PRÉTERITUM (Präteritum) - Minulý čas v němčině

1. Co je préteritum a kdy se používá?

Začněme nejdříve vysvětlením, co je préteritum. Préteritum (německy das Präteritum) je
jednoduchý minulý čas. V němčině je kromě perfekta další variantou, jak vyjádřit minulý čas.
Původně se tento minulých čas používal pro vyjádření prostého minulého děje bez vztahu
k současnosti v mluveném projevu. Např. pokud jste vyprávěli zážitky z prázdnin nebo
dovolené.

 In meinen Ferien verbrachte ich 3 Wochen in Italien. Ich lernte neue Freunde kennen.
(O prázdninách jsem strávil 3 týdny v Itálii. Seznámil jsem se s novými přáteli.)

V současnosti se však v mluveném projevu více používá perfektum, které se často také
označuje jako „čas dialogu“.

 Was hast du gesagt? Ich habe dich nicht gut gehört. (Co jsi říkal? Neslyšel jsem tě
dobře.)

Naproti tomu préteritum použijeme spíše v případě souvislého písemného textu v

minulosti (setkáte se s ním tedy hlavně při četbě).

Jak jste se již dozvěděli, préteritum je jednoduchý minulý čas v němčině. Znamená to, že
se tvoří jedním slovesným tvarem. Podle toho, zda je sloveso pravidelné nebo nepravidelné,
rozlišujeme i způsob tvoření préterita.

2. Tvoření préterita u pravidelných sloves v němčině:

Jestliže chcete tvořit préteritum u pravidelných sloves, udělejte následující tři jednoduché
kroky.

1. Vycházejte z infinitivu slovesa. To znamená, že sloveso končí na -en. V tomto tvaru

ho vyhledáte v překladači nebo ve slovníku.
 sagen – říci, říkat
2. Odejměte infinitivní koncovku -en. Vznikne slovesný kmen, se kterým budete dále
pracovat.
 sagen → sag

3. Ke slovesnému kmeni přidávejte následující koncovky. Těmito koncovkami utvoříte

minulý čas v němčině. Každá z koncovek patří k určité osobě a tvoří s ní nerozlučnou
dvojici. Ukážeme vám to v následující tabulce:

Jednotné číslo (sg.) Množné číslo (pl.)

Ich sagte (řekl jsem) Wir sagten (řekli jsme)
Du sagtest (řekl jsi) Ihr sagtet (řekli jste)
Er / Sie / Es sagte (řekl, řekla, sie, Sie sagten (řekli, řekl/a
řeklo) jste – vykání)

Všimněte si, že tvar v 1. os. č. j. a 3. os. č. j. je stejný a končí vždy koncovkou -te. Také
tvar v 1. os. č. mn. a 3. os. č. mn. je stejný a končí koncovkou -ten.
Moje rada zní: Naučte se tyto koncovky vždy ve spojitosti s danou osobou. Stejným
postupem pak vytvoříte minulý čas u všech pravidelných sloves.
Pozor na slovesa s kmenem -t, -d a některá s kmenem -m, -n.
 arbeiten (pracovat)
 reden (mluvit)
 atmen (dýchat)
 rechnen (počítat)
Tato slovesa mají před danou koncovkou ještě -e. Je to z důvodu snadnější výslovnosti. V
praxi to tedy bude vypadat takto:
Jednotné číslo (sg.) Množné číslo (pl.)
Ich arbeitete (pracoval Wir arbeiteten
jsem) (pracovali jsme)
Du arbeitetest Ihr arbeitetet (pracovali
(pracoval jsi) jste)
Er / Sie / Es arbeitete (pracoval, sie, Sie arbeiteten
pracovala, (pracovali,
pracovalo) pracoval/a jste –
vykání)
 3. Tvoření préterita u nepravidelných sloves v němčině

Nepravidelná slovesa v préteritu tvoří mnohem početnější skupinu než v přítomném čase. Jak

na ně?

Nepravidelná slovesa tvoří préteritum pomocí vlastních tvarů. V těchto tvarech se mění

kmenová samohláska. Tvary nepravidelných sloves v préteritu vyhledáte ve slovníku nebo

jsou uvedeny v překladači. Postupně bude třeba se je naučit.

Jako výchozí tvar se uvádí 3. os. č. j. Ostatní osoby vytvoříte přidáním koncovky pro

přítomný čas. Nezapomeňte, že tvar 1. os. č. j. a 3. os. č. j. je vždy stejný a bez další

koncovky. Více uvidíte na příkladu: gehen (jít, chodit)

Jednotné číslo (sg.) Množné číslo (pl.)

Ich ging (šel jsem) Wir gingen (šli jsme)
Du gingst (šel jsi) Ihr gingt (šli jste)
Er / Sie / Es ging (šel, šla, šlo) sie, Sie gingen (šli, šel/šla
jste – vykání)

4. Préteritum u sloves s neodlučitelnou a odlučitelnou předponou

Teď se podíváme na préteritum u sloves s neodlučitelnou předponou v německém jazyce.

Je to velmi jednoduché. Při tvorbě préterita se předpona u těchto sloves nikdy neodlučuje.
V případě, že se jedná o pravidelné sloveso, připojíte vhodnou koncovku k dané osobě.
 besuchen (navštěvovat)
 er besuchte (on navštěvoval)

Pokud jde o sloveso nepravidelné, pracujete s tvarem v préteritu, ke kterému kromě 1. os.
č. j. a 3. os. č. j. připojujete koncovky.
 erfahren (dozvědět se)
 er erfuhr (dozvěděl se)
 wir erfuhren (dozvěděli jsme se)
Naopak u sloves s odlučitelnou předponou se předpona při tvorbě préterita vždy odloučí a
stojí až za slovesem.
Opět platí, že v případě pravidelného slovesa připojíte vhodnou koncovku k dané osobě.
 einkaufen (nakupovat)
 er kaufte ein (nakupoval)

I v případě nepravidelného slovesa pracujete s tvarem v préteritu, ke kterému kromě 1. os. č.

j. a 3. os. č. j. připojujete koncovky.
ankommen (přijet)
er kam an (přijel)
wir kamen an (přijeli jsme)

Jestliže je sloveso s odlučitelnou předponou součástí věty, stojí tato předpona vždy na konci.
 Gestern kam er spät im Büro an. (Včera přijel pozdě do kanceláře.)