Vyšetřování ztráty třídní knihy

Divadlo Járy Cimrmana

DRUH: drama

FORMA: proza

ŽÁNR: činohra, komedie

HLAVNÍ TÉMA: Před sedmi lety se ve třídě ztratila třídní kniha, stále probíhá její hledání.

MYŠLENKY:

posílení vlasteneckého cítění (odlehčená a humorná forma protestu proti komunistickému

režimu);

satirické poukázání na zkostnatělý a absurdní školní systém (učitel se bojí ředitele, ředitel se bojí
inspektora a inspektor se bojí zemského rady = nikdo neřeší skutečný problém)
MOTIVY: třídní kniha, škola, žáci, učitel, ředitel, strach

ČASOPROSTOR: třída v české škole, konkrétně 8. třídy (chlapecké), čas neznámý (nejspíše kdy žil Cimrman –
přelo 19. a 20 sto.)

LITERÁRNÍ SMĚR:

VYPRVAĚČ: přímé řeči (bez uvozovek), bez vypravěče

KOMPOZICE:

 chronologické
 hra se dělí na 2 části;
1. odborné referáty o životě, práci a činech Járy Cimrmana (mimo jiné o jeho pedagogickém
systému; má 11 krátkých kapitol);
2. samotný děj hry (jen 1 dějství)

JAZYK:

 převažuje spisovná čeština, občas hovorové výrazy (kravál)

 výrazy s dvojím významem - tzv. dvojsmysly, citoslovce („prsk“) nebo archaismy
 dlouhé monology i dialogy
 prvky absurdního dramatu (opakování stejných pasáží v různých fázích děje, promlouvání k
nereagující třídě, nelogičnosti – dvě postavy hovoří každá o něčem jiném, aniž by na sebe
reagovaly)
 řečnické otázky, nadsázka, synekdocha

anakolut - jev, kdy část věty nenavazuje syntakticky správně na předchozí část téže věty (nesprávná a neočekávaná změna větné stavby)
synekdocha - figura, při níž je použito buď označení celku místo označení části nebo naopak (např. „Otevřete! Tady policie!” místo „Otevřete,
tady policista.“)
Jára Cimrman - fiktivní postava (neexistující, avšak představovaná jako reálná) všestranného českého génia; TVŮRCI: Zdeněk Svěrák, Jiří Šebánek
a Ladislav Smoljak
POSTAVY:

Učitel: hodný, plachý a bojácný; střídá metody nátlaku na žáky (jednou je přátelský, jindy “naoko”
vyhrožuje); má strach z ředitele

Ředitel: pracovitý a snaživý, po dobrém se snaží přemluvit žáky k vrácení třídní knihy; má strach z
inspektora

Inspektor: dobrácký; bojí se toho, co řekne zemský rada

Zemský školní rada: zamlklý člověk

Třída: ve hře ji představuje obecenstvo

DĚJ:

Jednotlivé postavy (třídní učitel, ředitel školy, školní inspektor a zemský školní rada) se postupně
snaží přesvědčit a donutit třídu 8.C, aby vrátila ukradenou třídní knihu (ta měla být ukradena před 7 lety);
nejprve to zkoušejí běžnými pedagogickými metodami (po dobrém i po zlém).

První do třídy přijde učitel a přesvědčuje třídu, aby třídnici vrátila. Nejprve smířlivě, nakonec
používá i výhrůžky (vyhrožuje například příchodem ředitele).

Ředitel přichází jako druhý a přesvědčuje žáky, aby třídnici vrátili, než přijde inspektor (z jeho
příchodu má on sám zjevný strach).

Inspektor do třídy přichází jako třetí, ale více než třídní kniha ho zajímají 4 ukradené čepice,
ztracené ve Vyškově. Učitel i ředitel se předhánějí v tom, aby mu předvedli, jak intenzivně se po třídní
knize pátrá, inspektora ale třídnice nezajímá.

Jako poslední do třídy vstupuje zemský školní rada, který během návštěvy nepromluví ani slovo.
Všichni tři podřízení se před radou snaží ztrátu zamaskovat a opakuje se stále stejný výslech třídy. Rada si
vybaluje svačinu, nabízí ostatním, a nakonec se i samotní žáci smí pustit do svých svačin. Třídní kniha se
tedy ani po sedmi letech nenajde.