MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA

Ústav nauky o dřevě

Protokol č.3.1

Z předmětu:

Fyzikální vlastnosti dřeva

Bobtnání dřeva

Vypracoval: Matouš Karásek Datum cvičení č.3: 7. 3. 2023

Obor: SNBD
Ročník: 2, 2 semestr
Skupina: Út 8:00-10:00
Spolupracovali: Michal Gratcl, Vojtěch Brinda, Monika Škardová

1
Zadání:

1. Určete vlhkost standardních tělísek po 7 dnech máčení.

2. Stanovte konvenční hustotu dřeva ρk a hustotu vlhkého dřeva ρw při vlhkosti po 7
dnech máčení.
3. Vypočtěte MNBS a Wmax.
4. Stanovte celkové bobtnání (α v,t,r,l) a vypočtěte koeficient bobtnání (Kα v,t,r,l).
5. Nalezněte závislost bobtnání na hustotě dřeva.
6. Naměřená data statisticky vyhodnoťte.
7. Diskuse (vliv chem., anat. stavba, w, T, ρ).

Cíl práce:
Cílem tohoto cvičení bylo zjistit konvenční hustotu a hustotu vlhkého dřeva u našich
vzorků, které byly po dobu 7 dnů máčeny ve vodě. Prvořadým cílem bylo dosáhnout u vzorků
bodu nasycení vláken a dále pak jeho určení za použití vypočtu tak, abychom mohli následně
vypočítat bobtnání i jeho koeficient.

Literární přehled:
Dřevo jakožto hydroskopický materiál je schopno s okolím prostředím přijímat či
odevzdávat vodu nejen ve skupenství kapalném, ale tak i v plynném. Schopnost dřeva je i
taková, dokáže měnit vlhkost podle vlhkosti okolního prostředí, ve kterém se zrovna nachází.
Vlivem hydroskopicity dřevo obsahuje vodu prakticky vždy. Ve většině případů má voda
dopad na změnu vlastností a často způsobuje jejich zhoršení. Změna obsahu vody ve dřevě
jsou spojeny změny fyzikálních, tak i mechanických vlastností dále pak odolnost proti
houbám, napadení hmyzem, opracování dřeva a spousta dalších procesů. Nejdůležitější děj
ve dřevě v tomto pohledu je pohyb vody a celkově tekutin ve dřevě, který nejvíce ovlivňuje
stavba vodivých cest. (Horáček 2001)

Rozdělení vody ve dřevě:

Z hlediska jejího uložení ve dřevě můžeme dělit vodu na volnou (kapilární) a vázanou
(hygroskopickou). Volná voda, zaplňuje lumeny, popřípadě mezibuněčné prostory. Vázaná je
u toho silami kapilární povahy. Ve dřevě se vyskytuje jen když jsou BS zaplněny vázanou
vodou. Množství volné vody závisí převážně na objemu lumenů buněk a v menší míře i na
mezibuněčných prostorách dané dřeviny (Požgaj et al., 1997).

Hranici mezi volnou a vázanou vodou určujeme na základě určení meze

hygroskopicity MH nebo meze nasycení buněčných stěn MNBS (Horáček, 2001).

Vázaná voda se nachází v BS a je vázána vodíkovými vazbami (Požgaj et al., 1997).

2
 Voda vázaná se nachází v buněčných stěnách a váže se pomocí vodíkových můstků na
hydroxylové skupiny OH amorfní části celulózy a hemicelulóz. Průměrně se ve dřevě
vyskytuje při vlhkostech 0-30 % (Horáček, 2001).

„Chemicky vázaná voda je součástí chemických sloučenin. Nelze ji ze dřeva odstranit

sušením ale pouze spálením, proto je ve dřevě zastoupena i při nulové absolutní vlhkosti
dřeva. Zjišťuje se při chemických analýzách dřeva a její celkové množství představuje 1-2 %
sušiny dřeva“ (Horáček, 2001).

Mez nasycení buněčných stěn a mez hydroskopicity:

Vlhkost při MNBS je u našich dřevin v rozmezí 22-35 % a závisí převážně na druhu
dřeviny (anatomické a chemické stavbě). Vzhledem k obtížnému určení MNBS je pro odlišení
vody volné a vázané lepší používat jinou charakteristiku, a to mez hygroskopicity MH
(Horáček, 2001).

MH je rovnovážnou vlhkostí, kterou dosáhne dřevo po tom, co je dlouhodobě

vystavené prostředí (vzduchu) s relativní vlhkostí blízkou nasycení (Horáček, 2001).

Rozdíl mezi MH a MNBS spočívá zejména v prostředí, kterému je dřevo vystaveno

(Horáček, 2001).

Vlhkost:
Vlhkost dřeva chápeme jako množství vody, které se nachází ve dřevě. Vyjadřuje se
poměrem hmotnosti vody a hmotnosti absolutně suchého dřeva, popisujeme-li absolutní
vlhkost. Pokud vlhkost vyjadřujeme poměrem hmotnosti vody ke hmotnosti mokrého dřeva,
je řeč o relativní vlhkosti dřeva (Požgaj et al., 1997).

Změna vlhkosti se pojí s rozměrovými změnami, jako je bobtnání, sesychání a borcení

(Horáček, 2001).

Vlhkost při nasycení dřeva – kapilární systém v plně nasyceném stavu, dřevo
obsahuje maximální množství vody (wmax =80…400 %) (Horáček, 2001).

Nasáklivost:
Nasáklivost je schopnost dřeva v důsledku pórovité stavby nasávat kapalnou vodu, je
důležitá při posuzování max. vlhkosti (Horáček, 2001).

“Dřevo je maximálně nasáklé vodou (má maximální vlhkost), je-li plně nasyceno
vázanou vodou a obsahuje-li maximální množství vody volné” (Horáček, 2001).

Bobtnání, borcení, sesychání:

Se změnou vlhkosti dřeva v rozsahu vody vázané podléhá dřevo rozměrovým
změnám – hygroexpanzi rozměrů. Snížení vlhkosti mokrého dřeva k MH (odpaření volné

3
vody) nemá významný vliv na změnu rozměrů. Sesýchání a bobtnání je lokalizováno ve
stěnách buněk, kde dochází k oddalování, či přibližování fibrilární struktury. Velký vliv má na
bobtnání a sesychání orientace fibril v BS. Největší podíl z buněčné stěny má vrstva S2
sekundární BS (až 90 %), kde se fibrily příliš neodklání od podélné osy (15-̊30˚), dochází k max.
bobtnání a sesychání napříč vláken. V podélném směru je bobtnání a sesychání nepatrné
(Horáček,2001).

Změny rozměrů těles pod MNBS jsou lineárně úměrné změnám vlhkosti, což není
zcela přesné, ale pro praxi dostačující (Horáček, 2008).

Jako bobtnání popisujeme schopnost dřeva zvětšovat svou plochu, lineární rozměry,
nebo objem při příjímání vázané vody od 0 % až po BNV (Požgaj et al., 1997).

Rozlišujeme bobtnání lineární (v anatomických směrech PRT), plošné (změna plochy)

a objemové (změna objemu). Bobtnání od absolutně suchého stavu do MH označujeme jako
bobtnání celkové (maximální), v jakémkoliv menším rozsahu ho nazýváme bobtnání
částečné. Vyjadřuje se podílem změny rozměru ku původní hodnotě, uvádí se nejčastěji v %
(Horáček, 2001).

Koeficient objemového bobtnání udává změnu objemu, jestliže se vlhkost změní o 1

%. Smrk má koeficient objemového bobtnání 0,4-0,47 %/1 %, řadí se tedy do dřev, která
středně sesychají (Horáček, 2001).

Horáček (2001) dále uvádí bobtnání podél vláken <1 % (pro naše dřeviny v rozmezí
0,1-0,4 %), v radiálním 3-6 % a v tangenciálním 6–12 %.

Materiál a metodika:
1. Určení vlhkosti po sedmi dnech máčení
K měření se používají standardní tělíska SM ponořená 7 dní ve vodě a laboratorní váha.
Tělísko se zváží (mw7d v [g] ), poté se vypočte w7d ze vztahu:
mw7 d−m0
W 7d= ∗100%
m0
 mw7d – hmotnost tělísek po nabobtnání [g]
 m0 – hmotnost tělísek po vysušení z minulého cvičení [g]

2. Stanovení konvenční hustoty ρk a hustoty vlhkého dřeva ρw při vlhkosti po 7 dnech máčení
K měření se používají standardní tělíska SM ponořená 7 dní ve vodě a posuvné měřidlo. U
tělísek se zjistí rozměry v [mm,cm] a vypočítá se objem (V 7d v [cm3 ] ). Za pomocí tohoto
vztahu se vypočítá hustota vlhkého dřeva ρw
m
ρw = w 7 d [g/cm3]
V w7d

4
Konvenční hustota ρk se vypočte ze vztahu:
m
ρk = 0 [g/cm3]
V max
 m0 – hmotnost tělísek z minulého cvičení po vysušení [g]
 Vmax – maximální objem, v tomto maximální objem můžeme považovat jako
objem nabobtnalých tělísek za 7 dní máčení, protože vzorky jistě dosáhly
meze nasycení buněčných stěn [cm3]

3. Vypočet MNBS a Wmax

K měření se používají standardní tělíska, hodnoty z předešlého cvičení SM ponořená 7 dní ve
vodě.

Výpočet MNBS standardního tělíska:

MNBS=
(
1 1
−
ρk ρ0 )
*ρH2O [%]

 ρk – konvenční hustota dřeva [g/cm3]

 ρ0 – hustota dřeva při nulové vlhkosti [g/cm3]
 ρH2O – hustota vody (1 g/cm3)

Výpočet Wmax :

(
W max =
1 1
)
− ∗100 [%]
ρk ρs
 ρk – konvenční hustota dřeva [g/cm3]
 ρs – hustota dřevní substance (1,53 g/cm3)

4. Stanovení celkového bobtnání (α V,T,R,L ) a výpočet koeficientu bobtnání (Kα V,T,R,L)

K měření se používají standardní tělíska SM ponořená 7 dní ve vodě, váha. Při výpočtu
bobtnání αi a koeficientu bobtnání Kαi standardního tělíska se musí nejprve na příčném řezu
zjistit odklon vláken.

Pokud je odklon menší než 10° , výpočet probíhá podle vztahu:

i max−i 0
α imax= ∗100 [%]
i0
 imax – hodnota pro určitý směr za mokra [mm]
 i0 – hodnota pro určitý směr za nulové vlhkosti [mm]

Při naměření většího odklonu vláken než 10° byl použit přepočet pomocí matice v Excelu.
V Excelu byl doplněn stupeň odklonu vláken a stupeň zborcení od pravého úhlu a celkové
bobtnání vypočítané pro dané tělísko z předchozího vzorce. Tato tabulka v Excelu vypočetla
výsledné celkové bobtnání pro radiální a tangenciální směr a tyto hodnoty byly u tělísek nad
10° odklonu přepsány.

5
 Pro koeficient bobtnání byl použit vzorec:
α
K ai = imax
MNBS
 αimax – hodnota vypočítaná pro daný směr a objem z předchozího vzorce
 MNBS – mez nasycení buněčných stěn [%]

4. Zjištění závislosti MNBS a bobtnání na ρ0 (graf)

Hodnoty zjištěné v bodě 4 se vynesou se do grafu:
1. Graf závislosti MNBS na hustotě
2. Graf závislosti bobtnání na hustotě
3. Graf závislosti koeficientu bobtnání na hustotě
4. Graf závislosti diferenciálního bobtnání na hustotě

5. Statistické vyhodnocení
Výsledné hodnoty maximální vlhkosti, konvenční hustoty, hustoty vlhkého dřeva, mez
nasycení buněčných stěn (MNBS), celkové bobtnání, koeficient bobtnání a vlhkost dřeva po 7
dnech máčení byl aritmeticky zprůměrován a byla vypočtena směrodatná odchylka a variační
koeficient.

Výsledky:
Tabulka 1: Naměřené hodnoty u 10 ti vzorků dřeva SM

Smrk 2x2x3

Vzorek Tw Rw Lw mw [g] To Ro Lo W 7dní ρw ρk MNBS[%] ρ0

[mm] [mm] [mm] Mo [g] Wmax
Vw [cm3] Vo [cm3] αL [%] αT[%] αR[%] αV[%] KαR[%] KαL[%] KαT[%] KαV[%] αdif
[mm] [mm] [mm] [%] [g·cm-3] [g·cm-3] [g·cm-3]

1. 21,4 20,6 30,2 7,891 20,1 19,9 30,2 4,699 67,92935 13,31 12,08 0,59 0,35 26,25 0,39 0,00 6,47 3,52 10,21 0,13 0,00 0,25 0,39 1,84 217,96
2. 20,7 21,2 30,1 8,993 19,1 20,2 30 6,285 43,08671 13,21 11,57 0,68 0,48 26,01 0,54 0,33 8,38 4,95 14,12 0,19 0,01 0,32 0,54 1,69 144,81
3. 21,4 20,5 29,8 8,822 19,3 19,7 29,8 5,245 68,19828 13,07 11,33 0,67 0,40 33,23 0,46 0,00 10,88 4,06 15,38 0,12 0,00 0,33 0,46 2,68 183,89
4. 21,3 20,4 30,3 9,477 19,4 19,5 30,3 5,188 82,67155 13,17 11,46 0,72 0,39 32,83 0,45 0,00 9,79 4,62 14,86 0,14 0,00 0,30 0,45 2,12 188,42
5. 21 20,5 30 8,556 19,3 19,5 30 5,559 53,91257 12,92 11,29 0,66 0,43 29,22 0,49 0,00 8,81 5,13 14,39 0,18 0,00 0,30 0,49 1,72 166,97
6. 20,6 20,3 30 8,77 19,4 19,7 30 5,542 58,24612 12,55 11,47 0,70 0,44 19,49 0,48 0,00 6,19 3,05 9,42 0,16 0,00 0,32 0,48 2,03 161,01
7. 21,4 20,6 29,6 12,43 19,4 19,5 29,6 5,99 107,5125 13,05 11,20 0,95 0,46 30,90 0,53 0,00 10,31 5,64 16,53 0,18 0,00 0,33 0,53 1,83 152,48
8. 20,9 20,7 29,8 12,406 19,4 19,7 29,8 5,422 128,8086 12,89 11,39 0,96 0,42 27,73 0,48 0,00 7,73 5,08 13,20 0,18 0,00 0,28 0,48 1,52 172,42
9. 20,8 20,5 30 10,644 19,4 19,6 29,9 5,141 107,0414 12,79 11,37 0,83 0,40 27,68 0,45 0,33 7,22 4,59 12,51 0,17 0,01 0,26 0,45 1,57 183,46
10. 20,7 21,1 30,4 8,259 18,9 20,1 30,5 5,326 55,06947 13,28 11,59 0,62 0,40 31,75 0,46 -0,33 9,52 4,98 14,60 0,16 -0,01 0,30 0,46 1,91 183,94
Aritmetický průměr 77,2477 13,0233 11,4745 0,7399 0,4179 28,5098 0,4746 0,0340 8,5295 4,5602 13,5230 0,1607 0,0015 0,2986 0,4746 1,8917 175,5369
Směrodatná odchylka 28,3328 0,2398 0,2447 0,1310 0,0356 4,1073 0,0440 0,1882 1,6155 0,7969 2,2479 0,0229 0,0066 0,0289 0,0440 0,3348 20,9207
Rozptyl 802,747 0,0575 0,0599 0,0172 0,0013 16,8698 0,0019 0,0354 2,6100 0,6351 5,0532 0,0005 0,0000 0,0008 0,0019 0,1121 437,6755

6
 Graf 1: Závislost MNSB na hustotě suchého dřeva

35.00

33.00

31.00

29.00

27.00
MNBS[%]

25.00

23.00

21.00

19.00

17.00

15.00
0.44 0.46 0.48 0.50 0.52 0.54 0.56

𝜌0 [G·CM3]

• Směrnice trendu v tomto grafu nám vyšla klesající

Graf 2: Závislost bobtnání na hustotě suchého dřeva

18.00
16.00 αT[%]
14.00 Linear ( αT[%])
Bobtnání dřeva [%]

12.00
αR[%]
10.00
Linear (αR[%])
8.00
6.00
αL[%]
4.00 Linear (αL[%])
2.00 αV[%]
0.00 Linear (αV[%])
-2.00
0.44 0.46 0.48 0.50 0.52 0.54 0.56
Hustota suchého dřeva [g·cm-3]

• Z tohoto grafu nám vychází, že bobtnání roste ve všech směrech s rostoucí hustotu
suchého dřeva

7
 Graf 3: Závislost koeficientu bobtnání na hustotě suchého dřeva

0.60
Koeficient bobtnání dřeva [%1%]

0.50
KαR[%]
0.40
Linear
(KαR[%
0.30
])
KαL[%]
0.20 Linear
(KαL[%
0.10 ])
KαT[%]
0.00

-0.10
0.44 0.46 0.48 0.50 0.52 0.54 0.56
Hustota suchého dřeva [g·cm-3]

• Z grafu lze vyčíst, že všechny koeficienty bobtnání rostou zároveň s roustoucí

hustotou suchého dřeva

Graf 4: Závislost diferenciálního bobtnání na hustotě suchého dřeva

2.80
Diferennciální bobtnání

2.60

2.40

2.20

2.00

1.80

1.60

1.40
0.44 0.45 0.46 0.47 0.48 0.49 0.50 0.51 0.52 0.53 0.54

Hustota suchého dřeva [g·cm-3]

• V tomto grafu nám diferenciální bobtnání mírně klesá se zvyšující se houstotou

suchého dřeva

8
Diskuze:
V průběhu třetího cvičeni jsme se zabývali tělísky 2x2x3 cm dřeviny SM a u nich jsme
zjišťovali konvenční hustotu, hustotu po 7 dnech máčení, hodnotu MNBS, maximální
možnost vlhkost, kterou je schopno tělísko dosáhnout, celkové bobtnání ve všech směrech a
jejich koeficienty.

Hustota u SM podle literatury (Horáček 2001) říká, že ρ0 je 420 kg*m-3. Náš výsledek
vyšel 474 kg*m-3 a není tak úplně daleko od literatury, jelikož až na dvě vyjímky, které
výrazně ovlivňují aritmetický průměr, nám ρ0 vychází poměrně v normě. Dále jsme zjistili, že
ρk je podle literatury (Horáček 2001) 370 kg*m-3. Náš výsledek je 417 kg*m-3. Tento rozdíl
může být zapříčiněn např. tím, že nevíme z jaké části kmene byl vzorek odebrán.

Při zjišťování Wmax u našich vzorků jsme došli k výsledku 175,53 %. Literatura uvádí
hodnotu 203% (Ugolev 1975). K rozdílu mezi výsledky mohlo dojít kvůli různé schopnosti
nasákávat vodu ve dřevě jehličnanů. Ta závisí na původním umístění vzorku v kmeni.

Dalším krokem bylo zjištění hodnoty MNBS. Literatura (Trendelenburg a Mayer-

Wegelin 1955) nám říká, že MNBS u jehličnatých dřev s bělí a vyzrálým dřevem je 30-34 %. U
naších vzorků jsme zjistily hodnotu 28,5 %. Zde se s literaturou opět neshodneme, ale jen o
2%, což by se dalo považovat za těsný výsledek. Na grafu č.1, který nám ukazuje závislost
MNBS na hustotě suchého dřeva, si můžeme všimnout, že směrnice trendu je klesající.

Dále jsme zjišťovali hodonoty celkového bobtnání. U našich vzorků SM bylo αL 0,03
%. Literatura (Wagenfuhr 2000) udává αL 0,2-0,4%. Co se týče αR, tak ta byla u naších vzorků
4,6 %. V literatuře (Wagenfuhr 2000) se udává αR 3,3-4,5 %. A αT nám vyšla 8,5 % a shoduje
se s literaturou která uvádí 7,5-8,7% (Wagenfuhr 2000). Co se týče αV, tak to nám vyšlo 13,5
% a literatura udává 11,2-12,4 % (Wagenfuhr 2000). A nakonec αdif našich vzorku je 1,9 %,
která je v souladu s literaturou (Ugolev 1975), protože ta udává 1,82 %. Odchylky mohou být
způsobeny např. rozdílnou stavbou dřeva a hustotou dřeva. Z grafu č.2 si můžeme všimnout,
že s rostoucí hustotou suchého dřeva roste i bobtnání ve všech směrech. Z grafu č.4 lze
vyčíst, že diferenciální bobtnání mírně klesá se zvyšující se hustotou suchého dřeva.

V posledním úkolu jsme zjišťovali koeficient bobtnání. U naších SM dřevin je KαT 0,29
%/1%w. Literatura (Ugolev 1975) udává 0,31 %/1%w. U KαV naše hodnoty ukazují 0,47
%/1%w oproti literatuře (Ugolev 1975), která udává 0,5 %/1%w. S literaturou se shodneme i
u KαR, která udává 0,17 %/1%w (Ugolev 1975) a naše hodnota je 0,16 %/1%w. Odchylka je
zanedbatelná. Z grafu č.3 lze vyčíst, že všechny koeficienty s rostoucí hustotou suchého
dřeva rostou taky.

Závěr:
V tomto cvičení jsme zjistili, že s rostoucí hustotou roste i samotné bobtnání i jejich
koeficienty. Výjimkou je podélný směr, kde se i se změnou hustoty rozměry relativně
nemění. Dále jsme pak zjistili že největší bobtnání je ve směru tangenciálním, dále pak
radiálním, a nakonec v podélném směru. U vzorků jsme také zjistili že W 7dní je 77,2%.

9
Zdroje:
1. HORÁČEK, P.: Fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva I., MZLU Brno 2001.
2. POŽGAJ, A., CHOVANEC, D., KURJATKO, S., BABIAK, M.: Štruktúra a vlastnosti dreva.
Príroda, a.s., Bratislava, 1997, 488 s.
3. Trendelenburg R. a Mayer–Wegelina H. (1955): Das holz als rohstoff. – Mnichov, 541s
4. Ugolev V. N. (1986): Drevesinovedenije s osnovami lesnovo tovarovedenija. – Moskva,
365 s.
5. Wagenführ (2000): R. Holzatlas. 5.vyd.: Fachbuchverlag Leipzig im Carl Hanser Verlag.
– München, 707 s.

10