Šestá na světě

Stojím na hranicích a v očích se mi leskne,

tam chci, tam musím, tam mě srdce táhne, hlavou mi bleskne.
Dívám se na ni, tlačí mne dech,
ptám se sebe, v kolika bych Tě asi zdolal dnech?

Jsem tak malý oproti Tobě,

oslovuji Tě v ženské osobě, jak se patří,
dovolím si říct, že Tě takto osloví každý, kdo Tě spatří.
Tvá výška a pestrost vniká do mne silnými hroty.
Jak asi přemýšlíš nad horolezeckými životy?

Chtěl bych tě pokořit, podívat se, jak svět vidíš Ty,

kdybys mě na vrchol pustila, alespoň na dvě minuty.
Byla by to pro mne pocta, vážím si Tě,
můj splněný sen, to vím určitě.

Jednou k Tobě přijdu a zeptám se Tě,

zda mě se vší pokorou necháš projít po Tvém světě.
Má paměť mi tvou krásu s interesantními doušky stále ukazuje.
Děkuji za to, že takový skvost, jakým pro mne jsi, existuje.

Říkají Ti Čo Oju,
horolezci touží vylézt na Tvůj vrchol, nahoru.
Nazývám Tě jinak, více mi to k Tobě sedí,
někteří už možná vědí,
že jako pravý Tibeťan,
Tě mohu nazvat jedině,
Tyrkysová bohyně.