Archimédův zákon

Archimédův zákon je velmi důležitá a praktická poučka z oblasti hydrostatiky. Popisuje

v podstatě chování tělesa v kapalině, má však platnost i pro tělesa v plynech. Jeho přesné
znění je následující:
Každé těleso, které je ponořené do kapaliny je nadlehčováno vztlakovou silou, která je rovna
tíze kapaliny stejného objemu jako je ponořené těleso, respektive jeho část.
Zákon nese název řeckého fyzika a matematika Archiméda, který se o zkoumání hydrostatiky
významně zasloužil. Na tento zákon přišel čirou náhodou, když se jednoho dne koupal ve
vaně, alespoň taková je pověst.
Archimédův zákon je možno vyjádřit i v matematickém tvaru:

Fvz = V x ϱk x g

Vysvětlení vzorce: Fvz je vztlaková síla, tedy síla, která působí opačným směrem, než síla
gravitační, v případě vložení tělesa do kapaliny vztlaková síla těleso nadlehčuje, V je objem
ponořeného tělesa, případně jeho ponořené části, ϱk je potom hustota kapaliny, ve které je
těleso ponořeno, g je konstanta gravitačního zrychlení, která je přibližně rovna 10 N / kg.
Základní jednotkou vztlakové síly je Newton (N), základní jednotkou objemu je metr
krychlový (m3) a základní jednotkou hustoty je kilogram na metr krychlový (kg / m 3).

Výsledná síla působící na ponořené těleso

Je tedy zřejmé, že na těleso ponořené do kapaliny, případně do plynu, působí v
nejjednodušším případě, kterým se budeme zabývat, právě dvě síly, které působí v jedné
přímce, ale mají opačný směr.
Jedná se o gravitační sílu, která působí směrem ke dnu nádoby, snaží se o ponoření tělesa,
naproti této síle potom působí vztlaková síla, kterou popisuje Archimédův zákon. Tato
vztlaková síla má opačný směr, snaží se těleso nadlehčovat.
Výslednice sil je tedy potom součet těchto dvou sil. Podle toho, jaká síla převládá, tedy jaký
má výslednice sil směr, tak se také ponořené těleso chová. Je potřeba si uvědomit, že
výslednice sil je síla, která působí v těžišti ponořeného tělesa, rovněž i síla gravitační a síla
vztlaková působí v těžišti, je to ideální zjednodušení, které usnadní řešení problému. Veličina,
která má při zkoumání chování ponořeného tělesa největší význam je hustota. Je tedy
zapotřebí porovnávat hustotu tělesa a hustotu kapaliny.
Celkově mohou nastat tři případy:
1. Hustota tělesa je větší než hustota kapaliny
 V tomto případě je síla gravitační větší, než síla vztlaková, znamená to, že výslednice
sil směřuje směrem dolů a těleso se potápí
2. Hustota tělesa je stejná jako hustota kapaliny
 V tomto případě se síla gravitační rovná síle vztlakové, výslednice sil je nulová, těleso
se potom v kapalině volně vznáší
3. Hustota tělesa je menší než hustota kapaliny
 V tomto případě je síla gravitační menší než síla vztlaková, výslednice sil má tedy
směr vzhůru, těleso se nepotápí, ale plave, v případě, že je ponořeno, tak stoupá
vzhůru k hladině

Plavání tělesa
Plavání tělesa, jak bylo řečeno ve třetím případě, tedy znamená, že hustota tělesa je menší,
než hustota kapaliny. Pokud těleso plave v jedné kapalině, ještě to nemusí nutně znamenat,
že se nemůže nikdy potopit v jiné kapalině. Například rtuť má velmi vysokou hustotu, na její
hladině plave mnoho těles, pokud bychom však nějaké těleso s vyšší hustotou, které plavalo
ve rtuti, ponořili do vody, zde by rozhodně klesalo.
Tento poznatek má velký význam i v praxi. Setkáváme se s ním třeba při konstrukcích lodí.
Lodě jsou vysoce bezpečné dopravní prostředky právě díky tomu, že jejich hustota je menší,
než hustota vody.
Možná se vám to zdá divné, vždyť plechy, které u lodí najdeme, mají přece větší hustotu než
voda. Ano, to je pravda, zde je však dosaženo snížení hustoty takovým způsobem, že do
volných míst lodě, někde mezi plechy, je napuštěn vzduch, který má mnohem menší hustotu,
ve výsledku je potom průměrná hustota mnohem menší než voda a loď může plavat.

Př.1: Určeme vztlakovou sílu, kterou je nadlehčováno těleso tvaru kvádru, které
je celé ponořené do vody o hustotě 1000 kg / m3, rozměry tělesa jsou 10 cm, 20
cm a 30 cm
ϱk = 1000 kg / m3
g = 10 N / kg
a = 10 cm = 0,1 m
b = 20 cm = 0,2 m
c = 30 cm = 0,3 m
Fvz = ?

Fvz = V x ϱk x g = a x b x c x ϱk x g =
0,1 m x 0,2 m x 0,3 m x 1000 kg / m 3 x 10 N / kg = 60 N

 Stačí dosadit do vzorce popisující Archimédův zákon, jediné, co je třeba rozepsat, je

objem, zde se jedná o objem kvádru, ten je dán vztahem a x b x c, je také vhodné
převést centimetry na metry

Př.2: Těleso tvaru krychle o objemu 0,1 m 3 je zcela ponořeno do vody o hustotě
1000 kg / m3, hmotnost tělesa je 0,2 kg, určeme, zda se bude těleso volně
vznášet, nebo jestli bude klesat nebo plavat
ϱk = 1000 kg / m3
g = 10 N / kg
V = 0,1 m3
m = 0,2 kg
Fg = ?
Fvz = ?

Fvz = V x ϱk x g = 0,1 m3 x 1000 kg / m3 x 10 N / kg = 1000 N

Fg = m x g = 0,2 kg x 10 N / kg = 2 N
Fvz je větší než Fg to znamená, že těleso bude plavat

 Základem zjištění, jak se bude těleso chovat, je výpočet dvou základních sil, tedy síly
gravitační a síly vztlakové, je tedy zapotřebí pouze dosadit do dvou vzorců, jednak do
vzorce pro Archimédův zákon a potom do vzorce druhého Newtonova pohybového
zákona, protože je vztlaková síla větší, než gravitační, je zřejmé, že těleso bude
plavat

 Stačí dosadit do vzorce popisující Archimédův zákon, jediné, co je třeba rozepsat, je

objem, zde se jedná o objem kvádru, ten je dán vztahem a x b x c, je také vhodné
převést centimetry na metry