pevného kapalné teplotě tání tt kapalného pevné ochlazení kapaliny

druhu látky tlaku na teplotu tuhnutí stejná

druhu látky tlaku

101 325 101, 325

101 325 0,101325

1907 °C 1246°C 1668°C

231,9°C 1350°C 0°C 1085°C

1535°C
419,5°C
voda měď mangan ocel titan chrom
327,5°C
660,3°C
měrné skupenské teplo tuhnutí
961,8°C
skupenské teplo tání
1064°C
1768°C

cín platina

tání

kapalného
měď - tt=1085 ocel - tt=1539 Ano, meděnou kuličku lze roztavit v misce z olova, protože má měď

nižší teplotu tání než ocel.Kdyby se měď roztavila, olověná miska by zůstala v pevném skupenství, protože
by ještě nedosáhla své teploty tání, IV. I.
 kapalného plynné teplotě varu tv kapalného plynné
druhu kapaliny tlaku nad povrchem kapaliny každé
povrchu
teplotě povrchu
větrem teplo

Kapalina se bude z povrchu mokré podlahy vypařovat , dokud se nevypaří celá a podlaha neuschne.
Když budou v místnosti otevřená okna i dveře, bude mokrá podlaha schnout rychleji, protože bude
aceton, benzin ethanol, glycerol, docházet k odstranění par vypařené vody nad jejím povrchem větráním místnosti (např. větrem) skrz
otevřená okna a dveře, prouděním vzduchu.Dochází k rychlému odstranění par nad povrchem kapaliny
a tudíž se nevracejí zpět do kapaliny.
100°C diethylether
Dochází k tomu díky sublimaci. Když teploměr ukazuje mínusové teploty, pověšené prádlo
56°C nejdřív zmrzne, molekuly vody se neodpařují a naopak tuhnou přechodem do pevného skupenství.
Aby prádlo začalo schnout, je potřeba se dostat přes tuto přechodovou část. Poté co je kapalina v
78,4°C látce přeměněna v led, začne docházet k sublimaci. Voda v pevném skupenství začne přecházet
Máme na sobě ochranné oblečení a pomůcky do skupenství plynného, bez toho aby se nejdřív změnila opět v kapalinu. Začne docházet k uvolňování
Dáváme pozor aby se v místnosti nevyskytoval otevřený jednotlivých molekul vody dokud tam žádná nezůstane a zmrzlá mokrá látka se změní v látku zcela suchou
290°C oheň nebo žhavé předměty, látky nikdy nezahříváme přímým
plamenem, protože jsou hořlavé. Máme vždy po ruce hasící přístroj.
34,6°C
120°C

Ano, může. Za normálního tlaku 101,3 kPa voda vře právě při 100°C. Při nižším atmosférickým tlaku
(např. v horách) má však voda dostatečný tlak už při nižší teplotě, protože s rostoucím tlakem roste
i teplota varu a naopak se snižujícím se tlakem klesá i teplota varu.
dochází k němu při každé teplotě - kapalina dochází k němu až když kapalina dosáhne
se vypařuje neustále, dokud látka neuschne své určité teploty tání
Ano, voda může mít 100°C a přesto nebýt ve varu.Děje se to za vysokého tlaku(vetší než 101,3 kPa) kapalina se vypařuje pouze na svém povrchu pára se začne uvolňovat z celého objemu a
kdy s rostoucím tlakem roste i teplota varu. V kuchyni se ke zvýšení tlaku např. ve vaření používá papinův hrnec. kapalina se začne vypařovat
Je v něm vyšší tlak a tím pádem vyšší i teplota varu Hromadí se v něm páry, které zvyšují tlak a jak z povrchu tak i zevnitř
tím pádem se zvětšuje i teplota varu. Při vaření - urychlení
měknutí masa za vyšší teploty.

Měrné skupenské teplo varu

2 3

2260 kJ/kg 4
1
454 kJ/kg
5
 plynného kapalné

rosa

Vznikají tehdy, pokud je teplota povrchu předmětu nižší, než je rosný

bod okolního vzduchu. Dojde ke srážení vodní páry v podobě kapek
na povrchu chladného předmětu. K rose tedy dochází kapalněním vodní
páry a usazováním se na předmětech s teplotou, která je nižší než rosný
bod.

jinovatka

Vzniká za nižších teplot desublimací vodní páry. Dochází k ní

namrzáním vodní páry na chladném předmětu, vzniká často při mlze

mlha

Vzniká zkapalněním vodní páry ve formě drobných kapiček v přízemní vrstvě

vzduchu jako důsledek ochlazení zemského povrchu nebo dodáváním další
vodní páry do vzduchu. Dochází k ní tedy, když teplota vzduchu poklesne
na teplotu rosného bodu.

pevného plynné

plynného pevné