2, MECHANICKY POHYB HMOTNEHO BODU Mechanickym pohybem rozumime zménu polohy t8lesa vzhledem k jinfm télesim. Jestlize se vzajemna poloha dvou nebo vice téles neméni, Fikame, Ze dand télesa jsou visi so- bé v klidu, Fyzikalni obor, ktery se zabyva mechanickym pohybem, se nazyvé mechanika. Pii sledovani mechanickcho pohybu je treba uvést, vzhledem ke kterému (les pohyb vatahujeme. Téleso, vzhledem k n&muz pohyb vztahujeme, se nazfva vatakné téleso. Pribéh mechanického pohybu zavisi na volbé vztazn¢ho télesa. Tato vlastnost kaZdého pohybu se na- zyvé relativnost pohybu. Pohyb ( i Klid ) je tedy v2dy relativnf, Studium mechanického pohy- bu se zjednodusi zavedenim tzv. hmotného bodu. Hmotny bod ( pouziva se také nazev Gasti- ce ) je téleso hmotnosti_ m, jehoZ velikost a tvar nejsou pti uvazZovaném déji podstatné a ne~ musime je tedy brat pfi feSeni dané ilohy v tivahu. Hmotny bod pfedstavuje geometricky bod s hmotnosti rovnou hmotnosti télesa. Mechaniku délime na kinematiku a dynamiku. Kinematika studuje pohyb téles v prostoru a éase bez ohledu na pfiginy pohybu. Dynamika studuje piitiny pohybu ( souvislost mezi pohybem a silami pitsobicimi na t8leso ). 2.1. Zakladni kinematické velitiny, Pohyb télesa vySetfujeme vzhledem ke vztaznému télesu, kterym mize byt nap. urdity objekt pevné spojeny se Zemi. K éiselnému vyjadfeni polohy télesa u: stavy soufadnic, pevné spojené se vztaZnym t#lesem. Podé- tek soufadné soustavy pedstavuje vztazny bod O. Nejéas- t8i pouzivame pravotogivou soustavu pravouhlych ( kar- tézskych ) soufadnic. Spojenim vztaZného télesa, ve kte- rém zvolime yztainy bod O se soustavou souFadnic vanika vztakna soustava ( obr. 2.1 ). Kfivka po které se hmotny bod pohybuje, se nazyva trajektorie pohybu. Je to souhm vSech poloh, kterymi hmotny bod pri svém pohybu prochézi, Délkou dréhy (zkracené drahou) rozumime fyzikilni veliginu, udavajici Vetaind soustava vzdilenost, kterou probéhl bod po trajektorii. Podle tvaru trajektorie délime pohyby na kfivo- Garé a pfimoéaré. Diilezitym ptipadem kfivotarého pohybu je pohyb po kru’nici. Vsimneme si nejprve kinematického popisu obecn¢ho, tj. kfivoéarcho pohybu. Poloha mista v némz se nachazi bod, se pti pohybu méni v zavislosti na tase. Pohyb bodu bude apiné popsén, zname-li pro kazdy éas f jeho polohu, uréenou souradnicemi X,),Z, tan., jsou-li dany sou¥adnice jako spojité funkee fasu x=x() y=y(t) z=2(t) nebo je-li dan polohovy vektor 7 jako funkce éasu (21)K nazornému popisu éasového pribéhu pohybu hmotného bodu zavadime fyzikélni velitiny rychlost a zrychleni, Piedpokladejme, Ze v Easovém okam#iku t se pohybujiei bod nachazi v bod’ 4 a v éasovém okamZi- ku 1+ Ar v bodé B. Potom piiristek polohového vekto- mu je AF Vektor stfedni rychlosti kiivofarého pohybu je definovan (22) Jestlize se Eas bude zmeniovat k nule bod B se bude blizit k bodu A a vektor #, se bude bli- Zit vektoru okam#ité rychlosti # , pro ktery plati Obr. 2.2 im 2 (23) a At dt Vektor okamzité rychlosti je tedy uréen derivact polohového vektoru podle Zasu, Z geometrického niizoru je ztejmé, Ze vektor okamZité rychlosti ma smér teény ke driize a mifi na tu stranu, na kterou se bod pohybuje. Jestlize vyjddtime polohovg vektor pomoci jeho slozek, dostaneme pro vektor 7 aK, di dt ae dy + de . ‘ Vsrazy 4 a pfedstavuji slozky okam#ité rychlosti ve sméru os x,y,z. Soufadnice di di vektoru ¥ jsou uréeny vztahy -%, -# oy, =4. a at +v,J +v, velikost okamzité rychlosti Orientovany smér vektoru ¥ uréime vypottem smérovych kosiné ( vztah 1.4). Délka dréhy, kterou urazi hmotny bod v Zasovém inter valu (ft) je s= {ha (24) Pi zavedent stfedni ( primémé ) rychlosti hmotného bodu v éasovém intervalu (f,,/,) vyehd: zime obvykle z délky dréhy, kterou hmotny bod urazi behem tohoto éasového intervalu, Pked- poklddejme, Ze v ase 1, je urazend drdha s,, v Case f, je urazend dréha s, (obr. 2.4). Ura- end draha bghem éasového intervalu At =f,—f, je tedy As . V8imnéme si, %¢v tomto piipade, kdy se orientace béhem pohybu éasového in- tervalu Ar neméni, je délka uragené dréhy rovna piiristku drahové soufadnice. St¥edni rychlost pohybujiciho se hmot- ného bodu definujeme (25) Je to takova rychlost, se kterou by hmotny bod urazil dréhu As rovnomérnym pohybem za dobu Ar. Vztah (2.4) miizeme pouzit k uréeni jednotky rychlosti [v]=ms! Velikost okam/ité rychlosti definujeme jako mezni hodnotu ( limitu ) stiednf rychlosti, jest- ide se Casovy interval Ar blivi k nule, tedy jako derivace As ds im SS - S50 Ar df CiseIné je velikost okamZité rychlosti rovna délee dréhy, kterou by hmotng bod urazil za 1 s, kdyby bghem tohoto Easového intervalu méla rychlost stélou velikost. Ze vztahu ( 2.6 ) mi- Zeme uréit drdhu, kterou urazi hmotny bod v Easovém intervalu (f,,f5) (26) Pii kfivoarém pohybu méni rychlost svij smér. Obecné se ptitom méni take velikost rychlosti. V Easovém intervalu At se vektor Podle pravidla vektorového tani dostaneme vektor ¥,, jestlize k #, vektorové pfitteme A¥ ( obr. 2.5 ), JestliZe tento pit- riistek rychlosti A¥ délime Zasem Ar, v ném2 zména rychlosti nastala, dostaneme stfedni zrychleni a, (27) Okamzité zrychleni @ potom piedstavuje mezni hodnotu (limitu) sttedniho zrychleni, jestliZe se Easovy interval Ar bliai k nule. 28) Obr. 2.5 Vektor zrychleni je tedy uréen derivact vektoru rychlosti podle éasu nebo druhou derivaci polohového vektoru podle Zasu. Jednotkou z1ychleni je jednotka rychlosti, d8lend jednotkou éasu, tedy [a] =m.s? Pii ktivotarém pohybu je vady zrychleni, i kdy% se velikost rychlosti neméni. Zména sméru rychlosti vady zpiisobi zrychleny pohyb. Vektor a miiZeme vyjadfit ve slozkovém tva- ru, pourijeme-li slozkové vyjadieni vektoru ¥ aod hy. ay, Fae iy ad tt saitajtag,Gp isou soutadnice vektoru a. Pomoci souadate d a,-4% <= ar Velikost zrychleni je a-\avara V mnoha piipadech je vyhodné rozlozit zrychleni Z do dvou vzijemné kolmych slozek, z nichZ jedna ma smér tefny a druha smér normily ke kfivee. Trajektorie obecné- ho kfivotarého pohybu je prostorova kfivka. hlavni norméla Obr_2, Podle obr. 2.6 plati Maly oblougek drihy ds, ktery bod opie za elementdmi Zasovy interval dt miizeme nahradit &asti tzv. kruznice ktivosti, Které ma stfed v bodé S, zvaném sted kfivosti, Polomér této krufnice se nazyva polomér ktivosti ( znatime p ). Oznaéme 7, jednotkovy vektor ve sméru teény a i, jednotkovy vektor ve sméru hlavni normaly, ktery mifi do stfedu kfivosti S trajek- torie v uvazovaném misté. Vektor zrychlen{ @ dostaneme derivaci vektoru rychlosti ¥, ktery ze vyjadtit = v7, . PHi derivaci musime uvazit, Ze pti ktivotarém pohybu se méni smér jed- notkového vektoru #, , take _di_ dv dt dt ad ds Clen Si, vyjadruje vektor, ktery ma smér tetny. ProtoZe ma vyznam zrychleni, je to dé, dv. dé,ds yo So zéejmé tend slozka celkového zrychleni , tal dv dt dv Velikost teiné slozky zrychleni je a, =", je tedy rovna derivaci velikosti okamzité rychlosti podle éasu. Teéné zrychleni charakterizuje zménu velikosti vektoru rychlosti.Obyp 22 Druhy len je treba dale upravit. Podle obr. 2.7 je ds = pd a |d7,|= dp ( protoze lz, =1 ), takze az|-. Elementérni zména d7, jednotkového vektoru 7, je vektor k né e mu kolmy. To miizeme dokazat takto: skalani soudin 7,7, =1, deri aci dostaneme 2d?,7,=0, takZe dé, je kolmy k #, Vektor d#, ma tedy smér normily, uréeng jednotkovym vektorem fi, a mizeme ho vyjadiit dé, =|d#,,. Pro druhy élen ve vztahu ( 2.9 ) tedy plati Udava slozku vysledného zrychleni ve sméru normély a nazyvé se tedy normalové (dostie- divé) zrychleni. Charakterizuje zménu sméru vektoru rychlosti. Mame tedy vysledek: Zaychleni je veligina, kterd uréuje typ pohybu. V tabulce &. 6 jsou uvedeny piiklady: nommalové zrychleni_[__teéné zzychleni ‘typ pohybu primotary rovnomémy rovnomémy po kruznici primoéary rovnomémé zrychleny Tab. &. 6: Priklady klasifikace pohybit podle teéného a normélového zrychleni 2.2. PFimotary pohyb hmotného bodu Piimogary pohyb hmotného bodu charakterizovan takto: trajektorie je primka, smér rychlosti pohybujfeiho se hmotngho bodu je stély. Normé- lové zrychleni je nulové, celkové zrychleni je dno pouze tetnym zrychlenim. Vektor zrych- leni mé stdly smér, shodny se smérem vektoru rychlosti. Pii popisu tohoto pohybu tedy vy: dime s velikostmi ptislusnych veligin a jednou osou souFadné soustavy ( napf. osou x ), kterdse voli ve sméru dréhy. Na ose zvolime poééteéni bod a orientaci, Vzdalenost od podtku ( drahovou soufadnici ) budeme znacit x Podle toho, je-li zrychleni pti tomto pohybu : a) nulové, b) nenulové, ale konstantni, ¢) proménné, rozeznavame a) ptimogary pohyb rovnoméry, b) plimotary pohyb rovnomémé proménny, c) pfimogary pohyb proménny. Znalost zrychleni neumoztiuje uplny popis pohybu hmotngho bodu. Kromé zrychleni musime je&t® zndt pohybovy stav (\j. polohu a rychlost ) hmotného bodu v uréitém éasovém okamziku, obvykle v Ease f= 0. Pohybovy stav hmotné- s.) ho bodu v éase # = 0 je uréen tzv. potatetnimi podminkami ) primoéary pohyb rovnomérny av V tomto piipad’ a= 7" =0 ,tedy |= konst.|Protoze v= hybujictho se hmotného bodu je & soutadnice po- dt x=frdi=w+c, V éase ¢=0 je x = C, integrélni konstanta C tedy uréuje potatetni polohu bodu, méfenou od podatku soufadné osy. JestliZe ji oznatime x, , plati vex tu (2.11) Jeol x, = 0, pak xe. b) primocary pohyb rovnomérné proménn$ Nynije |a av Konst. |. Pro zeyehleni plati a =~ a rychlost uréime integraci v= fadt =ar+C je v=C. Konstanta C mé tedy vyznam rychlosti bodu v Ease / Nazyvame ji potéteéni rychlosti a znatime v, Rychlost zAvisi na tase podle vztahu vey, tat (2.12) Je-li potatetni rychlost nulovd, pak veal Dréhovou soufadnici x uréime podle vztahu at? dt = [(v, =vt+ 40 foar= fy sanyir= ny V éase 1=0 je x=C, konstanta C tedy uréuje dréhovou soufadnici x v ase ¢=0, Kterou znatime x, a pro funkci x(f) plati 2 x ste (2.13) Jeli vy, =0 ax, =0, pak ae x 2 Prikladem pfimotarého pohybu s konstantnim zrychlenim je volny pad, tj. pad volné pusténgho télesa ( poédteéni rychlost v, = 0) na Zemi ve vakuu, Ve vakuu padaji vSechna t= lesa se stejnym zrychlenim a= g, které se nazyva tihové zrychleni. Tihové zrychleni ma smér svisle dol a jeho velikost zavisi na zemépisné poloze. Pro rychlost a dralu hmotnho bodu pii volném padu tedy plati (j 0)(2.14) ©) Prtmocars pohyb s proménnym zrychlenim ‘Zndme-li, jak zivisi zrychleni na ase, tedy funkei a(s), urtime rychlost a dréhovou soufadnici v= fale)ar x= ful V kapitole 0 kfivogarém pohybu jsme upozornili na rozdil mezi délkou dréhy a sous adnic{ bodu na trajektorii. Uvedené zavéry plati samoziejmé i pro ptimotary pohyb, Priklad: Uvazujme vth svisly vzhiiru s podéteéni rychlosti v, = 30m.s". Zavedeme potite’ni bod Oa dréhovou soufadnici y. Zévislost rychlosti v, na Ease je vn gt. Nejvétsi vzdalenosti od mista vrhu ( poéatku O ) dosahne hmotny y, bod v gase 1="* = 3s ( v tomto éase je v=0 ). Soufadnice vr- y g ly, cholu svisleho vrhu (bod je y= Jvdr= flo, - goat a : ’ a 0 2 Ip h Soufadnice bodu V udava zéroveit délku urazené drahy, protoze orientace pohybu hmotného bodu se v éasovém intervalu (0,3) s neménila ( obr. 2.8 ). ¥, Urveme soufadnici hmotného bodu a urazenou dréhu v Ease f= 6s. Soufadnice hmotného bodu « ge = fear =Jayr 22 ofa] Tento v¥sledek ale neudéva urazenou drahu, protoZe v éasovém intervalu (0,6) s se hmotny bod pohyboval nejprve svisle vzhiru a potom svisle doli (v Easovém intervalu (0,3) s je v, >0, v Zasovem intervalu (3,6) s je v, <0). Urazenou drihu musime poéitat pode vztahu ar =, ~a0)ars [le y {hs\ar= fb. = 45445 =90mKontrolni otazky k &sti 2.1. a 2.2. Jak je definovan polohovy vektor? Uréete jeho velikost a smér. Definujte vektor stfedné rychlosti a vektor okamZité rychlosti kfivotarého pohybu. Jak se vypodita velikost okamzité rychlosti, zname-li funkce x = x(¢),y = y(e),z = z(t) Jak je definovan vektor stfedniho zrychleni a vektor okamzitého zrychleni? Jak se vypoditd velikost okamZitého zrychleni, znme-li funkce v, =v, (fv, =v,(0). v. =v.) 6. Znézométe rozklad vektoru @ do sméru tetny a normaly. Napi8te vzlah mezi vektory @, 4, @, a-vatah mezi jejich velikostmi a,a,,4, . 7. Uved'te piiklady pohybu, ktery' ma a) tetné zrychleni rovné nule b) normalové zrychleni rovné nule. 8. Charakterizujte ptimotary pohyb a jeho typy ( pohyb rovnomémy, rovnomén ny, proménny) 9. Vysvétlete, co jsou poi podi 10. Napiste ( odvod'e ), jak zavisi rychlost v a drahova soufadnice x na ase v pripadé pohybu a) ptimogarého rovnomémého b) pfimogarého rovnomémé proménného. wReNe promén-