Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

Psychologický ústav
Studijní rok 2006/2007

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Determinanty tvořivé činnosti ve stáří

Lenka Zdražilová

Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Josef Švancara, CSc.

Brno, 2007
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité
informační zdroje uvedla v seznamu literatury.

Lenka Zdražilová

V Brně, dne 30. 3. 2007 Podpis ……..…………………….......

Poděkování:

Velmi děkuji vedoucímu své diplomové práce prof. PhDr. Josefu Švancarovi, CSc. za jeho
cenné rady, připomínky a povzbudivá slova.

Z celého srdce děkuji svým rodičům za jejich trpělivou a neutuchající podporu.

Upřímné dík patří i mé sestře, která mě „držela nad vodou“.

V neposlední řadě mé hluboké poděkování patří všem tvořivým pánům a jejich blízkým, kteří
byli ochotni přispět svými neopakovatelnými životními příběhy a zkušenostmi k vytvoření této
práce.
OBSAH

I. ÚVOD...........................................................................................................6
II. TEORETICKÁ ČÁST.....................................................................................7
1. Stárnutí a stáří.....................................................................................................................8
1.1 Vymezení pojmů stárnutí, stáří a životní dráha ......................................................................8
1.1.1 Stárnutí......................................................................................................................................8
1.1.2 Stáří...........................................................................................................................................8
1.1.3 Životní dráha.............................................................................................................................9
1.2 Periodizace stáří..............................................................................................................................9
1.3 Demografické údaje.....................................................................................................................10
1.3.1 Demografické údaje v ČR......................................................................................................10
1.3.2 Demografické údaje v USA....................................................................................................11
1.3.3 Důsledky demografických změn............................................................................................11
1.4 Změny podmíněné stárnutím.....................................................................................................12
1.4.1 Tělesné změny........................................................................................................................12
1.4.2 Psychické změny....................................................................................................................13
1.4.3 Emocionální změny................................................................................................................14
1.4.4 Změny životního stylu............................................................................................................14
1.5 Stáří jako společenský fenomén...............................................................................................15
1.5.1 Mýty a předsudky o stáří........................................................................................................15
1.5.2 Ageismus................................................................................................................................15
1.6 Rizikové faktory ve stáří............................................................................................................16
1.6.1 Odchod do důchodu................................................................................................................17
2. Stáří z pohledu pozitivní psychologie ......................................................................18
2.1 Vymezení pojmu pozitivní psychologie.................................................................................18
2.2 Kvalita života ve stáří.................................................................................................................19
2.3 Ideální stáří....................................................................................................................................20
2.3.1 Koncept úspěšného stárnutí a zdravého stáří..........................................................................20
2.4 Prevence negativních důsledků stáří.......................................................................................21
2.4.1 Možnosti preventivních opatření............................................................................................21
2.4.2 Příprava na stáří......................................................................................................................22
2.5 Adaptace na stáří..........................................................................................................................23
2.5.1 Možnosti optimální adaptace..................................................................................................24
3. Aktivity ve stáří .................................................................................................................26
3.1 Přínosy aktivit ve stáří................................................................................................................26
3.2 Aspekty ovlivňující volbu a průběh aktivit seniorů ............................................................27
3.3 Optimální prožívání aktivit.......................................................................................................28
3.4 Možnosti činností seniorů..........................................................................................................29
4. Tvořivost – „koření“ života ve stáří .........................................................................30
4.1 Vymezení pojmu tvořivost.........................................................................................................30
4.2 Tvořivé myšlení............................................................................................................................32
4.2.1 Myšlenkové operace tvořivého myšlení.................................................................................32
4.3 Tvořivá činnost.............................................................................................................................33
4.3.1 Tvořivá činnost jako cílesměrné směřování...........................................................................33
4.3.2 Cíle tvořivé činnosti................................................................................................................33
4.3.3 Fáze tvůrčího procesu.............................................................................................................34
4.4 Bio-psycho-sociální podmíněnost tvořivosti .........................................................................35
4.4.1 Psychologické faktory............................................................................................................35
Tvořivá osobnost: temperament vs. charakter....................................................................................35
Osobnostní rysy vztahující se k tvořivým schopnostem......................................................................36
Systém kognitivních a emocionálních procesů ovlivňující tvořivou činnost.......................................37
Psychická regulace.............................................................................................................................37
4.4.2 Sociální faktory.......................................................................................................................38
4.4.3 Biologické faktory..................................................................................................................39
4.5 Změny tvořivosti v průběhu stárnutí.......................................................................................40
4.6 Prospektivní zaměření tvořivých seniorů...............................................................................41
4.7 Osobní tvořivost – tvořivost s malým „t“..............................................................................41
4.7.1 Bariéry tvořivosti....................................................................................................................42
5. Souhrn a výzkumná východiska ..................................................................................43
III. EMPIRICKÁ ČÁST...............................................................................46
1. Cíle výzkumu......................................................................................................................47
2. Metody výzkumu...............................................................................................................48
2.1 Výzkumný soubor.........................................................................................................................48
2.1.1 Kritéria výběru výzkumného souboru....................................................................................48
2.1.2 Metoda výběru výzkumného souboru....................................................................................49
2.1.3 Výsledný výzkumný soubor...................................................................................................50
2.2 Metodika výzkumu.......................................................................................................................51
2.2.1 Fáze příprav............................................................................................................................51
2.2.2 Volba a příprava metod získávání dat....................................................................................51
Rozhovor pomocí návodu....................................................................................................................52
Pozorování jedince a jeho prostředí...................................................................................................53
2.2.3 Realizační fáze........................................................................................................................53
2.2.4 Metody analýzy a interpretace získaných dat.........................................................................54
2.3 Etické předpoklady výzkumu....................................................................................................55
3. Výsledky výzkumu............................................................................................................56
3.1 Analýza jednotlivých případů...................................................................................................56
3.1.1 Pan ADAM.............................................................................................................................56
3.1.2 Pan BOLESLAV....................................................................................................................58
3.1.3 Pan CYRIL.............................................................................................................................60
3.1.4 Pan DAVID............................................................................................................................63
3.1.5 Pan EDUARD.........................................................................................................................65
3.1.6 Pan FRANTIŠEK...................................................................................................................67
3.1.7 Pan GUSTAV.........................................................................................................................69
3.2 Srovnání jednotlivých případů..................................................................................................72
3.2.1 Charakteristiky tvořivé činnosti respondentů.........................................................................72
Faktory ovlivňující výběr aktivit a přístup k nim................................................................................74
Další formy tvořivosti u respondentů..................................................................................................75
Shrnutí názorů respondentů na vykonávané aktivity..........................................................................76
3.2.2 Osobnost tvořivého seniora....................................................................................................77
3.2.3 Názory na stárnutí a stáří........................................................................................................80
3.2.4 Výrazné a opakující se motivy v životě respondentů.............................................................83
3.2.5 Orientace do budoucnosti.......................................................................................................85
3.3 Profil úspěšně stárnoucího tvořivého muže v 9. decenniu života....................................87
4. Diskuze a aplikace závěrů .................................................................................................89
IV. ZÁVĚR.......................................................................................................95
V. LITERATURA.............................................................................................96
VI. PŘÍLOHY...................................................................................................99
 I. ÚVOD

Stáří a tvořivost se na první pohled mohou jevit jako neslučitelné, nesouvisející pojmy.
Stáří a stárnutí si lidé spojují s poklesem sil, slábnoucím zdravím, zapomínáním a mnoha
dalšími involučními procesy. Tvořivost je zase považována za výsadu talentovaných a úspěš-
ných, vesměs mladých lidí.
Mezi seniory však existuje řada tvořivých jedinců, kteří by úrovní svých tvořivých
schopností předčili a nepochybně ohromili mnohé dospělé v produktivním věku.
Tvořivost rozhodně není výsadou jen mladých a talentovaných. Člověk může být
tvořivý v kterémkoli věku. Naše studie se snaží blíže poznat tvořivost u mužů starších 80 let.
Inspirací pro realizaci tohoto výzkumu mi byl můj známý, velice tvořivý starší pán,
který v osmém decenniu svého života žije nesmírně aktivním a produktivním životem. Píše
kroniku své obce, organizuje historické výstavy, účastní se přednášek, je členem různých
spolků, pomáhá jako dobrovolník v hospici, obětavě se stará se o svou nemocnou manželku
a ve výčtu jeho činností bych mohla dále pokračovat. Své aktivity vykonává s nadšením
a elánem. Vyzařuje z něj ohromující radost ze života, energie a vitalita. I díky němu jsem si
uvědomila, že tvořivý přístup k životu může velkou měrou přispět k úspěšné adaptaci na stáří
a zajistit spokojenost seniora i přes omezení, která s sebou vysoký věk přináší.
Mezi seniory lze najít řadu aktivních a vitálních lidí, jejichž tvořivá činnost přináší
cenné produkty. Vytvářejí jedinečná díla, podílejí se na společenském dění, dalším generacím
předávají své bohaté životní zkušenosti apod. Vykonáváním svých tvořivých aktivit
prospívají nejen svému duševnímu zdraví a spokojenosti, ale obohacují také své blízké či
společnost. Tito lidé pro mě představují prototypy úspěšného stárnutí. Zastávám názor,
že široká veřejnost by se měla dozvědět více o jejich životním stylu, tvořivých aktivitách
a způsobech adaptace na stáří. Tak by se postupně mohla proměňovat ve společnosti
zafixovaná negativní představa o stáří.
V naší studii zkoumáme sedm tvořivých starších pánů, kteří se věnují nejrozmanitějším
tvořivým aktivitám. Neoddávají se pasivitě a nicnedělání. K životu přistupují aktivně, tvořivě
a s nadhledem okořeněným životními zkušenostmi, moudrostí a rozvahou. Všem velice děkuji
za jejich ochotu podělit se o své životní příběhy, čímž mně i čtenářům umožnili nahlédnutí
do hlubin duše tvořivých lidí ve vrcholném období života.
II. TEORETICKÁ ČÁST
 1. STÁRNUTÍ A STÁŘÍ

„Vědět, jak zestárnout, to je mistrovské dílo moudrosti a jedna z nejdůležitějších kapitol

velkého umění žít.“
Henri Amiel

1.1 Vymezení pojmů stárnutí, stáří a životní dráha

1.1.1 Stárnutí

Stárnutí (gerontogeneze, involuce) je přirozený a biologicky zákonitý proces, během

kterého se snižují adaptační schopnosti a ubývají funkční rezervy organismu. Probíhá již od
početí, ale za skutečné projevy stárnutí považujeme až pokles funkcí, který nastává po dosa-
žení sexuální dospělosti (Kalvach a kol., 2004).
Stárnutí je proces disociovaný, desintegrovaný a asynchronní. V jednotlivých orgánech
při něm probíhají změny degenerativní, morfologické a funkční (Pacovský, 1990).

V širším pojetí je stárnutí „univerzální proces postihující živou hmotu“ (Kalvach a kol.,
2004, str. 67). Začíná vznikem plodu a narozením jedince.
Stárnutí v užším slova smyslu popisuje Pacovský (1990) jako přechodnou vývojovou
periodu mezi dospělostí a stářím, přičemž strukturální a funkční změny v něm vzniklé jsou
regresivní, nevratné a neopakují se. Stárnutí tedy představuje neodvratný fyziologický děj,
který je cestou do stáří.

1.1.2 Stáří

Stáří (sénium) je označení posledních etap ontogenetického vývoje člověka. Jedná se

o projev a důsledek involučních změn probíhajících různou rychlostí a s výraznou inter-
individuální variabilitou (Kalvach a kol., 2004). Na charakteru stáří se podílí řada faktorů,
např. zdravotní stav, životní styl, vlivy sociálně ekonomické a psychické.
 Stáří je podmíněno věkem jedince. Výši věku lze vymezit na základě několika kritérií.
Rozlišujeme:
 kalendářní (chronologický) věk:
Je určen datem narození, lze jej přesně vymezit.
 sociální (sociálně-historický) věk:
Vyjadřuje, jak by se měl jedinec určitého biologického věku chovat dle společenských měřítek.
Zachycuje změny sociálních rolí, životního stylu, ekonomické situace apod.
 biologický (funkční) věk:
Vystihuje biologické stárnutí organismu.
 psychologický věk:
Jedná se o subjektivní vnímání vlastního věku, poukazuje na psychický stav jedince.

1.1.3 Životní dráha

Každý člověk je jedinečnou bytostí, se svou vlastní osobitou historií a zkušenostmi,

které se podílejí na utváření jeho životní dráhy. Pro pochopení jedince je nezbytné přistupovat
k jeho životu holisticky, od narození až po současnost, tzn. brát v úvahu celý průběh jeho
životní dráhy.
Právě tak pojímá změny v průběhu stárnutí a stáří gerontologická psychologie. Nesnaží
se popsat pouze jednotlivé, relativně izolované psychické jevy u seniorů. Jejím cílem je
„pochopení dynamického systému procesu vývoje jedince začleněného do společnosti“
(Křivohlavý, 2002, str. 136). Psychologie zkoumající člověka ve spojení s jeho celoživotním
dějem se označuje jako psychologie životní cesty (life-span psychology), biodromální
psychologie či psychologie životního běhu.

1.2 Periodizace stáří

Odborníci doposud nevytvořili jednotnou, všeobecně uznávanou periodizaci stáří.

Neshodují se na vymezení počátku etapy stáří, ani na počtu fází, do kterých se stáří člení.
V průběhu historie a s prodlužující se délkou života člověka se pojetí stáří měnilo.
 J. A. Komenský popsal stáří jako dvě etapy:
 starý muž: 35-42 let
 kmet: 42 let a výše

Příhoda (1974) považuje za sénium období od 60 let. Rozčleňuje jej do tří fází:
 časné stáří (stárnutí, senescence): 60-74 let
 vlastní stáří (kmetství, sénium): 75-89 let
 dlouhověkost (patriarchum): 90 let a výše

Švancara (1983) zahrnul stáří do jediné etapy začínající v 65 letech věku, přičemž věk
80 let a více označil jako věk vysoký.

Haškovcová (1989) chápe vyzrálé stáří jako tzv. pokročilý věk, který trvá od 75 do 89
let. Výstižně poukazuje na fakt, že společnost pokládá za starého toho člověka, který má
vzhledem ke svému věku nárok na starobní důchod.

Současná gerontologie užívá členění stáří, které navrhla Neugartenová (1966):

 mladí senioři: 65-74 let
 staří senioři: 75-84 let
 velmi staří senioři: 85 let a výše.

1.3 Demografické údaje

1.3.1 Demografické údaje v ČR

V současnosti žije v České republice přibližně 2,077 miliónů obyvatel starších 60 let,
což je přes 20% populace ČR.
Střední délka života se u českých mužů v rozmezí let 1994 až 2004 zvýšila na 72,6 roků
(zvýšení o 3,1 roku) a u žen na 79 let (zvýšení o 2,4 roku) (Vavroň, 2006).
Demografická prognóza uvádí, že v roce 2030 bude v ČR 30,6% lidí nad 60 let (MPSV,
2005).
 Obr.: Naděje dožití mužů a žen v ČR v letech 1950-2000 (MPSV, 2005)

1.3.2 Demografické údaje v USA

V USA žije nyní přibližně 12% populace ve věku nad 60 let, přičemž odhady naznačují,
že v roce 2030 by se toto číslo mohlo vyšplhat na 20% (což představuje nynější procento
populace 60+ v ČR).
Populace seniorů nad 85 let tvoří v USA nejrychleji se rozrůstající vrstvu obyvatelstva.
Předpokládá se, že jejich počet se do roku 2050 zvýší z nynějších 4 miliónů na 19 miliónů
(Kinnon, 2006).

1.3.3 Důsledky demografických změn

Zprávy o prodlužující se střední délce života jsou na jednu stranu potěšující, ukazují na
zlepšující se zdravotní péči a velmi dobré podmínky pro život.
Na druhou stranu však stárnutí obyvatelstva přináší závažné problémy ve sféře
ekonomické a sociální. Lidé nad šedesát let trpí častými zdravotními obtížemi, kvůli kterým
spotřebovávají 60% kapacity zdravotní péče a s ní souvisejících nákladů. Lékaři věnují přes
50% své pracovní doby na léčení právě těchto pacientů (Kalvach, 1992).
1.4 Změny podmíněné stárnutím

Starého člověka si lidé představují jako slabého, sehnutého, pomalu se pohybujícího,

nepružně reagujícího a zapomínajícího. K tomu se ještě přidává hluchota, slepota, demence
a inkontinence (Haškovcová, 1989). Jaké jsou však skutečné změny přicházející se stářím?

1.4.1 Tělesné změny

Nejvýraznější tělesné změny stárnoucího organismu postihují pohybový aparát, což se

projevuje především ve změnách postoje a chůze. Postupně dochází k omezování kloubní
pohyblivosti a snižování počtu svalových vláken, v jejichž důsledku dochází k poklesu rych-
losti, obratnosti a nakonec i síly a vytrvalosti. Obecně se krok zkracuje a chůze zpomaluje.

Staří lidé často trpí změnami v oblasti kardiovaskulárního systému. Postiženy bývají
především cévy, což má za následek např. arteriosklerózu , aterosklerózu nebo hypertenzi.

Stárnutí má vliv na dýchání, kdy snížená funkce dýchacího ústrojí může vést k hypoxii.

Změny postihují zažívací systém, což může způsobovat např. dyspeptický syndrom nebo
zácpy.

Dále dochází ke změnám v regulaci tělesné teploty (zimomřivost, snížení adaptace

na změny teploty); mění se činnost žláz s vnitřní sekrecí (např. porucha štítné žlázy); kostra
začíná být křehčí (osteoporóza, zlomeniny kostí); mění se celkový vzhled starších lidí
(vrásky, šedivé vlasy, druhá brada apod.) (Švancara, 1983, Křivohlavý, 2002).

Mimořádně problematické, především z hlediska sociálně-komunikačního, bývají pro

starého člověka involuční změny smyslového vnímání. Následující postižení patří mezi
nejčastější:
 Zrak: presbyopie (stařecká dalekozrakost), zhoršená adaptace na tmu, změny vnímání
barev.
 Sluch: snížení citlivosti k vyšším zvukovým frekvencím, nedoslýchavost, šelesty.
 Chuť: snížení percepce chuti pro slané a sladké podněty.
1.4.2 Psychické změny

Změny psychických funkcí jsou podmíněny biologicky nebo důsledkem

psychosociálních vlivů. Za nejobecnější charakteristiku stárnutí bývá považováno zpomalení
psychické činnosti. Dochází ke snižování psychomotorického tempa a senzomotorické
funkční koordinace.

Dále se v procesu stárnutí mění:

 aktivační úroveň:
Lidé jsou pomalejší, jejich volba i vykonání adekvátní reakce trvá déle, stejně jako se prodlužuje
doba rozhodování.
 orientace v prostředí:
Staří lidé se hůře orientují v prostředí vlivem snížené zrakové a sluchové ostrosti a omezení
některých kognitivních procesů, např. pozornosti.
 paměť a učení:
Postiženo je především ukládání nových informací. Typické je snížení vštípivosti a výbavnosti.
Učení bývá pomalejší, obtížnější. Staří lidé mají vlivem těchto změn problémy s adaptací v nových
situacích.
 intelektové funkce:
Změny v této oblasti jsou značně variabilní, závisejí především na dědičných faktorech a na vzdě-
lání. Pokles fluidní inteligence je u seniorů vyvážen celoživotními zkušenostmi posilovanou
krystalizovanou inteligencí, která může mít vzestupný trend i ve stáří.
 kognitivní funkce:
Narůstají obtíže s přijímáním nových podnětů. Oslabuje se schopnost vytvářet nové spoje. Snižuje
se adaptabilita a flexibilita, zvyšuje se fixace a integrace.
 řeč:
Zpomaluje se tempo řeči, latence odpovědí se prodlužuje.
 osobnost:
Osobnost se formuje po celý život jedince. Charakter osobnostních změn stárnoucího jedince závisí
na jeho způsobu adaptace na vývojové změny. Na proměnách osobnosti ve stáří se významně podílejí také
vnější vlivy a stereotypy týkající se stáří, které mohou snižovat sebedůvěru seniorů. U stárnoucího
člověka se často zvýrazňují osobnostní rysy, které byly dříve inhibovány nebo kompenzovány.

Stejně jako v raném mládí i ve stáří dochází k převaze asimilace (modifikující funkce
jedince, tzn. člověk si přizpůsobuje prostředí sobě) nad akomodací (modifikující vlivy
vnějších podmínek, tedy člověk se přizpůsobuje prostředí) (Švancara, 1983).
1.4.3 Emocionální změny

Se stářím se úzce pojí změny emočního prožívání a emoční reaktivity. Stárnoucí člověk
neprožívá své emoce tak intenzivně, jako tomu u něj bylo v dřívějších letech. Emocionální
aktivita bývá ve stáří slabší, lze mluvit až o oploštělé emotivitě.
Zároveň se však u seniorů projevuje emoční labilita, což má za následek obtížné
zvládání emočních projevů. I malý podnět dokáže starého člověka dojmout až k slzám,
nezvyklými nejsou ani náhlé negativistické projevy.

1.4.4 Změny životního stylu

Mnozí psychologové přisuzují změny v osobnostní struktuře seniorů důsledkům změn

jejich životního stylu. Člověk ztrácí své dosavadní společenské postavení, což může vést ke
snížení sebedůvěry, asertivity a v konečném důsledku i k poklesu extroverze. Společnost
přestává vyhovovat potřebám seniora, tudíž se z ní stahuje a stává se introvertnějším.
S postupujícím věkem se starší člověk začíná ocitat v prostředí, kde jej obklopují
především mladší lidé. To v něm může vyvolávat pocity nedůvěry až podezíravosti. I to je
jedním z důvodů, proč se stárnoucí lidé mnohdy introvertizují, přiklánějí k duchovním
hodnotám, introspekci a egocentrismu (Příhoda, 1974).
Okruh lidí, se kterými se scházejí, je zužován. Preferují častější styky v úzkém kruhu
rodinném a s nejbližšími přáteli (nejlépe se svými vrstevníky, k nimiž cítí generační
solidaritu). Dle Pacovského (1990) chtějí staří lidé žít v blízkosti svých dětí, ale přitom si
zachovat své soukromí a nezávislost, což definuje jako „intimitu s odstupem“. Intenzivnější
sociální kontakty je mohou vyčerpávat. Pokud se však starý člověk příliš izoluje od společ-
nosti, hrozí mu až „stařecký privativismus“, kdy senior v obraně uniká do svého vlastního
světa, kde nakonec zůstává zcela sám, v sociální izolaci.
1.5 Stáří jako společenský fenomén

V minulosti se lidé jen zřídka dožívali vysokého věku. Staří lidé byli „vzácností“.
Představovali zdroj moudrosti a cenných zkušeností. Dosáhnout vysokého věku bylo
vytouženým cílem a snem každého jednotlivce (Haškovcová, 1989).

1.5.1 Mýty a předsudky o stáří

Moderní společnost má vžitou odlišnou představu o starých lidech. Stárnutí a stáří

se lidé pokoušejí nevnímat, vytlačovat z každodenního života, ve kterém je nejdůležitější
maximální výkon, zdraví, síla a krása.
O stáří existuje mnoho mýtů, které jsou v lidech hluboce zakořeněny. Starý člověk bývá
považován za zbytečného, nic nedělajícího, překážejícího důchodce, kterého je nejlepší igno-
rovat. Odchodem na důchod přestává být člověk pro společnost užitečným. A pokud z vlastní
vůle ještě dál pracuje, pak jedině zabírá pracovní místo jiným, mladším, a tudíž schopnějším.
Mýty o stáří ovlivňují nejen pohledy lidí na seniory, ale utvářejí i sebepojetí stáří
(Haškovcová, 1989).

1.5.2 Ageismus

V 60. letech 20. století vznikl pojem ageismus. Jedná se o diskriminaci určité skupiny
lidí v důsledku jejich věku, která zahrnuje i systém předsudků nevýhodných pro daný věk.
Kalvach (2006) mluví o geriatrickém, neboli seniorském ageismu, což je soubor
předsudků a stereotypů vyjadřujících přesvědčení o nízké hodnotě seniorů, např. o jejich
nadbytečnosti, nepotřebnosti, „postproduktivnosti“, o ekonomické zátěži pro společnost, o je-
jich neschopnosti učit se a adaptovat se na nové skutečnosti.
Ageismus příliš generalizuje, považuje za méněcenné všechny staré lidi, bez přihlédnutí
k jejich individualitě a různým věkovým kategoriím (Vágnerová, 2000).

O existenci ageismu svědčí i nedostatek literatury, studií a výzkumů, které by se

zaměřily na duševní zdraví a jeho podporu v seniorském věku. K diskriminaci seniorů
implicitně přispívají i mnohé výzkumy, které do svých studií nezahrnují lidi nad 65 let věku
(Seymour, Gale, 2005).
 Ageismus a s ním spojené absurdní předsudky neubližují pouze seniorům. Škodí i sa-
motným zastáncům těchto diskriminačních myšlenek, jelikož i oni se jednoho dne ocitnou
na prahu stáří a budou nuceni se adaptovat na role seniorů, důchodců, lidí v postproduktivním
věku, které kdysi sami tak odsuzovali.

1.6 Rizikové faktory ve stáří

Duševní zdraví seniora bývá ohrožováno mnoha specifickými rizikovými faktory.

Senioři se musejí vyrovnávat především se ztrátou svých blízkých, obzvláště obtížné bývá
vyrovnávání se s úmrtím celoživotního partnera (Seymour, Gale, 2005).
K významným stresorům každodenní reality ohrožujících generaci starých lidí patří
finanční problémy, sociální izolace, samota a nuda (Reed, Cook, 2003).
Staří lidé náležejí k rizikovým skupinám, které jsou náchylné k životu v chudobě a v ne-
vyhovujících bytových podmínkách. Dále jim může způsobovat obtíže nedostatečný přístup
k dopravě a ze statistik vyplývá, že se stávají častějšími oběťmi trestných činů (Acheson,
1998).
Výzkumy ukazují, že muži nad 75 let páchají sebevraždy o 11% častěji než muži
mladšího věku (Meltzer, Pettigrew, 1996).

Podle Pacovského (1990) jsou mezi starými lidmi skupiny, kterým je nutné věnovat
zvýšenou péči. Ohrožují je totiž sociální (psychosociální) a zdravotní rizika:
a) K nejčastějším (psycho)sociálním rizikům ve stáří patří vysoký věk jedince (80 let
a víc), ztráta aktivity, sociální izolace a samota, rodinné konflikty, nezvladatelné
požadavky prostředí, maladaptace na změny a na zátěže, trvalé umístění jedince
do institucionální péče, finanční obtíže a problémy související s očekáváním smrti.
b) Mezi zdravotní rizika ve stáří se řadí předčasné a nápadně rychlé stárnutí, multi-
morbidita, psychické nebo tělesné handicapy, komplikovaná onemocnění, funkční
poruchy a neuznání obtíží jako projevů nemoci.

Tato rizika mohou ohrožovat seniora dlouhodobě (rizika chronická) nebo jako akutní
ohrožení (rizika akutní).
1.6.1 Odchod do důchodu

Obtížným zlomem v životě jedince bývá odchod do důchodu. Říčan (1989) podotýká,
že samotný výraz „odchod“ je záporné povahy, představuje přesun člověka někam, kde už
o něj nikdo nemá zájem, odkud už není návratu.
I když bývá důchod označován jako „zasloužený odpočinek“, ne všichni odcházejí
do penze s radostí. Jsou nuceni vzdát se svých pracovních funkcí a prestiže z nich plynoucí.
Penzionovaný člověk může prožívat pocity odloženosti, vyřazenosti, devalvace, snižuje se
jeho aspirace, sebehodnocení, objevují se pocity viny a sebeobviňování. Čerstvý penzista
si uvědomuje, že se stává závislým na společnosti. Získává status důchodce, což znevažuje
veškeré jeho předchozí pracovní úspěchy a staví jej na stejnou sociální úroveň společně
s ostatními důchodci.
 2. STÁŘÍ Z POHLEDU POZITIVNÍ PSYCHOLOGIE

„Stáří je smutné ne proto, že přestávají všechny radosti, ale proto, že přestává naděje.“
Jean Paul

2.1 Vymezení pojmu pozitivní psychologie

Pozitivní psychologie se zaměřuje na pozitivní psychologické jevy. V kontrastu s dosa-

vadním zaměřením psychologie, která zkoumala především jevy negativní až psychopato-
logické, chce pozitivní psychologie poukázat na jevy kladné – salutogenetické a provitální
(Křivohlavý, 2004).

Předmětem pozitivní psychologie jsou témata z oblasti kognitivní (moudrost, naděje,

optimismus), z oblasti emocí (flow-fenomén, emocionální inteligence, kladné sebeoceňování),
témata sociální psychologie (vděčnost, láska, odpouštění a smiřování), způsoby zvládání
obtížných životních situací (humor, připomínání si kladných zážitků, spiritualita) a mnohé
další (Snyder, Lopez, 2002, dle Křivohlavý, 2004).

Cílem pozitivní psychologie je rozvíjet a prohlubovat duševní zdraví člověka, pečovat

o jeho psychickou pohodu, a tím upevňovat i zdraví fyzické. Vždyť právě prevence je
nejlepším lékem. Mareš (2002) definuje cíl pozitivní psychologie jako „péči o zdravý
psychický vývoj, o kvalitní sociální život, o zrání osobnosti, o spění k moudrosti a o vedení
smysluplného života.“

Pozitivní psychologie by měla být základním kamenem při snahách o zkvalitnění života
seniorů. Lidé vyššího věku tíhnou k negativnímu prožívání sebe sama i okolního světa. Jsou
ohroženi mnoha rizikovými faktory (viz. kap. 1.6). Právě principy pozitivní psychologie by
mohly hrát zásadní úlohu v přípravě na stáří, při překonávání obtíží spojených s odchodem do
důchodu a při vyrovnávání se s nemocemi a handicapy, které s sebou stáří přináší.
Seligman a Csikszentmihalyi (2000) říkají, že se pozitivní psychologie zabývá tím,
co člověku dodává sílu. A co potřebují senioři víc než právě dodat sílu?
2.2 Kvalita života ve stáří

Pojem kvalita života je obtížně definovatelný z důvodu individuality každého

jednotlivce. Pro vymezení kvality života je nezbytně nutné přihlédnout k hierarchii hodnot
jedince. Křivohlavý (2001, str. 40) hovoří o kvalitě života v závislosti „na spokojenosti
daného člověka s dosahováním cílů určujících směřování jeho života.“

Eric Erikson (1963, 1982) ve své teorii osmi stádií lidského života přiřadil k vývojové
etapě stáří konflikt integrity a zoufalství. Člověk v této fázi vývoje bilancuje nad svým
dosavadním životem. Má-li pocit, že se mu nepodařilo dosáhnout svých životních cílů, stává
se zoufalým, propadá beznaději a depresím. Dosáhne-li však integrity „já“, tzn. uvědomění si,
že jeho celoživotní snažení bylo úspěšné a jeho cíle jsou naplněny, pak docílil nejvyšší úrovně
kvality života.

Tomaszewski (1976, dle Švancara, 1983) popsal stupně kvality života podle toho, do ja-
ké míry se v životě člověka vyskytují následující charakteristiky:
1) subjektivní prožívání (orientace na sebe),
2) uvědomělost (cílevědomost),
3) činorodost (aktivnost),
4) tvořivost (produktivnost),
5) společenství s druhými.

Tato kritéria jsou uspořádána vzestupně. Vystihují tak rozvíjející se osobnost jedince
a míru jeho autoregulace.

U starších lidí nabývá na významu otázka naplnění života (Švancara, 2004). Možnosti
jsou rozmanité. Způsoby naplnění života každého jednotlivce závisí na jeho individuálních
možnostech. Člověk se může realizovat v práci, zálibách, v pomoci druhým, v rodinných
vztazích, stejně jako ve spiritualitě a sebetranscendenci. I když člověka postihne vážné
onemocnění, přesto je v jeho silách potřebu naplnění života uspokojit. Naplnění života totiž
vyjadřuje „celou subjektivní skutečnost, zejména sebereflexi, sebehodnocení, prožitky kladné
i záporné, i usilování o naplnění života“ (Švancara, 2004, str. 108).
2.3 Ideální stáří

Stáří bývá spojováno s negativními projevy stárnutí a s neochvějně blížícím se zánikem.

Lidé se obávají ztráty životního partnera (ovdovění) a špatného zdravotního stavu, který
omezí jejich soběstačnost a odkáže je na pomoc druhých. Lidé nechtějí prožívat bolestné stáří
(senectus molesta), kdy budou v péči lékařů a ošetřovatelek, neschopni se o sebe postarat
(Kalvach a kol., 2004).
Pozitivní psychologie podporuje jiný pohled na stáří. V něm se zdůrazňuje, že senior
může prožít až desítky let šťastného, spokojeného a plnohodnotného života.

Jak vypadá ideální stáří? Zvolský (v úvodu: Pidrman, Kolibáš, 2005) spojuje ideální
stáří s relativním tělesným zdravím a zachovalou duševní svěžestí, čilostí a radostí. Zároveň
dodává, že takovéto stáří je dopřáno mnohem méně jedincům, než je těch, kteří jsou
obtěžování nejrůznějšími tělesnými a duševními problémy.
Dle našeho názoru je snaha o definici ideálního stáří bezpředmětná. Vymezit přesnou
podobu ideálního stáří je stejně tak absurdní, jako bychom se ptali, jak vypadá ideální život
dospělého člověka nebo jaké je ideální dětství. Každý člověk je jiný, má své specifické
potřeby, přání, tužby a očekávání. Všeobecně uznávaný ideál neexistuje. Zastáváme názor,
že každý senior by si měl sám dle svých možností realisticky vymezit, co mu chybí ke spo-
kojenému životu, k dosažení pro něj ideálního stavu a následně jakými cestami se pro
naplnění těchto cílů může vydat.

2.3.1 Koncept úspěšného stárnutí a zdravého stáří

Model úspěšného stárnutí (successful ageing) vznikl v USA. Představuje nový přístup
ke stárnutí. Nesnaží se o pouhé zvyšování kapacit pro zvládání problémů starých osob,
ale podporuje preventivní opatření proti negativnímu dopadu stárnutí a usiluje o zvýšení
soběstačnosti a samostatnosti seniorů.
Zastánci modelu úspěšného stárnutí a zdravého stáří (Rowe, Kahn, 1997; WHO, 2003)
vyjadřují názor, že cílem gerontologie a geriatrie by nemělo být samoúčelné prodlužování
lidského života. Hlavním úkolem by se mělo stát funkční zkvalitnění života ve stáří. Úspěšné
stárnutí totiž neznamená jen nepřítomnost handicapů, důležitá je zároveň dostatečná úroveň
kognitivního, sociálního a fyzického fungování.
 Koncept úspěšného stárnutí je založen na skutečnosti, že průběh stárnutí je ovlivnitelný.
Stárnutí je totiž proces závislý na genetických, epigenetických a environmentálních faktorech,
které se dají ve větší či menší míře ovlivnit.

2.4 Prevence negativních důsledků stáří

„Chceš-li uniknout tomu, co tě souží, musíš být ne jinde, ale jiný“. Seneca

Nejlepší způsob, jak se vyrovnat se všemi obtížemi, které s sebou stáří přináší, je před-
cházet jim.

2.4.1 Možnosti preventivních opatření

Spirduso (1995, dle Štilec, 2004) uvádí tři základní faktory umožňující zpomalení
stárnutí:
1) kvalitní výživa a snížení množství konzumovaných potravin;
2) dostatečný rozsah duševních a pracovních aktivit;
3) přiměřené množství tělesných a relaxačních cvičení.

Světová zdravotnická organizace (WHO, 2003) navrhla model aktivního stárnutí, jehož
základem je celoživotní adaptace na proces stárnutí. Aktivní stárnutí má pozitivní dopad
na fyzické i psychické zdraví jedince. Aktivní senior se věnuje mnoha činnostem a účastní se
různých akcí, čímž se posiluje jeho začlenění do společnosti, pocit bezpečí a sounáležitosti.
V konečném důsledku tak dochází ke zvýšení kvality života (v rámci možností daných
věkem).

Reed a Cook (2003) vycházejí z názoru, že staří lidé sami nejlépe vědí, jak by mělo
dobré duševní zdraví ve stáří vypadat. Z jejich výzkumů vyplývá, že pro duševní i fyzickou
pohodu seniorů jsou nejpodstatnější:
1) silné sociální vazby;
2) možnost účastnit se smysluplných aktivit;
3) dostupnost potřebných služeb.
 Autorky Seymourová a Galeová (2005) provedly studie týkající se zlepšování duševního
zdraví lidí v pokročilém věku. Vyvodily několik doporučení pro zvýšení kvality života
seniorů:
1) pravidelná fyzická aktivita;
2) vytváření a udržování sociálních vazeb;
3) užívání moderních technologií, např. internet a videotelefony;
4) spiritualita a víra v Boha;
5) absolvování určitého druhu terapie, např. kognitivní trénink, doteková terapie, KBT;
6) preventivní pracovní terapeutické programy.

2.4.2 Příprava na stáří

Dalším preventivním opatřením, díky kterému lze čelit negativním důsledkům stárnutí,
je příprava člověka na stáří. Pacovský (1990) říká, že příprava na stáří je celoživotním úkolem
člověka a rozděluje ji do tří etap:
4) Dlouhodobá příprava na stáří
Způsob života v průběhu mládí a dospělosti ovlivňuje kvalitu života ve stáří. Proto je zapotřebí
celoživotní výchovné, vzdělávací a zdravotně-osvětové působení.
Např. rozvoj vzdělání, různorodé společenské aktivity, osobní zájmy, podpora rodičovství a sta-
bilních rodinných vztahů, důraz na dodržování správné životosprávy.

5) Středně dlouhá příprava na stáří

Ta by měla začít kolem 45. roku věku. Lidé by si měli osvojit zásady zdravé životosprávy, duševní
hygieny, vytvořit si adekvátní, předsudky nezatíženou představu o stáří, věnovat se rozmanitým
koníčkům, aktivitám a postupně si tak vytvářet náhradní program pro období stáří.

6) Krátkodobá příprava na stáří

Jedná se o bezprostřední přípravu, která začíná tři až pět let před odchodem do důchodu. Toto
období bývá psychicky náročné, člověk se musí smířit se ztrátou dosavadního sociálního postavení.

Kalvach (2004) zastává názor, že s prevencí napomáhající adaptaci člověka na proces

stárnutí je nutné začít již ve středním věku.
Senioři by se podle Kalvacha měli seznamovat s psychologií a filozofií stáří, trénovat
kognitivní funkce, zabývat se tématy smrti a umírání a popřípadě se účastnit vzdělávacích
programů na akademiích a univerzitách třetího věku. Měli by být také podporováni v udržení
svých osobních zájmů, v překonávání vžitých tabu a v integraci ve společenském životě.
2.5 Adaptace na stáří

Stáří je poslední etapou ontogenetického vývoje člověka. Uvědomění si blížícího a ne-

odvratného konce může způsobit obtíže s adaptací (copingem) na toto období a na změny
s ním spojené.

Křivohlavý (2002) uvádí dva způsoby, jak se jedinec s příznaky stárnutí vyrovnává:
 rezignace
Člověk ztrácí naději, pouze pasivně očekává svůj konec. Je přesvědčen, že se svou situací nic
nezmůže (fatalismus), je negativně motivovaný, zřekl se svého života. Jeho stav lze popsat jako
vegetování a příznačné jsou pojmy předčasná nebo psychická smrt.
 boj
Člověk, který se rozhodl bojovat, se snaží udržet si své sociální kontakty, má stále naději, víru
a důvěru v život, dokáže se radovat z maličkostí.

Reichardová a kol. (1962) popisují pět typů osobnosti podle způsobu adaptace jedince
na proces stárnutí:
1) Konstruktivní osobnost (typ aktivního stáří)
Člověk je smířen se svým životem, s jeho kladnými i zápornými stránkami. Udržuje čilé
společenské kontakty. Je soběstačný a aktivní v rámci svých možností. Do budoucnosti si vytváří reálná,
perspektivní zaměření.
2) Závislá osobnost (osobnost na „houpacím křesle“)
Pro tento typ je charakteristická relativní spokojenost a pasivita. Člověk spoléhá na pomoc
druhých. Stáří chápe jako období odpočinku. Má rád svůj klid, proto omezuje i sociální styky.
3) Defenzivní osobnost („obrněná“ osobnost)
Jedná se o neurotickou osobnost. Člověk nechce akceptovat proces stárnutí. Bývá až přehnaně
aktivní, snaží se udržet si své dosavadní aktivity jako důkaz svého zdraví a přetrvávající soběstačnosti.
Odmítá si připustit perspektivu vysokého věku.
4) Hostilní osobnost („rozhněvaná“ osobnost)
Ze svých problémů obviňuje druhé. Reaguje podrážděně až agresivně. Na stáří vidí jen negativní
stránky, kterých se obává. Proto se snaží zůstat v zaměstnání co nejdéle.
5) Nenávist k vlastní osobě (intropunitivní reakce)
Tento způsob adaptace na stáří je podobný jako u hostilní osobnosti ale s tím rozdílem, že svou
nenávist a zlost jedinec obrací dovnitř. Trpí depresemi a sebeobviňováním. Život chápe jako obtížný,
neuspokojivý a smrt pro něj mnohdy představuje jediné možné řešení.
 V 60. letech 20. století vznikly dvě teorie adaptace popisující možnosti udržování či
uvolňování se z aktivit v seniorském věku (Švancara, 1983, Pacovský, 1990):
 teorie aktivity
Netrpí-li senior závažnějšími zdravotními obtížemi, měl by zůstat i ve stáří aktivní a uchovat si své
sociální kontakty.
 teorie stažení se (postupné uvolňování z aktivit)
Stárnoucí člověk se postupně vzdává svých funkcí a činností. Vše se děje na základě jeho
dobrovolného rozhodnutí.

Švancara (2004) přidává třetí teorii adaptace, a tou je substituční teorie. Podle ní by měl
stárnoucí člověk dosavadní činnosti, které již v důsledku snížení svých schopností nezvládá,
nahradit činnostmi jinými, vhodnějšími.

Podle teorie selektivní optimalizace s kompenzací využívají lidé s přicházejícím stářím

tři adaptační strategie, díky nimž mohou i nadále vykonávat činnosti uspokojující jejich
potřeby (Baltes, Bakes, 1990, dle Agahi a kol., 2006). Jedná se o následující adaptační
strategie:
 selekce
Člověk si vybírá takové činnosti, které zvládá i přes své omezené možnosti.
 optimalizace
Jedinec vykonává takové aktivity, které mu pomáhají zlepšovat a procvičovat snížené schopnosti.
 kompenzace
Stárnoucí člověk užívá nejrůznějších kompenzačních technik, aby se i přes ztrátu některých
schopností mohl dále věnovat svým aktivitám.

2.5.1 Možnosti optimální adaptace

Pro prožívání spokojeného stáří je důležité, aby se člověk adaptoval na proces stárnutí.
V rámci pomoci starému člověku k dosažení optimální adaptace je potřeba přihlédnout k jeho
individuálním možnostem. Měl by se zohlednit jeho dosavadní životní styl, osobní potřeby
a přání. Zároveň je nezbytné respektovat jeho právo volby a osobní svobodu.
 Švancara (2004, str. 110) sestavil koncept „pěti pé“ optimální adaptace, který zahrnuje
„důležité předpoklady a vodítka pro duševní životosprávu ve vyšším věku.“
Obsahuje tato hesla:
7) Perspektiva
Jedná se o prospektivní zaměření do budoucnosti. Dobře adaptovaný senior si plánuje svou
budoucnost, má plno očekávání. Životní perspektiva člověka souvisí s jeho hierarchií hodnot, kde pravé
hodnoty jsou nadosobní a nadčasové. Významnou časovou perspektivu může představovat víra v Boha
a v posmrtný život. Stejně tak tvořivé schopnosti, láska, umění, jenž přesahují časová omezení
pozemského života jedince, jsou významnou oporou k udržení časové perspektivy.
8) Pružnost
Optimální adaptace vyžaduje schopnost jedince přizpůsobit své myšlení a jednání měnícímu se
prostředí, být otevřený novým skutečnostem a učit se z nových zkušeností. Pružnost mysli úzce souvisí
s tělesným pohybem (aktivním i pasivním), který podněcuje myšlení.
K udržování pružnosti napomáhá cestování, studium (např. univerzity třetího věku), navozování
a udržování sociálních kontaktů, společenské aktivity, rozmanité zájmy apod.
9) Prozíravost
Prozíravý člověk dokáže organizovat svůj život, předvídat průběh situací, přizpůsobit se svým
omezeným možnostem a poučit se ze svých chyb. V prozíravosti se projevuje moudrost a inteligence.
Prozíravý, dobře adaptovaný senior dokáže využít minimálního úsilí k maximálnímu výkonu, a to
díky množství celoživotních zkušeností, cílevědomosti, opatrnosti a díky optimálním formám
kompenzace.
10) Porozumění, pochopení pro druhé
Stejně jako v jiných vývojových etapách je i ve stáří nutné snažit se porozumět potřebám druhých
lidí, vcítit se do jejich prožívání. Schopnost empatie je jedním z klíčů k udržení dobrých rodinných
a sociálních vazeb. Nicméně o porozumění by se neměli snažit jen senioři, o toleranci a pochopení by se
měli pokusit také mladí lidé.
11) Potěšení
K optimální adaptaci na stáří je zapotřebí udržet si zdroje radosti a potěšení. Záleží na indi-
viduálních přáních, potřebách a možnostech každého seniora. Zdrojů radosti je nepřeberné množství, stačí
jen uplatnit svou tvořivost.
 3. AKTIVITY VE STÁŘÍ

„Nepřestaňte dělat to, co jste byl zvyklý dělat dosud – a kromě toho k tomu přidejte několik
nových praktik. Pokračujte v činnosti, v plánování.“
MUDr. Bernard Sachs
(předseda Newyorské lékařské akademie při svých 80. narozeninách)

Aktivitou rozumíme jednání, činnost, pohyb. Je to způsob, jakým člověk může uspokojit
své potřeby a jak dosáhne svých cílů.
Aktivita ve stáří je součástí mentální hygieny a spolupodílí se na odolnosti seniora. Je
„terapií na stáří“ i prevencí psychosociálního stárnutí.
Umožňuje setrvání člověka v domácím prostředí po co nejdelší dobu a napomáhá
seniorům vést normální život (Vostrovská, 1998).

3.1 Přínosy aktivit ve stáří

Staří lidé, kteří i ve svém pokročilém věku zůstávají aktivní, jsou podle výzkumů
spokojenější a lépe přizpůsobení než jejich pasivní vrstevníci. Udržování aktivity je klíčovým
prvkem zajišťujícím vysoký stupeň životní spokojenosti ve stáří. Zároveň je žádoucí, aby byl
senior ve společnosti akceptován jako její plnohodnotný člen (Hanson, 2004).
Zapojení do smysluplných a produktivních činností, na kterých se jedinec může podílet
se svými přáteli, s rodinnými příslušníky nebo jako člen určité organizace - to je hlavním
předpokladem pro udržení dobrého zdravotního stavu a snížení rizika úmrtí v pokročilém
věku (Rowe, Kahn, 1998).
Glass a jeho kolegové (1999) ve své studii uvádějí, že společenské aktivity (např. choze-
ní do kostela, rekreace, skupinové aktivity), produktivní činnosti (např. zahrádkaření, vaření,
nakupování) a pohybové aktivity (např. sport, chůze, cvičení) napomáhají k dožívání se
vyššího věku.
Haškovcová (1989) mluví o druhém životním programu, který by si měl stárnoucí
člověk dle svých zájmů, potřeb a možností vytvořit. Při jeho dodržování nebude mít
příležitost zabývat se svými obtížemi nebo oddávat se lenosti. Díky své aktivitě bude žít
smysluplným životem a nebude mít čas ani chuť „chodit po doktorech.“
 Prostřednictvím vhodných aktivit může senior podporovat svůj osobní růst a zvyšovat
kvalitu svého života (Kalvach, 2004).
Aktivity odpovídající představám jedince, v něm mohou navodit pocit spokojenosti
se sebou samým, pocity sounáležitosti a soudržnosti vůči širšímu okolí a v širším pohledu
i pocit smysluplnosti své existence. Činnosti obecně podporují fyzickou a duševní činorodost
seniora, strukturují jeho čas, posilují mezilidské kontakty a vytvářejí společenský status.

3.2 Aspekty ovlivňující volbu a průběh aktivit seniorů

Existuje nepřeberné množství činností, kterým se staří lidé mohou věnovat. Každý
člověk je však jedinečný. Nelze proto jednoznačně určit, které činnosti by měl starý člověk
vykonávat. Záleží čistě na jeho volbě, která by měla být jeho okolím akceptována.
A co víc, jeho volba by měla být společností maximálně podporována (za předpokladu, je-li
zvolená činnost reálná, společensky akceptovatelná a pro seniora přijatelná).
Výběr a množství aktivit jsou ovlivněny životními zkušenostmi seniora. Jeho profese,
zájmy a volnočasové aktivity v dospělosti jsou významným prediktorem aktivit ve stáří. Starý
člověk, který byl v mládí velmi činorodý, bude s největší pravděpodobností usilovat o stejný
životní styl i ve stáří (Agahi a kol., 2006).
Ve vykonávané aktivitě člověka se projevuje jeho osobnost. Seniora nelze nutit
do žádných činností, které nevyhovují jeho individuální potřebám a předpokladům.
Případná fyzická, smyslová či kognitivní omezení starého člověka mají značný dopad
na většinu jeho aktivit (Agahi a kol., 2006).
Senior vykonává činnosti dle svého individuálního tempa, podle svých možností. Aby
byla zvolená aktivita pro jedince obohacující, musí v ní spatřovat smysl. Nejoptimálnější je
vnitřní motivace. Kladné společenské ohodnocení výsledků činnosti seniora má podněcující
a podpůrný vliv na jeho další aktivity. Nejdůležitějším kritériem však zůstává, jak hodnotí
výsledky své činnosti sám jedinec.
3.3 Optimální prožívání aktivit

Samotné vykonávání určité činnosti nemusí jedinci přinášet plnohodnotné uspokojení.

Záleží na jeho přístupu k činnosti, způsobu provádění, schopnosti koncentrace pozornosti
a mnoha dalších aspektech.
Csikszentmihalyi (1996b) zkoumal, na čem závisí optimální prožívání dané aktivity.
Vytvořil teorii optimálního prožívání založenou na fenoménu plynutí (flow). Jedná se o stav
hlubokého ponoření do vykonávané aktivity, při kterém je vše ostatní považované za nedů-
ležité. Prožitek plynutí charakterizuje Csikszentmihalyi ve své knize „O štěstí a smyslu
života“ následovně:
12) Vykonávaná činnost vyžaduje uplatnění dovednosti. Tuto dovednost člověk využívá a zdokonaluje.
13) Pokud se jedinec na činnost maximálně soustředí, pak jeho vědomí a činnost splývá v jeden celek.
Činnost se tak stává spontánní a automatickou. Jedinec se dostává do stavu plynutí. Uplatňuje v něm své
dovednosti, ale činnost samotná nevyžaduje přemýšlení, jakoby sama plyne vpřed.
14) Pro dosažení stavu plynutí je nutná okamžitá zpětná vazba a jasný cíl. Druh zpětné vazby závisí na je-
dinci a jeho hodnotách. Ty mu ukáží, jak je úspěšný při dosahování svého cíle.
15) Ve stavu plynutí je člověk plně soustředěn na prováděnou činnost. V jeho vědomí proto není prostor pro
nežádoucí myšlenky a frustrace každodenního dne. Zlepšuje se kvalita prožívání - jasně strukturované
požadavky nastolují ve vědomí harmonii a řád.
16) V plném zaujetí činností se jedinec přestává obávat selhání. Má pocit, že vše ovlivňuje svými
schopnostmi. Úzkost a strach z chyb je minimální.
17) Při prožitku plynutí člověk zapomíná na své já, pociťuje jednotu s okolím. Nezabývá se možným
ohrožením svého já. Sebezapomnění však neznamená ztrátu sebekontroly. Mimo vědomí se dostává
pouze vlastní představa sebe samého, což přináší radostný zážitek a může vést k přesáhnutí sebe sama.
18) Ve stavu plynutí se mění vnímání času, které je buď zrychlené nebo zpomalené. Člověk nevnímá čas
udávaný hodinami, osvobozuje se od tyranie času.

Staří lidé často trpí nedostatkem prožitků radosti. A právě zážitek plynutí jim radost
může poskytnout. K prožívání stavu plynutí je zapotřebí určitá dovednost, znalost pravidel,
cíle a způsobu, jak získávat zpětnou vazbu. Také je nutná schopnost koncentrace pozornosti
a využití příležitostí.
Aby činnost přinesla své pozitivní důsledky, nejsou k ní zapotřebí drahé pomůcky a vy-
bavení. Lidé jsou podle Csikszentmihalyiho nejšťastnější, když tráví své volno povídáním si
s přáteli, prací na zahrádce, háčkováním apod. Tyto „levné aktivity“ vyžadují nízké náklady,
ale na druhou stranu vysoké investice psychické energie. Při využívání drahých vnějších
zdrojů (např. sledování televize) člověk nemusí vynaložit tolik pozornosti a úsilí, a tím pádem
jsou jeho prožitky mnohem méně hodnotné (Csikszentmihalyi, 1996b).

3.4 Možnosti činností seniorů

Stejně jako klienti v domovech důchodců, v pečovatelských domech nebo v jiných

institucích jsou i staří lidé žijící samostatně ohrožení nedostatkem tvořivých a smysluplných
aktivit. Starým lidem je zapotřebí poskytnout nejen inspiraci, ale především vhodné
podmínky pro aktivní trávení volného času.

Vostrovská (1998) uvádí příklady činností vhodných jak pro lidi žijící samostatně, tak
pro klienty institucí. Dle jejího názoru by se měly podporovat následující aktivity:
1) Vzdělávání
U starých lidí by mělo vzdělávání probíhat přijatelnou a zábavnou formou, která odpovídá jejich
potřebám a možnostem. Např. účast na přednáškách, debatách, sledování dokumentů, četba novin, knih,
studium univerzity třetího věku.
2) Pohybové aktivity
Důležitý je jakýkoli pohyb, který je v silách a možnostech seniora. Např. chůze, výlety, cvičení,
relaxace.
3) Zájmové aktivity
Senioři mohou udržovat své „koníčky“ z předcházejících let nebo jim okolí může pomoci nalézt
zájmy nové. Např. zahrádkaření, ruční práce, péče o domácí zvíře, společenské hry.
4) Poznávací programy
Přirozená lidská touha poznávat nové nemizí ani ve stáří. Projeví-li starý člověk zájem, pak je
důležité tuto touhu uspokojit. Např. poznávání města a jeho okolí, návštěva muzea, hvězdárny.
5) Kulturní programy
Ke kulturnímu vyžití nestačí jen televize. Více užitku přináší kultura aktivně prožívaná. Účast
na kulturních akcích nejrůznějšího charakteru dodá starému člověku pocit, že je součástí veřejného dění.
Např. návštěva kina, divadla, koncertu, módní přehlídky, vystoupení dětí z uměleckých škol.
6) Komunikace
Staří lidé potřebují být v kontaktu s okolím, chtějí sdílet své emoce a problémy. Nedostatečná
komunikace může vést k pocitům sociální izolace, a to i v podmínkách vynikajícího materiálního zabez-
pečení. Např. povídání a společné vzpomínání s přáteli nebo s příbuznými.

Do života seniora by měly být zakomponovány různé druhy aktivit. Je však nutné
zohlednit individuální potřeby a zájmy každého jedince.
 4. TVOŘIVOST – „KOŘENÍ“ ŽIVOTA VE STÁŘÍ

„Tisíc jablek spadlo na nos zeměkoule, a jen Newton doved těžit ze své boule.“ V. Nezval

4.1 Vymezení pojmu tvořivost

Tvořivost je pojem tak obsáhlý a mnohoznačný, že je obtížné jej jednoznačně definovat.

Obecně můžeme říci, že tvořivost je „vytváření něčeho, co je jak originální, tak hodnotné“
(Sternberg, 2002, str. 423).

Jelikož se pojem tvořivost běžně používá pro označení příliš široké oblasti vlastností,
kvalit a jevů, navrhuje Csikszentmihalyi (1996a) rozlišit jeho chápání do tří relativně
nezávislých kategorií:
19) Tvořivost jako vysoká inteligence, bystrost, pohotovost
Sem patří lidé, kteří bývají označováni jako tvořiví v důsledku svých neobvyklých a zajímavých
myšlenek. Tito lidé vynikají jako skvělí vypravěči, mají mnoho nevšedních zájmů a dokáží pohotově
reagovat.
20) Osobní tvořivost (tvořivost v každodenním životě)
Lidé oplývající osobní tvořivostí se dívají na svět z neobvyklého úhlu pohledu, hledají a nalézají
originální řešení. Disponují schopností hlubokého porozumění a vhledu do zdánlivě neřešitelných
problémů. Jejich tvůrčí řešení však zůstávají skrytá širší veřejnosti. Jsou to lidé tzv. osobně tvořiví
(personally creative). Tuto tvořivost lze nazvat tvořivostí s malým „t“.
21) Tvořivost obohacující dějiny
Do této kategorie patří významné osobnosti naší historie i současnosti, např. Leonardo da Vinci,
Pablo Picasso, Albert Einstein, kteří svými tvůrčími objevy a výtvory přispěli k rozvoji naší společnosti.
Tento typ tvořivosti označuje Csikszentmihalyi jako tvořivost s velkým „T“.

Tvořivost není čistě záležitostí jedince a jeho myšlení, nejedná se o individuální

fenomén. Člověk může uplatnit svou tvořivost jen ve spojení se sociokulturním prostředím,
které jej obklopuje.
 Csikszentmihalyi (1996a) vytvořil systémový model tvořivosti, v němž vysvětluje
tvořivost na základě interakce tří částí systému:
22) Vědní obor, oblast působení (domain)
Každá oblast, v níž jedinec uplatňuje svou tvořivost, je tvořena řadou pravidel, zásad a poznatků,
které si tvořivý jedinec musí osvojit, chce-li být úspěšný.
23) Odborníci v dané oblasti (field)
Na nich závisí, zda budou produkty tvořivé činnosti uznány jako přínosné či nikoliv.
24) Osoba tvořivého jedince (person)
Veškeré schopnosti a předpoklady jedince, které může při vykonávání tvořivých aktivit uplatnit.

V rámci systémového modelu tvořivosti (ve smyslu tvořivosti s velkým „T“) lze
definovat tvořivost jako jakýkoliv čin, myšlenku nebo produkt, který mění existující oblast
vědění nebo vede k vytvoření oblasti nové.
Tvořivým (resp. tvůrčím) člověkem je ten, jehož myšlenky a činy přispívají k proměně
příslušné vědní oblasti nebo způsobují vznik oblasti nové (Csikszentmihalyi, 1996a).

Tondl (2004) chápe tvořivost jako konfrontaci s alternativami. Člověk si ve snaze

dosáhnout zvoleného cíle musí vybrat z nabízených alternativ, doplnit stávající alternativy
o prvky známé z jiných oblastí nebo vytvořit zcela nové, dokonalejší či efektivnější
alternativy. Právě poslední varianta, tedy geneze nových alternativ a inovačních iniciativ,
úzce souvisí s tvořivostí. Na hledání a vytváření nových alternativ se podílejí kognitivní
procesy jedince, jeho dosavadní systém znalostí, syntéza kvalifikace a odpovědnosti a také
schopnost neztratit orientaci v záplavě možných alternativ.
Podle Tondla můžeme rozlišit tvořivost technologickou (vytvářející technický svět)
a dále kulturní a uměleckou (produkující umělecká díla). I přes značnou různorodost sfér
technologie a umění lze v obou typech tvořivosti nalézt mnoho společných rysů, např. vnitřní
strukturu, motivaci i určité funkce ve společnosti.
4.2 Tvořivé myšlení

V procesu tvořivého myšlení dochází ke kombinování různých vjemů, představ a pojmů

(Pokorný, 2006). Bývá označováno také jako myšlení laterální. Převažuje v něm syntéza,
tzn. slučování, spojování, kdy hledáme nová spojení, nové hypotézy. K současnému stavu
přistupujeme kriticky a nalézáme možnosti, jak situaci vylepšit.
Podstatou tvořivosti je myšlení divergentní („rozbíhavé“), které přispívá k vytváření
množství alternativních řešení problému. Tvořivý člověk se dokáže oprostit od zažitých
stereotypních řešení a produkuje nové, originální nápady.
Tvořivé myšlení propojuje naše vědomí a nevědomí. V nevědomí zrají nové myšlenky,
které pak vědomí dotváří, upravuje, kontroluje a manipuluje s nimi. Tvořivé myšlení je
systematický proces. Zrání myšlenek vyžaduje dostatek času, jelikož musí dojít
k dostatečnému počtu kombinací různých myšlenek a představ.
Hnací silou tvořivého myšlení je motivace. Jedinec by měl mít ujasněn cíl svého
snažení. Cílem tvořivého myšlení je nové, originální řešení problému. Tvořivost umožňuje
překonávat bariéry tradičního přístupu a myšlení při řešení problému (Pokorný, 2006).

4.2.1 Myšlenkové operace tvořivého myšlení

Podstatou tvořivého myšlení jsou následující myšlenkové operace:

 poznávání
(příjem informací z okolního světa )
 paměť
(ukládání a uchovávání informací)
 vytváření nových informací
(tvořivé produktivní myšlení; vybavování obsahů paměti a přicházení na nové myšlenky)
 hodnocení
(ověření správnosti nebo reálnosti navrhovaného řešení).
4.3 Tvořivá činnost

Díky tvořivé činnosti vznikají nové, originální výtvory. Jejich vzniku předchází úsilí
jedince při shromažďování poznatků a získávání zkušeností. V průběhu tvořivé činnosti je
zapotřebí oprostit se od zažitých, fixovaných, všeobecně uznávaných postupů. Pro úspěšnou
tvořivou činnost je nutné reorganizovat dosavadní zkušenosti a uspořádat je do nových
kombinací, soustav a systémů (Pokorný, 2006).

4.3.1 Tvořivá činnost jako cílesměrné směřování

Pro tvořivou činnost platí obdobné zásady, které stanovil Křivohlavý (2006) při popisu
cílesměrného směřování činnosti jedince.
Důraz je kladen na vědomé směřování k určitému cíli. Jedinec se musí umět vhodně
rozhodovat, aby dosáhl jak krátkodobých, tak dlouhodobých cílů.
Důležité je ujasnění hodnot – hodnot cílů, ke kterým snažení směřuje, ale i ostatních
hodnot, které jsou spojeny s cestou k cíli. Cíle lze dosáhnout jen tehdy, má-li člověk dostatek
vůle, která vychází z volby cíle a s ním spojených hodnot.
Zvolením cíle si jedinec na sebe bere odpovědnost za své další jednání směřující k cíli.
S odpovědností úzce souvisí kázeň a sebekázeň jedince. Při cestě k cíli je zapotřebí flexibilita
při překonávání překážek. Člověk usilující o dosažení cíle musí disponovat odolností
a nezdolností, aby dokázal úspěšně zdolat všechny překážky a nástrahy.

4.3.2 Cíle tvořivé činnosti

Z hlediska cíle může mít tvořivá činnost charakter:

 tvořivé syntézy
(objevování nových a neznámých zákonitostí)
 tvořivé produkce, vynalézání
(umělecká díla, originální stroje)
 tvořivé kombinace, restrukturalizace
(nové, neobvyklé uspořádání prvků, sestavení prvků do systému)
 tvořivé aplikace
(inženýrská práce).
4.3.3 Fáze tvůrčího procesu

Tvůrčí proces spočívá v pěti po sobě jdoucích fázích:

25) Přípravná fáze
Jedinec se seznamuje s problémem, formuluje si cíl svého snažení.

26) Inkubace (zrání tvůrčí myšlenky)

Je to doba, během které problém „dozrává“. Ani soustředěné úsilí nepomůže k urychlení procesu
inkubace. Originální řešení vyžaduje zapojení vůlí neřízených a nekontrolovatelných podvědomých
procesů.

27) Iluminace (nalezení řešení)

Řešení problému se náhle zjeví, jako záblesk nebo osvícení, často v nečekané situaci. Tato fáze
bývá označována jako „aha“ moment. Originální myšlenka je však pouhým zárodkem konečného řešení.

28) Zhodnocení (evaluace)

Získanou ideu je zapotřebí posoudit a zhodnotit, zda-li je pro řešený problém přínosná a v praxi
využitelná a má-li smysl ji dále rozpracovávat.

29) Propracování (elaborace)

Tato fáze zabírá nejvíce času a zahrnuje nejtěžší práci. Originální myšlenka je formována do své
konečné podoby.
4.4 Bio-psycho-sociální podmíněnost tvořivosti

Na vzniku a rozvoji tvořivých schopností jedince se podílí řada determinant. Jedná se

o komplex biologických, psychologických a sociálních faktorů. Dispozice k tvořivosti jsou
zakódovány v genech člověka. Tento potenciál se pak může dále rozvíjet v příhodných
psychosociálních podmínkách.

4.4.1 Psychologické faktory

2 Tvořivá osobnost: temperament vs. charakter

Dosavadní výzkumy nepřinesly jednoznačnou odpověď na otázku, ve které fázi onto-
genetického vývoje vznikají základy tvořivosti. Odborníci naznačují, že jsou zakotveny
v osobnosti člověka, a to především ve vrozeném temperamentu.
Osobnost lze definovat jako souhrn duševních, emočních, sociálních a fyzických znaků
jedince. Osobnost určuje adaptaci člověka na prostředí a jeho charakteristické způsoby
chování a prožívání (Hamer, Copeland, 2003).
S velkou částí základních osobnostních charakteristik se člověk rodí. Geny našich
předků zde mají nevyvratitelný vliv. Biologický základ osobnosti představuje temperament,
v interakci se světem se dotváří charakter.
Temperament se projeví již brzy po narození. Obtížně se mění, a tak rysy temperamentu
přetrvávají v podstatě nezměněny po celý život. Povahu reakcí člověka určují geneticky
determinované chemické pochody mozku, přesněji v limbickém systému. Ten řídí emoční
prožívání a s ním spojené chování. Je zdrojem silných reakcí, pocitů a hnacích sil, které jsou
často mimo vědomou úroveň.
Charakter se vytváří v průběhu života. Vlivem rodičů, učitelů, přátel a dalších význam-
ných lidí ze svého okolí si člověk formuje své názory na vnější svět a reguluje podle toho své
jednání. Sídlem charakteru je mozková kůra, která představuje základnu pro vyhodnocování
informací z našeho okolí a rozhoduje o našich reakcích.
Temperament a charakter jsou neoddělitelné součásti osobnosti. Charakter může
korigovat sklony a instinkty vyvolané temperamentem, potlačovat či zesilovat jejich vliv na
výslednou aktivitu jedince a její průběh.
 3 Osobnostní rysy vztahující se k tvořivým schopnostem
Dacey a Lennonová (2000) uvádějí jako nejvýznamnější osobnostní rys tvořivého
jedince toleranci vůči dvojznačnosti. Ve dvojznačné situaci chybí rámec, podle kterého může
člověk postupovat. Chybí jasně vymezená pravidla a způsoby řešení. Tvořivý člověk se
v těchto situacích vyžívá, vyhledává je, připadají mu zajímavé a vzrušující. Podněcují jeho
schopnost reagovat tvořivě.
Csikszentmihalyi (1996a) tvrdí, že pro rozvoj tvořivosti je nejdůležitější osobnostní
kvalitou celistvost (complexity). Vlastnosti tvořivých lidí se podle něj pohybují na obou
krajních pólech, a to v závislosti na požadavcích situace. Jsou moudří, ale i dětinští,
disciplinovaní i hraví, hrdí a zároveň skromní. Uplatňují divergentní stejně jako konvergentní
myšlení. Rádi soutěží, ale jsou schopni spolupracovat. Disponují množstvím fyzické energie,
ale také často v klidu odpočívají. Dovedou se chovat jako extroverti a zároveň jsou introverty.
Jedna důležitá vlastnost však ve tvořivých osobách přetrvává po celou dobu, jedná se
o schopnost užívat si samotného průběhu tvořivé činnosti.

K dalším charakteristickým osobnostním rysům tvořivých jedinců patří například:

 stimulační svoboda
(opomíjení pravidel, je-li situace dvojznačná; oproštění od stereotypních způsobů myšlení)
 funkční svoboda
(schopnost užívat předměty i k jiným účelům, než ke kterým byly vyrobeny)
 flexibilita
(otevřenost světu a jeho změnám; schopnost vidět situaci jako celek a nefixovat se pouze na něk-
terou z jeho částí)
 ochota riskovat
(přiměřené riskování vede k úspěchu pravděpodobněji než riskování minimální nebo nadměrné)
 preference zmatku
(upřednostňování složitosti a asymetrie, do níž lze vnést řád na základě vlastního systému)
 prodleva uspokojení
(schopnost odložit uspokojení; ochota vydržet dlouhodobé úsilí, i když je očekávaný cíl vzdálený)
 oproštění od stereotypu sexuální role
(pohlavní neutralita; tendence volit chování, které je v dané situaci více účelové, bez ohledu na ste-
reotypy pohlavních rolí; např. tvořivé ženy umějí prosadit a odvážně obhajovat své názory, muži
dokáží být empatičtí a senzitivní)
 vytrvalost
(schopnost vytrvat v úsilí i přes značná zklamání a těžko zdolatelné překážky)
 odvaha
(schopnost překonat obavy z neúspěchu, zesměšnění a znevážení své práce).
 4 Systém kognitivních a emocionálních procesů ovlivňující tvořivou činnost
Základ tvořivého myšlení tvoří kognitivní procesy, s nimiž úzce souvisejí procesy
emocionální. Valence prožívaných emocí (pozitivní – negativní) a jejich intenzita je určována
vztahem jedince k osobním cílům (Stuchlíková, 2002)
Negativní emoce (např. hněv, smutek) zužují myšlenkově akční repertoár člověka.
Podněcují stereotypní, fixované, rutinní postupy. Omezují rozsah pozornosti a urychlují
proces zapomínání, protože nedochází k propojení nových poznatků s dosavadními znalostmi.
Pozitivní emoce (např. radost, zájem, spokojenost) rozšiřují meze našeho myšlení,
podněcují k neobvyklým, originálním, rutinou nezatíženým způsobům myšlení a jednání.
I krátkodobé pozitivní emoce zefektivňují proces učení a zvládání kognitivních úkolů.
Rozšiřují rozsah a zaměření činností. Pozitivní emoce dále rozšiřují rozsah pozornosti, proto
je člověk schopen vnímat globální souvislosti i detaily. Posiluje se tedy paralelní holistické
zpracování informací. Pozitivní emoce navíc přispívají k udržení a zlepšování sociálních
vazeb, které jsou taktéž významným faktorem podmiňujícím tvořivou činnost.
Na tvořivost působí negativně kognitivní obavy. Obává-li se člověk řešeného problému,
spatřuje v něm méně detailů, nepronikne do podstaty věci a dopracuje se k menšímu počtu
vhodných řešení, než by tomu bylo u problému, ze kterého obavy nemá. Jedinec si uvědo-
muje, že při řešení daného úkolu selhává, čímž se již existující obavy dále prohlubují. Člověk
se tedy nenachází ve stavu psychické pohody, pozitivní emoce jsou vytlačeny obavami,
nejistotou a strachem z neúspěchu.

5 Psychická regulace
Tvořivý jedinec dokáže úspěšně regulovat fungování systémů osobnosti ve vztahu k mo-
tivaci, emocím a kognitivním procesům. Psychickou regulaci popisuje Julius Kuhl ve své PSI
teorii (Personality Systems Interaction) (Stuchlíková, 2002; Brodská, 2004).
Kuhl rozlišuje čtyři základní kognitivní systémy: intuitivní kontrola chování, rekognice
objektů, holistické cítění a extenzivní paměť a analytické myšlení spojené s intenční pamětí.
Tyto systémy vytvářejí charakteristické konfigurace, přičemž fixace na některou z nich určuje
typ osobnosti. Významným činitelem jsou zde emoce, které aktivují jednotlivé systémy a po-
dílejí se na seberegulaci.
Realizaci plánovaných činností umožňuje seberegulace a sebekontrola. Seberegulace je
spojená s pozitivním afektem (nebo se snížením negativního afektu). Jedná se o implicitní
modus zajišťující emoční regulaci, kontrolu selektivní pozornosti, motivaci a regulaci celkové
aktivace organismu (arousalu). Kuhl ji popisuje jako „vnitřní demokracii“. Je zdrojem
flexibilní a dynamické kontroly.
 Druhým facilitujícím modem je sebekontrola, která funguje na vědomé úrovni. Odráží
vysokou míru negativního afektu (resp. jeho malou regulaci). V zájmu realizace záměru
potlačuje nevhodné rušivé faktory, čímž však dochází k „psychologickému zúžení“. Kuhl
označuje sebekontrolu jako „vnitřní diktaturu“. Sebekontrola podporuje plánování, kontrolu
impulzů a iniciativu. Není tak flexibilní jako seberegulace, jedná se spíše o rigidní způsob
volní kontroly směřovaný k realizaci aktuálního záměru.
Pro tvořivou činnost je modus seberegulace velmi podstatný. Seberegulace přispívá
k otevřenosti k novým zkušenostem, ovlivňuje soustředění pozornosti tolik potřebné pro
dosažení stavu plynutí (flow), zvyšuje motivaci a aktivaci organismu zajišťující setrvání
člověka u prováděné činnosti. Seberegulace rozšiřuje síť reprezentací přijatelných výstupů,
což je významný aspekt divergentního myšlení. Sebekontrola může představovat překážku
tvořivého myšlení, jelikož propaguje rutinní, ověřené postupy a potlačuje podněty tomu
neodpovídající. Jejím přínosem je však vytváření „zázemí“, které spočívá ve schopnosti
plánovat postup, realizovat jednotlivé fáze tvořivé činnosti a potlačovat vliv rušivých
impulsů.

4.4.2 Sociální faktory

Přestože mnohé novorozené děti mají potenciál tvořivosti zabudovaný již ve svých
genech, žádné tvořivé schopnosti se u nich neprojevují. Lze tedy usuzovat, že tvořivost se
rozvíjí v průběhu života (Dacey, Lennon, 2000). U dětí se může projevit talent, což však ještě
neznamená, že jsou tvořivé. Tvořivý člověk pozměňuje dosavadní způsoby myšlení a řešení
problémů, což vyžaduje dokonalé osvojení poznatků v oboru, kterému se věnuje. K tomu je
zapotřebí interakce s dalšími lidmi a podporující sociální prostředí.

Následující řádky popisují některé významné sociální faktory ovlivňující rozvoj

tvořivosti:
 rodinné prostředí a způsob výchovy
Tvořivost je vyšší u jedinců, kteří vyrůstali v rodinách s velkou mírou adaptability. Rigidita
v rodině tvořivost naopak potlačuje.
Tvořiví lidé nemusejí nutně pocházet z harmonických rodin. Csikszentmihalyi (1996a) popisuje
rodinné zázemí, ve kterém nejčastěji vyrůstali tvořiví jedinci, buď jako velmi podnětné a povzbuzující
nebo naopak jako problémové, s velkou mírou deprivace.
Tvořivost kladně ovlivňuje optimální úroveň rodičovské kontroly, humor v rodině, nevšední typ
bydlení nebo neobvyklý aspekt v životě rodičů (např. nezvyklé povolání či zájmy).
  vzdělávací systém
Systém školství potlačuje tvořivost. U žáků se netoleruje selhání, čímž je u nich vzbuzován odpor
vůči riziku. Negativně působí i tlak ze strany spolužáků, kvůli kterému žáci nechtějí prezentovat své
originální nápady.
 manželství
Tvořiví jedinci žijí většinou v dlouhodobém, stabilním a spokojeném manželství. Trvalý vztah je
pro ně zárukou duševní vyrovnanosti.
Pohlmanová (1996) provedla studii dvaceti mužů-spisovatelů, ve které zkoumala vztah mezi
tvořivostí a založením a trváním rodiny. Na základě tohoto výzkumu uvádí, že muži přiznávají menší
míru podpory ze strany manželek, než jaké se jim ve skutečnosti dostává. Trvají na autonomii svých
výsledků, i když z rozhovorů bylo jasně znát, že se jim dostává velké citové i praktické pomoci.
 společenská odměna
Nadměrná vnější motivace (např. finanční odměna, chvála) tlumí tvořivost. Lidé začnou být
motivování zvnějšku a chtějí odměny dosáhnout v co nejkratším čase a bez rizika. Původní vnitřní zájem
o věc se vytrácí.

4.4.3 Biologické faktory

Tvořivé myšlení je podněcováno ve stavu nízké agitace (např. v relaxovaném stavu)

stejně jako při snížení míry soustředěné kontroly. Fáze nízké agitace umožňuje vznik
tvořivých myšlenek v nevědomé mysli. Pokud jsou tyto myšlenky v souladu s řešeným
problémem, přenesou se na vědomou úroveň. Přitom je vylučováno mírné množství
acetylcholinu, což napomáhá komunikaci mezi oběma mozkovými hemisférami.
Pro tvořivé jedince je typický holistický styl uvažování zprostředkovávaný pravou
hemisférou. Významnou roli v něm hraje intuitivní myšlení.
V minulosti převažoval názor, že tvořivost je výhradní záležitostí pravé hemisféry.
Tento přístup byl již překonán a v současnosti se uplatňuje trend směřující od důrazu na hemi-
sférickou specializaci k modelům zahrnujícím obě strany mozku jako integrovanou strukturu
(Dacey, Lennon, 2000).
4.5 Změny tvořivosti v průběhu stárnutí

Na počátku výzkumů tvořivosti panoval názor, že člověk dosahuje maximální tvořivosti

kolem třicátého roku věku. Současné studie naznačují, že v humanitních oborech, podobně
jako v přírodních vědách, je jedinec na vrcholu svých sil mezi třiceti až sedmdesáti lety
života. V umění nastává úbytek tvořivých schopností po šedesátém roce věku.
Csikszentmihalyi (1996a) provedl výzkum, ve kterém se zaměřil na determinanty
tvořivosti u extrémně tvůrčích jedinců starších šedesáti let. Tito lidé se měli vyjádřit
ke změnám ve svém životě za posledních dvacet až třicet let. Většinou vypovídali, že se
v jejich životě během uplynulých let mnoho nezměnilo. Jejich schopnost pracovat zůstala
nepoškozená, cíle jejich činností jsou také v podstatě stejné jako bývaly, podobně jako
charakter dosažených úspěchů. Téměř nikdo si nestěžoval na zhoršující se zdravotní stav nebo
duševní pohodu. Nikdo z dotazovaných, ani lidé přes osmdesát let věku, nezaujal negativní
postoj ke svému zdravotnímu stavu, i přes prokazatelně se projevující zdravotní obtíže a ome-
zení. Počet odpovědí uvádějících pozitivní změny byl dvakrát vyšší než počet odpovědí popi-
sujících změny negativní.
V následujícím textu uvádíme nejčastější výpovědí těchto tvořivých lidí. Pro větší pře-
hlednost jsou změny tvořivé činnosti navozené stárnutím rozděleny na pozitivní a negativní.
Pozitivní změny:
 zachování či zlepšení duševní výkonnosti a schopností;
 vymizení strachu z neúspěchu a z chybování;
 nárůst odvahy, sebedůvěry a schopnosti riskovat;
 poučení z vlastních chyb a kritiky;
 osvojení si schopnosti efektivního plánování času.
Negativní změny:
 úbytek energie a zpomalení vykonávaných činností;
 zahlcení povinnostmi, příliš mnoho tlaku a málo času.

Tvořiví senioři využívají při svých tvořivých aktivitách mnohých výhod, které jim mladí
lidé mohou jen závidět. Starší jedinci totiž mají za sebou léta usilovné práce, která jim
přinesla nenahraditelnou řadu cenných zkušeností. Tyto znalosti dokáží uplatnit v širokých
souvislostech. Staří tvořiví lidé se mohou pyšnit rozvážnou moudrostí, která mladým lidem
chybí. Neženou se za kariérou a za penězi. Důležitější než výsledek je pro ně samotný průběh
činnosti. Nezaměřují se na „co“ dělají, ale „jak“ to dělají.
4.6 Prospektivní zaměření tvořivých seniorů

Tvořiví staří lidé jsou orientováni do budoucnosti. Nerozplývají se nad svými

v minulosti dosaženými úspěchy. Důležitější jsou pro ně budoucí cíle, činnosti, kterým se
chtějí věnovat a úkoly, jež chtějí splnit. O svých současných a budoucích aktivitách hovoří
s nadšením a s nesmírným zaujetím.
Mohlo by se zdát, že se tvořiví jedinci snaží svou prací vyhnout plnohodnotnému životu.
Opak je však pravdou. Tvořivé aktivity jim umožňují plnohodnotný život prožívat.

4.7 Osobní tvořivost – tvořivost s malým „t“

„Tvořivost dělá z obyčejných lidí lidi neobyčejné.“ Reynold Bean

Osobní tvořivost lze označit jako tvořivost v každodenním životě nebo jako tvořivost
s malým „t“. Nevede ke slávě ani k bohatství. Vystihuje tvořivý přístup jedince k problémům
a situacím v běžné denní realitě.
Csikszentmihalyi (1996a) popisuje osobní tvořivost (personal creativity) jako schopnost
přistupovat ke každodenním jevům běžného života s radostí a zájmem, jako schopnost užívat
si vykonávání dané činnosti a samotný průběh aktivity považovat za odměňující. Pokud
člověk žije tvořivým životem, pak nezná nudu a každý okamžik je pro něj obohacujícím
objevem.
Tvořivý přístup k životu, k problémům, ke starostem je pro jedince velice přínosný.
Díky němu lze překonat pocit beznaděje, samoty a opuštěnosti (Königová, 1998).
4.7.1 Bariéry tvořivosti

Každý jedinec má v sobě potenciál, který mu umožňuje prožívat tvořivý život. Je však
nutné tyto vrozené schopnosti rozvíjet a překonávat bariéry, které tvořivost potlačující.
Bariéry tvořivosti lze rozdělit na vnitřní a vnější:
 vnitřní bariéry
Jedná se o překážky, které spočívají v jedinci samotném. Vyplývají z jeho osobnostních rysů,
postojů a schopností. Např. vnitřní konflikty, nejistota, zahlcení starostmi, pocit nedostatku času,
rozkouskování času na příliš krátké úseky, únava, nedostatek spánku, nejistota v sociálních vztazích,
ochromující pocit odpovědnosti.
 vnější bariéry
Týkají se prostředí, ve kterém člověk žije. Jejich překonávání je jednodušší, než je tomu u bariér
vnitřních. Např. malé a tmavé místnosti, hluk, pevná pracovní doba, nemožnost vytvořit si svůj vlastní
individuální pracovní režim, nedostatečný přístup k informacím.

Csikszentmihalyi (1996a) považuje za nejvýznamnější překážky osobní tvořivosti násle-

dující čtyři bariéry:
1) Člověk je zahlcen příliš velkým množstvím starostí a úkolů, což znemožňuje aktivaci
psychické energie nutné pro tvořivé myšlení.
2) Koncentrace pozornosti je snadno narušitelná a rozptýlitelná. Jedinec se na činnost
nedokáže déle soustředit.
3) Lenost a nedostatek sebekázně.
4) Neznalost možností, jak se svou psychickou energií a se svým tvořivým potenciálem
zacházet.

Cílem osobní tvořivosti není propracování se k tvořivosti s velkým „T“, tedy objevení
velkolepého vynálezu nebo vytvoření nepřekonatelného uměleckého díla. Z hlediska
jednotlivce je cíl osobní tvořivosti mnohem přínosnější. Tvořivému jedinci jakéhokoliv věku
je umožněno žít spokojeným životem plným radostných prožitků, přispívat ke svému
osobnostnímu rozvoji a docílit pocitu smysluplnosti a naplnění života.
 5. SOUHRN A VÝZKUMNÁ VÝCHODISKA

Naše studie zkoumá determinanty tvořivé činnosti seniorů. Zaujímáme plastický,

holistický přístup, přičemž vycházíme ze širokého bio-psycho-sociálního modelu.
V teoretické části naší práce se zabýváme tématy stárnutí a stáří, aktivitami seniorů
a problematikou tvořivé činnosti. Na stárnutí pohlížíme jako na přirozený, ontogenetický
proces, který tvoří nedílnou součást života. Ke stáří přistupujeme z hlediska pozitivní
psychologie.
Kvůli tomuto netradičnímu pohledu na stáří jsme museli překonávat problém
s nedostatkem relevantní literatury. Měli jsme značné obtíže při hledání odborných publikací,
které by se zabývaly pozitivními stránkami stáří. Dosavadní domácí i zahraniční odborná
literatura z oblasti geriatrie a gerontopsychologie totiž zkoumá především negativní důsledky
způsobené stárnutím a popisuje způsoby jejich léčení a kompenzace. Navíc existuje pouze
minimum výzkumů, které by do svého zkoumání zahrnovaly osoby starší 80 let, přestože
počet těchto lidí dle demografických údajů závratně stoupá.
Problematice tvořivosti se věnuje velký počet českých i zahraničních autorů. K dostání
je množství odborných i populárních publikací vysvětlujících podstatu tvořivosti a posky-
tujících návody, jak se stát tvořivějšími. Česká odborná literatura však prozatím problematiku
tvořivosti ve stáří a možnosti jejího využití opomíjí. Proto se v naší práci odvoláváme hlavně
na zahraniční zdroje.
V naší studii se zabýváme „osobní tvořivostí“, tj. tvořivostí uplatňovanou v každo-
denním životě člověka. Zaujímáme stanovisko, že tato forma tvořivosti má značný význam
právě u seniorů, jelikož napomáhá úspěšné adaptaci na stáří a tím přispívá ke zvýšení kvality
života a osobní spokojenosti.
Impulsem pro vytvoření této práce bylo uvědomění si faktu, že stáří a tvořivost jsou
pojmy, které laická ani odborná veřejnost neslučuje. Tvořivost je doposud chápána jako
výsada mladých, silných a perspektivních. Ale tvořivost není vlastností, která se s věkem
vytrácí. Přestože síly ubývají, tvořivé myšlení člověku zůstává a může mu významně pomáhat
při překonávání obtížných životních situací.
Na základě osobních zkušeností s prací se starými, vážně nemocnými i umírajícími
lidmi zastávám přesvědčení, že tvořivost (tvořivá činnost i myšlení) hraje v životě seniorů
zásadní a nenahraditelnou roli.
 Účastníky naší studie jsou muži starší 80 let věku, kteří jsou svým okolím označováni
jako aktivní a tvořiví. Lze je považovat za úspěšně adaptované. Pro účely naší studie si dovo-
lujeme je pokládat za „prototypy úspěšného stárnutí“. Právě od nich bychom chtěli získat
nápovědi objasňující determinanty tvořivé činnosti v seniorském věku, které by mohly
poskytnout návody pro preventivní opatření nejen u seniorů, ale i v rámci nejrůznějších
osvětových programů týkajících se přípravy na stáří.
Pro naši studii jsme zvolili metodu kvalitativního výzkumu, neboť nám umožňuje
přistupovat k jednotlivci s respektem k celé jeho osobní historii a chápat jej v rovině kulturně-
historické, sociální, sociálně-psychologické, psychologické a v rovině intersubjektivní
(Miovský, 2006). Kvalitativní výzkum nám nabízí možnost sledovat zkoumaný fenomén
v přirozeném prostředí, tzn. respektovat kontextuálnost. Naše studie zahrnuje nízký počet
účastníků výzkumu, tudíž lze u každého jít do co největší hloubky. Využíváme principu
otevřenosti, díky kterému se snažíme dopracovat k novým pohledům na zkoumané
skutečnosti.
Při získávání kvalitativních dat pro náš výzkum využíváme klinických psychologických
metod, a to rozhovoru (s tvořivým seniorem a s jeho blízkou osobou) a pozorování (vzhledu,
chování a prostředí respondenta). Testové psychodiagnostické metody nepovažujeme
za vhodné pro respondenty ve vysokém věku z důvodů snížení jejich zrakové ostrosti,
omezení některých kognitivních procesů, zpomalenému tempu učení, snížené adaptabilitě
a flexibilitě. Stávající testové metody navíc často obsahují takové formulace otázek, které
nekorespondují s věkem seniorů. V neposlední řadě u mnoha testových metod chybí normy
pro osoby ve vysokém věku.
S přihlédnutím k potencionálním možnostem našich respondentů a cílům této studie
jsme zvolili jako nejoptimálnější přístup mnohopřípadovou studii. Jedná se o kolektivní
případovou studii, v níž se hloubkově zkoumá více cíleně vybraných případů. Pro účely naší
práce jsem se inspirovali teoretickým schématem mnohopřípadové studie, které navrhl Yin
(1994). Podstatou je replikační přístup, který směřuje k návrhu teorie. V rámci stávající teorie
volí výzkumník případy a navrhuje metody sběru dat. Z jednotlivých případových studií se
vyvozují závěry ve vztahu k teorii. Následně tyto informace slouží jako podklad pro replikaci
s ostatními případy. V naší studii využíváme literální replikaci, tzn. vybíráme velmi podobné
případy, u kterých můžeme předvídat stejné výsledky. Mnohopřípadová studie tedy obsahuje
vyhodnocení jednotlivých případů zvlášť a dále jejich celkové zhodnocení včetně komparace
nebo návrhu teorie.
Jelikož se snažíme prozkoumat doposud málo zmapované pole, definovat hypotézy
a přispět k rozšíření stávajících teorií, lze naši studii označit jako exploratorní.
 Jsme si vědomi pozitivních i negativních aspektů případových studií. K přednostem
patří fakt, že případová studie slouží jako zdroj hypotéz, zkoumá jedinečný jev, ověřuje
dosavadní teorie a navrhuje teorie nové. Mezi negativa případové studie lze zařadit
problematické prokazování příčinných souvislostí a potíže se zobecnitelností na populaci.
Hlavním inspirativním zdrojem pro naši práci byla studie Csikszentmihalyiho (1996a),
v rámci které prováděl rozhovory s 91 výjimečně tvůrčími lidmi staršími šedesáti let. Tito lidé
patří k extrémně tvůrčím jedincům a produkty jejich činností výrazně přispěly k rozvoji
společnosti.
Naše studie zkoumá osobní tvořivost, což znamená, že se chceme více přiblížit běžnému
seniorovi. Svou tvořivostí nemusí obohacovat společnost. Důležitější je, že svou tvořivou
činností obohacuje svůj život. A právě tvořivost obohacující vlastní život seniora je
předmětem našeho zkoumání.
III.EMPIRICKÁ ČÁST
 1. CÍLE VÝZKUMU

V naší práci se pokoušíme podpořit spojení dvou na první pohled neslučitelných pojmů:
stáří a tvořivosti. Věříme, že tvořivá činnost je předpokladem úspěšné adaptace na stáří a zvy-
šuje spokojenost a kvalitu života seniora. Chtěli bychom čtenáři nabídnout jiný pohled
na proces stárnutí a na etapu stáří, které nemusí být jen obdobím celkového úpadku a ztrát.
Klademe si za cíl povzbudit chápání tvořivosti ve spojení s běžným životem seniorů.
Zastáváme přesvědčení, že tvořivost není výsadou nejinteligentnějších a nejnadanějších.
Tvořivost může přispět k obohacení kvality života každého jedince v jakémkoliv věku.
Senioři nejsou výjimkou, také disponují „tvořivým potenciálem“ a záleží na jedinci, zda tento
potenciál využije.
Pro účely naší studie jsme si vybrali několik velmi tvořivých seniorů, jejichž zkušenosti,
osobnostní charakteristiky, postřehy, postoje a názory chceme využít pro proniknutí do hlubin
tvořivého stáří.

Cíle:

1) Popsat charakteristiky tvořivých mužů nad 80 let věku.

2) Najít faktory podporující tvořivé myšlení a činnost ve vysokém věku.

3) Popsat pozitivní důsledky tvořivosti u seniorů.

4) Vyvodit preventivní opatření a návrhy přispívající k rozvoji tvořivosti u ostatních

seniorů.
 2. METODY VÝZKUMU

2.1 Výzkumný soubor

2.1.1 Kritéria výběru výzkumného souboru

Při sestavování výzkumného souboru jsme si nejprve stanovili kritéria, která musí každý
účastník našeho výzkumného souboru splňovat. Jedná se o následující podmínky:
1) muž;
2) věk nad 80 let;
3) jedinec věnující se tvořivým činnostem.

V naší studii se zaměřujeme na muže kvůli předpokladu, že právě muži ve věku nad
osmdesát let se věnují tvořivým aktivitám více než ženy. Ženy v tomto věku vykonávají
činnosti spíše praktické (chod domácnosti, starost o vnoučata apod.), zatímco muži se častěji
věnují svým zájmům a zálibám.

Tvořivost chceme zkoumat u jedinců, jejichž věk se dá označit jako vysoký. Podle
Švancary (1983) se jedná o jedince starší 80 let. Jsou to tedy senioři, kteří se narodili před
rokem 1926 (náš výzkumný soubor tvoří pánové narození v roce 1924 a dříve). Vybraní
respondenti prošli podobnými společensko-historickými podmínkami a v současnosti se po-
týkají s obdobnými potížemi (zdravotními, sociálními apod.).

Třetím kritériem pro výběr do výzkumného souboru byla podmínka vykonávání určité
tvořivé činnosti. Toto kritérium je obtížné přesně a jasně specifikovat. Pro účely naší studie
využíváme přístupu Sternberga (2002, str. 423), podle kterého jsou tvořivé činnosti ty, jejichž
produkty slouží k „vytváření něčeho, co je jak originální, tak hodnotné“. Zároveň se
zaměřujeme na „osobní tvořivost“ v pojetí Csikszentmihalyiho (1996a), tedy tvořivost
v každodenním životě.
2.1.2 Metoda výběru výzkumného souboru

Výběr účastníků výzkumu proběhl nepravděpodobnostní metodou výběru, a to metodou

sněhové koule. Probíhal od března 2006 a výsledný výzkumný soubor byl vytvořen koncem
února 2007.
Nejprve jsem kontaktovala vedoucí jednoho klubu důchodců v Brně. Ta mi
zprostředkovala setkání s panem Adamem, který v jejich klubu příležitostně vystupuje s hrou
na bandžo, a dále s panem Davidem, který je členem jejich klubu. Pan David mě pozval
na výroční setkání klubu akademiků, v jehož předsednictvu zasedá. Tam jsem se seznámila
s panem Eduardem a získala také kontakt na pana Cyrila. Mezitím mi můj blízký příbuzný
na severní Moravě domluvil schůzku s panem Boleslavem (později jsem zjistila, že pánové
Boleslav a Cyril byli spolužáky na severomoravské střední škole a velmi dobří přátelé, nyní
však již nejsou v kontaktu; mým prostřednictvím se pak nechali vzájemně pozdravovat).
Kontakty na pány Františka a Gustava jsem získala přes jednoho dobrovolníka z hospice
v Rajhradě.

Se všemi kandidáty jsem se nejprve osobně setkala na krátký předběžný pohovor, abych
se ujistila, zda splňují všechna výše uvedená kritéria. Výjimku tvořili pánové František
a Gustav, kteří bydlí ve vesnicích na jižní Moravě. S nimi jsem pohovor provedla telefonicky.
Během těchto pohovorů jsem postupně získávala, propracovávala a dotvářela soubor otázek,
které posloužily jako základ pro vytváření návodu pro rozhovor (detailní postup vytváření
návodu pro rozhovor viz. Empirická část - kap. 2.2.2).
Rozhovor podle návodu jsem si nanečisto vyzkoušela se známým tvořivým mužem
ve věku 71 let. Jeho odpovědi a následná zpětná vazba mi dodaly další cenné informace
potřebné k dotvoření výsledné podoby návodu k rozhovoru a pro zlepšení mé schopnosti vést
rozhovor s osobami ve vysokém věku.

V průběhu hledání účastníků výzkumu jsem se seznámila s více potencionálními

kandidáty, kteří splňovali veškerá námi požadovaná kritéria. Provedla jsem s nimi předběžné
pohovory, ale z nejrůznějších důvodů nakonec nemohli být do studie jako účastníci výzkumu
zařazeni (např. zdravotní důvody, časová vytíženost, pobyt v zahraničí).
2.1.3 Výsledný výzkumný soubor

V naší studii jsme provedli rozhovory se sedmi tvořivými muži ve věku nad 80 let.
Z důvodu ochrany jejich osobních údajů a zachování anonymity jsme jim přidělili smyšlená
jména podle abecedy, a to v tom pořadí, ve kterém s nimi byly provedeny rozhovory.
Základní údaje o účastnících našeho výzkumu jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1. Základní údaje o účastnících výzkumu

Respondent Věk Vzdělání Tvořivé Rodinný Poznámky
činnosti stav
v současnosti
1 Pan Adam 82 let vyučen - kutilství vdovec nevidomý
. soustružníkem - hra na bandžo (3 roky)
kovů a mandolínu

2 Pan Boleslav 89 let vysokoškolské -literární činnost vdovec

. PhDr., CSc. (významné (3,5 roku)
osobnosti)
-člen klubů
-genealogie svého
rodu

3 Pan Cyril 89 let vysokoškolské - literární činnost ženatý

. prof., PhDr., (obor filozofie)
CSc. -člen klubů

4 Pan David 83 let vysokoškolské -člen klubů ženatý

. JUDr. -právní poraden-
ská činnost

5 Pan Eduard 84 let vysokoškolské -člen klubů vdovec

. MUDr. -publikace článků (2 měsíce)

6 Pan 83 let středoškolské -vinař ženatý

. František -člen klubu
(historie)
-píše paměti

7 Pan Gustav 82 let základní -sběratelství ženatý

. -člen klubu
(historie)
-autor kroniky
obce
-fotografování
2.2 Metodika výzkumu

V této části se pokusíme o detailní popis postupu, který jsme praktikovali při provádění
naší studie. Postupně popíšeme fázi příprav, metody získávání dat a způsob jejich analýzy.

2.2.1 Fáze příprav

Motivačním faktorem pro realizování této studie byl osobní zájem o problematiku
aktivity a činorodosti ve stáří. Na základě vlastních zkušeností s vedením nejrůznějších aktivit
pro seniory (výuka cizího jazyka, trénink kognitivních funkcí, ergoterapie) jsem došla
k závěru, že staří lidé s aktivním stylem života se jeví jako spokojenější, vyrovnanější a adap-
tovanější na stáří než jejich méně činorodí vrstevníci.
Naskytla se mi příležitost osobního setkání s lidmi, kteří se ve svém pokročilém věku
věnují mnoha zajímavým aktivitám, mají spoustu plánů do budoucna a s nadsázkou se dá říci,
že „ignorují“ involuční projevy stárnutí. Začala jsem se tedy zajímat o faktory stojící v pozadí
jejich aktivního a činorodého stylu života. Postupně jsem dospěla k „tvořivosti ve stáří“.
Zkoumat tvořivou činnost u starých lidí je obtížný úkol. V dostupné české odborné
literatuře jsme se nesetkali s výzkumy tohoto typu. Proto jsme byli nuceni hledat inspiraci
v zahraničních zdrojích. Ty nejčastěji zkoumají tvořivé jedince, kteří významně přispívají
k rozvoji společnosti, např. v oblasti vědy a techniky, literatury, umění. Naše studie si však
klade za cíl zkoumat tvořivost v každodenním životě, tzv. osobní tvořivost.

2.2.2 Volba a příprava metod získávání dat

Jelikož se jedná o pole málo probádané, jeví se nám jako nejpřijatelnější varianta
kvalitativní výzkum, který nám umožňuje blíže se zaměřit na problémy, které „jsou úzce
spjaty s vnitřním světem osobnosti“ (Smékal, 1999). K našim cílům patří proniknout do pod-
staty tvořivosti u starých lidí. Proto považujeme za nejefektivnější typ studie pro naše účely
mnohopřípadovou studii.
Naši studii označujeme jako exploratorní (dle rozdělení případových studií, které navrhl
Yin, 1994), protože si klademe za cíl prozkoumat neznámou oblast a vztahy v ní, definovat
hypotézy, otázky a z výsledků procesem analytického zobecnění případně navrhnout teorii,
která podnítí k dalším výzkumům (Hendl, 2005).
 Jedná se o kvalitativní induktivní studii, díky které více případů slouží k navržení určité
abstrakce a posléze k vytvoření obecné teorie, která napomůže k vysvětlení zkoumaných jevů
při odhlédnutí od jejich detailů (Hendl, 2005).
Charakter případové studie vyžaduje získání dat z různých zdrojů. V naší studii jsme
zvolili jako techniky sběru dat:
1) rozhovor s účastníkem výzkumu;
2) pozorování;
3) rozhovor s blízkou osobou respondenta.

Původně jsme chtěli použít i posuzovací škály pro zhodnocení osobnostních charakte-
ristik respondentů, které by o sobě vyplnili dotazovaní tvořiví senioři a poté pro srovnání by
tutéž škálu o respondentovi vyplnila jeho blízká osoba. Od tohoto záměru jsme však upustili.
Senioři odmítali tyto škály vyplňovat. Bylo to pro ně příliš zjednodušující, a tudíž
nedostatečně a nepravdivě zachycující jejich skutečnou povahu.

6 Rozhovor pomocí návodu

Pro účely naší studie jsme se rozhodli využít jako hlavní techniku sběru dat rozhovor
pomocí návodu. Při vytváření „návodu“ jsme postupovali následujícím způsobem.
Po prostudování dosavadních studií a literatury týkajících se našeho tématu a po velmi
přínosných předběžných rozhovorech s tvořivými seniory jsme navrhli obecná témata, která
jsme doplnili podtématy. Ta jsme dále zkonkretizovali do podoby otevřených otázek. Obecná
témata jsme systematicky uspořádali do vhodného pořadí, jenž odpovídá metodologickým
zásadám uplatňovaným při řazení otázek v kvalitativním strukturovaném interview. Výsledné
pořadí témat a formulace otázek však není fixní. Ze zásad rozhovoru pomocí návodu nám
vyplývá, že tazatel má volnost při volbě vhodného pořadí otázek a může adekvátně formu-
lovat otázky podle potřeb situace (Hendl, 2005).
Prvotní podobu návodu k rozhovoru jsem aplikovala v praxi při rozhovoru s tvořivým
seniorem, který do výzkumu nebyl zařazen. Audiozáznam rozhovoru jsem přepsala do počíta-
čové podoby a analyzovala, což přispělo k rozpoznání slabých míst v systému témat a otázek,
umožnilo jejich následnou korekci a vedlo k vytvoření finální podoby návodu k rozhovoru
(viz. příloha č. 1).

Podobně jsem postupovala při tvorbě otázek pro rozhovor s blízkou osobou (viz. příloha
č. 2), kterým chceme získat cenné informace komparativního a sociometrického charakteru.
Z obou rozhovorů se pořídí audiozáznam, který se následně přepíše do počítačové podoby.
 7 Pozorování jedince a jeho prostředí
Další užitou technikou sběru dat je pozorování. To proběhne v přirozených podmínkách
domova participanta. Aby nebyl narušen přirozený průběh rozhovoru, učiníme písemný
záznam pozorování vzhledu a jednání participanta po ukončení setkání, a to s využitím
záznamového archu (viz. příloha č. 3). Prostřednictvím pozorování chceme získat také
informace o prostředí, ve kterém tvořiví senioři bydlí a pracují. K usnadnění zachycení dat
použijeme záznamový arch pro kvalitativní pozorování prostředí (viz. příloha č. 4).

2.2.3 Realizační fáze

Hlavní sběr dat probíhal v období únor až březen 2007. V té době jsem však již měla
základní údaje o respondentech z předchozích předběžných pohovorů.
Setkání s každým respondentem mělo velmi podobný průběh. Po telefonickém smluvení
termínu jsem se dostavila na místo bydliště respondenta. Rozhovory proběhly tedy v domá-
cím prostředí účastníků výzkumu. Po vzájemném přivítání a krátké neformální konverzaci byl
respondent znovu obeznámen s účelem výzkumu, požádán o svolení k nahrávání rozhovoru
na diktafon a obě strany podepsaly smluvní ujednání o účasti na výzkumu, které respon-
dentovi zaručuje ochranu jeho osobních údajů.
Poté probíhal rozhovor, ve kterém jsem postupovala podle návodu k rozhovoru. Pořadí
otázek jsem přizpůsobovala tématům, o kterých respondenti hovořili, tak, aby byl zachován
přirozený průběh rozhovoru a přátelská, uvolněná atmosféra. Udržovala jsem pomalé tempo
řeči, mluvila hlasitě a s výraznou artikulací. Seniorům jsem poskytovala dostatek času
na odpovědi a na prožití případných silných emocí. V průběhu rozhovoru jsme byli v klidném
prostředí s respondentem sami, pouze u pana Cyrila a Gustava se k nám na chvíli připojily
jejich manželky. Délka rozhovorů se pohybovala v rozmezí 2-7 hodin.
V průběhu setkání jsem pozorovala vzhled, chování respondenta a prostředí, ve kterém
pracuje a bydlí. Vypozorovaná data jsem po ukončení setkání zaznamenala do záznamového
archu.
Rozhovory s blízkou osobou většinou proběhly ihned po rozhovoru s tvořivým
seniorem, a to v případě, že se jednalo o jejich manželky, které byly vždy doma. U vdovců
jsem rozhovor provedla s dcerou (pan Boleslav) nebo s přítelkyní (pan Adam) až s určitým
časovým odstupem, po telefonickém dohodnutí schůzky. Tyto rozhovory s blízkými osobami
proběhly o samotě, bez přítomnosti zkoumaných tvořivých seniorů.
2.2.4 Metody analýzy a interpretace získaných dat

Náš výzkum má charakter mnohopřípadové studie. Tomu odpovídá velké množství dat,
které jsme nasbírali o každém respondentovi. Pro zachování přehlednosti a maximálně efek-
tivního procesu analýzy jsme zvolili následující postup:
1) Analýza každého případu zvlášť
Všechna sesbíraná data o každém jednotlivci zpracovat a vytvořit u každého individuální profil
(popis + tabulka). Pro vytvoření komplexnějšího obrazu doplnit informace od blízké osoby seniora.
2) Srovnávání jednotlivých případů
Vymezit významná témata charakterizující zkoumané tvořivé seniory a data od všech respondentů
v nich vzájemně porovnat.
3) Vytvoření profilu úspěšně stárnoucího tvořivého muže v 9. decenniu života
Ze života zkoumaných seniorů vymezit aspekty pozitivně ovlivňující tvořivou činnost. Vytvořený
profil může sloužit jako návod pro podporu tvořivé činnosti ve stáří.

Audiozáznam z rozhovorů s tvořivými seniory, stejně jako rozhovory s jejich blízkými

osobami, jsem přepsala do počítačové podoby, přičemž některá vyprávění bez spojitosti s té-
matem naší studie jsem vynechávala. Vlivem nahrávání pouze zvukového záznamu průběhu
rozhovorů docházelo k prvním redukcím informací, jelikož nebylo možné zachytit složky
neverbální a paraverbální.
Přepsaný text rozhovoru jsem poté opakovaně pročítala a rozdělovala do analytických,
významových jednotek. Ty jsem zaznamenávala do netříděné tabulky (viz příloha č. 5),
do které jsem uvedla na levou stranu název tématu významové jednotky a na pravou stranu
informace od respondenta (zobecněný údaj + doslovné citace).
Jakmile byly hotovy netříděné tabulky, vytvořila jsem pro každého respondenta
abstraktnější tabulku zachycující témata společná všem respondentům. Jedná se o tříděné
tabulky zbavené nepodstatných detailů a využívající vyšší úrovně abstrakce (viz. Empirická
část: kap. 3.1). Při vytváření těchto tabulek docházelo k další redukci získaných dat, což však
bylo nezbytné pro zpřehlednění získaných informací a možnost jejich zobecnění.
Spolu s tříděnou tabulkou zachycující profil daného respondenta uvádíme také popis
jeho vzhledu, povahy, způsobu chování, popis prostředí, vypozorovaný způsob života a další
významné aspekty.
Pro vytvoření komplexnějšího obrazu o jednotlivých respondentech jsme údaje o kaž-
dém tvořivém seniorovi doplnili informacemi získanými od jeho blízké osoby (manželka,
přítelkyně nebo dcera). Tato data jsou zpracována do podoby stručné charakteristiky zpoví-
dané blízké osoby a průběhu rozhovoru a v následné tabulce jsou zachyceny názory této
blízké osoby na klady, zápory a aktivity zkoumaného seniora.
Po analýze jednotlivých respondentů jsme přešli k vzájemnému porovnávání všech
zkoumaných tvořivých seniorů. Definovali jsme pět oblastí, ve kterých jsme respondenty
vzájemně srovnávali. Jedná se o přístup k aktivitám, charakteristiku vlastní osobnosti, postoje
ke stárnutí a stáří, výrazné, opakující se motivy a orientaci do budoucnosti. Tyto komparativní
tabulky značně redukují informace od účastníků výzkumu. Podávají zjednodušené, zato však
přehledné informace nutné pro vyvození zobecňujících závěrů.
Po fázi srovnávání jednotlivých participantů jsme považovali za nezbytné sloučit
získané informace na abstraktnější úrovni a induktivně vytvořit profil úspěšně stárnoucího
tvořivého muže v 9. decenniu života. Na základě získaných dat jsme vybrali sedm
významných oblastí a v nich uvedli společné aspekty ze života respondentů přispívající
k jejich tvořivé činnosti. Uvedené charakteristiky, návody, zásady a doporučení jsou založeny
na opakujících se výpovědích účastníků výzkumu a shrnují podstatné determinanty
podporující tvořivou činnost ve stáří.

2.3 Etické předpoklady výzkumu

V našem výzkumu jsme postupovali v souladu s etickými pravidly užívanými při pro-
vádění psychologických výzkumů. Všichni participanti se výzkumu zúčastnili dobrovolně.
Byli ústní i písemnou formou srozuměni s výzkumným záměrem a podmínkami výzkumu.
Každý účastník byl požádán o svolení k nahrávání rozhovoru, jehož záznam bude použit vý-
hradně k výzkumným účelům. Svůj souhlas stvrdili podpisem písemného smluvního ujednání,
které získaly obě zúčastněné strany.
Jména účastníků výzkumu uváděná v naší studii jsou pozměněna z důvodů zachování
jejich plné anonymity. Případné další údaje (názvy konkrétních osob, míst apod.), které by
mohly vést k narušení anonymity, jsou změněny či vynechány. To vše do té míry, aby nebyla
nijak narušena věrohodnost našich závěrů.
 3. VÝSLEDKY VÝZKUMU

3.1 Analýza jednotlivých případů

V následujícím textu jsou popsány individuální profily jednotlivých tvořivých seniorů

z našeho výzkumného souboru.
Každá podkapitola obsahuje nejprve popis respondentova vzhledu, chování, projevů,
prostředí a dalších významných aspektů vypozorovaných během setkání. Data získaná
prostřednictvím rozhovoru s respondentem pak shrnuje tříděná tabulka s označením „a“.
Po ní uvádíme data sesbíraná během setkání a rozhovoru s blízkou osobou tvořivého
seniora. Získané informace vyjadřujeme pomocí popisu a tříděné tabulky s označením „b“.

(Netříděné tabulky z rozhovorů s tvořivými seniory a jejich blízkými osobami, které obsahují velké
množství citací a dalších zajímavých informací o respondentech, nalezne čtenář v přílohách č. 5 a 6).

3.1.1 Pan ADAM

Pan Adam žije v bytě panelového domu v Brně sám, přestože je nevidomý. Manželka,
kterou velmi miloval, mu zemřela před třemi lety. Má přítelkyni, která ho navštěvuje jednou
či dvakrát týdně. Pomáhá mu s domácími pracemi a dalšími praktickými věcmi. Každý den si
telefonují.
Pan Adam je silnější postavy pyknických proporcí. V důsledku zrakového postižení
se pohybuje pomalu, ale s jistotou. Má vytříbený smysl pro humor, je veselý, optimistický
a velmi hovorný. Na otázky odpovídal zeširoka, své vyprávění hojně prokládal nejrůznějšími
vtipnými historkami, trefnými hesly a bonmoty, které si sám vymýšlí. Několikrát povídání
přerušil, aby mohl ukázat a předvést výtvory svých činností (vlastnoručně vyrobený nábytek,
„zlepšováky“, auto-veterán, přibližně hodinu hrál na bandžo a zpíval).
Zpočátku přiznal, že je nervózní z nahrávání rozhovoru na diktafon. Po chvíli si však
přivyknul a uvolnil se. Po celou dobu měl velmi dobrou náladu, byl vstřícný a štědrý. Snažil
se odpovědět na každou otázku. Zřetelně ho moje návštěva těšila. Strávila jsem u něj sedm
hodin.
Tab. 2a: Pan Adam
Věk 82 let

Rodinný stav -vdovec (3 roky)

-má přítelkyni, která jej navštěvuje a pomáhá mu s chodem domácnosti

Vzdělání -vyučen v oboru soustružník kovů

Profesní dráha -vývojová dílna, řidič, stavba stožárů s elektrickým napětím, práce v kotelně
-invalidní důchod od 46 let (v důsledku oslepnutí), pak příležitostné práce

Obtížné životní -totální nasazení a 17 měsíců ve vězení

momenty -oslepnutí
-smrt manželky
-rozvod syna

Současné -kutilství
aktivity -hra na bandžo, mandolínu, kytaru a zpěv (v soukromí i veřejná vystoupení)
-člen klubu pro nevidomé (účast na přednáškách, rekreacích apod.)
-zájem o společenské dění

Zdravotní -slepota (od 46 let), 2 cévní mozkové příhody, artróza, omezení sexuální výkonnosti
omezení

Charakteristika -perfekcionismus, usilovnost, pozitivní myšlení, snaha pomoct druhým, láska ke zvířatům
svých vlastností -pohodlnost, urážlivost

Názor na -člověk musí mít nějakou zálibu, která je pro okolí přínosná
aktivity -výhodné jsou aktivity ve společnosti druhých lidí (v klubech)

Hodnoty -vše pro rodinu

Víra -je věřící, i když má výhrady

Nejdůležitější -manželka
osoby -vnučky (nyní se však stýkají velmi málo)
-přítelkyně

Zdroj radosti -radost z toho, že žije

Budoucnost -mnoho drobných, krátkodobých cílů (týkajících se jeho aktivit)

-dovolená s přítelkyní

Životní cíl -zlepšit rodinné vztahy

Názory na stáří -stáří začíná tehdy, když už člověk nemá zájem o nové věci
-typická je velká únava, kvůli které člověk málo zvládá a proto má pocit nedostatku času

Změny -introvertizace, pokles odvahy, nárůst flegmatičnosti, nárůst šetrnosti a hospodárnosti,

v důsledku stáří rozvážnost, moudrost, problémy s pamětí, častější únava, omezení sexuálních funkcí

Rozvoj ve stáří -zájem o další rozvoj mají jen vzdělaní, on už se nechce ničemu novému učit
-ale přiznává, že život ho učí pořád novým věcem (např. v kuchyni)

Opakující se -manželka a život s ní

témata -přítelkyně a jejich společné aktivity
 Tři týdny po našem rozhovoru mi pan Adam domluvil schůzku se svou přítelkyní,
se kterou jsou jako pár přibližně dva roky. Setkání proběhlo v jeho bytě. Povídaly jsme si
o samotě, pan Adam spal. Adamova přítelkyně o něm mluvila s velkou úctou a obdivem,
velmi jej chválila a s nadšením popisovala jejich společné aktivity a budoucí plány.
Nedokázala uvést žádné negativní vlastnosti pana Adama, kromě se smíchem poznamenaného
přejídání se.

Tab. 2b: Názory přítelkyně pana Adama

Jeho kladné -vůle k životu, odvaha, schopnost vyrovnat se se smrtí své manželky
vlastnosti -ochota vystupovat s hrou na bandžo na veřejnosti
-snaha být samostatný, vynálezy zlepšovacích opatření
„...třeba na těch pyžamech má našitý knoflíček, podle kterého se orientuje, že to není naven“
-snaha naučit se novým věcem
-ideální mažel „..Říkala jsem si, že by to byl ideální manžel, kdysi (smích).“

Jeho záporné -přejídání (smích)

vlastnosti

Její názor na -líbí se jí jeho snaha dělat vše sám, bez pomoci
jeho aktivity -chodí spolu do klubů, na různé kulturní akce, na dovolené, na procházky

3.1.2 Pan BOLESLAV

Pan Boleslav žije v menším městě na severní Moravě. Bydlí v bytě panelového domu
sám, manželka mu umřela před třemi a půl lety. Starost o domácnost zvládá díky pomoci
svých nedaleko bydlících dcer.
Původně nechtěl, aby naše setkání proběhlo u něj doma. Navrhoval „neutrální půdu“
kavárny. Nakonec souhlasil, ale omlouval se za nepořádek.
Pan Boleslav působil rezervovaně a velmi formálně, především na počátku rozhovoru.
Jeho řeč byla plynulá a rychlá, využíval své široké slovní zásoby a hovořil zásadně spisovnou
češtinou (vliv profese pedagoga a života na severní Moravě). Nebyl-li mu dotaz příjemný
(především otázky týkající se rodiny a introspektivně zaměřené otázky), stáčel řeč na své
aktivity. Nedával najevo téměř žádné emoce; mimika, gestika i pantomimika byly nevýrazné.
Od úmrtí jeho manželky uběhly více jak tři roky, přesto byl v jeho odpovědích a výrazu stále
patrný výrazný smutek a stesk.
Významným tématem, o kterém mluvil nejdelší dobu a ke kterému se neustále vracel,
byla jeho práce a její produkty. V obývacím pokoji měl už předem nachystáno mnoho svých
publikací. S hrdostí mi je ukazoval, mnohé z nich zapůjčil, některé i daroval. S respektem
a úctou mluvil o svých kolezích a dalších významných učitelích z jeho rodného kraje, o nichž
napsal řadu článků a brožur. Zmínil se o svém bývalém spolužákovi ze střední pedagogické
školy, který nyní žije v Brně a velmi dlouho ho neviděl. Jedná se o pana Cyrila, o němž bude
pojednávat následující podkapitola. Díky realizaci této práce, za jejíž účastníky byli oba
nezávisle na sobě vybráni, na sebe opět získali kontakt.
Při loučení projevil pan Boleslav zájem o výsledky této studie a další setkání.

Tab. 3a: Pan Boleslav

Věk 89 let

Rodinný stav -vdovec (3,5 roku)

Vzdělání -vysokoškolské (pedagogická, filozofická fakulta)

-PhDr., CSc.

Profesní dráha -učitel, odborný učitel, ředitel ZŠ, profesor na střední pedagogické škole, metodik, odborný
asistent na PdF, politicky činný

Obtížné životní -smrt matky (v jeho 17 letech)

momenty -smrt manželky

Současné -literární činnost (portréty významných osobností, články, příspěvky atd.)

aktivity -účast v klubech (předseda, člen výborů, organizátor akcí)
-genealogie vlastního rodu

Zdravotní -problémy s chůzí

omezení

Charakteristika -pracovitost, usilovnost, kritičnost

svých vlastností -z negativních vlastností: obtíže s dodržováním termínu

Přístup -jakmile člověk jednou přestane pracovat, už se k tomu těžce vrací, proto je zapotřebí stálá
k vykonávání aktivita
aktivit -je důležité mít před sebou cíl svého snažení

Hodnoty -morálka, čestnost, pracovitost, spravedlnost, pomoc druhým

Víra -byl věřící, nyní je ateista

Nejdůležitější -někteří z jeho učitelů a kolegů

osoby

Zdroj radosti -pracovní úspěchy

Budoucnost -plánování velké akce v klubu, jehož je předsedou

-další sebevzdělávání

Životní cíl -zdokonalovat se, získávat nové vědomosti

Názory na stáří -rozlišuje stáří tělesné (začátek po 70. roce věku) a duševní (po 80. roce věku)
-úspěšné stárnutí: je-li úspěšný v plnění svých úkolů

Změny -více klidu, rozvahy

v důsledku stáří
Rozvoj ve stáří -zdůrazňuje celoživotní vzdělávání, příjem nových informací a zájem o dění ve společnosti

Odchod do -5 let přesluhoval

důchodu -odešel do důchodu kvůli snižujícím se silám, ale i kvůli nemocné manželce, která
potřebovala jeho pomoc

Opakující se -práce (výsledky jeho činnosti, ukazuje množství svých publikací)

témata

Rozhovor s dcerou pana Boleslava proběhl dva týdny po rozhovoru s ním, a to o samotě
v jejím bytě. Jeho dcera mi při rozhovoru sdělila, že se její otec velmi těžce vyrovnával se
smrtí své manželky. Ztratil zájem o veškeré dění, byl depresivní. Proto mu dali impulz, aby
sepsal rodokmen jejich rodiny. Díky této činnosti se opět zaktivizoval a postupně se vrátil i ke
svým předchozím činnostem. Na otci oceňuje, jak „jde s dobou“. Jeho návrh, že by si chtěl
koupit počítač a naučit se s ním pracovat, mu však rozmluvila s tím, že „už mu to za to v jeho
věku nestojí.“

Tab.3b: Názory dcery pana Boleslava

Jeho kladné -soběstačný, aktivní, dobrý rodič, pokrokový, udržující si přehled
vlastnosti „... pořád se snaží být trošku aspoň s tou dobou, nechce ustrnout, aby nebyl ten klasický
starý člověk, který čeká na smrt. Tak to on v žádném případě není.“

Jeho záporné -tvrdohlavý (což chápe jako normální v jeho věku)

vlastnosti

Její názor na jeho -aktivita je pro něj životní nutností (po celý život i nyní), která ho udržuje při životě
aktivity „...jak přestane pracovat, tak to bude jeho konec.“
-dobrý zdravotní i psychický stav svého otce přičítá vysoké míře aktivity, přestože
výsledky jeho práce nepovažuje nyní za tak kvalitní.

3.1.3 Pan CYRIL

Pan Cyril bydlí v centru Brna ve zrekonstruovaném panelovém domě. Domluvit si s ním
schůzku bylo obtížné z důvodu jeho vytíženého harmonogramu. Nakonec vymezil našemu
rozhovoru dvě hodiny, a to v odpoledním čase, kdy jeho nemocná manželka obvykle spí a ne-
vyžaduje tudíž jeho péči. V průběhu rozhovoru se však probudila a pan Cyril ji přizval k na-
šemu povídání. Poté se na ni v průběhu dalšího rozhovoru často obracel, vyjadřoval jí lásku,
vděčnost, lichotil jí a ujišťoval se, zda jí něco nechybí.
Pan Cyril přes své častokrát zmiňované zdravotní obtíže působí energickým dojmem.
Pohybuje se pomalu, opatrně, ale jeho vystupování je sebejisté a rázné. Vyprávění pana Cyrila
mělo rychlý spád. Vyjadřoval se jasně a stručně, jeho názory se opíraly o hluboce
propracovaný filozofický systém, který je postaven na pravdě, míru a snaze o budování lepší
společnosti. Pevně si stál za svými názory a prezentoval je velmi přesvědčivým způsobem. Je
vynikajícím řečníkem s vytříbenou slovní zásobou. Při vyprávění se projevil jeho
sofistikovaný smysl pro humor, pozitivní a optimistický přístup k životu.
Rozhovor probíhal v jeho pracovně, kde má svůj počítač, police s vlastními publikacemi
a obdrženými medailemi, rozsáhlou knihovnu a na stěnách vlastnoručně malované obrazy.
Byt byl uklizený, s bohatou výzdobou. Pan Cyril přiznal, že s udržováním domácnosti jim
výrazně pomáhá dcera, která k nim dennodenně dochází.
Přestože se pan Cyril věnuje mnoha aktivitám (individuálním i společenským), zásadní
roli v jeho životě hraje dle vlastních slov jeho manželka a péče o ni. Tím se jí chce odvděčit
za vše, co pro něj v životě udělala. Stejně tak důležití jsou pro něj jeho jediná dcera, vnučka a
pravnouče.

Tab. 4a: Pan Cyril

Věk 89 let

Rodinný stav -ženatý (65 let)

Vzdělání -vysokoškolské; PhDr, Doc., CSc., Prof.

Profesní dráha -pedagog ZŠ, SŠ, PřF, FF, děkan

-po r. 1968: knihovník, pomocný dělník

Obtížné životní -bratr popraven nacisty

momenty -rok 1968
-krize v partnerských vztazích dcery a vnučky

Současné -péče o nemocnou manželku

aktivity -psaní knihy (filozofie)
-člen klubů

Zdravotní -vyjmenovává mnoho nemocí, mluví o nich jako o nemocech stáří

omezení

Charakteristika -sangvinik, sklony k cholerismu, hloubavý, nevěří v osud

svých vlastností

Přístup k -vnitřní motivace k činnosti

vykonávání -začne-li pracovat, jen těžko přestává
aktivit -vyhledává činnosti individuální i s více lidmi
-práce je pro něj odpočinkem

Hodnoty -hledání optimální podoby člověka na zemi, hledání pravdy

Víra -ateista

Nejdůležitější -dcera, manželka, vnučka, pravnouče

osoby -1 kolega (spíše jako vzor)

Zdroj radosti -úsměv manželky

Budoucnost -smrt (jako součást života)
-péče o nemocnou manželku
-dokončení knihy a instalace internetu

Životní cíl -boj proti válkám (celoživotní)

-projevovat vděčnost za svůj život (především manželce)

Názory na stáří -pro úspěšné stárnutí je důležité: udržování přiměřené míry aktivity (prospěšné pro
společnost), bohatý citový život, silná vůle, víra v úspěšné řešení, uspokojení
v interpersonálních vztazích, optimismus

Změny -zhoršující se zdravotní stav

v důsledku stáří -snížená pracovní výkonnost (50%)
-výhodou je více životních zkušeností, nevýhodou větší sebekritičnost, zdrženlivost
a opatrnost

Rozvoj ve stáří -stejně jako v jiném věku: prací, aktivitou

Odchod do -neuvědomoval si žádný rozdíl (díky neustálému pracovnímu vytížení)

důchodu

Opakující se -láska k těžce nemocné manželce a snaha vyjádřit jí vděčnost za její celoživotní péči
témata -láska k dceři
-životní filozofie (levicově orientován)

S manželkou pana Cyrila jsem se bavila po ukončení rozhovoru s jejím manželem,

kterého jsem poprosila, aby nás nechal na chvíli o samotě. Cyrilova manželka je vážně
nemocná, obtížně se jí dýchá i mluví. O manželovi mluvila v superlativech. Vyjadřovala
k němu svou lásku a úctu. Je velice ráda, že společně s ním mohla prožít celý svůj život. Jeho
negativní vlastnosti nedokázala uvést žádné, při opakovaném dotazu zavolala na pomoc
manžela, který byl ve vteřině zpět v místnosti a pomohl jí vymyslet, co se jí na něm nelíbí
(bývá prý „navztekanej“). Manželka sice souhlasila, ale zdůraznila, že se jedná o pouhou
nevýraznou maličkost.

Tab. 4b: Názory manželky pana Cyrila

Jeho kladné -mnoho zájmů
vlastnosti -pozitivní povahové rysy
„...on opravdu má široké zájmy a velice široký člověk je to... Celou jeho povahu oceňuji
velice. Hluboce.“

Jeho záporné -jen nevýrazné drobnosti (nedokázala přesněji říct)

vlastnosti

Její názor na jeho -aktivity jsou nedílnou součástí jeho života

aktivity „...Já sem toho názoru, že to musí dělat. Kdyby to nedělal, tak je jeho polovina života
pryč.“
-mohl by je omezit, ale bylo by to proti jeho podstatě
„...já jsem nemocná, a někdy se mi to velmi nelíbí, když musí odcházet, tak musím se na
to dívat rozumně a říkat si, nedá se nic dělat, nebyl by to on.“
3.1.4 Pan DAVID

Pan David žije s manželkou v rodinném domku na okraji Brna. Jeho žena trpí depresemi
v důsledku obtížných rodinných vztahů (po tragické smrti dcery jim zeť znemožňuje styk
s vnuky). To se odráží ve stavu jejich domácnosti, která je zřetelně zanedbaná.
Rozhovor se odehrával v obývacím pokoji, kde jsme byli obklopeni haldami oblečení,
papírů a dalších věcí. Pan David si neustále stěžoval, že nic nemůže najít a nepořádek
omlouval manželčinou nemocí.
Na svůj zdravotní stav si nestěžoval. Naopak neustále zdůrazňoval svou dobrou
fyzickou a psychickou kondici. Je vysoké postavy, štíhlý, s působivým držením těla. Byl
velmi hovorný, snažil se ohromit svými znalostmi, až se narcisticky povyšoval. Přehlédnout
se nedalo jeho egocentrické zaměření, nabubřelé sebevědomí, okázalost a neustálá kritika
druhých. Opakovaně zdůrazňoval své celoživotní pracovní úspěchy, morální zásady, odvahu,
s jakou čelil nástrahám komunismu a také několikrát připomenul své úspěchy u žen.
Projevoval se jako energický muž, své vyprávění výrazně obohacoval mimikou a gestikou. Při
hovoru o lidech neopomínal uvést jejich vzdělání, které je pro něj zásadním měřítkem pro
hodnocení kvality člověka. Sám se několikrát označil za příslušníka pronásledované a utis-
kované inteligence.
Dával najevo hrdost na svou sbírku obrazů, které pokrývají stěny celého domu. Všechny
mi je ukázal a spojil s přednáškou. Oceňoval projevený zájem a projevil přání o další setkání.
Pan David se v průběhu rozhovoru do značné míry vyhýbal tématům stárnutí a stáří.
Opakovaně zdůrazňoval své aktivity, zájmy a schopnosti. Přestože v otázce na podmínky
úspěšného stárnutí uvedl nutnost smíření se s vlastním stárnutím, sám se jako úspěšně
adaptovaný na stáří nejeví. Podle typologie Reichardové (1962) bych jej označila jako
defenzivní („obrněnou“) osobnost. Proti stárnutí bojuje svou přehnanou aktivitou, která mu
slouží jako důkaz jeho přetrvávajících schopností a soběstačnosti.

Tab. 5a: Pan David

Věk 83 let

Rodinný stav -ženatý (50 let)

Vzdělání -vysokoškolské
-JUDr.

Profesní dráha -matrikový úředník, soudce, prokurátor, přednášející, právní poradce, turistický průvodce

Obtížné životní -smrt dcery (v jejích 27 letech)

momenty -2 roky nemožnosti styku s vnuky
Současné -člen klubů (akademiků, příznivců výtvarného umění, klubů seniorů)
aktivity -účast na přednáškách
-aktivní zájem o právnickou problematiku

Zdravotní -vysoký krevní tlak, 3 mozkové příhody (z důvodu psychického napětí), nespavost,
omezení omezení sexuální výkonnosti

Charakteristika -pevný charakter, dobře zvládá roli manžela, je vyrovnaný, není agresivní
svých vlastností -nedostatek technických znalostí a dovedností, málo přečtené literatury

Přístup k -charakter a množství aktivit závisí na jeho zdravotním stavu

vykonávání -svým aktivitám se může věnovat, je-li manželka zdravá
aktivit

Hodnoty -láska, pomoc druhým, úcta k lidem

Víra -člen husitské církve

Nejdůležitější -Masaryk, Tyrš, Farský, některé osobnosti výtvarného umění

osoby

Zdroj radosti -vnuci

-vlastní aktivity
-svoboda ve společnosti

Budoucnost -činnosti spojené s členstvím ve spolcích

Životní cíl -uzdravení manželky

-udržení svého dobrého zdraví

Názory na stáří -stáří je daní za dožití se vyššího věku, je to dar

-pro úspěšné stárnutí je nutné se smířit s vlastním stárnutím
-výhody: rozvážnost, více zkušeností, více rozumu, více štědrosti
-nevýhody: chybí výbojnost, schopnost učit se novému (hlavně technickým věcem)

Změny -zhoršující se zdravotní stav

v důsledku stáří

Rozvoj ve stáří -získávání nových vědomostí

Odchod do -nechtěl, snaha pracovat co nejdéle

důchodu

Opakující se -pronásledování inteligence komunistickým režimem

témata -důraz na svou odvahu a morální zásady
-hodnocení lidí podle dosaženého vzdělání

S manželkou pana Davida jsem se bavila po ukončení rozhovoru s jejím manželem. Je

to velice obětavá, milá a štědrá paní, která se snaží druhým maximálně pomoci. V průběhu
rozhovoru si stěžovala na svůj zdravotní stav a omlouvala se za velký nepořádek v jejich
domácnosti. Manžel jí nepomáhá a ona to sama není schopna zvládnout. Navíc po ní vyžaduje
pomoc s přepisem svých materiálů.
Přesto se o manželovi vyjadřuje v dobrém, má k němu velký respekt a oceňuje jeho
schopnosti. Má o něj strach, aby nevykonával víc aktivit, než může ve zdraví zvládnout.
Tab. 5b: Názory manželky pana Davida
Jeho kladné -hodný
vlastnosti -dobrá paměť, myšlení
-oblíbený a úspěšný ve společnosti svých kolegů a přátel
„...je dost tak jako ve společnosti těch svých kamarádů a kolegů... ti všichni ho chválí,
jak je dobrej, jaké má diskusní příspěvky a jak se dovede zeptat... že je tak rychlý.“

Jeho záporné -nepomáhá v domácnosti, není manuálně zručný (sama musí zajišťovat chod
vlastnosti domácnosti a ještě mu musí pomáhat v jeho činnostech)
„...já jsem si myslela dřív, že...jako důchodce...bude mít víc zájmu třeba o ten domeček
a že tam něco to, ale on technicky nadaný není.“

Její názor na jeho -kvůli svým aktivitám nepomáhá v domácnosti

aktivity „...když měl nějakou aktivitu, tak mezitím já osobně jsem třeba vylezla nahoru na okno,
stáhla záclony.“
- vzhledem ke svému věku by měl omezit množství svých aktivit
-aktivity jsou pro jeho život nepostradatelné; uznává, že aktivity jej udržují v čilosti
„...by se měl více jako šetřit. S tou iniciativou. Ale když ho to tolik baví...“

3.1.5 Pan EDUARD

Pan Eduard bydlí v okrajové části Brna v poměrně zchátralém rodinném domku. Žije
tam nyní sám, jeho manželka zemřela v prosinci roku 2006 (v době rozhovoru byl vdovcem
2,5 měsíce). Není v bližším kontaktu s žádnými příbuznými. Jeho jediná dcera emigrovala,
ostatní příbuzní zemřeli.
Pan Eduard je menší postavy, bledý, hubený, slabého tělesného vzezření. Stěžuje si
na svůj vážný zdravotní stav. Působí sympatickým, příjemným dojmem, ale jeho výraz je
smutný až depresivní. Při rozhovoru mluví především o útrapách během druhé světové války
a o období komunistického totalitního režimu. Jeho vyprávění je mnohokrát přerušeno jeho
tichým pláčem a dlouhými povzdechy. Tématům o zesnulé manželce a dceři se zásadně vyhý-
bá. Svou současnost a budoucnost spojuje především s aktivitami v klubech, jejichž je
aktivním členem.
Rozhovor proběhl v místnosti, která slouží pro účely setkávání s dalšími členy jejich
klubu. Tato „klubovna“ byla téměř nevytopená, neuklizená, plná krabic a neuspořádaných
věcí. Na dobře viditelném místě byla fotografie dcery a vlastní fotografie pana Eduarda
ve vojenské uniformě. Byl velice potěšen mou návštěvou a zájmem o jeho vyprávění. Poskytl
mi mnoho materiálů a publikací k prostudování. Projevil zájem o další schůzky.
Druhý den jsem se s ním sešla na městském ústředním hřbitově, kde mi ukázal rodinný
hrob a památníky padlých vojáků a legionářů.
Pan Eduard nemá ve svém okolí žádné blízké příbuzné ani bližší přátele (pouze
spolupracovníky a známé). Proto nebylo možné realizovat rozhovor s jeho blízkou osobou.
Tab.6: Pan Eduard
Věk 84 let

Rodinný stav -vdovec (2,5 měsíce)

Vzdělání -vysokoškolské (vojenská akademie a vojenské lékařství)

-MUDr.

Profesní dráha -laborant v lékárně, velitel posádky na hranicích, lékař

Obtížné životní -2. světová válka, únor 1948, srpen 1968

momenty (o emigraci dcery, ani o smrti manželky se za celou dobu rozhovoru nezmínil)

Současné aktivity -zakladatel a předseda klubu (vlastenecká tématika, úcta k válečným hrdinům,
náboženská činnost)
-člen dalších klubů (akademického, vojenských důchodců)
+ činnosti s tím spojené (psaní článků, organizování akcí, přednášek,výstav apod.)

Zdravotní omezení -svůj stav označuje jako vážný

-léky jej udržují při životě

Charakteristika -pravdomluvnost, čestnost, víra v Boha, úcta k rodičům, sestře a lidem z církve,
svých vlastností optimista
-pohodlnost

Přístup k -neustálé aktivity jsou příčinou jeho vitality

vykonávání aktivit

Hodnoty -čestnost, spravedlnost, láska k bližnímu

Víra -člen husitské církve

Nejdůležitější -rodiče
osoby

Zdroj radosti -splnění cílů, o které usiluje jejich klub

-zájem autorky této práce o něj a o starší lidi obecně

Budoucnost -snaha o naplnění cílů jejich klubu

Životní cíl -své cíle ztotožňuje s cíli jejich klubu

Názory na stáří -výhody: možnost dalšího rozvoje sebe sama

-nevýhody: úbytek fyzických sil

Změny v důsledku -změny osobní chápe v souvislosti se změnami společnosti

stáří

Rozvoj ve stáří -zdůrazňuje nutnost celoživotního vzdělávání

Odchod do -snažil se pracovat co nejdéle, angažoval se v boji proti komunismu

důchodu

Opakující se -boj proti komunismu,

témata -nedostatečné ocenění zásluh a téměř žádné odškodnění zapříčiněných útrap (jeho
samého, jeho příbuzných i přátel)
3.1.6 Pan FRANTIŠEK

Pan František žije na vesnici na jižní Moravě v rodinném domě spolu se svou
manželkou. Stará se o své hospodářství, do kterého patří kromě pole i vinohrad a vinný sklep.
Při našem setkání mě ohromil svým mladistvým zjevem a vitalitou. Je vysoké a statné
postavy, působí zdravým, energickým dojmem.
V průběhu našeho rozhovoru sršel dobrou náladou, kterou zvýrazňoval jeho vytříbený
smysl pro humor. Byl velmi sdílný, otevřený a nápomocný. Mluvil výrazným nářečím a řeč
narušovalo pomlaskávání (způsobené pravděpodobně zubní protézou). Lze jej označit jako
člověka sebevědomého, který své názory rád a bez rozpaků prezentuje. Nevyhýbá se ostré
kritice druhých, čímž si vytváří mnoho nepřátel i mezi příbuznými. K jeho výrazným rysům
patří vzdorovitost, tvrdohlavost a snaha dosáhnout svých cílů, za kterými dokáže jít přes
jakékoliv překážky. Uvědomuje si, že jeho přílišná upřímnost narušuje jeho vztahy s druhými
lidmi, přesto se nesnaží ji omezit. Přiznává však, že před manželkou raději mlčí, poslouchá
a pak se vymluví jinde.
Nejprve odmítal mluvit o rodinných vztazích. Po opakovaných dotazech naznačil,
že v rodině panují neshody kvůli majetkovým poměrům, hlavně se synem, který obývá
druhou polovinu jejich domu.
Pan František byl v průběhu rozhovoru uvolněný a přirozený. Pohodlně seděl na sedač-
ce, často se smál a bohatě gestikuloval. Byl oblečen do pracovního oděvu a pro účely dokon-
čení rozhovoru zrušil své původně plánované činnosti.
Rozhovor proběhl v místnosti, která vypadala jako málo využívaná. Připomínala
obývací pokoj, byla však málo útulná, s minimem nábytku. Na stěnách byly velké fotografie
rodinných předků, kolem několika starých skříní se povalovaly zaprášené hračky a starší
upomínkové předměty. Dům působil jako spíše neuklizený, vybavení zastaralé.

Tab. 7a: Pan František

Věk 83 let

Rodinný stav -ženatý (58 let)

Vzdělání -střední vinařská škola

Profesní dráha -soukromý zemědělec, vinohradník v JZD, sklepmistr

Obtížné životní -vyvlastnění majetku a přinucený vstup do JZD po r. 48

momenty -úmrtí otce
-neshody s příbuznými v důsledku finančních problémů
Současné aktivity -práce v hospodářství a vinném sklepě
-psaní rodinných pamětí
-člen klubu (historie)
-aktivní účast na zasedáních představenstva obce

Zdravotní omezení -zmiňuje jen nepřímo (v souvislosti s nevýhodami stáří)

Charakteristika -tendence uspět, být nejlepší, vynikat

svých vlastností -potřeba stálé aktivity
-upřímnost (bez ohledu na následky)
-neodporování manželce
-vytrvalost, cílevědomost

Přístup k vykoná- -každý den se snaží mít naplánovanou určitou činnost, i maličkost
vání aktivit

Hodnoty -víra (evangelík)

Nejdůležitější osoby -otec

Zdroj radosti -malé děti

-příroda

Budoucnost -ve svém věku budoucnost odmítá

-detailně plánuje svůj pohřeb

Životní cíl -nemá, mluví spíše o „životním přání“, a to v klidu a bez bolestí zemřít

Názory na stáří -nevýhody: zdravotní problémy

-výhody: dostatek času, žádný spěch a shon
-začátek stáří je spojen s nemohoucností

Změny v důsledku -úbytek fyzických sil

stáří

Rozvoj ve stáří -odmítá jako nepotřebný

Odchod do důchodu -byl nucen odejít do důchodu, přestože si přál dále pracovat
-poté začal pracovat na svém vlastním hospodářství

Opakující se témata -otec (obdiv k němu, popis jeho úspěchů a kladných vlastností)
-témata dokazující jeho vzdorovitost a tendenci uspět a vyniknout
-rodina (neshody a konflikty především se synem)

Po ukončení rozhovoru s panem Františkem jsem ho poprosila, jestli bych se mohla

zeptat na pár otázek i jeho manželky. Po chvíli přemlouvání přišla za mnou, byla plachá, tichá
a nejistá (opak pana Františka). Pan František byl nejprve s námi, ale neustále manželku
doplňoval a opravoval.
O samotě se jeho manželka částečně rozpovídala. Stěžovala si na nesváry, které manžel
svou prostořekostí a přílišnou upřímností způsobuje. Přesto jej přímo nekritizovala, vždy jen
v náznacích. Velmi oceňovala jeho celoživotní pracovitost.
Tab. 7b: Názory manželky pana Františka
Jeho kladné -pracovitost
vlastnosti -pevnost názorů
-respekt k ní „..řekla bych, no, nikdy by mně neublížil. Na druhých třeba řve, ale...
on dycky mně říká, že ani květinú...“

Jeho záporné -míchá se do cizích věcí, říká lidem svůj názor do očí, čímž škodí nejen sobě, ale i celé
vlastnosti rodině
„...dyž on někde tam na té schůzi si otevře hubu na nich, a tak oni potom aj synovi tady
škodijú... Tým potom trpí celá rodina...“

Její názor na jeho -kladně hodnotí jeho pracovitost a účast v klubu historie
aktivity

3.1.7 Pan GUSTAV

Pan Gustav žije se svou manželkou v malém rodinném domku v poklidné vesničce
na jihu Moravy. Působí skromným, sympatickým dojmem. Je menší postavy, štíhlý,
s působivým držením těla.
Doslova zářil nadšením, když mohl předvést alespoň zlomek ze své úctyhodné, rozsáhlé
sbírky (známky, mince, medaile, pohlednice, fotografie, keramika, nábytek atd.). Ochotně
odpovídal na všechny dotazy, přestože některé jej přiváděly do mírných rozpaků. Z nich
hledal únik v neustálém odbíhání ke svým dalším sbírkám, které mi předváděl.
Tento skromný dvaaosmdesátiletý pán je velmi hrdý na své celoživotní sbírky a další
produkty svých zájmových činností. Rád by je předal svým dětem či vnukům, ale ti o ně,
k velkému smutku pana Gustava, nejeví zájem.
Předměty z jeho sbírek jsou vystaveny v každém pokoji jejich domu. Navíc má speciální
místnost (původně sklep), ve které shromažďuje větší nasbírané předměty. Část svých sbírek
již předal do muzea.
Spolu se svou manželkou tvoří nerozlučný pár a těší se na oslavu 60. výročí jejich
sňatku. Vzájemně si pomáhají, podporují se a individuální „já“ každého z nich splývá
ve společné „my“.
Pan Gustav byl mou návštěvou potěšen. Náš rozhovor trval tři a půl hodiny. Litoval, že
nemohu zůstat déle (z důvodu odjezdu posledního autobusu), aby mi ukázal další předměty
ze svých sbírek. Na rozloučenou mě vyprovodil na autobusovou zastávku.
Tab. 8a: Pan Gustav
Věk 82 let

Rodinný stav -ženatý

Vzdělání -základní + školení v práci

Profesní dráha -práce ve strojírenství (montáž, výroba, vývoj)

-bezpečnostní a požární technik

Obtížné životní -zdravotní komplikace (infarkt, problémy se žlučníkem)

momenty

Současné aktivity -sběratelství

-člen klubu historie a vlastivědy
-psaní kroniky obce, příležitostné publikace článků, zapisování počasí
-fotografování
-práce na vinohradu, v domácnosti, na zahradě

Zdravotní omezení -srdeční obtíže

Charakteristika -pracovitost, oblíbenost u druhých, spravedlivost

svých vlastností -nervozita

Přístup k -tendence být pořád aktivní, nezahálet

vykonávání aktivit

Hodnoty -láska, dobré rodinné vztahy, spravedlnost

Nejdůležitější -manželka
osoby

Zdroj radosti -dobré vztahy v rodině

-zájem o jeho sbírky

Budoucnost -spojena se smrtí, obavy z dalšího osudu jeho sbírek

-návštěva lékaře

Životní cíl -být úspěšným sběratelem (nyní z tohoto cíle slevuje)

Názory na stáří -nutnost smíření se se zdravotními obtížemi

-začátek stáří: individuální rozdíly (on sám se řadí k padesátníkům)
-předpoklady úspěšného stárnutí: přijmout fakt stárnutí, zdravá životospráva (nekouřit,
nechodit do hospod), dobré mezilidské vztahy

Změny v důsledku -úbytek sil

stáří -nárůst zdravotních komplikací

Rozvoj ve stáří -možný pod podmínkou dobré paměti seniora

Odchod do -u něj byl obtížný, kvůli zdraví musel do důchodu, přestože ještě nechtěl
důchodu

Opakující se -obavy o další osud sbírek

témata -láska k manželce
 Manželka pana Gustava je nesmírně obětavá a štědrá paní (stejně jako pan Gustav).
Poslední dobou ji trápí vážné zdravotní problémy, je tudíž odkázána na manželovu pomoc.
V průběhu mého rozhovoru s jejím manželem za námi neustále chodila a nabízela nejrůznější
občerstvení. Na chvíli se k nám připojila a snažila se manžela doplňovat. Pan Gustav nijak
neprotestoval, spíše byl rád, že mu pomáhá.
Při mém rozhovoru s ní o samotě byla znatelně nejistá, jakoby jí chyběla manželova
opora. Manžela velice chválila, vyjadřovala mu vděk za péči o ni. Na jeho sběratelskou vášeň
nic nenamítala, přestože nasbírané předměty zaplňují celý jejich dům.

Tab. 8b: Názory manželky pana Gustava

Jeho kladné -pomáhá jí, stará se o ni
vlastnosti „...von mně pomáhá a nebýt jej, tak su vedle. Takovýho, jakýho sem si vzala, bych hned
tak honem nedostala.“

Jeho záporné -nic záporného na něm nevidí

vlastnosti

Její názor na jeho -vždy jej podporovala, nikdy nic nenamítala

aktivity
3.2 Srovnání jednotlivých případů

V následujícím textu srovnáváme data získaná od našich respondentů v pěti

významných oblastech. Jedná se o charakteristiku jejich tvořivé činnosti, porovnání
osobnostních rysů, názory na stáří, výrazné, opakující se motivy a orientaci do budoucnosti.

3.2.1 Charakteristiky tvořivé činnosti respondentů

Současné tvořivé činnosti našich respondentů úzce souvisejí s jejich vzděláním, profesí
a zájmy. Aktivní způsob života v dospělosti se promítá do stylu života ve vysokém věku.
Tabulka 9 popisuje vzdělání a zaměstnání seniorů, dále jejich současné tvořivé aktivity
a v posledním sloupci jsou uvedeny jejich názory na vykonávání aktivit.

Tabulka 9: Tvořivá činnost respondentů: aktivity v minulosti, současnosti a přístup k nim

Respon- Vzdělání a zaměstnání Tvořivé aktivity Názory na aktivity
dent v současnosti

Adam -vyučen soustružníkem kovů
-vývojová dílna
-řidič
-stavba stožárů s elektrickým
napětím
-práce v kotelně
-invalidní důchod od 46 let
(v důsledku oslepnutí),
pak příležitostné práce
-kutilství, vynálezy
„zlepšováků“
-hra na bandžo, mandolínu,
kytaru, zpěv
-autotunning (auto-veterán)
-člen klubu pro nevidomé
-člověk musí mít nějakou
zálibu, která je pro okolí
přínosná
-výhodné jsou aktivity
ve společnosti druhých lidí

Boleslav -PhDr., CSc. -literární činnost (portréty -jakmile člověk jednou

-učitel, odborný učitel, ředitel
ZŠ, profesor na střední
pedagogické škole, metodik
-odborný asistent na PdF
-politicky činný
významných osobností,
články, příspěvky atd.)
-účast v klubech (předseda,
člen výborů, organizátor akcí)
-genealogie svého rodu
přestane pracovat, už se
k tomu těžce vrací, proto je
zapotřebí stálá aktivita
-je důležité mít před sebou cíl
svého snažení

Cyril - PhDr, Doc., CSc., prof.
-pedagog ZŠ, SŠ, PřF, FF, děkan
-po r. 1968: knihovník, pomocný
dělník
-péče o nemocnou manželku
-psaní knihy (filozofie)
-aktivní člen klubů
-důležitá je vnitřní motivace
k činnosti
-jeho činnost jej dokáže
pohltit, těžko pak přestává
-vyhledává činnosti
individuální i s více lidmi
-práce je pro něj odpočinkem

David -JUDr. -člen klubů (akademiků, -charakter a množství aktivit

-matrikový úředník
-soudce, prokurátor
-právní poradce
-přednášející
-turistický průvodce
příznivců výtvarného umění,
klubů seniorů)
-účast na přednáškách
-právnické poradenství
závisí na jeho zdravotním
stavu
-svým aktivitám se může
věnovat, je-li manželka
zdravá
Respon- Vzdělání a zaměstnání Tvořivé aktivity Názory na aktivity
dent v současnosti

Eduard -MUDr. -zakladatel a předseda klubu -neustálé aktivity jsou

-laborant v lékárně
-velitel posádky na hranicích
-lékař
(vlastenecká tématika, úcta příčinou jeho vitality
k válečným hrdinům,
náboženská činnost)
-člen dalších spolků + činnosti
s tím spojené (psaní článků,
organizování akcí,
přednášek,výstav apod.)

Franti- -dálkově: střední vinařská škola -práce v hospodářství -každý den se snaží mít
šek -soukromý zemědělec a vinném sklepě naplánovanou určitou
-vinohradník v JZD -psaní rodinných pamětí činnost, i maličkost
-sklepmistr -člen klubu (historie)
-aktivní účast na zasedáních
představenstva obce

Gustav -základní vzdělání + školení -sběratelství -tendence být pořád aktivní,

-práce ve strojírenství
(montáž, výroba, vývoj)
-bezpečnostní a požární technik
-člen klubu historie nezahálet
-psaní kroniky obce
-zapisování počasí
-fotografování
-práce na vinohradu,
v domácnosti, na zahradě

Všichni oslovení pánové vedli v průběhu svého produktivního věku velmi aktivní
způsob života. Kromě svých povolání vykonávali řadu jiných činností. Proto byl pro ně
odchod do důchodu nepříjemným životním mezníkem, přáli si zůstat aktivní i nadále.
Některým se podařilo pracovat ještě několik let ve svém oboru (Boleslav: 5 let, David: 11 let),
jiní si našli zaměstnání odlišné, „podřadné“ (Cyril: 2,5 roku, ), někteří byli nuceni odejít do
penze okamžitě – kvůli politickým důvodům (František) a další se museli vzdát svého
zaměstnání i dříve – ze zdravotních důvodů (Adam, Gustav).
Všichni se shodují, že v době odchodu do důchodu nutně potřebovali aktivity, kterým by
se dále věnovali. Odmítali zůstat s „rukama v klíně.“
 8 Faktory ovlivňující výběr aktivit a přístup k nim
9
1) Vzdělání respondentů
Pánové s vysokoškolským vzděláním se i v důchodovém věku často zabývali a zabývají
svou původní profesí. Čtou odbornou literaturu, sledují novinky a vývoj v jejich oboru,
specializují se na určitá témata, účastní se přednášek, diskutují, píšou články, recenze, sepisují
paměti, sborníky apod. Jejich výhodou je kromě množství celoživotních vědomostí a zku-
šeností také spousta volného času, který těmto činnostem mohou nyní v důchodovém věku
věnovat. Kromě těchto odborných aktivit se však věnují dalším činnostem, které vycházejí
z jejich různorodých zájmů a zálib a které s původní profesí nemusejí nijak souviset,
např. umění, historie.
Naši respondenti s nižším vzděláním nejsou tolik spjatí se svým původním
zaměstnáním. Jejich činnosti v penzi se od původních zaměstnání dost odlišují. Věnují se
především zájmovým činnostem, jejichž kořeny sahají do období dospělosti či mládí. Veskrze
se jedná o celoživotní záliby, na které mají nyní, v důchodovém věku, ještě více času,
např. hra na hudební nástroje, sběratelství, vinařství.
2) Rodinný stav
V našem souboru jsou čtyři pánové ženatí a tři vdovci, přičemž jeden z nich má
přítelkyni.
Ženatí pánové z našeho souboru jsou se svými manželkami přibližně 60 let. Všichni více
či méně otevřeně přiznávají, že za své úspěchy a možnost věnovat se svým zálibám vděčí
právě svým manželkám. Své aktivity se snaží skloubit s potřebami svých manželek. Starost
o nemocnou manželku je pro ně přednější než vlastní činnosti.
Ovdovělí pánové (doba, po kterou jsou vdovci: Eduard: 2,5 měsíce, Adam: 3 roky,
Boleslav: 3,5 roku) o svých manželkách téměř nemluví. A pokud se zmíní, pak je to dopro-
vázeno silnými emocemi až pláčem. Tématům manželství i rodinných vztahů se vyhýbají.
Většinu rozhovoru věnovali svým aktivitám a zájmům. Pan Adam, který má již zhruba dva
roky přítelkyni, povídal často o ní a o její pomoci, o tom, jak moc je jí vděčný. Pan Boleslav
a pan Eduard se po smrti svých manželek upnuli na své aktivity. V nich jako by spatřovali
smysl svého života a důvod, proč dál žít.
3) Vykonávání aktivit individuálních a společenských
Všichni námi oslovení pánové vykonávají aktivity jak samostatně, tak ve společnosti
dalších lidí. Každý z nich je členem jednoho či více spolků nebo klubů. Shodně vypovídají,
že se rádi věnují aktivitám individuálním (literární tvorba, studium apod.), stejně jako
činnostem s dalšími lidmi (účast na diskuzích, přednáškách, výstavách atd.).
 10 Další formy tvořivosti u respondentů
11
Není v možnostech této práce uvést komplexní výčet všech tvořivých aktivit, které naši
respondenti vykonávají. Tvořivost je široký pojem, který zahrnuje jak tvořivé aktivity, tak
tvořivé myšlení.
Kromě tvořivých činností zachycených v tabulce 9 uvádíme v následujícím textu další
důkazy svědčící o tvořivosti našich respondentů:
1) Smysl pro humor
Všichni naši respondenti (s výjimkou pánů Boleslava a Eduarda, mimochodem jsou to
jediní pánové, kteří nemají manželku ani přítelkyni) oplývají originálním smyslem pro humor.
Vymýšlejí vtipné bonmoty, trefná hesla, vyprávějí zábavné příhody.
2) Láska k nejbližším
Všichni pánové si váží svých blízkých, především nejbližších rodinných příslušníků.
Dobré rodinné vztahy a spokojenost jejich příbuzných jsou pro ně velmi důležité. Rodinné
neshody je trápí. Oceňují pomoc svých příbuzných. Velkou úctu projevují ke svým již
zesnulým příbuzným.
3) Láska k umění
S tvořivostí úzce souvisí umění. Pánové Cyril a David jsou velkými znalci výtvarného
umění, jejich byty zdobí množství obrazů. Pan Cyril v minulosti sám obrazy maloval. Nyní
z důvodu nedostatku času se dle svých slov na svět pouze dívá očima malíře a představuje si,
jak by pozorovanou realitu na svých obrazech ztvárnil. Pan Adam má přehled o hudebním
umění, o hudbě vážné, populární, současné i dávno minulé. Sám pořádá veřejná hudební
vystoupení. Pan František je vyznavačem divadelního umění, od dob svého raného mládí
hrával ochotnické divadlo.
4) Zájem o nové technologie
Přestože se stářím bývá spojována rigidita, stereotypnost a obavy z nových věcí, někteří
z našich respondentů se pokroku nebrání. Pan Adam již dlouho před vynalezením mobilních
telefonů používal vlastnoručně sestrojené vysílačky. Po zahájení prodeje mobilů byl jedním
z jejich prvních vlastníků. Nyní se vrátil zpět k pevné lince, což je pro něj prý finančně
výhodnější. Pan Boleslav při své práci používá psací stroj. Chtěl by si koupit počítač a naučit
se s ním pracovat, jeho rodina ho však od tohoto záměru odrazuje. Pan Cyril počítač vlastní,
dennodenně ho používá, především pro psaní své knihy. V blízké budoucnosti plánuje
instalaci internetu. Pánové Eduard a František žádné moderní technologie nevyužívají. Pan
Gustav si opatřil mobilní telefon z důvodu výhodnějších finančních podmínek, než jaké jsou
spojeny s vlastnictvím pevné linky.
 5) Zájem o dění ve společnosti
Všichni pánové se aktivně zajímají o společenské dění. Sledování zpráv v TV, poslech
rádia a čtení novin tvoří pevnou součást jejich denního harmonogramu. Všech sedm pánů má
široký všeobecný přehled, který při rozhovoru s hrdostí dávali na odiv.

12 Shrnutí názorů respondentů na vykonávané aktivity

13
Zkoumaní pánové pocházejí z rozdílných prostředí, liší se vzděláním, původním
povoláním, rodinným zázemím a dalšími faktory. Přesto se jejich přístup k aktivitám a cíle
jejich činností v mnohém shodují.
 Důležité je být stále aktivní. Nepropadnout zahálení, neoddat se nicnedělání.
 Vykonávaná činnost by měla směřovat k určitému cíli. Mělo by se jednat
o reálný, adekvátní cíl, který je v možnostech seniora.
 Zvolená aktivita by měla být přínosem pro druhé, pro společnost, pro své po-
tomky a blízké. Předat produkty své činnosti dalším generacím.
 Vykonávané činnosti představují formu aktivního odpočinku.
 Při vykonávání aktivit je třeba zohlednit svůj zdravotní stav. Nutné je také
přihlížet k potřebám nejbližších a pomoci jim, je-li to zapotřebí.

Při dotazu na průběh běžného dne respondenti popisovali podrobně rozplánovaný den,
s přesnými časovými údaji např. doby vstávání, ranní hygieny, začátku vaření nebo odchodu
pro oběd, doby vyhrazené pro své nejrůznější aktivity, pro sledování zpráv, uléhání do postele
apod. V průběhu dne pravidelně dodržují své zažité až stereotypní rituály, např. spánek
po obědě, odpolední procházka.
Kromě těchto každodenních, pravidelných činností senioři vyjmenovávali nejrůznější
příležitostné aktivity, které do svých „denních rozvrhů“ zařazují. Tyto speciální činnosti
a akce si předem dlouze plánují, promýšlejí, mají je pečlivě zaznamenané. Plní funkci
krátkodobých i dlouhodobých cílů, které podporují jejich orientaci do budoucnosti.
3.2.2 Osobnost tvořivého seniora

Respondenti z našeho souboru působili při výzkumném rozhovoru převážně jistým

a sebevědomým dojmem. Byli otevření, nápomocní a cítili se poctěni naším zájmem o jejich
osobu a zkušenosti. Rádi mluvili o své minulosti, detailně popisovali události desítky let staré.
Přitom se někdy nechávali unést silnými emocemi, což častokrát vyústilo v tichý pláč a delší
odmlky. Snažili se odpovědět na každou otázku a tím přispět k realizaci tohoto výzkumu,
přestože některé dotazy pro ně byly náročné a nutily je k hlubšímu zamyšlení. Mezi ně patřil
dotaz na charakteristiku jejich vlastností. Snažili se odpovědi vyhnout, zapotřebí byly
opakované pobídky.

Nyní blíže popíšeme výsledky, které zachycuje tabulka 10:

1) Popis vlastních vlastností
U všech respondentů kvantitativně převažují kladné vlastnosti. Často jsou uváděny
vlastnosti spojené s postojem k aktivitám (pracovitost, vytrvalost, preciznost), dále způsob
myšlení (optimismus, pozitivní uvažování) a také vlastnosti přispívající k dobrým
interpersonálním vztahům (pomoc druhým, úcta k lidem, spravedlnost).
Záporných vlastností uvádějí podstatně méně, nikdo neuvedl více než dvě (František
nedokázal uvést žádnou). Z vlastností negativně ovlivňujících vykonávání činností je to
pohodlnost, nedostatek potřebných znalostí a obtíže dodržet smluvený termín. Dále se obje-
vují vlastnosti mající negativní dopad na soužití s druhými lidmi, a to urážlivost, výbušnost
a v jednom případě také nervozita.

2) Informace o respondentech od jejich nejbližších

Blízké osoby respondentů jsme požádali o zhodnocení sledovaných seniorů,
resp. o vyjádření k jejich kladným a záporným vlastnostem a k jejich aktivitám (více
informací od blízkých osob je uvedeno v příloze č. 6).
Všechny dotazované blízké osoby zahrnují do kladů posuzovaných respondentů určitou
formu aktivity, pracovitosti a vitality. Oceňují jejich aktivní přístup k životu v jejich vysokém
věku. Ve spokojeném manželském soužití si manželky pochvalují pomoc svých partnerů
(především u Cyrila a Gustava) a zároveň odmítají uvést jakoukoliv zápornou vlastnost.
Manželka pana Davida sice oceňuje jeho aktivitu, na druhou stranu si však myslí, že by své
činnosti měl vzhledem ke svému věku omezit. Další důvod podle ní představuje fakt, že je
nemocná a vyžaduje jeho pomoc, což pan David nereflektuje. Naopak, jako svou kladnou
vlastnost uvádí, že je dobrým manželem.
 Blízké osoby zkoumaných tvořivých pánů se shodují na tom, že věnování se činnostem
a zálibám je pro posuzované seniory životní nutností. Právě to je udržuje v dobrém fyzickém
a psychickém stavu. Přestože se blízcí lidé tvořivých seniorů obávají, aby velké množství
aktivit neohrozilo jejich zdraví, tak si plně uvědomují, že omezení těchto činností by bylo
proti jejich podstatě.

3) Zdroje radosti
Radost v životě má u námi dotazovaných tvořivých seniorů dva základní zdroje:
 rodina a dobré vztahy v ní;
 potěšení z vlastních aktivit (průběh, výsledky i zpětná vazba).
Každý z pánů spojil svou radost (kromě jiného) s ostatními lidmi, s výjimkou pana
Boleslava, pro kterého je jediným udávaným zdrojem radosti jeho práce.
Adamovi přináší radost fakt, že žije, což svědčí o velké míře optimismu a schopnosti
radovat se z každé maličkosti (možný důkaz úspěšné adaptace na těžký zrakový handicap).

4) Nejdůležitější hodnoty
Hodnoty uznávané dotazovanými tvořivými seniory lze rozlišit následovně:
 hodnoty vztahující se k druhým lidem, především k rodině, ale i k lidem obecně
(láska, úcta, pomoc)
 vyšší morální hodnoty (spravedlnost, čestnost, víra)

Respondenti většinou vyjadřují hodnoty spadající do obou kategorií. Pro vysokoškolsky

vzdělané seniory nebyla odpověď na tuto otázku nikterak obtížná. Téměř bez váhání uvedli
hned několik uznávaných hodnot, především z oblasti hodnot vyšších morálních.
Naproti tomu senioři s nižším vzděláním zde více váhali, rozmýšleli a nakonec popsali
hodnoty patřící vesměs do první uvedené kategorie. Pan František, jehož rodinné vztahy jsou
v nynější době dost problematické, uvedl jako nejdůležitější hodnotu ve svém životě evange-
lickou víru, ve které pravděpodobně nachází klid a harmonii, jichž má ve svém současném
životě nedostatek.
Tab. 10: Osobnost tvořivého seniora
Respon- Popis vlastních Informace o respondentovi Zdroje Nejdůležitější
dent vlastností od jeho blízké osoby radosti hodnoty
Adam -perfekcionismus Přítelkyně -radost -vše pro rodinu
-usilovnost Klady: vůle k životu, odvaha, z vlastního
-pozitivní myšlení samostatnost, vynalézavost, učení se života
-snaha pomoct novému.
druhým Zápory: přejídání se
-láska ke zvířatům

-pohodlnost
-urážlivost

Boleslav -pracovitost Dcera -pracovní -morálka

-usilovnost Klady: soběstačný, aktivní, dobrý úspěchy -čestnost
-kritičnost rodič, pokrokový, udržující si přehled -pracovitost
Zápory: tvrdohlavý -spravedlnost
-obtíže O jeho aktivitách: -pomoc druhým
s dodržováním -aktivita je pro něj životní nutností
termínu (po celý život)
-udržují ho v dobrém fyzickém
a psychickém stavu

Cyril -sangvinik Manželka -úsměv -hledání

-hloubavý Klady: množství zájmů, mnoho manželky optimální
-nevěří v osud pozitivních povahových vlastností podoby člověka
Zápory: jen nevýznamné drobnosti na zemi
-sklony O jeho aktivitách: -hledání pravdy
k cholerismu -aktivity jsou nedílnou součástí jeho
života
-mohl by je omezit, ale bylo by to
proti jeho podstatě

David -pevný charakter Manželka -vnuci -láska

-dobře zvládá roli Klady: hodný, dobrá paměť a myšlení, -vlastní -pomoc druhým
manžela mezi lidmi oblíbený a úspěšný aktivity -úcta k lidem
-je vyrovnaný Zápory: nepomáhá v domácnosti, -svoboda ve
-není agresivní není manuálně zručný, společnosti
vyžaduje její pomoc při svých
-nedostatek aktivitách
technických O jeho aktivitách: aktivity jsou pro něj
znalostí a životní nutností, udržují jej v čilosti,
dovedností množství aktivit by měl omezit
-nedostatečné vzhledem ke svému věku
množství přečtené
literatury

Eduard -pravdomluvnost Nemá žádné blízké osoby (manželka -splnění cílů -čestnost
-čestnost umřela, jediná dcera emigrovala) jejich klubu -spravedlnost
-víra v Boha -zájem -láska k
-úcta k rodičům, autorky této bližnímu
sestře a lidem práce o něj
z církve a o starší lidi
-optimista obecně

-pohodlnost
Respon- Popis vlastních Informace o respondentovi Zdroje Nejdůležitější
dent vlastností od jeho blízké osoby radosti hodnoty
Franti- -tendence uspět, Manželka -malé děti -víra (evangelík)
šek být nejlepší, Klady: pracovitost, pevnost názorů, -příroda
vynikat úcta k ní
-potřeba stálé Zápory: příliš velká upřímnost,
aktivity míchání se do cizích věcí
-upřímnost (bez
ohledu na
následky)
-neodporování
manželce
-vytrvalost
-cílevědomost

Gustav -pracovitost Manželka -dobré -láska

-oblíbenost Klady: pomáhá jí, starostlivost vztahy -dobré rodinné
u druhých Zápory: žádné nemá v rodině vztahy
-spravedlivost O jeho aktivitách: vždy měl její -zájem o jeho -spravedlnost
podporu a pomoc sbírky
-nervozita

3.2.3 Názory na stárnutí a stáří

Přestože se nám nepodařilo získat odpovědi od všech respondentů na všechna témata

zachycená v následující tabulce 11, obdržené odpovědi považujeme za natolik významné,
že jsme tabulku sestavili i v této nekompletní podobě.

1) Začátek stáří
Začátek stáří dotazovaní tvořiví senioři nespojují s konkrétním věkem. Jediný, kdo
uvádí přesnou věkovou hranici, je pan Boleslav, podle kterého však duševní stáří přichází
až deset let po nástupu stáří tělesného. Další pánové spojují příchod stáří se ztrátou schop-
ností, zájmů, zdraví apod. Začátek stáří je tedy individuální. Mnozí senioři se i ve věku nad 80
let nepovažují za staré.

2) Podmínky nutné k úspěšnému stárnutí

Jelikož respondenty našeho výzkumu považujeme za „prototypy úspěšného stárnutí“,
chtěli jsme znát jejich názor na podmínky nutné k úspěšnému stárnutí. Přestože máme pouze
čtyři odpovědi, výsledky jsou zřejmé. Každý z pánů propojil úspěšné stárnutí s vlastními
životními zásadami, názory, cíly a uznávanými hodnotami, přestože ne vždy je ve svém
každodenním životě dodržují.
 Pan Boleslav žije hlavně pro svou práci, úspěšné stárnutí tedy podle něj spočívá
v úspěšném vykonávání aktivit. Pan Cyril, jakožto filozof, uvedl výčet hlavních zásad, které
jeho životnímu stylu plně odpovídají. Odpověď pana Davida svědčí o uvědomování si
nutnosti přijmout fakt stárnutí, ale jeho chování, projevy a způsob života naznačují spíše
tendenci proti stáří bojovat. Pan Gustav se s nadsázkou označuje za „padesátníka“, ale pro
úspěšné stárnutí je podle něj nezbytné přijmout fakt stárnutí. Dále klade důraz na zdravý
životní styl a dobré interpersonální vztahy.

3) Změny v důsledku stárnutí

Změny způsobené stárnutím jsme zjišťovali pomocí dvou otázek. Jednak jsme
respondenta požádali o srovnání sebe sama nyní a před 30 lety (tj. v době, kdy mu bylo
přibližně 50 let) a druhá otázka spočívala ve vyjmenování výhod a nevýhod stáří. Výsledky
uvádíme v posledním sloupci tabulky 11.
Oslovení senioři oceňují velké množství svých životních zkušeností a s tím spojenou
moudrost a rozvahu. S povděkem přijímají možnost nechat si na všechno dostatek času, dělat
vše v poklidu a beze spěchu. Zároveň si však připadají velice vytížení, s naplněným denním
programem (o čemž svědčí i obtíže při domlouvání schůzek pro výzkumný rozhovor).
K negativním projevům stáří řadí pokles odvahy, razance, větší opatrnost a zdrženlivost.
Všichni v průběhu rozhovoru vypovídají o zhoršujícím se zdravotním stavu, úbytku fyzických
sil a narůstající únavě. Pánové Adam a David v této souvislosti zmiňují také zhoršení kvality
svých sexuálních funkcí. Mnohokrát zmiňovaným negativním dopadem stáří je snížení pamě-
ťových funkcí. Všichni dotazovaní senioři se během rozhovoru častokrát omlouvali za svou
„špatnou paměť“, přestože si dle mého názoru dokázali vzpomenout jak na jména, události a
zážitky desítky let staré, tak na informace ze současnosti. Ani u jednoho respondenta nemohu
potvrdit výraznější deterioraci paměti, kterou subjektivně udávali.
Tab. 11: Stárnutí a stáří
Respon- Začátek stáří Podmínky nutné Změny v důsledku stárnutí
dent k úspěšnému stárnutí
Adam -v době, kdy -introvertizace
člověk ztrácí -nárůst flegmatičnosti
zájem o nové věci -nárůst šetrnosti
-rozvážnost
-moudrost

-pokles odvahy
-problémy s pamětí
-častější únava
-omezení sexuálních funkcí

Boleslav -rozlišuje stáří -úspěch v plnění svých úkolů -více klidu, rozvahy
tělesné (začátek
po 70. roce věku)
a duševní (po 80.
roce věku)

Cyril -uvádí odkazy -udržování přiměřené míry -více životních zkušeností

na vlastní aktivit (prospěšné pro
odborné společnost) -zhoršující se zdravotní stav
publikace, -bohatý citový život -snížená pracovní výkonnost (na 50%)
zabývající se touto -silná vůle -větší sebekritičnost, zdrženlivost a
tématikou -víra v úspěšné řešení opatrnost
-uspokojení v interpersonálních
vztazích
-optimismus

David -je nutné se smířit s vlastním -rozvážnost

stárnutím -více zkušeností a rozumu
-větší štědrost

-chybí výbojnost
-chybí schopnost učit se novému
(hlavně technickým věcem)
-zhoršující se zdravotní stav
-narušení sexuálních funkcí

Eduard -možnost dalšího rozvoje sebe sama

-úbytek fyzických sil

Franti- -začátek stáří je -dostatek času, žádný spěch a shon

šek spojen
s nemohoucností -zdravotní problémy
-úbytek fyzických sil

Gustav -individuální -přijmout fakt stárnutí -úbytek sil

rozdíly (on sám -zdravá životospráva (nekouřit, -nárůst zdravotních komplikací
by se přiřadil nechodit do hospod)
k padesátníkům) -dobré mezilidské vztahy
3.2.4 Výrazné a opakující se motivy v životě respondentů

1) Nejdůležitější osoby v životě respondentů

Zajímavé odpovědi jsme získali na otázku, jaké jsou nejdůležitější osoby v životě našich
respondentů. Odpovědi lze rozdělit do dvou kategorií:
a) První skupinu tvoří odpovědi zahrnující nejbližší příbuzné:
 žijící (manželka, dcera, vnučky, pravnouče, přítelkyně)
 zesnulí příbuzní (manželka, rodiče).
b) Do druhé skupiny odpovědí patří významné osobnosti či kolegové, v nichž senior
spatřuje vzor nebo ideál.

Odpovědi na otázku, kdo jsou či byly nejdůležitější osoby v jejich životě, velmi dobře
popisují vztahy, které jsou pro dotazovaného seniora podstatné a které mu poskytují,
resp. poskytovaly uspokojení jeho potřeb.
Pánové Boleslav a David neuvádějí nikoho z příbuzných. V případě Boleslava se zřejmě
jedná o následek těžkého zármutku po náhlém úmrtí milované manželky, který jej vedl
k přeorientování svých potřeb na pole intenzivní práce a aktivit, v nichž nyní nalézá uspo-
kojení. V odpovědi pana Davida se odráží vztah, který zaujímá ke své manželce (panovačný,
vyčítající, kritizující, věčně nespokojený) a také problematické rodinné vztahy.
Všichni pánové z našeho souboru se o osobách, které v odpovědi na tuto otázku uvedli,
v průběhu rozhovoru z vlastní vůle vícekrát zmínili. Proto se v tabulce 12 prolíná první
sloupec s druhým.

2) Opakující se témata
Ve druhém sloupci tabulky 12 uvádíme témata, která dotazovaní senioři během
rozhovoru vícekrát zmínili.
Pánům byly kladeny otevřené otázky, které jim umožňovaly hovořit o tématech pro ně
podstatných. U každého se proto objevují určitá témata, která jsou zmiňována častěji, s větším
důrazem a bývají silně emočně prožívána. Mezi ně patří:
 Příbuzní, láska k nim, vděčnost, ale i rodinné neshody;
 Aktivity, zájmy;
 Společensko-historické události v souvislosti s jejich osobním životem
(2. světová válka, komunismus, rok 1968 apod.)
 Tato témata jsou ovlivněna osobnostními charakteristikami respondentů, jejich životní
historií i aktuálními problémy. Panují-li v rodině dotazovaného seniora dobré příbuzenské
vztahy, často o nich mluví, vypráví rodinné historky, vyjadřuje ke svým blízkým lásku
(Adam, Cyril, Gustav). Je-li však pro něj rodinná situace neuspokojivá či bolestná, pak o ní
nechce mluvit a přechází k jiným tématům. Soustředí se na svou práci a její produkty
(Boleslav, Eduard) nebo na témata zdůrazňující jeho schopnosti, dovednosti a životní úspěchy
(David, František).

Tab. 12: Výrazné motivy v životě respondentů

Respondent Nejdůležitější osoby v životě Opakující se témata
Adam -manželka -manželka a život s ní
-vnučky (nyní se však stýkají -přítelkyně a jejich společné aktivity
velmi málo)
-přítelkyně

Boleslav -někteří z jeho učitelů a kolegů -práce (výsledky jeho činnosti, ukazuje
množství svých publikací)

Cyril -dcera, manželka, vnučka, -láska k nemocné manželce a snaha vyjádřit jí

pravnouče vděčnost za její celoživotní péči
-kolega z oboru filozofie -láska k dceři
(spíše jako vzor) -životní filozofie (levicově orientován)

David -Masaryk, Tyrš, Farský -pronásledování inteligence komunistickým

-některé osobnosti výtvarného režimem
umění -důraz na svou odvahu a odolávání vůči
ženskému svádění
-hodnocení lidí podle jejich dosaženého vzdělání

Eduard -rodiče -boj proti komunismu

-nedostatečné ocenění zásluh a téměř žádné
odškodnění od státu za prožité útrapy (jeho, jeho
příbuzných a přátel)

František -otec -otec (obdiv k němu)

-témata dokazující jeho vzdorovitost a tendenci
uspět a vyniknout

Gustav -manželka -obavy o další osud sbírek

-láska k manželce
3.2.5 Orientace do budoucnosti

1) Možnosti rozvoje ve stáří

V názorech na možnosti rozvoje ve stáří se námi oslovení senioři rozdělili do dvou
skupin, a to podle úrovně dosaženého vzdělání:
a) Vysokoškolsky vzdělaní pánové prosazují nutnost celoživotního vzdělávání a ote-
vřenost k novým informacím všeho druhu. Aktivita a práce podle nich umožňuje
člověku rozvíjet se v jakémkoliv věku.
b) Naproti tomu senioři s nižším vzděláním rozvoj ve stáří odmítají. Považují jej
za nepotřebný (František, Adam) či limitovaný omezenými schopnostmi seniora
(Gustav). Důležitější je pro ně udržet si své dosavadní znalosti a schopnosti, které
jim pro jejich spokojený život doposud vystačily.

2) Životní cíle
Životní cíle dotazovaných tvořivých seniorů se dají rozdělit do tří okruhů:
a) Rodina: zdraví příbuzných (Cyril), dobré rodinné vztahy (Adam).
b) Cíle týkající se vlastní osoby: sebezdokonalování (Boleslav), dobrý zdravotní
stav (David), poklidná smrt (František), úspěchy v aktivitách (Gustav).
c) Cíle prospěšné společnosti (Cyril, Eduard).

3) Plány do budoucna
Dotaz na plány do budoucna přijali zpovídaní tvořiví senioři často s ironickým smíchem
nebo rozčarováním a s poznámkou, že v jejich věku se už moc plánovat nedá. Nakonec však
všichni pánové nějaké plány vyjmenovali. Jedná se o plány spíše krátkodobé, v řádech dnů,
týdnů a měsíců. Navazují často na je-jich aktivity, převážně ve spolcích a klubech. Do svých
plánů někteří řadí i své blízké (Adam, Cyril). Tři pánové zmínili při otázce na plány do bu-
doucna svou smrt (Cyril, František, Gustav). Smrt chápou jako součást života, která je ještě
před nimi. Tvoří tedy součást jejich budoucnosti. František kategoricky odmítal mluvit o své
budoucnosti, ale posléze detailně popsal plány svého pohřbu.
Na prospektivní zaměření našich respondentů lze usuzovat také z analýzy jejich
hierarchie hodnot. Udávané hodnoty naznačují víru v budoucnost, jsou nadosobní a nad-
časové. Zdůrazňují dobré interpersonální vztahy (např. lásku, úctu, vzájemnou pomoc), ale
i náboženskou víru. Tím překonávají časové omezení pozemského života. Jejich budoucnost
jim zaručuje víra v posmrtný život, ať už ve smyslu náboženském či ve vzpomínkách
druhých.
Tab. 13: Prospektivní zaměření
Respon- Možnosti rozvoje
dent ve stáří
Adam -dál rozvíjet se chtějí jen
vzdělaní senioři
-nemá zájem se učit něčemu
novému
-připouští učení se novým
dovednostem
Boleslav -zdůrazňuje celoživotní
vzdělávání
-příjem nových informací
-zájem o dění ve společnosti
Cyril -stejně jako v jiném věku,
tzn. prací a aktivitou
David -získávání nových vědomostí
Eduard -zdůrazňuje nutnost
celoživotního vzdělávání
Franti- -odmítá jako nepotřebný
šek
Gustav -možný pod podmínkou
dobré paměti seniora
Životní cíle
-zlepšit rodinné vztahy
-zdokonalovat se
-získávat nové
vědomosti
-boj proti válkám
(celoživotní)
-projevovat vděčnost
za svůj život (především
manželce)
-uzdravení manželky
-udržení svého dobrého
zdraví
-své cíle ztotožňuje s cíli
jejich klubu
-nemá, mluví spíše
o „životním přání“, a to
v klidu a bez bolestí
zemřít
-být úspěšným
sběratelem, nyní z tohoto
cíle slevuje
Plány do budoucna
-mnoho drobných, krátkodobých
cílů (v kutilství, autotunningu)
-vystupování s bandžem v klubech
důchodců
-dovolená s přítelkyní
-plánování a organizace velké akce
v klubu, jehož je předsedou
-další sebevzdělávání
-smrt (považuje ji za součást života)
-péče o nemocnou manželku
-dokončení knihy
-instalace internetu
-činnosti spojené s členstvím
v klubech
-snaha o naplnění cílů jejich klubu
-ve svém věku budoucnost odmítá
-detailně plánuje svůj pohřeb
-budoucnost spojena se smrtí
-obavy z dalšího osudu jeho sbírek
-návštěva lékaře
3.3 Profil úspěšně stárnoucího tvořivého muže
v 9. decenniu života

Na základě rozhovorů se sedmi tvořivými seniory starších 80 let jsme vyvodili profil
úspěšně stárnoucího muže v 9. decenniu života. Je zachycen v tabulce 14.
Tabulka obsahuje sedm základních oblastí. Každá oblast shrnuje společné aspekty
ze života respondentů, které pozitivně korespondují s jejich tvořivou činností.
Jedná se o teoretický model, který není založen na kvantitativně zpracovaných
statistických údajích. Naším cílem bylo vytvoření profilu sloužícího jako návod k rozvoji a
podpoře tvořivé činnosti u seniorů, v jehož důsledku se může zlepšit úroveň adaptace jedince
na stáří a stárnutí.

Tab. 14: Profil úspěšně stárnoucího tvořivého muže v 9. decenniu života

Rodinné  neomezený kontakt s blízkou osobou, se kterou bydlí nejlépe ve společné domácnosti,
vztahy popř. se velmi často navštěvují (v ideálním případě manželka, jinak i přítelkyně či dcera)
 pomoc při zajišťování potřeb materiálních (strava, úklid, chod domácnosti atd.)
 uspokojení potřeb psychického rázu (láska, uznání atd.)
 dobré vztahy v rodině (časté návštěvy, důležitý je kontakt s potomky: děti, vnuci,
pravnuci)

Aktivity  Vykonávat aktivity individuální i interpersonální.

Individuální aktivity:
- činnosti spojené s původní profesí: např. literární činnost, specializace v určitém
oboru, studium atd.
- zájmová činnost atd.
Interpersonální aktivity:
- členství v klubech, spolcích
- účast na společenských událostech
- organizace akcí
- účast na debatách atd.

 S aktivitami je vhodné začít v předdůchodovém věku (v rámci přípravy na odchod do

důchodu).
 V době odchodu do důchodu mít již připraveny aktivity, které smysluplně zaplní denní
program.
 Výběr aktivit ovlivňuje řada faktorů:
- reálné zhodnocení vlastních možností (daných především zdravotním stavem)
- vliv zájmů, předchozí profese
- vnitřní motivace k činnosti
- přínos pro společnost nebo pro své blízké.
 Nezahálet, neoddávat se pasivnímu odpočinku a nicnedělání, využívat volný čas aktivně.
 Pociťovat uspokojení z vykonávání činností – stav plynutí (flow).
 Definovat si cíle svých aktivit.
 Mít radost i z malých úspěchů.
 Posilujícím přínosem (ale ne nezbytnou nutností) je zpětná vazba na vykonávanou činnost.
 Vykonávání činností je formou odpočinku (ne povinností).
Osobnostní  pracovitost
charakteristik  vytrvalost
y  preciznost
 optimismus, pozitivní uvažování
 kladné sebehodnocení
 sebejistota
 důvěra ve vlastní schopnosti
 otevřenost k novým informacím a zkušenostem
 ochota učit se
 přiměřená sebekritika
 sebekontrola
 udržování dobrých interpersonálních vztahů (tolerance, respekt, ochota pomoci atd.)
 schopnost přizpůsobit se situaci (flexibilita, pružnost atd.)

Společenské  udržování sociálních kontaktů (přátelských, pracovních a s lidmi podobných zájmů)

kontakty  členství v klubech a spolcích
 účast na společenských událostech

Stáří  přijmutí faktu stárnutí

 nechápat stáří jen jako období úpadku a regrese, v žádném případě nerezignovat
 snaha o zachování maximální samostatnosti
 využívání pozitiv stáří: moudrost, rozvaha, množství životních zkušeností, dostatek času
 kompenzace negativních důsledků stáří

Zdraví  přijmout svůj zdravotní stav

 kompenzovat obtíže
 dodržovat zásady zdravé životosprávy
 dostatek pohybu (v rámci možností a lékařských doporučení)

Budoucnost  stanovování si krátkodobých cílů

 představa otevřené budoucnosti
 smrt přijmout jako součást života, nemít z ní strach
 4. DISKUZE A APLIKACE ZÁVĚRŮ

Cílem naší studie je nástin determinant tvořivé činnosti u mužů ve věku nad 80 let.
Tvořivost chápeme ve smyslu „osobní tvořivosti“ (personal creativity), jak ji popisuje
Csikszentmihalyi (1996a). Jedinec disponující osobní tvořivostí uplatňuje v životě tvořivý
přístup, je vynalézavý, podnikavý, nezná nudu a při vykonávání svých aktivit prožívá
uspokojení a radost.
V naší práci jsme zkoumali sedm tvořivých mužů starších osmdesáti let. Tito pánové se
narodili jen několik let po první světové válce, zažili dobu první republiky a druhá světová
válka je zastihla v období mladé dospělosti. V době protektorátu museli přerušit či ukončit
svá studia, většina z nich byla totálně nasazena. Po válce přišla éra komunistického totalitního
režimu, v němž byli někteří těžce perzekuováni. Osmdesátá léta pro ně představovala období
odchodu do důchodu. Ztrátu zaměstnání vnímali jako nepříjemný životní mezník, který se
snažili oddálit.
V důchodovém věku chtěli pokračovat v aktivním způsobu života, na který byli zvyklí
z předchozích let. Ve shodě s výzkumy, které potvrzují, že aktivita jedince v dospělosti je
významným prediktorem aktivity ve stáří (Agahi a kol., 2006), navázali naši respondenti
v důchodovém věku na své předchozí aktivity. Výběr aktivit ovlivnilo jejich vzdělání a pů-
vodní povolání. Pánové s vysokoškolským vzděláním se i v důchodovém věku nadále
zabývají svou původní profesí (studium, specializace, literární činnost atd.). Kromě toho mají
i jiné zájmy (umění, historie apod.) Respondenti s nižším vzděláním se nejeví jako tolik spjatí
se svým původním zaměstnáním. Jejich současné aktivity navazují na jejich celoživotní záliby
a zájmy (kutilství, zahrádkaření, sběratelství apod.).
Množství vykonávaných aktivit souvisí mimo jiné i s nároky, které na ně klade jejich
okolí, především manželka. Ženatí pánové, kteří se starají o své nemocné manželky, mluví
o nutném omezení svých aktivit, jelikož pomoc manželce je pro ně přednější. Ženatí senioři,
jejichž manželství není příliš spokojené, hledají ve svých činnostech spíše únik a možnost, jak
naplnit své neuspokojené potřeby. Podobně jsou na tom ovdovělí pánové z našeho souboru,
kterým vykonávání aktivit přináší tolik chybějící uspokojení a pozitivní prožitky.
Všichni zkoumaní tvořiví senioři se věnují aktivitám jak individuálním, tak spole-
čenským. Přestože někteří popisují v důchodovém věku nárůst introvertního zaměření a prefe-
rují samostatnou činnost, každý z respondentů je členem nějakého klubu či spolku. Mnozí
v nich zastávají významné funkce, aktivně se podílejí na diskuzích, organizují akce atd.
Nutnost zapojení seniorů do společenských (smysluplných a produktivních) aktivit vyzdvihují
Rowe a Kahn (1998). Podobně zdůrazňuje potřebu vykonávání společenských aktivit ve svém
modelu aktivního stárnutí Světová zdravotnická organizace (WHO, 2003). Je však nutné, aby
společnost akceptovala seniora jako svého plnohodnotného člena (Hanson, 2004). Výpovědi
našich respondentů svědčí proti tvrzení autorek Lennartssonové a Silversteinové (2001),
podle kterých ke zlepšení zdraví a prodloužení života u mužů vysokého věku vedou pouze
činnosti individuální a sedavé. V našem souboru se jen na tyto aktivity neomezuje žádný
z našich tvořivých seniorů.
Důkazem tvořivosti našich respondentů nejsou pouze jejich tvořivé činnosti. Zkoumaní
senioři vykazují další formy tvořivosti, resp. tvořivého myšlení, ke kterým patří smysl pro
humor, láska k bližním, láska k umění, zájem o nové technologie či o dění ve společnosti.
Tvořivý přístup k životu popisují naši respondenti pomocí různých zásad. Z jejich
sdělení můžeme uvést např. snahu být stále aktivní a nezahálet, tendence stanovovat si
přiměřené cíle, být svou činností prospěšný, reálně zhodnotit své možnosti a nepřetěžovat se.
Jejich výpovědi se shodují se zásadami, které uvádí Křivohlavý (2006) při popisu
cílesměrného směřování jedince. Mluví o vědomém směřování k určitým cílům (krátkodobým
i dlouhodobým), ujasnění si hodnot těchto cílů, dostatku vůle, odpovědnosti, kázně a sebe-
kázně, flexibility, odolnosti a nezdolnosti. Těmito kvalitami tvořiví senioři z našeho souboru
nepochybně oplývají. Svědčí o tom i organizace jejich běžného dne. Dodržují svůj pevně
stanovený časový harmonogram s řadou každodenních rituálů, ale zároveň jsou schopni
do svého programu flexibilně zakomponovat množství příležitostných akcí a aktivit. Lze říci,
že si všichni naši respondenti vytvořili druhý životní program, jak o něm píše Haškovcová
(1989). Při jeho dodržování se senior zbytečně nezaobírá svými obtížemi, neoddává se lenosti
a díky své pravidelné aktivitě žije smysluplným životem.
Jelikož pánové z našeho souboru prošli obdobnými společensko-historickými
podmínkami, jejich životní příběhy vykazují mnoho společných aspektů. Stejně tak lze u nich
nalézt řadu společných osobnostních rysů. Csikszentmihalyi (1996a) uvádí jako nejpod-
statnější osobnostní kvalitu u tvořivých lidí celistvost (complexity). Naši respondenti
celistvostí nepochybně disponují. Jejich vlastnosti se pohybují na obou krajních pólech,
např. jsou introverty a zároveň extroverty, hrdí a skromní, soutěživí i spolupracující, tvrdě
pracují, ale i rádi odpočívají.
Další významnou kvalitou společnou pro tvořivé jedince je podle Csikszentmihalyiho
schopnost užívat si samotného průběhu tvořivé činnosti. Naši respondenti považují své
aktivity za formu aktivního odpočinku, který jim přináší radost. Popis průběhu jejich činností
odpovídá charakteristikám stavu plynutí, tedy fenoménu flow (Czsikszentmihalyi, 1996b).
 K dalším osobnostním charakteristikám našich respondentů patří pracovitost, vytrvalost,
preciznost, sebejistota, důvěra ve vlastní schopnosti a zároveň sebekritika a sebekontrola, dále
otevřenost k novým informacím a zkušenostem, ochota učit se a schopnost přizpůsobit se
situaci. Tyto vlastnosti odpovídají závěrům studie Daceyho a Lenonnové (2000).
V odborné literatuře se jako další charakteristiky tvořivých jedinců uvádějí odvaha
a ochota riskovat. Těmito vlastnostmi naši respondenti podle svých slov ve svém věku už
neoplývají. S přibývajícími léty u nich poklesla nejen ochota riskovat, ale i odvaha a razance.
Otázkou však zůstává, jak jsou na tom ve srovnání s ostatními, méně tvořivými jedinci téhož
věku. Úbytek mohl nastat ve srovnání s předchozí úrovní z dřívějších období jejich života, ale
vzhledem k ostatním seniorům mohou být tyto charakteristiky stále nadprůměrné.
Míra tvořivosti je dle odborníků ovlivněna rodinným prostředím a způsobem výchovy.
Přestože jsme se v rozhovorech na způsob výchovy a povahu rodičů dotazovali, získané
odpovědi nelze pro vyvození závěrů použít. Lze totiž předpokládat jejich výrazné zkreslení
způsobené více než šedesátiletým časovým odstupem, idealizací již zesnulých rodičů,
tendencí zapomínat nepříjemné zážitky a uchovávat si vzpomínky kladné. Všichni
respondenti mluvili o svých rodičích s velkou úctou, respektem a vděčností.
Dacey a Lenonnová (2000) tvrdí, že tvořiví jedinci žijí v dlouhodobém, stabilním a spo-
kojeném manželství. V našem výzkumném souboru prožili všichni senioři desítky let
v manželském svazku. Z výpovědí všech je zřejmé, že jejich partnerky jim po celý život byly
či stále jsou velkou citovou i praktickou pomocí. Tři z našich respondentů však v nedávné
době ovdověli, s čímž se následně velmi obtížně vyrovnávali a v podstatě stále vyrovnávají.
Úmrtí celoživotního partnera se tedy ve shodě s výzkumy (např. Seymour, Gale, 2005) jeví
jako významný rizikový faktor i u našich tvořivých seniorů. Dva z dosud ženatých pánů
zaujímají ke svým manželkám velmi vřelý vztah plný vděčnosti a lásky. Uvědomují si, jakou
oporou pro ně jejich manželky v životě byly (obě manželky jsou v současné době vážně
nemocné a závislé na pomoci manžela). Zbývající dva ženatí pánové si sice svých manželek
váží, ale nepřipisují jim výraznější podíl na dosažení svých úspěchů, což odpovídá výsledkům
výzkumu Pohlmannové (1996), podle které muži přiznávají menší míru podpory ze strany
manželek, než jaké se jim ve skutečnosti dostává.
Tvořiví lidé nejsou závislí na společenské odměně. Důležitější je pro ně vnitřní zájem
o věc. Toto obecně platné tvrzení o tvořivých lidech se v naší studii plně potvrdilo. Zkoumaní
senioři se svým činnostem nevěnují z důvodů společenského uznání, přestože jsou za pří-
padnou pozitivní zpětnou vazbu velmi vděční. Své aktivity vykonávají proto, že jim přinášejí
radost a pocit smysluplně využitého času a užitečnosti. Jejich činnosti je udržují aktivní,
přispívají k jejich dobrému fyzickému a psychickému zdraví.
 Tvořivá činnost u seniorů úzce souvisí s jejich adaptací na stáří. Všichni naši
respondenti s příznaky stáří „bojují“, dle terminologie Křivohlavého (2002). Jsou aktivní,
mají stále naději, víru a důvěru v život, snaží se udržet kontakt se společností. V rámci
typologie vytvořené Reichardovou a kol. (1962) se senioři z naší studie řadí ke kon-
struktivním osobnostem (typ aktivního stáří), pouze jeden respondent se jeví spíše jako
osobnost defenzivní („obrněná“), která proti příznakům stárnutí bojuje přemírou svých aktivit.
Srovnání současných a dřívějších aktivit zkoumaných seniorů naznačilo, že se námi
oslovení tvořiví pánové věnují těm aktivitám, které vzhledem ke svým současným možnostem
a schopnostem dobře zvládají. Dříve vykonávané činnosti přizpůsobili svým nynějším
schopnostem, zvolili nové vhodnější aktivity, omezili nadměrně fyzicky a psychicky náročné
činnosti, zvolnili své pracovní tempo, více odpočívají. To jednak odpovídá substituční teorii
adaptace (Švancara, 2004) a zároveň potvrzuje výzkumy, podle kterých senioři své aktivity
spíše přizpůsobují svým možnostem, než aby je vyměnili za jiné (Agahi a kol., 2006). Naši
respondenti uplatňují adaptační strategie vycházející z teorie selektivní optimalizace
s kompenzací (Baltes, Bakes, 1990), díky kterým mohou i ve svém vysokém věku vykonávat
činnosti uspokojující jejich potřeby.
Tvořivost bývá spojována s výraznou orientací do budoucnosti. Naši tvořiví senioři již
vstoupili do devátého desetiletí svého života a to velkou měrou jejich prospektivní zaměření
poznamenává. Vytyčují si krátkodobé cíle v rámci dnů, týdnů, maximálně měsíců, které se
ve většině případů týkají jejich tvořivých aktivit. Plně si uvědomují, že se nacházejí v závě-
rečné fázi svého života, jehož přirozenou součástí je smrt. Ale věří, že smrtí jejich existence
nekončí. Jejich hierarchie hodnot je tvořena hodnotami nadosobními a nadčasovými, což dle
Švancary (2004) dokládá jejich životní perspektivu. Zastávají názor, že i po své smrti zůsta-
nou na tomto světě v určité formě stále přítomni (náboženská víra v posmrtný život, produkty
jejich činností, vzpomínky, rodinné geny apod.).
Výsledky naší studie jednak potvrzují, ale také vyvracejí Csikszentmihalyiho závěry,
ke kterým dospěl ve své studii o extrémně tvůrčích seniorech (1996a) (viz. Teoretická část:
kap. 4.5). Naše závěry nejsou tak pozitivní. Námi zkoumaní tvořiví senioři udávají více
negativních změn, které u nich v uplynulých třiceti letech nastaly. Mezi nimi dominují
stížnosti na zhoršující se zdravotní stav, což je v přímém protikladu k závěrům
Csikszentmihalyiho. Naše studie nepotvrdila nárůst odvahy, schopnosti riskovat ani neměnící
se schopnost pracovat. Naproti tomu však můžeme potvrdit nárůst sebedůvěry, větší množství
životních zkušeností, osvojení si schopnosti efektivního plánování času, úbytek energie,
zpomalení vykonávaných činností a částečně i zahlcení povinnostmi.
 Rozdílné výsledky jsou zřejmě způsobeny odlišnými kritérii při výběru výzkumného
souboru. Naši respondenti jsou „osobně tvořiví“, disponují tvořivostí s malým „t“, zatímco
Csikszentmihalyiho soubor byl tvořen extrémně tvůrčími jedinci, kteří přispívají k rozvoji
společnosti a jejich tvořivost by se dala označit jako tvořivost s velkým „T“. Dalším faktorem
mohl být i nižší věk jeho respondentů a také příslušnost k jiné (americké) kultuře.
Tvořivost přináší dle slov našich respondentů mnoho výhod. Vykonávání tvořivých
činností udržuje jejich vitalitu, poskytuje jim prožitky radosti, smysluplnosti, užitečnosti a je
pro ně formou aktivního odpočinku. Díky těmto aktivitám úspěšně vzdorují významným
stresorům ohrožujícím jedince vysokého věku, kterými jsou dle Reeda a Cooka (2003)
sociální izolace, samota a nuda. Tvořivost u našich respondentů přispívá také k naplnění jejich
života, jak o něm mluví Švancara (2004). Po rozhovorech s tvořivými seniory můžeme jedině
souhlasit s tvrzením Königové (1998), že tvořivý přístup k životu pomáhá překonat pocity
beznaděje, samoty a opuštěnosti.
V návaznosti na rozhovory s našimi tvořivými respondenty jsme se pokusili vyvodit
několik preventivních opatření proti negativním dopadům stárnutí. Tyto návody a opatření
využívají tvořivého přístupu, který naši respondenti ve svém každodenním životě uplatňují.
Dodržování následujících zásad může v konečném důsledku významně přispět ke spoko-
jenému a úspěšnému stárnutí:
 Zajímat se o dění kolem, být zvídavý.
 Věnovat se aktivitám individuálním i interpersonálním.
 Najít si oblast svého zájmu, nejlépe ještě v předdůchodovém věku.
 Nespokojit se stereotypním řešením, snažit se být originální, inovátorský.
 Podporovat v sobě vlastnosti charakteristické pro tvořivé jedince.
 Udržovat sebekázeň, dodržovat svůj časový harmonogram, osvojit si schopnost
efektivního plánování času.
 Radovat se i z malých úspěchů a dosažených cílů.

V naší studii využíváme klinických metod (rozhovor, pozorování). Nepoužili jsme

žádné testové metody, a to z důvodu možností našich respondentů. Hlavním zdrojem dat byly
rozhovory, tedy ústní sdělení, což představuje jisté omezení našeho výzkumného postupu.
Sdělené informace mohly být zkreslené (s vědomým či nevědomým úmyslem). Respondenti
se mohli popisovat tak, aby se jevili jako tvořivější a aktivnější, než jací ve skutečnosti jsou.
Mohli zamlčet důležitá témata, která jsou pro ně příliš bolestivá nebo nepříjemná. Výsledky
mohly být ovlivněny také zpomalenou psychickou činností respondentů v důsledku jejich
vysokého věku, nedoslýchavostí a sníženou výbavností.
 Z rozhovorů jsme pořizovali zvukový záznam, což vedlo k redukci množství
podstatných neverbálních a paraverbálních informací. V dalších výzkumech by bylo zajímavé
pořídit z rozhovorů videozáznam, který by pomohl poodhalit prožívání jedinců a přispěl by
tak k rozpoznání významných oblastí a témat z jejich života. Přínosná by byla dozajista také
opakovaná setkání, díky kterým by respondenti měli možnost navázat důvěrnější vztah
s výzkumníkem a průběžně dodávat informace, na které si při předcházejících setkáních
nevzpomněli. Pro vyvození obecnějších závěrů by bylo zapotřebí zahrnout do výzkumu větší
počet respondentů. Nedostatkem této práce je malá škála tvořivých činností zkoumaných
jedinců. V dalších případných studiích proto doporučujeme zařadit do výzkumného souboru
takové respondenty, kteří se věnují širšímu spektru aktivit a zájmů. K zajímavým výsledkům
by mohlo vést také srovnání tvořivých činností vykonávaných muži a ženami.
Náš výzkum přispívá k vhledu do problematiky tvořivé činnosti ve stáří. Kvalitativní
charakter výzkumu a použité metodologické postupy nám neumožňují vyvození obecně
platných závěrů. Přesto však věříme, že výsledky této studie by mohly podnítit k dalšímu
zkoumání doposud opomíjené tvořivosti u seniorů, dále podpořit aktivní přístup k životu
ve vysokém věku, poskytnout návody k rozvoji tvořivého myšlení a činnosti (nejen) u seniorů
a v neposlední řadě také přispět ke zdůraznění pozitivních aspektů stárnutí a stáří.
 IV. ZÁVĚR
Tento výzkum představuje nahlédnutí do problematiky tvořivé činnosti ve stáří.
V teoretické části jsme nejprve přiblížili témata stárnutí a stáří, stáří z pohledu pozitivní
psychologie a aktivity ve stáří. Poté jsme se věnovali problematice tvořivosti. Zabývali jsme
se tvořivou činností a tvořivým myšlením, popsali jsme bio-psycho-sociální podmíněnost
tvořivosti a změny tvořivých schopností v průběhu stárnutí. Nakonec jsme vymezili osobní
tvořivost, která představovala jedno z hlavních kritérií výběru respondentů do našeho
výzkumného souboru.
V empirické části jsme nejprve nastínili cíle naší práce a dále podrobně vysvětlili postup
při získávání, zpracovávání a interpretaci dat. Aplikovali jsme kvalitativní přístup a metodu
mnohopřípadové studie. Podle jejich zásad jsme realizovali rozhovory se sedmi tvořivými
seniory (muži) ve věku nad 80 let. Získaná data jsme analyzovali a interpretovali nejprve
individuálně, dále porovnali jednotlivé případy mezi sebou a výsledky nakonec shrnuli do
podoby profilu úspěšně stárnoucího tvořivého muže v 9. decenniu života.
Naši tvořiví respondenti by se dali popsat jako pracovití, vytrvalí, precizní, sebejistí
a optimističtí. Vyzařuje z nich radost, vitalita a chuť do života. Jsou orientováni do budouc-
nosti, strach ze smrti nemají. Všichni žijí ve svých vlastních domácnostech a jsou velmi
vděční za častý kontakt se svými nejbližšími. Rodina a její blaho patří k jejich nejdůležitějším
životním hodnotám. Svým aktivitám se mohou plně věnovat díky pomoci svých blízkých.
Především manželky po dlouhá desetiletí vytvářejí či vytvářely nezbytné „zázemí“ pro tvořivé
činnosti svých partnerů. Stejně jako v předchozích obdobích svého života jsou naši
respondenti i nyní, ve vysokém věku, velmi aktivní. Vykonávají aktivity individuální
i společenské. Při výběru svých činností v důchodovém věku vycházeli ze své původní
profese či celoživotních zájmů. I nyní, v 9. decenniu jejich života, jsou členy různých klubů,
udržují bohaté sociální kontakty, aktivně se podílejí na společenském dění. Svůj denní
program pečlivě plánují, cítí se plně vytížení. Tvořivé činnosti jsou pro ně formou aktivního
odpočinku. Dodávají jim radost, pocity smysluplnosti, užitečnosti, pomáhají překonat samotu,
nudu a v konečném důsledku zlepšují adaptaci na proces stárnutí.
Realizace naší studie měla kromě výše uvedených výsledků a závěrů ještě jeden přínos.
Tím byla radost zkoumaných respondentů z projeveného zájmu o ně samotné a o jejich
aktivity. Oslovení tvořiví pánové přistupovali k naší studii velmi zodpovědně a nápomocně.
Tímto bych všem sedmi pánům chtěla z celého srdce poděkovat za jejich ochotnou spolupráci

a za všechny ty příjemné chvíle, které jsem s nimi měla tu čest strávit. Kéž by jejich moudrost
a celoživotní zkušenosti, o které se se mnou podělili, byly přínosem i pro čtenáře.

V. LITERATURA
Agahi, N., Ahacic, K. & Parker, M.G. (2006). Continuity of leisure participation from middle age to old age
[Electronic version]. The Journals of Gerontology. Series B. Psychological sciences and social
sciences. Washington, 61(6), 340-346.

Acheson, D. (1998). Independent inquiry into inequalities in health. London: The Stationery Office.

Baltes, P. B. & Baltes, M. M. (1990). Psychological perspectives on successful aging: The model of selective
optimization with compensation. In P. B. Baltes, & M. M. Baltes (Eds.). Successful aging: Perspectives from
the behavioral sciences (1-34). Cambridge, United Kingdom: Cambridge University Press.

Bortz, W. M. (1991). Zdravě a úspěšně až do přirozené stovky. Praha: Alternativa.

Brodská, L. (2004). Činnostní versus stavová orientace v kontextu temperamentových vlastností mladých mužů
a žen. Ročníková práce. Brno: FF MU.

Cohen, G. D. (2001). Creativity wiht aging: Four phases of potential in the second half of life [Electronic
version]. Geriatrics. Duluth, 56(4), 51-56.

Cohen-Shalev, A. (1989). Old age styles: Developmental changes in creative production from life-span
perspective [Electronic version]. Journal of Aging Studies, 3(1), 21-37.

Csikszentmihalyi, M. (1996a). Creativity: Flow and psychology of discovery and invention. New York:
HarperCollins.

Csikszentmihalyi, M. (1996b). O štěstí a smyslu života. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

Dacey, J. S. & Lennon, K. H. (2000). Kreativita. Praha: Grada.

Depp, C. A. & Jeste, D. V. (2006). Definitions and predictors of successful aging: A comprehensive review of
larger quantitative studies [Electronic version]. The American Journal of Geriatric Psychiatry, 14(1), 6-20.

Erikson, E. H. (1963). Childhood and society. New York: Norton.

Erikson, E. H. (1982). The life cycle completed: a review. New York: Norton.

Gardner, H. (1999). Dimenze myšlení: teorie rozmanitých inteligencí. Praha: Portál.

Glass, T., Mendes de Leon, C., Marottoli, R. A. & Berkman, L. F. (1999). Population based study of social
and productive activities as predictors of survival among elderly Americans. British Medical Journal, 319,
478-483.

Hamer, D. & Copeland, P. (2003). Geny a osobnost: biologické základy psychiky člověka. Praha: Portál.

Hanson, V. (2004). Promoting successful aging among older adults [Electronic version]. The gerontologist.
Washington, 44(1), 491.

Haškovcová, H. (1989). Fenomén stáří. Praha: Panorama.

Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.

Hudcovic, M. & Groh, J. (1983). Aktivní život ve stáří a prevence předčasného stárnutí. Praha: Ústav
zdravotní výchovy.

Kalvach, Z. (2006). Problematika geriatrického ageismu ve zdravotnických službách ČR. Život 90, 7, 13.

Kalvach, Z., Zadák, Z., Jirák, R., Zavázalová, H., Sucharda, P., a kol. (2004). Geriatrie a gerontologie. Praha:
Grada.

Kinnon, J. B. (2006). A new look at „old age“ [Electronic version]. Ebony. Chicago, 61(10), 124-127.
Königová, M. (1998). Tvořivost = kreativita. Praha: FF UK.

Krásnik, P. (1990). Aktívna dlhovekosť (Pomocky prednášatelom * 219). Bratislava: Ústav zdravotnej
výchovy.

Křivohlavý, J. (2001). Psychologie zdraví. Praha: Portál.

Křivohlavý, J. (2002). Psychologie nemoci. Praha: Grada.

Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.

Křivohlavý, J. (2006). Psychologie smysluplnosti existence. Otázky na vrcholu života. Praha: Grada
Publishing.

Kubíčková, M. (1996). Vůle ke zdravému životu. Praha: Onyx.

Lennartsson, C. & Silverstein, M. (2001). Does engagement with life enhance survival of elderly people in
Sweden? The role of social and leisure activities [Electronic version]. The Journals of Gerontology. Series B:
Psychological sciences and social sciences. Washington, 56B(6), 335-342.

Mareš, P. (2002). Pozitivní psychologie: Důvod k zamyšlení i výzva. Československá psychologie, XLVI, 2,
97-117.

Meltzer, H., Gill, B., Pettigrew, M., et al. (1996). The prevalence of psychiatric morbidity among adults living
in private households. OPCS surveys of psychiatric morbidity in Great Britain report 1, London: HMSO.

Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.

Mockros, C. (1996). The social context of extraordinary individuals [Electronic version]. Advanced
Development Journal, 7, 19-38.

MPSV (2005). Příloha – demografické údaje. 13. 1. 2007, htpp://www.mpsv.cz

Mühlpachr, P. (2004). Gerontopedagogika. Brno. Pedagogická fakulta MU.

Neugarten, B. L. (1966). Adult personality [Electronic version]. Human Development, 9, 61-73.

Neugarten, B. L., Havighurst, R. J. & Tobin, S. S. (1961). The measurement of life satisfaction [Electronic
version]. Journal of Gerontology, 16, 134-143.

Neugarten, B. L., Havighurst, R. J. & Tobin, S. S. (1968). Personality and pattern of aging.
In: B. L. Neugarten (ed). Middle Age and Aging. Chicago: University Press.

Pacovský, V. (1990). O stárnutí a stáří. Praha: Avicenum.

Pidrman, V. & Kolibáš, E. (2005). Změny jednání seniorů. Praha: Galén.

Pohlman, L. (1996). Creativity, gender, and the family: A study of creative writers [Electronic version].
Journal of Creative Behavior, 30(1), 1-24.

Pokorný, J. (2006). Psychologie tvořivého myšlení. Úvod do problematiky. Studijní text pro studium BA
Hons., Brno.

Příhoda, V. (1974). Ontogeneze lidské psychiky. Praha: SPN.

Reed, J., Cook, G., Childs, S., et al. (2003). Getting old is not cowards: Comfortable, healthy ageing. York:
Joseph Rowntree Foundation.
Reichard, S., Livson, F. & Peterson, P. G. (1962). Aging and personality: A Study of 87 Older Men. New
York: Wiley.

Rheinwaldová, E. (1999). Novodobá péče o seniory. Praha: Grada.

Rowe, J. R. & Kahn, R. L. (1997). Successful aging [Electronic version]. Gerontologist, 37, 433-440.

Rowe, J. R. & Kahn, R. L. (1998). Successful aging. New York: Pantheon Books.

Říčan, P. (1989). Cesta životem. Praha: Panorama.

Sasser-Coen, J. (1993). Qualitative changes in creativity in the second half of life: a life-span developmental
perspective [Electronic version]. Journal of Creative Behavior, 27(1), 18-27.

Seligman, M. E. P. & Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: an introduction [Electronic version].

American Psychologist, 55, 5-14.

Seymour, L. & Gale, E. (2005). Even elders get the blues [Electronic version]. Mental Health Today.
Brighton, February, 29-31.

Schuster, R., Doubravová, J., Demjančuk, N. & Královec, J. (2004). Kreativita a hledání alternativ. Plzeň:
Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.

Smékal, V. (1999). Kvalitativní přístup jako metodologie nové psychologie. In: D. Keller, M. Sedláková & L.
Vodičková (Eds). Kvantitativní a kvalitativní výzkum v psychologii, Psychologický ústav AV ČR Praha:
Českomoravská psychologická společnost, 5-14.

Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (2002). Handbook of positive psychology. New York: Oxford University Press.

Spirduso, W. W. (1995). Physical dimensions of aging. Chapaing, IL: Human Kinetics.

Sternberg, R. J. (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál.

Stöber, J. (1998). Worry, problem elaboration and suppression of imagery: the role of concreteness. Behavior
Research and Therapy, 36, 751-756.

Stuart-Hamilton, I. (1999). Psychologie stárnutí. Praha: Portál.

Stuchlíková, I. (2002). Základy psychologie emocí. Praha: Portál.

Štilec, M. (2004). Program aktivního stylu života pro seniory. Praha: Portál.

Švancara, J. (1983). Psychologie stárnutí a stáří. Praha: SPN.

Švancara, J. (2004). Psychologická involuce a psychologické aspekty adaptace ve stáří. In: Z. Kalvach, Z.
Zadák, R. Jirák, H. Zavázalová, P. Sucharda, a kol. (2004). Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada.

Tondl, L. (2004). Alternativy a kreativní činnost jako hledání. In: R. Schuster, J. Doubravová, N. Demjančuk,
& J. Královec (2004): Kreativita – hledání alternativ. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk: Plzeň, 106-
124.

Vágnerová, M. (2000). Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál.

Vavroň, J. (2006, 28. 12.). Češi žijí déle než Slováci. Právo,16, 1.

Vostrovská, H. (1998). Sociálně aktivizační programy pro klienty pečovatelské služby. Praha: Státní zdravotní
ústav.

Weber, P. (2000). Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru v ambulanci. Brno: IDV PZ.

World Health Organization (2003). Active ageing: a policy framework. Geneva.

htpp://www.who.int/hpr/ageing
Yin, R. K. (1994). Case study research: Desing and methods. Sage: London.
 VI. PŘÍLOHY

Příloha č.1: Návod k rozhovoru s tvořivým seniorem

Příloha č. 2: Návod k rozhovoru s blízkou osobou tvořivého seniora

Příloha č. 3: Záznamový arch pro kvalitativní pozorování vzhledu a jednání jedince

Příloha č. 4: Záznamový arch pro kvalitativní pozorování prostředí

Příloha č. 5: Netříděné tabulky z rozhovorů s tvořivými seniory

Příloha č. 6: Tabulky s názory blízkých osob tvořivých respondentů

Příloha č. 1: Návod k rozhovoru s tvořivým seniorem

1) Aktivity (přítomnost)
1. Můžete popsat vaše současné aktivity?
2. Kolik času denně těmto aktivitám věnujete?
3. Proč jste si vybral právě tuto aktivitu/(ty)?
4. Co je vaší motivací, nebo cílem vaší činnosti?
5. Dodržujete při své práci nějaké zásady?
-Pracujete podle určitého plánu nebo rozvrhu?
6. Na jakém místě nejraději pracujete?
7. Existuje něco, co vás ve vašich aktivitách omezuje?
8. Jak odpočíváte a načerpáváte síly?
-Spíte dobře?
9. Snažíte se rozšiřovat okruh svých vědomostí? Jakým způsobem?
-Používáte mobilní telefon? Pracujete s počítačem (s internetem)?
10. Zajímáte se o aktuální dění ve společnosti?

2) Interpersonální vztahy (přítomnost)

1. Jaké jsou nejdůležitější osoby ve vašem životě?
2. Jak byste popsal vztahy ve vaší rodině?
-Jak často se s příbuznými vidíte?
3. Máte nějaké dobré přátele, se kterými se často vídáte?
-Jak jsou staří?
-Jak často se scházíte?
4. Jak často chodíte do společnosti více lidí?
-Jak se mezi více lidmi cítíte?
5. Dáváte přednost aktivitám, které můžete vykonávat sám nebo
s více lidmi?
6. Jak vnímají vaši nejbližší vaše aktivity?

3) Osobnostní rysy, sebehodnocení, hodnoty, emoce

1. Mohl byste mi popsat sám sebe, vaše charakteristické vlastnosti?
-Tři kladné vlastnosti, kterých si na sobě nejvíc ceníte?
-Tři záporné vlastnosti, které vám na sobě samém vadí?
2. Jaké hodnoty jsou pro vás v životě důležité?
-Tři nejdůležitější hodnoty ve vašem životě?
-Co pro vás znamenají peníze?
3. Jste věřící?
-Jakou roli hraje víra ve vašem životě?
4. Co se vám vybaví, když řeknu „smrt“?
5. Myslíte si, že znáte své nálady?
-Víte, z čeho pramení?
6. Co vám ve vašem životě přináší radost?
-Jaká událost vám v poslední době udělala největší radost?
7. Na kolik let se cítíte?
8. Máte nějaké životní heslo nebo motto, kterým se v životě řídíte?
 4) Osobní údaje (minulost)
1. Osobní historie
-Můžete mi popsat vaši rodinu, ve které jste vyrůstal?
-Můžete mi říct něco o vašem životě s manželkou a dětmi?
2. Vzdělání, profesní kariéra

5) Prospektivní zaměření (budoucnost)

1. Co máte v plánu v nejbližší době?
-A něco ve vzdálenější budoucnosti?
-A něco v ještě vzdálenější budoucnosti?
2. Na co se nejvíc těšíte?
3. Máte nějaký životní cíl, kterého chcete dosáhnout?

6) Přístup ke stáří
1. Když srovnáte sám sebe nyní a před 30 nebo 40 lety, v čem jsou
největší rozdíly?
2. Jak jste vnímal odchod do důchodu?
- Co to pro vás znamenalo?
3. Jak byste popsal úspěšné stárnutí?
4. Kdy začíná stáří?
5. Jak má senior ke stáří přistupovat, aby se cítil spokojený?
-Lze se na stáří předem připravit? Jak?
6. Jaké jsou výhody a nevýhody stáří?
7. Jak podle vás vnímá dnešní společnost důchodce?
8. Může se člověk ve stáří rozvíjet? Snažíte se vy v něčem
zdokonalovat?

Doplnění identifikačních otázek:

Jméno a příjmení, titul:

Datum narození:

Stav (svobodný / ženatý / rozvedený / vdovec)

Současné bydliště (S kým tam bydlíte?)

Vzdělání
 Příloha č. 2: Návod k rozhovoru s blízkou osobou tvořivého seniora

1. Kladné hodnocení subjektu: Co na panu XY oceňujete?

2. Záporné hodnocení subjektu: Co se vám na panu XY nelíbí?

3. Postoj a hodnocení aktivit subjektu: Jaký je váš názor na aktivity pana XY?

Doplnění identifikačních otázek:

Vztah k subjektu:

Délka známosti se subjektem:

Frekvence společného kontaktu:

Příloha č. 3: Záznamový arch pro kvalitativní pozorování vzhledu a jednání jedince
(podle P. E. Vernona, přepracováno pro potřeby studie)

1) Aktivita
- podrážděný, neklidný
- rychlý, živý, čilý
- impulzivní
- tichý, klidný, rozvážný
- utlumený
- lhostejný, mdlý

2) Pohyby
- plynulé a elegantní
- přesné a ovládané
- neohrabané, nemotorné
- rychlá / pomalá chůze a pohyby
- gestika výrazná / nevýrazná
- pantomimika intenzivní / nevýrazná

3) Tělesné vzezření a držení těla

- působivé držení těla
- uspokojivé držení těla
- nepůsobivé držení těla
- zdravé vzezření, dobře vyvinutý, dobře živený
- nezdravé, slabé tělesné vzezření
- pyknické proporce
- dobře a symetricky proponovaný
- hubený, astenický
- růžolící / bledý
- energický / skleslý způsob chůze

4) Osobní vzezření a výraz

- dobře vypadající (vyvolávající pozitivní reakce)
- příjemný, sympatický
- nezajímavý, indiferentní dojem
- nehezký (vyvolávající negativní reakce)
- nepříjemný, nesympatický
- smysl pro humor / bez smyslu pro humor
- vážný, filozofický / dětinský
- uzavřený / otevřený
- veselý, optimistický / depresivní, melancholický
- vzrušivý, vznětlivý, dráždivý / vyrovnaná nálada / chladný, flegmatický

5) Péče o sebe
- přepečlivě upravený
- dobře upravený, čistý
- nenápadné oblékání
- nedbalý v oblékání
- neupravený, špinavý
6) Řeč
- zvučný, příjemný, dobře modulovaný hlas
- těžký, drsný, chraplavý hlas
- projev jasný, plynulý, zřetelný
- poruchy řeči (patlavost / koktavost, ...)
- odpovídá přímo na otázku
- odbíhá od tématu
- obtížně vyjadřuje myšlenku
- dosti hovorný
- zřídka mluví sám od sebe
- nemluvný, mlčenlivý
- široká slovní zásoba
- jednoduchý, chudý slovník
- nářečí / přízvuk
- pomalá / rychlá, překotná řeč

7) Sebeprosazování
- honosný, okázalý
- samolibý
- sebevědomý a jistý
- sebekritický
- podceňující se
- rozpačitý, ostýchavý
- úzkostlivý, opatrný
- zdrženlivý, podrobivý
- rozhodný / nerozhodný, kolísavý
- odporující / sugestibilní
- prosociální chování / nevhodné sociální chování

8) Spolupráce
- pečlivě plní, co se vyžaduje
- nápomocný
- rezervovaný, formální
- podezřívavý
- kritický
- bezstarostný, lehkomyslný
- neochotný
- nevrlý, nepřátelský

9) Pohotovost a soustředění
- pozorný, bdělý, soustředěný
- duchem nepřítomný
- krátkodobá schopnost koncentrace pozornosti
- pomalé / rychlé reakce

10)Emoce
- nespoutané, bujné emoce
- svéhlavé, dětské reakce, umíněnost
- emoční labilita / stabilita
- určitý nedostatek sebekontroly
- vážný, hloubavý
- spoutaný, utlumený
- emoční oploštělost
- převažující pozitivní / negativní emoce
- výrazná / nevýrazná mimika
Příloha č. 4: Záznamový arch pro kvalitativní pozorování prostředí

1) Místo, kde jedinec pracuje:

- nábytek:

- dekorace:

- knihy:

- vybavení moderními technologiemi:

- produkty jeho činnosti:

- pomůcky:

- pořádek / nepořádek

- další:

2) Byt:
- styl zařízení a vybavení bytu:

- pořádek / nepořádek

- barvy:

- dekorace:

- další:

3) Lokalita bydliště:
- byt v panelovém domě / byt v činžovním domě / rodinný dům

- zahrada

- dojem z okolí bydliště:

- další:
 Příloha č. 5: Netříděné tabulky z rozhovorů s tvořivými seniory

1. Pan Adam
Jméno pan ADAM
Ročník 1924 (82 let)
Rodinný vdovec (3 roky)
stav
Současné Brno, 4. patro panelového domu v klidné části
bydliště ...Dyž si vzpomenu že sem před dvěma lety to vyběhl ... tak se mi to nechce věřit...Teď to prostě
vyjdu, nemusím se zastavit. Vylezu to. A vždycky když nakupuju, tak nejmíň pod 10 kilo já
v ruksaku nic nenesu. To bych neměl..(mluví o artróze a mozk.cév.příhodách)...ale já cejtim,
kde mám zabírat a kde ne, vite.
Zdravotní - slepota
stav, ...ta mě vadí, protože nemůžu bejt takovej, jakej bych chtěl bejt. Je skoro na všechno brzda.
obtíže, - dvě mozkové cévní příhody
handicapy ...nikdo to neví dohromady, protože já už jsem měl dvě známosti a každá se na mě vybodla
(když zjistily, že měl mrtvici)...takže ta moja to neví.
- artróza (na jedné noze)
...přestal jsem chodit, před rokem a půl, tak jsem si stanovil diagnozu prostě to nenamáhat...
Tak jsem omezoval chůzi... Já jsem si to vyléčil sám tím, že jsem to šetřil. A teď jak přestane ta
zima, tak budu chodit.
Vzdělání vyučen soustružníkem kovů, tovaryšské zkoušky
Profese - totálně nasazen,
- vězení (17 měsíců) „oči dřevěné hladem“
- vývojová dílna
- řidič dodávky pro malířskou firmu
- elektrovody – stavba stožárů s vysokým napětím: ...já sem se přímo na to přihlásil, jako lezec
hned.
- práce v kotelně (nechtěl do důchodu, proto přijal tuto práci, také mu to zajistilo, že dostal byt)
- invalidní důchod (ve 46 letech)
- brigády (výkopy, rytí apod.)
Příbuzní, - otec: brzy zemřel, pak měl otčíma
rodina - matka: velmi starostlivá až úzkostná, velmi milující, zpětně má pan ADAM výčitky, že ji
málo chápal
- manželka umřela před 3 lety:
...Nejdůležitější osoba v mojem životě byla manželka A po její smrti, napřed vnučky, z toho mě
trochu sešlo... teď je pro mě velice důležitá moje přítelka.
- syn (po smrti manželky pana ADAMA se jejich syn rozvedl)
...Byl tady minule, co já vím, jak je to dlouho, měsíc, dva... Seděli jsme normálně, flaška
prázdná, moc mu to chutnalo...byl nametenej, nebudu to vopakovat. Ale to nic, to patří asi
k životu.
- 2 vnučky (dříve se vídali často, nyní jen zřídka)
- přítelkyně (dříve za panem ADAMEM chodila pravidelně, nyní 1x za 2 či 3 dny, každý den si
telefonují, pomáhá mu v domácnosti).
Zájmové a - kutilství, zahrádkaření na chatě s manželkou
volnočaso- ...Byl jsem strašně zvyklej na tu ženu. Ona byla dobrá, ona se narodila s kladívkem nebo
vé aktivity s pilkou nebo s hřebíkem v ruce, protože furt ji bavilo něco...furt něco dělala.
v ...Ať jsem dělal co dělal, ona stála vedle mě, nakukovala a tak jsme to šudlili. Oba nás ta chata
minulosti chytla...
Chatař si má udělat všechno sám, hlavně to, co neumí.
- karavany (sestavování, vylepšování; využití: především dovolené na Slovensku)
- hra na kytaru, banjo, mandolínu (v soukromí i na veřejnosti)
- hudba
..A baví mě muzika, říkám veškerá muzika.. sleduju veškerý suprstár a podobně... no mě
uchvátil Drda..
- motorismus (sledoval závody formulí)
- plochodrážní stroje
- cestování (12x byl u moře)
- hodně četl (dnes nelze kvůli zrakovému handicapu)
...Já sem hodně sečtělej, já sem od vosmnácti let četl Victora Huga a Stendhalla...
Přátelé -nemá blízkého přítele
...Takovýho kamaráda na život a na smrt už nemám, ale přátelů a známých sem měl asi 10 i
více. A stýkal jsem se s nich hlavně když jsem si mohl zahrát na banjo.
Současná ...Já jsem dost upustil od všeho, jak mi zemřela manželka. Napřed se mi nechtělo, nějak mě nic
činnost nebavilo....Na chatu jsem přestal jezdit. Byl jsem tam jednou za 3 roky.
- TV (zprávy, dokumentární filmy, přenosy z parlamentu, ale např. i Superstar)
- rádio ...takzvaný chytrý rádio.
- kutilství (vylepšování bytu, vylepšování auta)
- úklid v domácnosti
(po otázce na koníčky)...umejvání teho kšíru, tzv. jak já říkám, jídlonosič...Mám na to takovej
zlepšovák, mám tady dva nebo tři takový větší kyble, v jednym to umejvám, v druhým to
oplachuju.
- hra na hudební nástroje a zpěv (v soukromí, pro sebe a pro přítelkyni)
- procházky
...Nepravidelně a málo, což mě mrzí. Voni ti důchodci, ne že se jim nechce, oni taky nemůžou.
Kladné - perfekcionismus
vlastnosti ...Já jsem takovej cimprlich...
- usilovnost
..Mě říkali na chatě kluci, teda ostatní chataři: „Honzo, ty seš nejusilovnější chlap!“
(4x se pokoušel přestat kouřit, pak jej vyprovokoval článek v novinách a on se zatnul a přestal,
od té doby je velkým odpůrce cigaret)
-radost z toho, že žije
... jsem velice rád na světě
- pozitivní přístup k druhým
...já hledím toho druhýho vždycky pochválit. Radši víc než míň a v tom není nějaký patolízalství.
- láska ke zvířatům
...Možná to je tím, že jsem byl 17 měsíců zavřenej...Nesnesu uvázanýho psa, nemám rád ani ty
pséčkaře, když komandujou k noze a zůstaň. Proto nechcu slepeckého psa, protože to je hrozná
dřina pro něho.
- pozitivní uvažování
Jsem pořád takovej pozitivní...Hledám v čemkoliv (jmenuje politiku, náboženství, mezilidské
vztahy)...nějaký pozitivní jev...A jsem rád, když se třeba setkám s lidima, kteří si rozuměj a jsou
na sebe hodní, laskaví, zdvořilí, slušní a všelijací, ať už jsou manželé staří nebo mladí...nemám
rád takový ty vypjatý situace, třeba v televizi, já to hned zavírám.
- snaha pomoct druhým (např. svou hudbou)
- při ocenění jeho rozsáhlých vědomostí: ...Nemám žádný... nemám paměť...člověk se dokáže
vcítit a vstřebávat a prožívat a rychle tomu porozumět a rychle to použít, pochopit.
-odvaha
... To je můj takovej hazard ve mě, furt se nebát a něco překonávat...
Záporné -... pohodlnost, i když se snažím to překonávat. Taková pohodlnost, že mě baví dělat jenom
vlastnosti něco..
-...mírná urážlivost
Názor na - nutnost mít v důchodovém věku zájmovou činnost
aktivity ...vůbec důchodce, musí, nebo má mít koníčka, ale takovýho koníčka, z kterýho má něco celá
rodina.
Jakákoliv aktivita, toť elixír života ..Ta aktivita může být různá. Myslím to na důchodce
hlavně...
- typ činnosti vhodný pro seniory (souvislost s prožitkem flow)
...Člověk musí dělat to, co jde a co je snadný, tak to vás potom chytne a baví a člověk jede.
- motivace k činnosti
...Člověk aj když něco udělá, ani z toho nemusí mít...osobní prospěch, to není nutný... ale že by
musel na všeckym vydělávat, tak to je taková vlastnost, taková z těch nepěknej.
(V čem je podstata činnosti?) ...V té dobrovolnosti. Něčím se pochlubit, když něco udělám a nic
z toho nemám, tak se pochlubit..
(O klubu důchodců)...Koho to do klubu táhne, ten tak honem nezestárne.
Hodnoty -starost o rodinu
...Já bych to shrnul jako za celej život ...maximum pro rodinu
Smrt ...Dřív jsem se smrti nebál, ale když jsem pečoval o manželku, tak jsem změnil názor.
Plány do - kutilství: ...ještě rozšířit tady ten vercajk, ty šroubečky všecky...
budoucna - zdokonalovat auto, udělat z něj „veterána“:...nemám zeštelovaný brzdy...přehodit jednu gumu,
dotáhnout tam benzín, podívat se na volej, a tak dál, sehnat někoho, kdo s tím jezdí (pan V.
 jezdit nemůže, rodina tím autem nechce jezdit)...Chci sehnat nějakýho písmomalířa...Já bych
tam chtěl mít napsaný: Skoda, a vedle toho jiným písmem: Laski. (ve smyslu „škoda lásky“)
- až bude jaro, chce opět chodit hrát do senior klubu
- dovolená v Jizerských horách s přítelkyní
Víra, - považuje se za věřícího, ale je vůči církvi dost kritický, zároveň uvádí i její přínosy
spiritualit ... já jsem s určitejma výhradama hluboce věřící člověk ...už kvůli mé mamince, ta byla hluboce
a věřící. Ale nestanu se protestantem, mamince tu vostudu neudělám.
Životní cíl - zlepšit rodinné vztahy
...oni sou mladí a mladí lidi sou dost nerozumní, někdy hloupí.
Změny ...člověk na ty starý kolena tak neuvažuje, jak se změnil
v důsledku - introvertizace
stáří ...Ten zdravotní stav ze mě udělal takovýho trošku samotářa
- úbytek odvahy
...Čeho má člověk méně, to je odvaha...tu razanci ztratí dost, i když taková ta umíněnost zůstane
- narůstající šetrnost a hospodárnost
...je skromnější, jak byl předtím, i když si může dneska všecko dovolit.
- rozvážnost, moudrost
...člověk prostě se vyvaruje... takový tý lehkomyslný hlouposti. Hodně věcí ho přestane tak nějak
neodolatelně vábit, ale některý ho neopustí, některý ho naopak vábijou ještě víc než předtím..
(po chvilce váhání dodává)...sex, no, patří to k věci. I když se to nedá srovnávat, nějakej sex a
sex za mlada...Kdyby tak mládí vědělo a stáří mohlo.
- časté stížnosti na pokles paměťových funkcí (přestože si pamatuje řadu pojmů, jmen, názvů,
dat apod.)
- vzrůstající flegmatičnost
...všecko je pryč, taková ta snaha všude být, všude jezdit, všude být u toho, teď je mně to jedno.
- únava
...Pro mě je i sedění dneska únavný.
Názory na ...tenkrát nešlo o prestiž...Všici měli stejně, žádnej neměl nic.
život dříve
Názory ...jinak bych neměnil za tuto dobu za nic na světě
na dnešní Dneska budoucnost patří připraveným, tenkrát ne (dříve podle něj záleželo na tom, jak člověk
dobu spolupracoval s komunisty)
Názory - vyjádření příchodu do etapy stáří:...kdy se má člověk deklasovat na ty starý kolena...
na stáří - pozitivní stránky stáří:...Starej jak na co, na něco je člověk starej a rád..
- začátek stáří
...jednou sem to napsal komusi: „Mé myšlenky, přestože křídla mají, modré dálky už mě
nelákají.“ Tak v té době, když už ty modré dálky nelákají, mám dojem, že ten člověk už je dost
starej. Nebo začíná, nebo je na nejlepší cestě, je tady ta staroba.
- zaneprázdnění a únava ve stáří
...ať se netěší na to, že si nějak někdo vodpočne. Co tak slyším, tak každej je vytížené, podle jeho
názoru. Proč? Protože je dřív unavené... důchodce je v takové plné svěžesti tak do půl 11...
Možnost ...kdo už má vzdělání, tak je mu to málo a rozvíjí se ještě dál.
rozvoje ...Mě už se nechce nic učit, víte? Já už jsem na učení starej a já jsem rád, když si opatřím co
ve stáří musím.
Tvořivý - zdůraznění vlastní zkušenosti
přístup ...Říká se: lepší je jednou to zkusit, jak desetekrát se dívat. Zkusit si to...
k ...Člověk se nejdřív musí spálit. Já taky dělám spoustu věcí, poprví to vždycky většinou dělám
činnostem špatně. A hned jak to udělám, hned už vím, že to mělo být jinak.
- zdůraznění nutnosti učení a přemýšlení
...Na co se ti lidi študujou, učíjo? Stačí se hluboce zamyslet a hned to potrefit. Ale to je
nemožný. Každej má řemeslo, se učí, cokoliv se musí učit...
Já se učím aj v té kuchyni. Dycky s tím vylezu, dycky s něčím vylezu.
Produkty - na balkóně: poličky, sušák na žínky a na prádlo, sedátko přidělané na rám dveří...
tvořivé - v bytě: poličky, využívání věcí k jiným než původním účelům (vylepšení židliček jekorem,
činnosti květináče-přihrádky na nářadí, systém kbelíků pro dokonalejší umytí nádobí)
- vyšlechtěné auto, zdokonalená motorka pro syna
- drobné vynálezy (alarm pro nemocnou manželku...)
Produkty - kompenzační techniky pro vyrovnávání se se zrakovým postižením (krabička zápalek
tvořivého označená na 1 konci, způsob sypání kávy do hrnku...)
myšlení - systém pro užívání léků (přesouvání léku v krabičce zleva doprava spolu s přetáčením nahoru
a dolů)
- množství sloganů a hesel, smysl pro humor, originální výchovné metody syna a vnuček
Komuni- - mobil má, ale nepoužívá (z důvodů: drahé služby, nemůže posílat SMS zprávy)
kační - na chatě používal vysílačky (ještě před dobou mobilních telefonů)
technologi - denodenně telefonuje z pevné linky (má tarif s možností volat zdarma v určitých hodinách)
e
2. Pan Boleslav
Jméno PhDr. „BOLESLAV“, CSc.
Ročník 1917 (89 let)
Rodinný stav vdovec (3,5 roku)
Současné Nový Jičín, 4. patro panelového domu, sídliště
bydliště
Vzdělání Maturita – učitelský ústav
Dálkově pedagogika a psychologie
PhDr. a CSc.
Profese - téměř 2 roky učil na jednotřídní škole na Podkarpatské Rusi
- během války na menších školách
- 2 roky totálně nasazen v dolech
- po válce: odborný učitel
- ředitel ZŠ
- profesor na střední pedagogické škole
- metodik Krajského pedagogického ústavu
- odborný asistent na PdF (zprostředkování praxe v mimoškolní činnosti, vybudoval
metodické středisko pro pomoc studentům při práci s pionýry)
...byl sem tak nějak prezentován jako zkušený učitel z praxe a tak jaksi té praxi sem věnoval
hodně hodně času.
- funkce ve straně, ve společenských organizacích
Zdravotní - problémy s chůzí (proto má strach chodit v noci sám) (nezmiňuje to často ani na to neklade
obtíže důraz)
Obtíže ...v tom věku svém, teďko zapomínám, já už ty lidi některé nepoznávám, na jméno si nemohu
s pamětí vzpomenout, třeba dobře sem znal a ne a ne si vzpomenout.
Odchod - v 66 letech (5 roků přesluhoval)
do důchodu ...kdybych chtěl, tak sem mohl eště zůstat (učit na VŠ), ale já sem, poněvadž jsem dojížděl...,
tak přece jenom už v tom stáří. Už aj manželka potřebovala, abych byl blíž a doma...
... Zpočátku to bylo pro mě obtížné. Víte jak člověk ztratí kontakt s těmi lidmi. Tak to byla
taková samota, která na člověka velice nepříjemně, nepříznivě doléhá. Proto sem se snažil
najít nějaké uspokojení tady v té literární činnosti a to, co jsem prostě absolvoval v té aktivní
činnosti, teď se snažím nějakým způsobem zpracovat literárně.
Aktivity - literární činnost: portréty významných osobností (Freud, Palacký, Komenský, Janáček,
v důchodu významní učitelé z kraje...)
...(po odchodu do důchodu) ...jsem se vlastně mohl věnovat více takové té literární
činnosti....soustavnější práce, to bylo až prostě v tom období důchodového věku.
- angažování v činnostech v rodné obci (např. publikace ke 100. výročí založení školy)
- brožurky k příležitosti srazu jejich maturitního ročníku
- předseda klubu Slovanské Unie (je tam sedmičlenné vedení, organizují 1-2 akce ročně)
- člen Československého výboru
- člen výboru společnosti Sigmunda Freuda
- současná činnost: vytváření rodinného rodokmene
...Teď dělám genealogii rodu našeho a manželčiného, tak to mám rozpracované, ještě to
nemám hotové.
Příbuzní - otec: zedník - pracovitý, šikovný, oblíbený
- matka: pracovitá, brzy zemřela (pan P. měl 17 let)
- 4 sourozenci: 3 bratři a 1 sestra (pan P.-nejstarší) (všichni již umřeli)
- rodinná situace: Po smrti matky musely děti zajistit chod hospodářství. Dvě nejmladší
odešly ze školy, pan P. a jeho bratr pokračovali ve studiích.
... Sami sme museli vést hospodářství...řídit, vést, zpracovávat, sklízet.... To byla velice
náročná práce a přitom ještě studovat, to nebylo jednoduché.
- manželka: umřela před 3,5 lety
...Škoda no, škoda, to mě chybí. Člověk je pořád sám a to je taková nuda, to ubíjí, ta
samota... tady v náručí mi zemřela. To bylo velice tragické. Sice pro ni to byla krásná smrt,
ale pro nás pozůstalé to bylo velice smutné... ono to na člověku nechá určitou depresi... tento
odchod.
- 3 dcery (jedna mu chodí pomáhat s úklidem, praním) ...já už na to nemám ani nervy ani
sílu to udělat sám
- 5 vnoučat
 - 1 pravnouče
Komunikační - píše na stroji, příbuzní mu to přepisují
technologie - počítač (připouští, že by si ho mohl koupit, ale má výhrady):
...jestli budu mít nějaké peníze navíc, tak možná že jo, jenomže... Já musel bych se s tím
trošku seznámit... jsem hodně vzdálen od toho, od těch počítačů.
Možnost ... Já bych si třeba našel ještě přítelkyni, s těmi ženami se setkávám, tak vidím, ... že bych u
nového leckteré měl úspěch.... Ale tož co já v devadesáti letech budu na sebe vázat nějakou ženu. To
partnerského už nemá smysl žádný.
vztahu
Organizace Vstává v 6:30, čte noviny, jde na oběd, spánek (2 hodiny) / jde do města, TV, zprávy, spát
dne v 9hod.
+ 1-2 hodiny na studium.
+ další příležitostné aktivity:
... když je akce, tak jdu na tu akci... nebo prostě se du někde posadit... obyčejně mám schůzku
s někým...prodiskutováváme nějaké věci, když mám něco na prodiskutování a jinak se
bavíme společensky.
Názory - literární činnost
na aktivity ...intenzivní práce, taková spisovatelská...udržuje vás prostě v kondici. Kdybych to nedělal,
tak bych už prostě možná byl taky pod zeleným. A tak člověk do všeho, do všeho trochu.
Všecko se nedá dělat.
- nutnost stálé aktivity
...člověk... jak přestanete pracovat, tak už je konec, tak potom už se k tomu těžko dostáváte.
To musí člověk vydržet.
...Důležité je vydržet, když člověk začne něco dělat.
- nutnost mít před sebou cíl:
...Pořád to jsou nějaké cíle, kterého jsem se snažil dosáhnout...Tak většinou se mi to
podařilo.
Plány - příprava oslav 15. výročí založení Klubu Slovanské Unie (přednáška+kulturní část)
do budoucna ...Požádal jsem jménem vedení klubu starostu, aby nám prostě přispěl na tu kulturní činnost
a nepřispěl nám, to sem naštvaný na něho...
- nynější cíl:
... Eště se co nejdéle dožít a eště něco zpracovat z těch materiálů... Eště hledat další,
objevovat další poznatky v tom, v těch osobnostech, v tom školství.
- otevřené možnosti v budoucnosti
...vidět to dění takové otevřené s možností do něho nějakým způsobem vstupovat.
Názory Je levicově orientovaný, nesouhlasí s modelem dnešní společnosti.
na dnešní ...to se mi ale nelíbí, jak ta levice je pořád hanobená aj v těch veřejně sdělovacích
společnost prostředcích
- pohled na lidi:
...Začínám vnímat lidi různě, jsou lidé různí, někteří prostě jsou přizpůsobiví, ně.kteří jsou
prostě takoví anti-orientovaní proti
Charakter - preference individuální činnosti
pracovní ...teďko už raději sám. Sice neodmítám spolupráci, když máme společný zájem, tak rád se
činnosti prostě zkonzultuji. Nějaké ty problémy společné, ale pracovávám nejraději sám. Aj člověk
přece jenom takovou volnější stylistickou možnost, když dělá sám.
- jaká činnost činí potíže:
...to už se člověk těžko vpravuje do takové činnosti, která má jakýsi přesný řád a takové
normy, to už s obtížemi do toho pronikám.
Vlastnosti - pracovitost
...pracovní zaměření, poctivost prostě na ty osobnosti různé
- usilovnost
...(co na sobě oceňuje)...aktivitu, úsilí prostě něčeho dosáhnout. Kdybych to neměl v sobě,
tak bych prostě ani tím studiem ani tím bych se tak daleko nedopracoval.
- kritičnost
- Nevybavuje si žádné zvláštní negativní vlastnosti
...Někdy prostě obtíže dodržet termín.
Hodnoty - morálka, čestnost, pracovitost, spravedlnost
(např. jako ředitel odsuzoval diskriminaci dětí kvůli politickým aktivitám jejich rodičů)
...Já jsem byl celkem tak nějak respektovaný těmi stranickými orgány, poněvadž oni mě znali
jako takového obětavého a aktivního pracovníka.
- snaha pomoci druhým
...já jsem se snažil každého podpořit, každému nějak pomoct dosáhnout té vytoužené cesty, o
 kterou usiloval.
Víra, - býval věřící, nyní ateista
spiritualita ...já si toho člověka vážím, že je věřící, když je čestný člověk, když respektuje zásady
morálky.
Co přináší - pracovní úspěchy
radost ...Když to,co dělám, když se mi to podaří. Když to má úspěch.
Rozvíjení - nutnost celoživotního vzdělávání:
sebe sama ...člověk by se měl pořád celý život vzdělávat a jeho osobnost by měla být takový systém
otevřený, stále by měl na sobě pracovat, stále by se měl dotvářet, aby prostě šel jaksi
s duchem doby, ale v tom smyslu pokrokovém...
- otevřenost k novým zkušenostem
...Být schopen přijímat nové podněty, pozitivní... Člověk pořád něco čte, něco studuje.
Zejména i z toho denního tisku...
- zájem o dění ve společnosti
- postoj ke vzdělávání v důchodovém věku:
...člověk musí mít ještě ten fond fyzický a psychický, aby prostě stačil na to...Mě už je hodně
roků, kdybych byl tak o 10 roků, ještě bych se na to dal, ale teď už. Devadesátku mám na
krku, co chcete dělat.
Změny - pracovní postoje nezměněny:
ve stáří ... ten můj směr, ta moje životní orientace je tak v podstatě pořád stejná, někdy je
intenzivnější, někdy je méně intenzivní.
- menší agresivita, větší zdrženlivost:
... od té větší agresivnosti k té zdrženlivosti, to byl takový proces pozvolných přeměn, od té
padesátky do té současnosti. Tak teďko už prostě tak spíš se stávám tak nějak poklidný...a
sleduji prostě kontinuitu
Názory - začátek stáří:
na stáří ... záleží na tom, jestli po stránce tělesné nebo duševní. Tak po stránce tělesné, prostě tak po
té sedmdesátce prostě člověk slábne. A po té stránce duševní... dokud mu to trošku myslí, tak
to je o takových 10 roků později.
- úspěšné stárnutí:
... Když se mi daří splnit to, co si, ty úkoly,které si dám a aspoň zčásti,tak to považuji za
úspěch.
- výhody stáří:
...Na to je strašně těžká odpověď. Když se vám podaří zpracovat nějaký materiál, tak máte
z toho radost.
- přístup společnosti k důchodcům:
... myslim si že společnost by měla nějakou větší péči věnovat důchodcům... spíš v tom
materiálně sociálním zabezpečení...Upravit důchody, aby prostě člověk nemusel živořit,
nemusel se někde pokoutně zabydlovat, aby mohl důstojně dožívat.
- postoj ke své generaci:
... Já už prostě tak nějak vyčnívám z té generace, sám tak nějak jak se říká nad vodú.
Smrt ... Lítost, že prostě, že člověk, když se narodil, musí zemřít. A když, tak aspoň aby to byla
taková rázná, náhlá. Eutanázie by měla být prostě odsouhlasená jednoznačně. Ovšem
samozřejmě tady je problém, jak zajistit to, aby nebyla zneužívaná.
Životní heslo ...snahu pořád ještě něco dělat, jako tak nějak. Eště hledat další, objevovat další poznatky
v tom, v těch osobnostech, v tom školství.
Nejdůležitější Vyjmenovává své učitele v průběhu vzdělávání, poté své kolegy a přátele (všichni z oboru
osoby pedagogického)
Otázka Řeší otázku, zda jít do pečovatelského domu:
bydlení ...Já mám tady všecko, tolik věcí, co já bych s tím udělal (v pečov.domě)?...I když, člověk si
říká, když tady spadnu na zem a zůstanu ležet, tak je to konec. Takže když přestanu být
schopen sám sebe obsloužit, tak to bych musel uvažovat o změně bydliště...
3. Pan Cyril
Jméno Prof. PhDr. „CYRIL“, CSc.
Ročník 1917 (89 let)
Rodinný stav ženatý (65 let)
Současné Brno, panelový dům na rohu rušné křižovatky.
bydliště
Vzdělání Maturita – učitelský ústav
Reálné gymnázium (externě)
FF – ruština, angličitna (dálkově)
doc. a prof. filozofie
Profese učitel ZŠ, SŠ
PřF
FF
ústřední knihovna FF
pomocný dělník v nemocnici
...straně a vládě se podařilo po 70.roce mě tak zadupat do podvědomí lidí, že, jsem to
poznal v Opavě, když jsem tam přednášel nikdo nevěděl vůbec, že nějaký filozof (pan
CYRIL). existuje. Tak a víceméně to pokračuje...
Současné - hlavní činnosti v důchodu: snaha projevit vděčnost své manželce, pečuje o ni (je těžce
aktivity nemocná)
-do svých devadesátin chce vydat knihu (denně na ní pracuje přibližně 2 hodiny)
-funkcionář v městském výboru KSČM (schůze 1x měsíčně + „diskusní čtvrtky“)
-funkcionář česko-ruské společnosti
-jako odbojář je členem Svazu bojovníků za svobodu
-člen Jednoty filozofické
-člen Západní organizace
Zájmy -výtvarná činnost (jako svatební dar dal manželce obraz Ježíše ve vlastnoručně dělaném
rámu)
(otázka, zda ještě maluje)... Nemám vůbec čas. (A láká vás to?) Ale láká. Vidím výtvarně,
vidím svět, já kolik vidím obrazů, jak bych si je udělal. Já jich v hlavě namaluju, ale nemožu
jich namalovat ve skutečnosti. Nemám na to čas.
-poezie (3 autobiografické publikace)
Charakter -čas strávený denně při práci (týkající se filozofie)
pracovní ...Jenom hodinu, dvě, když ve čtyři v pět nemohu spát...No a dělám do těch půl osmé, do
činnosti osmi. Přes den vůbec nemohu. Přes den nemám čas. Někdy v sobotu v neděli trošku, sedím
za počítačem.
- pracovní nasazení
...když já se do něčeho zakousnu, tak nevidím vlevo vpravo, a ona (manželka) mě v 60.
letech vedla k tomu, abych také jedl, spal a vedl jakousi životosprávu. Tím mi zachránila
život.
-preference činnosti individuální vs. ve společnosti
... Oba. Poněvadž to je dialektická jednota. Moje práce doma (teoretická práce ve filozofii),
ta je něčím, co navazuje na to, o čem diskutuji.
Odpočinek ...Odpočívám prací.
Názory ... jestli je stáří nemoc nebo není. Ono svým způsobem je, poněvadž nemoci stáří mají
na stáří všichni.
Hodnoty ...Já považuju za nejdůležitější hledání optimální podoby života člověka na zemi. Hledání
pravdy, searching for truth. Za pravdou ve filozofii. To sem celý život dělal.
Odchod -vnímání odchodu do důchodu:
do důchodu ... Žádný rozdíl.
Smysl života ...smysl svého života jsem určil před mrtvolou svého bratra...slíbil jsem, že celý svůj život
zasvětím jenom boji proti silám, které způsobují války... A ta práce, kterou dělám, je svým
způsobem součástí toho. To, že pomáhám, že se snažím projevit vděčnost, že vůbec žiju,
svojí nemocné manželce, to je pořád práce. A ten smysl, to je jeden a týž smysl.
Popis sebe ...jsem sangvinik, ale mám určité sklony k cholerismu...jsem člověk který se dovede zadumat
sama nad lecčíms a hledá cesty z toho ven. Že bych byl fatalista nějaký, to nejsem.Co je
v absolutním rozporu s mojí povahou, je říct že nějak to dopadne. A oddávat se osudu.
Víra, ...Já jsem ateista jak řemen.
spiritualita ... Já vím, že žádný pánbůh mi nepomůže, ale že ty zákony přírody a to, co ve mně
 pozitivního zanechali moji předkové... a co mám od svých nejbližších, to všechno
dohromady mi pomůže, když se taky budu snažit.
Motivace ...proč já chci veřejně pracovat. To nedělám proto, abych se bavil. Já to potřebuju. To je
k aktivitám můj život.
Odměny, -stal se univerzitním profesorem, válečný veterán, ocenění za odbojářskou činnost
zpětná vazba -pronásledování v době normalizace
za vykonanou ... Já jsem v životě dopadl tak fifty fifty
činnost
Zdroje radosti ...Největší radost mám, když se na mě usměje v poslední době moje milovaná
manželka ...když se na mě usměje, tak to má hodnotu dvou tří miliard korun. Copak kde se
na mě hrabou všichni boháči!
Nejdůležitější ...Dcera. Manželka, dcera. Vnučka, pravnouček. Nejbližší členové rodiny.
osoby v životě -dál uvádí jednoho z žáků, který se „v mnohém blíží“ k tomu, aby ho mohl označit jako svůj
vzor.
Přátelé -říká, že na přátele nemá čas, navíc je těžké najít společné přátele, se kterými by si rozuměl
on i jeho manželka
Budoucnost -jako první při otázce na budoucnost zmiňuje smrt:
... smrt je jen kus života těžkého.
-dál mluví o péči o nemocnou manželku, pak zmiňuje psaní knihy a instalaci internetu
...já především chci dál splácet svoje těžké závazky vůči své manželce. Za druhé budu po
ránu vždycky trošičku dělat, abych dokončil tu knížku do toho roku. Pak budu uvažovat,
jestli si mám dát instalovat internet.
Změny ve -hlavní rozdíl vidí ve zhoršujícím se zdravotním stavu
stáří -pracovní výkonnost:
...tak bych řekl, že je tak asi padesátiprocentní. Tenkrát jsem pracoval tak, že jsem vyhrkl
článek...Kdežto teď, když něco píšu... tak tam desetkrát to předělávám... a vynechávám a
doplňuju atd.
-kvalita práce ve stáří:
... Myslím i ta kvalita je o něco nižší, poněvadž teď jsem zase sebekritičtější, než sem byl,
když mi bylo 50. Mám životní zkušenosti a dovedu už leccos... své názory mnohostranně, ze
všech stran zvažuju, prohlížím, takže možná v některých směrech je to i lepší, než to bylo
předtím, ale zase je to přece jenom poznamenáno už takovou možná senilností, senilitou,
ale prostě tou menší výkonností a tou příliš až velkou zdrženlivostí, opatrností, abych
nenapsal volovinu atd.
Zdokonalován -možnosti zdokonalování ve stáří:
í ve stáří ...Prací, aktivitou. Jako každý jiný.
Úspěšné -udržování aktivity
stárnutí ... pracuj, abys zpomalil a co nejvíce zdržel proces stárnutí, abys v maximální míře oddálil
svůj individuální zánik! I jako důchodce pracuj, buď veřejně činný a věnuj se
sebevzdělávání!
...Je třeba pečlivě hledat hranici, kterou nelze překročit, nemá-li pracovní aktivita škodit.
...Jde o to přihlédnout ke společenské potřebě a z většího počtu svých možností (rozvíjet tu
či onu činnost) volit takovou, pro niž existuje nevýraznější sociální a současně i zájmově
osobní motivace.
-psychická příprava na stáří
...Uchovat si dostatečně bohatý citový život a silnou vůli – to dovede jen ten, kdo své city a
vůli celý život pěstoval a kultivoval.
-mít vždy naději v úspěšné řešení
...I kdybychom se v životě dostali do sebeobtížnější a zdánlivě neřešitelné situace, nesmíme
v žádném případě ztratit a ztrácet odvahu hledat a nalézat z ní východiska; nejdůležitější je
nikdy se nevzdávat, nikdy nerezignovat!
-interpersonální vztahy
...Je třeba hledat a vždy najít okolnostem přiměřený poměr mezi láskyplným lpěním na
lidech, věcech a životním stylu a mezi odstupem od nich.
-potřeba optimismu
...zdroje optimismu? Nelze přehlédnout zdroje radosti, které nám připravují naši nejbližší.
Radost z dětí, z jejich dětí, zvláště pak z dětí vnuků.
-přístup ke smrti
...Základní odpověď na otázku, jak se stavět ke své nevyhnutelné, po časové ose neustále se
přibližující smrti, tedy zní: „nemyslet na ni“.
...Nějaký čas po smrti budeme i jako individua existovat buď jako přímo nebo nepřímo
v paměti svých potomků, zvláště v tom případě, budou-li nás buď jmenovitě nebo aspoň
 anonymně připomínat výsledky naší práce. Povědomí této skutečnosti nás může podněcovat
k neutuchající aktivitě.

Rodina -vyrůstal v chudé rodině

-matka: po smrti 1.manžela se vdala, byla přísná, ale starostlivá
-otec: byl vzorem, vše dělal s plným nasazením, problémy s váhou a s alkoholem, velmi
náročný
-bratr (nevlastní): popraven nacisty
...smysl svého života jsem určil před mrtvolou svého bratra...slíbil jsem, že celý svůj život
zasvětím jenom boji proti silám, které způsobují války
-sestra: nestudovala, vdala se za Němce, čímž začaly rodinné neshody
-manželka:
Bez tebe život můj nebyl by letem,
ale jen zdlouhavým plížením k smrti.

Nejméně půlku své tehdejší činnosti

stihl jsem jenom dík tobě,
...byla’s mým motorem, především z tebe čerpal jsem sílu a jistotu.

...ona vám to potvrdí, když já se do něčeho zakousnu, tak nevidím vlevo vpravo, a ona mě
v 60. letech vedla k tomu, abych také jedl, spal a vedl jakousi životosprávu. Tím mi
zachránila život. A tuto vděčnost za to, proto ji tuto knížku, a vůbec celoživotní práci svoji
budu věnovat.

-jedna dcera, jedna vnučka, jeden pravnuk: patří k nejdůležitějším osobám jeho života
Komunikační -pracuje s počítačem (základy mu vysvětlil zeť)
technologie -mobil nemá
4. Pan David
Jméno JUDr. „DAVID“
Ročník 1924 (83 let)
Rodinný stav ženatý (50 let)
Současné Brno, rodinný dům v klidné čtvrti na kraji města
bydliště
Vzdělání ..(charakter jeho vzdělání) formovalo mladé osobnosti k jasnému a logickému myšlení...které
vedlo člověka vedle učení o křesťanství ke způsobu fair-play, jak v soukromém tak veřejném
životě. A vedlo k úctě myšlení starých Řeků a Římanů, filozofie, demokracie, římské právo a
k obdivu výtvarné krásy antického světa...
ekumenické gymnázium na Slovensku
...Tehdy na gymnáziu jsme se bavili hlavně o náboženských otázkách, o filozofických
otázkách...já tak pozoruju objektivně, že jsme byli víc vzdělanější, měli jsme víc vědomostí
než tato generace, protože jsme měli soboty navíc.
-Husova fakulta (1 semestr), pak přešel do Brna na právnickou fakultu
Profese -matrikový úředník (po Protektorátu)
-totálně nasazen
-soudce (rok)
-prokurátor
-přednášky, školení
...My jsme neměli možnost vedlejšího zaměstnání. Pouze jsme měli možnost být výdělečně
činní literárně, publikací a nebo přednáškami. A to jsem dělal já. Já jsem byl expertem
v oboru pracovního práva...
-právní poradce lékařů
-předseda kárného výboru
-bezplatně právní poradce v Betánii
-průvodce Čedoku
-člen ústředního výboru TJ Slovan
-celou dobu zdůrazňuje, že byl pronásledován a omezován režimem
-i po odchodu do důchodu dále pracoval jaké státní zástupce (11 let)
... Po 60. roce (věku) jsem dělal brigády, poněvadž zase inteligence byla pronásledována.
Byla tam třídní diskriminace z toho důvodu, že my jsme byli inteligence a zatímco dělníci
mohli pracovat dál a pobírali vedle toho plný důchod, tak my jsme mohli pobírat plný
důchod, ale mohli jsme si vydělat pouze max. 15 tisíc korun hrubého...
Víra, -člen husitské církve
spiritualita ... Mě sokolství a československá církev husitská formovala k tomu, čím jsem.
Současné ... aktivity v současné době jsou podle toho stavu, jestli jsem neboj nejsem zdráv.
aktivity ... Je-li zdravá manželka, nemusím se jí plně věnovat, tak se věnuji aktivitě.
-člen Akademického klubu Tábor (zapisovatel)
... 1x za měsíc schůze. Schůzi předchází rada a představenstvo. Připravíme si programy,
děláme programy pololetní, semestry... byl jsem předsedou, ale teď už dělám jenom
v předsednictvu a zapisovatele. No ale diskutuji. Já jsem dobrý diskutér...
-člen Moravské galerie
-člen několika klubů seniorů (občas tam přednáší)
-účast na přednáškách diecézní rady
-stále si udržuje právnické znalosti
... sleduji částečně také právnickou literaturu, mám přehled o tom, sice né dokonale, ale mám
znalosti jako dnešní právník, až na některé věci, specializace. Takže mohu poradit...
...Mojí největší zásluhou je změna zákona o rodině... v tom směru, že prarodiče se mohou
obrátit na soud, aby byl jim umožněn styk s vnuky... Obrátil jsem se na Uhdeho...pak na
doktora Výborného...já jsem zangažoval fond ohrožených dětí...
-považuje se za velmi aktivního, nechce být řazen do kategorie starců (která dle něj začíná
v 80 letech)
...každej mě obdivuje, že jsem tak duševně čilý. Až na to, že teďkom pozoruji, že mám ty
výpadky paměti, to jsem neměl.
Názory na -znechucení dnešní politickou situací a posedlostí penězi
současnou ...já jsem znechucen, doslova, tím politikařením dneska... To je honba za penězi
společnost ... já si na tomto režimu vážím tu svobodu, svobodu slova, svobodu vyjadřování, to je největší
statek co je. Ale pro člověka vzdělaného. Pro nevzdělaného to nemá význam.
Názory ...chce-li se člověk dožít vyššího věku, musí zaplatit určitou daň. A tou daní je stárnutí. My se
na stárnutí musíme naučit stárnout...
-přístup ke svému stáří
... člověk přemítá, je to boží dar, že žiji přes 70 let...Je mi 83 let. Podle bible se má člověk
dožít 70 let.
(např. v jednom článku napsal) ... vlas nám zešedivěl, jiskru v oku tlumí dioptrická skla, leč
vzpomínky na líbezné a hodnotné prožitky v mládí přetrvávají v plné svěžesti.
-výhody stáří:
... se stává člověk rozvážlivým, není ukvapený, má oproti mladým víc zkušeností, čili víc
rozumí
-nevýhody:
... postrádá zase na tom výbojnost mládí, větší možnost učit se, větší možnost a schopnost
vnímat nové věci, technicky i civilně, vidíme, že dneska už bychom na to nestačili. My
pokulháváme...
-rostoucí štědrost
...výrok Goetheho: „Není bohatý, kdo má mnoho. Ale ten, který potřebuje málo“. V tom stáří
už to je.
Mladí ... Stáří, na rozdíl od mládí, se říká, že je rozumné, poněvadž má zkušenosti. To dělá hodně.
vs. staří Ti mladí nemají zkušenosti...
...my jsme ještě z té staré generace, která se dovede obětovat...
Zájmy -chodil do Sokola, tenis, turistika
-výtvarné umění (doma má spousty obrazů)
...Chodím na skoro všechny výstavy
-jazyky (půl roku kurz angličtiny v senior klubu)
Paměť -je hrdý na úroveň své paměti
...Vidíte, že my to ještě myslí, že si pamatuju ty jména. A to je mi třiaosmdesát let. No to je
právnicky vytříbený, víte, to je u právníků. Faktem je, že když je člověk aktivně činný, tak ten
mozek pracuje stále. I v noci, přemýšlím na formulaci...
-ke konci rozhovoru:
... Co jsem chtěl říct, ježišmarjá, sem nikdy ty výpadky paměti neměl, představte si to.
Rodina -matka
...měla jenom základní školu, poněvadž tehdá musela chodit do měšťanky pěšky... Ale byla
velice inteligentní, hrála v Sokole divadlo, velmi krásně zpívala
-otec (obchodní škola, vyučen kupcem, finanční stráž, důchodková kontrola)
-bratr (byl úředníkem národního výboru; často se nestýkají, z důvodů neshod mezi ním a
bratrovou manželkou)
-manželka (o 11 let mladší, zdravotní problémy, deprese – z důvodů rodinných sporů)
... jak se ke mně chová, klobouk dolů
-dcera (tragicky zemřela ve 27 letech, po hádce s manželem)
-2 vnuci (zeť a jejich nevlastní matka se snažili zamezit styku hochů s prarodiči)

Zájem o dění ... sleduji vždycky zprávy...Všecko sleduji. I politiku, ale to je základ... musí být člověk
ve orientovaný, aby zapadl, aby znal všecky ty věci...
společnosti -sleduje TV, noviny, ale nejvíce poslouchá rádio
...Já si nejvíce cením rozhlasových relací. Tam jsou nejcennější věci o té kultuře, historii,
náboženství.
Charakter ... Mě sokolství a československá církev husitská formovala k tomu, čím jsem. Abych měl
pevný charakter.
-při rozhovoru o tom, jak zvládal smrt své dcery:
... Manželka je od r.93, kdy nám zemřela dcera, stále nemocná... Já jsem chlap, já mám jiný
nervy...U mě to nebylo, já jsem se z toho dostal, musel dostat. Já jsem byl tvrdej, já jsem
posílal lidi na trest na deset let, já jsem byl otrkanej....
-považuje se za dobrého manžela
...mám charakter, ve vztahu k manželce. Byl jsem charakterní a budu charakterní, když byla
nemocná, budu ji opatrovat.
-nízká míra agresivity
... nejsem agresor, jsem mírný člověk
-nedostatek technických znalostí a dovedností
-vadí mu, že nepřečetl dostatečné množství literatury
Problémy -zdravotní obtíže (vysoký krevní tlak, 3 mozkové příhody)
spojené ... to byly nervové rozruchy. My žijeme stále v nervovém vypětí...
se stářím -nespavost
... dneska už musím si brát léky na spaní
-přiznává omezení v sexuálním životě
... do těch 82 let se mu to ještě jak se říká lidově „postaví“, potom už ne. To muži pociťují
jako fyzickou ztrátu, přestáváte být takovým mužem. Stáváte se takovým eunuchem. Můžete
ještě milovat ženu, třebas, ale hlazením a takhle, můžete vzrušit.

Radost -radost z vnuků

...Nám starým to dělá radost, vnukovi když dáme sto, dvě stě korun, tak mám z toho radost.
To se radši uskrovním
... Smutek jsem měl,když mi zemřela dcera. Radost mám z toho, že mi zůstali ti dva vnuci.
-radost z vlastní schopnosti být aktivní
-ze svobody ve společnosti
Odpočinek -procházky
... Odpočívám tím, že chodím občas na procházky a AKT jednou měsíčně pořádá vycházky.
Nejdůležitějš ...Tak nejdůležitější osoby jsou T.G.Masaryk, Tyrš-Sokol, doktor Farský-zakladatel církve
í osoby -pak výrazné osobnosti výtvarného umění
v životě
Přátelé -členové AKT
...To jsou víc než přátelé, to jsou skoro bratři. Eště možná víc.
Hodnoty -láska (manželka prodělala nedávno vážnou nemoc a on si uvědomil, co všechno by ztratil)
... Nejdůležitější hodnotou je mít vztah k někomu a mít lásku.
-pomoc druhým
... služba všem potřebným. Podle svých schopností, podle svého zdravotního stavu. A k tomu,
ať mě ta vyšší síla dá moc, abych mohl sloužit bohu, stvořiteli...Sloužit myšlením, prací,
životem a láskou. Mám křesťanské hodnoty.
-úcta k lidem
.. úcta ke starým lidem, k nemocným lidem, úcta k těm lidem, kteří jsou hodnotní,
Plány do -zastoupit funkci předsedy AKT(po dobu jeho nepřítomnosti)
budoucna -pomoci mladým lidem, kteří se na AKT obrátili o pomoc při řešení jednoho problému
Na co se těší -na zlepšení zdravotního stavu manželky
... Těším se na to,že stav manželky se zlepší, zdraví, což je pro mě nejdůležitější, protože jinak
bych zůstal sám...
Smrt -konec pozemského života
... Smrt pro mě znamená odchod z tohoto života, z tohoto pozemského života. My křesťané
věříme, že je člověk odvolán z tohoto života... jsem připraven na smrt...
Věřím, že když člověk následuje Ježíše v životě, tak má život věčný...
Životní cíl -uzdravení manželky
...aby se manželka uzdravila, aby měla ještě pár let
-udržení dobrého vlastního zdravotního stavu
....abych já byl také ještě zdráv. Už jsem ve věku, kdy hodně lidí odchází.
Úspěšné -nutnost přijmout fakt stárnutí
stárnutí
Odchod do -nechtěl odejít do důchodu
důchodu ... sem nebyl rád, chtěl jsem přesluhovat víc.
Rozvoj ve -nutnost čerpání vědomostí (jako zdroj informací zdůrazňuje rádio)
stáří ... Že je aktivní a že prostě nabývá stále nových vědomostí...čerpám vědomosti, znalosti,
kterými ohromuji taky třebas i moje vrstevníky.
Výrazné, -pronásledování inteligence (do které se řadí) komunistickým režimem
opakující se -svádění žen, kterému úspěšně odolával
motivy -zdůrazňování své odvahy
-každého zmiňovaného člověka hodnotí pomocí jeho vzdělání
5. Pan Eduard
Jméno MUDr. „EDUARD“
Ročník 1923 (84 let)
Rodinný stav vdovec (2,5 měsíce)
Současné Brno, rodinný dům, v klidné, okrajové části
bydliště
Vzdělání Maturita – reálné gymnázium
Vojenská akdemie
Vojenská lékařská akademie
Profese -totálně nasazen (pomocný dělník)
... jsem pracoval na obrábění granátů...Takže jsem vyráběl zbraně pro nepřítele...
-po maturitě pracoval v lékárně
-přivydělával si doučováním, dále jako praktikant v obchodě s textilem
-velitel posádky na Šumavě (pomáhal lidem přecházet do Německa)
-lékař v úrazové nemocnici
Současné -předseda Společnosti E. B. v Brně (popisuje cíle jejich snažení, úzký výbor tvoří 7 členů;
aktivity scházejí se většinou 1x týdně a dále chodí na bohoslužby)
... usilujeme o to, aby byla upravena univerzita obrany, aby dostala ten název Edvarda
Beneše, aby byla postavena socha...aby byl opraven ten památník
... děláme společně bohoslužby... usilujeme o to, aby v naší církvi došlo ne k rozkolu...
má být schůze rady starších, nebo vůbec náboženské obce a má být volba rady starších.
-člen AKT (schůze 1x za měsíc + další příležitostné akce)
-člen Klubu vojenských důchodců (uspořádal tam legionářskou výstavu; scházejí se každý
týden)
-píše dopisy, zprávy, články apod.
.... hlavně co se týká odboje a té akce, tady té SEB a vůbec nápravy...
-obecně o svých aktivitách:
... pořád su jako v permanenci a to mě asi udržuje při životě. Poněvadž kdybych nic
nedělal, tak bych asi ležel a to by bylo špatný. Musím chodit.
-v říjnu organizoval setkání u příležitosti 10. výročí slavnostního otevření síně odboje
Plány do -usilovat o splnění cílů jejich Společnosti E.B.
budoucna
Zdravotní -svůj zdravotní stav označuje jako vážný
problémy ... su důchodce, su zdravotně těžce postižený, protože už jsem měl dvakrát operaci srdce,
operaci žlučníku a 2x operaci kýly. To jsem měl teď během, asi od 97 roku...
-zdůrazňuje potřebu léků
...teď, když su v důchodě a nepracuji, tak vstávám obyčejně, užívám léky...20 léků užívám,
ráno 8, v poledne 4 a večer 8. Takže vidíte, že se držím jen tím, že užívám léky.
Denní -vstává v před 6, poslouchá rádio (zprávy, komentáře)
program -po „ranní toaletě“ odchází pro oběd a s papíry a dopisy
-... po obědě buď máme zas nějaký ty schůzky nebo vyřizování, poněvadž já musím též
chodit na kontroly lékařský. No a mám schůze...
-spát chodí po půlnoci
-pořád připomíná, kdy užívá prášky
... se navečeřím a užívám potom ještě a mezitím si něco aj poznamenávám a nebo někdy aj
píšu na stroji...
Rodina -otec: legionář, člen finanční stráže
-matka: z 15 sourozenců
-sestra: také doktorka (za manžela měla partyzána, který byl 22 let vězněn)
-celá rodina se podílela na domácím odboji
... přímo jsme se účastnili odboje, vnitřního, domácího ozbrojeného odboje...jak v tom
našem bydlišti, tak ve sklepě, tak na půdě jsme měli vybudovaný ubytování a tajné skrýše
pro naše odbojáře a partyzány, kteří u nás byli.
... My jsme byli ve stálým ohrožení...my jsme spávali s nabitou pistolí... V případě, že by
nás odhalili, jsme říkali, že se musíme bránit. To bylo na život a na smrt...
Aktivity -člen Sokola a Skaut (např. postavili stadion v Bratislavě)
v dětství -chodil do YMCA – sportovní vyžití+... tam jsme měli kolektiv těch, kteří jsme táhli za ten
a mladé jeden provaz za republiku proti fašounům.
dospělosti
Popis sebe -pravdomluvnost, čestnost, víra v Boha, úcta k rodičům, sestře a všem bratrům a sestrám (z
sama církve)
... Já jsem byl vychován k čestnýmu jednání a ne k podvodnýmu jednání a k podrazům
(pláče). Jenže když největší úspěchy a výhry (zvýšuje hlas) mají ti, co dělají právě ty
podrazy a podvody...
-zápory: pohodlnost
... su takový pohodlný někdy. Že su někdy líný (pousmání). Že si třeba naplánuju něco, že
to udělám a neudělám. Jako ten pořádek tady. Nemám čas pořád.
-optimista
Zdroj radosti -splnění cílů
... Kdyby se mně splnily ty naše cíle. Chtěli bychom vzdát úctu tím nejen prezidentovi
Osvoboditeli, ale i prezidentu Budovateli. Velice bychom si to přáli.
-zájem o něj a ostatní starší lidi
... Že jste se taky na mně obrátila. A že chcete udělat něco dobrého pro nás starší.
Hodnoty -čestnost, pravdomluvnost, láska k bližnímu
Srovnání sebe -svůj život chápe v souladu se stavem společnosti
sama nyní a ... to bylo v době, kdy jsme byli ještě pod komunistickou vládou. V té době se nám nevedlo
před 30 lety dobře. V té době jsme doufali jenom.
Odchod -nechtěl, proto se dál angažoval, hlavně v boji proti komunismu, taky pomáhal při převratu,
do důchodu přednášel na JAMU, kde byl zaměstnán jako bezpečnostní technik
Názory - výhody stáří: možnost rozvoje sebe sama
na stárnutí ... Člověk se vždycky něco dozví. Dycky se něco přiučí. Já su proto, aby se každý, po celý
život vzdělával.
-nevýhody: ubývání fyzických sil
Nejdůležitější -rodiče
osoby ...Oba si je ctím (pláč)
Životní heslo Já říkám, věrni zůstaneme.
Výrazné -rodina nebyla odškodněna, nedostali osvědčení
motivy .. Děcka sestry nedostaly žádná odškodnění, takže žádám a píšu to, jestli to pomůže. No
snažím se, poněvadž jsem říkal, že budu do konce smrti bojovat---nejedná se jen o mně.
Jedná se i o mé spolužáky (třesoucím se hlasem, pláče)...
6. Pan František
Jméno pan „FRANTIŠEK“
Ročník 1923 (83 let)
Rodinný stav ženatý (58 let)
Vzdělání -gymnázium (nedokončeno, musel ukončit ve 38. roce)
...Jsem chodil do gymnázia, v 38. roce přišli Němci, tak to se zavřelo...Tatínek říkal:
„Né, my máme moře dluhů, takže to by stálo peníze,“ a to už sme měli 2 pacholky, takže
říkal: „Já toho jednoho pacholka propustím a budeš místo něho“.
-dálkově střední vinařská škola (1x přerušena kvůli nevůli komunistů)
... tu školu jsem dodělal. A když jsem maturoval, zas to dopadlo špatně (na maturitním
vysvědčení měl jiné známky, než které mu udělili při zkoušení)
... když mi předávali maturitní vysvědčení, tak tam bylo dobrý, dobrý, dobrý, dobrý.
Samý trojky... To abych nešel na vejšku. Já sem byl schopen eště když mi bylo 42 roků jít
na vejšku.
Profese -soukromý zemědělec (až do doby vynuceného vstupu do JZD)
... Já jsem přišel z vojny a tady jsme začli hospodařit. Měli jsme 36 hektarů polí, měli
jsme dva baráky... My jsme nechtěli do JZD... Předně nám zebrali všechnu mechanizaci,
co sme měli...vyměnili nám pozemky...A potom, když, my sme se drželi, aspoň trochu nám
to šlo, a tak nám potom dali pole, jedno, to bylo velice opuštěný...já jsem to pooral,
pohnojil...tam byl opravdu výnos a veliké...No ale všechno sme splnili... byly povinný
dodávky...my sme měli všecko splněný, jenom nám scházelo 11metráků ječmene...
... bez soudu: 5 roků do kriminálu....Že narušuju národní hospodářství...Měli jsme dvě
malí děti...(od vězení ho mohl uchránit vstup do JZD)... Pak sem se poradil s tchánem a
já nevím se všema teda. A říkali, abych šel do JZD. Tak sem tam šel,no.
-vinohradník v JZD
... 20 roků jsem to dělal v kolchozu, jako profesionálně, na té nejvyšší úrovni. Vysázel
jsem téměř 100 hektarů vinohradů.
-sklepmistr (9 let, od 58 let věku)
... Tomu sem musel dát každou sobotu vodpoledne, to mi ještě aj manželka musela
pomoct, ale za to sem nedostával ale lautr nic. Nic a nic.
Rodina -otec (umřel ve svých 57 letech): má k němu velkou úctu, mnohokrát, dlouze a
s obdivem o něm mluvil.
... tatínek na nás neměl moc času...byl šikovnej hospodář. Velice.... došel na zkrachovalej
grunt, kde bylo všecko propitý, tam nebylo nic...když začal hospodařit, tak tomu
nerozuměl. (sousedé mu dělali naschvály)...on se naštval a řekl jim: „Pánové,jak je bůh
nade mnou, já vám slibuju, že já budu největším sedlákem v této dědině“, a von to
dokázal!!!...
-matka (umřela ve věku 85 let):
... Maminka mě neměla ráda...chtěli mět děvče. Kdybych se byl narodil jako děvče, tak
sem se měl ohromně.
-bratr (starší, byl ve vězení 18 měsíců, protože vystupoval jako „mluvčí“ všech, kteří
odmítali vstoupit do JZD)
... dostal za to 18 měsíců v Jáchymově. No, můj otec už toho měl dost, protože byl už za
Reichu zavřenej... praskla mu céva v mozku a za tři dni bylo po něm.
-manželka:
... jsem se oženil, protože, no, rodiče holt trvali na tom, že se musím oženit.
(při hovoru o těžké situaci po r. 48) ...začali po nás šlapat a tak po nás šlapali strašně, že
říkám, je klika, že manželka mě neutekla. A že to se mnou vydržela...byla opravdu
statečná, velice. Sem si myslel, že v takovém srabu mě opustí... My sme se nadřeli jak
koně..
-2 synové a 1 dcera
 nejmladší syn bydlí ve 2. polovině dvojdomku
(udělal si 2.střední školu) ...má 2 maturity. Já říkám: ty seš takovej hňup, pročs nešel
na vejšku? Von byl z nejlepších kluků...
 dcera (provdaná v Argentině)
-vnuci, pravnuci
-rodinné vztahy (neshody kvůli finančním problémům jeho syna):
...S těma mladejma je to horší. S těma vedle. To je. Neumijou hospodařit.
...Ode mně si nenechají poradit, protože říkají, že jim poroučím...ti mají svoje hlavičky...
Dopadli jak hubkaři.
 ...Byli tady...sme oslavovali...Jenže vypadalo to jednu chvílu, že se pohádáme a tak sme
radši říkali, dost, nebudem dál do toho vrtat a nebudem se o tom bavit. I když mě to
někdy dost mrzí...
Odchod -v 60 letech věku
do důchodu ...Já jsem to chtěl dotáhnout aspoň rok...Ten předseda říkal ne, okamžitě sem to musel
nechat.
Aktivity -hned po odchodu do důchodu:
v důchodu ... sem se teda vrhl, já sem měl 10 arů vinohradů a v 80. roku se mně podařilo koupit
sklep.
-v 66 letech věku:
... sem říkal, sem v důchodě, co s tým budu dělat, s těma polama... Tak sem jim to rozdal,
děckám všeckem... Nechali sme si ten sklep, půl hektaru pole...
-současnost:
 starost o hospodářství
... co tady mám na dvoře, trochu vinohradu, na zahrádce trochu, u sklepa mám
pergolu a nad sklepem má 14 řad vinohradu.
 vinný sklep
... ty sudy musím opatrovat...
 píše paměti (v průběhu 2 let popsal historii jejich rodu, skončil obdobím, kdy odešel
do důchodu)
... mám napsaný svoje paměti... začal jsem, co jsem od prarodičů zjistil, ten rod, odkud
pochází...
...Chtěl jsem to vydat a voni mně řekli, ano, my vám to vydáme, dáte nám 150 tisíc a
my to vydáme... Tak sem říkal, to já nemám, to vám dát nemůžu... Děckám to rozdám,
ať se v tom hrabou, ne? (až nebude mít tolik práce jako teď, chce pokračovat)
 člen klubu historie a vlastivědy
... já su tam členem...už 9 roků
 chodí na veřejná zasedání obce
... My sme dva, kteří chodíme už 12 nebo kolik roků na zasedání, na to veřejný. Máme
dycky svoje připomínky...Šak oni to nedají ani do zápisu, co my tam řeknem. I když se
někdy toho chytnou a podle nás to udělají. Jako by to byli oni...
 vytvořil teorii o plození potomků určitého pohlaví, kterou testuje
...Já mám metodu: když je první porod, ať už je to holka nebo kluk, tak nejpozději do 5
měsíců to znova opakovat. (Výsledek?) Rozdílný pohlaví.... mně to vyšlo v 80%.
Názory -každý den si plánuje určitou činnost
na aktivity ... já si to rozdělím, abych každej den měl nějakou maličkost. Já když do toho sklepa
chodím téměř denně, tak vždycky tam musím něco udělat, maličkost třeba
Nejdůležitější -otec
osoby
Charakteristika -v mládí se popisuje jako hubený, ale silný, pracovitý, s tendencí být nejlepší
sebe sama ... kluk slabej, vždycky, já jsem vážil 66kg, ale já sem za tu zimu navozil 30 vagónů řepy,
15 vagónů brambor, to všecko. Já jsem se nenechal od nikoho porazit, to teda né, já sem
musel mít vždycky navrch. Tak to dopadalo....
-potřeba stálé aktivity (po vstupu do JZD se necítil dostatečně činný, proto začal hrát
ochotnické divadlo a rozhodl se dodělat si středoškolské vzdělání)
-řekne svůj názor bez ohledu na následky
... Já jsem huba plechová, dycky jako, ale nikdy mi nezáleželo na tom, jestli na to
doplatím, nebo ne. Sem na to doplácel, celej život...
-po váhání přiznává, že doma nemá rozhodující slovo
... než sme měli...třetí dítě, tak jsem myslel, že exceluju v baráku. Ovšem potom se to
změnilo. Manželka si to nepřála, to 3. dítě...Ona se mnou půl roku nemluvila...potom,
začala teda, mít svůj názor a má svůj rozum dodneška. A já poslechnu. Já říkám, já
mluvím venku, já se vymluvím venku a doma radši nic neříkám.
-vytrvalost, cílevědomost: ...když se do něčeho dám, tak to chci vždycky dodělat.
-své negativní vlastnosti nedokáže vyjádřit
... No to je těžko říct. No víc věcí by se mi nelíbilo. No nemůžu to tak nějak...
Pozn: Z pozorování vyplynuly další vlastnosti: vzdorovitost, tvrdohlavost, snaha čelit
nepříznivému vývoji událostí, výrazný smysl pro humor
Budoucnost -o své budoucnosti nechce nejprve mluvit
... Prosím vás, jak bych už dneska mohl nějaký plány do budoucnosti. V těchto letech. Na
těšení toho nemám moc. (příčinou je patrně problematická finanční situace jeho
nejmladšího syna, o které však nechce mluvit)
 -plánuje vlastní pohřeb (je domluven s redakcí místních novin i s místní TV; na pohřbu
se pustí záznam, kde on sám zpívá a recituje, také jeho nahraný hlas vyzve pozůstalé,
aby o něm někdo něco řekl):
... Já už jsem si nachystal, jakej budu mejt funus.
Zájmy -ochotnické divadlo (od vstupu do JZD):
...pak sem měl aspoň trochu času... 50 roků sem hrál ochotnický divadlo. 50 let...
-TV (každé ráno se dívá na venezuelskou telenovelu, večer na zprávy, pak má rád
kriminální příběhy)
(o telenovele)...já jsem se na to začal dívat, říkám: je to blbý, ale když se už tak dlouho
na to dívám, tak už je to blbý zas toho nechat.
-četba
... Já když mám knížku, tak ji přečtu za tři, čtyři večery a hotovo. A nemám zas co
číst...Já čtu rýchlo.
-víno, vinařství
... vypiju sedmičku denně, aj teď a hotovo. A to vínko si musím opatřit a z těch mejch
trošek, co mám, eště sem si koupil hrozny,
Životní cíl -ve svém věku odmítá přítomnost životních cílů, spíše mluví o „životním přání“
... Když mi bude 84 roků, co eště, jakej můžu mít eště životní cíl. Abych v klidu a v pokoju
odešel, když bude potřeba, když to na mně donde, abych v klidu a bezbolestně umřel. Tak
to je takové mé přání, né cíl, ale přání.
Zdroj radosti -malé děti
... mám rád, malý ty šprťouskatý děcka...Máme 1 pravnučku, té už je 11, druhé je 8 a
tomu pravnukovi je 6. Ale nejsou s nama, kdyby to bylo s nama, jé to já bych byl...
-příroda
...já mám ty květy a to všecko, přírodu mám prostě rád. Taky sem v ní vyrostl. Maminka
mě porodila na polu.
Hodnoty -víra
... Já su nábožensky založené evangelík. To už i moji prarodiče...
Změny -úbytek sil
v důsledku stáří ... To já sem byl strašně vitální člověk. Já jsem toho měl, jé.
Názory na stáří -nevýhody: zdravotní problémy
...No nevýhody sou ty, že sou tady bolesti, že sou tady různý věci, já mám třeba obě
kolena operovaný, rozřezali, vyčistili, namazali, zašili a hotovo....
-výhody: dostatek času, žádný spěch a shon
...Že nemusíte nikam spěchat. Všecko donde. Tak co.
-začátek stáří: spojen se vzrůstající nemohoucností
...Když člověk začíná nemoct. Když může, tak to stále necítíte. Dneska už po schodech...
navrch to vylezu, ale z kopca... to už nende. A člověk to čím dál víc pociťuje, že tu
nemohoucnost má čím dál větší.
-rozvíjení ve stáří: není zapotřebí
...Už nemá důvod se rozvíjet nějak zvlášť. To už není třeba. To už je takový dožívání.
Takže to nepřipadá v úvahu. Eště sem tam nějakou zkušenost někomu předám, když to
chce, dyž mě chce poslouchat. Cizí lidi mě poslouchajou.
Zdravotní obtíže -zmiňuje jen mimochodem obtíže s koleny, se kterými byl na operaci
Pohyb -jízda na kole
...Já jsem totiž v zaměstnání jezdil jedině na bicyklu...já sem najezdil 40, 50km denně, na
kole. Sem říkal, to je dobré, se pohybuju, všade dojdu, aniž mě tam slyší, že jedu.
Přátelé -nemá dobré přátele, členy z klubu označuje jako své přátele neoznačuje
... Já si dycky svoje řeknu ke všemu, takže voni mě tam trochu víc znají, ale jinak to...
 7. Pan Gustav
Jméno pan GUSTAV
Ročník 1924 (82 let)
Rodinný stav ženatý (57 let)
Současné -vesnice
bydliště
Příbuzenstvo -rodiče: přísná výchova, hodně povinností
... To sme měli určený, dondeš ze školy, nás se nikdo neptal, jestli máme úlohu... To se
neptali, ale tam só husé, 13 husí a půjdeš za dědinu pást. Potom do potoka vykúpat.
-2 bratři
-manželka
... ještě sme se nepobili a ani nijak nepohádali.
Postoj manželky k jeho zálibám: ...ta mě teda nenadávala nikdá. To byla přitom, že si hraju
a že su hodné.
-syn (3 synové): ... Synek, ten se dostal do I., má 3 děcka. Ale žádný se k tomu nemá (k
převzetí jeho sbírek). Ti kluci, to jsou zatím takoví grázli
-dcera
Vzdělání -měšťanka
-různá školení
... Měl jsem různý školení, jak bezpečnosti... Jako záchranář... V O. jsem udělal požárnický
výcvik...Já jsem dělal těch školení spoustu a potom mě nasadili jako samostatnýho referenta
v bezpečnosti práce a požární ochrany.
Profesní -totálně nasazen
vývoj -vojna: ...na letišti, a dělal jsem proviantního, takže já jsem na to nakoukl, na to vaření,
takže já ledacos umím uvařit lepší jak ženská.
-montáž psacích strojů, mostárna- vrtací jeřáb, výroba traktorů, vývojové středisko, výrobní
rýsovač
-bezpečnostní a požární technik v plynárnách
-samostatný referent v bezpečnosti práce a požární ochrany
Budoucnost -svou budoucnost spojuje se smrtí
...člověk si už myslí, teď už bych se mohl mít dobře, tak už musí čekat, kdy ho tam zavezou
někde a zahrabou do dolíka.
- obává se, co se stane s jeho sbírkami po jeho smrti,
...až já umřu, děcka dovezou sem kontajner a polovičku toho nahážou do kontajnera.
-přál by si, aby v jeho sbírkách někdo pokračoval
...Já sem si přál, aby v tom někdo pokračoval. Protože mám nějaký věci, který sou skutečně
cenný.
-oslava diamantové svatby
... spolu s manželkou, tak si říkáme, kdybysme tři roky eště byli spolu, tak to bude šedesátka,
tak to eště oslavíme spolu a chtěl bych to oslavit ve zdraví.
-návštěva lékaře
...Zítra jdu do kardioporadny.
Záliby -ve škole začal sbírat známky ...Mám jich tolik, že byste to neunesla. Býval členem klubu
filatelistů ...teď už nejsem, teď už to není ani tak zábava, jako věc peněz
-dále sbírání mincí, člen nomismatického kroužku (už není, je to příliš finančně náročné)
-archeologické vykopávky ... se tady kopalo pohřebiště slovanský a mě se podařilo se tam
mezi ně vplést a tak sem 2 měsíce tam s něma kopal.
...chodil sem po polích, sbíral sem střepy všelijaký,odevzdával jim. Tak sem zapadl do té
archeologie, no a začal sem sbírat, nějaké, vidíte, tady mám různé keramiky
-sbírání medailí, odznaků, pohlednic, keramiky, starý nábytek
-člen klubu historie a vlastivědy
-hrával na trumpetu na různých akcích, na harmoniku
-zpěv (rád zpívá např. v kostele)
-publikační činnost (příležitostně články, např. do publikací, které vydává obec)
-práce na vinohradu a zpracování vína, zahrádka, skleník
-kronika obce (od r. 1972)
-zapisování počasí (každý den, více než 20 roků)
-fotografování (např. fotodokumentace z kulturních akcí v obci)
Názor -pořád se cítí zaneprázdněný
na aktivity ... Pořád je co dělat, já nemám teho času nějak moc, že bych si sedl. Aj když je to k ničemu,
tak mě to zabavuje.
Odchod -v 58 musel do penze, měl zdravotní problémy (se, žlučníkem, srdcem)
do důchodu ... Protože už jsem se blížil k té 60, tak mě hned převedli, aby mě nemuseli platit
nemocenskou, tak mě převedli do důchodu... ten přestup náhlé je těžký.
Názory -nutno se smířit se zdravotními problémy
na stáří ...Tak to člověka čeká na stáří, to se naskládá, ty klouby sou odřený už, už sme se cosi
nachodili. Tak mě zatím, musím to zaklepat, nohy ještě tak nebolijó.
-začátek stáří: individuální rozdíly: ...Já si to stáří nijak neberu. Já si pořád myslím, že je
mně tak těch 50 a že bych tady chtěl eště být.
-možnosti rozvoje ve stáří: rozvíjet se dá, ovšem má-li senior dobrou paměť
... já už teda ztrácím paměť na jména a na letopočty. Já jsem onehdá měl číslice v malíčku.
Já jsem si pamatoval ty dějiny všecky...Teď už to zapomínám.
Popis -mluví v množném čísle – jak tráví den společně s manželkou
běžného dne -vstává o půl osmé
... Tak já třeba před sedmou pustím rádio a posloucháme, včil zahouká půl osmé a říkáme,
ještě teď budou krátký zprávy, ty poslechnem. Pak teda vstanu, tady si nachystáme kafe, bílý
teda, posnídáme, trošku to pouklízíme, co je potřeba, a potom začnu chystat na oběd.
-vaří oběd
-po obědě společná procházka
...A po obědě jdeme povinně na vycházku, abych já se trochu na srdce unavil, tak jdeme do
kopečka, tam je hřbitov na kopci.
-návštěva dcery
-po příchodu domů ...tak pošontáme tady, co je potřeba, já se podívám, co je v zahradě,
mám psa, tak psovi nachystám žrádlo nějaký, no a domluvíme se, co bude k večeři a zas to
pomůžu nachystat
-pořád aktivní ... mám toho svýho koníčka, takže mám pořád co dělat, no.
-uléhá do postele kolem 8 hodiny
...O půl 8 se jdeme osprchovat a vo 8 hodinách už sme v posteli a pustíme si večerní
program.
Rozšiřování -sleduje zprávy, čte noviny
okruhu -odborné vědomosti ze sběratelství, z historie
vědomostí ... tady to ani nende, tady nenajdu nikoho tak, kdo by tomu rozuměl. Co sem měl toho
kamaráda, co mě na to navedl, tak ten zemřel a já sem tak zostal z těch sběratelů sám tady.
-dále v klubu historie a vlastivědy, jehož je členem
Životní cíl -spojitost se sběratelstvím, nyní z něj slevuje
... Já z toho cílu ubírám. Já sem to měl skoro jako takový muzeum.
Zpětná vazba -lidé v jeho obci o jeho sběratelských aktivitách příliš neví
na jeho ... moc málo lidí u nás ví, že to mám... Protože včil se moc krade... Kdyby o to okradení, ale
aktivity zabijó za nějakou blbost.
Popis sebe -zneklidňuje jej úbytek sil
sama ...su taky aj trochu nervózní, že, že už člověk nemůže tak jako mohl kdysi předtím, dneska
někdy vstanu a nevím kde mě bolí, kam se mám chytnout napřed.
-pracovitost, oblíbenost u druhých, spravedlivý ke všem (o komunismu: ...Já jsem s nima nic
neměl společnýho, nikdá)
-nervozita
... Člověk aj byl takovej nervózní. Aj teď to člověka tak chytne, ale snažím se to překlepat.
Zdravotní -v době odchodu do důchodu: infarkt, problémy se žlučníkem
obtíže ...mě chytl takový slabší infarkt, ten mě chytl až potom... napřed žlučník. Mě našli žlučový
kameny. Musel jsem jít na operaci... Mě začaly hnisat ty spodní stehy, ta pobřišnice...
-nyní problémy se srdcem (proto chodí na pravidelné procházky)
Kamarádi -hodně jeho kamarádů už zemřelo
... To sem měl tak kamarádů tenkrát, nás bylo v našem ročníku 32. A teď sme 4 a z toho sme
tady v dědině enom 2. Všichni umřeli.
-kamarádí se s ostatními členy klubu historie, dále s několika archeology, se kterými dělal
vykopávky
Úspěšné -individuální rozdíly
stárnutí -nutno přizpůsobit se a vyrovnat se se stářím
-v případě pana Gustava: přestal kouřit a chodit do hospody
...Že bych nepil, to nemůžu říct, pijeme černý pivo dohromady každej den po obědě si dáme
společně. Tu hořčinu, tu si dám, ale abych na to šel do hospody, to nepůjdu... Já si to pivo
můžu koupit a můžu si ho dát doma. Nebo tam mám litr vína za dveřima...
-pro spokojenost ve stáří: dobré mezilidské vztahy
... být se všema lidima v dobrým styku, nemít nepřátele, aby se mu klidnějš umíralo. No aby
 neměl výčitky svědomí, potom až jednou bude umírat.
Hodnoty -peníze: ...co mně pomůžou peníze. Dyť já nic nepotřebuju. My dokud sme dva, my
vycházíme dobře, s tím důchodem naším. Nic nepotřebujem. Vono právě nám dává, že sem
tam vo těch svátcích, když mají děcka, tak jim nějakou tu korunu dáme nebo koupíme.
-zdraví: ... já se cítím být spokojný, zatím, když to nebude horší s tím zdravím
Smrt -nemá z ní strach, je s ní smířen
... ze smrti strach nemám. Jenom aby to nebolelo... vím, že budu muset brzo umřít. Už tady
dlouho nemůžu být. Ačkoliv můj rod, maminka se dožila 91 a její dvě sestry 96, takže bych
tady mohl ještě nějakej ten rok být...
Nejdůležitější -manželka
osoby v ... v první řadě manželka, nikoho jinýho nemůžu říkat, protože ta mě ve všeckým podporuje a
životě navzájem se podporujem.
Víra, -je věřící, ale zároveň toleruje jiná přesvědčení
spiritualita ...Já su věřící a nikomu neberu jeho přesvědčení a nikoho nepřesvědčuju, že musí být takový.
Zdroje ... Když sme v pohodě, není nám nic, manželka třeba tam sedí a já si možu tady hrát.
radosti
Výrazné -obava z toho, co bude s jeho sbírkami po jeho smrti
motivy -láska k manželce
-snaha ukázat co nejvíce ze svých sbírek
 Příloha č. 6: Tabulky s názory blízkých osob tvořivých respondentů

1. Rozhovor s přítelkyní pana Adama

Kladné -vůle k životu, odvaha, schopnost vyrovnat se se smrtí své manželky

hodnocení -v nedávné minulosti: hra na bandžo pro veřejnost
-snaha být samostatný, zlepšovací opatření
...třeba na těch pyžamech má našitý knoflíček, podle kterého se orientuje, že to není naven
-snaha naučit se novým věcem
-„ideální mažel“ ... Říkala jsem si, že by to byl ideální manžel, kdysi (smích).

Záporné -přejídá se
hodnocení
Názor -líbí se jí jeho snaha dělat vše sám, bez pomoci
na aktivity -chodí spolu do klubů, na různé kulturní akce, na dovolené, na procházky

2. Rozhovor s dcerou pana Boleslava

Kladné -soběstačný, aktivní

hodnocení ... oceňuju hlavně to, že je v těch letech, které má, soběstačný, že je aktivní.
... sme rádi, že je prostě tak jak je, protože vlastně nás de facto vůbec nezatěžuje.
... Žije si svůj život, i když je trochu smutný, že je sám, protože těch svých vrstevníků už moc nemá,
všichni ti kamarádi kolem něho už mu zemřeli, ale tady toto ho hodně udržuje.
-dobrý otec
... soboty neděle se nám zase poctivě od rána do večera věnoval. Učil nás různé hry, vyprávěl
s náma, takže to bylo příjemné. A my taky sme byli někdy rádi, že sme měli volno od rodičů.
-úcta k němu jako k nejstaršímu členovi rodiny
... letos budeme slavit devadesátiny, doufám teda, že se nám to podaří. Takže je to jediný, z naší
rodiny nejstarší člen, který se takhle v aktivním věku dožívá, takže sme jako strašně rádi, že ho
máme.
-pokrokovost, udržování kroku s dobou, přehled o společenském dění
... Některé ty věci, některým už nerozumí, ale líbí se mi třeba, že říkal: „A co říkáš na to, kdybych si
ještě koupil počítač? Já bych se s tím naučil ještě pracovat“.
... pořád se snaží být trošku aspoň s tou dobou, nechce ustrnout, aby nebyl ten klasický starý člověk,
který čeká na smrt. Tak to on v žádném případě není.

Záporné -tvrdohlavý
hodnocení ... myslím, že se nám na něm líbí všechno, akorát trošku že je tvrdohlavý, že se s ním někdy trošku
těžko, ale to si myslím, že to je nemoc všech těch starých lidí.

Názor -aktivita jako životní nutnost

na aktivity ... jak přestane pracovat, tak to bude jeho konec. To my víme, protože toto ho opravdu udržuje při
životě.
-aktivita po celý život
... On vlastně celý život byl aktivní tady v těchto věcech. Jo, i když si prošel různé období, protože
jak ten vývoj byl, tak to bylo někdy hodně složité.
-po smrti manželky přestal být aktivní, proto se snažili ho opět aktivizovat
... on po smrti maminky jako prostě hodně uvadl, takže sme mu dali takový podnět, aby udělal
rodinnou kroniku... byli sme rádi, že se do toho dal a postupně zase začal pracovat prostě pro tu
veřejnost, tak jak to vlastně dělal celý život.
-chápání jeho současných aktivit
... to ho neustále drží, protože on fakt dennodenně chodí prostě ven, něco si tam píše, i když my
víme, že už to nemá takovou kvalitu, jako dříve, ale to ho drží při tom životě.
-účast ve spolcích
... On má několik spolků, on je totiž skoro v každém nějakém spolku a to ho fakt tam jako drží, takže
 on si tam vždycky povykládá prostě, se svými vrstevníky.
3. Rozhovor s manželkou pana Cyrila

Kladné -široké zájmy

hodnocení -celá povaha
...on opravdu má široké zájmy a velice široký člověk je to... Celou jeho povahu oceňuji velice.
Hluboce.
-mluví o těžkém životě, kterým společně prošli
...můj manžel byl hrozně hodný. Nikdy nebyl hrubý, nikdy nebyl zlý, nikdy nebyl tvrdý ke mně

Záporné -říká, že to jsou drobnosti, konkrétně neví, na pomoc volá manžela

hodnocení - manžel radí:...Že někdy sem navztekanej, to se ti nelíbí. To si mi víckrát řekla.
-manželka dodává: To se stane někdy. Málokdy, ale stane se to.

Názor -jeho aktivity bere jako nedílnou součást jeho života

na aktivity ...Já sem toho názoru, že to musí dělat. Kdyby to nedělal, tak je jeho polovina života pryč.
-někdy má pocit, že by manžel své aktivity mohl omezit, ale uznává, že by to bylo proti jeho
podstatě
...já jsem nemocná, a někdy se mi to velmi nelíbí, když musí odcházet, tak musím se na to dívat
rozumně a říkat si, nedá se nic dělat, nebyl by to on

4. Rozhovor s manželkou pana Davida

Kladné -hodný
hodnocení ... Charakterově, to je velice hodnej.
-velmi dobrá úroveň paměťových schopností, pohotové myšlení
... Oceňuji, že v těch letech je tak dobrý, že to všechno jako zvládne...paměť má teda vynikající. To
mu prostě zapaluje strašně moc
-kladné hodnocení u druhých lidí
... je dost tak jako ve společnosti těch svých kamarádů a kolegů... ti všichni ho chválí, jak je dobrej,
jaké má diskusní příspěvky a jak se dovede zeptat... že je tak rychlý

Záporné -chybí mu zájem o domácnost, není manuálně zručný (musela a musí vše zvládat sama, včetně
hodnocení obstarávání řemeslníků)
... S těmi řemeslníky jsem tedy pracovala já...Manžel tady nebyl. Když přijel na tu sobotu večer, na
neděli, tak jsem musela do té doby rychle všecko pozametat, s dcerkou jsme mu musely jít na
nádraží naproti...
... já jsem si myslela dřív, že...jako důchodce...bude mít víc zájmu třeba o ten domeček a že tam něco
to, ale on technicky nadaný není
-často vyžaduje její pomoc při přepisování různých dokumentů
... Teď jsou ty stroje staré, rozdrbané, člověk jak špatně vidí, teď a on když má tu myšlenku prostě,
tak pro něho je to lepší, když mi to přímo nadiktuje, ale já někdy nemohu hned psát, jak on to
potřebuje. Já mu řeknu: napiš si to třeba na papír a já to potom to. Ale on to nepřečte po sobě
... jsem byla nemocná, tak mě to vysilovalo.

Názor -kvůli svým aktivitám nevěnuje dostatek času domácnosti a nepomáhá manželce tolik, kolik by si
na aktivity představovala
... když měl nějakou aktivitu, tak mezitím já osobně jsem třeba vylezla nahoru na okno, stáhla
záclony
-uvědomuje si, že manžel své aktivity potřebuje
... su ráda, že ho to drží, protože je to zas něco jinýho, než kdyby se stal ležákem nebo by byl
nemocný
-měl by si uvědomit svůj pokročilý věk a podle toho omezit své aktivity
... ten jeho věk, by měl trošinku stáhnout a být takovej soudnější a neměl se tolik vyčerpávat, jako
když mu bylo třeba padesát, šedesát.
... si myslím, aby mu to neškodilo. Takže to je ten manželský strach takový.
... by se měl více jako šetřit. S tou iniciativou. Ale když ho to tolik baví. Tolik je tak pozvanej všude a
drží to tam, takové ty diskuse a takový ty věci. Tak a proto je takovej taky, že sám to vyhledává...Je
vytrénovanej.
 5. Rozhovor s manželkou pana Františka
Kladné -pracovitost
hodnocení ...je velice pracovitej.
-stojí si za svým názorem
... Takovej když něco řekne, tak si za tím stojí.
-neublížil by jí
.. řekla bych no, nikdy by mě neublížil. Na druhých třeba řve, ale... on dycky mně říká, že ani
květinú...

Záporné -každému řekne přímo svůj názor, bez ohledu na důsledky

hodnocení ... na druhých lidech všecko vidí a hned jim to všeckým vyčítá přímo, každému řekne a dělá si
strašně nepřátelů. Proto já mu dycky říkám, dyť žádnýmu nic neříkej, darmo si děláš nepřátelů, dyť
stejně hlavú zeď neprorazíš...
-svými řečmi nepřímo škodí i své rodině
... dyž on někde tam na té schůzi si otevře hubu na nich, a tak oni potom aj synovi tady škodijú...
Tým potom trpí celá rodina...

Názor -oceňuje jeho pracovitost (viz výše)

na aktivity -názor na členství v klubu historie: (dříve, když neměla zdravotní problémy, tak tam chodila s ním)
... on chodí do těch historiků. To já su proto, ať tam chodí.

6. Rozhovor s manželkou pana Gustava

Kladné -oceňuje vše, co pro ni manžel dělá
hodnocení ... von mně pomáhá a nebýt jej, tak su vedle. Takovýho, jakýho sem si vzala bych hned tak honem
nedostala.

Záporné -nic záporného na manželovi není

hodnocení ... Nic bych neměnila, nechala bych to všechno tak.

Názor -vždy mu pomáhala, nikdy nic nezakazovala.

na aktivity