Převodovky

- mění otáčky;
- mění točivý moment

Změna otáček a točivého momentu je základní funkcí každé převodovky.

- změna smyslu otáčení kol (zpětný chod);

- trvalé přerušení spojení motoru (agregátu) a hnacích kol;
- bezhlučné řazení;
- tichý chod

Máme převodovky:
a) mechanické (stupňové) s čelními ozubenými koly, synchronizačními spojkami, řadicími vidlicemi apod.
b) samočinné (automatické) s planetovými převody a hydrodynamickým měničem točivého motoru
c) robotizované, jedná se o mechanické převodovky, ale jejich činnost řídí elektronika na základě informací
ze snímačů, pomocí kterých monitoruje provozní stav převodovky a automobilu a ovládá převodovku
pomoci tzv. „mechatroniky“ např. u DSG WV (mechatronika= skříň, olejové čerpadlo, zasouvací tyče,
elektromagnetické ventily atd.)

Diagnostika převodovky:

- zkušební jízda, ověření funkce (řazení) a vlastností převodovky (hluk, teplota)

- na dílně = kontrola: celkového stavu
různých poškození
uložení (montáže, dotažení šroubových spojů)
těsnosti
olejová náplň (hladina, kvalita, množství otěrových částic
ovládacího mechanizmu
výstupů na spojovací nebo hnací hřídele
příslušenství (spínač zpátečky, generátor impulzů pro panel přístrojů-měření
rychlosti jízdy, pohon tachometru, související elektroinstalace) u elektronicky řízených převodovek
EŘJ + snímače, čidla, akční členy + kabeláž
= inspekce převodovky pomoci stetoskopu (sluchová diagnostika) a endoskopu (optická
diagnostika)
= u elektronicky řízených převodovek provedení sériové a paralelní diagnostiky

Údržba a vyhledávání poruch na převodovkách

Údržba – je souhrn činností, které nám umožní dodržet plánovanou životnost převodovky, případně ji zvýšit,
zejména:

- kontrola stavu oleje;

- kontrola lehkosti chodu a funkce řazení;
- výměna oleje v předepsaných intervalech;
- kontrola těsnosti skříně převodovky
1
 - kontrola příslušenství převodovky

Kontrola převodovek a jejich diagnostika (vady, poruchy)

- poruchy jsou způsobeny postupně narůstajícím opotřebením;

- poruchy vznikající zanedbáním údržby
- poruchy vznikající nevhodným používáním (jízda na vyšších rychlostních stupních a
nízkých otáčkách
- náhlým poškozením (při DN, přetížením apod.)
- neodbornou opravou
- použitím náhradních dílů nízké kvality

Mezi hlavní příznaky poruchy a selhání převodovky patří:

• hluk v převodovce
• rychlosti spontánně vypadnou
• řazení je velmi obtížné
• únik oleje z převodovky

Hluk v převodovce může mít i jinou povahu. Jakýkoli hluk, který je slyšet v převodovce již naznačuje
potřebu diagnostiky manuální a automatické převodovky. Pokud je hluk slyšet nepřetržitě,
pravděpodobně je nutné vyměnit ložiska na hřídeli převodovky. V některých případech jsou na vině
opotřebená ozubená kola. V žádném případě se nelze obejít bez diagnostiky.

Typické poruchy převodovek

- zvýšená hlučnost
- problematické řazení
- opotřebení ložisek převodovky;
- opotřebení řadicí vidlice;
- opotřebení synchronizační spojky;
- zlomení řadící vidlice;
- vylomení zubů kol převodovky;
- netěsnost převodovky;
- ztížené řazení nebo zcela nemožná změna rychlostních stupňů

Kontroly týkající se lokalizace vad a poruch

- Zrakové kontrola, např. zavěšení (uložení) převodovky a řadicí tyče

- kontrola hlučnosti, např. zvuk ozubených kol a ložisek při chodu naprázdno a změně
zatížení
- funkční kontroly, např. synchronizace při změně rychlostního stupně.

Vyhledávání vad

2
 vada/porucha příčina odstranění
řazení se zasekává ohnutá řadicí tyč výměna defektního dílu
defektní zavěšení převodovky výměna silentbloků korigovat
chybné nastavení nastavení
Rychlost vyskakuje ohnutá řadicí vidlice vyměnit řadicí vidlici
opotřebované ozubení vyměnit ozubená kola
řazení defektní aretace
řazení vadné zavěšení vyměnit díly zavěšení
motoru nebo převodovky
převody jsou špatně opotřebovaný synchronizační vyměnit synchronizační kroužky
synchronizované kroužek
použít předepsaný převodový olej
použitý nevhodný převodový olej
hluky v převodovce při defektní převodové ložisko vadné Vyměnit převodové ložisko
jízdě se zátěží ozubení vyměnit ozubené kolo
netěsnosti na skříni netěsné těsnící kroužky, těsnění vyměnit defektní díly
Diagnostiky umožňující sledování postupně narůstajícího opotřebení převodovky:

Tribotechnická diagnostika – provádějí se rozbory vzorků oleje. Sledují se otěrové částice zachycené na
magnetických zátkách, popř. filtrech. Zjišťuje se složení a vzhled otěrových částic a určuje se pravděpodobné
místo opotřebení.
Např. obsah mědi v otěru signalizuje na opotřebení mosazných třecích kroužků synchronizačních spojek,
popř. bronzových pouzder (jsou-li v převodovce použita).
Částice sbalené do kulovitého nebo válcovitého tvaru signalizují opotřebení valivých ložisek. Makroskopické
úlomky kovu na magnetické zátce ukazují na hrubé poškození některé části převodovky.

Vibroakustická diagnostika – snímají se velikosti, rychlosti a zrychlení kmitů v určitém (stále stejném)
místě na převodovce. Podle jejich změn se usuzuje na změny vůlí, výskyt povrchových trhlin a zadírání
součástí. Na vozidle je však mnoho rušivých vlivů, které nám znesnadňují rozpoznat normální stav
převodovky od stavu, který signalizuje stav opotřebení. Tato diagnostika se převážně používá u stacionárních
motorů s čistě rotačním pohybem součástí.

Diagnostika měřením mrtvého chodu – uplatňuje se jako doplňková metoda. Při zařazeném rychlostním
stupni a sepnuté spojce se na výstupním hřídeli převodovky, popř. na jednom z hnacích hřídelů změří úhel
pootočení při předchozím vymezení vůlí v jednom a druhém směru otáčení. Měření se opakuje několikrát a
největší zjištěná hodnota se považuje za mrtvý chod převodovky při dané rychlostním stupni. Zvětšený mrtvý
chod může způsobit např. vylomený zub, prohnutá hřídel převodovky, zvětšená vůle některého ložiska nebo
opotřebení drážkového uložení ozubených kol a synchronizačních spojek.

Subjektivní diagnostika – posuzuje hlučnost převodovky za různých provozních režimů a v

přechodových stavech, zejména při rychlé akceleraci a zpomalování vozidla. Je prováděna zkušeným
automechanikem a lze pomocí ní identifikovat např. zvětšené vůle synchronních spojek, řadících vidlic a
ložisek.

Subjektivní diagnostika – prohlídka vnitřního prostoru převodovky pomocí endoskopu

(technoskop). Využívá se otvor pro nalévání oleje popř. kontrolní šroub hladiny oleje.

Subjektivní diagnostika – prohlídka demontovaných celků a součástí převodovky. Jde vlastně o

určení rozsahu škody a nápravných opatření (výměna součástí).

3
Demontáž a montáž převodovky

- demontáž a montáž převodovky z vozidla

- demontáž a montáž převodovky

Demontáž a montáž převodovky z vozidla

Dbáme zejména na bezpečnost práce, vozidlo řádně zajistíme proti pohybu, zajistíme motor, hnací
hřídele kol, popř. další části podle pokynu výrobce. Postupy jednotlivých typů automobilu se mohou značně
lišit. Existuje ovšem obecně platný postup pro všechny typy vozidel:

1. Odpojíme akumulátor (předepsaným způsobem);

2. Postupně se odpojí – ovládání spojky, náhon rychloměru, táhla řazeni, přívody např.
zpětných světel apod.;
3. Vypustíme olej z převodovky a rozvodovky (pokud je součástí převodovky);
4. Odpojí se hnací hřídele kol, popř. kloubový hřídel;
5. Demontují se všechny skupiny, které brání demontáži převodovky z vozidla. V případě
skupin či součástí, u kterých by mohla vzniknout pochybnost o jejich poloze či pořadí,
se vhodným způsobem označí pro zpětnou montáž;
6. Motor a převodovka se zajistí dle pokynu výrobce a uvolní se silentbloky uložení
převodovky;
7. Provede se demontáž spojovacích šroubů s motorem a převodovka se spustí, popř.
vyzvedne z vozidla.

Montáž se provádí opačným postupem a při tom je nutné dbát na polohu a pořadí všech skupin a součásti.
Montáž musí být prováděna bez použití násilí.

Úplná demontáž a montáž převodovky

Opět zde platí postupy, předepsané výrobcem a opět se tyto postupy budou lišit podle jednotlivých typů
vozidel. I zde platí určité obecné zásady a to:

1. Převodovka se očistí, pokud je to nutné a umístí se do montážního přípravku;

2. Při demontáži je nutné zachovávat přehled a pořádek, to jak u demontovaných součástí,
tak i u používaného nářadí a přípravků;
3. Pro skupiny a součástí je nutné používání předepsaných přípravků;
4. Je nutné dodržovat postupy stanovené v technické dokumentaci a to zejména:
- zajištění nedemontovaných součástí, popř. skupin (hřídele, řadící tyče
apod.);
- nastavení polohy např. zařazení předepsaného rychlostního stupně pro
demontáž a zpětnou montáž převodovky;
5. Při demontáži je nutné pečlivě označovat polohu a pořadí součástí zejména:
- vymezovacích podložek;
- distanční kroužky;
- řadící vidlice;
- přesuvné objímky;
- třecí kroužky;
- jádra a kroužky synchronizačních spojek;
- lamely spojek a brzd;
- talířové pružiny;

4
 - pojistné kroužky
- hřídelové těsnění apod.
6. Při demontáži a montáži dodržujeme zásady:
- správné montáže a seřizování vůlí a předpětí valivých ložisek;
- předepsané postupy;
- šroubových spojů správné dotahovací momenty a pořadí dotahování;
- používáme těsnění předepsané tloušťky (má vliv na výslednou vůli popř.
předpětí ložisek);
7. Je nutné dodržovat předepsané postupy a používat předepsané materiály pro utěsňování
převodové skříně.

Průběh opravy převodovky

Náklady na opravu např. automatické převodovky se mohou značně lišit v závislosti na rozsahu poruchy.
Doporučuje se včasnou údržbu převodovky, tím se lze vyhnout nákladným opravám. Údržba je mnohem
levnější než oprava převodovky.

Jsou nutné odborné znalosti a speciální vybavení.

Oprava převodovky lze rozdělit do několika fází:

• diagnostika převodovky
• demontáž převodovky
• řešení problémů s uzly
• odstraňování problémů a montáž
• instalace převodovky
• seřízení pohonu spojky a řazení