21 Cyklus obecně. Pobarokní suity.

- nižší cykly (cykly skladeb) - řada, skupina, série, kolekce

- cyklus cyklů
- cykly samostatných jednovětých skladeb
- vyšší cykly (cyklické skladby) - cykly svitové
- cykly sonátové

- Serenáda. Divertimento. Kasace ( klasicismus )

Novodobá (moderní) svita

V klasicismu nastalo období nadvlády sonátového cyklu a svita se stala opomíjenou.
Klasikové používali pro cykly instrumentálních tanečních skladeb název serenáda nebo
divertimento.
Oživení svity nastává až v 19.století v době vzniku národních kultur, spolu s inspirací
v lidových zdrojích.
Hlavním znakem svity zůstává větší a neohraničený počet vzájemně kontrastujících vět,
menší obsahová závažnost než u sonátového cyklu a menší nároky na přísnou
prokomponovanost cyklu.
Svita s novějšími tanci - složená z novějších společenských či lidových tanců, často
národních, čímž dostává vyhraněný národní ráz Taneční věty se střídají s náladovou hudbou
(romance, idyla, nokturno, pastorale..). Některé svity obsahují i soudobé tance související
s jazzem. Příklady - A.Dvořák: Česká svita, E.Schulhoff: Suite dansante en jazz; D.Šostakovič: Jazzová suita
Svita z baletů, operní, činoherní a filmové hudby – svity se buď sestavují z jednotlivých
čísel těchto rozsáhlejších vícedílných skladeb, nebo je skladatelé vytvářejí znovu použitím
hudebních myšlenek uplatněných již dříve v doprovodu jevištní akce. Takové svity se
sestavovaly už z částí oper J.B.Lullyho v 17.stol.
Příklady – z baletů: S.Prokofjev - Romeo a Julie, Čajkovskij – Louskáček, Šípková Růženka, Labutí jezero;
O.Nedbal – Z pohádky do pohádky; Delibes – Dafnis a Chloë… ze scénické hudby: J.Suk – Pohádka, Grieg –
Peer Gynt; Šostakovič – Hamlet; z oper: Janáček – Liška Bystrouška, Busoni – Turandot
Svita programní – má mimohudební program, který vytváří mezi jednotlivými větami
jednotící osu. Příklady – N.R.Korsakov – Šeherezáda; Musorgskij – Kartinky; V.Novák – Jihočeská svita,
Slovácká svita…
Svita neprogramní (a netaneční) – je souborem několika vět, připomínajících serenádu,
nebo ve zjednodušených rysech sonátový cyklus. Ve srovnání s ním má vylehčený obsah,
prostší zpracování a někdy spíše oddechové poslání. O.Ostrčil – Svita c moll, J.Suk – Svita g moll,
J.B.Foerster – Zbirožská svita…
Všechny tyto typy svity nelze vždy přesně rozlišit, některé svity obsahují části programní i
neprogramní, taneční i netaneční, nelze je tedy jednoznačně zařadit do jedné z uvedených
kategorií.