7. OBECNÉ POJMY STÁTU. FORMY STÁTNÍHO ZŘÍZENÍ. DEMOKRATICKÝ PRÁVNÍ STÁT.

VOLBY.

STÁT

 Organizované společenství lidí, které trvale žije na nějakém ohraničeném území

 Forma politické organizace lidské společnosti, která sdružuje obyvatele určitého území
v právní celek

 ZNAKY:
o Státní hranice
o Občané
o Státní správa – vláda
o Ozbrojená moc – vojsko, policie

 STÁTNÍ SUVERENITA (svrchovanost) – stát může o svých věcech rozhodovat sám; vykonávat
neomezeně státní moc -> nezávislá, neodvozená od žádné jiné

 VNITŘNÍ FUNKCE:
o Bezpečnostní – zajištění bezpečnosti občanů a jejich majetku, vnitřní zabezpečení
fungování státu, jeho orgánů a institucí na státním území
o Právní – zajištění svobod a práv občanů, respektování právního řádu ve všech
oblastech činnosti dané oblasti
o Ekonomické – stanovení podmínek pro chod ekonomiky a jejich garance
o Sociální – zajištění občanů v nemoci, ve stáří a při ztrátě prostředků obživy
o Kulturní – péče o kulturní dědictví, vytváření podmínek pro rozvoj hmotné a
duchovní kultury

 VNĚJŠÍ FUNKCE:
o Obranné – zajištění obrany území před případným napadením a udržení mezinárodní
bezpečnosti
o Diplomatické – zajištění podmínek pro mírové soužití, udržování vztahů s dalšími
státy (diplomacie), realizace integračních procesů atd., mez. Obchod, smlouvy
o Hospodářské – prosazování ekonomických zájmů státu v jiných státech

 VZNIK
o PRVOTNĚ VYTVOŘENÉ STÁTY
 Nejstarší – Egypt, Mezopotámie apod.- stěhování národa
 Volný prostor → přišla skupina → usadila se → začala budovat

o DRUHOTNĚ VYTVOŘENÉ STÁTY

 Někdo přišel → popral se se stávajícími obyvateli → vyhrál → získal území
(revoluce, válka)
  Krym, Mongolská říše , rozpad ČSR na ČR a SR

o SMLUVNÍ TEORIE – stát vznikl smlouvou mezi lidmi, - veškeré právní a mocenské
vztahy ve společnosti jsou dány dohodou mezi všemi členy, zorganizovali se a založili
stát (osvícenství)
o NÁBOŽENSKÁ TEORIE – stát vznikl a existuje z boží vůle a odráží v sobě boží
dokonalost
o TEOKRATICKÁ TEORIE – božský původ není přisuzován jen státu, ale i panovníkovi
o PATRIACHÁLNÍ TEORIE – stát vznikl postupným rozšiřováním rodiny, státní moc se
uplatňuje podobně jako moc otce nad rodinou
o MOCENSKÁ TEORIE – chápe stát jako vládu silnějšího nad slabšími
o TEORIE NÁSILÍ – vysvětluje vznik státu jako produkt uplatnění síly

 NÁROD – skupina lidí se společným původem, hlásící se ke stejným historickým a kulturním

tradicím
o Objektivní rysy – společný původ, jazyk, území
o Subjektivní rysy – vědomí příslušnosti a loajality k vlastnímu národu

 STÁTNÍ OBČANSTVÍ – plnoprávné členství jedince v daném státním útvaru na území státu,
má práva a povinnosti
o Podmínky pro získání občanství:
 Narození – narození dítěte (alespoň 1 rodič je státní občan ČR)
 Osvojení (adaptace) - (alespoň 1 rodič je státní občan ČR)
 Určení otcovstvím (matka není občan daného státu, ale otec je)
 Nalezení na území – dítě mladší než 3 roky
 Prohlášením – zvolit si státní občanství (např. po rozpadu ČSR)
 Udělení – podat žádost na krajský úřad (řeší ministerstvo vnitra) -> splnit
zkoušky, státoobčanský slib, dodržet podmínky:
 10 let: 5 let dlouhodobý pobyt a 5 let trvalý pobyt
 Žádný záznam v trestním rejstříku
 Být aspoň 3 roky zaměstnaný + životopis
 Nemít dluhy vůči státu
 Zkouška: historie, jazyk, zák. informace o státu

 NÁRODNOST X OBČANSTVÍ
o Nemusí být stejné
o Občanství lze získat
o Národnost se určuje při narození → subjektivní, dle místa narození, cítění občana

 OBYVATEL – nemá občanství a občanská práva a povinnosti

 OBČAN - má občanství, ve smluvním vztahu se státem, má práva a musí plnit povinnosti

 PRÁVA: POVINNOSTI:
o VOLIT PLATIT DANĚ
 o VÍRA DODRŽOVAT ZÁKONY
o ZAPEZPEČENÍ RESPEKTOVAT NAŘÍZENÍ ST. ORGÁNŮ
o SVOBODNÝ PROJEV - POLICIE
FORMA STÁTU
 dělí se na formu vlády, politický režim a státní řízení

 KDO V TOM STÁTĚ VYKONÁVÁ MOC (FORMA VLÁDY)

o DIKTÁTORSKÉ – vládne jen mála skupina lidí (pol. stran) nebo jedinec
 Utlačování lidských práv a svobod, nepřipouštějí opoziční názory, hodně
příkazů, tradiční nástroje moci – psych. a fyz. teror pomocí policie, soudů,
armády, byrokracie, diktátor usiluje o získání podpory mezi lidmi, aby mohl
svůj režim legitimizovat
 TOTALITNÍ REŽIM – nejhorší forma -> úplná kontrola nad každodenním
životem občanů a neomezené řízení společnosti
 Aristokracie – vláda privilegovaných stavu, šlechty
 Plutokracie – vláda úzké skupiny bohatých
 Oligarchie – vláda privilegované vrstvy magnátů (velmož-nejbohatší)
 Monokracie – vláda jedince
 Např.: Kim Čong Un – Sev. Korea, putin – rusko, Talibán – Afghánistán,
armáda (junta) – Myanmar, Afrika, Bělorusko
o DEMOKRATICKÉ - na správě a řízení státu se podílejí všichni jeho občané, platí
ústavní řád, lidská práva

 PODLE TOHO, KDO STOJÍ V ČELE STÁTU (TYPY STÁTU)

o MONARCHIE - dědičná, doživotní vláda 1 panovníka
 Absolutní – panovník nemá omezenou moc (Omán, Katar, Saudská Arábie)
 Konstituční – panovník je omezen ústavou (Japonsko, Švédsko, Norsko)
 Parlamentní – panovník je omezen ústavou a parlamentem, symbolická
funkce (VB, Thajsko, Belgie)
o REPUBLIKA – představitelé jsou pouze voleni na základě ústavy, státní moc se odvíjí
od občanů, existuje parlament, vláda a soud
 Parlamentní – vláda je ustanovená a kontrolována parlamentem, prezident
pouze reprezentuje stát, 1 VETO, (ČR, Itálie, Irsko)
 Poloprezidentská – prezident je volen přímo, je nositelem větších pravomocí
než parlament, ale musí získat jeho důvěru + vláda závislá na parlamentu,
nemá právo VETA, (Polsko, Francie, Finsko)
 Prezidentská – vládní moc je nezávislá na moci zákonodárné (vybírá si členy
kabinetu, kteří mají spíše poradní funkci, prezident volen přímo, právo VETA,
(USA, JA, Bělorusko, Turecko)

 PODLE ROZVRŽENÍ VÝKONU STÁTNÍ MOCI:

o CENTRALIZOVANÉ – veškerá moc v hlavním městě, Francie
o DECENTRALIZOVANÉ – moc rozdělená do krajů, okresů,- obecné úřady, Švýcarsko
  PODLE STRUKTURY STÁTU:
o UNITÁRNÍ – jednotný stát s jedinou vládou, jedinými zákony a jediným občanstvím,
jednomu centru moci jsou podřízenu nižší správní jednotky (ČR, Polsko, Slovensko)
o FEDERACE – spolkový stát vzniklý spojením více státu (zemí, provincií, kantonů),
suverén vystupuje jako jeden celek, můžou mít vlastní ústavu, zákony (USA, Něm.)
o KONFEDERACE – volné sdružení samostatných států, ve kterých má centrální vláda
určitou moc nad vládami členských států (kdysi Nizoz., Švýc., nyní EU?)
 Personální unie – nezávislé státy ale se stejným panovníkem
(Commonwealth)
 PODLE ZÁKLADNÍCH IDEÍ
o NÁRODNÍ STÁT – jsme jeden národ, převládající národnostní menšina (ČR)
o OBČANSKÝ STÁT – hrdí na sebe a svůj stát (USA)
o NÁBOŽENSKÝ STÁT – hl. církevní představitel, vládne teokracie (Vatikán, Írán)

 PRÁVNÍ DEMOKRATICKÝ STÁT

o Vztah mezi občanem a státem vymezen pomocí práva
 Občané mohou činit všechno, co jim zákony výslovně NEZAKAZUJÍ!!
 Stát může konat jedině to, co mu zákon DOVOLUJE!!
o Právní řád stanovuje i pravidla chování státních orgánů, aby nemohla být jejich moc
zneužita proti občanům, a pravidla chování občanů ve státě
o Prosazována vláda práva
o Stát slouží občanovi
o Suverenita občana je dána kodexem lidských a občanských práv a možností účastnit
se politického života
o Vázán právem – ústavou, zákony, dalšími právními akty a demokratickými principy
(pluralismus, legitimita, spravedlnost atd.)
o Zárukou fungování jsou nezávislé soudy

 Principy právního státu

1. suverenita lidu
2. zákonnost (legalita) - spočívá v důsledku dodržování právních norem, podřízení se právním
normám, co mu ústava dovoluje
3. garance základních práv a svobod - právo na život, vzdělání, práci
4. právní jistota
5. omezení zásahů do svobody jedince - vše, co není zákonem zakázáno, je povoleno a
naopak
6. dělba a kontrola moci ve státě
7. legitimní státní moc a demokratická činnost orgánů - podřízení státních orgánů většině
 TROJÍ DĚLBA MOCI – všechny 3 orgány jsou odděleny, na sobě nezávislé a vzájemně se
kontrolují
o ZÁKONODÁRNÁ MOC (LEGISLATIVA) – vydávání zákonů; parlament
o VÝKONNÁ MOC (EXEKUTIVA) - převádí zákony v praxi; vláda a hlava státu
o SOUDNÍ MOC (JURISDIKCE) – soustava nezávislých soudů

NÁŠ STÁT
  STÁTNÍ SYMBOLY – předměty, které si stát ústavou určil jak své oficiální označení (vycházejí
z tradic státu, který reprezentují)
o VELKÝ STÁTNÍ ZNAK – spojení všech his. zemí státu: Čechy, Morava, Slezsko
 Popis: čtvrcený štít, 1. a 4. poli je dvouocasý lev se zlatou korunou a zbrojí, 2.
modrém poli je šachovaná moravská orlice. 3. zlatém poli je slezská černá
orlice se stříbrným půlměsícem
 Používá se od roku 1990
o MALÝ STÁTNÍ ZNAK – je tvořen červeným štítem v němž je stříbrný dvouocasý lev se
zlatou korunou a zbrojí, používá se u dokumentů státní správy, razítka, na cedulích u
pam. stromů
o STÁTNÍ BARVY – bílá: symbolizuje čistotu, svobodu a demokracii, červená: krev
hrdinů, kteří položili za náš stát život, modrá: bezmračná obloha, kde je mír
 Užívají se v podobě trikolory na slavnostních akcích – olympiáda
o STÁTNÍ HYMNA – Kde domov můj
 hudba: František Škroup
 text: J.K. Tyl
 od hudby div. hry: Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka
 poprvé uvedena v Stavovském divadle
 1918 – hymna pro ČS
 1993 – státní hymna ČR
o STÁTNÍ VLAJKA – vznikla v roce 1920, předtím stejná vlajka jak u Polska
 Domácí a mezinárodní scéna
o STANDARTA PREZIDENTA – od Václava Havla
 Popis: je bílá, uprostřed státní velký znak pod ním je napsáno: pravda vítězí,
a nápis je doplněn zlatými lístky lípy, kolem trikolora
o STÁTNÍ PEČET – tvořena VSZ kolem něho lístky lípy a opis ČR
 prezident uchovává pečetidlo SP
 používá se na mezinárodní smlouvy, listy pro diplomaty
 z pečeti Čes. království (1960)
o KORUNOVAČNÍ KLENOTY (insignie)
 Svatováclavská koruna, královské jablko, královské žezlo a korunovační
roucho

HISTORIE NAŠEHO STÁTU

 Velkomoravská říše – centrum Velehrad, rod Mojmírovců
 Přemyslovský stát – spojoval Čechy a Moravu, po vyvraždění Slavíkovců, Václav II. -> death
 Lucemburkové – Země Koruny české, Karel IV. – rozkvět Česka, udělal nové klenoty
 Jiří z Poděbrad – 1. zvolený panovník – Král dvojího lidu, bojoval za Husity, sám si vybral násl.
 Jagellonci – polský panovníci, byl klid
 Habsburkové – rakouská monarchie, zánik po 1.sv.v., velká germanizace
 1. republika – T.G.M. s Štefánikem sestavil Českou/ČS národní radu - protirakouský odboj,
28.10. 1918 – ČSR, + Podkarpatská Rus
 2.republika – odpojení Sudet (mnichovská dohoda – okupace Č a M)
  Protektorát Č a M – okupovány nac. Něm., E.Beneš – prosadil Prozatímní státní zřízení ČS
 Poválečný vývoj – odsun Němců, obnovení ČS – pol. orientace na SSSR – Košický vládní
program, totalitní vláda KSČ, lidi pronásledování, zavíraní bez legitimního soudního procesu,
vpád vojsk Varšavské smlouvy(1968)
 17. listopad 1989 – sametová revoluce, pád komunistů, zvolená nová vláda- V.Havel
 1.1.1993 – Č A S republika
 Vstup do EU se Slovenskem – 2004

NAŠÍ PREZIDENTI:
 T.G.M – za práva žen, žena Američanka, osamostatnil ČSR
 E. Beneš – pomáhal T.G.M
 Emil Hácha – donucen být prez., právník, Hitler s ním špatně jednal, těžce nemocný
 Josef Tiso – nacistický Slovák, prezidentská diktatura
 Beneš
 Klement Gottwald – dělnické hnutí, kom. Česko, tlak od Stalina
 Antonín Zápotocký – rodina vedla dělnické hnutí, spisovatel, uvolnění procesu zavírání lidí
 Antonín Novotný – dělnického původu
 Ludvík Svoboda – násilně ho odvolali z funkce
 Gustav Husák – komunista
 Václav Havel – smash boban – referendu
 Havel
 Václav Klaus – kradl propisky, za Rusko
 Miloš Zeman
 Zeman
 Petr Pavel – daddy

VOLBY – akt, při kterém volí oprávnění voliči své zástupce a do určitých funkcí nebo orgánů, výběr
mezi různými poli. možnostmi

FUNKCE
 Klidná změna vlády a řešení pol. konfliktů
 Určují reprezentaci (kdo bude vládnou a v jaký síle)
 Udělená legitimita – oprávnění vydávat a udělovat zákony
 Komunikace s občany – volební kampaň
 Možnost občany kontrolovat vládu a měnit ji

ZNAKY
 Svobodné – svobodný výběr mezi pol. stranami, volí závisle sám na sobě bez nátlaku
 Všeobecné – může se zúčastnit každý, kdo má právo volit
 Tajné → za plentou, anonymně
 Rovné – všechny hlasy mají stejnou váhu

 Přímé volby – bez zprostředkovatelů, přímo volí poli. strany či kandidáty

 Nepřímé volby – volba zástupců, kteří poté provedou definitivní volbu

 VOLEBNÍ PRÁVO
o AKTIVNÍ
 Možnost jít volit
 Od 18 let

o PASIVNÍ
 Možnost kandidovat a být volen
 Od 18 let – poslanecká sněmovna, zastupitelstva krajů a obcí
 Od 21 let – Evropský parlament, poslanecká sněmovna
 Od 40 let – senát, prezident

 VOLEBNÍ SYSTÉMY – ústavou nebo zákonem stanovený volby do zastupitelských sborů

o VĚTŠINOVÝ SYSTÉM
 Volí se jednotlivec
 Jednokolový nebo dvoukolový
 Větší tlak na voliče, aby jeho hlas nepropadl
 Volby do senátu – z 1. kola postoupí jen 2 -> musí dostat přes 50 % hlasů
 Poslanecká sněmovna, zastupitelstva

 SYSTÉM RELATIVNÍ VĚTŠINY – mandát získává strana, která obdrží většinu

hlasů, není dána minimální velikost většiny
 SYSTÉM ABSOLUTNÍ VĚTŠINY – mandát získává strana, která obdrží
nadpoloviční většinu hlasů

 Výhody: stabilnější vláda

 Nevýhody: nedostatečně odráží skutečné rozpoložení politických sil v zemi,
nezastupuje menšiny, je nepříznivý pro nově vzniklé strany

o SYSTÉM POMĚRNÉHO ZASTOUPENÍ

 Rozdělení mandátů podle procent, které strany získaly
 Pokud má jedna strana nad 50 %, není nutná koalice

 Výhody: pestřejší, odráží vůli obyvatelstva i jeho menšin, dokáže včas

zachytit vzrůst extrémních nálad
 Nevýhody: koalice mohou být nestabilní, strany musí najít kompromis mezi
svými volebními plány, vznikání koaliční vlády

 VOLBY ČR  viz. otázka 8 (ústava)