby do N R SR 2002,
dostupné z http://volby.sme.Sk/c/622771/volebny-program-hnutia-za-demokraticke-
slovensko-ludovej-strany.html
4) K D H (1994). „Spolu to dokážeme", Volební program pro volby do N R SR 1994.
Tištěno.
5) K D H (2002). „Volebný program Křesťanskodemokratického hnutia", Volební
program pro volby do N R SR 2002, dostupné z http://volby2002.kdh.sk/vprogram.htm
6) K D H (2006). „Za slušný život na Slovensku", Volební program pro volby do N R SR
2006, dostupný z http://volby2006.kdh.sk/dokumenty/volebny program.pdf
7) ĽS-HZDS, „Programový dokument pre parlamentné voľby 2006", Volební program
pro volby do N R SR 2006, dostupný z http://www.volby.osobnosti.sk/dokumenty/LS-
HZDS/Volebny program.doc
8) M K D H (1994). „Program Maďarského křesťanskodemokratického hnutia schválený
na I. kongrese M K D H v Dunajské Strede dňa 26.2.1994" Volební program pro volby
do N R SR 1994. Tištěno.
9) M O S (1994). „Pokoj a istota", Volební program pro volby do N R SR 1994. Tištěno.
10) SDK (1998). „Spolu za lepšie Slovensko" Volební program pro volby do N R SR
1998. Tištěno.
11) SDKÚ (2002). „Volebný manifest SDKÚ. Príležitosť pre lepší život - Pokračovanie
demokratickej vlády", Volební program pro volby do N R SR 2002, dostupné z
http://www.sdkuonline.sk/pages/volebny manifest.shtml
12) SDKÚ-DS (2006). „Ide o úspešné Slovensko", Volební program pro volby do N R SR
2006, dostupné z http ://w w w. sdkuonline.sk/pro gram/index .shtml
13) SDĽ (1998). „Lepší život pre čestného a pracovitého človeka", Volební program pro
volby do N R SR 1998. Tištěno.

40
14) Smer (2002). „Voľte poriadok a slušný život!", Volební program pro volby do N R SR
2002, dostupné z http://www.strana-
smer.sk/files/old/tx dokument/volebný program.pdf
15) Smer-SD (2006). „Smerom k ľuďom", Volební program pro volby do N R SR 2006,
dostupné z http://www.strana-smer.sk/files/dokumenty/volebny program 2006.pdf
16) S M K (1998). „Volebný program 1998", Volební program pro volby do N R SR 1998,
dostupné z
http://www.mkp.sk/old/index.php?t=&p=&xp=&MId= 1 &Lev 1 =&Ind 1 =59&MId= 1 &
P=index,sl,&Indl=60
17) S M K (2002). „Volebný program Strany maďarskej koalície - Dôvera spája", Volební
program pro volby do N R SR 2002, dostupné z
http://www.mkp.sk/old/index.php?t=&p=&xp=&MId= 1 &Lev 1 =&Ind 1 =74&MId= 1 &
P=index,sl,&Indl=95
18) S M K (2006). „Volebný program 2006-2010, Rýchle dostihnuti úrovne Európskej
únie!", Volební program pro volby do N R SR 2006, dostupné z
http://www.niton.sk/documents/10-8-618-volprog n sk.pdf
19) SNS (1994). „Program Slovenskej národnej strany 1994", Volební program pro volby
do N R SR 1994. Tištěno.
20) SNS (1998). „Program Slovenskej národnej strany", Volební program pro volby do
NR SR 1998, Bratislava, dostupné z
http://www.sns.sk/modules.php?name=Downloads&d op=viewdownload&cid=12
21) SNS (2002). „Program národnej obnovy - Volebný program pro obdobie 2002-2006",
Volební program pro volby do N R SR 2002, Bratislava, dostupné z
http://www.sns.sk/modules.php?name=Downloads&d op=viewdownload&cid=9
22) SNS (2006). „Sme Slováci, Slovákom slovenskú vládu", Volební program pro volby
do N R SR 2006, dostupné z
http://www.sns.sk/modules.php?name=Downloads&d op=viewdownload&cid=8
23) Spoločná voľba (1994). „Nádej Slovenska", Volební program pro volby do N R SR
1994, Pravda, 9. září 1994, s.6
24) Spolužitie (1994). „Piliere volebného programu Egyúttélés - Spolužitie", Volební
program pro volby do N R SR 1994. Tištěno.

41
9 Internetové zdroje
Elektronické zdroje ověřeny k 1. 12. 2009.
2) Archive.org (http://www.archive.org)
3) EUROSTAT (http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/)

4) KDfí - volhv 2002 (http://www.volbv2002.kdh.sk)

5) KDfí - volbv 2006 (http://www.volbv2006.kdh.sk)
6) ĽS-HZDS (http://www.hzds.sk)
7) MS K (http://www.mkp.sk)
8) Parties & Elections (http://www.parties-and-elections.de)
9) S M E online (http://www.sme.sk)
10) Smer-SD (http://www.strana-smer.sk)
11) SDKÚ-DS (http://www.sdkuonline.sk)
12) SNS (http://www.sns.sk)

42