ERICH MARIA REMARQUE – NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID

Druh: Epika – próza – válečný román, částečně autobiografický, vychází z autorových

osobních zkušeností s první světovou válkou

Děj se odehrává na západní frontě na hranici Německa s Francií za první světové války

Hlavní téma díla: dílo oslavuje lidskou solidaritu, nezištnou obětavost v mezních situacích, v
díle autor zobrazuje válečná přátelství na život a na smrt, absurditu války, odpor proti
krutosti, nelidskosti

Kompozice: chronologická; většina děje se odehrává v přítomnosti X román není souvislým

epickým vypravováním, retrospektiva - vyskytují se zde vzpomínky na minulost

Stručný obsah:

Hlavní hrdina a zároveň vypravěč Pavel Bäumer podlehne spolu s několika dalšími spolužáky
(Kropp, Tjaden, Müller, Wolf, Kemmerich aj.) vlasteneckému nadšení svého profesora
tělocviku Kantorka a přihlásí se jako dobrovolník na frontu. Počáteční nadšení se ale brzy
vytratí. Pavel se svými kamarády nejprve prochází tvrdou průpravou a terorem.
Desetitýdenní výcvik pod vedením velitele Himmelstosse je plný šikanování. Po výcviku
odjíždí na frontu.
První boje na frontě všem otevřou oči a ukážou válku v pravém světle (plynové útoky,
bombardování, budování zákopů, utrpení raněných, smrt přátel, krvavé boje muže proti muži
aj.). Vojáci žijí v neustálých obavách o život, trpí hladem, zimou, jsou špinaví, zavšivení.
Téměř polovina roty byla již zabita - vojáci, kteří přežijí, dostávají dvojité příděly jídla a
tabáku. Stavy vojáků jsou doplňovány velmi mladými chlapci bez výcviku. Pavel postupně
ztratí všechny kamarády.
Velkou oporou pro dvacetileté vojáky je velitel roty Stanislav Katczinsky, s nímž se Pavel
spřátelil. Po dovolené, ze které se Pavel vrací znechucen (matka umírala na rakovinu, s
ostatními lidmi nedokázal nalézt společnou řeč), se dostává zpět na frontu. Uprostřed
bitevního pole se najednou ocitne sám zblízka v boji muže proti muži. Smrtelně zraní
francouzského vojáka, poté mu ováže ránu a snaží se mu ulehčit umírání. Velkým otřesem je
pro Pavla smrt Katczinského. Zraněného se ho snažil s vypětím všech sil odnést z bojiště do
bezpečí. Cestou byl však Katczinsky zasažen střepinou a zemřel.
Na podzim 1918 zůstává Pavel poslední naživu ze sedmi spolužáků. Cítí se vnitřně prázdný a
velmi unavený. Ke zprávám o příměří je netečný, nevěděl již, zda si vůbec přeje mír. Pavel si
je jistý, že se už nedokáže zapojit do normálního života - byl poznamenán roky prožitými na
frontě.
Pavel zemřel v září 1918, paradoxně v den, kdy vrchní velitelství podává zprávu, že je na
západní frontě klid a neděje se nic nového.

Jazykový rozbor: spisovný jazyk, hovorové výrazy (brajgl, švindl, palice atd.), úvahové prvky -
v ich-formě, mnoho úvahových pasáží s lyrickými prvky, ironie (již v názvu knihy), metafory,
dialogy - rozmluvy vojáků, sugestivnost - líčení hrůz války, umírání lidí i zvířat, závěr - zpráva
o Pavlově smrti - er-forma

Vedle mne běží nějaký svobodník. Cosi mu utrhlo hlavu, ale běží ještě pár kroků, ačkoliv mu z
krku tryská krev jako fontána.(přirovnání)
Vidíme žít lidi, kterým chybí kus lebky, vidíme běžet vojáky, kterým něco urvalo obě nohy,
klopýtají na bortících se pahýlech k nejbližší(vystupňované přídavné jméno ve třetím stupni)
jámě, nějaký svobodník se plazí dva(číslovka) kilometry(slovo složené) po rukou a vleče za
sebou roztříštěná kolena, jiný jde na obvaziště, drží se za břicho, ale vyhřezlá střeva mu visí
přes ruce. Vidíme žít lidi bez úst, bez dolní čelisti, bez tváře. Nalézáme jednoho, který po dvě
hodiny tiskl v zubech tepnu paže, aby nevykrvácel. Slunce vychází, noc přichází, granáty
hvízdají, život je u konce.

Hlavní postavy:

Pavel Bäumer - hlavní postava a vypravěč celého příběhu, bývalý středoškolský student
gymnázia; nezištný, obětavý, zpočátku plný odhodlaní a ideálů; těší se na frontu, později
zažívá rozčarování, zklamání z válečných hrůz, psychicky se hroutí; jeho přáteli jsou
Katczinsky, Kropp, Tjaden, Müller, Wolf, Kemmerich aj. - Pavlovi spolužáci, váleční přátelé
téže "železné" generace
Stanislav Katczinsky (40 let) - vedoucí roty, pro vojáky opora (jakoby táta); přátelský,
nepostradatelný; bývalý švec, vždy sežene jídlo
Himmelstoss - desátník, vedl jejich výcvik; krutý velitel, bezohledný, tváří v tvář nepříteli
zbabělý

Další postavy: Pavlova rodina - matka, otec, starší sestra; profesor z gymnázia Kantorek, setry
červeného kříže, lékaři, jeptišky, další vojáci, ...

Literárně-historický kontext:

Meziválečná próza – od konce první světové války roku 1918, po konec druhé světové války
roku 1945

 autoři zachycují své osobní zkušenosti s válkou

 poukazují na nesmyslnost války, na hrůzy ze zabíjení

Erich Maria Remarque:

Německý spisovatel a dramatik, (1898-1970) vlastním jménem Erich Paul Remark, se narodil
v Osnabrűcku, v rodině knihvazače. V osmnácti letech (ihned po ukončení školy v roce 1916)
narukoval jako dobrovolník do armády, kde byl v roce 1918 (několikrát) zraněn. Nejen díky
tomu je celé jeho dílo poznamenáno odporem k válce a antimilitarismem. Přestože se
narodil v „kolébce fašismu“, popisuje ho jako „rakovinu tohoto století“.

Po demobilizaci vystřídal řadu různých povolání, například působil jako redaktor v berlínském
plátku „Sport im Bild“, pracoval jako učitel, agent firmy s náhrobními kameny, účetní,
obchodní příručí, automobilový závodník, reklamní agent a v neposlední řadě se stal
světoznámým spisovatelem.

V roce 1925 se oženil s Jeanne Zambonovou (Jutta Zambona). Jejich manželství však trvalo
pouze do roku 1932, kdy emigroval do Švýcarska. Po nástupu nacismu v r. 1933 byly jeho
knihy vyhlášeny za „zvrhlé umění“ a veřejně páleny, on sám byl vroce 1938 zbaven
německého občanství. V roce 1939 emigroval do USA a v následujících letech žil střídavě v
Americe a ve Švýcarsku. Po 2.světové válce se vrátil do Švýcarska a usadil se v Porto Roncu
na jezeře Maggiore. V roce 1958 se znovu oženil s americkou filmovou hvězdou Paulette
Goddard, bývalou manželkou Charlieho Chaplina.

Po vydání svého románu Na západní frontě klid se rázem stal jedním z nejčtenějších autorů
20. století (jen tak pro zajímavost: během 3 let se prodalo 3,5 milionů výtisků). Kniha se již
rok po vydání dočkala filmového zpracování režisérem Lewisem Milestonem.

Jeho další romány o Německu, emigraci a 2. světové válce tuto oblibu ještě vystupňovaly, ale
už nedokázaly překonat stín jeho prvního a přece veleúspěšného díla. Přes nesmírnou
popularitu Remarquova díla nelze pominout i jeho zřejmé nedostatky. Někdy až příliš
vycházel vstříc vkusu průměrného čtenáře: využíval postupů triviální literatury, často
opakoval motivy, uměle konstruoval dějové konflikty a nevyhnul se ani laciné sentimentalitě.

Dílo:

Tři kamarádi

Miluj bližního svého (1941) – Příběh mladého hocha, který utíká před nacismem. Přijde
o rodiče a žije jako psanec. V Praze se seznámí s mladou dívkou, společně odchází do Francie
a snaží se utéci do Ameriky.

Vítězný oblouk (1946) – Děj románu se odehrává v Paříži těsně před nacistickou okupací.
Hlavním hrdinou je německý lékař – chirurg Ravic. Ravic utekl do Paříže před nacisty. Žije bez
dokladů a pracuje ilegálně na jedné z místních klinik. Jedné noci potkává dívku Joan, které
umírá přítel, který ji vzal do Paříže. Pomůže ji a oba se postupně do sebe zamilují, ale jejich
vztah je dost rozporuplný. Ravic pak náhodně v Paříži potkává Haakeho, člověka, který ho a
jeho přátele a další lidi vyslýchal, týral a mučil. Zprvu se mu zdá, že jde jen o přelud, přesto se
ho zmocňuje touha po pomstě. Nakonec se podaří Ravikovi Haakeho zabít a značně se mu
uleví a smíří se sám se sebou. Kniha končí smrtí Joan a vyhlášením mobilizace ve Francii.
Všichni ví, že se blíží válka.

Jiskra života (1952) – Kniha vypovídá o hrůzách života v nacistickém koncentračním táboře

Čas žít, čas umírat (1954) – Kniha pojednává o německém vojákovi, který se ve druhé
světové válce vrací domů z východní fronty do zničeného Německa.

Černý obelisk (1956) – Děj románu se odehrává v Německu ve dvacátých letech 20. století.
Pro Německo je to období hyperinflace, kdy kurs marky se mění dvakrát denně. Hlavní
hrdinové jsou kamarádi z I.světové války a vlastní pohřební ústav. Kniha zaznamenává jejich
radosti, lásky a starosti. Zároveň na jejich osudu ukazuje politické a hospodářské těžkosti
výmarského Německa. Současně zaznamenává důvody pro nástup nacismu (nacionálního
socialismu) v Německu.

Nebe nezná vyvolených (1961) – Milostný román z prostředí automobilových závodů

Noc v Lisabonu (1962) – Příběh Josefa Baumanna a jeho ženy Heleny, kteří prchají
z nacistického Německa.

Stíny v ráji (1971) – Vyprávění o německém emigrantovi-novináři, kterého osud zavál až do

dalekého New Yorku.

Další autoři tvořící v rámci meziválečné prózy:

Romain Rolland – Okouzlená duše, Dobrý člověk ještě žije, Jan Kryštof, Petr a Lucie

Antoine de Saint Exupéry – Malý princ, Citadela, Země lidí, Noční let, Letec

Michail Bulgakov – Mistr a Markétka

Boris Pasternak – Doktor Živago

Ernest Hemingway – Fiesta, Sbohem, armádo!, Komu zvoní hrana, Stařec a moře

Lion Feuchtwanger – Židovka z Toleda, Žid Süs

John Steibeck – Na východ od ráje, Lišky na vinici

Francis Scott Fitzegerald – Velký Gatsby