Vojtěch Javorek 2.

ročník Filozofie a Religionistika

Teorie náboženství Sigmunda Freuda

V novověkých dějinách proběhly tři velké myšlenkové revoluce, které otřásly
zažitými axiomy západní civilizace. Koperník odstranil Zemi ze středu vesmíru. Darwin
postavil člověka bok po boku s opicí a v neposlední řadě Freud poukázal na důležitost sexu a
agresivity. Všechny tyto tři důležité události ovlivnily silným způsobem oslabení pozice
křesťanství. V této eseji se chci především zaměřit na teorii náboženství posledního
zmiňovaného. Příborský rodák Sigmund Freud patří mezi nejvlivnější osobnosti nejenom
psychologie, ale celé řady jiných disciplín. Přestože psychoanalýza již nepatří mezi hlavní
psychologické směry, mnohé z jejích poznatků jsou zcela běžně v psychologii používány
dodnes.1 Mým cílem je představit a zhodnotit argumenty Freudovy teorie a také se podívat na
potenciální vliv židovské mystiky při vzniku psychoanalýzy. Budu vycházet z Freudových
dvou knih, ve kterých Než se zaměřím na body Freudovy teorie náboženství, je nutné si
představit základní kameny psychoanalytické teorie.

Nevědomí a teorie snu

Pokud bychom se měli podívat na počátky psychologie jako vědy, jeden
z jejich hlavních předmětů zkoumání bylo a je zcela jistě vědomí. 2 Hlavním nástrojem
k popisu vědomých obsahů byla známá Wundtova introspekce. Vědomí v tomto případě
můžeme označit jako stav, kdy si jedinec uvědomuje své určité myšlenky, pocity…
Freudovým hlavním přínosem bylo rozpoznání části duše, která je jedinci zcela nevědomá. 3
K myšlence možnosti nevědomí Freuda přivedly především pacienti, kteří trpěli hysterií a
melancholií. Freud společně s Breuerem tyto pacienty léčili pomocí hypnózy. Freud tuto
techniku postupem času zcela zavrhl a začal se zabývat obsahy snu. Paradoxně stejně jako
dnes byl sen převážně brán pouze jako vedlejší produkt spánku, který svým obsahem nebyl
brán vůbec vážně.4 Freud si ale všiml, že sny zároveň v sobě skrývají skrytá přání, která
v sobě často zahrnují jistou ambivalenci vůči jiným osobám. Problém je, že snová práce
funguje velice složitým mechanismem a z toho důvodu se nám zdá, že jsou některé sny
nesmyslné. Freud tak rozlišoval mezi snem manifestním a latentním. Manifestní sen je obsah
snu a latentní sen je jeho pravý význam. K rozšifrování manifestního snu slouží metoda
volných asociací, při které musí pacient říct všechny myšlenky, které mu právě probíhají
hlavou. Nevědomí podle Freuda v sobě zahrnuje veškerá skrytá přání, která díky svému
nepřijatelnému obsahu byla vytěsněna. Tato přání vznikla především v době dětství.5
1
Psychoanalýza ovlivnila především vývojovou psychologii a můžeme ji označit za první psychoterapeutický
směr vůbec.
2
Problém definice vědomí ponechám zcela stranou, psychologie a jiné vědy se do dnešní doby neshodnou, co
přesně vědomí je, respektive nemáme přesný model vědomí.
3
Je nutné zmínit, že o možnosti nevědomí spekulovalo mnoho filozofů již před Freudem. Mezi nimi můžeme
zmínit Kanta, Leibnize, Schopenhauera, Nietzscheho a von Hartmanna. Freud byl nicméně první, který podal
ucelenou definici nevědomí a postavil na ní celý psychologický směr. Freud byl mnohokrát obviňován, že
k nevědomým obsahům ho především dovedli Nietsche a Schopenhauer, které ve svých pozdějších spisech
cituje. Freud tato obvinění odmítá především z důvodu, že s pracemi těchto filozofů se setkal až po svém objevu
nevědomí. Zároveň i C.G. Jung připouští, že Freud nebyl filozofie téměř vůbec znalý a naopak proti filozofům
měl velký odpor. Zajímavá spekulace se nabízí ve vztahu objevu nevědomí u C.G. Junga, který k domněnce
nevědomí došel zcela jinou cestou než Freud. Jung využíval při zkoumání kriminálníků Wundtovy asociační testy
společně s James-Langeovou fyziologickou teorií emocí, které ho dovedly k objevům nevědomých komplexů.
Jung měl tu smůlu, že byl mladší než Freud a svoji domněnku nevědomí si nechal potvrdit právě Freudem.
4
Freud jednotlivé předešlé teorie snu uvádí ve svém nejdůležitějším díle Výklad snů.
5
Viz. Kapitola psychosexuální vývoj a Oidipovský komplex
Vojtěch Javorek 2.ročník Filozofie a Religionistika

Struktura osobnosti
Abychom mohli pochopit, kvůli čemu vznikají spory v lidské psychice,
musíme se zaměřit na Freudovu strukturu osobnosti. Základní a vývojově nejstarší částí je ID.
Id je tou částí osobnosti, která je zaměřená na uspokojení veškerých lidských primitivních
tužeb a to především tužeb sexuálních. Tato část osobnosti je zcela pod vlivem principu slasti.
Jejím hlavním konkurentem je SUPEREGO, které představuje zvnitřněné rodičovské, kulturní
a náboženské příkazy, jež jsou na jedince kladeny. Je zřejmé, že mezi těmito dvěma částmi
osobnosti dochází v mnoha případech ke sporu. Zprostředkování mezi nimi dochází pomocí
EGA, které se snaží docílit uspokojení obou dvou. Problémem je, že Id je součást osobnosti,
která je podle Freuda důležitá k zajištění biologických potřeb jedince. Některé tyto tužby
mohou v sobě zahrnovat velice problematické aspekty, jako je například smrt otce. Je zřejmé,
že k naplnění této touhy nemůže díky určitým morálním stanoviskům za normálních okolností
dojít a tudíž tato touha je vytěsněna do nevědomí. Zároveň při vytěsnění vzniká nevědomý
pocit viny. Tato touha však může být pomocí sublimace uspokojena pomocí jiného úkonu,
který v sobě může zahrnovat neurotické úkony. Podle Freuda neuróza může být odstraněna,
pokud si tato vytěsněná nepříjemná přání daný jedinec uvědomí.

Psychosexuální vývoj a Oidipovský komplex6

Freud byl jeden z prvních psychologů, kteří vymezili vývojová stádia u
jedince. Jednotlivá stádia jsou odvozená od erogenních zón, které vymezují zaměření
psychické-sexuální energie libida.7 První stádium je orální, kdy libido je zaměřeno na matčin
prs. Anální stádium vzniká v době, kdy dítě si začíná více všímat svých výkalů a učí se
vylučovat zcela samo. Třetí a nejdůležitější stádium, které je zcela klíčové v psychoanalytické
teorii, je stádium falické. Dítě se zaměřuje na své genitálie, poprvé masturbuje. 8
Nejdůležitějším znakem falického stádia je vznik Oidipovského komplexu. Tento komplex
vzniká tím, že chlapec, který se zamiluje do matky a jeho libida je na ní zaměřeno, bere svého
otce jako soka, kterého chce odstranit. 9 Zapříčiněním Oidipovského komplexu vzniká
superego. Zároveň Oidipovský komplex stojí podle psychoanalytické teorie za vznikem fobií
a také je stěžejním bodem u Freudovy teorie náboženství. V latentním stádiu sexuální aktivita
zcela utichá a navrací se až ve stádiu pubertálním.10

6
O psychosexuálním vývoji více ve Freudově knize Tři pojednání o sexuální teorii.
7
Na rozdíl od Junga, který libido definoval jako psychickou energii, pro Freuda libido znamenalo sexuální
energii, která rozhoduje o předmětu touhy.
8
Freud byl první, který poukazoval na rozvoj sexuality u malých dětí. Předchozí teorie trvaly na rozvoji sexuality
v pubertě.
9
U žen je touha odstranit svoji matku. Jung tento jev nazval Elektřin komplex.
10
V latentním období veškeré touhy a nepřátelské postoje jsou zapomenuty. Při jejich znovuoživení při
psychoanalytické teorii může také docházet k vymyšleným vzpomínkám k dětství. Freud tyto vzpomínky nazývá
pravzpomínkami. Tento bod je důležitý pro kritiky Freuda, protože se může u některých konkrétních
Freudových pacientů zdát, že Freud jim tyto vzpomínky pouze vsugeroval.
Vojtěch Javorek 2.ročník Filozofie a Religionistika

Totem a tabu11
Oidipovský komplex je klíčovým prvkem pro vznik předchůdce náboženství
totemismu. Freud vychází z práce antropologů, kteří zkoumali totemismus v Austrálii. Všimli
si, že totemové zvíře, které během celého roku je tabu (jsou na něj navázána specifická
pravidla, která stanovují zacházení s tímto zvířetem), během jednoho dne v roce může být
rituálně obětováno.12 Jakým způsobem můžeme tento jev vysvětlit? Freud překládá
zajímavou tezi, opírající se o Darwinův předpoklad prvotní tlupy. Darwin byl přesvědčen, že
na počátku lidského druhu byli lidé seskupeni do skupin (tlup), kterým vládl hlavní otec.
Tento otec (dnes bychom jej nazvali alfa samcem) měl přístup ke všem ženám dané skupiny.
To se nelíbilo zbývajícím mužům skupiny, respektive synům hlavního otce. Synové se
rozhodli otce zabít. Nicméně u synů začal převládat pocit viny za zabitého otce a díky němu
své pocity viny sublimovali do totemového zvířete, které začalo být pro všechny členy
skupiny tabu. Zároveň jako připomínka pro tuto prvotní vraždu slouží jeden den v roce, kdy je
totemové zvíře rituálně zabito. Tímto způsobem Freud popisuje pomocí psychoanalytických
pojmů vznik totemismu.

Budoucnost jedné iluze

Budoucnost jedné iluze je knihou, která měla s náboženskými představami
skoncovat jednou provždy. Pro Freuda je totiž náboženství neuróza lidstva. 13 Stejně jako u
vzniku totemismu, hraje u náboženství klíčovou roli vztah k otci. Otec poskytuje svému
potomstvu bezpečí, ochranu a jiné jistoty. Bůh, především v křesťanství, je ztotožňován
s otcem. Freud poukazuje na důležitost posmrtného života v křesťanství. Z jakého důvodu
tyto představy vznikly a proč se musíme chovat mravním způsobem, abychom se
v posmrtném životě dostali do nebe? Život je pro mnoho lidí obtížný a z tohoto důvodu
očekávají za mravní chování odměnu po smrti. Podle Freuda se tedy jedná o iluzivní
představy jak člověka utišit za utrpení na světě. Stejně je tomu s modlitbou. Prosby, které
směřujeme k Bohu, mají podobný charakter. Naše problémy směřujeme k Bohu otci, aby nám
zajistil ušetření utrpení.

Kritika Freudovy teorie náboženství

V mé kritické části zcela ponechám problematické otázky, které se týkají
psychoanalýzy jako takové. Daleko důležitější považuji pochybný výzkum australského
totemismu a Darwinovy tlupy, na které Freudova teorie závisí. 14 Je opravdu zřejmé, že za
celou náboženskou vírou stojí vztah k otci? Freud se bohužel pokusil náboženství enormně
redukovat a zaškatulkovat do velice zjednodušujících projevů. Ne všechna náboženství mají
posmrtný život v takové podobě jako křesťané. V tomto ohledu je mi jasné, že by Freud
poukázal například na podobnost iniciačních rituálů, které mají v sobě podobné prvky jako
některé chování neurotiků.15 Je ale chování jeptišky, která se modlí, úplně stejné jako chování

11
Je zajímavé, že Freud označil Totem a tabu za svoji nejlepší práci. Myslím si, že je to také jeden z faktorů,
který musí být brán vážně k popisu velice problematické osobnosti Sigmunda Freuda.
12

13
Zajímavá podobnost s Marxovým názorem, že náboženství je opium lidstva.
14
Stejná kritika byla vznesena vůči Durkheimově teorii náboženství, protože vycházel ze stejného výzkumu jako
Freud
15
Tímto fenoménem se zabýval Bruno Bettelheim ve své knize Symbolická zranění. Srovnává zde rituál obřízky
se sebepoškozováním schizofrenických pacientů.
Vojtěch Javorek 2.ročník Filozofie a Religionistika

schizofrenika? Freudův hlavní problém vidím v jeho tendenci univerzalizace

psychoanalytických konceptů na celou společnost. Zároveň souhlasím s Abrahamem
Maslowem, který se s psychoanalýzou rozešel, protože psychoanalýza vidí ve všech a ve
všem patologické chování.

Vliv židovské mystiky16

Přestože Freudův vztah k náboženství byl kritický, existují mnohé zajímavé
hypotézy, které poukazují na možné ovlivnění psychoanalytických teorií židovským
mysticismem též nazývaným Kabala. Je nutné zmínit, že Freud sám pocházel z židovské
rodiny, která ale judaismus neprožívala nějakým ohromným způsobem. Vliv židovské
mystiky může být pro znalce Freudových názorů a jeho životopisu velice podivuhodný,
protože v mnoha jeho setkáních s Jungem bylo zřejmé, že se spíše mysticismu obával, než že
by mu nějakým velkým způsobem fandil. Nicméně pokud se podíváme na některé podpůrné
body této hypotézy, odkryjí se zajímavé podobnosti. Ve Freudově knihovně byly nalezeny
základní knihy židovského mysticismu, takže je zřejmé, že Freud prvky židovské mystiky
znal. Se svým přítelem Fliesem neustále zkoumal pomocí numerologie datum své smrti. 17
Důležitost symboliky čísel patří k základům Kabaly. V psychoanalýze si můžeme všimnout
prvku čísel při interpretaci snu. Důležitou roli hraje číslo 9, které poukazuje na dobu, kdy se
v matčině lůně vyvíjí dítě před porodem. Samotná interpretace snu má své kořeny také
v židovské mystice.18 Klíčovým prvkem psychoanalýzy je důraz na sexualitu. V Kabale se
objevuje symbolika bisexuality, která je zřejmá také v psychoanalytickém pohledu na malé
dítě. Přes všechny tyto poznatky na podobnost a možné ovlivnění psychoanalýzy Kabalou,
bych osobně byl opatrný přisuzovat těmto hypotézám jistou pravdivostní hodnotu. Na druhou
stranu, pokud si uvědomíme, že Freud svým nejbližším psychoanalytickým
spolupracovníkům rozdal prsteny a psychoanalytickým teoriím přistupoval jako k dogmatu,
nemůžeme některé spojitosti zcela vyloučit.

Závěrečné zhodnocení
Zkoumání ortodoxní psychoanalýzy, je zároveň zkoumání osobnosti Sigmunda
Freuda. Jung byl přesvědčen, že Freud byl neurotický jedinec. Bál se smrti a nedůvěřoval
druhým lidem.19 Tento faktor je enormně důležitý, protože ukazuje jednu možnou stránku
náboženství.20 Přes všechny kritické výhrady, které na jeho teorii oprávněně dopadají, musíme
připsat Freudovi důležitou zásluhu. Osobně si myslím, že popsal skvěle infantilní projevy
víry, které odevzdávají svou vlastní existenciální zodpovědnost do rukou nějaké jiné
nadpřirozené a vybájené bytosti. Tento existenciální jev je důležitý pro vývoj existenciálního
psychologického směru. Zároveň poukázání na nezdravý aspek víry dal podnět mnoha jiným

16
Existuje poměrně velké množství literatury na dané téma. V tomto bodě vycházím z publikace amerického
psychologa Davida Bakana: Freud a židovská mystická tradice
17
Tento bod je velice zásadní k možnému pochopení Freudovy teorie náboženství. Je zřejmé, že Freud se své
smrti skoro až neuroticky obával a tento fakt projikoval do vztahu k náboženství.
18
Freud sám přiznává, že interpretace snu byly přítomné u některých náboženství. Na počátku Výkladu snů
uvádí Aristotelovu teorii, která říká, že sen je seslán bohy.
19
Existují dohady, že tyto faktory zapříčinily vznik slavné Freudovy metody ležení na pohovce. Je také zajímavé,
že Freud na konci vztahu s Jungem Junga osočoval, kvůli Jungovu snu, který interpretoval jako touhu Freuda
zabít a nahradit.
20
Problém strachu ze smrti skvěle zpracoval Ernest Becker ve své práci Denial of Death.
Vojtěch Javorek 2.ročník Filozofie a Religionistika

učencům se zaměřit naopak na aspekty, které jsou pro jedince a společnost kvůli náboženství
prospěšné.21

21
Jedna z předních dichotomií, kterou z psychologického hlediska můžeme u náboženství rozeznat je výtvorem
Gordona Allporta. Ten rozlišuje víru na intrinsivní a extrinsivní.