DISPARITTY V DEMOGRAFICKÉM VÝVOJI VYBRANÝCH OBCÍ REGIONU PODLUŽÍ

DISPARITIES IN DEMOGRAPHIC DEVELOPMENT IN SELECTED MUNICIPALITIES OF

PODLUŽÍ REGION

Milan Palát, Jaroslav Jánský

Abstrakt
Příspěvek je zaměřen na analýzu populačního vývoje regionu Podluží. Ve studovaném období dochází
k nárůstu středního stavu obyvatel, převažující je podíl žen. Hodnoceny byly následující demografické
ukazatele – stav obyvatelstva, úmrtnost, porodnost a migrace. V důsledku prodlužující se střední délky
života a poklesu úmrtnosti dochází ke stárnutí populace. Demografické stárnutí populace je spojeno s řadou
ekonomických i sociálních dopadů, které si vyžádají řešení jak na celospolečenské, tak i regionální úrovni.
Klíčová slova: populační vývoj, mikroregion, demografie, demografické ukazatele

Abstract
The paper is aimed at the population development analysis of the Podluží region. In the studied period an
increase in the mid-year population occurred, the proportion of females was predominant. As for
demographic indicators, following parameters were evaluated: the number of population, death rate, birth-
rate and migration. The population is getting older due to the extending live expectancy and decreasing
mortality rate. The demographic aging of the population brings about a number of economic and social
impacts, which require treatment both on the all-society and regional level.
Keywords: population development, microregion, demography, demographic indicators
JEL classification: více informací naleznete zde: https://www.aeaweb.org/jel/guide/jel.php

Úvod
Dobrovolné sdružení obcí se označuje pojmem mikroregion, vzniká na základě vlastní iniciativy
jednotlivých obcí, nikoliv z důvodu rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo ze zákona. Obce v něm sdružené
společně usilují o ekonomický, kulturní a sociální rozvoj. Vysoká míra propojenosti zdrojů jednotlivých
obcí je nutná pro úspěšné dosažení rozvoje všech obcí v mikroregionu. Především touto provázaností –
integritou – se liší integrovaný venkovský mikroregion od pouhého sdružení obcí. Mezi hlavní přednosti
mikroregionu řadíme následující: mikroregion může získávat peníze na svůj rozvoj sdružení a dále sdílením
prostředků (finančních i nefinančních) více obcí; mikroregion má možnost použít i finanční zdroje, které
nemohou využívat obce samy.

1 Materiál a metody
Cílem práce je analýza populačního vývoje regionu Podluží 2000–2014. V tomto období jsou analyzovány
demografické ukazatele jako je porodnost, úmrtnost, celkový přírůstek, přirozený přírůstek a přírůstek
migrací. Časové řady demografických ukazatelů byly zpracovány vhodnými statistickými metodami,
používanými v demografické statistice včetně shlukové analýzy (Palát, 2013; Jánský et al., 2012; Siegel,
2008; Siegel and Swanson, 2004). Zdrojem dat byla databáze Českého statistického úřadu, dostupná na
internetových www.czso.cz.
2 Výsledky a diskuze
2.1 Region Podluží
Region Podluží tvoří obce Dolní Bojanovice, Hrušky, Josefov, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lužice, Moravská
Nová Ves, Moravský Žižkov, Nový Poddvorov, Prušánky, Starý Poddvorov, Tvrdonice a Týnec.
Střední stav obyvatel obcí regionu Podluží v letech 2000-2007 uvádí tab. 1, Obr. 1, v letech 2008-2014 tab. 2
a Obr. 2.
V Regionu Podluží došlo během let 2000–2014 k nárůstu středního stavu obyvatelstva o 8,5 %.
Tabulka 1: Střední stav obyvatel obcí regionu Podluží (zdroj dat: ČSÚ, zpracování vlastní)

Obec 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Lanžhot 3809 3775 3743,5 3715,5 3724 3723 3713,5 3733

Dolní Bojanovice 2869 2879,5 2865,5 2859 2863 2865 2875,5 2888,5

Lužice 2752 2748 2767,5 2760 2743,5 2737 2730 2730,5

Moravská Nová Ves 2525 2530 2521,5 2520,5 2530,5 2539 2531,5 2533,5
Prušánky 2098 2093 2108,5 2134 2140,5 2133,5 2121 2118,5
Tvrdonice 2064,5 2062,5 2048 2040,5 2044,5 2047 2046,5 2047,5
Kostice 1838,5 1833,5 1847,5 1862,5 1863 1857,5 1854 1847,5
Hrušky 1436 1415 1408,5 1409 1402,5 1407,5 1419,5 1440
Moravský Žižkov 1411 1407 1401,5 1397 1398 1396,5 1395,5 1415
Ladná - - - - - - - 1204,5
Týnec 1012 1016,5 1016,5 1015,5 1024 1026,5 1031 1046,5
Starý Poddvorov 896,5 909 924 930,5 939,5 948,5 953 959,5
Josefov 367 377 386 387,5 385 387,5 391 395,5
Nový Poddvorov 185 179,5 178,5 173,5 168 166,5 165 168
Hrubá míra porodnosti (Obr. 3) i hrubá míra úmrtnosti (Obr. 4) v daném referenčním období 2000-2014
ukazuje na značné rozdíly nejen mezi jednotlivými obcemi, ale i mezi jednotlivými roky.
Vývoj celkového, přirozeného a migračního přírůstku regionu Podluží v letech 2000-2014 je na Obr. 5.
Zatím co přirozený přírůstek je kromě čtyř roků vesměs záporný, tak migrační přírůstek je vesměs kladný.
Proto celkový přírůstek obyvatel je kromě tří let kladný. Proto došlo jak jsme uvedli výše k nárůstu středního
stavu obyvatelstva o 8,5 %.
Demografické indikátory hrubá míra porodnosti, hrubá míra úmrtnosti, přírůstek přirozený a přírůstek
migrací byly zpracovány pomocí shlukové analýzy pro vybrané roky a tím získány shluky obcí jak vidíme na
vybrané ukázce na Obr. 6
Tabulka 2: Střední stav obyvatel obcí regionu Podluží (zdroj dat: ČSÚ, zpracování vlastní)

Obec 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Lanžhot 3757 3755 3750,5 3756 3761,5 3762 3754

Dolní Bojanovice 2893 2911 2946 2969 2975 2975,5 2974,5

Lužice 2751,5 2774,5 2811,5 2856,5 2885,5 2901,5 2900,5

Moravská Nová Ves 2536,5 2552,5 2577,5 2598,5 2607,5 2600,5 2590,5
Prušánky 2134 2137,5 2133 2149,5 2183,5 2201 2198

Tvrdonice 2069,5 2109,5 2126,5 2118,5 2101 2073 2056

Kostice 1841 1843 1835,5 1828,5 1830,5 1834 1848,5
Hrušky 1471,5 1492 1518,5 1549,5 1558,5 1566 1576,5
Moravský Žižkov 1435 1438 1425 1412 1413 1424,5 1442,5
Ladná 1228 1248,5 1242 1234,5 1242 1245,5 1244
Týnec 1053 1053 1064,5 1075 107,5 1069,5 1075
Starý Poddvorov 967,5 970,5 972 977,5 979 978,5 976,5
Josefov 406,5 414,5 413,5 414 415 416 415,5
Nový Poddvorov 172,5 177,5 183,5 186 191 192 193,5
 4000
Lanžhot
Střední stav žijících v kalendářním roce

3600
Dolní Bojanovice

3200 Lužice

2800
Moravská Nová
Ves
Prušánky
2400

Tvrdonice
2000
Kostice

1600
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

rok

Obrázek 1: Střední stav obyvatel obcí regionu Podluží v letech 2000-2014-1.část (zdroj dat: ČSÚ,
zpracování vlastní)
 1600

Hrušky
Střední stav žijících v kalendářním roce

1400

Moravský Žižkov
1200

Ladná
1000

Týnec
800

Starý Poddvorov
600

400 Josefov

200 Nový Poddvorov

0
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

rok

Obrázek 2: Střední stav obyvatel obcí regionu Podluží v letech 2000-2014-2.část (zdroj dat: ČSÚ, zpracování vlastní)
 Lanžhot
20
Dolní Bojanovice
Hrubá míra porodnosti

18
Lužice
16
Moravská Nová Ves
14
Prušánky
12
Tvrdonice
10
Kostice
8
Hrušky
6
Moravský Žižkov
4
Ladná
2 Týnec

0 Starý Poddvorov
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Josefov
rok
Nový Poddvorov

Obrázek 3: Hrubá míra porodnosti v obcích regionu Podluží v letech 2000-2014 (zdroj dat: ČSÚ, zpracování
vlastní)
 Lanžhot

Dolní Bojanovice
20
Lužice
Hrubá míra úmrtnosti

18
Moravská Nová Ves
16
Prušánky
14
Tvrdonice
12
Kostice
10

Hrušky
8

Moravský Žižkov
6

4
Ladná

2 Týnec

0 Starý Poddvorov
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Josefov
rok
Nový Poddvorov

Obrázek 4: Hrubá míra úmrtnosti v obcích regionu Podluží v letech 2000-2014 (zdroj dat: ČSÚ, zpracování
vlastní)
 250

200
Přírůstek přirozený
150
Počet obyvatel

100
Přírůstek migrací

50
Přírůstek celkem

-50

-100
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

rok

Obrázek 5: Vývoj celkového, přirozeného a migračního přírůstku regionu Podluží v letech 2000-2015 (zdroj
dat: ČSÚ, zpracování vlastní)
 70

60

50

40
Vzdálenost

30

20

10

0
1 8 5 14 6 13 9 2 12 7 11 4 3
Obce Regionu Podluží

Obrázek 6: Dendrogram z měr hrubá míra porodnosti, hrubá míra úmrtnosti, přírůstek přirozený a přírůstek
migrací v roce 2000 a v roce 2014 ve 13 obcích mikroregionu Podluží v roce 2001. (1 – Lanžhot, 2 – Dolní
Bojanovice, 3 – Lužice, 4 – Moravská Nová Ves, 5 – Prušánky, 6 – Tvrdonice, 7 – Kostice, 8 – Hrušky, 9 –
Moravský Žižkov, 10 – Týnec, 11 – Starý Poddvorov, 12 – Josefov, 13 – Nový Poddvorov) (zdroj dat:
ČSÚ, zpracování vlastní)
Důvodem většího přílivu obyvatel do Regionu Podluží je současný trend, kdy se lidé stěhují z velkých měst
do obcí. Nejatraktivnější se stávají sídla menší velikosti, která však svojí infrastrukturou odpovídají městu a
jsou s městy spojeny snadnou dopravní dostupností. A právě tyto podmínky Region Podluží splňuje.
Technická infrastruktura celé oblasti je na dobré úrovni. Co se týče dopravní dostupnosti, tak tento
mikroregion má velmi dobré napojení na dálniční komunikace vedoucí do Prahy, Vídně či Bratislavy.
Zásadní význam v dopravní obslužnosti má také mezinárodní železniční uzel v Břeclavi. Poloha a velmi
dobrá dopravní dostupnost regionu mohou napomáhat k větší podnikatelské aktivitě a k vytváření pracovních
příležitostí.

Závěr
Cílem příspěvku bylo posoudit odlišnosti ve vývoji demografických charakteristik obcí v Regionu Podluží.
Hodnoceny byly následující demografické ukazatele - úmrtnost, porodnost, a migrace. V důsledku
prodlužující se střední délky života a poklesu úmrtnosti dochází ke stárnutí populace. V regionu Podluží ve
sledovaném období 2000–2014 došlo k nárůstu středního stavu obyvatel o 8,5%, převažující je podíl žen.
Saldo migrace je kladné. Dochází k prodlužování střední délky života a stárnutí populace. V posledních
letech dochází i k nárůstu porodnosti. Demografický vývoj Regionu Podluží v letech odpovídá
demografickému vývoji Jihomoravského kraje ve stejném časovém období. Demografické stárnutí populace
je spojeno s řadou ekonomických i sociálních dopadů, které si vyžádají řešení jak na celospolečenské, tak
i regionální úrovni. Stárnutí obyvatelstva by mělo být kompenzováno celou řadou opatření, která mají za
úkol minimalizovat negativní dopady tohoto jevu, např. na regionální úrovni by měla být vhodně zvolena
kapacita veřejných pečovatelských, zdravotnických a školských zařízení.
Literatura
Palát, M. (2013). Demografický vývoj mikroregionu Porta. In Region
v rozvoji společnosti 2013. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně,
s. 237-250. ISBN 978-80-7375-884-4.
Palát, M., Langhamrová, J. Hubelová, D. (2013). Demography and
Development. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 124 s.
Palát, M., Langhamrová, J. Nevěděl, L. (2013). General demography.
Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. 120 s.
Palát, M. (2013). Populačního vývoj mikroregionu Ivanovická brána.
In Kvantitativní Metody v ekonomii 2013. 1. vyd. Nové Hrady:
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 71-81. ISBN
978-80-7394-419-3.
Palát, M., Langhamrová, J. Nevěděl, L. (2013). Socioeconomic
Demography. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 134 s.
Jánský, J., Kupčák, V., Palát, M., Somerlíková, K., Váleková, S., Juřica,
A., Létalová, P. (2012). Možnosti řešení disparit v mikroregionech České
Republiky. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 138 s. ISBN
978-80-7375-476-1.
Siegel, J S. (2008). Applied Demography. Applications to Business,
Government, Law, and Public Policy. Emerald Group Publishing Limited
686 s. ISBN 978-0-641840-8.
Siegel, J S., Swanson, D A. (2004). The methods and materials of
demography. 2. vyd. Amsterdam: Elsevier, 819 s. ISBN 0-12-641955-8.

Děkuji za pozornost

Kontaktní údaje na autora/autory

Milan Palát, Prof. Ing., CSc.
Jaroslav Jánský, Doc. Ing., CSc.
Mendelova Univerzita v Brně
Zemědělská 1, 61300 Brno
 4

3,5

2,5
mm

1,5

0,5
1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

Roky
 130

125

120
Pořadový den v roce

115

110

105

100

95

90

85

80
1951- 1961- 1971- 1981- 1991- 1951-
1960 1970 1980 1990 2000 2000

Roky