MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA

Ústav nauky o dřevě

Protokol č.2.2

Z předmětu:

Fyzikální vlastnosti dřeva

Propustnost dřeva

Vypracoval: Matouš Karásek Datum cvičení č.5: 21. 3. 2023

Obor: SNBD
Ročník: 2, 2 semestr
Skupina: Út 8:00-10:00
Spolupracovali: Michal Gratcl, Vojtěch Brinda, Monika Škardová

1
Zadání:

1. Měření koeficientu specifické propustnosti dřeva buku pro vodu (Darcyho zákon).
2. Výpočet koeficientu specifické propustnosti dřeva buku pro vodu (Darcyho a
Hagen-Poiseuillův zákon).
3. Výpočet hloubky penetrace v závislosti na čase
4. Výpočet objemu (hmotnosti) přijaté tekutiny v závislosti na čase (graf).

Cíl práce:
Cílem tohoto cvičení bylo naměřit a vypočítat koeficient propustnosti dřeviny SM pro
vodu. Dále vypočítat hodnoty stacionární a nestacionární propustnosti dřeva tekutinou podle
Darcyho zákona a zjistit, kolik objemu tekutiny proteče za čas.

Literární přehled:
Propustnost dřeva chápeme jako fyzikální vlastnost, při které dochází k pohybu
kapaliny (vody volné) v důsledku gradientu vnějšího tlaku. Je dána rychlostí proudění
kapaliny jednotkovou krychlí dřeva s jednotkovým rozdílem tlaků na opačných stěnách
krychle. Koeficient propustnosti definuje vztah
V dp
=k
St dL
kde V – objem protlačené kapaliny, S – plocha toku, t – dobra trvání toku, k – koeficient
propustnosti, dp – rozdíl tlaků na koncích tělesa, L – délka tělesa (Gandelová et al. 2002).

Hydrodynamický pohyb tekutin dřevem je důležitý zejména kvůli impregnaci.

Experimentální sledování propustnosti dřeva patří mezi nejdůležitější způsoby zkoumání jeho
struktury (Požgaj et al. 1997).

Pro jehličnaté dřeviny udává propustnost poloměr a počet dvojteček. Můžeme tedy
očekávat, že její hodnoty budou podstatně nižší, než u listnatých dřevin (Požgaj et al. 1997).

Darcyho zákon v integrálním tvaru popisuje ustálené podmínky objemového toku

kapalin a tím pádem neměnnou rychlost toku v čase
ɥ⃗=−𝑘𝛻𝑝
kde ɥ – hustota objemového toku, k-koeficient propustnosti, p–statický tlak (Horáček, 2008)

Materiál a metodika:
Pro zjišťování propustnosti kapalin dřevem jsme si vybrali dřevo SM. U smrkového
válečku jsme si změřili průměr a délku. Následně jsme váleček nasunuli do gumové objímky,
která byla nasazena na skleněnou trubici. Takto připravenou trubici jsme upnuli do stojanu,
pod který jsme umístili laboratorní váhou s kádinkou, do které odkapávala propuštěná voda.
Na trubici jsme si naznačili ryskou značku, na které jsme po celou dobu udržovali hladinu
vody abychom měli stejný tlak (100 cm). Zapnuli jsme stopky a každých uplynulých 15 s jsme

2
zaznamenávali hmotnost prosáklé vody do kádinky. Takto jsme zaznamenávali po dobu 5
minut.

Následně jsme se zjištěnými hodnotami dále pracovali ve výpočtech. Použité vzorce

jsou uvedeny níže:

Stacionární propustnost
Koeficient specifické propustnosti
Zde jsme počítali se třemi teoretickými případy.

V – Objem protlačené kapaliny [m3]

t – Doba trvání toku [s]
k – Koeficient propustnosti [m2·Pa-1·s-1]
S – Plocha toku [m-2]
∆p – Rozdíl tlaků na koncích zkušebního tělesa [Pa]
∆x – Délka tělesa [m]
K=(dV/dt)*(dx*vd)/(dp*S)
K – Koeficient specifické propustnosti [m2]
dV – Objem protlačené kapaliny v daném čase [m3]
dt – Doba trvání toku [s]
dx – Délka válečku DB [m]
vd – viskozita vody [Pa·s]
dp – Hydrostatický tlak [Pa]
S – Plocha toku [m2]

V dalším kroku byl vypočten koeficient specifické propustnosti dřeva smrku pro vodu
(Darcyho a Hagen-Poiseuillův zákon). Tyto hodnoty byly teoretické a poté se porovnávali
s hodnotami z prvního bodu.
4
Nπ r
K=
8S
K – Koeficient specifické propustnosti (teoretický) [m2]
N – Počet cév na mm2
r – Poloměr cév [µm]
S – Plocha toku [m2]

3
 Nestacionární propustnost
V poslední části byl vypočítán objem přijaté tekutiny v závislosti na čase a pomocí výsledných
hodnot vytvořen graf této závislosti.

Hloubka penetrace

x – Hloubka penetrace
K – Koeficient specifické propustnosti [m2]
dt - Doba trvání toku [s]
S - Plocha toku [m2]
∆p - Rozdíl tlaků na koncích zkušebního tělesa [Pa]
P – Pórovitost při vlhkosti 85%
η - Viskozita vody

Objem přijaté tekutiny

2KtPwΔ p 0,5
V =2 S
η( )
V – Objem přijaté tekutiny
S – Plocha toku [m2]
K – Koeficient specifické propustnosti [m2]
dt – Doba trvání toku [s]
P – Pórovitost při vlhkosti 85%
∆p – Rozdíl tlaků na koncích zkušebního tělesa [Pa]
η – Viskozita vody

Výsledky:

Tabulka 1: Rozměry měřeného válečku dřeviny SM

Hodnoty válečku SM
d [m] r [m] x [m] V [m ^3] S [m^2]
0,0099 0,00495 0,0189 1,4541E-06 7,6938E-05
Tabulka 2: Hodnoty použité při měření

h [m] p [Pa] ρH20 [kg/m^3]

1 9970 997

4
 Tabulka 3: Naměřené a vypočítané hodnoty k a K

t [s] mH20 [g] V [m^3] k [m^2.Pa^-1.s^1] K [m^2]

10 0,145 1,4544E-07 3,5834E-10 3,6551E-11

20 0,322 3,2297E-07 3,9788E-10 1,6234E-10
30 0,6 6,0181E-07 4,9427E-10 4,5374E-10
40 0,806 8,0843E-07 4,9797E-10 8,1269E-10
50 1,027 1,0301E-06 5,0761E-10 1,2944E-09
60 1,22 1,2237E-06 5,0250E-10 1,8452E-09
70 1,461 1,4654E-06 5,1580E-10 2,5780E-09
80 1,718 1,7232E-06 5,3072E-10 3,4645E-09
90 1,981 1,9870E-06 5,4397E-10 4,4943E-09
100 2,114 2,1204E-06 5,2244E-10 5,3289E-09
110 2,379 2,3862E-06 5,3448E-10 6,5966E-09
120 2,645 2,6530E-06 5,4472E-10 8,0009E-09
130 2,779 2,7874E-06 5,2829E-10 9,1067E-09
140 3,046 3,0552E-06 5,3769E-10 1,0750E-08
150 3,189 3,1986E-06 5,2540E-10 1,2058E-08
160 3,47 3,4804E-06 5,3597E-10 1,3995E-08
170 3,752 3,7633E-06 5,4544E-10 1,6078E-08
180 3,892 3,9037E-06 5,3436E-10 1,7659E-08
Arit. průměr 2,0364E-06 5,0877E-10 6,3731E-09
Směr. odchylka 1,1594E-06 4,9123E-11 5,5766E-09

Tabulka 4: Vypočítané teoretické hodnoty koeficientu propustnosti K

Ncév [mm^2] rcév [m] S [m^2] Kteo [m^2]

130 1,5E-05 1E-06 2,5831E-12
80 4E-05 1E-06 8,0384E-11

5
 Tabulka 5: Vypočítané hodnoty pro výpočet hloubky penetrace

p [Pa] P85% Viskozita vody K [m^2] t [s] x [m]

9970 22 0,00102 3,6551E-11 10 4,8653E-04
1,6234E-10 20 4,3218E-03
4,5374E-10 30 1,8119E-02
8,1269E-10 40 4,3271E-02
1,2944E-09 50 8,6150E-02
1,8452E-09 60 1,4737E-01
2,5780E-09 70 2,4021E-01
3,4645E-09 80 3,6893E-01
4,4943E-09 90 5,3841E-01
5,3289E-09 100 7,0933E-01
6,5966E-09 110 9,6588E-01
8,0009E-09 120 1,2780E+00
9,1067E-09 130 1,5759E+00
1,0750E-08 140 2,0032E+00
1,2058E-08 150 2,4076E+00
1,3995E-08 160 2,9807E+00
1,6078E-08 170 3,6384E+00
1,7659E-08 180 4,2312E+00

Graf 1: Závislost hloubky penetrace na čase

x [m]
4.5000E+00
4.0000E+00
3.5000E+00
3.0000E+00
2.5000E+00
x [m]

2.0000E+00
1.5000E+00
1.0000E+00
5.0000E-01
0.0000E+00
0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200
Čas [s]

• Z grafu můžeme vyčíst, že s prodlužujícím se časem se zvětšuje hloubka penetrace

6
 Tabulka 6: Vypočítané hodnoty objemu přijaté tekutiny dřevem SM

S [m^2] Pw [%] t [s] η K [m^2] Vteor [m^3]

8,02E-05 22 10 0,001 3,6551E-11 6,1009E-06
8,02E-05 22 20 0,001 1,6234E-10 1,8183E-05
8,02E-05 22 30 0,001 4,5374E-10 3,7231E-05
8,02E-05 22 40 0,001 8,1269E-10 5,7536E-05
8,02E-05 22 50 0,001 1,2944E-09 8,1183E-05
8,02E-05 22 60 0,001 1,8452E-09 1,0618E-04
8,02E-05 22 70 0,001 2,5780E-09 1,3556E-04
8,02E-05 22 80 0,001 3,4645E-09 1,6800E-04
8,02E-05 22 90 0,001 4,4943E-09 2,0295E-04
8,02E-05 22 100 0,001 5,3289E-09 2,3295E-04
8,02E-05 22 110 0,001 6,5966E-09 2,7183E-04
8,02E-05 22 120 0,001 8,0009E-09 3,1268E-04
8,02E-05 22 130 0,001 9,1067E-09 3,4721E-04
8,02E-05 22 140 0,001 1,0750E-08 3,9147E-04
8,02E-05 22 150 0,001 1,2058E-08 4,2917E-04
8,02E-05 22 160 0,001 1,3995E-08 4,7752E-04
8,02E-05 22 170 0,001 1,6078E-08 5,2758E-04
8,02E-05 22 180 0,001 1,7659E-08 5,6894E-04

Graf 2: Závislost přijaté tekuriny dřevem na čase

Vteor [m^3]
1.6000E-03
1.4000E-03
1.2000E-03
1.0000E-03
Vteor [m^3]

8.0000E-04
6.0000E-04
4.0000E-04
2.0000E-04
0.0000E+00
0 50 100 150 200 250 300 350
Čas [s]

• V tomto grafu můžeme pozorovat zvyšující se objem přijaté tekutiny v závislosti na

čase

7
Diskuze:
V tomto cvičením jsme se zabývali propustností dřeva SM, se kterým jsme pracovali
i v minulých cvičení. Propustnost dřeva je ovlivněna spoustou faktorů. Může to být např.
anatomická stavba (velikost cév), anatomický směr, kde propustnost v podélným směru je
mnohokrát vyšší než v příčném směru, vlhkost dřeva, kde při vyšší vlhkosti propustnost klesá
a hustota, kde s rostoucí hustotou propustnost klesá. Co se týká druhu dřeva, tak listnaté
dřeviny jsou o mnoho lépe impregnovatelné než jehličnaté. Rozdíl je způsoben převážně
přítomností cév.
Co se týká naších výsledků (tabulka č. 3), tak koeficient propustnosti k nám vyšel v
průměru 5,0877E-10 a koeficient specifické propustnosti K nám vyšel 6,3731E-09. Literatura
(Horáček 2001) udává že koeficient K v podélném směru se pohybuje v rozmezí 10-10 až 10-4.
V tomhle se s literaturou shodujeme.
V grafu č. 1 je vidět, že s přibývajícím časem se zvětšovala hloubka penetrace. Tím
se s literaturou shodujeme (Horáček 2001). Dále jsme v grafu č. 2 zjistili, že s přibývajícím
časem rostla hmostnost i objem vody. Opět se tak tedy shodujeme s literaturou (Horáček
2001).

Závěr:
V této problematice jsme se zabývali propustností dřeva. Přesněji pak výpočtem
koeficientů propustností a specifické propustnosti (tabulka č.3), výpočtem hloubky
penetrace (tabulka č.5) a výpočtem objemu (hmotnosti) přijaté tekutiny v závislosti na čase
(tabulka č.6). V tabulce č. 1 jsou zaznamenané hodnoty válečku a v tabulce č. 2 jsou hodnoty
použité při měření. V tabulce č. 3 můžeme taky vidět, kolik vody dřevo s přibývajícím časem
přijímalo. Propustnost, jak jsme zjistili ovlivňuje spousta faktorů, které jsou uvedený v
diskuzi. Dále jsme zjistili, že největší propustnost je mnohokrát větší v podélném směru. Z
toho vyplývá, že je potřeba brát zřetel, aby příčný řez byl co nejméně vystavován
povětrnostním vlivům.

Zdroje:
1. GANDELOVÁ L., HORÁČEK P., ŠLEZINGEROVÁ J.: Nauka o dřevě. MZLU v Brně 2002.
2. HORÁČEK, P.: Fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva I., MZLU Brno 2001.
3. POŽGAJ A., CHOVANEC D., KURJATKO S., BABIAK M.: Štruktúra a vlastnosti dreva.
Príroda, a.s., Bratislava, 1997, 488 s.