Nela Rodryčová

HANA – ALENA MORNŠTAJNOVÁ

TÉMA: Příběh podle skutečné události během 2. světové války a v době komunistů o Miře a její tetě Haně,
které se potýkají s nelehkým životem, plným smutných událostí
MOTIV: židé, větrník, tyfus, smrt, strach, láska, koncentrační tábory
NÁMĚT: holocaust – pronásledování a vraždění Židů za 2. sv. války
ČASOPROSTOR: místo: Děj se odehrává v Meziříčí, Terezíně i v Osvětimi, prvně Hany dům, její pokoj
pak i dům Juráčků – pokoj Hany a Karásků – půda, papírnictví v domě Hany,
doba: Děj se odehrává před, během a po 2. světové válce
(1. část - současnost za komunismu 1954 – 1963, 2. část - meziválečné období a 2. světová válka 1933 – 1945,
3. část - období během a po 2. světové válce 1942 – 1963)
KOMPOZIČNÍ VÝSTAVBA: 1. a 3. část chronologická, 2. část retrospektivní
- Dílo se dělí na 3 části: 1. část - Já Mira (1954 – 1963)
2. část - Ti přede mnou (1933 – 1945)
3. část - Já, Hana (1942 – 1963)
- 26/27 kapitol – u každé je napsán rok/období děje
– dělí se na podkapitoly s místem děje (Meziříčí, Terezín, Osvětim)
LITERÁRNÍ DRUH A ŽÁNR: epika, historický román
VYPRAVĚČ: vševědoucí, uvádí nás do života jednotlivých postav
VYPRÁVĚCÍ ZPŮSOBY: 1. a 3. část - ich forma, 2. část - er forma
TYPY PROMLUV:
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A JEJICH FUNKCE VE VÝŇATKU:
POSTAVY: Hlavní postavy:
Mira –Židovka, svéhlavá, naivní, neposlušná, chytrá, celá rodina ji zemře na tyfus kromě tety Hany a dokáže
se srovnat se smutkem a žití v jiných prostředí
Hana – Židovka, sestra Rosy a teta Miry, samotářská, odtažitá, na první pohled zvláštní, depresivní, silná,
naivní (v lásce), viní sama sebe, nemá žádný důvod žít

Vedlejší postavy:
Rosa - Židovka, milující a mladší sestra Hany, matka Miry, starostlivá, introvertní, vstřícná
Elsa – Židovka, matka Rosy a Hany, vdova, pracovitá, milující, příliš starostlivá, chce pro své dcery jen to
nejlepší
Karel Karásek - manžel Rosy a otec Miry, hodinář, introvertní, tichý, vystrašený z války Ludmila Karásková -
matka Karla Karáska, přítelkyně Rosy, hodná, starostlivá, ke konci příběhu nemocná
Jaroslav Juráček - první láska Hany, milý, později zbabělý být ve vztahu s Hanou kvůli jejímu původu
Ivana Juráčková - bývalá kamarádka Hany, manželka Jaroslava Juráčka
Gustav – syn Juráčkových, dokáže se postavit svému otci (Jaroslavovi), nenechá se odradit, později manžel
Miry
Ida – dcera Juráčkových, sestra Gusta, nepřítelkyně Miry, pomstychtivá
Elsiny rodiče Greta a Bruno - Židé, ortodoxní, neprojevují natolik lásku své dceři
Forma: 1. a 3. část - ich forma, 2. část - er forma Kompoziční výstavba:
 1. a 3. část chronologická, 2. část retrospektivní
 Dílo se dělí na 3 části: 1. část - Já Mira (1954 – 1963)
2. část - Ti přede mnou (1933 – 1945)
3. část - Já, Hana (1942 – 1963)
 26/ 7 kapitol – u každé je napsán rok/období děje
– dělí se na podkapitoly s místem děje (Meziříčí, Terezín, Osvětim)
Jazykové prostředky: spisovná čeština, nářečí, historismy, germanismy
Umělecké prostředky: porovnání, metafora,.. např.:(Jen občas ji náhlá vzpomínka přistihla nepřipravenou,
zahalila ji jako tmavá deska a zmrazila na místě.)
Nela Rodryčová
 Nela Rodryčová
OBSAH
1. Část - Já, Mira
Vypravěčem je Mira, která zde popisuje své dětství. Mira jednoho dne neposlechla svou maminku Rosu, a jako trest
na oslavě její mámy nedostala její oblíbený zákusek věneček. Což ji vlastně zachránilo, protože epidemie tyfu se
začala rozšiřovat a její bakterie se objevovaly ve věnečcích. Její celou rodinu, včetně její tety Hany, od které doposud
nikdy neslyšela jediné slovíčko, odvezli do nemocnice. Mira zůstala sama, a tak se ji ujala Ivana s Jaroslavem
Juráčkem. Během pobytu u Juráčkových, Mira zjišťuje, že celá její rodina umřela na tyfus. Po zklidnění epidemie tyfu
se vrací děti Juráčkových; Gustav a Ida. Ida má pocit, že ji Mira přebírá rodiče a tak jí dělá naschvály. Jaroslav už to
nevydržel a hned po tom, co se dozvěděl, že Hana přežila a je momentálně doma, ji šel oznámit, ať si Miru vyzvedne.
Hana, i přes nechuť vidět Ivanu s Jaroslavem, si svou neteř vyzvedne a ujme se jí, je to přece jenom dcera její sestry a
jediná rodina, která ji zbyla. Teta Hana byla pro Miru zvláštní. Nosila pouze černé volné oblečení, moc toho
nenamluvila, nosila po kapsách chleba a to bylo vlastně jediné, co dokázala pozřít. A především si nepamatovala data
narozenin. To Miru ve dne 13. narozenin natolik rozhořčilo, že na truc utekla do domu, kde donedávna žila a strávila
noc na půdě. Po návratu domů k tetě Haně Mira zjišťuje, že ji má opravdu ráda. Mira se začíná Haně více svěřovat a
jejich vztah už není na tak tenkém ledě. S přibývajícím věkem se Mira začíná stýkat s Gustavem a tráví spolu čas
právě na zmíněné půdě. Mira otěhotní a berou se.
2. Část - Ti přede mnou
V této části se dozvídáme především o životním příběhu Hany, Rosy a jejich rodičů matky Elsy a otce Ervina z pohledu
Miry. Když Elsa čekala první dítě, Hanu. Těhotenství pro ni bylo náročné a už to nechtěla nikdy zažít. To se ale
nepovedlo a otěhotněla znovu. Dělala vše pro to, aby potratila. Když se jí narodila její druhá dcera, Rosa, měla výčitky
a střežila ji jako oko v hlavě. Podle Hany to někdy až přeháněla. Po smrti Ervina Else zůstaly na krku nejen její
dcery/děti, ale i papírnictví. Mezitím, co se Hana scházela s Jaroslavem, Elsa z toho nebyla nadšená, se válečná
situace začala stupňovat k horšímu. Lidé utíkali od Hitlera co nejdál, přes Československo např.: do Anglie. Rodiče
Elsy; Bruno, Greta a také Ludmila Karásková, o kterou se starala, všichni z nich ji říkali, ať se odstěhuje se svými
dcerami do Anglie, díky nabídce od známých. Jenže Elsu děsilo jiné prostředí, cizí jazyk a opuštění svých rodičů. Po
rozmlouvání a zvážení se Elsa rozhodla, že tento krok udělá, ale k odjezdu byl potřeba pas pro Rosu. Elsa sepsala
žádost a poprosila Hanu, aby ho donesla na a odeslala ho. Ale protože Hana byla zamilovaná do Jaroslava a nechtěla
ho opustit, protože ji sliboval, že se o ní
postará a bude při ní stát celý život, dopis na poštu nedonesla. Válečná situace se začala zhoršovat, začaly
protižidovské zákony a na Židy se každý díval jako na někoho jiného, nebezpečného. Elsa mezitím na oko prodala
papírnictví pánovi, který zde jako učeň před smrtí jejího manžela pomáhal, aby jí ho nevzali nacisti.
Jaroslav byl čím dál více odtažitější a nechtěl se s Hanou scházet. Bylo mu totiž řečeno, že pokud se bude nadále
scházet s tou Židovkou, hrozí mu konec v armádě. Jaroslav dostal strach a nedokázal Haně oznámit konec vztahu a
začal chodit s Ivanou.
Elsa chtěla pro své dcery jen to nejlepší, a když zjistila, že existuje možnost ochránit alespoň jednu svou dceru
rozhodla se Haně oznámit, že se může provdat za Jaroslava, i přes nesympatii, kterou k němu cítila. Znamenalo by to,
že by byla provdaná za někoho, kdo není Žid, to by jí ochránilo. Hana z návrhu matky byla nadšená, jenže od Karla
Karáska zjistila, že se s ní Jaroslav nestýká i z důvodu, že začal chodit s její přítelkyní Ivanou. V Meziříčí ji nic nedrželo
a dopis se žádostí pro pas se rozhodla odeslat. Už ale bylo pozdě. Else se bála, a tak na tajno svou mladší dceru Rosu
nechala u Karásků. Rosa se tam starala o nemocnou Ludmilu a Karel Karásek jí, sice nerad, udělal na půdě příbytek.
Později mají spolu své první dítě, Miru.
3. Část - Já, Hana
Tahle část je napsána z pohledu Hany, kde především popisuje svůj transport a život v koncentračním táboře.
Všichni Židé dostali jízdenku do Terezína. Říkalo se, že je to město pro Židy, kde budou mezi svými a nebude je nikdo
posuzovat. Nikdo nečekal, jaký bude jejich osud právě v koncentračním táboře. Jediná Hana zůstala v Terezíně,
ostatní členové její rodiny pokračovali do Osvětimi. Hana si v Terezíně našla kamarádku, díky které pobyt byl o něco
málo příjemnější s větší pravděpodobností na přežití. Hana mezitím měla strach nejen o svůj život, ale i o život jejího
dítěte v břiše, které ihned po zjištění bylo potraceno.
Hana se vrací domů, ale už ne jako oslnivá, krásná a zručná Hana, kterou bývala. Ale jako Hana bez energie, vyhublá,
bledá, bez zubů, se šedivými vlasy.. Návrat do jejího rodinného domu s nadějí, že potká své nejbližší, nebyl
nejpříjemnější. Hned jí došlo, co se jim stalo. Ale přece jenom zjistila, že jí někdo zůstal. Mira, dcera její sestry Rosy.
Jakmile od Jaroslava zjistí, že její neteř bydlí u nich, hned se jí ujme a bydlí u ní. Myslí na to, že je to dítě její milované
sestry Rosy, a slíbí si, že se právě pro ni o Miru postará.
Nela Rodryčová
 Nela Rodryčová
ALENA MORNŠTAJNOVÁ
DOBA: narozena 1963 ve Valašském Meziříčí
INFORMACE: česká současná spisovatelka, překladatelka a zároveň členkou klubu PEN
narozena 24.6.1963 ve Velkém Meziříčí, (proto často její příběhy souvisí s tímto městem).
Vystudovala zde gymnázium a poté podala přihlášku na překladatelský a tlumočnický obor
Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde se ani na druhý pokus nedostala. Poté při práci
lektorky anglického jazyka začala studium anglického a českého jazyka na Filozofické
fakultě Ostravské univerzity
DÍLA: Listopád, Slepá mapa, Hotýlek, Les v domě (2023) – historické romány
RYSY DÍLA: v díle motivy WW2, židovství, cesta ke WW2 v československu, vzpomínán auschluss, mnichov,
koncentrační tábory – Terezín, Osvětim
AUTOŘI:
Kateřina Tučková – Bílá voda (historická próza)
Radka Denemarková – Peníze od Hitlera – motivy WW2
Zdeněk Svěrák – Obecná škola – motivy WW2

LITERÁRNĚ HISTORICKÝ KONTEXT: Alena Mornštajnová je česká současná autorka, kterou do literatury
zařazujeme po roce 1989 (po Sametové revoluci), kdy padá komunistický režim a prezidentem se stává
Václav Havel, republika se demokratizuje a zároveň vychází texty dosud zakázaných autorů.
1993 se federace rozpadá a vzniká Česká republika.