Sluch (učebnice STR 100)

- necitlivější lidský smysl

a) Jaké frekvence dokáže lidské ucho rozlišit? Pusť si video, zapiš svoje výsledky:
https://www.youtube.com/watch?v=VxcbppCX6Rk
• Lidské ucho dokáže rozlišit frekvence o velikosti od 16 až do 20 000 Hz. V průběhu života, hlavně s
rostoucím věkem se ale horní hranice slyšitelné frekvence výrazně snižuje, starší lidé nakonec rozlišují
frekvence v rozmezí pouze od 50 do 8 000 Hz.
b) Uveď, proč lidé staršího věku hůře slyší a které frekvence jim dělají problémy?
• Zhoršení sluchu bezpodmínečně patří ke stáří a jedná se o přirozenou ztrátu sluchu, která přichází s
rostoucím věkem.Dochází k ní úbytkem jemných buněk vnitřního ucha, jejichž funkcí je přenos signálů
nervovým systémem do mozku. S rostoucím věkem těchto buněk ubývá a lidé začínají slyšet hůře,
protože zvuky přestávjí být stejně jasné a zřetelné jako byly předtím. Největší problém dělají lidem
vysoké frekvence, protože když se dostávají do zvukovodu, dochází k jejich mimořádnému a
mnohonásobném zesílení. Tyto hlasité vibrace pak silně dráždí sluchové buňky a namáhají sluchový
systém nejvíce.
c) Která povolání jsou pro sluch ohrožující?
• Nejvíce ohrožují sluch člověka práce ve stavebnictví, v továrnách, slévárnách, ocelárnách nebo dolech.
Dále může mít negativní vliv na sluch práce v automobilovém nebo leteckém průmyslu, kde dochází k
vysokému a silnému hluku vlivem různých zapnutých přístrojů a zařízení, které při práci vydávají silný
hluk.
d) Máš nějaké doporučení pro člověka, který rád poslouchá hlasitou hudbu ve sluchátkách?
• Člověk by při poslechu hlasité hudby neměl používat tzv. špuntová sluchátka, jelikož se zasouvají daleko
do ucha a jejich vlivem může dojít k poškození sluchu. Čím víc je hlasitá hudba blíž k ušnímu bubínku ,
tím víc se na něj vyvíjí větší tlak, vibrace zvuku se ve zvukovodu ještě více zesilují a dráždí sluchové
buňky. Také by se člověk měl snažit poslouchání hlasité hudby omezit a nejlépe by měl snížit i hlasitost
poslouchané hudby, aby u něj poté nenastaly vážnější zdarvotní problémy.
Orgánem sluchu je ucho, rozlišujeme 3 části, uveď, které struktury jsou součástí:

• vnější ucho – tvoří ho chrupavčitý boltec a vnější zvukovod, zakončený blanitým bubínkem,
◦ zachytává zvukové vlny a předává je do vnitřního ucha
• střední ucho – v jeho dutině se nachází tři sluchové kůstky – kladívko, třmínek a kovadlinka, ústí sem také
Eustachova trubice
◦ převádí zvukové vlny, šířené vzduchem na mechanické tlakové vlny, které jsou pak přenášeny na tekutinu
vnitřního ucha
• vnitřní ucho – tvořeno labyrintem, který obsahuje blanitého hlemýžďe, vyplněného tekutinou
◦ přeměňuje tlakové vlny na zvukové signály na které reaguje náš mozek
Popiš stavbu ucha:

Třmínek Polokruhové kanálky

rovnovážného ústrojí
Kladívko Kovadlinka
Vestibulární
nerv

Kochleární nerv

Hlemýžď vnitřního ucha

Zevní zvukovod Bubínková
dutina

Bubínek Oválné okénko Eustachova trubice

Ušní boltec
 - vnitřní ucho je uloženo ve spánkové kosti a je tvořeno kostěným labyrintem, složen z
rovnovážného orgánů (vejčitý a kulovitý váček, tři polokruhovité kanálky) a hlemýždě.
o dutina kostěného labyrintu je vyplněna tekutinou
 uvnitř se nachází vlastní smyslový orgán = blanitý labyrint vyplněný tekutinou
 obsahuje sluchovou část = blanitý hlemýžď a rovnovážné ústrojí
(polokruhovité kanálky/chodby)

 uvnitř blanitého hlemýždě se nacházejí vláskové buňky (mechanoreceptory –

reakce na dotyk), spojeny s nervy vedoucí do mozku
Popiš, jak vnímáme zvuk, co je podnětem?
• Podnětem pro sluchové vnímání jsou zvukové vlny, neviditelné vibrace, které se šíří vzduchem . Jsou
zachyceny ušním boltcem a vedeny do zvukovodu, kde naráží na bubínek a rozkmitají jej. Ten přenáší chvění
do středního ucha na kladívko, které na bubínek nasedá a na další dvě kůstky středního ucha (kovadlinka,
třmínek). Vibrace jsou pak těmito třemi kůstkami převáděny na kapalinu ve spirálovitě tvarovaném vnitřním
uchu (hlemýždi) a vyvolávají v něm pohyb malých vláskových buněk. Vláskové buňky zaznamenávají tento
pohyb, vzniklý přijatými vibracemi a přeměňují jej na chemické signály pro sluchový nerv. Sluchový nerv
pak přenáší informace ve formě elektrických impulsů (zvuků) do spánkového laloku mozkové kůry, kde dojde
k jeho vyhodnocení, člověk daný zvuk zaznamená a bude na něj moct zareagovat.

Vysvětli pojem, kde je najdeme, k čemu slouží:

- ušní maz – je nažloutlá tělní tekutina, která se nachází v zevním zvukovodu vnějšího ucha. Její úlohou je
chránit citlivou kůži vnitřního zvukovodu a vytvářet tak obranu proti infekcím, udržuje v uchu také správné
prostředí a zachovává zde vlhkost, hlavními funkcemi je tedy funkce čistící a obranná.
o vzniká smícháváním žlázek v kůži s odumřelou povrchovou vrstvou kůže, uvolněnými chlupy a do
ucha zanesenými nečistotami
o po svém vzniku je maz posouvána směrem k zevnímu ústí zvukovodu, kde volně vypadává. Cestou s
sebou strhává nečistoty, a tím je udržován volný průchod zvukovodu.

Poruchy sluchu:
a) stařecká nedoslýchavost
o vlivem stáří, opotřebení pružných membrán vnitřního ucha + vláskových buněk
o z 20 000 Hz slyší jen 5 000 Hz
b) hluchota
o úplná, částečná
o příčiny:
 mechanické (ucpání zvukovodu, poškození bubínku, sluchových kůstek)
 infekce
 vrozená
o v některých případech lze vyřešit kochleárním implantátem (Hlemýžď, lat. cochlea)
 https://www.youtube.com/watch?v=KXdWWGGxkzU Pusť si video a stručně popiš
princip:
Kochleární implantát je druh ušního implantátu (přístroj určený na pomoc sluchově postiženým lidem),
který se vkládá do vnitřního ucha, stimuluje nervy ve vnitřním uchu,nahrazuje funkci hlemýždě a s tím i
funkci poškozeného vnitřního ucha

• Zvukový mikrofon nošený za uchem nebo na těle zachytává zvuk, převádí jej na digitální kód a předává
procesoru.
• Zvukový procesor vysílá digitálně kódovaný zvuk přes cívku (vysílací anténku) na vnější straně hlavy do
implantátu(chirurgicky implantovaného systému).
• Implantát převádí digitálně kódovaný zvuk na elektrické impulzy a vysílá je po svazku elektrod , který je umístěn
v blanitém hlemýždi (ve vnitřním uchu).
• Elektrody implantátu dráždí sluchová nervová vlákna v hlemýždi, která pak přenášejí sluchové vzruchy do
mozku, kde jsou vyhodnoceny jako zvuk.
◦ neslyšící se postupně učí rozlišovat sluchové vjemy, které jsou mu pomocí implantátu doručovány.