Jana Fléglová: Podoby historického traumatu v soudobé tuzemské próze

Posudek vedoucího diplomové práce

Diplomová práce Jany Fléglové (dále DP) navazuje na předchozí vydařenou práci
bakalářskou. Opět využívá metodologii paměťových studií a interpretuje vybraná díla české
literatury z hlediska jejich funkce v budování paměti a odbourávání traumatu.

Výklad je vystavěn slušně, spíše než kvalifikační práci představuje pokus o vyspělý
odborný text, jenž nepojmenovává „školsky“ přímo cíle DP, ale rovnou vychází ze stavu
poznání oboru. Ne vždy ale tento postup funguje. Diplomantka zjevně počítá, že čtenář je
vybaven znalostmi z bakalářské práce, ale to tak nutně být nemusí. Někdy se s pojmy pracuje
příliš automaticky, přestože by bylo funkční je lépe a hlouběji vyložit.

Problematická je i volba titulů, nad nimiž Jana Fléglová zvažuje čtenářská odbourávání
traumat, která postihují společenství. Platí to hlavně o „traumatu normalizace“ v případě
thrilleru Lenky Elbe (kniha je navíc spíše spojena s lágry padesátých let) a o „traumatu odsunu“,
pro jehož ilustraci diplomantka zvolila Březinovu detektivku. Oba tituly jsem ale nakonec
odsouhlasil s přijetím argumentu, že i žánrová literatura může vyvolávat „náročné a podstatné
otázky“ v oblasti vyrovnávání se s minulostí (srov. s. 68).

Abych ale neulpíval u jednotlivin: DP je nutno ocenit z hlediska vyspělosti práce

s literárněvědnou a historickou metodologií, již si autorka práce osvojila a dokázala ji
produktivně aplikovat. Zároveň se ale objevují i závažnější nedostatky: 1) ve schopnosti
problematizovat projekt, který v DP působí spíše jako potvrzení a ilustrace předem přijatých
tezí; 2) ve schopnosti vidět smysl beletrie i jinde, nejen v kultivaci čtenáře historickou pamětí;
3) v jazykové úrovni práce. První dvě námitky nepovažuji za příliš závažné, třetí však ano,
četnost chyb (i kdyby překlepů) u studentky bohemistiky jednoduše mrzí.

Přesto je nepochybné, že Jana Fléglová splnila zadání diplomového úkolu. Doporučuji

její DP k obhajobě a navrhuji hodnocení velmi dobře. Míra shody v theses je pod úrovní
jednoho procenta. DP není plagiát.

V Jablonci n. N. 18. 4. 2O22

doc. Mgr. Jiří Koten, Ph. D.