2/2015

TECHNOLOGIE A MATERIÁLY
(vliv přísad a příměsí na vlastnosti
čerstvého a vyzrálého betonu)
 OMEZENÍ
TVORBY TRHLIN

NÍZKÝ VÝVOJ
HYDRATAýNÍHO
TEPLA

Výhodné Ĕešení pro „bílé vany“

PERMACRETE je moderní beton navržený pro výstavbu vodonepropustných konstrukcí, známých pod pojmem SNÍŽENÁ
HLOUBKA PRćSAKU
„bílá vana“. SplĒuje nejenom pĔísné požadavky na prĈsak hmotou, ale svým složením také výraznĐ omezuje množství TLAKOVOU VODOU
a šíĔku trhlin v konstrukci. Díky své velmi dobré zpracovatelnosti beton usnadĒuje perfektní provedení dilataĎních
a pracovních spár s tĐsnícími prooly. Použití je možné i v chemicky agresivním prostĔedí XA1, XA2, a XA3.
To vše bez použití krystalizaĎních pĔísad a vláken.
SNADNO
ZPRACOVATELNÉ
KONZISTENCE

Pro lepší stavĐní.

BEZ POUŽITÍ
KRYSTALIZAýNÍCH
PĆÍSAD

Pro více informací kontaktujte:

Jakub ŠimáĎek
tel.: 222 325 815, mob.: 728 173 893
e-mail: jakub.simacek@tbg-beton.cz
TBG METROSTAV s. r. o.
Rohanské nábĔeží 68, 186 00 Praha 8 - Karlín
www.tbgmetrostav.cz
 CO NAJDETE V TOMTO ČÍSLE SPOLEČNOSTI A SVAZY
PODPORUJÍCÍ ČASOPIS

SVAZ VÝROBCŮ CEMENTU ČR

K Cementárně 1261, 153 00 Praha 5
tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798
e-mail: svcement@svcement.cz
www.svcement.cz

VYUŽITÍ VHODNÉ KOMBINACE PŘÍMĚSÍ

18 / A PŘÍSAD DO BETONU NA VÝZNAMNÝCH
STAVBÁCH

EXPERIMENTÁLNY
VÝSKUM VPLYVU
SÚDRŽNOSTI
/ 55
OHYBOVÁ ÚNOSNOST DESEK
34 / ZTRACENÉHO BEDNĚNÍ
VYROBENÝCH Z UHPFRC A VLIV
SEDEMDRÔTOVÝCH LÁN
NA PÔSOBENIE
DISTRIBUCE OCELOVÝCH VLÁKEN DODATOČNE PREDPÄTÝCH
NA BETONOVÉ KONSTRUKCE DVOJPOĽOVÝCH NOSNÍKOV

SVAZ VÝROBCŮ BETONU ČR

Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4
SKOŘEPINA DVOJÍ KŘIVOSTI
60 / NAD OBDÉLNÍKOVÝM PŮDORYSEM
tel.: 246 030 153
e-mail: svb@svb.cz
www.svb.cz

SDRUŽENÍ PRO SANACE

BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
BEDNICÍ SYSTÉMY
A PLÁNOVÁNÍ JEJICH
NASAZENÍ
/48 Sirotkova 54a, 616 00 Brno
tel.: 773 190 932
PRAKTICKÁ ZKUŠENOST S VÝROBOU e-mail: ssbk@email.cz
28 / A DOPRAVOU UHPC
TECHNOLOGIE BETONU
(e-mail: ssbk@ssbk.cz – dočasně nefunkční)

PRO VODONEPROPUSTNÉ
KONSTRUKCE – BÍLÉ VANY
/ 12 www.ssbk.cz

ČESKÁ BETONÁŘSKÁ
SPOLEČNOST ČSSI
Samcova 1, 110 00 Praha 1
tel.: 222 316 173
fax: 222 311 261
e-mail: cbsbeton@cbsbeton.eu
www.cbsbeton.eu
PŘÍMĚSI DO BETONU
4/
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 1
 OBSAH ❚ CONTENT

ROČNÍK: patnáctý
ČÍSLO: 2/2015 (vyšlo dne 15. 4. 2015)
VYCHÁZÍ DVOUMĚSÍČNĚ

VYDÁVÁ BETON TKS, S. R. O., PRO:

Svaz výrobců cementu ČR
Svaz výrobců betonu ČR
Českou betonářskou společnost ČSSI
Sdružení pro sanace betonových konstrukcí

VYDAVATELSTVÍ ŘÍDÍ:
Ing. Michal Števula, Ph.D.
ŠÉFREDAKTORKA:
Ing. Jana Margoldová, CSc.
PRODUKCE: Ing. Lucie Šimečková

REDAKČNÍ RADA:
prof. Ing. Vladimír Benko, PhD., prof. Ing. Juraj
Bilčík, PhD., doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., Ing. Jan
Gemrich, prof. Ing. Petr Hájek, CSc. (před-
seda), prof. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místo-
předseda), Ing. Jan Hrozek, Ing. Jan Hutečka,
Ing. arch. Jitka Jadrníčková, Ing. Zdeněk
Jeřábek, CSc., Ing. Milan Kalný, prof. Ing. Alena
Ú V O D N ÍK
Kohoutková, CSc., FEng., doc. Ing. Jiří Kolísko, Vladimír Veselý /3
Ph.D., doc. Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. Milada
Mazurová, doc. Ing. Martin Moravčík, PhD.,
Ing. Stanislava Rollová, Ing. arch. Jiří Šrámek, TÉMA
Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA, Ing. Jiří
Šrutka, prof. Ing. RNDr. Petr Štěpánek, CSc., PŘÍMĚSI DO BETONU
Ing. Michal Števula, Ph.D., Ing. Vladimír Veselý,
prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng. Rudolf Hela /4 VLIV SEKUNDÁRNÍ KRYSTALIZACE
NA VLASTNOSTI BETONU
OHLÉDNUTÍ ZA TRENDY SPECIFIKACE BETONU
GRAFICKÝ NÁVRH: 3P, spol. s r. o. Michal Kropáček, Jiří Šafrata / 52
A JEJICH VÝVOJEM
Staropramenná 21, 150 00 Praha 5
Neil Crook / 11
SAZBA: 3P, spol. s r. o.
Staropramenná 21, 150 00 Praha 5
VĚ D A A VÝ Z KU M
M AT E R I Á LY A TE C H N OL OGI E EXPERIMENTÁLNY VÝSKUM VPLYVU
IILUSTRACE NA TÉTO STRANĚ: SÚDRŽNOSTI SEDEMDRÔTOVÝCH LÁN
Mgr. A. Marcel Turic TECHNOLOGIE BETONU NA PÔSOBENIE DODATOČNE PREDPÄTÝCH
PRO VODONEPROPUSTNÉ DVOJPOĽOVÝCH NOSNÍKOV
TISK: Libertas, a. s. KONSTRUKCE – BÍLÉ VANY
Drtinova 10, 150 00 Praha 5
Ján Laco, Viktor Borzovič, Peter Pažma / 55
Robert Coufal, Jan L. Vítek,
Kristýna Chmelíková / 12 SKOŘEPINA DVOJÍ KŘIVOSTI
VYDAVATELSTVÍ A REDAKCE: NAD OBDÉLNÍKOVÝM PŮDORYSEM
Beton TKS, s. r. o. VYUŽITÍ VHODNÉ KOMBINACE PŘÍMĚSÍ
Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4
Jiří Musil, Jiří Stráský / 60
A PŘÍSAD DO BETONU NA VÝZNAMNÝCH
www.betontks.cz STAVBÁCH
Redakce a inzerce: 604 237 681 Tomáš Ťažký, Rudolf Hela, Martin Ťažký / 18
e-mail: redakce@betontks.cz N OR MY • JAKOS T • C E RTI F I K A C E
Předplatné (i starší výtisky): 602 839 429 NOVÝ PŘÍSTUP K URČENÍ OPTIMÁLNÍ
e-mail: predplatne@betontks.cz BETON, ČSN EN 206, ČSN P 73 2404
DÁVKY SUPERPLASTIFIKÁTORŮ A JEJICH
A DALŠÍ SOUVISLOSTI
KOMPATIBILITY S CEMENTOVÝMI MATERIÁLY
Emili García-Taengua, Mohammed Sonebi, Michal Števula, Vladimír Veselý / 68
Su Taylor, Liberato Ferrara, Peter Deegan,
Andrea Pattarini / 23
AKTU AL I TY
PRAKTICKÁ ZKUŠENOST S VÝROBOU
ROČNÍ PŘEDPLATNÉ: A DOPRAVOU UHPC SÍDLIŠTĚ SOLIDARITA (recenze) / 17
základní: 720 Kč bez DPH, 828 Kč s DPH
Robert Coufal, Jan L. Vítek, OCENĚNÍ fib PRO MLADÉ INŽENÝRY
snížené – pro studenty a seniory
nad 70 let: 270,- Kč bez DPH, 311 Kč s DPH Alena Procházková / 28 AAYE2015 / 21
pro slovenské předplatitele: 28 EUR bez DPH, ALKALICKÁ REAKCE KAMENIVA (recenze) / 21
32,20 EUR s DPH OHYBOVÁ ÚNOSNOST DESEK ZTRACENÉHO
(všechny ceny jsou včetně balného a distribuce) BEDNĚNÍ VYROBENÝCH Z UHPFRC A VLIV
DISTRIBUCE OCELOVÝCH VLÁKEN OCENĚNÍ BETONOVÉHO POVRCHU
V PRESTIŽNÍ SOUTĚŽI / 59
Vydávání povoleno Ministerstvem Milan Rydval, Jiří Kolísko / 34
kultury ČR pod číslem MK ČR E-11157 SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA / 72
ISSN 1213-3116 VÝVOJ KONSTRUKČNÍCH BETONŮ
Podávání novinových zásilek povoleno S ELEKTRÁRENSKÝMI POPÍLKY
Českou poštou, s. p., OZ Střední Čechy, Martin Ťažký, Rudolf Hela, Tomáš Ťažký / 38
FI R E MN Í PR E Z E N TAC E
Praha 1, čj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000
VLIV POPÍLKŮ NA VYBRANÉ VLASTNOSTI TBG Metrostav / 2. strana obálky
Za původnost příspěvků odpovídají autoři. CEMENTOVÝCH POJIV ERMCO /9
Označené příspěvky byly lektorovány. Ondřej Zobal, Vít Šmilauer, Dlubal Software / 29
Wilson Ricardo Leal da Silva, Betosan / 37
FOTOGRAFIE NA TITULNÍ STRANĚ: Barbora Mužíková, Pavel Padevět / 42
Detail ukládání betonu,
Červenka Consulting / 47
foto: archiv TBG Metrostav, s. r. o. BEDNICÍ SYSTÉMY A PLÁNOVÁNÍ CCC 2015 / 3. strana obálky
Boris Renner JEJICH NASAZENÍ CESB16 / 3. strana obálky
Radek Syka / 48 CONDICT / 4. strana obálky

2 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

 ÚVODNÍK ❚ EDITORIAL

PŘÍSADY A PŘÍMĚSI
Beton byl, je a i nějaký čas urči- tonu, kterou je ochrana výztuže, vázaná na jeho alkalitu, re-
tě ještě bude kompozitní hete- spektive její úbytek v čase.
rogenní materiál, složený z po- Rovněž se někdy objevují „zaručená“ řešení, jejichž zaru-
jiva, plniva a vody. V této čisté čenost se dokazuje spíše reklamní kampaní než poctivou
podobě se vyskytoval od samé- důkazní praxí. Vynořují se stoprocentní řešení pro vodotěs-
ho počátku svého stvoření, ať ný beton pomocí krystalizačních přísad, přičemž se jaksi za-
už za něj považujeme stavební pomene, že vodotěsnost konstrukce nezaručí jen prostý be-
invenci starých Féničanů, Řeků ton, ale je nutno přihlédnout k omezení šířky trhliny pomo-
a Římanů v období před naším cí výztuže s ohledem na zatížení konstrukce. Nebo se na in-
letopočtem, či si jeho zrození ternetu vynoří protimrznoucí přísada, s kterou může staveb-
spojujeme se vznikem cementů ník betonovat bezpečně i při záporných teplotách, aniž by
portlandského typu v 19. století se stavebníkovi řeklo, že je třeba v takovémto případě uči-
našeho věku. nit i řadu dalších opatření, aby „nezplakal nad výdělkem“.
Průmyslová revoluce a rozvoj hospodářství na přelomu Dokonce se na trhu objevila i zázračná příměs, která od-
19. a 20. století zvýšily požadavky na stavebnictví, a to jak stíní bionegativní působení betonu na člověka uvnitř stav-
kvantitativní, tak i kvalitativní. Beton, jako velmi vhodný pev- by. Bydlím v betonových stavbách po většinu svého dosa-
ný, tvárný a odolný materiál, neunikl pozornosti techniků vadního života a dosud jsem si jeho bionegativního půso-
ve snaze rozšířit způsoby jeho použití. Ruku v ruce s touto bení nevšiml.
snahou se rozvíjela teorie betonu jak ve vztahu k navrhová- Přísady a příměsi patří a budou patřit k betonu neodmysli-
ní betonových konstrukcí, tak i směrem k modifikacím jeho telně. Jejich účinek je při rozumném a ověřeném použití vždy
složení. Technici, inženýři a experimentátoři poskytovali stá- přínosem. Získané výsledky experimentů s použitím přísad
le více variant a možností, jak beton použít. a příměsí v betonu však není dobré považovat za konečné
První, možná intuitivní a bizarní, pokusy s použitím přímě- a automaticky stoprocentně přenositelné do stavebního dí-
sí do receptur betonu byly podnikány již na konci 19. stole- la. Při jejich kritické diskusi se nesmí zapomenout na cho-
tí. Cestu k použití latentně hydraulických příměsí do betonu vání betonu a konstrukce v čase. Beton je materiál, který
paradoxně ukázala výroba vysokopecních cementů s mle- na jedné straně získává v čase na pevnosti, na straně druhé
tou struskou jako podstatnou součástí. Rovněž vývoj pou- podléhá působení prostředí. Beton se sám o sobě může tr-
žití přísad byl iniciován rostoucími požadavky na použití be- vale smršťovat, anebo naopak i zvětšovat při absorpci vody.
tonu řekněme tekutějšího, lépe a déle zpracovatelnějšího, V konstrukci společně s ocelí je vystaven cyklickým změ-
možnost zpracovávat beton v extrémnějších podmínkách nám rozměrů vlivem střídání teplot.
zimy a léta, stejně tak jako betonu přepravovaného na del- Hledat nové druhy a možnosti použití přísad a příměsí
ší vzdálenosti. do betonu je práce potřebná a záslužná. Při této průkopnic-
Legendární, první použitou přísadou na území Koruny čes- ké práci je třeba mít vždy na paměti, že přírodní zákony je
ké byla zřejmě vejce přidávaná údajně do malty při stavbě možné využívat, ale není možné je obcházet nebo dokon-
Karlova mostu. Tímto krásným mýtem, sdíleným generace- ce ignorovat.
mi Čechů, otřásl až výzkum při rekonstrukci mostu. Odbor- Ing. Vladimír Veselý
níci z VŠCHT v roce 2008, bohužel, žádné stopy po orga-
nických látkách v odebraných vzorcích původní malty ne-
nalezli. Z německého prostředí pochází zase použití mýdla,
respektive mýdlového roztoku do betonu, který se používal
a dodnes bývá používán jako přísada pro odpuzování vody.
V současné době je k dispozici řada ověřených a odzkou-
šených inertních či latentně hydraulických příměsí do be-
tonu počínaje tradiční jemně mletou vysokopecní struskou
a popílkem až po moderní a vysoce účinnou mikro- či do-
konce nanosiliku. Rovněž sortiment přísad je velký a pest-
rý. Kromě základních ztekucujících přísad, sloužících beto-
nu řadu desetiletí, jsou k dispozici moderní superplastifiká-
tory, dále přísady zrychlující či zpomalující procesy tvrdnu-
tí betonu, různá provzdušňovadla, napěňovadla a pro archi-
tektonické účely i barviva.
Rozšiřování možností, jak použít známých přísad a přímě-
sí k získání nových vlastností betonu, je hitem současné vý-
zkumné a vývojové fronty na poli technologie betonu. Tren-
dem je dosahování vysokých a ultravysokých pevností be-
tonu v tlaku. Dále použití maximálních množství příměsí s cí-
lem dosáhnout co nejvyšších odolností betonu proti průsa-
ku tlakovou vodou, působení mrazu a chemické agresivity
a rovněž optimalizovat náklady na výrobu betonu. V obrov-
ském množství nových informací, nápadů a zaručených ře-
šení se někdy jakoby zapomíná na jednu základní funkci be-

2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 3

 TÉMA ❚ TOPIC
PŘÍMĚSI DO BETONU ❚ CONCRETE ADMIXTURES
Rudolf Hela
Příspěvek pojednává o příměsích do betonu, jejich rozdělení dle EN 206
a charakterizuje nejvíce používané příměsi jako částečné náhrady poji-
vové složky – cementu nebo jako doplnění jemných podílů směsi plniva.
Využívání příměsí do betonu nabylo v posledních patnácti letech výrazně
na významu. Jejich objem v recepturách betonů, všech pevnostních tříd
výrazně vzrostl. Dílem je to z ekonomických důvodů, kdy částečná sub-
stituce cementu zlevňuje cenu betonů, a dílem snahou výrazně zlepšit
vlastnosti čerstvých i zatvrdlých betonů. Uplatnění tzv. vysokohodnot-
ných betonů není bez použití příměsí možné. ❚ The contribution deals
with concrete admixtures, their classification according to EN 206 and
characterizes the most frequently used admixtures as partial substitutes
for binding agents – cement, or as an addition of the proportion of fine
fillers. Using concrete admixtures has gained notable importance over the
past 15 years. Their volume in the concrete formulas of all strength classes
has significantly increased. This is partly due to economic reasons since
partial substitution of cement decreases the price of concrete, and partly
due to the effort to improve the properties of fresh and hardened concrete.
The application of high performance concrete is impossible without using
these admixtures.
Minerální příměsi jsou většinou anorganické látky, které při-
dáváme do betonu za účelem zlepšení vlastností v čerstvém
a zatvrdlém stavu. Tyto látky se vyznačují velikostí částic men-
ší než 0,125 mm a velkým měrným povrchem. Z části se může
jednat o odpady, které ve stavebnictví zpracováváme, což se
pozitivně odráží na jejich ceně, která je většinou výrazně niž-
ší než cena cementu.
Velice důležitou roli hrají minerální příměsi např. při výrobě
SCC. Mezi jejich hlavní pozitiva v čerstvém SCC patří zvyšo-
vání odolnosti proti segregaci, zvyšování pohyblivosti a ho-
mogenity. S rostoucím množstvím jemných příměsí v betonu
také roste potřebné množství záměsové vody, a tudíž i množ-
ství cementového tmele, který je zvlášť důležitý pro obalení
všech zrn kameniva a zajištění správných vlastností čerstvého
4 BETON • technologie • konstrukce • sanace
SCC. Díky tomuto faktu jemné příměsi započítáváme do ob-
sahu jemných podílů v cementové pastě a bereme jej v úva-
hu při výpočtu vodního součinitele jako poměru mezi zámě-
sovou vodou a součtem všech jemných příměsí v betonu.
ČSN EN 206–1 rozděluje příměsi na dva typy.
Typ I – inertní příměsi
Tento typ příměsí přidáváme většinou pro dosažení hutněj-
ší struktury betonu nebo pro zlepšení reologických vlastnos-
tí čerstvého betonu. Tyto příměsi svým chemickým a minera-
logickým složením netuhnou či netvrdnou ani za přídavku bu-
dičů. Jejich úkolem je zvýšit hutnost struktury směsi a zvýšit
množství jemné cementové malty, a tím přispět k lepší zpra-
covatelnosti betonu, případně změnit barvu betonu. Nejčastě-
ji se jedná o kamennou moučku nebo o barevné pigmenty. Je
však nutné si uvědomovat zvýšenou potřebu záměsové vody
potřebné ke smočení povrchu příměsi.
Do inertních příměsí se částečně řadí i mikromletý vápenec.
Ovšem podle posledních studií se v této příměsi dá pozorovat
určitá reaktivnost, zvláště s rostoucí jemností mletí.
Typ II – aktivní příměsi
Aktivní příměsi jsou látky, které díky svému složení aktivně při-
spívají k vývinu pevnosti cementového tmele. Podle způsobu
působení je dělíme na latentně hydraulické a pucolánové látky.
Latentně hydraulické schopnosti jsou aktivovány účinkem
budičů. Dle povahy budiče dělíme na alkalické (pH > 7) a síra-
nové (vedou ke tvorbě ettringitu). Mezi nejvýznamnější latent-
ně hydraulické látky patří vysokopecní jemně mletá struska.
Pucolánové látky jsou anorganické látky, které samy ne-
tuhnou, netvrdnou, nejsou latentně hydraulické, ale obsahují
amorfní SiO2, který je schopen reagovat s Ca(OH)2 za vzniku
C-S-H gelu. Dle původu je dělíme na přírodní (tufy, trasy, kře-
melina) a umělé (vysokopecní popílky, mikrosilika, jemně mle-
tý cihlářský střep) [4].
Norma ČSN EN 206-1 pro minerální příměsi typu II zavá-
❚ 2/2015
 TÉMA ❚ TOPIC

Tab. 1 Srovnání chemického složení popílku s cementem, struskou

2
a mikrosilikou ❚ Tab. 1 Comparison of chemical composition of fly
ash with cement, slag and microsilica
Sloučenina Cement Struska Popílek Mikrosilika
SiO2 [%] 18 až 24 30 až 43 40 až 60 90 až 99
Al2O3 [%] 4 až 8 5 až 18 23 až 24 0,5 až 3
Fe2O3 [%] 1 až 5 0,2 až 3 2 až 16 0,1 až 5
CaO [%] 61 až 69 30 až 50 0,6 až 8,5 0,7 až 2

Obr. 1 Klasické vysokoteplotní spalování uhlí v elektrárnách [16] ❚

Fig. 1 Conventional coal combustion in thermal power stations [16]
Obr. 2 Struktura popílku ❚ Fig. 2 Fly ash structure
Obr. 3 Fluidní spalování uhlí v elektrárnách [16] ❚ Fig. 3 Fluidized
bed combustion of coal in thermal power stations [16]

dí koncepci k-hodnoty, pro výpočet ekvivalentního vodního
součinitele. Tento ekvivalentní vodní součinitel vypočteme ná-
sledovně ze vztahu (1)
mv
wk = , (1)
mc + kmp
kde wk je ekvivalentní vodní součinitel při započtení k-hodno-
ty [-], mv je množství záměsové vody [kg], mc je množství ce-
mentu [kg], mp je množství příměsí [kg] a k je k-hodnota závis-
lá na použité příměsi a užitém cementu.
AKTIVNÍ PŘÍMĚSI
Vysokoteplotní (klasické) elektrárenské popílky
Uhlí namleté na jemný prášek, který se vysuší odpadním tep-
lem, je spolu s předehřátým vzduchem vháněno do spalo-
vací komory kotle, kde hoří při teplotě 1 400 až 1 600 °C
(obr. 1). Zbytky po tomto typu spalování jsou struska, která
padá na dno kotle, a úletový popílek, který je unášen spalina-
mi a separován v odlučovačích.
Popílky mají proměnlivé chemické, mineralogické i granulo-
metrické složení podle druhu spalovaného uhlí, lokality, spa-
lovacího procesu a způsobu odlučování z exhalátů.
Elektrostatické odlučovací zařízení využívá sil vznikajících
v elektrostatickém poli při vysokém napětí. Tento typ zaříze-
ní dosahuje odlučivosti až 99 %. Mechanické odlučování pro-
bíhá na tkaninových filtrech, které jsou ze speciálních vláken
vzdorujících vysokým teplotám.
Popílek z černého uhlí má menší variabilitu vlastností a ja-
ko příměs do betonu je vhodnější než popílek z hnědého uh-
lí. Černouhelné popílky většinou obsahují skelné kuličky veli-
kostí podobné zrnům cementu, hnědouhelné popílky mají ne-
pravidelný tvar zrn. Užití popílku jako aktivní příměsi je závis-
lé na jeho reaktivnosti, která je dána množstvím SiO2 ve sklo-
vité fázi. Negativní vliv na reaktivnost mají spalitelné látky, tzv.
ztráta žíháním. Reaktivnost popílku se projevuje velmi poma-
lu, prakticky zjistitelná je po více než 28 dnech, někdy může
jít i o roky. Popílek se používá pro zlepšení reologických vlast-
ností čerstvého betonu, zlepšuje odolnost betonu v chemicky
agresivním prostředí a snižuje cenu betonu, neboť je levněj-
ší než cement, který může zastoupit až z 30 % z hmotnosti.
Norma ČSN EN 450–1 Popílek do betonu charakterizu-
je popílek jako jemný prášek, který je tvořen z malých sklo-
vitých kulových částic vznikajících při spalování práškového
uhlí. Tento vzniklý prášek má pucolánové vlastnosti a je tvo-
řen převážně z SiO2 a Al2O3. Jedná se o částice kulovitého

2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 5

 TÉMA ❚ TOPIC
4 a to vzhledem k vyššímu obsahu volného CaO a SO3.
Obr. 4 Degradace betonů působením kyseliny mravenčí 5% roztok,
doba působení devět měsíců, obsah mikrosiliky 0, 10, 20 a 30 % z hmot-
nosti cementu (zleva doprava) ❚ Fig. 4 Degradation of concrete by
5% solution of formic acid, period of exposure nine months, the volume
of microsilica in % of cement weight from left to right 0, 10, 20, 30
Obr. 5 Srovnání velikosti částic a) křemičitého úletu a b) nano–SiO2 ❚
Fig. 5 Comparison of particle size of a) micro silica and b) nano–SiO2
skelného charakteru o průměru 1 až 150 μm se specifickým
povrchem 200 až 600 m2/kg. Obsah SiO2 se pohybuje oko-
lo 45 %, Al2O3 + Fe2O3 okolo 35 % a CaO 2 až 20 %. Z mine-
ralogického hlediska se jedná hlavně o amorfní SiO2 a mul-
lit (3Al2O3∙2SiO2).
Podle ASTM C618 Standard Specification for Coal Fly Ash
and Raw or Calcined Natural Pozzolan for Use in Concrete
rozlišujeme popílky na dva typy:
• typ F (křemičitý) vzniklá ze spalování antracitu či velmi kva-
litního hnědého uhlí. Složení tohoto typu obsahuje SiO2 +
Al2O3 + Fe2O3 okolo 70 % a CaO méně než 10 % (u nás se
pohybuje do 3 %). Tento popílek má pucolánové vlastnosti
a reakce probíhá za přítomnosti Ca(OH)2;
• typ C (vápenatý), který vzniká spalováním mladého hnědé-
ho uhlí a lignitu. Popílek tohoto typu obsahuje SiO2 + Al2O3
+ Fe2O3 okolo 50 % a obsah CaO je větší než 20 %. Samot-
ný popílek má vzhledem k vysokému obsahu aktivního CaO
hydraulické vlastnosti a nepotřebuje aktivátor.
Jak bylo výše uvedeno, jednotlivé vysokoteplotní popílky
mají proměnlivé chemické složení. V tab. 1 jsou uvedeny prů-
měrné hodnoty chemického složení v porovnání s cemen-
tem, struskou a mikrosilikou.
Nahrazování cementu v betonu popílkem má za následek
snižování vývoje hydratačního tepla a pomalejší nárůst pev-
ností. Nárůst pevnosti v 28 dnech je nižší než u betonu pou-
ze s portlandským cementem. Znatelnější nárůst oproti refe-
renčnímu betonu můžeme pozorovat mezi 28 až 90 dnem.
Jelikož se pucolánové vlastnosti popílku projevují výrazně-
ji až po 28 dnech zrání betonu, vyplňují vznikající hydratač-
ní produkty pucolánových reakcí póry vzniklé při hydrata-
ci do 28 dnů a snižují porozitu betonu a zároveň mění vět-
ší póry na menší. Nezreagovaný popílek v cementové matri-
ci má efekt mikroplniva, díky tomu zlepšuje hutnost cemen-
tové matrice.
Nízkoteplotní (fluidní) popílky
Nízkoteplotní popílky jsou popílky vzniklé při tzv. fluidním spa-
lování (obr. 3), kdy je uhlí nadrceno na částice o velikosti oko-
lo 20 mm a společně s vápencem je přivedeno do spalo-
vací komory fluidního kotle, kde dochází ke spalování při
teplotě 700 až 900 °C. Toto spalování probíhá ve vzno-
su v tzv. fluidním loži, které vzniká proudem vzduchu vháně-
ným zpod vrstvy popela, vápence a inertního písku. Tyto po-
pílky ve většině případů nesplňují požadavky ČSN EN 450-1,
6 BETON • technologie • konstrukce • sanace
Vzhledem k tomu, že teploty spalování jsou nižší než při kla-
sickém spalování, je nezreagovaný CaO přítomen ve formě
měkce páleného vápna, a je tedy reaktivní. Pro fluidní popíl-
ky je charakteristický nízký obsah taveniny. U fluidních popíl-
ků se výrazněji projevuje kolísání vlastností, zejména chemic-
kého složení, měrné hmotnosti a ostatních parametrů, způso-
bené nestabilitou spalovacího procesu a variabilitou vlastností
vstupních komponentů (uhlí, odsiřovací činidla).
Fluidní popílky se začínají používat jako jedna z přísad
do cementu a uvažuje se o jejich využití do betonu jako čás-
tečné náhrady klasického popílku. [7]
Křemičité úlety, mikrosilika
Křemičité úlety vznikají jako odpad při výrobě prvkového kře-
míku nebo slitin obsahujících křemík v elektrické oblouko-
vé peci. V peci je ruda pálena společně s uhlím, křemenem
a dřevěnými štěpky. Při vysokých teplotách dochází k odpa-
řování SiO2, který následně kondenzuje.
Křemičité úlety mají světle až tmavě šedou barvu, objemo-
vou hmotností se liší podle druhu dodávky. Dodávají se ja-
ko jemný prášek (OH = 130 až 430 kg/m3), suspenze (OH =
1 300 až 1 400 kg/m3) nebo granulované ve směsi s vodou
a trochou cementu (OH = 400 až 700 kg/m3).
Obsahují 90 až 98 % amorfního SiO2. Tvar zrn je kulový
o průměru (1 až 2) . 10-7 m, při měrném povrchu 15 000 až
25 000 m2.kg-1. Vzhledem ke své jemnosti může vyplňovat
mezery mezi zrny cementu, lépe reagovat a zlepšovat pev-
nosti tranzitních zón na povrchu kameniva. Křemičité úlety
zlepšují také vlastnosti čerstvého betonu. Jejich použitím se
předchází odmísení vody (bleeding) a zlepšuje se čerpatel-
nost. U zatvrdlého betonu se díky lepší hutnosti cementové-
ho kamene zlepšuje odolnost proti vlivům chemického agre-
sivního prostředí, zlepšuje se také odolnost proti smršťová-
ní a vzniku mikrotrhlin. [5]
Pucolánovou reakcí dochází ke snižování pH v cemento-
vém tmelu podle rovnice SiO2 + Ca(OH)2 → CSH fáze, pro-
to je optimální dávka křemičitých úletů stanovena maximál-
ním poměrem k cementu na hodnotu ≤ 0,11, aby nedošlo
ke snížení pH pod 11,5, a tím k snížení pasivace ocelové vý-
ztuže. [6]
Použití křemičitých úletů má dopady i na další vlastnosti:
• Lepší tvorba krystalizačních zárodků – mikrosilika
urychluje hydrataci cementu během prvních stadií hydra-
tace. Poskytuje krystalizační zárodky, díky nimž se mohou
hydratační produkty z roztoků rychleji vysrážet.
• Lepší obalení částic – mikrosilika zlepšuje obalení čás-
tic plniva, zaplňuje mezery mezi zrny cementu, stejně ja-
ko cement zabírá mezery mezi kamenivem, čímž přispívá
k vytvoření hutnější struktury s menším průměrem vzdu-
chových pórů a menším množstvím pórové vody v struk-
tuře zatvrdlého betonu.
• Zvýšení požadavku na množství záměsové vody –
vzhledem k vysokému měrnému povrchu křemičitých úletů
stoupá spotřeba záměsové vody, která je potřeba pro za-
chování určitého stupně zpracovatelnosti, což vede k de-
gradaci vlastností betonu. Z tohoto důvodu je pro zacho-
vání nízkého vodního součinitele nutné použití superplas-
tifikátorů.
• Chemický účinek – křemičitý úlet je vysoce reaktivní pu-
colán. V hydratujícím cementu reaguje s hydroxidem vá-
penatým za vzniku C-S-H gelu (rychlost této reakce zá-
visí na teplotě). Křemičitý úlet v dostatečné dávce po ča-
❚ 2/2015

5a
se vyváže všechen Ca(OH)2. Např. dle zkoumání 50 % kře-
mičitého úletu z dávky cementu vyváže všechen Ca(OH)2
do 14 dnů a při dávce 20 % do 91 dnů [13].
• Modifikace mikrostruktury – hlavním efektem je sníže-
ní porozity tranzitní zóny mezi cementovým tmelem a ka-
menivem, což je nejslabší místo ve většině betonů. Dále mi-
krosilika zlepšuje pevnost vazby mezi cementovým tmelem
a kamenivem, je tak překonán efekt tranzitní zóny jako nej-
slabšího místa v betonu a díky tomu je dosahováno vyso-
kých pevností.
• Pórovitost – mikrosilika činí strukturu cementového tmele
snížením velikosti pórů homogennější. Díky menší velikosti
pórů je beton hůře propustný pro vodu, což vede k zvýše-
ní jeho trvanlivosti.
• Chemické složení pórové vody – křemičitý úlet mění
chemismus hydratovaného portlandského cementu, zvy-
šuje jeho schopnost vázat alkálie a snižuje schopnost vázat
chloridy. Křemičitý úlet také mírně snižuje pH pórového roz-
toku, ale ne do takové míry, aby byla vložená výztuž ohro-
žena korozí.
• Teplota hydratace – křemičitý úlet zvyšuje rychlost hydra-
tace, zejména přispívá k rychlejší hydrataci alitu. Počáteční
vývin tepla je zesílen přítomností aktivního SiO2. [1]
Nanosilika
Velmi zajímavým produktem je nanosilika. Jedná se o synte-
tickou kyselinu křemičitou s podílem amorfního SiO2 více než
99 % a velikostí pevných částic v rozmezí 1 až 50 nm, tedy
o několik řádů menší, než je velikost zrn mikrosiliky. Extrémně
vysoký měrný povrch zaručuje vynikající reaktivitu po přidání
do betonu, a tedy vysokou účinnost.
Nanosilika se dodává buď suchá ve formě sbalků, nebo ja-
ko koloidní suspenze. Druhá zmiňovaná varianta má jednak
větší měrný povrch (80 000 m2∙kg-1) a jednak se lépe rozmí-
chává. Suchá forma dosahuje hodnoty měrného povrchu jen
40 000 m2∙kg-1 a obtížně se ve směsi rozmíchává, čím může
do značné míry přijít o svůj potenciál.
Stejně jako mikrosilika i nanosilika je mimořádně dobrým
pucolánem s obrovským měrným povrchem, resp. malou ve-
likostí částic. Nanočástice se také mohou chovat jako krys-
talizační centra cementových hydrátů, čímž značně urychlu-
jí hydratační reakce, a současně jako nanofiller, vyplňující me-
zery mezi cementovými zrny, a tím ještě více redukující pó-
rovitost. Nanosilika také podněcuje vznik menších krystalů
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
TÉMA ❚ TOPIC
5b
novotvarů. To má za následek lepší soudržnost částic hmo-
ty a z toho vyplývající zvýšenou odolnost proti vzniku mikro-
trhlin. [15]
Bylo zjištěno, že nanosilika zvyšuje rychlost hydratace trikal-
ciumsilikátu (alit, C3S). Vzorky s 1 až 5 hm. % prokázaly, že
nanosilika ovlivňuje zejména počátek tvorby kalciumhydrosi-
likátového (C-S-H) gelu. Na jeho konečné množství tak vel-
ký vliv nemá.
V C-S-H gelu se také díky nano-SiO2 formují větší silikátové
řetězce, což má opět pozitivní vliv na pevnost kompozitu. Po-
kud porovnáme superplastifikovanou cementovou pastu ob-
sahující nanosiliku se směsí obsahující mikrosiliku (křemiči-
tý úlet), první zmíněná vykazuje vyšší viskozitu s kratší dobou
tuhnutí, a tedy značné zvýšení počáteční pevnosti. Třídenní
tlaková pevnost cementové pasty s 5 hm. % nano-SiO2 by-
la zvýšena o 41 % oproti referenčnímu vzorku. 28denní tlako-
vá pevnost poté dosáhla 25% zvýšení. Na základě provede-
ných zkoušek lze tedy konstatovat, že se zvyšujícím se pří-
davkem nano-SiO2 (mezi 1 až 5 hm. %) dochází k nárůstu
pevností kompozitu.
Bylo zjištěno, že přidáním nanosiliky se velmi výrazně zvy-
šuje pucolánová aktivita elektrárenského popílku. Přídavek
4 hm. % nano-SiO2 pomohl dosáhnout úrovně reakce typic-
ky dosažené po šesti měsících už po 24 dnech. Pucoláno-
vá reakce čistého nano-SiO2 přitom dosahuje po třech dnech
stejné úrovně pucolánové reakce jako elektrárenský popílek
po dvou letech. [15]
Granulovaná vysokopecní struska
Vysokopecní granulovaná struska je latentně hydraulická lát-
ka, která vzniká rychlým ochlazováním tekoucí taveniny zása-
dité strusky, která odpadá jako vedlejší produkt při výrobě su-
rového železa ve vysoké peci. Je-li tavenina rychle zchlazena,
zabrání se její krystalizaci, a tím se stabilizuje její sklovitý cha-
rakter. Rychlé ochlazení má udržet strusku ve skelném stavu,
protože taková má při vhodném složení taveniny latentně hyd-
raulické vlastnosti.
Po granulaci se musí struska semlít, aby bylo dosaženo po-
třebného specifického měrného povrchu (podobného jako
u cementu asi 350 až 450 m2/kg). Základní parametr pro po-
užití strusky jako neinertní příměsi je její modul zásaditosti:
CaO + MgO
Mz = , (2)
SiO2 + Al2 O2
7
 TÉMA ❚ TOPIC

6 Obr. 6 Postup hydratace cementu v závislosti na čase s jemně mletým

vápencem [13] ❚ Fig. 6 Process of hydration of the cement with
finely ground limestone [13]
Obr. 7 2D struktura samozhutnitelné pasty s obsahem mikromletého
vápence a bez něj ❚ Fig. 7 2D structure of self-compacting paste
with and without finely ground limestone
Obr. 8 Vliv množství vápenného prachu na rozlití a pevnost SCC
v tlaku ❚ Fig. 8 Influence of the amount of limestone dust on
pouring and compressive strength of SCC
Obr. 9 Vliv různých druhů minerálních příměsí na vlastnosti čerstvého
SCC [17] ❚ Fig. 9 Influence of different mineral admixtures on the
properties of fresh SCC [17]

kde jednotlivé sloučeniny dosadíme v procentuálním hmot-
nostním zastoupení. Pro strusky používané jako latentně hyd-
raulické látky požadujeme Mz větší než 1. Pokud je modul zá-
saditosti menší než 1, jedná se o strusky kyselé, které použí-
váme pouze jako kamenivo [9].
Struska, podobně jako ostatní druhotné suroviny, vykazuje
proměnlivé chemické složení. Zastoupení jednotlivých složek
je následující: CaO 30 až 50 %, SiO2 30 až 43 %, Al2O3 5 až
18 %, MgO 1 až 15 %, FeO + Fe2O3 0,2 až 3 %, S2- 0,5 až
3 % a MnO 0,2 až 2 % [15].
Alkalická aktivace vysokopecní strusky
Alkalická aktivace hlinitokřemičitých skel je jednou z me-
tod speciální nízkoenergetické výroby. Vysokopecní struska
je hlavním materiálem, který je použit v této technologii, ale
ostatní skelné materiály (např. elektrárenský popílek) mohou
být tímto způsobem též aktivovány. Typickými alkalickými ak-
tivátory je uhličitan sodný (NaCO3), vodní sklo, nebo hydroxid
sodný (Na(OH)2). V závislosti na vstupním materiálu, typu ak-
tivátoru a podmínkách ošetřování vznikají v pojivovém systé-
mu minerály jako C-S-H a C-A-S-H ve velmi hutné a amorfní
formě. Změna poměru A/S a C/S v tomto systému umožňu-
jí vytvoření C-A-S-H gelu, který je dobrým základem pro vznik
zeolitu. [11]
Nejzajímavějšími vlastnostmi takto vzniklého materiálu jsou
vysoká pevnost, velmi vysoká odolnost vůči agresivním roz-

8 9

8 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

 TÉMA ❚ TOPIC

10

XVII. ERMCO CONGRESS

ISTANBUL TURKEY
4-5 June 2015

tokům a velmi hutná mikrostruktura. Nevýhodou je ale složi-

té hledání optimální dávky aktivátoru a jeho síly, složení akti-
vátoru pro optimální dobu míchání a tvrdnutí. Dalším problé-
mem je návrh vhodného složení pro dobrou zpracovatelnost,
omezení objemových změn, maximální pevnost a vysoká ži-
votnost. [11]

Mikromletý vápenec
Jedná se o minerální plnivo, které se získává mletím drceného
vápence. Tato surovina musí obsahovat více jak 75 % CaCO3
a obsah jílových podílů nesmí překročit 1,2 g/100 g. Zásad-
ními parametry mikromletého vápence jsou granulometrie
a jemnost mletí. Díky snadnému mletí je mikromletý vápenec
v cementové pastě zastoupen ve formě velmi jemných částic,
a tím zhutňuje strukturu cementového kamene. Obecný po-
žadavek je, aby propad sítem 0,063 mm byl větší než 70 %.
Dle normy ČSN EN 206-1 je mikromletý vápenec zařazen
mezi inertní příměsi, tedy nepodílí se na hydrataci cementu.
Slouží pouze jako plnivo a vyplňuje mezery mezi zrny cemen-
tu. Jemná zrna vápence však působí v betonu jako nukleač-
ní centra pro krystaly portlanditu a urychlují hydrataci siliká-
tových a aluminátových fází. Díky tomu mohou ovlivnit počá-
teční nárůst pevností v betonu a celkový stupeň hydratace.
Graf na obr. 6 znázorňuje vliv jemně mletého vápence na
postup hydratace cementu. Křivka C0 obsahuje pouze port-
landský cement, křivka C10 10% náhradu a C20 20% náhra-
du cementu vápencem. Se zvyšujícím se množstvím jemně
mletého vápence se hydratace v počátečních fázích urychlu-
je, ale z dlouhodobého hlediska probíhá hydratace cementu
s mikromletým vápencem pomaleji. [13]
Jemně mletý vápenec se ale nechová jen jako inertní pl-
nivo, protože se dokáže účastnit i hydratačních reakcí. Ze-
jména se jedná o hydrataci trikalciumaluminátu (C3A) ze slin-
ku za vzniku kalciumkarbonátaluminát hydrátu (3CaO.Al2O3.
3CaCO3.32H2O) v cementech s vyšším obsahem C3A. Trikar-
bonát může v pozdějších fázích transformovat na stabilnější
MAIN
monokarbonát [2]. SPONSOR
Na obr. 7 můžeme pozorovat znázornění vlivu mikromle-
tého vápence na hydrataci cementové pasty. V levé čás-
ti je cementová pasta s mikromletým vápencem v hydratač-
ním stupni 0,62 a pórovitosti 10 % a na obrázku vpravo je ce- OFFICIAL
mentová pasta bez vápence v hydratačním stupni 0,62 a pó- SPONSORS
rovitosti 17,4 %. Tento jev byl ověřen pomocí rastrovací elek-
tronové mikroskopie a vysokotlaké rtuťové porozimetrie [12].
Graf na obr. 8 znázorňuje vliv vápenného prachu na vlast-
nosti SCC v čerstvém a zatvrdlém stavu ze studie [12]. Opti-

2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 9

 TÉMA ❚ TOPIC
málních vlastností SCC bylo dosaženo při náhradě 20 % vá-
penného prachu z hmotnosti cementu. Rozlití i pevnosti v tla-
ku do 20% náhrady cementu vápencem rostly a na 20 % na-
bývaly nejvyšší hodnoty. Při větším množství než 20 % rozli-
tí i pevnost razantně klesá a hrozí, že beton ztratí schopnost
samozhutnitelnosti.
Několik studií [14] se zabývalo hledáním vlivu mikromleté-
ho vápence na tvrdnutí betonu. Výsledkem bylo dvojí zjištění.
V první řadě je to „urychlující efekt“. Zrna vápence tvoří zárod-
ky, které zvyšují pravděpodobnost, že se částice rozpuštěné
v CSH srazí a poté rychleji spojí. Tento efekt je patrný pouze
v počátečních stadiích tvrdnutí a po 28 dnech je již zanedba-
telný. Druhým efektem je „pojící efekt“, pokud cement obsa-
huje velké množství hlinité fáze. V tomto případě vznikají hlini-
tokřemičitany, které mají pojící schopnost. [10]
Metakaolin
Metakaolin je produkt typu pucolánu, vyrobený výpalem kao-
linů, kaolinitických jílů a jiných vhodných surovin v teplotním
rozmezí cca 600 až 900 °C. Je schopen reakce s Ca(OH)2
za vzniku hydratovaných kalcium silikátů a aluminátů, kte-
ré mají příznivý vliv na kvalitu a zlepšení fyzikálně-mechanic-
kých a fyzikálně-chemických vlastností betonu. Dochází k zvý-
šení pevnosti, zlepšení nasákavosti a reologických vlastnos-
tí betonu.
Přidaný metakaolin reaguje s krystaly portlanditu – Ca(OH)2,
které mohou být 1 až 5 μm veliké a často jsou soustředěny
uvnitř tranzitní zóny. Metakaolin vytváří s Ca(OH)2 nové hydra-
tační zplodiny, modifikuje pórovou strukturu. Metakaolin rea-
guje s portlanditem pozvolněji než křemičitý úlet a pro úplné
vyvázání Ca(OH)2 potřebuje delší čas. Bylo zjištěno, že v be-
tonu s 15% náhradou portlandského cementu metakaolinem
je původní Ca(OH)2 redukováno na 6 až 24 % hodnoty kont-
rolního vzorku bez přídavku metakaolinu. Pro zreagování veš-
kerého metakaolinu by byla potřeba 20 až 25% náhrada ce-
mentu metakaolinem. [5]
Kamenný filler (kamenné odprašky, kamenná
moučka)
Kamenné odprašky vznikají zachytáváním jemných podílů ka-
meniva (pod 0,125 mm) při drcení kameniva v lomech. Ten-
to materiál je zachycován nejčastěji pomocí suchých mecha-
nických cyklonů a hromadí se v lomu jako odpad. Průměr jed-
notlivých částic kamenných odprašků se pohybuje okolo 0,01
až 0,125 mm a jejich specifický povrch dle Blaina je 150 až
300 m2/kg. Vzhledem k drcení má tento materiál ostrohranná
zrna a jeho velký měrný povrch vyžaduje při přidání do smě-
si zvýšené množství záměsové vody. Vlastnosti těchto odpraš-
ků závisí na vlastnostech výchozí horniny, z které jsou získány.
Graf na obr. 9 znázorňuje výsledky studie [17], v které byl
sledován vliv různého druhu minerálních příměsí na vlastnos-
ti SCC při konstantním vodním součiniteli. Referenční recep-
tura byla tvořena pouze cementem (400 m2/kg), který byl na-
hrazován dávkou 10, 20 a 30 % vápenné (250 m2/kg), čedi-
čové (628 m2/kg) a mramorové moučky (889 m2/kg, vše mě-
řeno dle Blaina). Nahrazením cementu minerálními příměsmi
do 20 % dosahujeme lepších reologických vlastností. Množ-
ství vody potřebné pro správné reologické vlastnosti je závis-
lé na tvaru, distribuci, velikosti a hladkosti povrchu částic po-
užité moučky. Nejlepšího rozlití je dosaženo při 20% náhradě
cementu vápennou moučkou. Tento jev lze vysvětlit nejmenší
plochou povrchu oproti ostatním použitým moučkám, a tudíž
menším množstvím potřebné vody na obalení tohoto povrchu.
10 BETON • technologie • konstrukce • sanace
Literatura:
[1] ČSN EN 206 Beton: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda,
Praha: ÚNMZ, 2014
[1] ACI Committee 234, Guide for the Use of Silica Fume in
Concrete 1st ed, Farmington Hills, 2006, 63 p.
[2] Lukáš J.: Současné trendy ve stavebnictví, betony speciálních
vlastností, Brno 2007, 98 p.
[3] Collepardi M.: The New Concrete, ČBS, edice Betonové stavi-
telství Praha 2009
[4] ACI Committee, Mineral Admixtures, ACI Compilation 22,
American Concrete Institute, 2013
[5] Alaa M. Rashad: Metakaolin as cementitious material: History,
scours, production and composition – A comprehensive over-
view, Construction and Building Materials, Vol. 41, April 2013,
pp. 303-31, ISSN 0950-0618
[6] Tafraoui A. et al.: Metakaolin in the formulation of UHPC, Constr
Build Mater (2008), www.sciencedirect.com
[7] Byung-Wan J., Chang-Hyun K., Ghi-ho, Jong-Bin P.:
Characteristic of cement mortar with nano-SiO2, 2005,
www.sciencedirect.com
[8] Ye Quing, Zhan Zenan, Kong Deyu, Chen Rongshen: Influence
of nano-SiO2 addition on properties of hardened cement paste,
2005, www.sciencedirect.com
[9] Gengying Li: Properties of high-volume fly ash concrete incorpo-
rating nano-SiO2, 2002, www.sciencedirect.com
[10] Tao Ji: Preliminary study on the water permeability and
microstructure of concrete incorporating nano-SiO2, 2004,
www.sciencedirect.com
[11] Collepardi S., Borsio A., Olagot J., Troli R., Collepardi M.,
Curzio A.: Influence of nano-sized mineral additions on perfor-
mance of SCC, www.encosrl.it
[12] Elfmarkova V., Hunger M., Hela R.: Utilization of limestone quar-
ry dust in concrete application, Final report of 5th year material
science, Confidential Document form GCC T & P S.A., 2010
[13] Guide for the Use of Silica Fume in Concrete, Reported by ACI
Committee ACI 234R-06
[14] Hawkins P., Tennis P., Detwiler R.: The Use of Limestone in
Portland Cement, in. A state of the Art Review, EB 227 Portland
Cement Association Skokie, Ill. USA 2003
[15] Sobolev K., Sanchez F., Flores I.: The use of nanoparticle admix-
tures to improve the performance of concrete, Praha, 2012
[16] www.cez.cz
[17] Beeralingegowda B., Gundakalle D. V.: The Effect of Addition
of Limestone Powder on Properties of SCC. Intern. Journal of
Innovative Research in Science, Engineering and Technology;
Vol. 2, Iss. 9, Sept. 2013; ISSN: 2319-8753
Z ÁV Ě R
Výroba soudobých betonů při užití moderních trendů techno-
logie betonu je nemyslitelná bez používání příměsí do beto-
nu. Jejich rozvoj je zvláště rychlý v posledních dvaceti letech.
Z počátku byly aspekty jejich používání ekonomickým tla-
kem pro snižování dávek hlavně portlandských cementů,
a tím snížení ceny betonu. V současnosti začíná nabývat
na důležitosti i pozitivní vliv příměsí na kvalitu betonů, který
umožnil nástup nových typů betonů (SCC, HSC, RPC ad.).
Některé typy betonů bez adekvátního využití příměsí nejsou
vůbec možné. Jejich využívání má dopad nejen na vývoj no-
vých směrů v technologii betonu a cenu betonu ale i na eko-
logii. Značná část využívaných příměsí pochází z druhotných
surovin či ovlivňuje pozitivně snížení produkce CO2 snižová-
ním objemu portlandských cementů. Tento příspěvek měl
za cíl obeznámit čtenáře v obecné rovině s nejvíce používa-
nými příměsmi pro výrobu betonů.
This paper has been worked out under the project No. LO1408 „AdMaS
UP – Advanced Materials, Structures and Technologies“, supported by
Ministry of Education, Youth and Sports under the „National Sustainability
Programme I“.
prof. Ing. Rudolf Hela, CSc.
Ústav technologie stavebních hmot a dílců
Fakulta stavební VUT v Brně
Veveří 95, 602 00 Brno
e-mail: hela.r@fce.vutbr.cz
❚ 2/2015

OHLÉDNUTÍ ZA TRENDY SPECIFIKACE BETONU A JEJICH
VÝVOJEM ❚ SOME TRENDS IN CONCRETE SPECIFICATION
AND CONTROL – A REVIEW
Neil Crook
V únoru 1967 byl v časopise Concrete (vydávaném britskou Betonářskou
společností, pozn. red.) publikován článek K. Newmana zabývající se
trendy ve specifikaci a zkoušení betonu a úvahami o dalším vývoji v této
oblasti. Současný článek přináší revizi původního textu ❚ In February
1967, Concrete published an article by K Newman looking at trends in
concrete specification and control and attempted to anticipate future
developments in this area of concrete. Neil Crook of The Concrete Society
reviews the original article.
Ačkoliv se za posledních šedesát let v produkci běžného
konstrukčního betonu až tak moc nezměnilo, publikace CP
116 [1] pro prefabrikovaný beton z roku 1965 vyvolala změ-
ny v rozšiřující se nabídce typů betonů se specifickými vlast-
nostmi, jejichž výroba už byla běžně zvládána. Kladla totiž
zvýšený důraz na potřebu přijetí a rozšíření standardizova-
ných výrobních zkoušek a širší zapojení statistických metod
do vyhodnocování krychelných zkoušek.
Před rokem 1965 byl návrh betonové směsi sestavován
na základě objemových dávek podle poměru 1: n:2n, ale
kvalita a zrnitost použitého kameniva bývala příčinou značně
širokého intervalu, v němž se po celé zemi (UK, pozn. red.)
pohyboval vodní součinitel (w/c) pro formálně stejnou kon-
zistenci. Protože už bylo zřejmé, že vodní součinitel je vý-
znamným faktorem pro zajištění výroby betonu požadované
pevnosti a trvanlivosti, umožnil přechod na specifikaci smě-
si váhovými podíly získání lepších možností řízení její zpra-
covatelnosti, a tudíž i vodního součinitele.
Standardní určování pevnosti betonu z tlakových zkoušek
na krychli zůstalo zavedenou metodou pro stanovení vlast-
ností ztvrdlého betonu a základnou pro návrhová napětí.
Za dostatečné ohlídání vodního součinitele bylo považová-
no určení množství vody v kamenivu a odměření vody přida-
né do míchačky. Pro přesné stanovení obsahu vody v mok-
rém kamenivu byly užívány vlhkoměry, které umožňovaly
dodržovat předepsaný vodní součinitel. Předepsání zpraco-
vatelnosti nebylo obecně považováno za významné, použí-
valo se pouze pro stanovení horních limitů pro kontrolu vod-
ního součinitele.
ZÁKLADNÍ ZKOUŠKY
Základní zkoušky betonu byly obvykle omezeny na zkoušku
konzistence sednutím kužele, zkoušku zhutnění a zkoušky
Vebe pro čerstvý beton a tlakové zkoušky na krychli, zkouš-
ky příčného tahu na válci a zkoušky ohybu na nosnících pro
ztvrdlý beton. Toto dostačovalo pro schválení zkoušek k po-
souzení, zda materiálové složky (druh a množství) a vlastnos-
ti čerstvého a tvrdého betonu naplňují požadavky specifika-
ce a kontrolní zkoušky k zajištění příslušného rozptylu ve vý-
sledku zkoušek (vzorky, výroba, ošetřování a zkoušení krych-
lí), v záměsi (nerovnoměrné promíchání) a mezi jednotlivými
záměsmi (kolísavost kvality materiálu a poměrů v záměsi).
Po zavedení CP 116 množství zkoušek vzrostlo a rozšíři-
lo se také jejich statistické vyhodnocování včetně přijetí sku-
tečnosti, že pevnost náhodně proměnného materiálu, jako
je beton, nemůže být stanovena jako absolutní minimum,
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
TÉMA ❚ TOPIC
protože vždy bude přítomna pravděpodobnost, že jistý po-
čet prvků nesplní specifikovanou pevnost.
V článku (původním, 1967, pozn. red.) je uveden návrh
na dva stupně betonu, které by mohly být v budoucnosti po-
třebné, první pro obecné použití a druhý pro případy, kdy je
třeba splnit speciální požadavky vyplývající z jeho užití. Úroveň
vzorků a jejich zkoušení by měla odpovídat rozdílným poža-
davkům obou stupňů. Byl rovněž zdůrazněn požadavek zís-
kávání zkušeností a potřeba formální kvalifikace, neboť poro-
zumění „novým“ betonům a jejich vývoji nabývá na důležitosti.
A co se změnilo od roku 1967, kdy byl článek napsán? Po-
jem prefabrikovaný beton už dnes neoznačuje jeden pro-
dukt, ale zastřešuje celou škálu betonových produktů. Na-
vrhování betonových konstrukcí a prvků a specifikace be-
tonu tak, aby vyhověla požadavkům na pevnost a trvanli-
vost, jsou rozděleny do dvou oblastí vztahujících se k od-
povídajícím normám a předpisům. Vliv použití hlinitanových
cementů, účinky ASR na beton, thaumasitová forma sírano-
vého napadení betonu, koroze výztuže, obtížné nebo pro-
blematické podmínky pro beton a řada dalších vlivů a ome-
zení byly od té doby objasněny, vysvětleny a pochopeny
v řadě souvislostí. Vyvolané či požadované změny v recep-
turách betonu zvyšují spolehlivost jeho návrhu na projek-
tem požadovanou životnost. Užití příměsí do cementu a pří-
sad do prakticky všech druhů betonů umožnilo, aby navrže-
ný materiál vyhovoval jak z hlediska mechanických vlastnos-
tí konstrukčním požadavkům, tak z hlediska odolnosti půso-
bení daného prostředí.
N AV R H O VÁ N Í
Současné navrhování železobetonových konstrukcí a prv-
ků je založeno na principech mezních stavů. Požadovaná
pevnost 100 MPa není už výjimečná, úroveň zcela nepřed-
stavitelná v roce 1967 byla dosažena. Byla stanovena jasná
a přesná pravidla pro odebírání vzorků a jejich zkoušení pro
všechny typy betonů, neústupně stanovující povinnost pro
všechny dodavatele transportbetonů prokazovat shodu do-
dávaného materiálu se specifikací. Zkoušky rozlití a zkouš-
ky na krychlích stále zůstávají základními, ale pro nové a po-
stupně častěji užívané betony, např. samozhutnitelné betony,
musely být vyvinuty nové zkoušky k prověřování jejich vlast-
ností zejména v čerstvém stavu.
V posledních letech je však pro vzdělávání a „trénink“ no-
vých betonářských technologů méně příležitostí. Vzniká tak
situace, kdy rostoucí požadavky směřují na snižující se po-
čet odborníků. Výsledkem současného stavu, kdy obor
opouštějí „zkušení a věrní“ s množstvím znalostí získaných
během let, může vbrzku být nedostatek připravených od-
borníků, kteří by nastoupili na jejich místa.
Literatura:
[1] British Standards Institution, CP 116, The structural use of pre-
cast concrete, BSI, London, 1969, v současnosti už neplatná
Redakce děkuje vydavatelství časopisu Concrete za svolení k otištění
českého překladu článku a k zveřejnění původního článku z roku 1967
v anglickém originále na webových stránkách časopisu www.betontks.cz.
11
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

TECHNOLOGIE BETONU PRO VODONEPROPUSTNÉ

KONSTRUKCE – BÍLÉ VANY ❚ CONCRETE TECHNOLOGY
FOR WATERPROOF STRUCTURES – WHITE TANKS 1

Robert Coufal, Jan L. Vítek,

Kristýna Chmelíková

Ochrana podzemních částí staveb proti vodě

a vlhkosti se řeší různými způsoby. Podle způso-
bu zajištění konstrukce proti pronikání vody a vlh-
kosti se konstrukce nazývají jako černá (asfaltové
pásy), hnědá (bentonitové rohože) nebo bílá
(vodonepropustná betonová konstrukce) vana.
V některých případech se opatření kombinují.
Vzhledem k tomu, že vodonepropustnost bílé
vany je zajištěna pouze betonovou konstrukcí,
je nutno věnovat zvýšenou pozornost návrhu
konstrukce, technologii betonu i vlastnímu pro-
vádění. Technologii betonu pro konstrukce bílých
2
van je věnován tento článek. ❚ Protection of
the underground constructions against water and
humidity is solved in several ways. In dependence VODONEPROPUSTNÉ sakem hmotou betonu (návrh, tech-
on the way of protecting constructions against KONSTRUKCE nologie). Je tedy vidět, že technologie
water and humidity the constructions are called Vodonepropustnou konstrukci lze chá- betonu může ovlivnit vznik všech typů
as black (asphalt sheets), brown (bentonitic mat) pat jako jednotlivé monolitické železo- poruch vodonepropustné konstrukce.
or white (waterproof concrete construction) tank betonové konstrukce (desky, stěny), Navrhování bílých van není v České
(box). In some cases the protecting methods spojené těsnícími prvky (těsnící plechy, republice normalizované, využívají se
are combined. Since the waterproof function profily) v pracovních sparách. Případné proto zahraniční směrnice, případně
of the white tank is ensured just by a concrete poruchy bílých van (průsaky) jsou nej- jejich překlady.
structure, it is necessary to pay closer attention častěji způsobeny vznikem vodopro- Aby bílá vana (obr. 2) správně plni-
to the construction design, concrete technology pustných trhlin (návrh, technologie), vo- la svou funkci, je třeba, aby byly správ-
and execution of construction. This article dopropustnou pracovní spárou (prová- ně navrženy tvar a tloušťka konstruk-
focuses on concrete technology for white tanks. dění, technologie) nebo plošným prů- cí. Při návrhu tvaru konstrukce je nutno

12 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
omezit případná koncentrovaná napě-
tí v místech změny tloušťky nebo výš-
kové úrovně spodní stavby. Omezit na-
pětí lze např. náběhy v konstrukci nebo
kompresními prvky. Tloušťka konstruk-
ce závisí na výšce vodního sloupce
a na třídě požadavku v případě TP ČBS
02 (překlad Rakousko), nebo na třídě
namáhání, typu konstrukce a způso-
bu provedení v případě WU směrnice
(Německo). Obecně lze říci, že tloušťky
monolitických železobetonových kon-
strukcí se pohybují od 300 mm při po-
užití TP ČBS 02 a od 240 mm pro stěny
za přítomnosti podzemní vody při pou-
žití WU směrnice.
Pro správnou funkci bílé vany je roz-
hodující správný koncepční návrh, tj.
uspořádání konstrukce, vyztužení, těs-
nění spár a postup výstavby. Účelem
vhodně navrženého vyztužení je za-
mezit vzniku trhlin, pokud je to možno,
případně rozdělit trhliny na vodonepro-
pustné trhliny s menší šířkou. Pro vy-
ztužení konstrukce se nejčastěji pou-
žívá klasická prutová výztuž, nicméně
v některých případech svislých kon-
strukcí lze prutovou výztuž plně nahra-
dit výztuží rozptýlenou. Návrh vyztuže-
ní se provádí na vnější zatížení a na vy-
nucená namáhání (smrštění a hydra-
tační teplo), přičemž názorů na způsob
návrhu výztuže je více (dle použitého
předpisu nebo směrnice).
Je patrné, že technologie betonu
nám ovlivňuje vynucená namáhání
a dobře navržený beton dokáže snížit
riziko vzniku trhliny nebo zmenšit jejich
šířku. Minimalizovat napětí lze i pro-
vedením řízených trhlin v konstrukci
(ve stěnách), které jsou ošetřeny těsní-
cím prvkem (např. křížový plech). I při
správném návrhu konstrukce a správ-
ně navrženém betonu ale nelze vodo-
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
propustné trhliny v konstrukci s jisto-
tou vyloučit. Oproti průsakům přes po-
ruchy povlakové izolace lze ale poru-
chy v bílé vaně poměrně snadno loka-
lizovat a sanovat.
Pracovní spáry se nejčastěji těsní
pomocí těsnících plechů (obr. 3) ne-
bo spárovými těsnícími pásy z PVC.
V obou případech se musí použít buď
v souladu se zkušenostmi stavební fir-
my, nebo dle detailu dodavatele těs-
nícího systému a je vhodné detail od-
souhlasit předem mezi účastníky vý-
stavby. Správná funkce těsnících prv-
ků závisí na technologicky správném
provedení. Prvky musí být dobře obe-
tonovány, musí být dostatečně hlubo-
ko ukotveny a musí být správně prove-
deno jejich napojení.
SPECIFIKACE BETONU PRO BÍLÉ
VA N Y
Beton je v současné době v České re-
publice specifikován a vyráběn podle
normy ČSN EN 206 (platná od 6/2014)
[3] nebo dle ČSN EN 206-1/Z4 (do kon-
ce přechodného období, tj. do 9/2015)
[4]. Zároveň je v přípravě doplňková nor-
ma s označením ČSN P 73 2404 [5],
která bude v platnosti současně s ČSN
EN 206. Platnost této doplňkové normy
se předpokládá od 5/2015.
Ze specifikace betonu podle uvede-
ných norem ovšem nelze poznat, že
beton je určen pro vodonepropustnou
konstrukci. Jsou zde sice požadavky
na maximální průsak tlakovou vodou,
ale spíše jako parametr trvanlivosti be-
tonu v daném prostředí. Další parame-
try, jako je smrštění nebo vývin hydra-
tačního tepla, jsou řešeny pouze ne-
přímo, např. formou předepsání ty-
pových (normalizovaných) betonů (TP
ČBS 02).
Dokumentem, který se této temati-
ce věnuje, jsou např. Technická pra-
vidla ČBS 02 – Bílé vany – vodotěs-
né betonové konstrukce [1]. Tento do-
kument je překladem rakouské směr-
nice Vodotěsné betonové stavby – bí-
lé vany a je zajímavým podkladem pro
návrh konstrukce a složení betonu. Ta-
to pravidla specifikují třídu požadav-
ků na vodotěsnost vnějších stěn, zá-
kladových desek a stropů (As, A1–4),
kde je stanoven výsledný vzhled povr-
chu betonu a posuzování případných
vad. Dále je zde stanovena třída tla-
ku vody W0–4. Z těchto dvou okrajo-
vých podmínek stanovíme konstrukč-
ní třídu pro bedněné železobetonové
stavební díly Kons, Kon1 a Kon2. Tyto
konstrukční třídy nám předepisují kro-
mě konstrukčních požadavků i norma-
lizovaný beton BS 1–3, který je ještě
dělen do podskupin BS1 A–E a BS2
A, C. Pro tyto normalizované betony
jsou stanoveny požadavky na složení
a vlastnosti.
Pro příklad je v tab. 1 uveden norma-
lizovaný beton BS1 A ve srovnání s po-
žadavky normy ČSN EN 206 a ČSN
EN 206-1/Z4 pro normalizovaným be-
tonem daný stupeň vlivu prostředí.
Takto označené normalizované betony
se poslední dobou již v projektech vy-
Obr. 1 Plavené tunely metra v Praze
Holešovicích ❚ Fig. 1 Floated tunnels
of Prague metro in Holešovice
Obr. 2 Bílá vana rezidence Na Farkáně
❚ Fig. 2 White tank of residence
Na Farkáně
Obr. 3 Těsnící plech zabetonovaný
v pracovní spáře ❚ Fig. 3 Waterproofing
metal sheet in construction joint
skytují. Toto způsobuje určité problé-
my, protože se jedná o překlad rakous-
ké normy, kde se počítá s jinými vstup-
ními materiály (např. s cementem bez
C3A). Dalším problémem je, že směrni-
ce koliduje s normami, podle kterých je
beton v ČR vyráběn (např. v předepsa-
ném množství cementu). V letním po-
časí je zase bez chlazení těžko dodrži-
telná maximální teplota čerstvého be-
tonu 22 °C. Na druhou stranu je směr-
nice z hlediska maximálního průsa-
13
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

ku a maximálního vodního součinitele
poměrně benevolentní. Složení beto-
nu dle směrnice je totiž navrženo spíše
s ohledem na minimalizaci vynucených
namáhání (smrštění a hydratační teplo).
Dle již neplatné normy ČSN 73 1209
– Vodostavebný betón se betony podle
masivnosti konstrukce dělily na masiv-
ní a středně masivní beton (M) a na hru-
bostěnný a tenkostěnný beton (H). Z to-
hoto označení vycházel požadavek
na nízký vývoj hydratačního tepla. Dále
se nestanovoval maximální průsak, jak
je tomu dnes, ale vodotěsnost betonu.
Ta se lišila dle maximálního tlaku vo-
dy při zkoušce (V2, V4, V8 a V12). Ma-
ximální průsak směl být 80 mm, resp.
do poloviny tělesa, pokud byla tloušťka
menší než 150 mm. Dále se specifiko-
vala odolnost vůči korozi (A1–3), mra-
zuvzdornost (T50–150) a houževnatost
(HB) betonu. Toto byla tehdejší alterna-
tiva k dnešním stupňům vlivu prostředí.
Přesný převod mezi tehdejším a dneš-
ním značením vzhledem k odlišnos-
ti použitých zkoušek není možný. Vý-
hodou značení dle ČSN 73 1209 by-
la jasná specifikace masivnosti kon-
strukce, a tím požadavek na snížený
vývoj hydratačního tepla. Ostatní poža-
davky jsou dnes pokryty stupněm vlivu
prostředí.
Tab. 1 Porovnání požadavků na normalizovaný beton BS1 A dle TP ČBS 02, ČSN EN 206
a ČSN EN 206-1/Z4 ❚ Tab. 1 Comparison of demands on standardised concrete BS1 A from
TP ČBS 02, ČSN EN 206 and ČSN EN 206-1/Z4
Požadavky kladené na beton BS1 A
vzhledem k svp vzhledem k svp
dle TP ČBS 02
dle ČSN EN 206 dle ČSN EN 206-1/Z4
Typové označení BS1 A - -
Stupeň vlivu prostředí XC3,XD2,XF3,XA1 XC3,XD2,XF3,XA1 XC3,XD2,XF3,XA1
Pevnostní třída C25/30 – 56 dní min.C30/37 min. C25/30
Cement podle ÖNORM B 3327-1 max. WT33 bez C3A - -
Nárůst teploty v betonu [K] max. 13 - -
Obsah vzduchu [%] 2,5 až 5 min. 4 min. 4
Celkový obsah vody [l/m3] max 170 - -
Voda/pojivo max. 0,6 - -
Vodní součinitel - max 0,5 max 0,5
Teplota čerstvého betonu [°C] max. 22 - -
Maximální přípustná teplota
betonového dílu [°C]
45 - -
Obsah cementu [kg/m3] 240 až 260 min. 320 min. 320
Maximální průsak při kontrolních
50 - 35
zkouškách [mm]
Odolnost betonu vůči zmrazování
a rozmrazování, při zkoušce dle A/100/ 1 250,
ČSN 73 1326 – metoda/počet cyklů/
- -
C/75/ 1 250
odpad [g/m2]
tění autogenní i z vysychání a hydra- la při hydrataci. Nejvíce vývin hydra-
tační teplo). tačního tepla betonu ovlivňuje množ-
ství a typ cementu. Cementy s velmi
Teplota betonu během hydratace pomalým vývinem hydratačního tepla
V uvedeném příkladu normalizovaného mají v označení písmena LH (low heat).
betonu BS1 A dle TP ČBS 02 [1] je po- Všeobecně je vhodné použít cement
žadavek nepřesáhnout maximální pří- s pomalejším nárůstem pevností a niž-
pustnou hodnotu teploty konstrukční- ším množstvím slinku. Další možnos-
ho dílu 45 °C. Cílová maximální teplo- tí je použití minimálního množství port-

4 5

Obr. 4 Ukládka betonu základové desky

Parametry a složení betonu
pro bílé vany
Z tab. 1 je patrné, že jediným parame-
trem dle ČSN EN 206-1 je maximální
průsak tlakovou vodou. Tento parame-
tr se dá považovat jako základní v pří-
padě betonu pro bílou vanu, neplatí
ovšem vždy pravidlo, že čím nižší prů-
sak, tím lepší beton pro účely bílé vany.
Z předepsaného složení pro normalizo-
vaný beton BS1 A je vidět hlavně zá-
měr omezit vynucená namáhání (smrš-
ta je nižší o dalších 5 °C. Nárůst teplo-
ty betonu během hydratace by měl být
maximálně 13 °C (K).
Na dosaženou maximální teplotu
v konstrukci mají hlavní vliv následují-
cí parametry:
• teplota čerstvého betonu,
• teplota prostředí,
• geometrie konstrukce,
• vývoj hydratačního tepla betonu.
Jediné, co můžeme ovlivnit slože-
ním betonu, je vývoj hydratačního tep-
bílé vany ❚ Fig. 4 Concrete placing
to base slab of white tank
Obr. 5 Zpracování betonu základové desky
bílé vany ❚ Fig. 5 Concrete processing
in base slab of white tank
Obr. 6 Průběh teploty v modelu ❚
Fig. 6 Temperature development in a model
of concrete structure
Obr. 7 Chlazení betonu kapalným dusíkem
❚ Fig. 7 Concrete cooling by liquid nitrogen

14 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

landského cementu a přidání vyššího gradient vysoký, dochází v konstruk- ze o snížení maximální dosažené tep-
množství latentně hydraulické přímě- ci k pnutí způsobenému teplotní roz- loty, pak je většinou efektivnějším způ-
si (popílek, struska) přímo do betonu. tažností. Jádro, které má vyšší teplo- sobem použití optimalizované recep-
Vždy záleží na konkrétních podmín- tu, se rozpíná více než povrch beto- tury (viz výše) než chlazení čerstvého
kách, zejména na možnostech kon- nu, což může způsobit trhliny v povr- betonu.
krétní betonárny. chových vrstvách konstrukce. Zejmé- V grafu na obr. 8 je vidět průběh tep-
Vliv typu cementu je vidět v grafu na pak při ochlazení betonu, který se lot během hydratace na stejném be-
na obr. 6, kde je průběh teploty v ča- nemůže volně deformovat, vznikají vý- tonu C30/37 (Easycrete), ale zchlaze-
se v jádru modelu, který zhruba si- znamná tahová namáhání. Tyto trhliny ném s různou intenzitou. Je vidět, že
muluje 1 m silnou desku. V grafu jsou mohou následně snižovat trvanlivost na tomto modelu, který simuluje cca
průběhy teplot betonů C40/50 se stej- konstrukce. 1 m silnou desku, se intenzita zchla-
ným množstvím cementu, ale jiného Gradient se zvyšuje, pokud beton vy- zení projeví stejnou měrou i na maxi-
typu. Betony neobsahují další příměsi. víjí při hydrataci více tepla, ale také po- mální teplotě. Předpoklad ale je, že při
I přes to, že 90denní pevnosti jsou ob- kud je povrch betonu ochlazován ne- mocnější konstrukci se efekt zchlaze-
dobné, maximální teplota v modelu je vhodným ošetřováním (kropením stu- ní projeví více.
u betonu s cementem CEM III/B zhru- denou vodou) nebo chladným prostře-
ba o 14 °C nižší. Maximálních teplot je dím (zimní období). Proto je vhodné Objemové změny betonu
dosaženo zhruba v čase 30 až 36 h jednak použít beton s nízkým vývinem Objemové změny, resp. smrštění beto-
od namíchání. hydratačního tepla (viz výše), ale také nu úzce souvisí s množstvím a šířkou
Problémem při specifikaci betonu je beton chránit před chladným prostře- trhlin v betonové konstrukci. Se snižu-
upřesnění požadavku na vývin hyd- dím (zateplením). Z grafu na obr. 6 je jícím se celkovým smrštěním se snižují
ratačního tepla. Výše uvedené normy vidět doba, v které hrozí největší pro- vynucená namáhání, a tím i riziko trhlin.
pro výrobu betonů neumožňují speci- blémy s teplotním gradientem a kdy Smrštění můžeme rozdělit na následu-
fikovat vývin hydratačního tepla. Zá- by se měla ošetřování věnovat zvýše- jící základní typy:
roveň není jednotná metodika zkouše- ná pozornost. • plastické – smrštění vysychajícího,
ní a v neposlední řadě většina výrob- V technologických možnostech je ještě plastického betonu,
ců betonu tyto hodnoty nemá či ne- i snížení teploty čerstvého betonu. Je • autogenní – smrštění způsobené
zná. V poptávkách se občas vyskytuje to ale velmi náročné na vybavení be- hydratujícím cementem,
požadavek na „nízký vývoj hydratač- tonáren a betonárny takto běžně vy- • z vysychání – smrštění způsobené
ního tepla“, což je problematické, pro- baveny nejsou. Chladit můžeme buď vysycháním ztvrdlého betonu.
tože nikde není stanoveno, co je běž- právě namíchaný čerstvý beton, ne- Trhliny vzniklé z plastického smrště-
ný a co nízký vývoj hydratačního tepla. bo jeho složky ještě před mícháním. ní se vytvářejí v průběhu tuhnutí beto-

6
60

C40/50 - CEM III/B

50
C40/50 - CEM I
Teplota vzduchu
Teplota betonu [°C]

40

30

20

10
0:00:00

12:00:00

24:00:00

36:00:00

48:00:00

60:00:00

72:00:00

84:00:00

96:00:00

108:00:00

120:00:00

132:00:00

144:00:00

156:00:00

168:00:00

Čas od namíchání betonu [h]

7

Jediným možným, i když problematic- Na obr. 7 jsou zachyceny autodomí- nu, tzn. při přechodu z plastické do tu-
kým, způsobem je stanovení maximál- chávače, v kterých je beton chlazen hé fáze. Tyto trhliny jsou způsobeny
ní přípustné teploty v konstrukci bě- kapalným dusíkem. rychlým vyschnutím plastického beto-
hem hydratace [1], zároveň ovšem mu- V případě chlazení složek před mí- nu, který není správně ošetřován. Trh-
sí být stanoveny geometrické parame- cháním se nejčastěji chladí pouze vo- liny z plastického smrštění jsou typic-
try konstrukce. da na teploty těsně nad 0 °C. V přípa- ké pro plošné konstrukce, u kterých je
S teplotou betonové konstrukce, ale dě nutnosti intenzivnějšího chlazení se použit beton s nízkým obsahem vody
i se způsobem ošetřování a s teplo- volí buď použití záměsové vody ve for- (tzn. beton pro bílé vany typický) a kte-
tou prostředí souvisí teplotní gradient. mě ledových šupin, chlazení kameniva ré se začnou ošetřovat až po zatvrd-
Teplotní gradient (spád) vyjadřuje roz- nebo chlazení cementu. Vždy je nut- nutí. Odolnost betonu vůči plastické-
díl teplot v jádře a na povrchu be- né si uvědomit, čeho chceme chlaze- mu smrštění lze zvýšit například pou-
tonové konstrukce. Pokud je tento ním dosáhnout. Pokud nám jde pou- žitím vláken. Správné ošetřování beto-

2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 15

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
nu je ovšem nutné i v případě použití
vláken.
Autogenní smrštění a smrštění od vy-
sychání mají dlouhodobý charakter.
Metod na měření smrštění existuje vel-
ké množství. Nejvyšší rychlost smrš-
ťování je na začátku zrání betonu.
Pro získání reprezentativních výsled-
ků je nutné s měřením smrštění začít
ihned po uložení betonu. Toto umožňu-
je např. tzv. korýtková metoda, kdy se
beton uloží do korýtka s posuvným če-
lem a pomocí tohoto posuvného čela
se měří objemové změny betonu. Další
vhodnou metodou je měření objemo-
vých změn pomocí tenzometrů, ulože-
ných ve válcích. Touto metodou byly
naměřeny výsledky prezentované dále
v tomto článku.
Naměřené hodnoty smrštění ovlivňu-
jí i další podmínky měření. Zejména jde
o dobu odformování tělesa, dobu ošet-
řování, způsob ošetřování (voda, vlh-
ko, prostředí laboratoře) a teplotu. To
vše má výrazný vliv na průběh smrště-
ní a na jeho absolutní hodnotu. Je ov-
šem problematické říci, kdy se již jed-
ná o hodnotu absolutní.
Na grafu na obr. 9 jsou vidět obje-
mové změny betonu C40/50, ulože-
ného v různých prostředích. Vzorek
uložený v laboratorním prostředí (plná
značka) má standardní průběh smrš-
tění, které se ustálí zhruba ve stá-
ří 1 rok na hodnotě 500 až 550 mik-
rostrainů, tzn. 0,5 až 0,55 mm/m. Dru-
há křivka (prázdná značka) reprezen-
tuje vzorek uložený nejdříve ve 100%
vlhkém prostředí, poté ve vodní láz-
ni a nakonec v laboratorním prostře-
dí. V počáteční fázi grafu je vidět podíl
autogenního smrštění a smrštění z vy-
sychání na smrštění celkovém. Tento
poměr je samozřejmě různý u různých
betonů.
Vodonepropustnost betonu
Míra vodonepropustnosti betonu jako
materiálu je zkoušena dle normy ČSN
EN 12390-8 – Zkoušení ztvrdlého be-
tonu – část 8: Hloubka průsaku tla-
kovou vodou [6]. Tato zkouška probí-
há na krychlích o hraně 150 mm, kdy
na plochu betonu působí voda pod tla-
kem 0,5 MPa po dobu 3 d. Po ukon-
čení zkoušky se těleso rozlomí a je zjiš-
těn maximální průsak vody do beto-
nu. Tento průsak je porovnán s poža-
davky. Dle požadavků TP ČBS 02 [1] je
maximální průsak 50 mm, což je hod-
nota bez problémů splnitelná pro vět-
šinu konstrukčních betonů a požado-
vaná u většiny vlivů prostředí dle ČSN
16
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
EN 206-1/Z4 [4]. Vodonepropustnost ních přísad, a přesto bez problémů
betonu je tedy ten nejmenší problém fungují.
a není třeba ji vylepšovat speciálními Spornou otázkou je, když se na zá-
přísadami. kladě těchto speciálních přísad zvyšu-
Ani v případě TP ČBS 02 [1], resp. ra- je návrhová šířka trhliny, a tím se sni-
kouské směrnice pro bílé vany, nejsou žuje množství výztuže. Snižujeme tím
tyto přísady v požadavcích na norma- spolehlivost konstrukce a zvyšujeme
lizované betony uvedeny. Příkladem výskyt trhlin.
může být jedna z nejnáročnějších vo-
donepropustných konstrukcí součas- Z ÁV Ě R
ného stavitelství, plavené tunely me- Vodonepropustné betonové konstruk-
tra v pražských Holešovicích (obr. 1). ce se využívají od malých rodinných
Tyto plavené tunely byly provedeny domů, přes bytové a administrativní
z kvalitního betonu, ale bez speciál- budovy až po složité inženýrské kon-
8
60
C30/37 Easycrete - bez chlazení
50 C30/37 Easycrete - zchlazeno na 25°C
C30/37 Easycrete - zchlazeno na 22°C
Teplota prostředí
Teplota [°C]
40
30
20
0:00:00
24:00:00
48:00:00
72:00:00
96:00:00
120:00:00
144:00:00
168:00:00
Čas od namíchání [hodiny]
9
Obr. 8 Průběh teplot různě vychlazeného
betonu ❚ Fig. 8 Temperature development
Literatura:
in differently cooled concretes
[1] Technická pravidla ČBS 02 Bílé vany
– vodotěsné betonové konstrukce,
Obr. 9 Smrštění betonu C40/50 v různém ČBS ČSSI 2007
uložení ❚ Fig. 9 Shrinkage of concrete [2] Wasserundurchlässige Bauwerke aus
C40/50 with different curing Beton – DAfStB – Richtlinie
[3] ČSN EN 206
[4] ČSN EN 206-1/Z4
[5] ČSN P 73 2404, (platnost se předpo-
kládá od 5/2015)
[6] ČSN EN 12390-8 – Zkoušení ztvrdlého
betonu – část 8: Hloubka průsaku tla-
kovou vodou
BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
strukce. V naprosté většině případů
se jedná o spodní stavbu, kde je izo-
lace proti vodě nahrazena betonovou
konstrukcí. Toto řešení šetří náklady
na hydroizolaci, na druhou stranu vy-
žaduje kvalitnější beton, více výztuže,
těsnící prvky a vysokou technologickou
kázeň. V případě poruchy je sanace
vodonepropustné konstrukce jedno-
dušší než sanace poškozené hydroizo-
lace, protože místo poruchy lze identifi-
kovat a přímo opravit. Oproti tomu ze-
jména foliová hydroizolace je nepřístup-
ná a místo poruchy je tedy velmi těžké
dohledat a sanovat.
K betonu pro vodonepropustné kon-
strukce je nutno při návrhu přistupovat
komplexně, ne pouze z hlediska hod-
noty maximálního průsaku. Maximální
průsak je nutno ověřovat, nicméně při
návrhu složení betonu je třeba přihléd-
nout i k dalším důležitým parametrům,
jako jsou vývin hydratačního tepla ne-
bo smrštění.
Použití správného betonu je pou-
ze jednou z mnoha podmínek úspěš-
né realizace bílé vany. Kromě vhodné-
ho betonu je nutno konstrukci správně
koncepčně navrhnout, vyřešit pracov-
ní, smršťovací a dilatační spáry a v ne-
poslední řadě je nutno konstrukci tech-
nologicky správně provést. Vzhledem
k velkému množství realizací se jedná
o technologii ověřenou a pro mnoho
objektů vhodnou.
V článku jsou uvedeny některé výsledky
získané při řešení projektu č. FR TI3/531
podporovaného MPO.
Ing. Robert Coufal, Ph.D.
TBG Metrostav, s. r. o.
Rohanské nábř. 68
186 00 Praha 8
tel.: 724 283 989
e-mail: robert.coufal@tbg-beton.cz
www.tbgmetrostav.cz
prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng.
Stavební fakulta ČVUT v Praze
Metrostav, a. s.
Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8
tel.: 266 019 461
e-mail: vitek@metrostav.cz
Ing. Kristýna Chmelíková
TBG Metrostav, s. r. o.
tel.: 221 709 707
e-mail: kristyna.chmelikova
@tbg-beton.cz
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
SÍDLIŠTĚ
SOLIDARITA
editor: Barbora Špičáková
Sídliště Solidarita postavené
v období několika málo let
po druhé světové válce, jako
první pražské sídliště té doby,
tvoří unikátní urbanistický ce-
lek důležitý v pražském i ev-
ropském srovnání.
Solidarita vznikala v rámci
poválečného hospodářského
plánu, tzv. dvouletky, v letech
1946 až 1948. Hektické ob-
dobí, plné poválečného nad-
šení a zároveň složitých politických událostí,
má na podobě a celkovém pojetí urbanismu
i architektury Solidarity významný podíl. V Pra-
ze, jako v jiných evropských městech, drama-
ticky chyběly byty a sídliště mělo ve velmi krát-
ké době poskytnout nové bydlení několika tisí-
cům obyvatel.
Návrh Solidarity, v podstatě ve stejné podo-
bě, jak ji známe dnes, stál na propracovaných
návrzích zkušených architektů Františka Je-
cha, Hanuše Majera a Františka Storcha. Ti už
před válkou spolupracovali na několika obyt-
ných souborech s tematikou sociálního byd-
lení a zlevnění výstavby a po válce se angažo-
vali v řadě organizací. Pro podobu Solidarity je
velmi důležité poučení z principů skandinávské
družstevní výstavby.
Už v zadání pro návrh sídliště z roku 1946 by-
ly stanoveny určující podmínky: zástavba mu-
sí být řešena jako funkční celek s dostatečnou
občanskou vybaveností, sadovou úpravou ze-
leně a důrazem na typizaci půdorysů. Důleži-
1966
tým bodem bylo zlevnění provozu díky společ-
nému ústřednímu vytápění spojenému s vý-
stavbou centrální teplárny a společným prá-
delnám. Významná byla také finanční podpora
a záruky pro stavební družstva od státu.
K poválečným letům, které Solidaritu stači-
ly výrazně formovat, patří kromě prvních de-
mokratických let i následný nástup komunis-
tické strany k moci a začátek totalitního reži-
mu v Československu v roce 1948. Tato situa-
ce byla u nás ovšem všeobecným jevem a So-
lidaritu, zdá se, nezasáhla o nic víc, než tomu
bylo jinde.
Vedle kvalitního zadání a návrhu je pro Soli-
daritu stěžejní, že se ji podařilo postavit v navr-
hovaném celku včetně kom-
pletní občanské vybavenos-
ti a vysazení zeleně. Tento
„přepych“ zásadně přispívají-
cí ke komfortu bydlení nebyl
u akcí podobného typu té do-
by běžnou součástí jejich do-
končení.
Fenoménem Solidarity jsou
sociální vazby, které dokáže
reálně utvářet. Přívětivé měřít-
ko zástavby, občanská vyba-
venost určená svou polohou
převážně místním reziden-
tům, společné zahrady ne-
bo dostatek volného veřejné-
ho prostoru, to vše umožňu-
je funkční sousedské soužití.
Sídliště Solidarita je v kníž-
ce představeno formou tří textů s bohatým
obrazovým doprovodem. Americká historič-
ka architektury Kimberly Elman Zarecor popi-
suje dobový kontext Solidarity a jejích archi-
tektů v poválečné evropské výstavbě s důra-
zem na skandinávské vlivy. Text Evy Novotné
nastiňuje samotné počátky vzniku Solidarity:
od prvních návrhů po výstavbu sídliště v soubě-
hu překotných poválečných událostí. Michae-
la Janečková ve svém příspěvku popisuje sa-
motnou technologii výstavby řadových i byto-
vých domů s použitím staveništních betono-
vých prefabrikátů, na svou dobu mimořádnou.
Vedle odborné části je součástí knížky také
dvanáct rozhovorů s místními obyvateli, které
přináší pohled na kvality i neduhy místního by-
dlení. Rozhovory umožňují čtenáři nahlédnout,
co konkrétně tento specifický typ městské zá-
stavby přináší. Vedle portrétní fotografie dota-
zovaných před domečkem či bytem rozhovory
doprovází i řada dobových rodinných fotografií
zachycených na pozadí sídliště.
1948
Knížku uzavírají fotografie současného stavu
sídliště z jara 2014.
Editor: Barbora Špičáková
Fotografie: Dora Kubíčková, Viktor Tuček,
Zdeněk Voženílek
Obrazové podklady: IPR Praha, Státní oblast. archiv
Praha, Archiv staveb. úřadu MČ Praha 10, soukromé
archivy, VGHMÚř Dobruška, © MO ČR 2014
Grafická úprava a sazba: Adéla Svobodová
Vydal Archiv výtvarného umění, o. s., Kostelec
nad Černými lesy v roce 2014, www.artarchiv.cz
Vydání první
Náklad 600 výtisků
ISBN 978-80-905744-2-7
Cena: 350,- Kč
17
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
VYUŽITÍ VHODNÉ KOMBINACE PŘÍMĚSÍ A PŘÍSAD DO BETONU
NA VÝZNAMNÝCH STAVBÁCH ❚ USING SUITABLE
COMBINATIONS OF CONCRETE DOPANTS AND ADDITIVES
IN SIGNIFICANT STRUCTURES
Tomáš Ťažký, Rudolf Hela,
Martin Ťažký
Článek prezentuje možnosti využití kombinací
pojiv na bázi portlandského cementu a aktiv-
ních příměsí či směsných cementů v kombinaci
superplastifikačních přísad na významných stav-
bách realizovaných v České republice v nedávné
době. V podstatě odráží současný celosvětový
trend alternace tradičního pojivového systému
aktivními příměsmi většinou na bázi druhotných
surovin, což přináší nejen ekonomické úspory
spojené s pozitivním dopadem na životní pro-
středí, ale také ukazuje technologické pokroky
a s tím spojené výhody. Mnoho z těchto sta-
veb by bez využití uvedených materiálů bylo
mnohem náročnější realizovat. ❚ This paper
presents some possibilities of using different
combinations of binders and different admixtures
in constructions of prominent buildings which
have been recently implemented in the Czech
Republic. It basically reflects current global trend
of alternation of the traditional binder system. This
provides not only economic savings associated
with a positive impact on the environment, but
it also shows significant technological advances
and their major benefits. Many of the designers´
requirements would be far more difficult to meet
without the use of these alternative binders.
V Ý S TAV B A P R O J E K T U N O VÁ
K A R O L I N A O S T R AVA
Nová Karolina se nachází pouhých
500 m od historického středu města.
Výstavba byla zahájena v centru Ost-
ravy na místě bývalé koksovny (obr. 1),
na ploše cca 32 ha 6. června 2008. Areál
zahrnuje multifunkční centrum, rezi-
denční objekty, kancelářské prostory,
oddechová, zábavní a sportovní zaří-
zení, rozsáhlé parkovací a zelené plo-
chy (obr. 2 a 3). Dvě historické budo-
vy chráněné jako památky průmyslové
architektury jsou zachovány a mají při-
pomínat průmyslovou minulost Karoli-
ny. Ve zrekonstruované podobě budou
poskytovat prostory pro kulturní, spole-
čenské, sportovní a vzdělávací akce pří-
stupné veřejnosti.
Celý projekt byl rozvržen do čtyř etap,
s úplným dokončením v roce 2016. Po-
té by se tato lokalita měla stát nejroz-
sáhlejším projektem regenerace vnitř-
ního města v České republice. Jen ná-
klady na I. etapu se pohybovaly ve výši
7 mld. Kč (byla dokončena v roce 2010).
18
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
Celková investice je přes 15 mld. Kč.
Hlavní investor na celkovém koncepč-
ním návrhu spolupracoval s renomo-
vanou nizozemskou architektonickou
kanceláří Rem Koolhaas OMA z Rotter-
damu.
Stěžejní a nejrozsáhlejší byla výstav-
ba největšího obchodního centra v ČR
– Forum Nová Karolina. Přibližná plo-
cha obchodního centra (OC) je cca
58 000 m2 a má dvě podzemní a čtyři
nadzemní podlaží. V říjnu 2008 byla vý-
stavba, v důsledku celosvětové finanč-
ní krize, přerušena a znovu restartována
na přelomu února a března 2010. Vý-
stavba OC byla dokončena a zároveň
i předána k užívání dne 21. března 2012
a dne následujícího již přivítala první ná-
vštěvníky.
Budova OC se nachází na místě, kte-
ré bylo po desítky let využíváno různými
provozy těžkého průmyslu a bylo ovliv-
něno důlní činností. Větší část staveb-
ní parcely prošla v předchozích letech
rekultivací, část ale nikoliv. Při výstavbě
budovy bylo nutné vypořádat se s do-
znívajícími vlivy poddolování, samovol-
ným únikem metanu z podloží, různoro-
dým podložím, základovou spárou cca
5 m pod hladinou spodní vody proudící
ve vrstvách říčního štěrkopísku, velkým
množstvím starých základových kon-
strukcí až do hloubky cca 6 m od teré-
nu, kontaminovanou půdou a kontami-
novanou spodní vodou.
Objekt má pravidelný půdorys o roz-
měrech 170 × 170 m. Obě podzemní
podlaží jsou využita zejména pro pod-
zemní parkoviště. Na části půdorysu je
prostor hypermarketu se zásobovacím
dvorem. V nadzemních podlažích jsou
umístěny převážně obchodní jednotky
a pasáže. Podzemní parking a zásobo-
vací dvůr jsou komunikačně propojeny
dvěma vjezdovými rampami.
Nosná konstrukce budovy byla na-
vržena s ohledem na architektonicko-
-dispoziční řešení, funkční náplň, eko-
nomiku celé stavby, statické požadav-
ky a výrobní technologii jako železobe-
tonový monolitický skelet s částečně
předpjatými průvlaky na větší rozpony.
V půdorysu je objekt rozdělen na pět
dilatačních celků. Ve skeletové kon-
strukci jsou dilatační spáry řešeny po-
mocí kloubů ve stropních konstruk-
BETON • technologie • konstrukce • sanace
cích bez zdvojování sloupů. Zavětrování
všech dilatačních částí je zajištěno ztu-
žujícími stěnami kolem komunikačních
jader, které spolupůsobí s celou nosnou
konstrukcí. Základová deska je navrže-
na a rozdělena na pět dilatačních celků.
Založení stavby bylo navrženo na zá-
kladové desce podporované velkoprů-
měrovými pilotami. Spodní stavba je
izolovaná povlakovou bitumenovou izo-
lací, přesto byla navržena systémem
„bílá vana“ se změkčenými požadavky
na šířku trhlin. V případě defektu v be-
tonu nebo porušení bitumenového pá-
su by pomocí injektážního rastru ha-
diček, které jsou vyvedeny do sloupů,
došlo k clonové hydroinjektáži pouze
jednoho dilatačního celku.
Vzhledem k výše uvedenému se tech-
nologicky nejnáročnější stala betonáž
spodní stavby, a to jak pilotového za-
ložení a podkladního betonu, kdy bylo
nutné se vypořádat s velkou a proměn-
nou agresivitou spodní vody, tak i beto-
náž „bílé vany“. Celou stavbu ještě ovliv-
ňovalo výrazné kolísání hladiny spodní
vody, které zde bývá způsobeno zejmé-
na kolísáním hladiny nedaleké řeky Ost-
ravice během silných dešťů, které přišly
i v době realizace (obr. 4).
Beton na stavbu byl dodáván z několi-
ka provozoven dvou dodavatelů.
Betony použité na spodní stavbu
Celá konstrukce je založena ve velice
složitých základových poměrech. Dle
HGP (hydrogeologického průzkumu)
a IGP (inženýrsko-geologického prů-
zkumu) je beton pilot a podkladní beton
vystaven středně agresivnímu chemic-
kému prostředí.
Vysoký byl zejména obsah SO42-, kdy
jeho koncentrace byla cca 1 000 až
2 500 mg/l podzemní vody. Z tohoto
důvodu musel být do betonu použit sí-
ranovzdorný cement CEM III B/S 32,5 N
SVC Dětmarovice, beton použitý do pi-
lot byl navržen jako C25/30; XA2; S3;
Dmax22. Jako podkladní beton byl po-
užit COM, C25/30; XA2; F5; Dmax16,
což je lehce zhutnitelný beton s podob-
nými vlastnostmi jako SCC, který byl
čerpán až na vzdálenost 250 m.
Základová deska (obr. 5) s celkovými
rozměry 170 × 170 m rozdělená na pět
dilatačních celků, byla navrhnuta jako
❚ 2/2015
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
1 2
Obr. 1 Areál bývalé koksovny před započetím
výstavby ❚ Fig. 1 Site of a former coking
plant before the start of construction
Obr. 2 Forum Nová Karolina, počítačová
vizualizace [1] ❚ Fig. 2 Forum Nová
Karolina, computer visualization [1]
Obr. 3 Forum Nová Karolina, počítačová
vizualizace leteckého pohledu [1] ❚
Fig. 3 Forum Nová Karolina, computer
rendering of an aerial view [1]
bezespárá. V každém dilatačním cel-
ku byl navržen pouze jeden smršťova-
cí pruh o šířce cca 1 m, který byl vždy
zabetonován až před koncem výstavby,
aby bylo maximálně zohledněno smrš-
tění betonu v těchto plochách. Celá
konstrukce byla navrhnuta na celkové
konečné smrštění betonu max. 0,6 ‰.
Při překročení této hodnoty hrozilo vel-
ké riziko porušení pojistné hydroizolace,
která je natavena na podkladním beto-
nu. Beton základové desky byl navržen
se specifikací C25/30; XC3; 90d; S3;
Dmax22 s tím, že všechny mechanické
vlastnosti měly být dosaženy až ve stá-
ří 90 dnů od betonáže.
Požadavky na beton byly následující
– vedle dosažení pevnosti v tlaku i ta-
hu za ohybu ve stáří 90 dnů musel za-
jistit vodonepropustnost s max. hloub-
kou průsaku 35 mm, statický modul
pružnosti min. 31 GPa, max. celkové
smrštění po 120 dnech 0,6 ‰. Jelikož
se jednalo o betonáž masivních prv-
ků v letním období, nesměla být teplo-
ta betonu při hydrataci uprostřed desky
vyšší jak 55 °C. Beton bylo nutné čerpat
až na vzdálenost cca 250 m.
Výzkum a vývoj receptury probíhal
ve spolupráci s VUT v Brně, ústavem
THD. Bylo jasné, že veškeré požadavky
nelze splnit, pokud by beton byl navr-
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
hován standardním postupem. V tom-
to komplikovaném případě se muselo
vycházet z možností využití kombinací
portlandského cementu a různých typů
příměsí za spolupůsobení účinných su-
perplastifikačních přísad.
V konečném návrhu byla jako nejlepší
hodnocena kombinace cementu CEM I
42,5 R Dětmarovice, velmi jemně mle-
té strusky Dětmarovice a jemně mleté-
ho vápence Carmeuse Mokrá. Jako pl-
nivo bylo použito drobné těžené kame-
nivo frakce 0/4 mm Dětmarovice, hrubé
těžené kamenivo frakce 4/8 mm taktéž
z lokality Dětmarovice, hrubé těžené ka-
menivo frakce 8/16 a 11/22 mm z lokali-
ty Bohučovice. Byla použita kombinace
superplastifikačních přísad na bázi po-
lykarboxylátů (CX Isoflex 833) a na bázi
lignosulfonátu (Isola BV) z důvodu niž-
šího vývinu hydratačního tepla a vod-
ní součinitel byl cca 0,45. Konzistence
betonu byla měřena pomocí Abramso-
va kužele a pohybovala se na betonár-
ně v rozmezí 150 až 165 mm.
Konečné hodnoty sledovaných me-
chanických vlastností ve stáří 90 d se
pohybovaly v rozmezích 38 až 42 MPa
u pevnosti betonu v tlaku, pevnost v ta-
hu za ohybu 4,5 až 5,4 MPa a static-
ký modul pružnosti betonu byl 31 až
33 GPa. Hloubka průsaku tlakovou vo-
dou se pohybovala mezi 7 až 23 mm.
Maximální teplota betonu měřená upro-
střed desky byla 52,3 °C při denní ven-
kovní teplotě 24 °C, konečné smrště-
ní betonu (zaměřeno geodeticky) bylo
v rozmezí 0,45 až 0,55 ‰.
Nová Karolina Ostrava
Hlavní investor Multi Development
Koncepční
Rem Koolhaas OMA, Rotterdam
arch. návrh
OC Forum Nová Karolina
Projekt a TD K4, a. s., Brno
Generální
dodavatel, vč.
GEMO Olomouc, spol. s r. o.
projektové
dokumentace
Externí
VUT v Brně, ČVUT v Praze
konzultace
Návrh
PPP, spol. s r. o., Pardubice
konstrukce
Návrh betonu Fakulta stavební VUT v Brně, UTHD
Cemex Czech Republic, s. r. o.,
provozovny Ostrava–centrum,
Dodavatelé
Šenov, Dětmarovice, Stonava
betonu
Frischbeton, s. r. o., provozovna
Ostrava – Mariánské Hory
kombinace superplastifikačních
přísad CX Isoflex 833 na bázi
Přísady polykarboxylátů a Isola BV na bázi
lignosulfonátu, výrobce obou
Cemex Czech Republic, s. r. o.
červen 2008 až březen 2012
Realizace (přerušení výstavby říjen 2008 až
březen 2010)
19
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
4 5
REKONSTRUKCE
STŘELENSKÉHO TUNELU
Střelenský tunel se nachází na želez-
niční trati Púchov – Hranice na Mora-
vě. Zároveň s rekonstrukcí samotné-
ho ostění tunelu proběhla také obnova
kolejí v úseku státní hranice se Sloven-
skem – Horní Lideč [3, 4, 5 a 6].
První zkušební úsek konstrukce pev-
né jízdní dráhy byl v ČR realizován v ro-
ce 2005 v železničním tunelu Krasíkov
u České Třebové, který byl ovšem pro-
veden starším systémem Rheda 2000.
Rekonstrukce Střelenského tunelu je
důležitou referenční stavbou nejmo-
dernější vysokorychlostní trati pomo-
cí pevné jízdní dráhy a jde o jedinou
svého druhu, která byla vybudovaná
na území ČR během roku 2013.
Stručný popis systému
Stěžejním prvkem systému je pružně
7 1.
1.
1.
1.
5.
6.
1.
2.
3.
4.
7.
20
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
uložený vyztužený betonový prvek pre-
fabrikované výroby o standardních roz-
měrech: délka 5,16 m, šířka 2,4 příp.
2,1 m, a hmotnosti 5 t (podrobně viz
Beton TKS 6/2014, str. 35, pozn. red.).
Každá deska (obr. 7) má osm pá-
rů integrovaných kolejových podpor
v osové vzdálenosti 0,65 m. V podél-
ném směru jsou dva otvory trapézo-
vého průřezu, které slouží k zalití sa-
mozhutnitelným betonem SCC a fixaci
desky do předepsané polohy. Spodní
strana desky a stěny otvorů jsou po-
kryty elastickou vrstvou, která spo-
lečně s pružnými podložkami pod pa-
tou kolejnice zajišťuje nezbytnou de-
formaci pod zatížením a tlumí vznika-
jící hluk i vibrace přenášené do pod-
kladních vrstev.
Prefabrikovaná deska se ukládá
na dřevěné distanční bloky. K přesné
rektifikaci slouží trny, kterými se na-
8
1. Five holes for spindles
2. ÖBB-PORR slab
1. Five holes for
3. elastomeric layer
2. ÖBB-PORR sl
4. concrete joint sealing compound
3. elastomeric la
5. rail support seat
4. concrete joint
6. long rail
5. rail support se
7. concrete base
6. long rail
7. concrete base
BETON • technologie • konstrukce • sanace
Obr. 4 Celkový pohled na staveniště ❚
Fig. 4 General view of the construction site
Obr. 5 Základová deska před betonáží
❚ Fig. 5 Base plate before casting
Obr. 6 Konečná podoba – Forum Nová
Karolina ❚ Fig. 6 Forum Nová Karolina –
final appearance
Obr. 7 Systém ÖBB-PORR, základní deska
❚ Fig. 7 System ÖBB-PORR – base plate
Obr. 8 Řez konstrukcí pevné jízdní dráhy ❚
Fig. 8 Sectional view of a solid railway
construction
staví přesná vertikální i horizontální po-
loha před zabetonováním a následně
proběhne postupné vyplnění SCC be-
tonem pomocí otvorů v desce (obr. 8).
Převýšení koleje je zajištěno různou
mocností SCC, jehož tloušťka je nej-
větší pod převýšeným kolejnicovým
pasem a minimální pod pasem vnitř-
ním.
Výhodou uvedeného systému je prak-
ticky bezúdržbová konstrukce s velmi
dlouhou životností, až 80 let, a záro-
veň zachování geometrické a prosto-
rové polohy koleje po celou dobu ži-
votnosti konstrukce. Při použití toho-
to systému je možnost zřízení většího
převýšení kolejí z důvodu vyšší příčné
stability, využití menších poloměrů ob-
louků nebo vyšších rychlostí ve stáva-
jících poloměrech. Je možná i úspo-
ra konstrukční výšky průřezu tunelo-
vé roury u tunelů ražených technologií
❚ 2/2015
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

Obr. 9 Zabudované železniční

9 NRTM (Nová rakouská tunelovací me-
pražce před zalitím SCC ❚
Fig. 9 Built-in railway sleepers
before casting SCC
Obr. 10 Pohled na vjezd
do Střelenského tunelu po uložení
a zmonolitnění panelu od stanice
Horní Lideč ❚ Fig. 10 View
of the entrance to the Střelenský
tunnel from the Horní Lideč
station after the deposit and
monolithing of the panel
toda). Dochází k eliminaci vibrací, a tím
ke klidnějšímu chodu vozidel a vyšší-
mu komfortu pro cestující.
K nevýhodám systému se řadí vyš-
ší pořizovací náklady než u standard-
ní konstrukce koleje s delší dobou vý-
stavby, vysoké technologické poža-
davky a náročná úprava železničního
spodku na zemním tělese. Problema-
tické je i jeho zřizování na stávajících
tratích při zachování provozu po sou-
sední koleji.

Použitý SCC beton a technologie

jeho ukládání
Dlouhý výzkum a vývoj postupně opti-
malizoval samozhutnitelnou betonovou
směs a také konstrukční metody k do-
sažení jednoduššího a kompletního vy-
plňování tak, aby se eliminoval vznik
dutin a byla zajištěna maximální vazba
mezi deskou a betonovým základem.
Projektantem dodané podklady k po-
žadavkům na vlastnosti SCC byly dle
rakouské normy ÖNORM B 4710 – 1
Prüfung Beton a bylo nutné převést
veškeré požadavky na českou legislati-
vu a vycházet z dostupných vstupních
10
surovin. Pokračování článku na str. 22

OCENĚNÍ fib PRO MLADÉ ALKALICKÁ REAKCE

INŽENÝRY AAYE2015
Od roku 2001 uděluje v dvouletém intervalu mezinárodní be-
tonářská organizace fib ocenění AAYE (Achievement Award
for Young Engineers) mladým inženýrům (více viz Beton
TKS 5/2014, str. 59, pozn. red.). Cena pro rok 2015 ve výši
2 000 Euro a certifikát o uděleném ocenění budou vítězům
v obou kategoriích, Výzkum a Projekt a realizace stavby, pře-
dány 18. května na zvláštní slavnostní ceremonii v rámci pro-
gramu fib sympozia 2015 v dánské Kodani.
VÍTĚZOVÉ PRO ROK 2015
V polovině letošního března zveřejnila organizace fib vítěze
soutěže pro rok 2015 vybrané odbornou mezinárodní po-
rotou.
V kategorii Výzkum vybrala odborná porota dva vítěze:
Dr Joao Pedro Santose z Portugalska za jeho PhD práci
„Smart structural health monitoring techniques for novelty
identification in civil engineering structures“ a Dr Yuguang
Yanga z Nizozemska za výzkumnou práci „Shear behavi-
our of reinforced concrete members without shear reinfor-
cement – A new look at an old problem“.
Vítězem kategorie Projekt a realizace stavby se stal Lu-
ca Cargnino z Itálie za svůj podíl na projektu a realizaci sil-
ničního mostu Queensferry Crossing ve Skotsku. Kare Flin-
dt Jorgensenovi z Dánska se porota rozhodla udělit zvlášt-
ní cenu za jeho účast na projektu a realizaci Bella Sky Ho-
telu v Kodani.
zdroj: tisková zpráva fib 6. 3. 2015
KAMENIVA
Federal Highway Administration, U. S., Department of Trans-
portation připravil a vydal začátkem roku 2013 zásadní pub-
likaci o problematice AAR – ASR: Alkali-Aggregate Reacti-
vity (AAR) – Facts Book. Publikace se zevrubně věnuje
problematice AAR a jejích podmnožin, jako např. ASR – al-
kalicko-křemičité reakci nebo ACR – alkalicko uhličité reak-
ci kameniv v betonu a jejich následkům a řadě dalších. Au-
toři ve svých textech čerpají z bohatého archívu zkušenos-
tí vedeného v rámci FHWA. Po historickém úvodu o prv-
ních identifikacích těchto typů „vnitřního“ poškození betonu
se diskuze zaměřuje zejména na chemické procesy spojené
s reakcemi, jejich symptomy, používané a vyvíjené zkušeb-
ní metody, prevenci, specifikaci, diagnostiku, prognózování
a zmírnění následků na zasažených konstrukcích.
Publikace je doplněna bohatým obrazovým materiálem
a dlouhými seznamy literatury a referencí za každou kapito-
lou. Publikace je k dohledání na webu a ke stažení ve for-
mátu PDF (Distribution statement: No restriction. This doku-
ment is available to the public through the National Techni-
cal Information Service).
Thomas M. D. A., Fournier B., Folliard K. J.: Alkali-Aggregate Reactivity
(AAR) Facts Book, FHWA-HIF-13-019, March 2013
Dostupná ve formátu PDF je i další publikace FHWA vydaná jako referenční
manuál v lednu 2013 Alkali-Aggregate Reactivity (AAR) – workshops for
Engineers and Practitioners.

2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 21

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
Původně navržený beton byl C25/30/
B3 GK16/SCC (XC3/XD2/XF3/XA1 L /
SB (A)). Doporučené materiály ze sta-
veb v Rakousku byly – CEM II / A-M
42,5 N, příměs Fluamix C, plastifikač-
ní přísada Duriment LZF, provzdušňu-
jící přísada Duriment LP 100, kameni-
vo frakce 0/1, 0/4, 4/8, 8/16 mm. Poža-
davky na čerstvý beton byly: zpraco-
vatelnost max. 60 min od namíchání,
teplota čerstvého SCC ≤ 27 °C, roz-
lití po 10 min od namíchání 600 mm,
obsah vzduchu po 10 min 3 až 5 %
a po 60 min 3 až 5 %, účinné množ-
ství pórů 1,2 %, obsah částic pod
0,125 mm min. 500 kg a pevnost beto-
nu v tlaku po 28 dnech na krychli min.
39 MPa.
Dle původního technického řešení
ukládky betonu se předpokládalo, že
autodomíchávač bude v železniční sta-
nici Horní Lideč naložen na železnič-
ní vagon a zavezen do tunelu, kde bu-
de probíhat ukládka přímo z něj do pa-
nelů. Bohužel nebyla dojednána tak
dlouhá úplná výluka provozu a jedna
kolej musela nakonec zůstat v provo-
zu. Na poslední chvíli tedy došlo k pře-
hodnocení technologie a návrhu uklád-
ky čerpáním betonu na vzdálenost cca
350 m. S čerpáním SCC betonu na ta-
kovou vzdálenost a dodržením veške-
rých reologických a jiných vlastností
i „za čerpadlem“ bylo bohužel poměr-
ně málo zkušeností. Tato skutečnost
se musela řešit až přímo při realiza-
ci, protože dodavatel betonu s ní ne-
byl předem seznámen. Maximální zr-
no kameniva muselo být zredukováno
z 16 na 8 mm, a tak byl dodáván pou-
ze dvoufrakční beton.
Na stěžejní podbetonování prefabri-
kovaných panelů byl použit beton SCC,
v kterém byl jako pojivo použit směs-
ný struskoportlandský cement CEM II
B/S 32,5 R Horné Srnie. Použitý SCC
beton byl označen dle české legislativy
jako SCC; C25/30; XF3; Dmax 8 mm
s obsahem Cl- max. 0,2 g/m3 beto-
nu. Konzistence betonu byla měřena
pomocí rozlití obráceného Abramso-
va kužele a pohybovala se na betonár-
ně v rozmezí 750 až 820 mm. Jako pl-
nivo bylo použito drobné těžené kame-
nivo frakce 0/4 mm Spytihněv a hrubé
těžené kamenivo frakce 4/8 mm taktéž
z lokality Spytihněv. Použitá superplas-
tifikační přísada byla na bázi polykar-
boxylátů (Dynamon SX14) a provzduš-
ňující přísada Mapeplast PT1, vodní
součinitel byl 0,44.
Vzhledem k občasné vysoké teplo-
tě okolí při betonáži (květen 2013) se
22
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
muselo sáhnout i ke kombinaci plasti-
fikačních přísad. Přísada na bázi poly-
karboxylátů (Dynamon SX14) se kom-
binovala s přísadou na bázi lignosul-
fonanu (ISOLA BV), která sloužila v be-
tonu hlavně jako částečný retardér tuh-
nutí betonu, ale nebyla sama schopná
zajistit požadovanou reologii betonu při
nízkém vodním součiniteli.
Betonáž probíhala na stavbě pomo-
cí stabilního čerpadla, které jako jedi-
né mohlo vjet do tunelu. Konzistence
SCC betonu a obsah vzduchu v něm
byly průběžně kontrolovány investo-
rem. Konzistence se „za čerpadlem“
pohybovala v intervalu 600 až 670 mm
a obsah vzduchu byl 4 až 5 %.
Musela být rovněž zajištěna funkč-
ní komunikace mezi stavbou a beto-
nárnou, aby nedošlo k překročení do-
by zpracování, která byla velice přís-
ně hlídána investorem a projektantem,
a také naopak, aby nezůstalo čerpa-
dlo bez betonu, protože by mohlo dojít
k jeho ucpání, což by byl zásadní pro-
blém. Pokud by se celý úsek nedobe-
tonoval, muselo by dojít k jeho úplné-
mu vybourání.
Kontrola úplnosti vyplnění prosto-
ru pod panely byla prováděna vizuál-
ně. Bednění je od panelů odsazeno
na vzdálenost, která umožňuje vytla-
čení vzduchových kapes, byla tedy
možná kontrola vystoupání betonu nad
spodní hranu panelu.
Rekonstrukce Střelenského tunelu s použitím
Systému ÖBB-PORR
Projekt Porr AG
Dodavatel Cemex Czech Republic, s. r. o.,
betonu provozovna Valašské Klobouky
Dynamon SX14 – superplastifikační,
na bázi polykarboxylátů, Mapeplast PT1
Použité
– provzdušňující, obě od Mapei, a. s.
přísady
Isola BV na bázi lignosulfonanu,
Cemex Czech Republic, s. r. o.
Z ÁV Ě R
Příspěvek je zaměřen na příklady vhod-
ného využití příměsí nebo směsných
cementů a výhod možného kombino-
vání přísad do betonu na již dokon-
čených významných stavbách. Je zde
uvedena jedna realizace, kde byly pří-
měsi dávkovány jako samostatné su-
roviny, a druhá, kde příměs byla dáv-
kována v namíchaném produktu jako
směsný cement.
Zadání vlastností betonů od projek-
tantů a investorů na těchto stavbách
bylo takové, že jejich realizace bez vy-
užití vhodných příměsí a přísad by by-
la mnohem složitější a současně eko-
nomicky náročnější, protože zde by-
BETON • technologie • konstrukce • sanace
ly vyžadovány kombinace protichůd-
ných požadavků na beton. Bez vyu-
žití těchto surovin by nebylo možné
reálně uspokojit současné požadavky,
např. na vysokou dávku pojiva, čerpání
na velkou vzdálenost a zároveň na po-
malý vývin hydratačního tepla, pozvol-
ný nárůst pevností a velkou redukci
smrštění.
This paper has been worked out under the
project No. LO1408 „AdMaS UP - Advanced
Materials, Structures and Technologies“,
supported by Ministry of Education, Youth
and Sports under the „National Sustainability
Programme I“.
Literatura:
[1] Architektonická vizualizace – Forum
Nová Karolina – Multi Development,
2009
[2] http://www.konstrukce.cz/clanek/
zacala-stavba-nove-karoliny/
[3] Mikulášek P.: Rekonstrukce
Střelenského tunelu, Časopis Tunel,
2014, č. 1, str. 63–70
[4] Fenske J., Kuo A.: BA PORR,
Technobau und Umwelt AG, Railway
Division, Vídeň, Rakousko,
Konstrukce pevné jízdní dráhy
systému „ÖBB-PORR“ použití
v tunelech, 16. konf. Železniční
dopravní cesta 2010
[5] Macháček T.: Zřízení pevné jízdní
dráhy systémů ÖBB-PORR
ve Střelenském tunelu. Silnice –
železnice, Česká republika, 2012,
ISSN: 1803 – 8441
[6] Nejezchleb M.: Prezentace ŽPSV OHL
Group – Prvky pro pevnou jízdní dráhu,
železniční pražce z pohledu evropské
legislativy, 2011
Ing. Tomáš Ťažký
Cemex Czech Republic, s. r. o.
Siemensova 2716/2, 155 00 Praha 5
e-mail: tomas.tazky@cemex.com
prof. Ing. Rudolf Hela, CSc.
e-mail: hela.r@fce.vutbr.cz
Bc. Martin Ťažký
e.mail: tazkym@study.fce.vutbr.cz
všichni: ÚTHD
Fakulta stavební VUT v Brně
Veveří 95, 602 00 Brno
❚ 2/2015
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
NOVÝ PŘÍSTUP K URČENÍ OPTIMÁLNÍ DÁVKY SUPER-
PLASTIFIKÁTORŮ A JEJICH KOMPATIBILITY S CEMENTOVÝMI
MATERIÁLY ❚ A NEW APPROACH FOR THE SATURATION
POINT OF SUPERPLASTICISERS AND THEIR COMPATIBILITY
WITH CEMENTITIOUS MATERIALS
Emili García-Taengua,
Mohammed Sonebi, Su Taylor,
Liberato Ferrara, Peter Deegan,
Andrea Pattarini
Optimální dávka superplastifikátoru není pro
všechny situace stejná a není stejná ani pro
všechny superplastifikátory. Pro studium
vlivu minerálních příměsí na superplastifikáto-
ry byla sledována reologie cementových past
na základě výsledků zkoušek pomocí Marshova
kužele. Tato studie představuje první krok
k optimalizaci směsí samozhutnitelných beto-
nů (SCC). ❚ The optimum superplasticiser
dosage is not the same in all cases, and is not
the same for all superplasticisers. To study
the effect that mineral admixtures have on
superplasticisers performance, the rheology of
different grouts has been studied using the
Marsh cone. This study represents the first step
towards the optimisation of the self-compacting
concrete (SCC) mixes.
CHARAKTERISTIKA INTERAKCE
S U P E R P L A S T I F I K ÁT O R Ů
A MINERÁLNÍCH PŘÍMĚSÍ
Nárůst užívání betonů vysoké užit-
né hodnoty (HPC) během posledních
dvou dekád přitáhl pozornost k jem-
ným materiálům, které slouží jako čás-
tečná náhrada cementu [1]. Užití mi-
nerálních příměsí, např. jemně mleté-
ho vápence jako filleru (LSP), popílku,
mikrosiliky nebo mleté granulované vy-
sokopecní strusky (GGBS), ovlivňu-
je interakci mezi superplastifikátorem
(SP) a cementem [2]. Interakce mezi
minerální příměsí a cementem je sou-
časně ovlivněna i typem a dávkou SP.
Ve výsledku lze jen těžko vysvětlit vliv
interakce mezi příměsí a cementem
na vlastnosti čerstvého betonu, zvláš-
tě jsou-li v systému obsaženy minerál-
ní příměsi [3].
Při zkoušce pomocí Marshova kuže-
le se měří čas, který je zapotřebí, aby
vytekl zvolený objem cementové pas-
ty ústím kužele. Vzhledem k její jedno-
duchosti a snadné vizuální interpreta-
ci výsledků je široce užívána pro vý-
zkum a je zkouškou pro výzkum čas-
to vybíranou.
LSP má obvykle pozitivní efekt na te-
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
kutost cementové pasty a zpracovatel-
nost čerstvého betonu, a proto umož-
ňuje snížit dávku SP pro dosažení
dobré úrovně zpracovatelnosti [4]. Ne-
lze to však brát za obecně platné pro
kteroukoliv minerální příměs, minerál-
ní moučky zlepšují kvalitativní hodno-
ty betonu, ale někdy mohou snižo-
vat zpracovatelnost, protože jejich při-
dáním do směsi se, vzhledem k jejich
jemnosti, pravděpodobně zvýší poža-
davek na množství vody [5]. Ze složité-
ho systému interakce jednak vzájem-
ně mezi různými minerálními příměsmi
a jednak mezi nimi a SP vyvstává po-
třeba konceptu kompatibility mezi mi-
nerálními příměsmi a SP [2, 6, 7].
Všechny předem uvedené aspekty
zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu
v této oblasti obecně stejně jako před-
běžného zkoušení minerálních přímě-
sí a SP v cementové pastě jako první-
ho kroku pro vhodnou volbu poměrů
a optimalizaci návrhu SCC směsí. Vý-
zkum představený v tomto článku na-
bízí nový přístup, který využívá před-
ností výsledků získaných ze zkoušky
pomoci Marshova kužele a zkoumá
kompatibilitu mezi dvěma minerálními
příměsmi (LSP a GGBS) a dvěma su-
perplastifikátory (SP1 a SP2).
E X P E R I M E N TÁ L N Í P R O G R A M
Materiály
Cementová pasta byla připravena z ce-
mentu, LSP, GGBS, vody a SP. Ve smě-
si byl použit cement CEM I 42,5 R vy-
robený v Irsku. Průměrná velikost čás-
1 2
tic LSP (d50) byla 9,1 μm a částic
GGBS 13,8 μm.
Tekutost cementových past závisí na
kompozici a účinnosti SP, které se je-
den od druhého liší [7]. Proto je třeba
posuzovat více než jeden produkt. By-
ly tedy použity dva polykarboxyláto-
vé ether–based superplastifikátory SP1
a SP2. Jejich objemové hmotnosti by-
ly 1,06, resp. 1,08 g/cm3. Oba SP jsou
podobné zhlediska obsahu vody (65,
resp. 60 %), ne však z hlediska struktu-
ry polymerů, které obsahují.
Kompozice cementové pasty
Základním zaměřením výzkumu byla
studie vlivu, který mají různé procentuál-
ní obsahy LSP a GGBS na čas průtoku
odpovídajících cementových past ústím
Marshova kužele. Za tímto účelem byly
připraveny a zkoušeny pasty s různým
procentuálním hmotnostním obsahem
pevných složek. Připravené kombinace
jsou uvedeny v tab. 1.
Protože se vliv LSP a GGBS pravdě-
Tab. 1 Procentní zastoupení pevných složek
ve zkoušených kombinacích ❚
Tab. 1 Percentages of solids in the
combinations tested
Cement Vápenec GGBS *)
Malta
[%] [%] [%]
G-0 100 0 0
G-30L 70 30 0
G-25G 75 0 25
G-50G 50 0 50
G-30L35G 35 30 35
*) mletá granulovaná vysokopecní struska
23
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

Tab. 2 Výsledky zkoušek pomocí Marshova kuželu pro SP1 ❚ Tab. 3 Výsledky zkoušek pomocí Marshova kuželu pro SP2 ❚
Tab. 2 Marsh cone test results for SP1 Tab. 3 Marsh cone test results for SP2
Obsah SP Obsah SP
0,6 0,8 1 1,2 1,4 1,6 0,6 0,8 1 1,2 1,4 1,6
[% hmotnosti pojiva] [% hmotnosti pojiva]
Pasta 7-min časy průtoku [s] Pasta 7-min časy průtoku [s]
G-0 70 60 56 50 51 56 G-0 174 90 87 - 72 59
G-30L 51 54 39 42 38 - G-30L 77 37 38 33 37 -
G-25G 77 75 65 64 61 63 G-25G 141 - 97 95 89 89
G-50G 84 68 70 71 69 65 G-50G 161 132 114 110 - 111
G-30L35G 34 32 32 31 - - G-30L35G 63 46 38 - 39 -

podobně mění v závislosti na použitém A N A LÝ Z A V Ý S L E D K Ů : stupy zvažovanými pro určení saturač-

SP, byly pasty z navržených kombinací METODOLOGIE ního bodu: umožňuje další interpretaci
složek vyrobeny dvakrát. První série ob- experimentálních výsledků, protože tři
sahovala SP1 a druhá SP2. Určení výtokových křivek parametry a, b a c definují pozici a tvar
Poměr vody a pevných složek byl 0,4 pro pasty křivky průtoku cementové pasty. Pa-
ve všech pastách. 7min výtokové časy získané pro růz- rametr a je asymptotický čas průtoku,
né dávky SP1 a SP2 vyjádřené pomo- a proto informuje o maximálním účin-
Výroba a zkoušení cí hmotnosti SP vztažené k celkové ku, který SP může mít na cementovou
cementových past hmotnosti pojiva jsou uvedeny v tab. 2 pastu určitého složení. Parametry b a c
Tekutost všech past byla vyhodnoce- a 3. určují tvar křivky.
na na Marshově kuželu podle EN 445 Pro všechny zkoušené případy byly
na 7min výtokový čas. Jedná se o ur- vynesenými experimentálními výsled- Určení optimální dávky
čení doby, po kterou trvá protečení ky proloženy exponenciální křivky vy- superplastifikátoru
1,2 l cementové pasty otvorem kuže- jádřené vztahem Bod saturace neboli optimální dávka
lu o průměru 10 mm po předchozím ⎛ 1 ⎞ superplastifikátoru je bod, za kterým
7min míchání. t ( x ) = a exp ⎜ ⎟, už další přidání SP nemá žádný přínos
Ve všech případech byla použita vo- ⎝ bx + c ⎠ [9]. Tento bod je často stanovován vi-
da o teplotě 15 až 18 °C. Protože po- kde x značí obsah SP vyjádřený v pro- zuálně a existuje řada jeho definic zalo-
stup přidávání jednotlivých složek smě- centech hmotnosti pojiva, t(x) je 7min žených na sklonu průtokové křivky [7].
si do míchačky významně ovlivňuje čas průtoku a a, b a c jsou paramet- Zde je však představena jasnější defini-
spracovatelnost směsi [7, 8], byl pro ry získané během „ladění“ vhodného ce bodu saturace, nová definice zalo-
přípravu všech zkoušených směsí po- vztahu. Každá t(x) křivka tak vyjadřuje žená na účinnosti zvyšujícího se množ-
užit stejný postup. SP rozmíchaný křivku průtoku cementové pasty. ství superplastifikátoru. Poté, co je prů-
s vodou byl dávkován do míchačky Tento přístup nabízí potenciální výho- toková křivka t(x) „vyladěna“ na expe-
před přidáním pevných složek. dy v případě porovnávání s jinými po- rimentální data, je bod saturace ne-
boli optimální dávky SP x* definován
Tab. 4 Body nasycení a odpovídající časy jako bod, za kterým není již zvýšením
průtoků ❚ Tab. 4 Saturation points and
dávky superplastifikátoru o 1 % hmot-
corresponding flow times
nosti pojiva snížen čas průtoku o ví-
Obr. 1 Marshův kužel (zdroj: norma EN 445, Pasta x* t(x*) [s] ce než 10 s. Toto kritérium je ilustro-
rozměry v mm) ❚ Fig. 1 The Marsh cone G-0 0,73 62
(source: standard EN 445, dimensions in mm)
váno na obr. 2. Jeho hodnotu lze ur-
G-30L 0,68 48
Obr. 2 Navržené stanovení bodu
čit ze vztahu
SP1 G-25G 0,77 71
nasycení ❚ Fig. 2 Proposed definition
of saturation point
G-50G 0,62 76 t ( x * + 1) − t ( x *) = 10 [s] .
G-30L35G 0,26 41
Obr. 3 Křivky průtoků pro referenční pasty G-0 1,78 63 Hodnoty optimálních dávek x* získa-
(100% cement) ❚ Fig. 3 Flow curves
G-30L 1,22 33 né pro SP1 a SP2 společně s odpo-
for reference grouts (100% cement)
SP2 G-25G 1,26 93 vídajícími 7min časy průtoků t(x*) jsou
Obr. 4 Křivky průtoků pro pasty s obsahem
G-50G 1,02 114 uvedeny v tab. 4.
30 % LSP, (% hmotnosti pojiva) ❚
Fig. 4 Flow curves for grouts with 30% LSP G-30L35G 1 43

3 4

24 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
5 6
VÝSLEDKY A DISKUZE
Účinky SP1 a SP2 na 100%
cementové pasty
Obr. 3 ukazuje křivky průtoku získané
pro referenční pasty (obsah pevných
složek je 100% cement) s přidanými
SP1 a SP2. Bylo pozorováno, že asym-
ptotický čas je velmi podobný pro obě
přísady (a je 48 s pro SP1 a 53 s pro
SP2), a proto jejich ideální, nejlepší pů-
sobení na cementové pasty by mě-
lo být velmi podobné. Avšak tvar těch-
to křivek jasně ukazuje, že SP1 je účin-
nější než SP2, protože čas průtoku pro
určitou dávku SP je pro SP1 nižší než
pro SP2. Dále bod saturace pro SP1
odpovídá nižší přidané dávce než pro
SP2, a proto je optimálního působení
dosaženo cenově výhodněji při použi-
tí SP1 než SP2.
Účinek jemně mletého vápence
(LSP)
Již dříve bylo prokázáno, že použi-
tí jemně mletého vápence v množ-
ství vyšším než 20 % zvyšuje rozptý-
lení všech pevných složek a zlepšuje
kompatibilitu cementu a SP [6]. Pojem
„kompatibilita“ se odkazuje k interak-
ci mezi pojivovým materiálem a super-
plastifikátorem: čím je vyšší kompatibi-
lita, tím tekutější je výsledná pasta. Po-
kud jsou ve směsi použity cement na-
hrazující materiály nebo inertní moučky,
kompatibilita mezi cementem a SP je
pravděpodobně modifikována.
Výsledky zde prezentované jsou
v souladu s předchozími závěry. Obr. 4
ukazuje křivky průtoku získané pro
pasty s 30 % LSP a 70 % cemen-
tu (procenta hmotnosti) v porovnání
ke křivkám past se 100% obsahem ce-
mentu. Je zřejmé, že použití LSP přiná-
ší obecně snížení průtokových časů.
Tato redukce je zvláště významná,
když je použitý superplastifikátor SP2,
který byl identifikován jako méně účin-
ný. Závěrem, oba superplastifikátory
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
jsou podobně účinné pro dávky nad
0,75 % hmotnosti pojiva, kdy 30 %
pevných složek v pastě je nahrazeno
jemně mletým vápencem. Takže přidá-
ní LSP je vhodné nejen z pohledu teku-
tosti cementové pasty, ale také proto,
že může vyrovnávat případný nedosta-
tek účinnosti superplastifikátoru.
Příčinou uvedených zjištění je skuteč-
nost, že jemně mleté vápence doplňu-
jí nedostatek jemných částic cementu,
zvyšují stabilitu čerstvé pasty a hrají ro-
li lubrikantu mezi relativně hrubými zr-
ny cementu [4].
Účinek mleté granulované
vysokopecní strusky (GGBS)
Obr. 5 ukazuje průtokové křivky past
s 25 a 50% obsahem (procenta hmot-
nosti) GGBS ve srovnání s křivkami
100% cementových past.
Je zřejmé, že nahrazení cementu
mletou granulovanou vysokopecní
struskou má negativní dopad na teku-
tost pasty, obecně zvyšuje průtokový
čas, zejména pokud je použitý super-
plastifikátor SP2, u kterého byla proká-
zána nižší účinnost.
V tomto případě je jasné, že nahra-
zení cementu mletou granulovanou vy-
sokopecní struskou způsobí význam-
nou ztrátu kompatibility mezi cemen-
tem a superplastifikátorem SP2.
Existuje několik závažných aspek-
tů, které mohou vysvětlit negativní do-
pad GGBS na průtokový čas popsaný
v článku. Zaprvé, šupinkovitý charak-
ter částic GGBS může zvyšovat tření
v blízkosti ústí kužele, když pasta vy-
téká z Marshova kužele. Za druhé, je
možné, že rozdíly mezi SP1 a SP2 za-
hrnují skutečnost, že část SP2 je po-
hlcována částicemi GGBS, zatímco
u SP1 se to neděje. Může to být ná-
sledkem různého chemického slože-
ní SP1 a SP2 a je třeba se tomu dá-
le věnovat, např. při hledání možných
změn v potenciálu zeta [10]. A koneč-
ně, pokud je v pastě použito pouze
50 % cementu, zvyšují se průměrné
vzdálenosti mezi cementovými části-
cemi a SP molekulami. A všechny ty-
to aspekty mohou působit dohromady.
Interakce mezi LSP a GGBS
Z výsledků prezentovaných v předcho-
zích odstavcích může být usuzováno,
že užití LSP způsobuje obecně snížení
průtokových časů, zatímco při použití
GGBS byl ověřen opačný účinek. Pro-
to by bylo pochopitelné očekávání, že
se tyto účinky nějakým způsobem vy-
ruší, pokud jsou obě minerální přísady
použity současně.
Avšak není to tak. Průtokové křiv-
ky získané pro pasty, kde byly po-
užity oba fillery, jemně mletý vápe-
nec a GGBS, dohromady s cementem
(35 % cementu, 35 % GGBS a 30 %
LSP, hmotnostní procenta) jsou ukázá-
ny na obr. 6. Je možno pozorovat, že
při použití obou minerálních příměsí se
obecně snižují časy průtoků, bez ohle-
du na použití SP.
Toto chování je následkem mnoha
příčin působících současně, zejména:
• křivka zrnitosti směsi dvou jemných
složek je spojitější než každé slož-
ky zvlášť,
• jsou-li použity obě příměsi, pouze
35 % pevných částic pasty tvoří ce-
ment,
• poměry týkající se rozpustnosti růz-
ných iontů v roztoku cementu a ad-
sorpce SP jsou modifikovány.
Proto lze usuzovat, že účinek těch-
to minerálních příměsí na časy průtoků
není jednoduchý: jsou totiž v interak-
ci nejen s cementem a superplastifiká-
torem, ale i mezi sebou navzájem. Ta-
to interakce se stává výhodnou pro te-
kutost past. Avšak problém není triviál-
ní a nemůže být zobecňován, protože
existuje mnoho odlišných případů, kte-
ré byly popsány v článcích a zprávách
[5]. Proto je, dříve než jsou vynášeny
případné zobecněné domněnky, v prv-
ní řadě nezbytné realizovat předběžné
25
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
7 8
9 10
zkoušky potřebné ke studiu kompatibi-
lity mezi minerálními příměsmi a super-
plastifikátorem.
ÚČINNOST
S U P E R P L A S T I F I K ÁT O R U
V E V Z TA H U K O B S A H U
MINERÁLNÍCH PŘÍMĚSÍ
Optimální dávka
superplastifikátoru
Vztah mezi optimální dávkou super-
plastifikátoru (bod nasycení), typem SP
a procentním podílem LSP a GGBS
z pevných složek bývá modelován prů-
měry vícenásobné lineární regrese. Pro
stanovení bodu nasycení SP byl vyvi-
nutý vysoce přesný model (R2 91,6 %).
Je užíván k předběžným propočtům
dávkování jak SP1, tak SP2 v různých
scénářích, dokud tyto v rámci zkouše-
ných intervalů (0 až 30 % LSP a 0 až
50 % GGBS) klesají.
Obr. 7 ukazuje reakční plochy zís-
kané uvedeným modelem. Je možno
sledovat, že, v průměru, bod saturace
SP2 je dvakrát výše než SP1. Jinými
slovy: SP1 je, v průměru, dvakrát tak
účinný jako SP2. V průměru užití 30 %
filleru z jemně mletého vápence způso-
bí 30% průměrné snížení bodu satura-
ce a užití GGBS způsobí průměrné sní-
žení o 40 %.
To je významné z pohledu ceno-
vé efektivnosti superplastifikátorů.
Oba použité superplastifikátory, SP1
26
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
a SP2, mají podobnou jednotkovou
cenu. Výběr SP1 implikuje snížení ná-
kladů za použitý superplastifikátor až
o 50 % na optimální dávce a použi-
tí LSP vytváří prostor pro další snížení
nákladů bez ústupků v účinnosti, do-
kud náklady v důsledku spotřeby LSP
nejsou větší, než snížení nákladů vyvo-
lané snížením spotřeby SP. Na zákla-
dě těchto podkladů je možné připra-
vit ekonomickou optimalizaci cemen-
tových past, v extrapolaci i samozhut-
nitelného betonu.
Průtokové křivky a optimální
průtokové časy
Čas průtoku odpovídající bodu nasy-
cení SP je vztažen k jeho nejúčinněj-
ší koncentraci ve směsi, dále už nemá
význam zvyšovat použitou dávku SP.
To se vztahuje k typu superplastifikáto-
ru a procentnímu podílu LSP a GGBS
z obsahu pevných složek (R2 99,3 %).
Odvozené vztahy jsou zřejmé z obr. 8.
Některé specifické aspekty stojí za to
zdůraznit.
Prvním z nich je skutečnost, že typ
plastifikátoru ovlivňuje účinek minerál-
ní příměsi na průtokový čas. Pozitivní
vliv LSP na čas průtoku je vždy výraz-
ný, ale zvláště, když je použit SP2. Pro-
tože tento byl během popsaného vý-
zkumu indentifikován jako méně účin-
ný, může být tato skutečnost vysvětlo-
vána příspěvkem LSP ke kompatibilitě
systému cement – SP.
BETON • technologie • konstrukce • sanace
Užití GGBS až do 50% podílu pev-
ných částic v pastě neznamená žádné
významné rozdíly ve srovnání se 100%
cementovou pastou, pokud je použitý
SP1, který se jeví jako vysoce kompa-
tibilní s cementem. Na druhou stranu,
pokud je použitý SP2, náhrada 50 %
cementu GGBS znamená, že čas prů-
toku se při optimální dávce SP zdvoj-
násobí.
Metodologie popsaná v článku má
velký potenciál jako nástroj k popsá-
ní interakce mezi superplastifikátorem
a minerálními příměsmi (obr. 9 a 10).
Reakční plochy vynesené v obrázcích
jsou zobecněné průtokové křivky. Kaž-
dá plocha umožňuje předběžně stano-
vit čas průtoku, který by byl určen ze
zkoušky Marshovým kuželem (a z to-
ho tekutost cementové pasty) pro ja-
koukoliv dávku SP a obsah minerál-
ních příměsí. Na obr. 9 jsou vyneseny
reakční plochy pro SP1 a na obr. 10
pro SP2. Podobné plochy, které lze
sestavit pro jakýkoliv superplastifikátor
a minerální příměsi, jsou dobrou obra-
zovou pomůckou pro zjišťování kom-
patibility mezi nimi, která soustřeďu-
je množství užitečných informací, kte-
ré mohou být využity pro předběžné
stanovení tekutosti cementových past
za různých okrajových podmínek.
Interakce mezi obsahy LSP a GGBS
má významný vliv na čas průtoku. Lze
sledovat, že v případě 30% obsahu
LSP v pastě nemá obsah GGBS vý-
❚ 2/2015
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
Obr. 5 Křivky průtoků pro pasty s 25 a 50 %
GGBS, (% hmotnosti pojiva) ❚ Fig. 5 Flow
curves for grouts with 25% and 50% GGBS
Obr. 5 Křivky průtoků pro pasty s 30 % LSP
a 35 % GGBS, (% hmotnosti pojiva) ❚
Fig. 6 Flow curves for grouts with 30% LSP
and 35% GGBS
Obr. 7 Bod nasycení pro SP1 (modře)
a SP2 (červeně), vztaženo k obsahu LSP
a GGBS ❚ Fig. 7 Saturation point for SP1
(blue) and SP2 (red) related to LSP and GGBS
contents
Obr. 8 Časy průtoků při optimálních
dávkách SP1 a SP2, vztaženo k obsahu LSP
a GGBS ❚ Fig. 8 Flow times at optimum
dosage of SP1 and SP2 related to LSP and
GGBS contents
Obr. 9 Časy průtoků pro různé dávky SP1
a GGBS s a bez přidání LSP ❚ Fig. 9 Flow
times for different SP1 and GGBS contents
with or without LSP
Obr. 10 Časy průtoků pro různé dávky
SP2 a GGBS s a bez přidání LSP ❚
Fig. 10 Flow times for different SP2
and GGBS contents with or without LSP
znamný vliv na průtokové časy. Na-
opak, pokud je pasta vyrobena bez fi-
lleru z jemně mletého vápence, zvyšující
se obsah GGBS jasně zvyšuje průtoko-
vé časy při optimálních dávkách super-
plastifikátoru. To posiluje přesvědčení,
že užití jemně mletého vápence jako fi-
lleru v 30% dávkách podporuje kompa-
tibilitu systému cement – přísada.
Z ÁV Ě RY
V článku je popsána studie kompatibili-
ty rychlého cementu, dvou minerálních
příměsí (LSP a GGBS) a dvou super-
plastifikatorů (SP1 a SP2) realizovaná
pomocí zkoušek průtokového času ce-
mentových past na Marshově kuželu.
Byla navržena exponenciální závis-
lost pro analytické vyjádření získaných
průtokových časů ze zkoušek na Mar-
shově kuželu.
Byla navržena nová definice účinnosti
SP vycházející z bodu nasycení neboli
optimální dávky SP.
Ve svých nejlepších účincích jsou si
SP1 a SP2 podobné. Avšak SP1 je
účinnější a kompatibilnější s minerální-
mi příměsmi než SP2.
VÁ Ž E N Í Č T E N Á Ř I ,
číslo časopisu, které máte právě rozečtené, je osmdesáté v pořadí, které pro Vás připravila redakce pod mým vedením
od ledna 2002. To je vhodný čas na změnu. Další čísla už bude připravovat redakce v jiném obsazení. Loučím se s Vá-
mi a přeji Vám do budoucna mnoho zajímavých článků a dalších informací o betonu a betonových konstrukcích na strán-
kách časopisu Beton TKS.
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
Literatura:
[1] Ferraris C. F., Obla K. H., Hill R. (2000):
The influence of mineral admixtures on
the rheology of cement paste and con-
crete, Cement and Concrete Research,
31, 245–255
[2] Burgos-Montes O., Palacios M.,
Rivill P., Puertas F. (2012): Compatibility
between superplasticizer admixtures
and cements with mineral additions,
Construction and Building Materials,
31, 300–309
[3] Nehdi M., Mindess S. (1996):
Optimization of high strength
limestone filler cement mortars,
Cement and Concrete Research,
26(6), 883–893
[4] Nehdi M. (2000): Why some carbonate
fillers cause rapid increases of viscosity
in dispersed cement-based materials,
Cement and Concrete Research, 30,
1663–1669
[5] Sonebi M. (2001): Factorial design
modelling of mix proportion parame-
ters of underwater composite cement
Přidání LSP má pozitivní vliv: zlepší
nejen tekutost pasty, ale současně vy-
rovnává možnou nedostatečnou účin-
nost SP.
Nahrazení cementu GGBS má nega-
tivní dopad na tekutost, obecně zna-
mená zvýšení časů průtoků, zvláště je-
-li použit SP2.
Nahrazení cementu z 30 % LSP
a současně z 35 % GGBS se ukáza-
lo mnohem lepší než při použití pouze
GGBS jako náhrady, bez ohledu na typ
použitého SP.
Účinek minerálních příměsí jako LSP
a GGBS na tekutost past není jedno-
duchý. Příměsi vstupují do interakce
nejen s cementem a SP ale také vzá-
jemně mezi sebou.
This research has been made possible by
the funding received from the European Union,
as part of the FP7-PEOPLE-2012-IAPP project
„EiroCrete: Development of sustainable, lower
carbon, pre-cast concrete infrastructure“.
The authors wish to thank their industrial partners
as well: Banagher Precast Concrete (Ireland)
and Azichem (Italy).
grouts, Cement and Concrete Research,
31, 1553–1560
[6] Jolicoeur C., Simard M. A. (1998):
Chemical Admixture-Cement
Interactions: Phenomenology and
Physico-chemical Concepts, Cement
and Concrete Composites, 20, 87–101
[7] Agulló L., Toralles-Carbonari B., Gettu R.,
Aguado A. (1999): Fluidity of cement
pastes with mineral admixtures and
superplasticizer – A study based on
the Marsh cone test, Materials and
Structures, 32, 479–485
[8] Bapat J. D. (2012): Mineral Admixtures
in Cement and Concrete, ed. by CRC
Press, 310 pp.
[9] Neville A. M. (2011): Properties of
Concrete (5th edition), ed. by Pearson,
846 pp.
[10] Plank J., Hirsch C. (2007): Impact of
zeta potential of early cement hydration
phases on superplasticizer adsorption,
Cement and Concrete Research, 37(4),
537–542
Dr Emili García-Taengua
Queen’s University of Belfast, UK
e-mail: e.garcia-taengua@qub.ac.uk
Dr Mohammed Sonebi
Queen’s University of Belfast, UK
e-mail: m.sonebi@qub.ac.uk
Prof. Su Taylor
Queen’s University of Belfast, UK
e-mail: s.e.taylor@qub.ac.uk
As. Prof. Liberato Ferrara
Politecnico di Milano, Italy
e-mail: liberato.ferrara@polimi.it
Peter Deegan
Banagher Precast Concrete Ltd, UK
e-mail: peterd@bancrete.com
Andrea Pattarini
Azichem, Italy
e-mail: a.pattarini@azichem.it
Článek byl poprvé publikován v časopisu BFT
International, 10-2014, str. 44-53. Redakce
Beton TKS děkuje všem autorům a redakci
časopisu BFT International za laskavé svolení
k přetisku českého překladu článku.
Jana Margoldová
27
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
PRAKTICKÁ ZKUŠENOST S VÝROBOU A DOPRAVOU UHPC ❚
PRACTICAL EXPERIENCE WITH PRODUCING AND TRANSPORT
OF UHPC
Robert Coufal, Jan L. Vítek,
Alena Procházková
V roce 2014 byla otevřena zavěšená lávka přes
Labe v Čelákovicích, kde byl pro segmentovou
mostovku použit ultra-vysokohodnotný beton
UHPC. Lávka je zajímavá jak z pohledu návrhu
a provedení, tak z pohledu prvního použití mate-
riálu UHPC pro nosnou konstrukci v ČR. Tento
článek se zabývá vývojem a materiálovými cha-
rakteristikami UHPC z lokálních surovin u míst-
ního výrobce betonu. Hlavní část je věnována
praktickým zkušenostem s výrobou, dopravou
a ukládkou UHPC, stejně jako vyhodnoce-
ní naměřených výsledků. ❚ A suspension
footbridge over the Labe river where ultra-high
performance concrete (UHPC) was used for
a precast bridge deck was opened in 2014.
The footbridge is interesting from a design and
execution point of view as well as being of the
first use of UHPC for a load carrying structure
in the Czech Republic. This article focuses on
development and material parameters of UHPC
from local sources in the local producer of
concrete. The main part of the article deal with
practical experiences concerning producing,
transporting and casting of UHPC, as well as
with the evaluation of measured results.
CO TO JE UHPC – INSPIRACE
VE SVĚTĚ
UHPC je mezinárodně používaná zkrat-
ka pro ultra-vysokohodnotný beton (ul-
tra-high performance concrete). Vzhle-
dem k častému vyztužení rozptýlenou
výztuží se vyskytuje i zkratka UHPFRC,
1 2
28
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
tzn. ultra-vysokohodnotný vlákny vy-
ztužený beton (ultra-high performance
fibre reinforced concrete). Dále v člán-
ku se bude zkratka UHPC používat
všeobecně pro materiál s rozptýlenou
výztuží i bez ní.
Přesná specifikace vlastností UHPC
není v normě pro výrobu betonu (ČSN
EN 206) dána. Specifikace vlastnos-
tí jsou uvedeny v různých národních
směrnicích a dokumentech. Např.
francouzská doporučení pro ultra-vy-
sokohodnotné vlákny vyztužené beto-
ny uvádí následující parametry [1]:
• charakteristická pevnost v tlaku 150
až 250 MPa,
• vysoká reziduální pevnost v tahu do-
sažená vysokou dávkou drátků (více
než 2 % objemově),
• návrh směsi a vysoký obsah poji-
va, který eliminuje kapilární porozitu,
znamenající vysokou odolnost drátků
uvnitř UHPFRC,
• samohojící vlastnosti (zarůstání trhlin)
zajišťují dlouhodobé udržení pevnosti
v tahu za předpokladu, že je dodrže-
na limitní šíře trhlin,
• pevnost matrice v prostém tahu vyš-
ší než 7 MPa.
Dále je možné čerpat z doporuče-
ní od Federal Highway Administration
(USA), kde má UHPC následující spe-
cifikaci:
• jemnozrnný kompozitní materiál s ce-
mentovým pojivem,
• vodopojivový součinitel nižší než 0,25,
BETON • technologie • konstrukce • sanace
• vysoká dávka rozptýlené výztuže,
• pevnost v tlaku vyšší než 150 MPa,
• reziduální pevnost vyšší než 5 MPa,
• výrazně zvýšená trvanlivost ve srov-
nání s běžnými a vysokohodnotný-
mi betony.
Další možností jsou německá dopo-
ručení publikovaná v Beton-Kalender
2013 [2], [3].
Obecně se předpokládá, že UHPC
dosahuje pevnosti 150 MPa (měřeno
na standardních válcích). Další vlast-
nosti jsou uvedeny orientačně, ja-
ko např. modul pružnosti cca 45 až
55 GPa. Německá doporučení kladou
důraz na trvanlivost a odolnost UHPC,
a proto připouštějí i nižší pevnosti. Vy-
chází se z názoru, že UHPC má být
navržen na konkrétní podmínky použi-
tí. Kde je třeba vysoká pevnost, může
být požadavek i přesahující 150 MPa.
Dle konstrukce je třeba rozhodnout,
která vlastnost je důležitá a podle to-
ho navrhnout UHPC pro dané konkrét-
ní požadavky.
UHPC se tedy neliší od běžného be-
tonu pouze vysokou pevností v tlaku
(přes 150 MPa), ale hlavně celkovou
skladbou směsi, která je od běžného
nebo vysokopevnostního betonu velmi
odlišná. Na fotografiích na obr. 1 až 3
je zachycena změna skladby směsi se
zvyšující se pevností.
UHPC je jemnozrnná směs s vysokou
dávkou cementu, mikrosiliky a drátků,
která má vysokou hutnost bez kapilár-
3
❚ 2/2015
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
ní porozity. Toto má za následek vyso-
ké tahové pevnosti matrice a odolnos-
ti materiálu vůči prostředí.
L A B O R AT O R N Í Č Á S T V Ý V O J E
UHPC
Dodavatel betonu se začal věnovat vý-
voji UHPC již v roce 2011. Na začát-
ku byl proveden předvýběr vstupních
materiálů dle deklarovaných paramet-
rů. V laboratoři byla poté ověřena vzá-
jemná kompatibilita materiálů a násled-
ně navržena receptura ultra-vysoko-
hodnotné malty a poté i samotného
betonu. Na maltách se zkoušela pou-
ze pevnost v tahu a tlaku na trámeč-
cích 160 × 40 × 40 mm, konzistence
a obsah vzduchu. Vzorky z UHPC mal-
ty byly teplotně ošetřovány z důvodu
zkrácení doby zrání. Naměřené pev-
nosti v tlaku na zlomcích takto tepel-
ně ošetřovaných trámečků se pohybo-
valy v rozmezí 160 až 200 MPa ve stá-
ří 7 dnů.
Obr. 1 Řez běžným betonem ❚
Fig. 1 Cross-section of standard concrete
Obr. 2 Řez vysokopevnostním betonem
Fig. 2 Cross-section of high strength
concrete
Obr. 3 Řez UHPC ❚ Fig. 3 Cross-section
of UHPC
Obr. 4 UHPC malta při plnění zkušební
nádoby ❚ Fig. 4 UHPC mortar at the time
of pouring into a testing container
Obr. 5 UHPC při míchání v laboratorní
míchačce ❚ Fig. 5 UHPC during mixing
in a laboratory mixer
Obr. 6 UHPC při zkoušce rozlivu přes J-ring
❚ Fig. 6 UHPC during slump flow through
J-ring
4 5
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
Jako výchozí receptura pro návrh ult-
ra-vysokohodnotného betonu byla po-
užita receptura malty, která dosahova-
la nejlepších výsledků z pohledu pev-
ností, zpracovatelnosti a stability. Slo-
žení betonu se od složení malty lišilo
pouze tím, že část objemu malty byla
nahrazena hrubým kamenivem a byly
přidány drátky.
Na tomto laboratorně vyrobeném be- Program pro výpoĀet prutových konstrukcí
tonu se zkoušely nejenom pevnos-
ti v tlaku a tahu ale i další paramet-
ry betonu, např. smrštění nebo rych-
lost pronikání chloridů. Zkušební tělesa
betonu po dobu zrání nebyla teplotně
ošetřena. Parametry konečné labora- MKP program pro výpoĀet 3D konstrukcí
torní směsi UHPC betonu jsou uvede-
ny v tab. 1.
Z tab. 1 je vidět, že pevnosti v tla-
ku na krychlích o hraně 100 mm jsou
jen mírně vyšší než pevnosti na vál-
cích (o 2,5 %). Při uvážení používané-
ho přepočtu 0,95krát krychelná pev-
nost na 100 mm krychlích = krychel-
Tab. 1 Parametry konečné laboratorní
směsi ❚ Tab. 1 Parameters of final
❚ laboratory composition
Charakteristika Hodnota
Rozliv Abramsovým kuželem [mm] 790
Objemová hmotnost [kg/m3] 2 499
Pevnost v tlaku,
168,5
krychle o hraně 100 mm [MPa]
Pevnost v tlaku, trámečky 160 mm [MPa] 182,5
Pevnost v tlaku, válce 300 mm [MPa] 164,4
Pevnost v tahu za ohybu,
10,5
trámec 700 mm – 4b [MPa]
Odolnost proti mrazu a rozmrazovacím
37,4
látkám dle DIN CEN/TS 12390-9:2006 [g/m2]
Hloubka průniku chloridů dle DAfStb
0
publication nbr. 510 [mm]
© www.ssp-muc.com
Aktuální informace
Eurokódy / Mezinárodní normy
Nové přídavné moduly
Export do 3D PDF
Vizualizace výztuže v 3D modelu
www.dlubal.cz
Dlubal Software s.r.o.
Anglická 28, 120 00 Praha 2
Tel.: +420 227 203 206
www.dlubal.cz
6 info@dlubal.cz
Firemní prezentace
Sledujte nás na:
29
Inzerce 71,7x259 spad (Beton CZ)_01.indd 1 25/01/2015
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

7
350 140
Smrštění – vzorek 1
– uloženo v teple
300 120
Smrštění – vzorek 2
– uloženo v chladu

Teplota, krychlená pevnost v tlaku [ºC, MPa]

250 100

Smrštění – vzorek 3
200 80
– uloženo v teple

Smrštění [microstrain]
150 60 Teplota UHPC
uloženého v teple

100 40
Teplota vzduchu
– teplé uložení
50 20

Teplota vzduchu
0 0 – chladné uložení

-20 Krychlená pevnost

-50
v tlaku – uloženo
v teple
-100 -40 Krychlená pevnost
v tlaku – uloženo
v chladnu
-150 -60
Čas od ukládky UHPC [h]
10

200 40

180
35
160 Pevnost v tahu za ohybu [MPa]
30
Pevnost v tlaku [MPa]

140
trámeček 160
válec 300 25 trámec 700 s vrubem
120 krychle 100 trámec 700 bez vrubu
zlomek 40
100 20

80
15
60
10
40
5
20

0 0
7 28 90
Stáří betonu [d] Typ zkušebního tělesa
8 9

ná pevnost na 150 mm krychlích, nám
krychelná pevnost (150 mm) vychází
dokonce méně, než je válcová pevnost.
U těchto betonů tedy nelze uvažo-
vat se standardním poměrem me-
zi krychelnou a válcovou pevností. Při
počátečních zkouškách materiálu je
nutné stanovit pevnosti betonu na růz-
ných tělesech.
P Ř E V O D L A B O R AT O R N Í
R E C E P T U RY D O P R A X E
Výsledky receptur z laboratoře byly na-
dějné, a tak se přistoupilo k jejich aplika-
ci na reálných betonárnách výrobce be-
tonu. Brzy se ukázalo, že výroba UHPC
je značně odlišná od výroby běžných
betonů. Zároveň se ukázalo, že finální
receptura UHPC navržená v laboratoři
se sice namíchat dá, ale z hlediska tech-
nologie výroby na betonárně, dopravy
autodomíchávačem a ukládky bez vib-
race není vhodná. Důvodem byl zvole-
ný typ cementu, který nadměrně zvy-
šoval teplotu čerstvé směsi při dlouhém
míchání v míchacím jádře, jehož objem
několikanásobně převyšoval objem la-
boratorního zařízení.
Bylo tedy nutné zahájit optimalizaci a 15 MPa v tahu za ohybu na 700mm
složení UHPC na betonárně, zaměře- trámci, zatěžovaném tříbodovým ohy-
nou na využitelnost materiálu pro plá- bem.
nované uplatnění. Byly odzkoušeny Pevnostní parametry konečné re-
různé typy cementů a mikrosiliky, růz- ceptury v tlaku jsou uvedeny v grafu
né dávky superplastifikátoru a různé na obr. 8. Pevnosti ve 28 dnech se po-
poměry složek. Jako nejdůležitější se hybují v rozmezí 153 až 195 MPa v zá-
ukázala záměna cementu za cement vislosti na použitém zkušebním těle-
s nižší reaktivitou a optimalizace tech- se. V souladu s předpoklady a výsled-
nologie míchání z pohledu časování ky z laboratoře jsou největší naměřené
navažování různých složek a doby je- pevnosti v tlaku na zlomcích trámečků
jich míchání. Celkově bylo na betonár- o rozměrech 160 × 40 × 40 mm. Na-
ně namícháno přes 30 zkušebních zá- opak nejmenší pevnosti jsou naměřeny
měsí. Vyhodnocení těchto záměsí není na válcích. Z pohledu výroby zkušeb-
náplní tohoto článku. ních těles a jejich zkoušení se ukáza-
Finální receptura byla přizpůsobe- lo jako nejvhodnější provádět kontrolní
na požadavkům vyplývajícím z výro- zkoušky na krychlích o hraně 100 mm.
by UHPC pro lávku v Čelákovicích [4]. U válců je nutno upravit tlačné plo-
UHPC musel být vyrobitelný na běžné chy zkušebního tělesa, což je finanč-
betonárně, při běžném provozu. Dá- ně náročné a způsob úpravy ovlivňu-
le musel být UHPC přepravitelný auto- je naměřený výsledek. U krychlí o hra-
domíchávačem na vzdálenost 26 km ně 150 mm je problém s nedostatkem
i v letním období. V neposlední řa- dostatečně výkonných lisů dostup-
dě musel být UHPC v samozhutnitel- ných v laboratořích v ČR. Zlomky trá-
né konzistenci, s co nejnižší viskozi- mečků, kde na tlak zkoušíme vzorky
tou, ale bez segregace. Z hlediska me- s tlačenou plochou 40 × 40 mm, jsou
chanických parametrů byla vyžadová- příliš malé vzhledem k složení směsi
na krychelná pevnost v tlaku 130 MPa a geometrii konstrukce. Modul pruž-

30 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

Obr. 7 Únosnost 15 mm silné desky z UHPC

v tahu za ohybu ❚ Fig. 7 Bending strength
900
of a 15 mm thick plate made of UHPC
800 Obr. 8 Pevnosti konečné receptury vyrobené
na betonárně v tlaku ❚ Fig. 8 Compression
700 strength of final composition, made at
concrete plant
600
Obr. 9 Pevnosti konečné receptury vyrobené
Smrštění [microstrain]

na betonárně v tahu za ohybu ❚

500
Fig. 9 Strength in tension during bending of
Smrštění UHPC – suché uložení
400
final composition made at concrete plant
Smrštění UHPC – proměnné uložení
Obr. 10 Objemové změny a vývoj pevností
300 v závislosti na teplotě uložení ❚
Vodní uložení Laboratorní uložení – suché Fig. 10 Shrinkage and strength development
200 in different curing temperatures
Laboratorní uložení – suché Obr. 11 Dlouhodobé objemové změny ❚
100
Fig. 11 Long-term shrinkage
0 Obr. 12 Průběh teplot UHPC v izolované
krychli ❚ Fig. 12 UHPC temperature in
-100 time in an insulated box
Stáří betonu od uložení [d]
11

nosti na válci o výšce 300 mm činil na průběh smrštění a vývoj pevností 300 mm. Vzorky byly po celou dobu
48,5 GPa a na trámci o délce 400 mm měla teplota uložení (obr. 10). zkoušky v plastové formě. Vzorky ulo-
50 GPa. Beton uložený v chladu byl uložen žené v teple nejdříve nabývaly (vlivem
Pevnostní parametry konečné re- ve venkovním prostředí, kde teplota ohřevu směsi) a v okamžiku začátku
ceptury v tahu jsou uvedeny v grafu kolísala od 20 do 5 °C. Beton ulože- hydratace se začaly prudce smršťo-
na obr. 9. Pevnosti v tahu za ohybu sta- ný v teple byl uložen v laboratorní su- vat. Tento skok činil zhruba 0,2 mm/m
novené na trámečcích délky 160 mm šárně, ochráněný před ztrátou vlhkos- za 2 h. Poté se rychlost smršťová-
jsou výrazně vyšší než pevnosti v tahu ti. Teplota byla nastavená na 45 °C. ní ustálila na cca 0,08 mm/m za 10 h.
na trámcích o délce 700 mm. Nejnižší Teplota betonu v teplém uložení by- Oproti tomu počáteční skok u UHPC
pevnost je na trámci o délce 700 mm la měřena vpichovacím teploměrem v chladu činil 0,35 mm/m za 5 h. Těch-
bez zářezu zatěžovaném čtyřbodovým v krychli o hraně 150 mm. Z gra- to poznatků bylo využito při ošetřování
ohybem. Zároveň byl při této zkoušce fu na obr. 10 je patrný výrazný nárůst segmentů z UHPC pro lávku.
zjištěn největší rozptyl výsledků. krátkodobé pevnosti, daný zvýšenou V grafu na obr. 11 jsou znázorněny
Projektem byla zadána požadovaná teplotou uložení. Beton uložený v tep- dlouhodobé objemové změny UHPC.
hodnota pevnosti v tahu za ohybu při le měl již po 21 h krychelnou pevnost Modře je značené smrštění vzorku
tříbodovém ohybu, proto byl materiál v tlaku přes 100 MPa, oproti 25 MPa uloženého v suchém prostředí a čer-
dále touto metodou zkoušen. Na fo- ve stejném čase u betonu uloženého veně vzorku, který byl nejdříve ulo-
tografii na obr. 7 je vidět únosnost v chladu. žen ve vodě a poté vyndán do su-
15 mm silné desky z UHPC vyztužené- Dále je vidět zřetelná změna prů- chého laboratorního prostředí. Celko-
ho drátky, bez prutové výztuže. běhu objemových změn ohřívaných vá doba měření je cca 800 dní. Mě-
V rámci počátečních zkoušek by- vzorků oproti vzorku v chladu. Obje- ření objemových změn stále pokra-
ly měřeny i objemové změny a vývoj mové změny byly měřeny tenzomet- čují. UHPC oproti běžnému betonu
teplot během hydratace. Zásadní vliv ry zabetonovanými ve válcích o výšce vykazuje výrazný nárůst autogenního
smrštění na úkor smrštění z vysychání.
12 Celkové smrštění činí přes 0,8 mm/m
70
65 ve stáří 800 dní, což je více než u běž-
60 ných betonů. V případě výroby pre-
55 fabrikátů z UHPC tato negativní vlast-
50 teplota ve středu krychle nost nemá vliv na kvalitu panelů, proto-
vnější teplota vzduchu
45 že 70 % smrštění proběhne do 30 dnů
Teplota [°C]

40
od uložení betonu, a tedy i do osazení
35
do konstrukce.
30
UHPC není navržen pro využití v ma-
25
20
sivních konstrukcích. Přesto byl změ-
15
řen průběh teploty v tepelně izolované
10 krychli pro srovnání s betony běžnými.
5 Průběh teploty je v grafu na obr. 12.
0 Dle zkušeností tento model reprezen-
0:00:00
6:00:00
12:00:00
18:00:00
24:00:00
30:00:00
36:00:00
42:00:00
48:00:00
54:00:00
60:00:00
66:00:00
72:00:00
78:00:00
84:00:00
90:00:00
96:00:00
102:00:00
108:00:00
114:00:00
120:00:00
126:00:00
132:00:00
138:00:00
144:00:00
150:00:00
156:00:00
162:00:00
168:00:00

tuje průběh teploty v jádru zhruba 1 m

silné desky. Maximální dosažená tep-
Čas od zabetonování vzorku [h] lota je sice velmi vysoká, ovšem v po-
rovnání s běžnými betony s poloviční

2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 31

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
13
14
dávkou cementu je nárůst maximální
teploty nízký (o cca 10 °C).
Zkoušky odolnosti UHPC provede-
né v rámci počátečních i kontrolních
zkoušek prokázaly nesrovnatelně lepší
odolnosti, než je běžné u standardních
betonů. Při opakovaných zkouškách
odolností vůči zmrazování a rozmra-
zování dle ČSN 73 1326, při prodlou-
ženém cyklování na 300 cyklů (běžně
75 pro XF4 metodou C), činily odpa-
dy řádově desítky gramů na m2, což
je na hranici měřitelnosti pro tuto me-
todu (pro XF4 je stanoveno maximum
1 000 g/m2). Maximální průsaky dle
ČSN EN 12 390-8 činily vždy 0 mm.
Nejpřísnějším kritériem dle normy ČSN
EN 206-1/Z3 je přitom 20 mm. Dá se
tedy říci, že UHPC má odolnosti mimo
měřitelný rozsah současných metod.
V Ý R O B A , D O P R AVA A U K L Á D K A
UHPC
Vlastní výroba betonu UHPC pro seg-
menty lávky v Čelákovicích probíha-
la na betonárně dodavatele betonu
v Praze Troji. Věžová betonárna je vy-
bavena dvouhřídelovým míchacím já-
drem o objemu 3 m3. Na betonárně
je možnost skladovat vstupní surovi-
ny včetně kameniva v silech, kde jsou
chráněny před vlhkostí. Dávkování su-
chých materiálů je pro tento typ betonu
výhodné. Na velmi přesném dávkování
32
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
vody a kvalitě vstupních surovin je za-
ložen úspěch výroby UHPC. Přes veš-
keré moderní vybavení betonárny, včet-
ně její plné automatizace, bylo nutné
některé vstupní suroviny dávkovat ruč-
ně (drátky).
Beton byl nakládán do autodomíchá-
vačů a jako transportbeton byl přepra-
vován do výrobny segmentů v Bran-
dýse nad Labem. Míchací proces jed-
né záměsi o velikosti 1 m3 trval celkem
12 min. Na výrobu jednoho prefabriká-
tu bylo potřeba namíchat 4 m3 betonu,
dopraveného dvěma autodomícháva-
či. Namíchání 4 m3 tedy trvalo nece-
lou hodinu.
UHPC byl vyráběn v samozhutnitel-
né konzistenci. Rozliv byl měřen běž-
ným Abramsovým kuželem, v klasic-
ké poloze. Během této zkoušky se dá-
le vizuálně sledovala stabilita smě-
si a rozložení drátků ve směsi. Kromě
rozlití se sledoval také čas T500, ja-
ko index viskozity. Hodnota T500 udá-
vá dobu, za jak dlouho dosáhne směs
rozlití 500 mm. Jako ideální pro plně-
ní prefabrikátu byl stanoven čas T500
v rozmezí 8 až 12 s. Tento čas se uká-
zal být důležitějším, než konečné rozli-
tí směsi. Jako kontrolní těleso pro pev-
nost v tlaku byla zvolena krychle o hra-
ně 100 mm. Krychelná pevnost by-
la zkoušena z každého autodomíchá-
vače jak na betonárně, tak na stavbě.
BETON • technologie • konstrukce • sanace
15
Obr. 13 Plnění formy betonem UHPC ❚
Fig. 13 Pouring of UHPC into the mould
Obr. 14 Plnění formy segmentu
ze dvou autodomíchávačů zároveň ❚
Fig. 14 Concrete casting into the mould from
two truck mixers at the same time
Obr. 15 Improvizovaná zatěžovací zkouška
segmentu ❚ Fig. 15 Improvised loading
test of precast element
Obr. 16 Hotová lávka z UHPC v Čelákovicích
❚ Fig. 16 Finished footbridge of UHPC
in Čelákovice
Na stavbě byl UHPC ukládán z obou
autodomíchávačů zároveň a beton
sám plnil formu (obr. 13 a 14). Kon-
trolními otvory se pouze sledovalo,
zda nedochází k blokaci materiálu.
Po skončení betonáže proběhlo za-
plachtování a segment se začal tep-
lotně ošetřovat, pro zvýšení obrátko-
vosti formy.
Z výsledků kontrolních zkoušek vyplý-
vá, že beton ve všech případech splnil
požadavky projektu. I přes dohled tech-
nologa nad každým mícháním UHPC
byl rozptyl výsledků vyšší, než je běžné
u standardního betonu. Při přípravě to-
hoto typu betonu je tedy nutno počítat
s vyšší rezervou v pevnosti pro rozptyl
při kontrolních zkouškách.
Průměrná krychelná pevnost v tla-
ku po 28 dnech činila přes 150 MPa
a v 90 dnech 160 MPa. V 90 dnech
už pevnost jednotlivých výsledků ne-
klesala pod 150 MPa. Zkoušky odol-
nosti betonu (CHRL, průsak) vyhově-
ly s výraznou rezervou a bez odchy-
lek v čase.
Z ÁV Ě R
Výroba UHPC je složitý proces. Para-
metry UHPC závisí na volbě složek. Vý-
běr vhodného cementu je jednou, ale
nikoli jedinou základní podmínkou pro
dosažení vysoké pevnosti. Dalším ne-
méně důležitým faktorem je nastave-
❚ 2/2015
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
16
ní křivky zrnitosti kompletní směsi včet-
ně pojiva. Granulometrie všech složek
směsi a jejich kombinace je zásadní pro
dosažení optimálního vyplnění prosto-
ru. Složení konkrétní směsi je výsled-
kem dlouhodobého zkoušení. Dále je
třeba směs modifikovat dle typu pou-
žitých vláken.
Samozhutnitelná forma UHPC je po-
měrně častá, protože zjednodušuje
ukládání směsi. V případě betonu vy-
víjeného pro transportbeton je nutné
požadovat delší dobu zpracovatelnos-
ti. To se v případě popsaného betonu
podařilo.
Při výrobě prvků z UHPC je třeba
předem ověřit postupy betonáže. Nej-
větší problém je zajištění rovnoměrné-
ho rozmístění a orientace vláken. Zku-
šenosti z betonáží u nás i v zahranič-
ní ukazují, že postup betonáže mů-
že ovlivnit orientaci vláken významně,
což může mít za následek rozdílné me-
chanické vlastnosti – zejména tahovou
pevnost v různých směrech. U kon-
strukcí, kde jsou mechanické vlast-
nosti důležité pro funkci prvku, je nut-
né provádět příslušná experimentál-
ní ověření nejen vlastního betonu, ale
i konkrétních konstrukčních prvků. Dá-
le je třeba respektovat vliv autogenní-
ho smršťování, který je podstatně vý-
znamnější než u vysokopevnostních
betonů.
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
Příslušná doporučení pro taková ově- Lávka z UHPC v Čelákovicích
řování lze převzít ze zahraničí [1], [2], Investor Město Čelákovice
[3]. V současné době se v rámci vý- Projekt konstrukce Pontex, s. r. o.
zkumných projektů připravují podobná Dodavatel Metrostav, a. s., Divize 5
doporučení pro ČR. Návrh směsi
Protože jsou zkušenosti s UHPC jako TBG Metrostav, s. r. o.
a dodavatel betonu
novým materiálem omezené, lze do- podzim 2012 až
Výstavba
poručit spíše konzervativní návrhy kon- prosinec 2013
strukcí s důrazem na robustnost. Tak Slavnostní otevření červen 2014
lze zajistit, že, i v případě nesplnění ně- 40,98 mil. Kč
Konečná cena
kterých předpokladů, konstrukce ne- (z toho dotace 10 mil. Kč SFDI)
bude pravděpodobně ohrožena z hle-
diska bezpečnosti ani z hlediska pou- Ing. Robert Coufal, Ph.D.
žitelnosti. TBG Metrostav, s. r. o.
Rohanské nábř. 68, 186 00 Praha 8
V článku jsou uvedeny některé výsledky získané tel.: 221 709 709
při řešení projektu č. FR TI3/531 podporovaného e-mail: robert.coufal@tbg-beton.cz
MPO. www.tbgmetrostav.cz
Literatura: prof. Ing. Jan L. Vítek,
[1] Documents scientifiques et tech- CSc., FEng.
niques Betons Fibres Á Ultra-Hautes Metrostav, a. s.
Performances – Recommandations, Koželužská 2450/4, Praha 8
Edition révisée, Juin 2013
Stavební fakulta ČVUT v Praze
[2] Beton-Kalender 2013, Teil 2, IX Ultra-
tel: 266 019 461
hochfester Beton UHPC, Ernst &
Sohn, 2013, 117–240 (něm.) e-mail: vitek@metrostav.cz
[3] Ultra High Performance Concrete
UHPC, Beton-Kalender, Wiley, Ernst & Ing. Alena Procházková
Sohn, 2014 (angl.) TBG Metrostav, s. r. o.
[4] Kalný M., Komanec J., Vítek J. L., Rohanské nábř. 68
Brož R., Koukolík P., Coufal R.: Lávka 186 00 Praha 8
přes Labe v Čelákovicích – první nosná tel.: 221 709 710
konstrukce z UHPC v ČR, Beton TKS e-mail: alena.prochazkova
4/2014, p. 10–18
@tbg-beton.cz
33
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

OHYBOVÁ ÚNOSNOST DESEK ZTRACENÉHO BEDNĚNÍ

VYROBENÝCH Z UHPFRC A VLIV DISTRIBUCE OCELOVÝCH
VLÁKEN ❚ INFLUENCE OF STEEL FIBRE DISTRIBUTION ON
LOAD-BEARING CAPACITY OF UHPFRC LOST SHUTTERING SLABS
Milan Rydval, Jiří Kolísko made from UHPC that were used for the Vzhledem k sbližování jednotlivých
reconstruction of the bridge near Benatky nad názorů lze tento typ betonu charakte-
Ultra-High Performance Fiber Reinforced Jizerou are presented in this paper. The paper rizovat pevností v tlaku na válcích, kte-
Concrete (UHPFRC) je jemnozrnný cementem describes not only bending tests on the slabs rá by měla být minimálně 150 MPa,
pojený kompozitní materiál, který je používán but it also describes the method of checking resp. např. dle doporučení FHWA [9]
po celém světě. UHPFRC spadají do širo- the steel fibre homogeneity and its impact on také 126 MPa. V národních doporu-
ké skupiny vysokopevnostních UHPC betonů. load bearing capacity of the slabs. čeních, jako např. AFGC [1], JSCE [2],
I přes jeho používání ve světovém měřítku Deutscher Ausschuss für Stahlbeton
neexistuje jeho jednotná klasifikace. Jedním UHPFRC je relativně novým jemnozrn- [3], Beton-Kalender [8], se liší i velikos-
z rozhodujících parametrů je pevnost v tlaku, ným kompozitním materiálem, jehož tí zkušebních těles, na kterých je ta-
která také není jednoznačně určena. Obecně pevná a zároveň křehká matrice je vy- to mez stanovena. Obecně by ale tato
do skupiny UHPC spadají betony, jejichž pev- ztužena kovovými vlákny. Tento mate- hodnota pevnosti v tlaku měla být sta-
nost je vyšší než 150 MPa. Oproti světové- riál vznikl postupnou modifikací betonu novena na válcových zkušebních tě-
mu využití UHPC ve stavební praxi si UHPC běžného, zejména v souvislosti s roz- lesech s poměrem průměru k výšce
v České republice hledá cestu ke svému uplat- vojem stavební chemie. Od běžných od 1:2 po 1:3.
nění. Vývoj tohoto jemnozrnného kompozitního betonů se UHPFRC liší použitím jem- Dalším charakteristickým paramet-
materiálu s sebou přináší řadu technických ného kameniva, dmax ≤ 4 mm, které rem pro UHPC je pevnost v tahu, kte-
a technologických problémů, které je třeba řešit spolu s cementovým pojivem a dalšími rá je nejčastěji nahrazována pevnos-
pro zdárnou aplikaci prvků z UHPC jako sta- jemnými fillery jsou skládány tak, aby tí v tahu za ohybu. I u této zkoušky se
vebních dílců. Vliv distribuce vláken po výšce granulometrická křivka byla co nejply- ovšem hodnoty pevnosti při vzniku trh-
průřezu a její homogenita je jedním z problé- nulejší. Další odlišností ve složení smě- liny liší a také způsob zkoušení je od-
mů, kterému je třeba se věnovat. Mechanické si je nízká hodnota vodního součinitele lišný.
vlastnosti, zejména pevnost v tahu za ohybu, (cca 0,2 až 0,3) a použití vysoce účin- Nejen vzhledem k těmto ale i dalším
mohou být negativně ovlivněny segregací vlá- ných superplastifikátorů. užitným parametrům je UHPFRC vy-
ken ke dnu formy. V článku jsou uvedeny V celosvětovém měřítku prozatím ne- užitelný pro výrobu subtilnějších kon-
výsledky průkazních zkoušek desek ztraceného existuje jednotný a všeobecně uzná- strukčních prvků a při vhodně navr-
bednění, které byly použity pro rekonstrukci vaný předpis, který by tento typ mate- ženém tvaru prvku a jeho umístění
mostu přes rychlostní silnici R10 poblíž Benátek riálu blíže specifikoval. Toto je částečně v konstrukci také pro výrobu prvků bez
nad Jizerou. Článek se nezabývá pouze ohybo- dáno rozdílným stupněm vývoje a ta- běžné ocelářské výztuže nebo s jejím
vými zkouškami desek, ale také kontrolou dis- ké rozdílnou kvalitou vstupních surovin omezením. Ve světě je tento materiál
tribuce vláken po výšce průřezu a jejímu vlivu v jednotlivých zemích, kde je tento ma- používán pro reálné konstrukce a kon-
na výslednou mechanickou pevnost materiálu teriál nejen vyvíjen ale i aplikován v reál- strukční prvky. V České republice již
desek. ❚ UHPFRC is increasingly being used ných stavbách nebo stavebních dílcích. také začíná získávat prostor při reál-
all around the world. Ultra-High Performance
Fibre Reinforced Concrete is fine grained 1
cementitious composite material from the wide
range of Ultra-High Performance Concrete.
Uniform designation and classification does not
exist for this type of material. The compressive
strength is one of the significant parameter for
UHPC materials but even that is not uniformly
defined. Compressive strength greater than
150 MPa can generally characterize this
type of material. UHPC is used more widely
around the world than in the Czech Republic.
The development of this type of material is
associated with a number of technical and
technological problems that need to be solved
before using this material at real constructions
and real parts of structures. Homogeneity of
the steel fibre distribution at cross section is
one of those problems. Mechanical properties,
especially flexural bending strength, could be
negatively affected by segregation of fibres
to the bottom of the formwork. Results of
validation tests of permanent formwork slabs

34 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

Obr. 1 Instalace desek ztraceného bednění z materiálu na bázi

2
UHPFRC na mostním objektu přes silnici R10 poblíž Benátek nad Jizerou
❚ Fig. 1 Installation of bridge slabs of permanent formwork made
of UHPC on the reconstructed bridge in Benatky nad Jizerou
Obr. 2 Schéma uspořádání zatěžovací zkoušky desek ztraceného
bednění ve čtyřbodovém ohybu ❚ Fig. 2 Four-point bending test
arrangement of UHPFRC lost shuttering slabs

ných aplikacích, jakou je např. lávka
pro pěší v Čelákovicích (viz Beton TKS
4/2014, str. 10-18, pozn. red.).
E X P E R I M E N TÁ L N Í Č Á S T
Vlastnosti a dávkování jednotlivých
složek, stabilita směsi vůči segrega-
ci, technologie výroby a lidský faktor
ovlivňují výsledné mechanické vlast-
nosti Ultra-High Performance Concre-
te (UHPC). Všechny výše uvedené fak-
tory ovlivňují také míru homogenity dis-
tribuce vláken po výšce průřezu, která
ovlivňuje mechanické pevnosti, zejmé-
na pevnost v tahu, resp. pevnost v ta-
hu za ohybu.
Při návrhu prvků z tohoto typu mate-
riálu lze jako podkladu využít řadu pub-
likací, jako např. Model Code [4], dopo-
ručení AFGC [1] nebo Deutscher Au-
sschuss für Stahlbeton [3] ad. V těchto
významných publikacích a doporuče-
ních jsou shrnuty výsledky několikale-
tého vývoje UHPC ve světě, ale neza-
bývají se metodami kontroly homoge-
nity distribuce vláken a hodnocením
jejího vlivu na výsledné mechanické
parametry. Ve francouzském doporu-
čení AFGC [1] je stanovována hodnota
K-faktoru, který by měl postihnout roz-
dílné rozložení vláken v prvku.
V tomto článku je popsána mikro-
skopická metoda kontroly distribuce
Obr. 3 Uspořádání zatěžovací zkoušky desek
ztraceného bednění ❚ Fig. 3 Four-point
bendig test of UHPFRC lost shuttering slabs
Obr. 4 Výsledky ohybových zkoušek
u vyhodnocovaných desek ztraceného bednění
z UHPFRC ❚ Fig. 4 Load – mid-span
deflection relations of the four-point bending
test
vláken a její vliv na ohybovou únos-
nost desek o rozměrech 1 × 1,6 m
a tloušťce 20 mm, které byly po obvo-
du a ve středu vyztuženy žebry o výš-
ce 60 mm (včetně tloušťky desky)
a byly vyrobeny z jemnozrnného kom-
pozitního materiálu na bázi UHPFRC
[5]. Tento typ desek byl po provedení
všech zkoušek využit při rekonstruk-
ci mostu přes rychlostní silnici R10 po-
blíž Benátek nad Jizerou. Desky z ma-
teriálu na bázi UHPFRC byly použi-
ty jako ztracené bednění u spřaže-
né ocelobetonové mostní konstrukce
(obr. 1).
ZKOUŠKY DESEK V OHYBU
V běžném závodě na výrobu prefab-
rikátů byly vyrobeny zkušební des-
ky ztraceného bednění o rozměru
1 × 1,6 m a tloušťce 20 mm, symet-
ricky vyztužené po obvodě a ve středu
žebry o celkové výšce 60 mm, v příč-
ném směru bylo středové žebro vyso-
ké 40 mm.
Desky byly převezeny do laboratoře
Kloknerova ústavu ČVUT v Praze, kde
byly zkoušeny ve čtyřbodovém ohybu.
Rychlost zatěžování do dosažení me-
ze pevnosti a vzniku makrotrhliny byla
0,01 mm/s posunu pístu hydraulické-
ho válce. Po porušení desky a dosa-
žení meze pevnosti byla rychlost posu-
nu pístu zvýšena na hodnotu 0,02 až
0,03 mm/s. Celková doba zatěžování
byla 30 min.
Pro snímání průběhu zkoušek by-
ly na řídicí systém napojeny snímače
deformací ve středu rozpětí a u pod-
por a také snímač síly, a tak bylo mož-
no průběžně sledovat deformace de-
sek. Na obr. 2 a 3 je vidět uspořádání
zkoušky a zatěžovaná deska.
Při betonáži byly desky orientovány
žebry směrem dolů, což mohlo přispět
k poklesu (sednutí) drátků do žeber vli-
vem gravitace. Během optimalizace re-
ceptury a technologie výroby byla pro-
vedena řada kontrolních testů, které
měly ověřit vhodnost zvolené techno-
logie výroby a složení směsi.
Během pilotních testů desek ztra-
ceného bednění bylo provedeno více
než dvacet zkoušek pevnosti ve čtyř-
bodovém ohybu. Při zkouškách byla
sledována závislost působící síly a de-
formace desky ve středu rozpětí. Vý-
sledkem každé zkoušky byl pracovní
diagram. Na obr. 4 jsou uvedeny pra-
covní diagramy několika vybraných de-
sek, u kterých byla následně kontro-
lována homogenita distribuce ocelo-
vých vláken.
Během pilotních testů byl u někte-
rých desek zjištěn značný pokles v na-
měřených hodnotách maximální síly
při porušení desky. Obvyklá únosnost
desek přesahovala 20 kN. Nastaly
však i případy (obr. 4), kdy došlo k vý-
znamnému poklesu únosnosti. V rám-
ci stanovení příčin byly vybrané des-
ky použity pro kontrolu distribuce vlá-
ken po průřezu (obr. 5). Fyzikálně-me-
chanické vlastnosti materiálu desek
jsou uvedeny v tab. 1. Testy byly pro-
váděny na tělesech vyrobených přímo
při výrobě desek, tj. mícháním v běž-
ném provozu prefa závodu a ošetřova-
ných po odformování ve vodní lázni až
do termínu zkoušek.

3
30

Fmax,2 = 25,7 kN
25
Fmax,3 = 24,5 kN
Fmax,1 = 24,1 kN
20
Zatížení [kN]

Fmax,4 = 15,0 kN
15

10

0
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50
Průhyb uprostřed rozpětí [mm]

Deska 1 Deska 2 Deska 3 Deska 4

2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 35

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

Tab. 1 Souhrnný přehled průměrných výsledků průkazní zkoušky UHPFRC při zahájení výroby Obr. 5 Schéma sektorů pro vyhodnocení
desek ztraceného bednění ❚ Tab. 1 Summary of preliminary tests results of lost shuttering homogenity distribuce vláken na deskách
UHPFRC slabs ztraceného bednění vyrobených z UHPFRC,
Průměrná celkem provedeno vyhodnocení ve 188
Zkouška Příslušná norma dosažená sektorech (62 % celkové řezné plochy)
hodnota ❚ Fig. 5 Subsectors scheme used for
Konzistence sednutí rozlitím v čase 25 min [mm] ČSN EN 12350-8 810 controlling homogeneity of steel fibre
Objemová hmotnost čerstvé směsi [kg/m3] ČSN EN 12350-6 2 450 distribution at cross section of lost shuttering
Válcová pevnost v tlaku po 28 dnech [MPa] ČSN EN 12390-3 125 slabs, 62 % of cross section was controlled
Modul pružnosti po 28 dnech [GPa] ČSN ISO 6784 45 Obr. 6 Distribuce drátků u desky 2 v poloze,
Pevnost v tahu za ohybu po 28 dnech, trámce 150 x 150 x 700 mm se ČSN EN 14651+A1 13,9 v které byly zkoušeny, Fmax = 25,7 kN ❚
zářezem [MPa] Fig. 6 Steel fibre distribution in slab 2 in four-
Reziduální pevnost v tahu za ohybu σ1 po 28 dnech pro CMOD 1 mm [MPa] ČSN EN 14651+A1 9,5 point bending test position, Fmax = 25.7 kN
Reziduální pevnost v tahu za ohybu σ4 po 28 dnech pro CMOD 4 mm [MPa] ČSN EN 14651+A1 4,9 Obr. 7 Distribuce drátků u desky 4 v poloze,
Hloubka průsaku tlakovou vodou [mm] ČSN EN 12390-8 0,5 v které byly zkoušeny, Fmax = 15 kN
Odpad při odolnosti proti CHRL [g/m2], metoda C, 125 cyklů ČSN 72 1326 18 ❚ Fig. 7 Steel fibre distribution in
slab 4 in four-point bending test position,
Fmax = 15 kN

KONTROLA HOMOGENITY Desky byly po provedení zkoušky ce desky 0 až 10 mm, černá, při vý-
OCELOVÝCH VLÁKEN PO VÝŠCE v ohybu rozřezány pilou s diamantovým robě odpovídal průměru 1,2 % stup-
PRŮŘEZU kotoučem poblíž vzniklé makrotrhliny. ně vyztužení. Tato oblast by se dala
Homogenita distribuce ocelových vlá- Na řezné ploše byl vytvořen rastr sek- charakterizovat jako tahová oblast při
ken je jedním z faktorů ovlivňujících vý- torů o velikosti 100 mm2 po celé délce zkoušení desek. Obdobných hodnot
sledné mechanické parametry prvků desky, včetně ztužujících žeber (obr. 5). bylo dosaženo i ve větších vzdálenos-
vyrobených z UHPFRC. Distribuce vlá- Kontrola distribuce drátků byla pro- tech od spodního líce desky, který bě-
ken je jedním z parametrů, který není váděna pomocí mikroskopu na zhru- hem výroby byl horním, upravovaným
závislý na stáří betonu a lze ji kontrolo- ba 2/3 celkové řezné plochy. Po vytvo- lícem desky. Tomuto rovnoměrnému
vat jak u čerstvé směsi, tak u ztvrdlé- ření sektorů byl povrch namáčen a sní- rozložení odpovídala maximální dosa-
ho kompozitu pomocí nedestruktivních mán digitálním mikroskopem a poté by- žená tlačná síla 25,7 kN.
i destruktivních zkoušek [6]. lo pomocí grafického programu stano- U desky 4 (obr. 7) je patrné, že do-
Mikroskopická metoda kontroly dis- vováno množství drátků v příslušném šlo k výraznému sednutí drátků ke dnu
tribuce vláken použitá v tomto projektu sektoru. Při snímání byl povrch 30krát formy – do ztužujících žeber. Při stej-
spadá do skupiny destruktivních zkou- zvětšen. Během snímání byly zkouše- ném dávkování drátků jako u desky 2
šek, jelikož pro její provedení je potře- ny i další úpravy povrchu tak, aby by- (1,5 % objemového procenta na 1 m3
ba odebrat vzorek z prvku, případně ly drátky rozpoznatelné od kameniva. směsi) byl průměrný stupeň vyztužení
z konstrukce. Při kontrole homogeni- Grafy na obr. 6 a 7 zobrazují výsledky pouhých 0,67 %. S narůstající vzdále-
ty ocelových vláken u desek ztrace- kontroly distribuce vláken na řezných ností od spodního líce se tento průměr
ného bednění byla tato metoda použi- plochách desek ztraceného bednění. zvyšoval až do hodnoty 3,23 %. Při
ta po statické zkoušce pevnosti v tahu Z grafu na obr. 6 je patrné, že u des- takto nerovnoměrném rozložení vlá-
za ohybu, a to snímáním řezné plochy ky 2 byly drátky rovnoměrněji rozlože- ken, kdy v tahové oblasti byl stupeň
vytvořené poblíž makrotrhliny. Celkem ny nejen v desce tloušťky 20 mm, ale vyztužení pouhých 0,67 % a v tlako-
bylo pro kontrolu vybráno šest desek také ve ztužujících žebrech, která tvoři- vé oblasti 3,23 %, byla dosažena ma-
tak, aby jedna polovina z nich měla vy- la při výrobě dno formy. Průměrný stu- ximální síla 15 kN, což je o 40 % mé-
hovující pevnost a druhá polovina pev- peň vyztužení u vrchního (vzdušného) ně než u desky 2 s rovnoměrným roz-
nost nevyhovující. líce desky, vzdálenost od spodního lí- dělením vláken. Průměrný stupeň vy-

2.00% 3.50%
3.25%
1.75%
3.00%
Průměrný stupeň vyztužení [%]

Průměrný stupeň vyztužení [%]

2.75%
1.50%
2.50%
1.25% 2.25%
2.00%
1.00% 1.75%
1.50%
0.75%
1.25%
1.00%
0.50%
0.75%
0.25% 0.50%
0.25%
0.00% 0.00%
A B C D E F G H I J K L M A B C D E F G H I J K L M
žebro žebro žebro žebro žebro žebro
Vzdálenost od spodního líce desky [mm] Vzdálenost od spodního líce desky [mm]
0-10 10-20 20-30 30-40 40-50 50-60 0-10 10-20 20-30 30-40 40-50 50-60
6 7

36 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
Literatura:
[1] AFGC/SETRA: Bétons fibrés
à ultra-hautes performances,
Recommandations, Documents sci-
entifiques et techniques, Association
Française de Génie Civil, Setra, 2013
[2] JSCE-USC: Recommendations for
Design and Construction of Ultra-High
Strength Fiber-Reinforced Concrete
Structures – Draft
[3] Schmidt M. a kol.: Deutscher
Ausschuss für Stahlbeton,
Sachstandsbericht Ultrahochfester
Beton, Berlin, 2008,
ISBN 978-3-410-65045-4
[4] fib Bulletin 55: Model Code 2010,
First complete draft – Volume 1, 2010,
ISBN 978-2-88394-095-6
[5] Rydval M., Kolísko J., Vokáč M.,
Huňka P.: An assessment of the
steel fibre distribution to load bea-
ring capacity of lost shuttering slabs
made from UHPFRC, Marseille,
Francie: RILEM Proc. PRO 87, 2013,
ISBN 978-2-35158-130-8
[6] Kolísko J., Rydval M., Huňka P.:
UHPC – Assessing the Distribution
of the Steel Fibre and Homogeneity
of the Matrix, Tel Aviv, Israel:
Proc. of fib Symp. Tel Aviv 2013,
ISBN 978-965-92039-01
[7] Kolísko J., Tichý J., Kalný M.,
Huňka P., Hájek P., Trefil V.: Vývoj ultra
vysokohodnotného betonu (UHPC)
na bázi surovin dostupných v ČR,
Praha: Beton TKS 2012 příloha,
str. 50–56, ISSN 1213-3116
[8] Fehling E., Schmidt M., Walraven J.,
Leutbecher T., Fröhlich S.: Ultra High
Performance Concrete UHPC –
Beton-Kalender, Ernst & Sohn,
Darmstatd, Germany 2014,
ISBN 978-3-433-03087-5
[9] Design Guide for Precast UHPC
Waffle Deck Panel System,
including Connections, Publication
No. FHWA-HIF-13-032, June 2013
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
ztužení byl stanoven podle vztahu (1):
⎛ 1 n mA s ⎞
ρ prům = ⎜ ∑ ⎟ × 100 [ % ] , (1)
⎝ n i =1 Ac ⎠
kde n je počet sektorů v dílčích oblas-
tech (A až M) a vzdálenostech od dna
formy (0 až 60 mm), m je počet drátků
ve vyhodnocovaném sektoru, As plo-
cha jednoho drátku a Ac je plocha vy-
šetřovaného sektoru.
Z ÁV Ě R
Vývoj a reálná aplikace prvků z jemno-
zrnného cementem pojeného kompo-
zitního materiálu vyztuženého ocelový-
mi drátky (UHPC) s sebou přináší řadu
technických a technologických problé-
mů, které je třeba řešit. Jedním z tech-
nologických problémů je potenciální
možnost segregace vláken jak vlivem
gravitace, tak vlivem stability směsi vů-
či segregaci drátků ke dnu formy.
Jak ukazuje prezentovaný případ, se-
gregace vláken může nepříznivě ovliv-
nit výsledné mechanické parametry.
Z našich praktických výsledků a zku-
šeností s tímto jemnozrnným materiá-
lem plyne, že k segregaci dochází ne-
jen vlivem gravitace a stabilitou směsi,
ale také při nedodržení pravidel návrhu
receptury a pravidel při provádění prv-
ků z tohoto materiálu.
Během pilotních a kontrolních tes-
tů byl vytvořen technologický předpis,
dle kterého byla řízena výroba všech
desek tak, aby je bylo možné kvantifi-
kovaně posoudit a porovnat s teoretic-
kými předpoklady a bezpečně použít
při rekonstrukci mostu přes rychlost-
ní silnici R10 poblíž Benátek nad Jize-
rou, pod kterým nebyl během realiza-
ce opravy přerušen provoz.
Dostupné návrhové zahraniční přístu-
py jsou si vědomy problematiky ho-
mogenity distribuce vláken po průřezu
a do výpočtů zavádějí upřesňující ko-
eficienty, které jsou zjišťovány experi-
mentálními přístupy a postihují rizika ne-
rovnoměrného rozdělení vláken v kon-
strukci. Segregace vláken ke dnu for-
my je jedním z fenoménů, který je nutno
brát při výrobě UHPFRC v potaz a v zá-
sadě, jak ukazují naše praktické zkuše-
nosti, i fenoménem řešitelným. Kromě
vhodného složení receptury je také nut-
né navrhnout technologii výroby a dů-
sledně dodržovat pracovní kázeň při
zacházení s tímto moderním, jemnozrn-
ným cementem pojeným, kompozitním
materiálem.
Celosvětově rychle se množící a šíří-
cí aplikace tohoto high-tech materiálu je
důkazem toho, že UHPC je možné vy-
užít nejen v laboratorních podmínkách,
ale i mimo ně.
Tato práce vznikla na základě finanční podpory
Grantové agentury České republiky financováním
z grantového projektu GAČR 13-15175S „Prvky
z funkčně vrstvených vláknocementových
kompozitů“.
Ing. Milan Rydval
e-mail: milan.rydval@klok.cvut.cz
doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D.
e-mail: jiri.kolisko@klok.cvut.cz
oba: Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Šolínova 7, 166 08 Praha 6
Firemní prezentace
37
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
VÝVOJ KONSTRUKČNÍCH BETONŮ S ELEKTRÁRENSKÝMI
POPÍLKY ❚ DEVELOPMENT OF STRUCTURAL CONCRETE
WITH FLY ASH
Martin Ťažký, Rudolf Hela,
Tomáš Ťažký
Článek pojednává o zefektivnění využití vyso-
koteplotního úletového popílku pro výro-
bu betonových směsí. Provedené výzkumy
poukázaly na pozitivní vliv dávkování popíl-
ku s přihlédnutím ke granulometrii použitého
cementu a popílku vedoucí k zlepšení fyzikál-
ně-mechanických parametrů těchto betonů
v porovnání s běžnými popílkovými betony.
Článek vznikl v návaznosti na výzkum pro-
vedený v rámci bakalářské práce, který byl
dále rozšířen. Tato bakalářská práce byla oce-
něna ČBS jako Vynikající bakalářská práce
2014 v kategorii technologie betonu. [1]
❚ The article discusses better usage of fly ash
for preparation of concrete mixtures. These
studies have shown positive impact of dosage
of fly ash according granulometry of cement
and fly ash. The concrete prepared according
to this method has better mechanical and
physical parameters compared with traditional
concretes with fly ash. The article was written
as continuation to the research of a bachelor´s
thesis and it´s widening. This bachelor´s thesis
was awarded the ČBS 2014 Best bachelor´s
thesis in the concrete technology category [1].
VYSOKOTEPLOTNÍ
ELEKTRÁRENSKÝ POPÍLEK
– OBECNĚ
Použití vysokoteplotního elektrárenské-
ho popílku jako přísady pro výrobu be-
tonu je známo prakticky již od 60. let
minulého století. Základní betonářská
norma ČSN EN 206 vysokoteplotní po-
pílek charakterizuje jako přísadu typu II,
tedy přísadu mající pucolánové nebo
latentně hydraulické vlastnosti [2]. Pou-
žití popílku jako přísady, kterou je mož-
no nahradit jisté množství dávky ce-
mentu, je však poměrně mladou zá-
ležitostí. Je tedy stále otázkou výzku-
mu, do jaké míry lze popílek tímto způ-
sobem využívat a jak jeho využití dále
zefektivnit.
Snaha o maximalizování využití vyso-
koteplotního popílku je poháněna vy-
sokou produkcí této suroviny v celo-
světovém měřítku. V České republice
se roční produkce úletového elektrá-
renského popílku stabilizovala přibliž-
ně na 6,2 mil t [3].
Zpracování druhotných surovin se-
bou přináší však nejen pozitivní envi-
38
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
ronmentální a ekonomický aspekt, ale
u těchto surovin je taktéž třeba počítat
s řadou úskalí, na která není možno při
použití v betonech zapomínat.
Budeme-li používat pro výrobu be-
tonu právě vysokoteplotní úletový po-
pílek, je na prvním místě třeba zmínit
výrazně nižší rychlost hydratačních re-
akcí oproti klasickému portlandskému
cementu. Všeobecně lze říci, že počá-
teční pevnosti popílkových betonů jsou
vždy nižší v porovnání s betony s pl-
nou dávkou portlandského cementu,
často je tomu tak i po 28 dnech zrá-
ní [4]. Úkolem této práce je vyzkoušet,
v jakém množství je možno popílek ja-
ko částečnou náhradu cementu pou-
žít. Hledání optimálního množství po-
pílku poté můžeme nazývat jako tzv.
optimalizaci dávkování popílku pro vý-
robu betonu.
Vysokoteplotní popílek je příměsí ty-
pu II, tzn. aktivní pucolánová složka.
Z hlediska pucolanity vysokoteplotní-
ho popílku je důležitá zejména reaktiv-
ní amorfní forma SiO2 [5]. Po chemické
stránce se pucolanita projevuje za jis-
tých podmínek tvorbou C-S-H gelů,
které jsou prakticky shodné s hydra-
tačními produkty vznikajícími při hydra-
taci portlandského cementu. Podsta-
tou tvorby těchto gelů je reakce amorf-
ního SiO2 z vysokoteplotního popílku
ve vodném prostředí s hydroxidem vá-
penatým (Ca(OH)2), který vzniká ze-
jména jako vedlejší produkt hydratace
alitu (C3S) a belitu (C2S). Pro úplné vy-
užití použitého vysokoteplotního popíl-
ku jako pucolánové příměsi je tedy tře-
ba dostatečné množství Ca(OH)2. Zby-
lý popílek nezúčastněný pucolánové
reakce v betonu zastává funkci mikro-
plniva a lze jej tedy charakterizovat ja-
ko příměs typu I [6].
Běžná praxe dávkování popílku jako
částečné náhrady cementu se však ří-
dí převážně již provedenými zkouškami
a zkušenostmi s daným typem popílku
a pohybuje se v rozmezí zhruba 10 až
25 % z hmotnosti cementu. Množství,
kterým lze nahradit jistou část dávky
cementu, je poté dále zohledněno dle
konceptu k-hodnoty, jež je zavedená
v již zmíněné betonářské normě ČSN
EN 206 [2]. A právě v tomto ohledu se
naskýtá prostor pro optimalizaci dáv-
kování popílku.
BETON • technologie • konstrukce • sanace
O P T I M A L I Z A C E D ÁV K O VÁ N Í
VYSOKOTEPLOTNÍHO POPÍLKU
Jako optimalizace dávkování byla touto
prací navržena metodika pracující s gra-
nulometrií popílku jako příměsi a cemen-
tu. Vizí je dosažení maximální hutnosti
suché směsi cementu s popílkem, po-
případě dalšími látkami. Maximální hut-
nost jemných složek v betonové smě-
si vede k zlepšení vlastností betonu ze-
jména v zatvrdlém stavu ve dvou liniích.
První pozitivní ovlivnění lze spatřit
v dosažení minimální mezerovitosti ce-
mentové pasty, což velice pozitivně pů-
sobí na pevnostní i trvanlivostní charak-
teristiky betonu. V tomto ohledu lze te-
dy na aplikovaný popílek nahlížet taktéž
jako na mikroplnivo.
V druhé linii je vliv spatřován ve vznik-
lé velmi jemné a husté síti C-S-H gelů,
která dále vyplňuje strukturu cemento-
vé pasty, a tím je dále snižována její pó-
rovitost i pórovitost tranzitních zón me-
zi zrny kameniva a cementovým kame-
nem. Nezhydratovaná část popílku na-
dále působí jako mikroplnivo.
Je však nutné zmínit taktéž pozitiv-
ní vliv vysokoteplotního popílku na reo-
logii čerstvého betonu. Optimalizovaná
dávka popílku přinese zlepšení mecha-
nicko-fyzikálních parametrů zatvrdlého
betonu, k čemuž přispěje taktéž menší
dávka záměsové vody, právě díky zlep-
šení zpracovatelnosti čerstvého beto-
nu popílkem.
Samotná aplikace a optimalizované
dávkování popílku se může řídit vzá-
jemnou diferentností granulometrie po-
užitého popílku a cementu tak, aby byl
nalezen optimální vzájemný poměr ve-
doucí k maximální hutnosti těchto slo-
žek v suchém stavu společně. Běžně je
poté dávkováno až okolo 40 % popílku
sloužícího jako náhrada cementu, aniž
by bylo dosaženo horších pevnostních
a trvanlivostních charakteristik po del-
ším časovém intervalu zrání oproti běž-
ným betonům. Prokázaný pozitivní vliv
této metodiky sebou přináší i silný eko-
logický a ekonomický aspekt.
E X P E R I M E N TÁ L N Í V Ý Z K U M
Metodika práce
Pro ověření výše posaných závěrů op-
timalizace bylo připraveno několik be-
tonových směsí dvou pevnostních tříd
❚ 2/2015
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

Obr. 1 Křivky zrnitosti a rozložení zrn

1 1.0
popílků Dětmarovice a Počerady ❚
Pop. Detmarovice
Fig. 1 Granulometric curves and distribution 0.9 Pop. Detmarovice
of fly ash grains of Detmarovice and Pocerady Pop. Pocerady

Cumulative fraction, distribution density

0.8
samples Pop. Pocerady
Obr. 2 Křivky mezerovitosti směsí popílků 0.7
Dětmarovice a Počerady a CEM I 42,5 R,
0.6
výstup použitého sw ❚ Fig. 2 Curves of
void content of mixtures of Detmarovice and 0.5
Pocerady fly ash with CEM I 42.5 R, output of
0.4
used sw
0.3

0.2

0.1

0.0
10 0 101 102 103
Particle diameter [μm]

na pomezí vysokopevnostních beto- zornost jsou přiloženy křivky zrnitosti ce čerstvé betonové směsi se zkouše-
nů, pevnostní třídy C40/50 a C50/60. obou druhů popílků (obr. 1). la v čase do 90 min od zamíchání, v ro-
Pro porovnání byl pro každou pevnost- Na základě analýzy popílků a cemen- zestupech po 30 min pomocí alterna-
ní třídu betonu vyroben refereční vzorek tu bylo stanoveno optimální množství tivní metody, zkoušky rozlitím, dle ČSN
s použitím plné dávky cementu (z pro- popílku pro směs s cementem. Opti- EN 12350-5.
dukce společnosti Cemex Czech Re- malizace byla řízena pomocí softwa- Ověření pozitivního dopadu optima-
public) třídy CEM I 42,5 R. Optimaliza- ru vycházejícího z práce T. Reschke- lizace bylo sledováno na pevnostních
ce dávkování byla provedena pro čer- ho: Der Einfluss der Granulometrie der charakteristikách zatvrdlého betonu,
nouhelný popílek z černouhelné tepel- Feinstoffe auf die Gefugeentwicklung konkrétně byla ověřována krychelná
né elektrárny Dětmarovice a pro hně- und die Festigkeit von Beton. Optimální pevnost v tlaku a statický modul pruž-
douhelný popílek z produkce elektrárny dávka černouhelného popílku Dětma- nosti betonu. Pevnostní charakteristiky
Počerady. rovice s daným cementem byla stano- ztvrdlého betonu byly sledovány po 7,
U každé pevnostní třídy byly taktéž vena na 36 % z objemu pojivových slo- 28, 60, 90 a 360 dnech normového
připraveny vzorky dle běžné metodiky žek a hnědouhelného popílku na 43 % zrání. Pro značení vyrobených vzor-
návrhu složení betonu s užitím popíl- z objemu pojivových složek (obr. 2). ků je dále v práci použito počátečních
ku. U pevnostní třídy C40/50 bylo dáv- Jako plastifikační přísady bylo použito písmen druhů popílků ve spojení s čí-
kováno v obou případech 20 % popílku superplastifikátoru na bázi akrylových selným označením hmotnostního po-
z hmotnosti cementu a u třídy C50/60 polymerů, přičemž bylo pro všechny dílu popílku z hmotnosti cementu, po-
bylo dávkováno 17 % popílku z hmot- vyrobené směsi použito stejného pro- případě zkratky OPT značící optimali-
nosti cementu. Před samotnou opti- centuálního dávkování, které bylo vzta- zavanou dávku.
malizací byla stanovená pomocí pyk- ženo k celkovému obsahu pojivových
nometrické metody měrná hmotnost složek, tedy cementu a popílku. Pro VÝSLEDKY A DISKUZE
cementu a obou popílků, přičemž zjiš- ověření plastifikačního účinku popílku
těná měrná hmotnost sloužila pro pře- byla stanovena konzistence S3 všech Čerstvý beton
počet objemových procent dávky po- připravených směsí okolo 150 mm sed- Prakticky u všech provedených zkou-
pílku na procenta hmotnostní. Samot- nutí kužele, dle ČSN EN 12350-2. Aby šek jak v čerstvém, tak zatvrdlém sta-
ný granulometrický rozbor cementu bylo dosaženo předepsaného stupně vu lze spatřit pozitivní vliv optimalizace
a obou použitých popílků byl prove- konzistence u všech směsí, byla měně- dávkování popílku. Dle předpokladu byl
den pomocí laserové metody. Pro ná- na dávka záměsové vody. Konzisten- patrný plastifikační účinek obou druhů

2a 2b
0.44 0.44

0.42 0.42

0.40 0.40
Void Fraction

Void Fraction

0.38 0.38

0.36 0.36

0.34 0.34

0.32 0.32
0.0 0.1 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 0.9 1.0 0.0 0.1 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 0.9 1.0
Pop. Detmarovice fraction in total (CEM I 42,5 Cemex+Pop. Detmarovice) Pop. Pocerady fraction in total (CEM I 42,5 Cemex+Pop. Pocerady)

2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 39

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

Obr. 3 Vývoj konzistence v čase,

3a 500
a) beton C40/50, B) beton C50/60 ❚
Fig. 3 Dependence of consistency on the 450
REF C 40/50

Flow [mm]
time elapsed from mixing, a) C40/50 concrete, 400 D-20 C 40/50
b) C50/60 concrete P-20 C 40/50
350 D-OPT C 40/50
Obr. 4 Vyjádření pevnosti jednotlivých P-OPT C 40/50
záměsí v tlaku vzhledem k referenční směsi 300

pro každou pevnostní třídu, a) C40/50, 250

b) C50/60 0 30 60 90
Time [min]
❚ Fig. 4 Compressive strengths of individual
3b
mixtures related to reference mixture for each 500
strength class, a) C40/50, b) C50/60 REF C 50/60
450 D-17 C 50/60

Flow [mm]
Obr. 5 Vyjádření statického modulu P-17 C 50/60
400
pružnosti jednotlivých záměsí v tlaku vzhledem D-OPT C 50/60
P-OPT C 50/60
k referenční směsi pro každou pevnostní třídu 350
REF-I C 50/60
❚ Fig. 5 Static elasticity modulus of 300 D-17-I C 50/60
compression of individual mixtures related to D-OPT-I C 50/60
250
reference mixture for each strength class 0 30 60 90
Time [min]

popílků, což se projevilo na snížení po- pevnostních tříd došlo s použitím pů- projevuje zřejmý vliv celkového obsa-
třebné dávky záměsové vody pro do- vodně navržené plastifikační přísady již hu alkálií.
sažení požadované stejné konzisten- po 30 min k ztrátě požadované kon-
ce. Vývoj konzistence čerstvého beto- zistence. Proto byla u pevnostní tří- Zatvrdlý beton
nu v čase je patrný z přiložených gra- dy C50/60 vyzkoušena jiná plastifikač- Pro posouzení optimalizace dávek po-
fů (obr. 3). ní přísada. Tato přísada byla na bázi pílků jsou nejzásadnější fyzikálně-me-
Je třeba podotknout, že díky plasti- směsi lignosulfonanu a multikarboxy- chanické parametry zatvrdlého beto-
fikačnímu účinku popílku bylo možno látu. V grafu na obr. 3b jsou receptury nu, a to v delším časovém úseku zrání.
snížit množství záměsové vody u smě- s touto přísadou v označení doplněny Z provedených zkoušek pevnosti beto-
sí s optimalizovanou dávkou popílku písmenem I. Působení této přísady eli- nu v tlaku lze však konstatovat, že be-
o cca 15 l na 1 m3 betonu oproti smě- minovalo nechtěnou ztrátu konzisten- tony, pro jejichž výrobu bylo užito op-
si s obvyklou dávkou popílku. ce v čase. Je zřejmé, že ztráta konzi- timalizované dávky vysokoteplotního
Jak je patrné z obou grafů (obr. 3) stence v čase je velmi závislá na kom- popílku, s rostoucí dobou zrání nejenže
zobrazujících závislost konzistence patibilitě použitého druhu plastifikač- dosahují stejných pevností jako beton
na době od zamíchání směsi, u obou ní přísady, cementu a popílků, kdy se referenční, či betony s klasickou dáv-
Tab. 1 Nárůst či pokles [%] sledovaného parametru v porovnání s referenční směsí ❚ Tab. 1 Increase or decrease
of characteristics compared with reference mixture [%]
Stáří [d] 7 28 60 90 360 7 28 60 90 360
Označení směsi Rozdíl pevnosti betonu v tlaku [%] Rozdíl modulu pružnosti betonu v tlaku [%]
D-20 C40/50 -20,3 -22,3 -9,7 -8,2 -4,6 -10,2 -5 -4,8 -4,6 -3,9
P-20 C40/50 -9,2 -11,4 0 2,9 3,5 -6,8 0 -1,6 -1,5 -1,3
D-OPT C40/50 -37,2 -26,2 -4,7 4,3 14,6 -18,6 -3,3 -3,2 -3 -2,6
P-OPT C40/50 -32,9 -27,1 -8,5 5,2 18,4 -11,9 -5 -4,8 -4,5 -3,9

D-17 C50/60 -2,8 -4,3 -4,4 -1,8 1,1 -24,5 -3,1 -9,4 -9,2 -5
P-17 C50/60 -10,4 -5,3 -2,5 5,6 7 -15,8 -4,8 -9,4 -7,6 -5
D-OPT C50/60 -13,6 -6 -1,9 3,3 3,6 -24,5 -4,8 -6,1 -4,4 -5
P-OPT C50/60 -30,4 -23,9 -16,2 -2,5 2,7 -29,4 -11,9 -11,1 -9,2 -7,5

4a 4b

40 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

Literatura:
[1] Ťažký M.: Vývoj konstrukčních betonů s elektrárenskými popílky,
Brno, 2014, 91 s., 5 s. příl., Bakalářská práce, Fakulta stavební
VUT v Brně, Ústav technologie stavebních hmot a dílců
[2] ČSN EN 206 Beton: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda,
Praha, ÚNMZ, 2014
[3] Šmilauer V., Zobal O., Bittnar Z., Hela R., Snop R., Donát R.:
Využití úletových popílků pro betonáž masivních konstrukcí,
Beton TKS 2/2014: Technologie – Beton v extrémních
podmínkách, roč. 14, s. 60–65
[4] Pytlík P.: Technologie betonu, Brno, VUT v Brně, CERM, 1994,
ISBN 8085867079
[5] Thomas M. D. A., Shehata M. H., Shashiprakash S. G., Hopkins
D. S., Cail K.: Use of ternary cementitious systems containing
silica fume and fly ash in concrete, Cement and Concrete
Research, 1999, Vol. 29, pp. 1207–1214, ISSN 0008-884
[6] Hela R. a kol.: Příručka Popílek v betonu: Základy výroby
a použití, 2. přeprac. vyd., Brno, Praha: ČEZ Energetické produk-
ty, s. r. o., 2013, s. 28, ISBN 978-80-260-4226-6
[7] Hela R., Bodnárová L., Maršálová J.: Fly Ashes Thermal
Modification and their Utilization in Concrete, In Fibre Concrete
and High Performance Concrete 2003, System-based Vision
for Strategic and Creative Design, Roma, 2003, Vols 1-3,
p. 1649–1652, ISBN 90-5809-599-1
[8] Bodnárová L., Jarolím T., Válek J., Brožovský J., Hela R.:
Selected Properties of Cementitous Composites with Portland
Cements and Blended Portland Cements in Extreme Conditions,
Sustainable development of urban and rural areas, Applied
Mechanics and Materials, Vol. 507, pp. 443–448, 2014,
3rd Intern. Conf. on CE
[9] Frýzová R.: Fázové složení elektrárenských popílků:
Kvantitativní stanovení vybraných minerálů, Brno, 2012,
Rešerše k tématu diplomové práce, Přirodovědecká fakulta MU,
Ústav geologických věd
[10] ASTM C 618 – 12a, Standard Specification for Coal Fly Ash
and Raw or Calcined Natural Pozzolan for Use in Concrete, USA:
ASTM International is a member of CrossRef

kou popílku, ale v některých případech
tyto pevnosti překonávají.
Při pohledu na přiložené grafy a ta-
bulku pevnosti v tlaku je patrný po-
čáteční pokles pevnosti takto navrže-
ných betonů. Je však třeba vyhodnotit
fakt, že tyto betony i přes výrazně pře-
vyšující dávku popílku oproti klasické-
mu návrhu dosahují již po 28 d prak-
ticky stejných hodnot pevnosti (obr. 4,
tab. 1). Bylo prokázáno, že optimální
dávka popílku, je-li dodrženo pravidlo
maximální hutnosti suché směsi ce-
mentu a popílku, nezaznamenala ani
po 28 d zrání téměř žádný pevnostní
propad v porovnání s běžnou dávkou
popílku. Z výsledků lze taktéž vypozo-
rovat, že pro obě pevnostní třídy vyka-
zuje lepší hodnoty optimalizovaná dáv-
ka popílku černouhelného, což je dá-
no jeho vhodnějším chemickým slože-
ním, větší jemností znamenající vyšší
měrný povrch a reaktivnost ve srovná-
ní s dávkou optimalizovaného množství
popílku hnědouhelného.
Obdobný trend vývinu pevnostních
charakteristik jako u pevnosti v tlaku je
možno pozorovat také u výsledků sta-
tických modulů pružnosti, kde však ani
jedním vzorkem betonu s popílkem ne-
byly překonány hodnoty betonů refe-
renčních. Pozoruhodný je taktéž ná-
růst modulů pružností u optimalizova-
ných směsí mezi 7. a 28. dnem zrání.
Přiložené grafy opět zobrazují procen-
tuální pokles nebo nárůst sledované-
ho parametru v porovnání s referenč-
ní směsí (obr. 5).
Z ÁV Ě R
Dosažené výsledky potvrzují možnos-
ti optimalizovat dávky popílků ve vzta-
hu ke konkrétnímu typu použitého ce-
mentu s cílem minimalizovat mezerovi-
tost těchto směsí jak v suchém stavu,
tak následně snížit pórovitost v zatvrd-
lém cementovém kameni. Současně
lze výrazně zvýšit dávky popílků, při po-
zitivním vlivu na zpracovatelnost čer-
stvého betonu bez negativních dopa-
dů na pevnosti betonu v tlaku i v re-
lativně krátkém čase zrání – 28 d. Jak
lze pozorovat nejsou ani relativně vyso-
ké dávky popílku, okolo 40 % z objemu
cementu, překážkou pro výrobu vyso-
kopevnostních betonů.
Otázkou pro další studium je pro-
zkoumat podrobněji trvanlivosti těchto
betonů v různých stupních agresivních
prostředí a pokusit se ještě více zefek-
tivnit jejich využití, například optimali-
zací s dalším typem příměsí. Efektiv-
nější využitelnost popílku sebou přiná-
ší vysoký ekonomický a environmen-
tální potenciál.
Uvedené výsledky byly získány za podpory
a řešení projektu MPO ČR FR –TI 4/582.
Bc. Martin Ťažký
e-mail: tazkym@study.fce.vutbr.cz
prof. Ing. Rudolf Hela, CSc.
e-mail: hela.r@fce.vutbr.cz
oba: ÚTHD
Fakulta stavební VUT v Brně
Veveří 95, 602 00 Brno
Ing. Tomáš Ťažký
Cemex Czech Republic, s. r. o.
Siemensova 2716/2, 155 00 Praha 5
e-mail: tomas.tazky@cemex.com

5a 5b

2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 41

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
VLIV POPÍLKŮ NA VYBRANÉ VLASTNOSTI CEMENTOVÝCH POJIV
❚ INFLUENCE OF FLY ASHES ON THE SELECTED PROPERTIES
OF CEMENT BINDERS
Ondřej Zobal, Vít Šmilauer,
Wilson Ricardo Leal da Silva,
Barbora Mužíková, Pavel Padevět
Článek pojednává o úletovém popílku jako
aktivní příměsi do cementového pojiva. Je zde
porovnána pevnost, mrazuvzdornost, efektiv-
ní pórovitost a lomová energie cementových
pojiv s a bez příměsí popílků. Závěrem je
uveden nomogram, který odhaduje maximální
teplotu v konstrukci během tvrdnutí s vlivem
různých příměsí. ❚ The paper deals with fly
ash as an active admixture in cementitious
binder. Cementitious binders with and without
the added fly ash are compared in terms
of strength, freeze/thaw resistance, effective
porosity and fracture energy. At the end,
a nomogram is presented which estimates
maximum temperature in a structure during
hydration with various admixtures.
ÚLETOVÝ ELEKTRÁRENSKÝ
POPÍLEK
Úletový popílek vzniká spalováním uh-
lí v tepelných elektrárnách. Jedná se
o heterogenní materiál, jenž je tvořen
částicemi o charakteristické velikosti 0
až 100 μm, které mají převážně kulovi-
tý sklovitý charakter (obr. 1). Jednotlivé
částice mohou mít dosti odlišné fyzikál-
ní, chemické a mineralogické vlastnos-
ti. Tyto vlastnosti jsou ovlivňovány kvali-
tou spalovaného uhlí a technologií spa-
lovacího procesu [1; 2].
Úletové popílky se rozdělují dle růz-
ných klasifikací. Např. norma EN ČSN
450 dělí popílek do čtyř skupin dle ob-
sahu SiO2 a Al2O3. Norma ASTM C618
definuje dvě skupiny F a C (české po-
pílky odpovídají převážně skupině F).
Z dalších klasifikací lze zmínit kanad-
skou normu CSA.A23, která vychází
z působení popílku na čerstvý a tvrd-
noucí cement a rozděluje popílek do tří
skupin podle obsahu Ca [1; 3; 4; 5].
Dle asociace ASVEP se v České re-
publice ročně vyprodukuje přibližně
13 mil. t vedlejších energetických pro-
duktů. Největší podíl přitom předsta-
vuje úletový popílek z klasického spa-
lování uhlí (71 %), což řadí Českou re-
publiku mezi největší producenty po-
pílku na jednoho obyvatele na světě.
Příčinou je vysoký obsah jílovitých mi-
nerálů v uhlí.
V současné době se využívá přibližně
42
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
11 % úletových popílků do betonových Pevnost v tlaku
a cementových směsí. Největší překáž- V laboratoři byla z past P1 až P5 při-
kou jejich širšího využití je pravděpo- pravena série válcových zkušebních
dobně variabilita jejich vlastností a po- vzorků Ø10 × 40 mm. Vzorky byly ulo-
malý nárůst počáteční pevnosti. Pří- ženy při 20 °C ve vodní lázni. Zkouška
měs popílků naopak snižuje hydratační pevnosti v tlaku, stejně jako zkouška
teplo, což je výhodné u masivních kon- pevnosti v tahu za ohybu byla prová-
strukcí, kde nevadí pomalý nárůst pev- děna na testovacím přístroji MTS Alian-
nosti [6]. Variabilitu zrnitosti popílků lze ce RT-30 s maximální zatěžovací silou
vhodně optimalizovat pomocí míchání 30 kN v tlaku i tahu.
více definovaných frakcí [7]. Obr. 2 ukazuje známý fakt, že pev-
Důležitým faktem je, že popílek v ce- nosti směsných cementů vykazují niž-
mentových a betonových směsích ne- ší 28denní tlakové pevnosti. Dlouho-
vystupuje pouze jako plnivo, nýbrž se dobé pevnosti však díky pucoláno-
díky svým pucolánovým vlastnostem vé reakci popílku mohou převýšit pev-
aktivně podílí na hydratačním proce- nost portlandských past [4]. Původně
su. V současné době existují betony navržená 28denní pevnost jádrového
HVFAC (High Volume Fly Ash Concre- betonu 10 MPa u přehradního tělesa
te), kde úletový popílek nahrazuje přes VD Orlík se po padesáti letech zvýšila
50 % slinku [8]. na 38,7 MPa [9].
Cílem článku je porovnání vybraných
vlastností cementových past a malt Pevnost v tahu za ohybu
s různou mírou substituce slinku. Po- Pro zkoušku pevnosti v tahu za ohybu
rovnává se pevnost v tlaku, v tahu byly z past P1 až P5 připraveny trám-
za ohybu, objemová hmotnost, efek- ky o rozměrech 20 × 20 × 100 mm.
tivní pórovitost, mrazuvzdornost a lo- Na obr. 3 jsou naměřené průměr-
mová energie. Závěrem je uveden no- né hodnoty po 28 dnech. U portland-
mogram, který určuje maximální tep- ské pasty je hodnota výrazně nižší než
lotu betonové konstrukce během tvrd- u past s příměsí popílku. Pravděpo-
nutí také v závislosti na míře substitu- dobnou příčinou nárůstů pevností smě-
ce popílkem. sí s popílkem je omezení vzniku trhlin
a vyšší lomová energie.
PROVEDENÉ EXPERIMENTY
Experimenty se prováděly na cemen- Objemová hmotnost a efektivní
tových pastách a maltách se substitu- pórovitost
cí 0 až 70 % z hmotnosti slinku. Tab. 1 Tělesa z past P1 až P3 velikosti 40 ×
shrnuje složení cementových materiá- 40 × 80 mm byla uložena ve vodní láz-
lů. Byl použit cement CEM I 42,5 R Ra- ni, jedna skupina vzorků jeden měsíc
dotín, pro pasty úletový popílek z elek- a druhá čtrnáct měsíců. Poté byla těle-
trárny Mělník, pro malty úletový popí- sa opatřena nátěrem z epoxidové prys-
lek z elektrárny Tušimice. Použité po- kyřice, aby odpařování vody probíha-
pílky splňovaly normu ČSN EN 450 lo jedním směrem. Tělesa byla vystave-
[3]. na teplotě 105 °C po dobu 240 h, kdy
Tab. 1 Složení zkušebních směsí ❚
1
Tab. 1 Composition of test mixtures
Označení Cement Popílek Voda Písek
směsi [-] [g] [g] [g] [g]
P1 100 0 40 –
P2 60 40 40 –
P3 50 50 40 –
P4 40 60 40 –
P5 30 70 40 –
M1 100 0 50 300
M2 75 25 50 300
M3 60 40 50 300
M4 50 50 50 300
BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

2 3

Obr. 1 Charakteristické kulovité částice popílku (elektrárna 100.0

Hmotnost [%]
P1 1 m
Chvaletice) ❚ Fig. 1 Characteristic spherical particles of fly ash
P2 1 m
(power plant Chvaletice) 95.0
P3 1 m
Obr. 2 28denní pevnosti past v tlaku ❚ Fig. 2 Compressive P1 14 m
90.0 P2 14 m
strength of pastes after 28 days P3 14 m
Obr. 3 28denní pevnosti past v tahu za ohybu ❚ Fig. 3 Tensile 85.0
strength of pastes after 28 days
Obr. 4 Změna hmotnosti zkušebních vzorků cementové pasty s různým 80.0
podílem popílku v průběhu sušení ❚ Fig. 4 Change in the weight of
specimens of cement paste with different proportion of fly ash in during 75.0
drying 0 50 100 150 200 250

4 Čas [h]

došlo k odpaření volné vody a ustálení Vzorky byly postupně podrobeny 50, nosti před a po zmrazovacích cyklech.
hmotnosti (obr. 4). 100 a 150 zmrazovacím cyklům. Kaž- Po maximálním počtu zmrazovacích
Objemová hmotnost v saturova- dý cyklus se skládá ze dvou fází. Prv- cyklů (150 cyklů) je ztráta hmotnosti
ném a vysušeném stavu je uvedena ní fáze je zmrazování – teplota – 20 °C, minimální (maximálně 1,6 % oproti ne-
v tab. 2. Z výsledků je patrné, že efek- doba trvání 4 h. Druhá fáze je rozmra- zmrazeným vzorkům) na všech vzor-
tivní pórovitost je cca 20 % a čím více zování – teplota +20 °C, doba trvání cích. Odpad nevznikl žádný. Vzorky
popílku směs obsahuje, tím je pórovi- 2 h. Sledovaným parametrem je změ- všech směsí lze tedy prohlásit za mra-
tost vyšší. Rozdíl mezi směsí z port- na hmotnosti jednotlivých zkušebních zuvzdorné po 150 zmrazovacích cyk-
landského cementu a směsí s popíl- těles, případně i hmotnost odpadu lech (limitní hodnota je 5 %). Substitu-
kem je minimální, popílek tedy stej- po každé sadě cyklů. Pro měření byla ce slinku neměla negativní vliv na tu-
ně jako stáří vzorků nemá velký vliv použita klimatická komora firmy Weiss to vlastnost.
na efektivní pórovitost. WKL 100. Problém je, že se po 150 zmrazo-
Na měření bylo použito šest skupin vacích cyklech objevilo větší množství
Mrazuvzdornost zkušebních těles (tři různé směsi, dvě trhlin na vzorcích s popílkem, což ne-
Zkušební vzorky z past P1 až P3 ve- různá stáří). Od každé směsi byly po- gativně ovlivňuje případné nedestruk-
likosti 40 × 40 × 160 mm byly staré užity tři zkušební vzorky (celkem osm- tivní zkoušky mrazuvzdornosti a sa-
sedmnáct a třicet dva měsíce a po ce- náct zkušebních těles). Pro zkoušku by- mozřejmě i pevnost vzorků.
lou dobu zrání byly uloženy ve vodě při la tedy plně saturována. Z naměřených
20 °C. Metodika měření mrazuvzdor- rozměrů a hmotnosti byla dopočítá- Lomová energie
nosti vychází z normy ČSN 73 1322 na objemová hmotnost. Na objemovou Experiment se zabýval měřením lo-
a jedná se o destruktivní metodu mě- hmotnost nemá vliv stáří vzorků (roz- mové energie na maltách M1 až M4
ření. Tento postup nezahrnuje účinky díl do 1,6 %). Tab. 3 shrnuje objemové (tab. 1). Po výrobě byla polovina vzor-
prostředí se solemi (např. chloridů). hmotnosti vzorků před měřením a hmot- ků uložena k vytvrdnutí do vodní láz-
Tab. 2 Průměrné hodnoty objemové Tab. 3 Objemová hmotnost a hmotnost všech směsí během měření ❚
hmotnosti pro každou směs a její efektivní Tab. 3 Volume density and the weight of all mixtures during
pórovitost ❚ Tab. 2 Average values of the measurement
volume density for each mixture and their
∅ Průměrná hmotnost
effective porosity Průměrná [g]
Označení Stáří vzorků objemová
Efektivní před
∅ ρsat ∅ ρvys [-] [měsíce] hmotnost po po po
Směs pórovitost zmrazovacími
[kg/m3] [kg/m3] [kg/m3] 50 cyklech 100 cyklech 150 cyklech
[%] cykly
P1 1m 1 996 1 616,951 17,9 P1 new 17 1 990 481 480 479 474
P1 14m 2 011,82 1 651,535 19 P1 old 32 1 962 501 500 499 496
P2 1m 1 815 1 416,04 21,2 P2 new 17 1 844 465 463 462 459
P2 14m 1 824,075 1 437,126 22 P2 old 32 1 856 448 447 446 442
P3 1m 1 812,567 1 430,977 22,1 P3 new 17 1 780 456 455 454 451
P3 14m 1 779,493 1 386,952 21,1 P3 old 32 1 806 434 433 432 429

2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 43

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

ně a polovina ponechána na vzduchu, Zkoušky byly prováděny pomocí tří- substituci 50% je pevnost matrice nižší
tímto byl sledován vliv způsobu ošet- bodového ohybu (obr. 5). Měřena by- a lomová energie začíná klesat.
řování na výslednou lomovou ener- la síla zatěžující vzorek P, posun příč-
gii. Na vzorcích byly provedeny zá- níku δ a u vybraných vzorků se pomocí NOMOGRAM PRO PŘEDPOVĚĎ
řezy, vzorky byly přeměřeny, zváže- extenzometru měřilo rozevírání trhliny. MAXIMÁLNÍ TEPLOTY BETONU
ny a po čtnácti týdnech od výroby od- Byly stanoveny diagramy závislosti za- O využití popílků při stavbě masivních
zkoušeny pomocí metody fiktivní trhliny tížení na průhybu pro jednotlivé vzorky konstrukcí bylo již krátce pojednáno
dle Hillerborga [10]. a pomocí nich byla určena hodnota lo- v minulém příspěvku [6]. Hlavní výho-
mové energie. dou použití popílku v masivních kon-
5 Pracovní diagramy pro jednotlivé re- strukcích zůstává možné snížení množ-
ceptury jsou pro názornost porovnány ství hydratačního tepla a pomalá puco-
na obr. 6, z něhož je patrné, že nahra- lánová reakce [7].
zení části cementu popílkem má vliv Pro rychlý odhad maximální teploty
i na jiné vlastnosti kromě zde řešené během hydratace betonu byl dříve vy-
lomové energie, a to na pevnost tělísek tvořen nomogram [6]. Ten bude nyní
a na jejich modul pružnosti. Hodnoty rozšířen o další příměsi, např. popílky
lomové energie pro jednotlivé způso- třídy C a F dle ASTM C618, mikromletý
by ošetřování a receptury jsou uvede- vápenec, strusku a mikrosiliku [11]. Obr.
ny na obr. 7. 8 ukazuje příspěvek příměsí k uvolně-
Nahrazení cementu popílkem jako nému teplu cementových past během
pojiva má do jistého množství pozitivní izotermální kalorimetrie [6, 12, 13, 14].
vliv na lomovou energii, jak bylo před- Z porovnání křivek pro jednotlivé měře-
pokládáno. Ideální množství popílku se né sady vyplývá, že popílek třídy F při-
pohybuje mezi 25 až 40 % celkového spívá k hydratačnímu teplu poměrně
množství pojiva, tedy množství obsa- málo, zatímco reakci strusky či popílku
žené ve směsích M2 a M3. třídy C nelze zanedbat.
Obr. 5 Průběh měření
❚ Fig. 5 The real test
Při postupném přidávání popílku Příspěvek příměsí k hydratačnímu tep-
na 25 až 40 % jsou však vyšší hodno- lu Portlandského cementu vyjádříme
Obr. 6 Pracovní diagramy ❚
Fig. 6 Load-deflection curves
ty u suchých vzorků než u vzorků sa- zjednodušeně pomocí k-hodnoty (ce-
turovaných (obr. 7). Postupné přidává- menting efficiency factor k), kterou pů-
Obr. 7 Lomová energie
❚ Fig. 7 Fracture energy
ní popílku do 40% substituce (malty vodně zavedl Smith v roce 1967 [15]
M2, M3) mírně zvyšuje lomovou ener- pro nárůst pevnosti betonu a nyní je
Obr. 8 Hydratační teplo směsných cementů
při izotermální kalorimetrii 20 °C ❚ gii. Dodatečná energie pochází z růstu převzata do dalších norem. k-hodno-
Fig. 8 Hydration heat of blended binders trhlin okolo popílkových částic a jejich tu zde použijeme pro příspěvek uvol-
during isothermal calorimetry at 20 °C vytahování z matrice C-S-H gelu. Při ňovaného tepla, kde inertní materiál

6 7 90,00
Saturované vzorky
80,00
P [N]
70,00
Lomová energie [N/m]

150 60,00

50,00
Suché
100 40,00
Saturované

30,00

50 20,00

10,00

0 0,00
0,05 0,10 0,15 0,20 δ [mm]
M1 M2 M3 M4 Čas [hod]

8
400 400 400 400
k popílek – F ≈ 0.0–0.15 k popílek – F ≈ 0.8 k popílek – F ≈ 1.0 k popílek – F ≈ 0.6–0.8
Uvolněné teplo [J/gpojivo]

Uvolněné teplo [J/gpojivo]

Uvolněné teplo [J/gpojivo]

Uvolněné teplo [J/gpojivo]

320 320 320 320

240 240 240 240

160 160 160 160

100% CEM I 100% CEM I/II

80 80 80 80
75% CEM I + 25% FA – F 100% CEM I 100% CEM I 65% CEM I/II + 35% FA – C
45% CEM I + 55% FA – F 60% CEM I + 40% Struska 90% CEM I + 10% SF 45% CEM I/II + 55% FA – C
0 0 0 0
0 3 6 9 12 15 0 3 6 9 12 15 0 3 6 9 12 15 0 3 6 9 12 15
Čas hydratace [dny] Čas hydratace [dny] Čas hydratace [dny] Čas hydratace [dny]

44 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

má hodnotu k = 0, zatímco Portland- rigovat dle obr. 10. Příčinou je odliš- crete App – Temperature Module“,
ský cement k = 1. Mezilehlé hodno- ná kinetika hydratace pojiva a změ- viz https://appsto.re/dk/tEMB1.i.
ty odpovídají reaktivitě příměsí. Efek- na času dosažení maximální teploty.
tivní hodnota příměsí S, která se po- Jednoduchou předpověď výsledné Validace
užívá dále v nomogramu, se vypočte teploty na základě uvedeného no- Pro validaci a ověření nomogramu by-
z rovnice mogramu je možné stáhnout zdar- lo vybráno šest masivních betonových
n ma jako mobilní aplikaci v Apple’s konstrukcí z celého světa (obr. 11). Va-
1
S=
mpojivo
∑ mpříměs, i (1− k příměs, i ) , App Store pod názvem „Mass Con- lidované konstrukce zahrnují přehradu
i =1
Obr. 9 Nomogram
kde mpojivo je hmotnost pojiva v beto- pro určení maximální
nu (slinek a příměsi), mpříměs je hmot- teploty betonu
nost příměsi s odpovídající k-hodnotou. během tvrdnutí ❚
Následující k-hodnoty vychází převáž- Fig. 9 Nomogram
ně z obr. 8, kdy se určil průměr pomě- for maximum
concrete temperature
rů hydratačních tepel ve 3, 7, 14 dnech:
during hardening
• k = 0 až 0,15 pro velmi malou reak-
Obr. 10 Korekce
tivitu: mikromletý vápenec, křemen-
pro jiný základ pojiva
ná moučka, nemletý úletový popílek než CEM I 42,5 R ❚
třídy F, Fig. 10 Correction
• k = 0,5 pro malou reaktivitu: jemně for binder basis
mletý úletový popílek třídy F, different from
• k = 0,8 pro střední reaktivitu: struska CEM I 42,5 R
a úletový popílek třídy C,
10
• k = 1 pro vysokou reaktivitu: mikro-
silika. 9
k-hodnota není během hydratace kon-
stantní, popílek či struska mají opoždě-
nou reaktivitu oproti slinku, navíc vyka-
zuje variabilitu dle reaktivnosti příměsi.
Průměrná hodnota ze 3, 7 a 14 dnů je
vybrána jako kompromis mezi měřený-
mi daty hydratačních tepel a časem ma-
ximální teploty na betonové konstrukci.
Nomogram vychází ze simulace 1D
vedení tepla, které bylo popsáno dříve
[6]. V simulaci a v nomogramu se vy-
skytuje pět parametrů, které mají násle-
dující význam a kde se uvažovaly násle-
dující rozsahy hodnot:
• mpojivo – hmotnost pojiva (slinek a pří-
měsi) (0 až 500 kg/m3),
• S – efektivní hodnota příměsí (0 až
75 %),
• t – tloušťka prvku, na obou stranách
se uvažuje disipace tepla do okolí (0,5
až 4 m),
• Ti – počáteční teplota betonu (5 až
30 °C),
• Ta – konstantní teplota vzduchu (0 až
40 °C).
Statistická analýza hodnot mezi si-
mulací a nomogramem vede k smě-
rodatné odchylce 6,8 °C pro hladinu
spolehlivosti 90 % [11]. To znamená, že
nomogram poměrně dobře ilustru-
je chování 1D modelu vedení tepla.
Obr. 9 ukazuje výsledný nomogram
pro předpověď maximální teploty bě-
hem tvrdnutí betonu včetně vlivu pří-
měsí. Nomogram zároveň ukazuje způ-
sob zadávání dat a odečtení výsled-
né teploty. Pro jiný základ pojiva než
CEM I 42,5 R je třeba výsledky ko-

2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 45

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

11a 11b

11c 11d

11e 11f

Obr. 11 Validované konstrukce pro maximální teploty, a) přehrada Orlík, b) půlka základové desky 36 x 17 x 0,65 m chrámu na ostrově Kauai,
Hawaii (foto Himalayan Academy), c) základový blok 1050 m3 v Balneario Camboriú, SC, Brazílie (foto Formula F10 Empreendimentos), d,e) dva
bloky 1 m3, f) spodní deska mostovky Nového spojení v Praze (foto D. Prause) ❚ Fig. 11 Validated constructions for maximum temperatures

Tab. 4 Vstupní data a validace nomogramu ❚ Tab. 4 Input data and nomogram validation
Orlík, půlku základové desky 36 × 17 ×
0,65 m chrámu na ostrově Kauai, Ha-
Předpověď
Změřeno

waii, základový blok 1 050 m3 v Balnea-

Chyba

rio Camboriú, SC, Brazílie, dva bloky

Základ mpojivo S t Ti Ta Tmax,m Tmax,n ΔT 1 m3 a spodní desku mostovky Nového
Konstrukce Příměs 1) spojení v Praze.
pojiva Bc [kg/m3] [%] [m] [°C] [°C] [°C] [°C] [°C]
V1: Přehrada 28 % popílek F Obr. 9 ukazuje zadání vstupních hod-
CEM I 32,5R 180 32,4 2 18 25 40 34,1 -5,9
Orlík + 22 % struska not pro validaci V3. Rozdíly maximál-
V2: Základová ních teplot při validaci v tab. 4 mají růz-
deska chrámu CEM I 42,5R 58 % popílek F 250 58 0,65 20 25 30,5 33 +2,5
na Hawaii ný původ: od přepočtu modelu na no-
V3: Základový
CEM I 52,5R 45 % popílek F 341 45 2,6 14 23 51 51,3 +0,3 mogram, nepřesné okrajové podmínky
blok 1050 m3 (izolace povrchu betonu, tepelné cha-
V4: Blok A 1 m3 CEM I 52,5R 45 % popílek F 420 45 1 23 23 55,5 58,9 +3,4
rakteristiky betonu, kontinuální beto-
V5: Blok B 1 m3 CEM I 42,5R – 310 0 1 18 15 50,2 55,6 +5,4
V6: Deska
náž, teplota vzduchu, oslunění), či ne-
CEM I 42,5R 5vápenec
% mikromletý 400 5 0,7 152) 252) 56,2 57,2 +1 přesnou počáteční teplotu betonu. Vali-
mostovky
1)
Hmotnostní podíl v pojivu, 2) Odhadnuté hodnoty dace přesto ukazují poměrně malé od-

46 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
Literatura:
[1] Fečko P. a kol.: Popílky, Vysoká škola
báňská – Technická univerzita Ostrava,
2003
[2] Lutze D., vom Berg W.: Příručka – Popílek
do betonu: Základy výroby a použití,
nakladatelství ČEZ Energetické produkty,
s. r. o., 2013
[3] ČSI: ČSN EN 450 Popílek do betonu,
Praha, 2008
[4] Neville A. M.: Properties of concrete,
New York, 2009
[5] Ahmaruzzaman: M.: A review on the
utilization of flay ash, Progress in energy
and Combustion Science 36, 2010
[6] Šmilauer V. a kol.: Využití úletového popíl-
ku pro betonáž masivních konstrukcí,
Beton TKS 2/2014, str. 60–65
[7] Zobal O., Padevět P., Šmilauer V., Bittnar
Z.: Problems with variability in using fly
chylky a potvrzují správnost nomogra-
mu na různých konstrukcích.
Prezentovaný nomogram umožňuje
předpovídat maximální teploty během
tvrdnutí betonu pro Portlandské ce-
menty i směsná pojiva s příměsí po-
pílku, strusky a dalších minerálních lá-
tek. Pro přesnější popis teplotního po-
le je třeba použít přímé řešení rovnice
vedení tepla, pro inženýrské aplikace
však použití nomogramu ve velké mí-
ře dostačuje.
Z ÁV Ě R
Úletový popílek nachází svoje uplatně-
ní při výrobě cementových pojiv. Jak
ukazují série experimentů nejen z to-
hoto článku, náhrada slinku úletovým
popílkem do přibližně 40 % hmotnosti
představuje přijatelnou mez. Další zvý-
šení obvykle vyžaduje dodatečné třídě-
ní či míšení popílků a definování dalších
vlastností nad rámec norem. Úletový
popílek se efektivně používá pro zmen-
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
ash in mixed cement, Advanced Materials
Research vol. 969, 2014
[8] United Kingdom Quality Ash Association:
High volume fly ash concrete, Technical
data sheet 1.8, 2012
[9] Zobal O. a kol.: Analýza betonu z tělesa
přehrady Orlík po padesáti letech, Beton
TKS 2/2014, str. 19–25
[10] Surenda P.: Fracture mechanics of con-
crete, 1st ed. New York: John Wiley and
Sons, 1995
[11] Da Silva W. R. L., Šmilauer V.: Nomogram
for maximum temperature of mass con-
crete structures, Concrete International,
v tisku, 2015
[12] Kocaba V.: Development and evaluation
of methods to follow microstructural
development of cementitious systems
including slags, PhD Thesis, École
šení hydratačního tepla pojiva, jak je
ukázáno v nomogramu a ve validacích
na masivních konstrukcích.
Popílek nalezl uplatnění pro zmenše-
ní rizika a průběhu alkalicko-křemičité
reakce [16]. V současné době probíhá
výstavba pěti velkých přehrad ve Špa-
nělsku se spotřebou betonu 2,3 mil. m3
[17]. Energias de Portugal specifiku-
je v přehradách minimální podíl popíl-
ku 30 % pro zachování trvanlivosti kon-
strukce. Pět nových budovaných pře-
hrad obsahuje okolo 50 % úletového
popílku.
Příspěvek vznikl za podpory projektu SGS
14/122/OHK1/2T/11 – Experimentální metody
použitelné pro analýzu materiálů a konstrukcí,
dále za podpory Evropské unie, projektu OP Va-
VpIč.CZ.1.05/2.1.00/03.0091 – Univerzitní cen-
trum energeticky efektivních budov a projektu
CESTI TE01020168 za podpory programu Cen-
tra kompetence Technologické agentury České
republiky (TAČR).
Polytechnique Fédérale de Lausanne,
Lausanne, CH, October 2009
[13] Varga I. a kol.: Application of internal
curing for mixtures containing high volu-
mes of fly ash, Cement and Concrete
Composites 34, 2012
[14] Pane I., Hansen W.: Investigation of
blended cement hydration by isothermal
calorimetry and thermal analysis, Cement
and Concrete Research 35, 2005
[15] Smith I. A.: The design of fly ash con-
cretes, Proc. Inst. Civil Eng. London,
Vol. 36, 1967
[16] Pertold Z. a kol.: Alkalicko-křemičitá
reakce v České republice a možnosti její
eliminace, Beton TKS 2/2014, str. 34–41
[17] Carmela A. a kol.: The use of fly ash
in EDP hydro projects, Proc. of Intern.
conf. EuroCoalAsh 2014, pp. 107–117
Ing. Ondřej Zobal
e-mail: ondrej.zobal@fsv.cvut.cz
tel.: 224 354 495
doc. Ing. Vít Šmilauer, Ph.D.
e-mail: vit.smilauer@fsv.cvut.cz
tel.: 224 354 483
Ing. Wilson Ricardo Leal
da Silva, Ph.D.
e-mail: wilson.silva@fsv.cvut.cz
tel.: 224 354 629
Bc. Barbora Mužíková
e-mail: barbora.muzikova
@fsv.cvut.cz
tel.: 224 354 484
Ing. Pavel Padevět, Ph.D.
e-mail: pavel.padevet@fsv.cvut.cz
tel.: 224 354 484
všichni: Katedra mechaniky
Fakulta stavební ČVUT v Praze
Thákurova 7, 166 29 Praha 6
Firemní prezentace
47
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
BEDNICÍ SYSTÉMY A PLÁNOVÁNÍ JEJICH NASAZENÍ ❚
FORMWORK SYSTEMS AND DESIGN OF THEIR USAGE
Radek Syka
Článek přehledně popisuje specifika spoje-
ná s návrhy a projekty bednění. Zaměřuje se
na použití stavebnicových bednicích systémů
a zdůrazňuje výhody úzké spolupráce doda-
vatele bednicího systému, dodavatele stavby,
projektanta a architekta již od počátečních
koncepčních řešení návrhu budoucího staveb-
ního objektu. ❚ The article briefly describes
specifics of formwork planning. It focuses on
the use of modern modular formwork systems
and highlights the benefits of close cooperation
of formwork supplier, contractor, designer and
architect from the very beginning of a project.
Beton je dnes integrální součástí sta-
vebnictví a jen málokterý projekt se
bez něj obejde. Ať se jedná o základy,
stropy, nosné sloupy, výtahové šach-
ty nebo dokonce celé konstrukce, be-
ton se už po desetiletí nemalou měrou
podílí na tváři našich měst i krajiny. Dí-
ky moderním technologiím může archi-
tekt popustit uzdu své fantazii, ale tvar
betonové konstrukci nakonec vtiskne
pouze vhodně zvolené bednění. S mo-
derním systémovým či stavebnicovým
bedněním tak za posledních dvacet let,
kdy bylo na český trh uvedeno, vyrost-
ly tisíce staveb, stovky mostů a tunelů,
nepočítaně kancelářských budov i kul-
turních objektů a škol i rodinných a by-
tových domů nebo dalších infrastruktu-
rálních projektů.
Samotné nasazení bednění a násled-
ná betonáž jsou ale tak trochu třeš-
ničkou na dortu. Předchází mu totiž
mnohdy i několikaměsíční plánování
a přípravy. „Vše začíná u nového pro-
jektu. Nejlépe už od počátku tendru
je dobré se bavit o nejlepších mož-
nostech nasazení bednění, proto-
že i ono je významnou součástí ce-
lé rea lizace“, říká Ing. Jan Mikula, ve-
doucí obchodního oddělení dodava-
tele systémového bednění. „Náš ob-
chodní zástupce, který je zároveň
i technickým poradcem, se zákazní-
kem probere v hrubých rysech jeho
představy a nabídne nejlepší možné
řešení pro ten který specifický pro-
jekt,“ dodává.
Každý projekt je jedinečný a má svá
specifika, takže je nutné jeho možnosti
řešit vždy individuálně. A to jak volbou
vhodného betonu, možností využití je-
řábů, nasazením různých specifických
48
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
druhů bednění, tak třeba opláštěním
bednicí formy, aby zákazník dosáhnul
požadovaného povrchu i jeho struktu-
ry. „Tady je možné vybírat z velké řa-
dy různých bednicích desek. Počí-
naje absolutně hladkým povrchem
desek s plastovou fólií, přes jemnou
strukturu dřeva, kterou nabízejí např.
třívrstvé bednicí desky, až po systé-
mové desky se strukturou hrubých
prken. Ty jsou oblíbené zejména pro
stavby, které mají zapadnout do oko-
lí a působit historizujícím nebo pří-
rodním dojmem,“ říká Jaroslav Cvet-
kov, který se právě bednicími deska-
mi zabývá.
S P E C I F I K A N ÁV R H U B E D N Ě N Í
Jednotlivé projekty se od sebe liší ne-
jen použitými materiály a typem bed-
nicích systémů, ale i jejich obrátkovos-
tí. U většiny projektů je důležité, aby se
bednění co nejvíce „otáčelo“ a bylo ho
na stavbě co nejmenší množství, což
je pro celý projekt ekonomičtější. „Na-
příklad u složitějších stěn je nasaze-
né bednění rozděleno do více záběrů
tak, aby s jednou sadou bednění by-
lo možné provést všechny záběry. Na
to jsou technici specializovaných fi-
rem vzhledem k bohatým a dlouho-
letým zkušenostem skuteční „odbor-
níci na bednění“. Navíc nám pomá-
há i speciální software. Ten toho sice
umí dost, ale i tak je k plánování po-
třeba zkušeného technika,“ komen-
BETON • technologie • konstrukce • sanace
tuje Dipl. Ing. arch. Zoran Tanevski, ve-
doucí dvacítky odborných techniků, kte-
ří každý den hledají jednoduchá a hos-
podárná řešení pro jednotlivé projekty.
Ještě před samotným plánováním
bednění je třeba ujasnit si s realizač-
ní firmou a mnohdy i architektem kon-
cept nasazení bednění včetně okrajo-
vých podmínek. Těmi jsou např. vyba-
vení staveniště jeřábem, potřeba nasa-
zení ručního bednění nebo navržené
zakřivení a poloměr oblouku mostu. To
vše v budoucnu ovlivní realizaci a ab-
sence těchto informací při zpracování
projektu může znamenat pro investora
vyšší náklady, časové i finanční.
N ÁV R H N A S A Z E N Í B E D N Ě N Í
PRO PROJEKT
Samotný návrh bednění je plánován
elektronicky ve speciálním programu
dodavatele (např. DokaCad), který dis-
ponuje knihovnou všech prvků bedně-
ní. U zcela jednoduchých projektů umí
program sám automaticky navrhnout
Obr. 1 Výstavba MVE Roudnice nad
Labem, a) návrh bednění savky, vodorovný
schématický řez, b) řez A-A, c) řez B-B,
d) řez C-C, e) axonometrie návrhu bednění,
f) bednění sestavené na stavbě ❚
Fig. 1 Construction of Roudnice nad Labem
water plant, a) formwork plan, schematic
horizontal view, b) cut A-A, c) cut B-B,
d) cut C-C, e) axonometric projection of the
formwork, f) formwork assembled on site
1f
❚ 2/2015
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
obednění v závislosti na zadaných roz-
měrech, typu bednění a obrátkovos-
ti na určité stavbě. Jakýkoliv složitěj-
ší projekt ale vyžaduje plnou kontrolu
všech detailů a plánování po jednotli-
vých prvcích. V programu je možno vy-
volat prvky ve všech pohledech a do-
konce i ve 3D modelu tak, aby výsled-
né výkresy plánu nasazení bednění byly
podrobné a srozumitelné (obr. 1).
Ve stejném konceptu technik řeší
obrátkovost, ekonomiku, typy nasa-
zeného bednění a jeho komponenty,
ale také jeho únosnost. Bednění ne-
jen vtiskne tvar uloženému betonu, ale
současně musí bezpečně odvést je-
1a
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
ho tlak v případě svislých nebo jeho tí-
hu u vodorovných konstrukcí a záro-
veň musí odolávat dynamickému na-
máhání vznikajícímu při ukládání čer-
stvého betonu a jeho vibrování. „Pro
jednoduché výpočty je na internetu
možnost využít online kalkulátor tla-
ku čerstvého betonu, který může po-
radit s rychlostí betonáže v návaz-
nosti na povolené zatížení u stěno-
vých bednění. Další „kalkulačka“ za-
se pomáhá při dimenzování bedně-
ní pro stropní konstrukce. Po zadání
tloušťky stropní desky a vzdálenos-
ti nosníků vypočítá vzdálenost strop-
ních podpěr,“ dodává Zoran Tanevski.
1b
1c
1d
1e
BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ
PRO NASAZENÍ BEDNĚNÍ
Neoddělitelnou součástí technického
návrhu obednění stavby jsou bezpeč-
nostní systémy, které jsou vyvíjeny pří-
mo pro nasazení s bedněním. „Cílem
je, aby práce s bedněním byla nejen
efektivní a ekonomická, ale i pohodl-
ná a bezpečná. Proto už do základní-
ho návrhu implementujeme bezpeč-
nostní řešení, jako jsou např. beto-
nářské lávky, systém ochrany volné-
ho okraje nebo stabilní výstupové vě-
že,“ doplňuje Václav Lorenc, odborník
na bezpečnost při bednění a dodává:
„Pro pohodlnou a bezpečnou obslu-
49
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY

2 zet z návodů na použití nebo systé-
hu bednění je možné využít i pracovní
lešení (Modul), které je určené k prá-
ci na bednění a pro ukládání a vázání
výztuže. Stavba je bezpečnější a eko-
nomičtější než při používání různých
zdrojů nebo improvizovaných řešení.
Ta se mnohdy mohou ukázat jako ne-
dostatečná, ale to už většinou bohu-
žel bývá pozdě.”
Základem bezpečné práce na bed-
nění je nejen kázeň pracovních čet, ale
také profesionálně zvládnutá ochrana
volného okraje či integrované výstu-
py a používání osobních ochranných
prostředků. Pro ty mají všechny bed-
nicí systémy definovaná kotevní místa.
Zoran Tanevski dodává: „Bezpečnost-
ní prvky jsou integrované i u speciál-
ních bednění, kde není možné vychá-
mových prvků. V takovém případě se
provádí posouzení rizika a připravu-
je podrobný manuál k montáži i de-
montáži bednění i k jeho obsluze.“
SPECIÁLNÍ BEDNĚNÍ
U některých projektů, kdy architekt vý-
razně popustí uzdu své fantazii, ne-
ní možné využít standardní systémo-
vé prvky a je třeba bednění vyrobit na
zakázku. Takové bednění vyžaduje při
plánování individuální přístup. Speciální
bednění většinou sestává z dřevěných
nosníků, ocelových paždíků, dřevěných
ramenátů a zvolené bednicí desky, čas-
to nařezané na tenké proužky, aby šla
ohýbat do požadovaného tvaru. Truhlá-
ři v zakázkové výrobně bednění z toho-
to základu dokážou vyrobit bednění pro
jakýkoliv projekt (obr. 2). „Tady se jed-
ná o velmi složité návrhy, které nejde
dělat standardním způsobem. Proto
odborníci v technickém oddělení při-
pravují podrobné výrobní plány pro
každou jednotlivou součást speciál-
ních bednění. Návrh forem navíc mo-
delují ve 3D, aby byly plány pro výro-
bu i nasazení co nejsrozumitelnější“,
upřesňuje Václav Jelínek, vedoucí vý-
robny speciálního bednění.
Bednění vyrobená na míru byla nasa-
zena např. při stavbě Trojského mos-
tu (viz Beton TKS 4/2013, str. 32–42,
pozn. red.), kopulí plzeňské Techma-
nie (viz Beton TKS 1/2014, str. 14–19,
pozn. red.) nebo při budování střechy
environmentálního centra KRNAP. Pro
posledně jmenovaný projekt bylo do-
hromady vyrobeno téměř půl druhé
stovky speciálních forem. Příklady dal-
ších individuálně připravovaných pro-
jektů bednění jsou na obr. 3 až 5.
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
PŘI SLOŽITÝCH KONSTRUKCÍCH
Vzhledem k celosvětovým zkušenostem
s realizací i extrémně složitých projektů
mohou ty lokální těžit ze široké základ-
ny znalostí dodavatelů bednění. Např.
kompetenční centra v rakouském Am-
stettenu dokážou analyzovat jakýko-
liv projekt a velmi rychle pomoci s na-
vržením optimálního řešení. Ovšem je-
jich znalosti jsou využívány opravdu jen
u těch nejsložitějších projektů. „Pro-
jekční činnost českého technického
týmu má přesah i do dalších zemí.
Máme zkušenosti se speciálními kon-
strukcemi, jako jsou vysouvané mos-
ty, chladicí věže nebo třeba betoná-
že pomocí výsuvné skruže opatřené
organickým předpínáním. V posled-
ní době jsme pomáhali s plánová-

3a 3b

Obr. 2 Individuální výroba speciálního bednění ❚ Fig. 2 Tailor-made

formwork production
Obr. 3 Bednění pro přesýpaný tunel biokoridoru u Bílinky tvarově
proměnný v podélném i příčném řezu, nutnost zajištění stability bednění,
a) zachycení vztlakových sil, b) u podpěrné skruže stropní desky tunelu
zachycení vodorovných sil ❚ Fig. 3 Formwork for the bio corridor
tunnel at Bílinka is variable in the longitudinal and transverse section
a) vertical pressure is kept by supporting construction, b) horizontal
pressure is captured by shoring towers
Obr. 4 Speciální bednění pro hyperbolicky tvarované
podpěrné pilíře krytého dětského hřiště v pražských Letňanech
❚ Fig. 4 Hyperbolically shaped pillars for Letňany playground
was poured into a special made formwork
Obr. 5 Bednění pro výstavbu repliky historického mostu přes
odlehčovací kanál ze čtyřicátých let ❚ Fig. 5 Formwork for the
construction of a replica of the historic bridge from the 1940s

50 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
4 nou k dispozici detailní rozkres nasazení
bednění, a to včetně posloupnosti mon-
táže jednotlivých prvků. Přehledové plá-
ny v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50 doplňují
detaily v měřítku 1 : 25, nebo u složitěj-
ších projektů 1 : 10. Součástí je také vý-
pis jednotlivých prvků a na požadavek
zákazníka může složka obsahovat i sta-
tický výpočet a další nutné dokumenty.
U individuálního bednění je součás-
tí jeho projektu i výrobní dokumenta-
ce jednotlivých částí a složitějších za-
kázkově vyráběných prvků. Zda smon-
ním vozíku pro letmou betonáž v Es- tované bednění odpovídá plánům na-
tonsku a další nás čeká v Makedonii. sazení, kontrolují na žádost prováděcí
A v počítačích techniků v téhle chví- firmy autoři návrhů poměrně často pří-
li vznikají plány na betonáž chladicí mo na stavbě. „Snažíme se, aby naši
věže v Bělorusku“, popisuje Zoran Ta- technici mohli i v průběhu stavby po-
nevski. Součástí mezinárodní spoluprá- radit a případně plány upravit podle
ce ale není jen poradenství, z našich tý- okamžitých potřeb. Nezřídka se totiž
mů jsou často vysíláni odborníci na za- stává, že se plány projektu mění bě-
hraniční pracoviště, kde na místě po- hem jeho realizace. Pak je nutné dr-
skytují lokálním firmám cennou pomoc žet s výstavbou krok a plány nasa-
při montáži sofistikovaných systémů po- zení průběžně doplňovat a upravo-
dle složitých plánů nasazení. vat tak, aby byly stále aktuální nejen
z hlediska stavebního, ale i ekono-
P O D R O B N É P L Á N O VÁ N Í mického“, uzavírá Zoran Tanevski.
Výstupem celého procesu plánování
není jen vývoz patřičného počtu prvků Z ÁV Ě R
bednění a jejich komponentů, ale ze- Nasazení bednění na stavbě je složitý
jména plány jejich nasazení. Pracovní proces, který začíná prvním rozhovo-
čety na jednotlivých stavbách tak dosta- rem nad plánem stavby a končí servi-
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
sem bednění po vrácení zpět do skla-
dů jeho dodavatele. Aby vše do sebe
zapadalo a nedocházelo k prostojům
a vícenákladům, je třeba, aby bezchyb-
ně fungoval celý řetězec od prvních
rozhovorů, plánování, vyskladnění a vý-
vozu bednění, zajištění optimální logis-
tiky, podpory na stavbě v průběhu pro-
jektu i následné čistění a opravy nasa-
zených bednicích systémů na speciali-
zovaných a výkonných linkách.
V dnešní době má už český staveb-
ní trh více než dvacetileté zkušenos-
ti s nasazením profesionálních bednění.
A je jedno, zda se jedná o stěnová sys-
témová bednění, stropní bednění ne-
bo speciální systémy, jako je např. vo-
zík pro letmou betonáž nebo využití po-
suvných skruží pro stavbu mostů. Důle-
žité je, že vzhledem k možnostem vyu-
žití těchto systémů i zkušenostem týmů
odborníků na bednění vznikla řada po-
zoruhodných staveb, které se zařadily
mezi světově pozoruhodné architekto-
nické dědictví.
Radek Syka
Česká Doka bednicí technika,
spol. s r. o.
Za Avií 868, 196 00 Praha 9
tel.: 284 001 354, 724 841 284
e-mail: radek.syka@doka.com
www.doka.cz
51
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
VLIV SEKUNDÁRNÍ KRYSTALIZACE NA VLASTNOSTI BETONU
❚ THE EFFECT OF SECONDARY CRYSTALLIZATION ON THE
PROPERTIES OF CONCRETE
Michal Kropáček, Jiří Šafrata
Práce se zabývá účinkem krystalizačních pří-
sad používaných při výrobě čerstvého betonu.
Porovnává se účinek práškových krystalizačních
přísad dostupných v ČR. Jako referenční beton
byl zvolen beton třídy C20/25 XC3. ❚ This
work deals with effect of crystallization additives
used during production fresh concrete. The
effect of crystallization additives available in CR
has been compared. As comparative concrete
was chosen C20/25 XC3 concrete.
Beton je stavební materiál, který má
i v moderním stavebnictví drtivou pře-
vahu nad ostatními materiály, proto je
snaha tento materiál neustále zdoko-
nalovat. Nejde pouze o zkvalitnění zá-
kladních surovin, jejichž složení mů-
že podstatnou měrou ovlivnit kvalitu
a vlastnosti daného betonu, ale také
o přidávání odpadních (alternativních)
nebo uměle vyrobených látek, bez kte-
rých bychom nedokázali dosáhnout
vlastností, které po moderním betonu
požadujeme.
Krystalizační přísady jsou speciál-
ní látky, které mají za úkol především
utěsnit strukturu betonu a vyplnit mi-
krotrhlinky, a tím zvýšit jeho odolnost
proti vnějším vlivům. Složení těchto pří-
sad tvoří vždy stejný základ, tím je jem-
ně mletý portlandský cement, jemný
křemičitý písek a chemické látky, které
zajišťují vznik nových krystalů.
V S T U P N Í S L O Ž K Y A N ÁV R H
R E C E P T U RY
Pro porovnávací zkoušky byl jako refe-
renční zvolen beton C20/25 XC3, kte-
rý byl navržen v souladu s normou ČSN
EN 206-1 [4] (Změna normy proběh-
Tab. 1 Složení betonu C20/25 XC3 [4] ❚
Tab. 1 Composition of C20/25 XC3 concrete [4]
Množství
Složka
na 1 m3 [kg]
Vodní součinitel (w/c)
Cement CEM I 42,5 R
Voda – 154
0/4 Tovačov
Kamenivo
4/8 Hrabůvka
Poměr – 46:8:46
8/16 Hrabůvka
Superplastifikátor PCE 0,8 % BASF Glenium
z hmotnosti cementu SKY 665
52
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
la až po zahájení zkoušek). Jednotlivé
složky navrženého betonu jsou obsa-
ženy v tab. 1.
Použité kamenivo 0/4 obsahuje má-
lo jemných podílů, což je pro práci vý-
hodné, protože se tím dá lépe ově-
řit účinnost krystalizačních přísad. Pro
zkoušení byla vybrána uvedená tří-
da betonu, protože se v praxi poměr-
ně často používá a jeho odolnost pro-
ti vnějším vlivům je nízká. Při použití re-
ceptury v laboratorních podmínkách
bylo dosahováno vyšších pevností, než
je obvyklé při běžné výrobě. Do čerst-
vého betonu byly na závěr přidávány
jednotlivé krystalizační přísady, jejichž
dávkování bylo odvozeno z technic-
kých listů daného produktu. Pro zkou-
šení bylo zvoleno dávkování v polovině
rozmezí optimálního dávkování udané-
ho v technickém listě.
Jednalo se o krystalizační přísady
s dávkováním uvedeným v tab. 2.
V technických listech mají všech-
ny přísady uvedené zlepšení vlastnos-
tí, jako je např. zvýšení pevnosti, sní-
žení hloubky průsaku tlakovou vo-
dou, některé by měly mít pozitivní vliv
i na zpracovatelnost čerstvého be-
tonu. Nicméně kromě výrobku Sika
WT-200 P nejsou v technických lis-
tech uvedeny žádné podmínky použi-
tí, jako je třída betonu nebo obsah jem-
ných částic apod. Použití přísady Sika
WT-200 P je podmíněno minimálním
množstvím cementu 350 kg/m3 a ma-
ximálním vodním součinitelem 0,45
[14]. Jsou to tedy velice přísné podmín-
ky, které samy o sobě obvykle zajiš-
ťují dobrou vodotěsnost. Zvolené slo-
žení betonu je v této práci nesplňuje,
avšak pro srovnání a zjištění účinnos-
ti i na takové receptuře to lze považo-
vat za přínosné.
Tab. 2 Zkoušené krystalizační přísady s příslušným dávkováním
❚ Tab. 2 Tested crystallization additives with relevant proportioning
Krystalizační přísada
0,55
280
Akvatron 12
871 BASF Masterseal 501
152 Redrock Krystol Mix
871 Sika WT-200 P
Xypex Admix C-1000
2,24
Xypex Admix C-1000 NF
BETON • technologie • konstrukce • sanace
PEVNOST V TLAKU
Krystalizační přísady se užívají přede-
vším ke zvýšení těsnosti betonu, ale
u některých přísad je uváděn v technic-
kém listě také pozitivní vliv na pevnost
betonu v tlaku. Ta byla zkoušena dle
normy ČSN EN 12390-3 [6] na tělesech
ve stáří 7, 28 a 90 dní (obr. 1). Krysta-
lizační přísady by měly začínat působit
v delším časovém období, proto byly
zvoleny i delší časové intervaly, kde by
bylo možné pozorovat jejich vliv na pev-
nost v tlaku.
Z obr. 1 vyplývá, že krystalizační pří-
sady nemají na pevnost betonu v tla-
ku pozitivní vliv s výjimkou přísady Sika
WT-200 P. Buď jsou pevnosti zhruba
stejné s pevností referenčního betonu,
nebo jsou dokonce nižší, a to i v dlou-
hodobém měřítku za laboratorních pod-
mínek. V technických listech (Xypex) je
zvýšení pevnosti v tlaku uvedeno ja-
ko pozitivum, které se ale konkrétně
u těchto přísad na této receptuře nepo-
tvrdilo. U přísady Xypex je naplnění pří-
slibu podmíněno pouze přidáním min.
2 % přísady na hmotnost cementu, což
bylo dodrženo [12, 13].
MODUL PRUŽNOSTI
Kromě pevnosti betonu v tlaku byl zkou-
šen také jeho modul pružnosti (obr. 2).
Vycházelo se z předpokladu, že po-
kud v betonu vznikají dodatečné krys-
taly, mohly by zvýšit jeho hutnost, a tím
zvýšit i modul pružnosti betonu. Kro-
mě statického modulu pružnosti, kte-
rý byl zkoušen podle normy ČSN ISO
6784 [9] (Změna normy proběhla až
po zahájení zkoušek), byl zkoušen také
dynamický modul pružnosti v souladu
s normou ČSN EN 12504-4 [8] a ČSN
73 1371 [2].
Z výsledků (obr. 2) je patrné, že krys-
Dávkování
objemová rozsah dávkování
hmotnost [% obj. hm.] dle technického
[kg/m3] listu [% obj. hm.]
1,96 0,7 0,4 až 1
4,9 1,75 1,5 až 2
4,9 1,75 1,5 až 2
4,2 1,5 1 až 2
5,6 2 1 až 3
2,8 1 0,5 až 1,5
❚ 2/2015
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
1 2
talizační přísady nemají dle očekávání
na modul pružnosti betonu žádný vliv.
Drobné odchylky výsledků v řádu jed-
notek GPa budou pravděpodobně způ-
sobeny pouze nepřesnostmi měření.
VODOTĚSNOST
Jednou z hlavních vlastností, kde by
měly krystalizační přísady prokázat vy-
sokou účinnost, je hloubka průsaku tla-
kovou vodou (obr. 3). Zkoušení se pro-
vádělo v souladu s příslušnou normou
ČSN EN 12390-8 [7]. Betonové krychle
byly uloženy, jako obvykle, v kádi po do-
bu 28 dní, což je ideální prostředí pro
aktivaci sekundární krystalizace.
Z grafu na obr. 3 lze pozorovat vý-
znamný vliv přísady Krystol Mix, je-
jíž použití dokázalo zredukovat hloub-
ku průsaku na více než polovinu. Dob-
ré snížení průsaku zajistila také přísada
BASF Masterseal 501. Ostatní přísady
měly minimální vliv.
CHRL
Další z pozitivních vlastností krystali-
začních přísad by měla být zvýšená
odolnost betonu proti působení mra-
zu a chemickým rozmrazovacím látkám
(CHRL) (obr. 4). Zkouška byla provádě-
na metodou automatického cyklování –
A dle normy ČSN 73 1326 [1].
Stanovení odolnosti proti působení
mrazu a chemickým rozmrazovacím
látkám je velmi agresivní zkouška. Je-
likož referenční beton třídy XC3 ne-
má žádnou odolnost proti CHRL, by-
3 4
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
lo zkoušení z důvodu vysokých odpa-
dů zastaveno po 75 cyklech. Ostatní
betony prošly 100 cykly. Podle očeká-
vání byl referenční beton již po 25 cyk-
lech rozpadlý. U záměsí s krystalizační-
mi přísadami došlo k relativnímu zlepše-
ní, „nejméně rozpadlý“ byl beton s pří-
sadou Krystol Mix. Je nutné také zmínit
koncentrovanou variantu přísady Xypex
Admix s označením C-1000 NF, která
má výrazně odlišné vlastnosti od ostat-
ních přísad. S největší pravděpodob-
ností se bude jednat o špatnou kompa-
tibilitu mezi surovinami, kdy může do-
cházet k negativním jevům.
N A S Á K AV O S T
Krystalizační přísady by měly utěsňovat
strukturu betonu, proto se zvolilo zkou-
šení nasákavosti betonových kostek.
Jako experimentální metoda byla zvo-
lena tato zkouška, která nemá normo-
vý postup.
Zkoušelo se po 28dnech, kdy se tě-
lesa vytáhla z kádě, povrchově se osu-
šila a zvážila. Kostky byly poté ulo-
ženy do sušárny s teplotou nejprve
80 °C, později až do ustálené hmotnos-
ti 105 °C. Čas byl předtím odzkoušen
a byl dostačující k vysušení do ustálené
hmotnosti. Tělesa byla poté opět ulože-
na do vody na 48 h. Čas byl v případě
potřeby prodloužen, pokud tělesa ješ-
tě přijímala vodu. Tím se získala hmot-
nost nasáklé kostky po vysušení. Graf
na obr. 5 zobrazuje rozdíl vlhkostí me-
zi kostkou před vysušením a po vysu-
Obr. 1 Výsledná pevnost betonu v tlaku ❚
Fig. 1 Resulting compressive strength of
concrete
Obr. 2 Výsledné moduly pružnosti betonu
❚ Fig. 2 Resulting modulus of elasticity of
concrete
Obr. 3 Výsledná vodotěsnost betonu ❚
Fig. 3 Resulting water tightness of concrete
Obr. 4 Výsledná odolnost betonu na CHRL
❚ Fig. 4 Resulting resistance of concrete
to freezing water and defrosting chemicals
šení, jde tedy o znázornění míry utěsně-
ní struktury, a tím snížení nasákavosti.
Zkoušení nasákavosti je jedna z mož-
ností, jak přímo zkoušet účinnost krys-
talizačních přísad na strukturu betonu.
Podle předpokladu by měla být vlhkost
a tedy míra nasákavosti po vysušení
kostky nižší než před vysušením. Vy-
chází to z předpokladu, že pokud došlo
v betonu ke krystalizaci a utěsnění kapi-
lár a pórů, tak po vysušení už není v be-
tonu místo pro stejný obsah vody jako
před vysušením.
Z naměřených hodnot lze vyhodnotit,
že přísady Sika WT-200 P a BASF Mas-
terseal 501 poměrně významně utěsnily
strukturu betonu. Ve zkoušce bude hrát
velkou roli také velikost pórů a kapilár,
proto by bylo vhodné doplnit pozorová-
ní struktury pod mikroskopem případně
využít rtuťovou porozimetrii.
KAPILÁRNÍ ABSORPCE
Druhou možností, jak nepřímo zkoušet
účinnost krystalizačních přísad, je sta-
53
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E
5 6
Obr. 5 Výsledný poměr vlhkosti kostek před
a po vysušení ❚ Fig. 5 Resulting ratio of
humidity of cubes before and after drying
Obr. 6 Kapilární absorpce cementových
trámečků ❚ Fig. 6 Capillary absorption
of cement beams
novení kapilární absorpce na trámeč-
cích z cementové malty. Tato zkouš-
ka vychází z normy ČSN EN 480-5 [5],
která se mimo jiné zabývá přísadami
do betonu, je tedy její zkoušení vhodné.
Podstata zkoušky spočívá v měře-
ní absorpce vody v časových úsecích,
které přesně definuje norma. Tělesa,
která jsou uložená v prostředí o teplo-
tě 20 ± 2 °C a relativní vlhkosti vzdu-
chu 65 ± 5 %, se zhotovila po šesti ku-
sech od každé přísady s cementovou
maltou dle normy ČSN EN 196-1 [3].
K vyhodnocení bylo nezbytné zhoto-
vit také referenční cementovou mal-
tu bez přísady. Dávkování přísad by-
lo shodné s procentuálním dávková-
ním na cement u betonu. Tři trámečky
byly po sedmi dnech zváženy a vlože-
ny do vody. Po jednom dni byly povr-
chově osušeny, zváženy a opět ulože-
ny do vody. Stejný postup byl opako-
ván po sedmi dnech. Zbylé tři trámeč-
ky byly v požadovaném prostředí ulo-
ženy 90 dní a poté následoval totožný
postup s časovými intervaly 1, 7 a 28
dní. Výsledná absorpce se poté vypo-
čítá z rozdílu hmotností trámečků před
kontaktem s vodou a jejich absorp-
cí dělený plochou, která je v kontak-
tu s vodou (norma udává 1 600 mm2).
V grafu na obr. 6 lze tedy zkratky
CAX-Y interpretovat jako kapilární ab-
sorpci (CA), kde X je doba uložení v la-
boratorním prostředí a Y čas, po který
byly trámečky uloženy ve vodě.
Z ÁV Ě R
Provedené experimenty nepotvrzují
zlepšení vlastností betonu tak, jak je de-
klarují dodavatelé přísad.
U pevnosti betonu v tlaku má použití
krystalizačních přísad za následek do-
54
❚ MATERIALS AND TECHNOLOGY
Literatura:
[1] ČSN 73 1326 Stanovení odolnosti povr-
chu cementového betonu proti působení
vody a chemických rozmrazovacích
látek, Praha: ČNI, 2003
[2] ČSN 73 1371 Nedestruktivní zkouše-
ní betonu – Ultrazvuková impulzová
metoda zkoušení betonu, Praha: Úřad
pro technickou normalizaci, metrologii
a státní zkušebnictví, 2011
[3] ČSN EN 196-1 Metody zkoušení
cementu – Část 1: Stanovení pevnosti,
Praha: ČNI, 2005
[4] ČSN EN 206 Beton – Specifikace, vlast-
nosti, výroba a shoda, Praha: Český
normalizační institut, 2014
[5] ČSN EN 480-5 Přísady do betonu,
malty a injektážní malty – Zkušební
metody – Část 5: Stanovení kapilární
absorpce, Praha: ČNI, 2006
[6] ČSN EN 12390-3 Zkoušení ztvrdlého
betonu – Část 3: Pevnost v tlaku zku-
šebních těles, Praha: Úřad pro tech-
konce pokles jeho pevnosti oproti refe-
renčnímu betonu. Jedinou výjimkou je
přísada Sika WT-200 P, která má velmi
pozitivní vliv na pevnost betonu v tlaku
a to hned po sedmi dnech. Tato sku-
tečnost ale může být způsobena spí-
še vyšším množstvím cementu s mik-
rosilikou než samotnými aktivními che-
mikáliemi, které jsou podstatou krysta-
lizačních přísad. Ačkoliv má krystalizač-
ní přísada Xypex Admix v technickém
listě uvedené zvýšení pevnosti o 15 %
za podmínky dávkování alespoň 2 %
z hmotnosti cementu, což bylo splněno,
tato vlastnost se nepotvrdila.
Vyhodnocení lze položit do dvou ro-
vin. Klasické zkoušky určující odolnost
betonu vycházejí ve prospěch přísa-
dy Redrock Krystol Mix, která doká-
zala snížit hloubku průsaku na polovi-
nu a měla největší (byť sporný) účinek
na snížení množství odpadů při zkouš-
ce CHRL. Nejhůře dopadla koncentro-
vaná varianta Xypex Admix C-1000 NF.
Zajímavá je ale skutečnost, že zkoušky
nasákavosti a kapilární absorpce, které
by měly přímo prokázat účinnost krys-
talizačních přísad, určitým způsobem
popírají výsledky předchozích zkoušek.
BETON • technologie • konstrukce • sanace
nickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví, 2009
[7] ČSN EN 12390-8 Zkoušení ztvrdlého
betonu – Část 8: Hloubka průsaku
tlakovou vodou, Praha: Úřad pro tech-
nickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví, 2009
[8] ČSN EN 12504-4 Zkoušení betonu –
Část 4: Stanovení rychlosti šíření ultra-
zvukového impulsu. Praha: ČNI, 2005
[9] ČSN ISO 6784 Stanovení statického
modulu pružnosti v tlaku, Praha, ČNI,
1993
[10] Basf, s. r. o., Masterseal 501: Technický
list. Chrudim, 2011
[11] Moramis, s. r. o., Akvatron 12:
Technický list. Ostrava, 2009
[12] Nekap, s. r. o., Xypex Admix C-1000
(NF): Technický list. Praha, 2010
[13] Redrock Construction, s. r. o.,
Krystol Mix: Technický list. Praha, 2012
[14] Sika CZ, s. r. o., Sika WT-200 P:
Technický list. Brno, 2013
Z hlediska nasákavosti a kapilární ab-
sorpce dopadla nejlépe přísada Sika
WT-200 P, což by mělo korespondovat
s nízkou hloubkou průsaku tlakovou vo-
dou. Tato souvislost se ale nepotvrdila.
V některých parametrech sice do-
šlo k zlepšení měřených parametrů při
aplikaci krystalizační přísady, ale lze
to považovat za nepříliš přesvědčivý
a ojedinělý jev. Pokud bychom recep-
turu upravili podle běžných technolo-
gických pravidel (např. jemné částice,
provzdušnění), tak by se dosáhlo pře-
svědčivých výsledků při mnohem niž-
ších nákladech. Vynaložené prostřed-
ky na krystalizační přísady tedy nebu-
dou efektivní.
Text článku byl posouzen odborným lektorem.
Ing. Michal Kropáček
Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava
tel.: 608 351 165
e-mail: kropacekmichal@gmail.com
Ing. Jiří Šafrata
Betotech, s. r. o.
tel.: 602 429 702
e-mail: jiri.safrata@betotech.cz
❚ 2/2015

EXPERIMENTÁLNY VÝSKUM VPLYVU SÚDRŽNOSTI
SEDEMDRÔTOVÝCH LÁN NA PÔSOBENIE DODATOČNE
PREDPÄTÝCH DVOJPOĽOVÝCH NOSNÍKOV ❚ EXPERIMENTAL
INVESTIGATION OF BOND INFLUENCE OF SEVEN WIRE
STRANDS ON BEHAVIOUR OF POST-TENSIONED TWO SPAN
GIRDERS
Ján Laco, Viktor Borzovič,
Peter Pažma
Súdržnosť predpínacích jednotiek je faktor
ovplyvňujúci napätostné a deformačné pôso-
benie dodatočne predpätých konštrukcií.
Vyvrcholením experimentálneho programu
zameraného na vplyv protikoróznych olejových
emulzií na súdržnosť predpínacích jednotiek
boli zaťažovacie skúšky dvojpoľových nosníkov
dodatočne predopnutých sedemdrôtovými lana-
mi súdržnými, nesúdržnými a lanami so zníženou
súdržnosťou vplyvom vrstvy protikoróznej olejo-
vej emulzie. Tie preukázali rozdielne pôsobenie
nosníkov predopnutých lanami s rôznou mierou
súdržnosti pri rôznych úrovniach namáhania.
Taktiež boli zistené určité nezrovnalosti medzi
výsledkami nameranými pomocou pull-out tes-
tov, realizovaných v skorších fázach experi-
mentálneho programu a výsledkami zo skúšok
dodatočne predpätých nosníkov. ❚ Bond of
prestressing units has major impact on stress
and deformation behaviour in post-tensioned
structures. An experimental program focused on
influence of oil based corrosion protection agents
on bond of prestressing units has culminated
with loading tests of post-tensioned beams.
Beams were in several cases prestressed with
bonded tendons. Other beams were post-
tensioned with unbonded tendons and also with
tendons with reduced bond due the corrosion
protection coating. Beams have demonstrated
different behaviour by loading regarding to the
bond level of prestressing units. There were
also discovered some inconsistencies in results
obtained by pull-out tests and loading tests of
those beams.
Zámerom tretej a zároveň záverečnej fá-
zy experimentálneho programu, súvisi-
aceho s vplyvom protikoróznych olejo-
vých emulzií na súdržnosť predpínacích
jednotiek, bolo vystihnúť skutočné pô-
sobenie betónového prvku dodatočne
predopnutého lanami s rôznou mierou
súdržnosti. Za týmto účelom boli navrh-
nuté dvojpoľové nosníky s celkovou dĺž-
kou 10,5 m a podrobené ohybovým sk-
úškam.
Na základe pôsobenia nosníkov bo-
lo následne možné určiť vplyv miery
súdržnosti na ich všeobecný napätost-
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
VĚDA A VÝZKUM
1
400
250
2a
125 125
4†8
286
400
LS†15,7/1860
LS†15,7/1860
52 62
†8/150
250
ný a deformačný stav. Získané výsled-
ky tak umožnili pochopiť správanie sa
nosníkov pri rôznych úrovniach zaťaže-
nia, rovnako ako aj vplyv protikoróznej
olejovej emulzie na súdržnosť predpína-
cích jednotiek. Výsledky tretej fázy tes-
tov nadväzujú na výsledky pull-out skú-
šiek vykonaných v skorších fázach ex-
perimentálneho programu prezentova-
ných v Beton TKS 6/2014.
OPIS VZORIEK A SKÚŠOBNEJ
Z O S TAV Y
Vyrobených bolo sedem kusov doda-
točne predpätých nosníkov o celko-
vej dĺžke 10,5 m s teoretickým rozpä-
tím polí 5 m. Nosníky mali obdĺžnikový
priečny rez s rozmermi 400 × 250 mm.
Ich hmotnosť sa po zatvrdnutí betó-
nu pohybovala v rozmedzí od 2 500
do 2 600 kg.
Nosníky boli vyrobené v troch etapách
z betónu triedy C40/50. V každej eta-
pe bol odobratý čerstvý betón pre vy-
hotovenie kociek, valcov a hranolov pre
určenie skutočnej pevnosti a modulu
pružnosti v čase testovania nosníkov.
Nosníky boli v pozdĺžnom smere vy-
stužené rebierkovou výstužou s výraz-
❚ SCIENCE AND RESEARCH
10 000
2b
125 125 2†8
LS†15,7/1860
56
LS†15,7/1860 2†12
291
400
53
4†8 †8/150 4†8
250
Obr. 1 Schéma vystuženia a vedenia
predpínacích jednotiek v pozdĺžnom smere
❚ Fig. 1 Scheme of reinforcement and
prestressing tendons in longitudinal direction
Obr. 2 Priečne rezy skúšobným nosníkom:
a) v poli, b) nad strednou podperou ❚
Fig. 2 Cross sections of an experimental
beam in: a) mid-span area, b) mid-support
area
nou medzou klzu. Na základe trhacích
skúšok bolo možné zatriediť pozdĺžnu
výstuž ako B 500C. Šmyková odolno-
sť nosníkov bola zabezpečená prieč-
nou strmeňovou výstužou s nevýraz-
nou medzou klzu, ktorú možno zaradiť
do triedy B 500B.
Nosníky boli v troch prípadoch predo-
pnuté so súdržnými predpínacími jed-
notkami. Z nich bol jeden použitý ako
nultá – kalibračná vzorka pre vyladenie
skúšobnej zostavy a meracích zariade-
ní. Ďalšie dva nosníky boli predopnuté
nesúdržnými lanami typu monostrand.
Posledné dva nosníky boli predopnuté
holými lanami opatrenými vrstvou pro-
tikoróznej olejovej emulzie, rovnakej ako
v I. a II. fáze experimentálneho progra-
mu. Ako predpínacia výstuž boli použité
sedemdrôtové lana LS∅15,7/1860 MPa.
55
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

Obr. 3 a) Výstuž a káblové kanáliky

pripravené vo forme, b) betonáž vzoriek,
c) uskladnenie vzoriek v laboratóriu,
d) predpínanie vzoriek
❚ Fig. 3 a) Reinforcement and tendon ducts
placed in formwork, b) concrete pouring,
c) specimens storage in laboratory, d) post-
tensioning of the beam
Obr. 4 a) Meracie zariadenia pri stredovej
podpere, b) merače pomerných pretvorení
v poli, c) odchýlkomer pre určenie natočenia
a pružného stlačenia krajnej podpery
3a 3b a dynamometer merajúci príslušnú reakciu,
d) elasto-magnetický (EM) snímač ❚
3c 3d Fig. 4 a) Measuring devices at the mid-
support, b) strain gauges in mid-span area,
c) gauges for support cross rotation and
elastic deformation and dynamometer for
reaction measuring d) elasto-magnetic gauge
(EM gauge)
Obr. 5 Celkový pohľad na osadený
experimentálny nosník ❚ Fig. 5 Overview
of the test arrangement
Obr. 6 Rozmiestnenie a šírka trhlín pre rôzne
typy nosníkov, a) nosník predopnutý súdržne,
medzipodperová oblasť, b) nadpodperová
oblasť, c) nosník predopnutý nesúdržne,
medzipodperová oblasť, d) nadpodperová
oblasť, e) nosník predopnutý lanami so
zníženou súdržnosťou, medzipodperová oblasť,
f) nadpodperová oblasť
❚ Fig. 6 Crack width and pattern with
different bond conditions, a) bonded tendon,
midspan area, b) support area, c) unbonded
tendon, midspan area, d) support area,
e) tendon with reduced bond, midspan area,
f) support area

4a 4b

4c 4d Holé laná boli vedené v HDPE kaná-

likoch s vnútorným priemerom ϕd =
25 mm. Na kotvenie bol použitý jednola-
nový predpínací systém VSL. Laná bez
súdržnosti boli uložené v nosníkoch bez
použitia káblových kanálikov.
Každý nosník bol predopnutý dvoma
lanami, pričom jedno bolo vedené pria-
mo, pri spodnom povrchu nosníka tak,
aby vyvodzovalo maximálne sekundár-
ne účinky na staticky neurčitej sústa-
5 ve. Druhé lano bolo deviované takým
spôsobom, aby jeho sekundárne účin-
ky boli nulové resp. minimálne, tzv. kon-
kordantná predpínacia jednotka. La-
ná boli napnuté jednostranne silou P0 =
200 kN. Ako prvé sa vždy napínalo de-
viované lano. Po napnutí boli súdržné
predpínacie jednotky a lana so zníže-
nou súdržnosťou zainjektované cemen-
tovou maltou. Každý nosník bol odskú-
šaný po dosiahnutí sedemdňovej ťaho-
vej pevnosti malty, ktorá bola približne
na úrovni ftm = 4 MPa. Schéma vystu-
ženia a pozdĺžneho vedenia predpína-
cích jednotiek je znázornená na obr. 1.
Priečne rezy nosníkom sú na obr. 2.
Zhotovovanie experimentálnych vzoriek
je znázornené na obr. 3.
Skúšobné nosníky boli z výrobne pre-

56 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

vezené a uskladnené v Centrálnych la- 6a 6b

boratóriách Stavebnej fakulty STU, kde
boli aj odskúšané. Nosník bol pred
skúškou osadený na oceľové podpery.
Reakcie od pôsobiacich zaťažení boli
zaznamenávané pomocou dynamome-
trov v mieste každej podpery.
Po osadení nosníka na podpery boli
pripevnené analogické merače pomer-
ných pretvorení v strede rozpätia kaž-
dého poľa a nad strednou podperou.
Okrem toho boli tiež elektronicky za- 6c 6d
znamenávane priehyby v štvrtinách roz-
pätia každého poľa a pootočenia prie-
rezov v miestach uloženia nosníka.
Nosník bol počas skúšky zaťažova-
ný dvomi koncentrovanými silami pôso-
biacimi v každom poli. Tá bola vyvodzo-
vaná lismi pripojenými k agregátu. Je-
den zaťažovací krok predstavoval prí-
rastok sily približne 2 × 10 kN pôso-
biaci na každé pole. Okrem vonkajších
deformačných a silových veličín boli 6e 6f
tiež zaznamenávane sily v predpínacích
jednotkách pomocou elasto-magnetic-
kých (EM) snímačov počas predpínania
a testovania. Niektoré meracie zariade-
nia sú znázornené na obr. 4 a osadený
skúšobný nosník na obr. 5.

P O S T U P Z AŤA Ž O VA C E J S K Ú Š K Y
Po osadení a následnej príprave nosní-
ka bola vykonaná zaťažovacia skúška.
V prvých zaťažovacích krokoch po vy-
tvorení trhlín v nadpodperovej a medzi-
podperovej oblasti sa pokračovalo v za-
ťažovaní nosníka, až do vyčerpania únos-
nosti nadpodperového prierezu, kde bol
očakávaný vznik plastického kĺbu. Po je-
ho vytvorení nastala redistribúcia vnútor-
ných síl vplyvom zmeny statickej sústa-
vy. Spojitý nosník sa zmenil na dve sa-
mostatné prosté polia. Takáto sústava
bola schopná odolávať ďalšiemu zvy-
šovaniu zaťaženia, až do momentu vy-
čerpania únosnosti kritického prierezu
v medzipodperovej oblasti. Porovnanie
skutočnej a teoretickej odolnosti nosní-
kov získanej pomocou pružno-plastickej
analýzy je spracované v tab. 1.
VÝSLEDKY A VYHODNOTENIA
Všetky nosníky bez ohľadu na súdrž-
nostnú kapacitu predpínacej výstuže
sa porušili rozdrvením betónu v tlače-
ných oblastiach nad strednou podpe-
rou a v strede rozpätia poľa. Zásad-
ný rozdiel medzi nosníkmi predopnutý-
mi súdržne a nesúdržne bol v distribúcii
a šírke trhlín po dĺžke nosníka v ťaho-
vo namáhaných oblastiach. S týmto ja-
vom následne súviseli aj hodnoty name-
raných priehybov.
Tab. 1 Teoretické a namerané zaťaženie
pôsobiace na nosník pri MSÚ ❚
Tab. 1 Theoretical and measured forces
acting on beam at ULS
Teoretická Nameraná Rozdiel medzi
Nosníkpôsobiaca pôsobiaca hodnotami
sila [kN] sila [kN] [%]
súdržný 4 × 121,5 4 × 129,5 6 ti a náraste priehybu nosníkov. Priehyb
nesúdržný 4 × 90 4 × 125,6 28,3
V prípade súdržne predopnutých nos-
níkov boli trhliny distribuované rovno-
merne po celej dĺžke ťahaných ob-
lastí nosníka. Ich šírka bola primera-
ná namáhaniu a polohe na nosníku. Pri
nosníkoch predopnutých nesúdržne sa
na medzi vzniku trhliny vytvorila prvá
trhlina, ktorej šírka pri narastajúcom za-
ťažení narastala nerovnomerne s ostat-
nými trhlinami vytvorenými v jej blízkos-
ti. To znamená, že prvá „centrálna“ trhli-
na mala výrazne väčšiu šírku ako ostat-
né trhliny. Po rozdrvení tlačeného betó-
nu mal tento jav za následok pretrhnutie
betonárskej výstuže v centrálnej trhline.
V prípade nosníkov predopnutých lana-
mi so zníženou súdržnosťou bola šír-
ka trhlín blízka nosníkom so súdržný-
mi lanami, avšak distribúcia trhlín bola
ovplyvnená stratou súdržnosti pri vyš-
ších zaťažovacích stupňoch. Charak-
teristická distribúcia a šírka trhlín v ťa-
hom namáhaných oblastiach nosníkov
je znázornená na obr. 6.
Súdržnostné vlastnosti predpínacej
výstuže sa rovnako prejavili na veľkos-
nosníkov narastal rovnomerne vo všet-
kých prípadoch predpätia až do oka-
mihu vzniku prvej trhliny. Po jej iniciá-
cii sa začali prejavovať rozdiely v defor-
mačnom pôsobení vplyvom zmeny tu-
hosti nosníkov. V prípade nosníkov pre-
dopnutých nesúdržne po vzniku trhlín
sa priehyb zväčšoval rýchlejšie s na-
rastajúcim zaťažením oproti nosníkom
so súdržným predpätím. Charakter de-
formácie nosníkov predopnutých lana-
mi s obmedzenou súdržnosťou bol po-
dobný skôr súdržným nosníkom, avšak
zaujímavý je sklon kriviek popisujúcich
priehyb, ktorý je naopak podobný sklo-
nu kriviek nesúdržných nosníkov.
Vyhodnotenie diferenciálnych prírast-
kov priehybu výraznejšie poukáza-
lo na rozličné deformačné pôsobenie
vplyvom súdržnosti predpínacích jed-
notiek. Na obr. 7a až 7d je znázorne-
ná závislosť priehybu od narastajúce-

2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 57

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

Obr. 7 a) Závislosť priehybu nosníkov

7a 7b
DEFORMÁCIA DEFORMÁCIA
od pôsobiaceho zaťaženia, b) závislosť
600 530 priehybu nosníkov od pôsobiaceho
celkové skúšobné zaťaženie [kN]

celkové skúšobné zaťaženie [kN]

510
zaťaženia vo väčšej mierke, c) závislosť
500 prírastku priehybu nosníkov od pôsobiaceho
490
400
zaťaženia, d) závislosť priehybu nosníkov
470
od pôsobiaceho zaťaženia vo väčšej
450
300 mierke ❚ Fig. 7 a) Beams deflection vs.
430
acting load relationship, b) beams deflection
200 410 vs. acting load relationship in larger scale,
390 c) beams deflection increment vs. acting load
100
370 relationship, d) beams deflection increment vs.
0 350 acting load relationship in larger scale
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 10 15 20 25 30 35 40 45 50
w [mm] w [mm] Obr. 8 Záznamy EM snímačov, a) počas
napínania nosníka, b) zaťažovacia skúška
7c 7d
PRÍRASTOK DEFORMÁCIE PRÍRASTOK DEFORMÁCIE nosníka predopnutého súdržnými lanami,
600 530 c) zaťažovacia skúška nosníka predopnutého
celkové skúšobné zaťaženie [kN]

celkové skúšobné zaťaženie [kN]

510 s lanami s obmedzenou súdržnosťou,

500
490 d) zaťažovacia skúška nosníka predopnutého
400 470 s lanami bez súdržnosti ❚ Fig. 8 EM gauge
N1_sudržne
450 records, a) during prestressing, b) loading of
N2_sudržne
300 beam with bonded tendons, c) loading of beam
430 N3_zniž. súdrž.
with tendons with reduced bond, d) loading of
200 410 N4_zniž. súdrž.
beam with unbonded tendons
390 N5_nesudržne
100
370 N6_nesudržne
0 350
0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2
dw/dx dw/dx
Na rozdiel od nosníkov predopnu-
8a 8b
tých nesúdržne sa sila v každom z lán
Záznam EM snímača počas napínania nosníka P0 [kN] Záznam EM snímača pre nosník 1/N2_sud zvyšovala úmerne zaťažovaciemu kro-
220 250 ku a narastajúcej deformácii prvku, až
vplyv 240
200 pokluzu na úroveň plastickej deformácie pred-
vznik trhliny (125 bar)

ť (330 bar)

230
180 v kotvení 220
160 210
pínacej jednotky. To je evidentné z po-
140 klesu sily v predpínacích jednotkách po
medzná odolnos

200
120 vplyv pružnej 190
deformácie prvku 180
odľahčení nesúdržne predpätých nos-
100
80 170 níkov pod úroveň pred skúškou. Nos-
postupné 160 deviované
60 napínanie 150 lano níky predopnuté lanami s obmedze-
40 prvku 140 priame lano nou súdržnosťou vykazovali malý ná-
20 130
0 120 rast sily v predpínacích jednotkách pri
t [min] t [min]
nižších úrovniach zaťaženia, podobne
8c 8d ako pri súdržných lanách. Tesne pred
P0 [kN] Záznam EM snímača pre nosník 2/N3_PP P0 [kN] Záznam EM snímača pre nosník 3/N6_sud dosiahnutím medznej únosnosti nos-
250 250 níka je však evidentný skokovitý nárast
medzná odolnosť (330 bar)

medzná odolnosť (330 bar)

240 240
sily a následne podobné správanie ako
vznik trhliny (125 bar)
vznik trhliny (125 bar)

230 230
220 220 pri nosníkoch predopnutých nesúdrž-
210 210
200 200 ne. Z toho možno usúdiť, že pri urči-
190 190 tej úrovni namáhania nastala globálna
180 180
170 170 strata súdržnosti po celej dĺžke pred-
160 160
150 150
pínacej jednotky vplyvom použitia proti-
140 140 koróznych prostriedkov.
130 130
120 120
t [min] t [min] Z ÁV E R
Výsledky experimentov zameraných
ho zaťaženia pri všetkých súdržnost- tá strata predpätia pri zakotvení či strata na sledovanie súdržnostných podmie-
ných podmienkach rovnako ako aj zá- sily z pružnej deformácie prvku. nok predpínacích jednotiek vplyvom
vislosť diferenciálnych prírastkov priehy- Záznamy na obr. 8b až 8d znázorňujú protikoróznych olejových emulzii prinies-
bu k narastajúcemu zaťaženiu. priebeh sily v predpínacích jednotkách li niekoľko zaujímavých výsledkov. Sle-
Rozdielne statické pôsobenie nosní- počas skúšania nosníkov. V prípa- dovanie napätostného a deformačné-
kov zaznamenali aj EM snímače, ktoré de predpätých nosníkov so súdržným ho pôsobenia dodatočne predpätých
odzrkadľovali reálne silové namáhanie predpätím došlo k porušeniu súdržnos- nosníkov si vyžaduje náročnú prípravu
predpínacieho lana v diskrétnom priere- ti lokálne, v miestach ohybových trhlín. a realizáciu. Avšak výsledky získane ta-
ze. EM snímač bol umiestnený približne Lano sa za hranicou trhliny opäť zakot- kýmto spôsobom majú vyššiu výpoved-
800 mm od krajnej podpery nosníka. vilo a tak je v mieste uloženia EM sní- nú hodnotu ako výsledky získané po-
Na obr. 8a je zaznamenaný priebeh si- mača vidieť len veľmi malý prírastok sily mocou pull-out testov.
ly pri napínaní sedemdrôtových lán. Zo v predpínacích jednotkách počas trva- Šírky trhlín ako aj ich distribúcia a rov-
záznamu sú evidentné javy ako okamži- nia celého namáhania nosníkov. nako priehyb nepreukázali zásadný

58 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015


Literatúra:
[1] Laco J., 2014: Súdržnosť predpínacích
jednotiek opatrených protikoróznou
ochranou: dizertačná práca, Bratislava:
STU
[2] Lüthi T. et al., 2005: Factors affecting
bond and friction losses in multistrand
post-tensioning tendons including the
effect of emulsifiableoils, Austin: Centre
for Transportation Research at the
University of Texas, FHWA/TX-05 /
0-4562-1
vplyv protikoróznej olejovej emulzie
na únosnosť a deformačné pôsobenie
dodatočne predpätých prvkov. Výsled-
ky EM snímačov ukázali globálnu stratu
súdržnosti predpínacích jednotiek opa-
trených protikoróznym prostriedkom až
tesne pred porušením nosníkov.
Výsledky pull-out testov prezentované
v Beton TKS 6/2014 preukázali v prípa-
de protikoróznej olejovej emulzie stratu
súdržnosti o viac ako 60 %. Takáto vý-
razná strata súdržnosti pri pull-out tes-
toch môže viesť k mylným záverom, na-
koľko vplyv tohto prostriedku sa na prv-
ku reálnych rozmerov prejavil len mini-
OCENĚNÍ BETONOVÉHO POVRCHU V PRESTIŽNÍ SOUTĚŽI
1 2
Britské Centrum designu udělilo na zá-
kladě rozhodnutí odborné poroty
12. února t. r. nejvyšší ocenění v soutě-
ži Surface Design Award 2015 v kate-
gorii Povrch v interiéru veřejné budovy
interiéru kaple Giovanni XXIII posta-
vené v Ospedale, části italského Ber-
gama (obr. 1 a 2). Kaple, navržená fran-
couzským architektem Aymericem Zu-
blenou ve spolupráci s italskými archi-
tekty Pippo a Ferdinandem Traversi, je
součástí nemocnice papeže St. Joh-
na XXIII a byla vysvěcena 11. října 2014.
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
VĚDA A VÝZKUM
[3] Marti P. et al., 2008: Temporary
corrosion protection and bond
of prestressing steel, In. ACI Structural
Journal, Vol. 105, No. 1, p. 51–59,
ISSN 0889-3241
[4] Salcedo Rueda E. et al., 2004:
Bond and corrosion studies of
emulsifiable oils used for corrosion
protection in post-tensioned tendons.
In: PTI Journal, Vol. 22, No. 1.
ISSN 1544-2314
málne. Z tohto dôvodu je vhodné, pri
vyšetrovaní súdržnosti dvoch materiá-
lov, používať pull-out testy len pri určo-
vaní prenosových a kotevných dĺžok.
Okrem vplyvu olejových emulzií na
súdržnosť, je možné získané výsled-
ky z testov na dodatočne predpätých
nosníkoch aplikovať aj pri diagnostike
čiastočne predpätých betónových kon-
štrukcií v prípade ich porušenia ohybo-
vým namáhaním. Na základe ich šírky
a distribúcie je možne konštatovať, či
neprišlo k zmene súdržnostných pod-
mienok v dôsledku nekvalitne preve-
denej injektáže alebo nedostatočného
Návrh současného kostela vychá-
zí z pevných architektonických zá-
sad, že jeho interiér má vytvářet mís-
to povzbuzující návštěvníka k modlit-
bě a klidnému rozjímání. Minimalistický
interiér tvoří světlé dřevo a teplé odstí-
ny bílých prefabrikovaných stěno-
vých betonových panelů s grafický-
mi motivy vyjádřenými pomocí tech-
nologie Graphic Concrete (GCArt&-
DesignTM). Autorem návrhu vzoru je
Stefano Arienti, který čerpal inspira-
ci v Zahradách Edenu, jak napovídají
❚ SCIENCE AND RESEARCH
odstránenia protikorózneho prostried-
ku na báze oleja po uložení predpínacej
výstuže do konštrukcie.
Príspevok vznikol s finančnou pomocou Agentúry
na podporu výskumu a vývoja na základe zmluvy
č. APVV–0442-12.
Ing. Ján Laco, PhD.
Reming Consult, a. s.
Trnavská cesta 27, 831 04 Bratislava
e-mail: laco@reming.sk
jl.beton@gmail.com
Ing. Viktor Borzovič, PhD.
e-mail: viktor.borzovic@stuba.sk
Ing. Peter Pažma
e-mail: peter.pazma@stuba.sk
oba: Stavebná fakulta STU
v Bratislave
Katedra betónových
konštrukcií a mostov
Radlinského 11, 813 68 Bratislava
Text článku byl posouzen odborným lektorem.
květy, rostliny a keře zobrazené na stě-
nách. Květinové motivy byly na stěny
přeneseny pomocí jemného rastrová-
ní vzorů a vhodně zvolené kompozi-
ce betonové směsi, která tak dotvá-
ří celkový dojem lehkosti, vzdušnosti
a klidu. Přirozené světlo, které proniká
do kaple kruhovými otvory na stěnách
a ve stropě, završuje dechberoucí at-
mosféru vnitřního prostoru.
zdroj: www.graphicconcrete.com
a www.surfacedesignshow.com
připravila Jana Margoldová
59
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

SKOŘEPINA DVOJÍ KŘIVOSTI NAD OBDÉLNÍKOVÝM

PŮDORYSEM ❚ DOUBLE CURVATURE SHELL ABOVE
A RECTANGULAR PLAN
Jiří Musil, Jiří Stráský
Příspěvek popisuje hledání optimálního tvaru
skořepinové konstrukce dvojí křivosti, kterou
Heinz Isler úspěšně použil pro zastřešení řady
tenisových hal a bazénů. Pro nalezení tvaru byl
využit komerčně dostupný program umožňu-
jící geometricky nelineární analýzu konstrukcí.
Správnost řešení byla ověřena nejen analytic-
ky, ale také na modelu postaveném v měřítku
1 : 56. Model byl vytvořen technologií 3D
tisku. Příspěvek navazuje na článek popisu-
jící práci Heinze Islera a na článek popisující
metodu hledání tvaru. ❚ The paper describes
the search for the optimal shape of the shell
structure of double curvature, which Heinz Isler
successfully used for roofing many tennis halls
and swimming pools. For the shape finding
a commercially available program allowing
geometrically nonlinear analysis of structures
was used. The correctness of the solution
was verified not only analytically, but also on
the model built in the scale 1 : 56. The model
was created by a modern technology of 3D
printing. The contribution is linked to the article
describing the work of Heinz Isler and the article
describing the form finding method.
Návrh těchto skořepin vyžadoval vel-
kou dovednost a zkušenost, protože
je velmi obtížné navrhnout bodově po-
depřenou skořepinu dvojí křivosti nad
protáhlým obdélníkem. V tomto pří-
padě se obvykle navrhuje konstrukce
jednoduché křivosti, která je ukončená
ztužujícím nosníkem přenášejícím zatí-
žení do krajních podpěr.
Islerova konstrukce dvojí křivosti vy-
plynula z řady modelových měření
skořepin různých vzepětí. Z modelo-
vých zkoušek tak vzešel standardizo-
vaný tvar šířek 17,75 a 18,6 m a délek
48 m. Skruž těchto skořepin tvořil vel-
mi elegantní rošt z lepených dřevěných
nosníků. Standardizovaný tvar skoře-
pin umožnil jejich opakované použití
(obr. 2) a postupnou výstavbu.
Prof. Isler analyzoval popsané kon-
1a
1c
strukce ve dvou na sebe navazujících
krocích. V prvním kroku na mode-
lu obrácené zavěšené textilie (hanging
cloth reversed) určil tvar membránové
konstrukce. V druhém kroku, po peč-
livém změření membrány, vytvořil ob-
rácený model skořepinové konstruk-
ce postavené z polyesterové pryskyři-
ce. Tuto konstrukci pak ověřil modelo-
vým měřením.
Již dříve popsaný postup [2] hle-
dání optimálního tvaru skořepin po-
mocí dostupných programů byl ta-
ké aplikován při analýze konstrukce
Obr. 1 Tenisová hala v Solothurnu: a) řez
A-A, b) řez B-B, c) půdorys, d) podepření
skořepiny ❚ Fig. 1 Soluthurn Tennis Hall:
a) section A-A, b) section B-B, c) plan, d) shell
support
1b
1d

V příspěvku [1] byla připomenuta prá-

ce významného projektanta Prof. Dipl.
Ing. Heinze Islera, Dr.h.c., podle je-
hož projektů bylo postaveno více než
1 500 skořepinových konstrukcí. V na-
vazujícím příspěvku [2] byl popsán po-
stup hledání tvaru pomocí dostupných
programů, které umožňují geometric-
ky nelineární analýzu konstrukcí. Po-
stup byl ilustrován na dvou Islerových
konstrukcích, skořepině tvaru polštáře
a skořepině nad trojúhelníkovým půdo-
rysem navržené pro čerpací stanici Dei- 2
tingen Süd. Získané tvary skořepin by-
ly ověřeny podrobnou statickou a sta-
bilitní analýzou.
Jedna z nejúspěšnějších Islerových
konstrukcí je skořepina vyvinutá pro
zastřešení tenisových hal a plaveckých
bazénů. Tento typ skořepiny byl popr-
vé navržen v roce 1978 pro zastřeše-
ní tenisových hal v Düdingenu. Zastře-
šení tvoří čtyři skořepiny půdorysného
rozměru 18,6 x 48,5 m; jejich tloušťka
je 90 až 100 mm. Skořepiny jsou bo-
dově podepřeny v rozích obdélníků. Obr. 2 Tenisová hala v Düdingenu, postupná
výstavba ❚ Fig. 2 Düdingen Tennis Hall,
Od té doby bylo postaveno čtyřicet pět
progressive erection
podobných konstrukcí (obr. 1).

60 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

3a 3b

3c 3d

nad obdélníkovým půdorysem. Po na- ton-Rapsonovy metody. Při řešení by- chozí tvar pro následující iteraci. Itera-
lezení tvaru byla konstrukce ově- ly použity tři iterační kroky s deformač- ce byla opakována, pokud ve středu
řena nejen analyticky, ale také na ním konvergenčním kritériem 0,001. konstrukce nebylo dosaženo vzepětí
modelu. Výsledkem řešení byla zdeformovaná 10 m (obr. 7).
konstrukce, jejíž geometrie tvořila vý- Je zřejmé, že takto získaný výsledný
S T U D O VA N Á K O N S T R U K C E
Obr. 3 Studovaná
Studovaná konstrukce byla navrže- 4
konstrukce, a) boční
na nad obdélníkovým půdorysem šíř- pohled, b) čelní
ky 17 m a délky 50 m (obr. 3). Vzepě- pohled, c) půdorys,
tí ve středu skořepiny bylo 10 m. Cí- d) perspektivní
pohled ❚
lem bylo navrhnout konstrukci, která Fig. 3 Studied
bude podobně jako Islerova skořepina structure, a) side view,
na okrajích zvlněna tak, aby vytvářela b) frontal view, c) plan
ztužující žebra. view, d) perspective
view

Skořepina bez okrajového ztužení Obr. 4 Výchozí tvar

membrány 5
Nejdříve byla konstrukce analyzována ❚ Fig. 4 Initial
postupem popsaným v [2]. Výchozím shape of the
tvarem byla rovinná membrána nad ob- membrane
délníkovým půdorysem, která měla za- Obr. 5 Proměnná
křivené kratší strany. Membrána byla tloušťka membrány ❚
uložena na čtyřech krajních podporách Fig. 5 Variable
thickness of the
šířky 1 m (obr. 4). Pro analýzu byl využit
membrane
programový systém Midas Civil 2012
Obr. 6 Tvar
a byl použit prvek Thick PLATE. Kon- membrány po prvním
strukce byla sestavena z 8 905 obdél- kroku
níkových prvků s velmi hustým dělením ❚ Fig. 6 Shape of 6
u podpěr a na okrajích. Základní tloušť- the membrane after
the first step
ka membrány 120 mm byla u podpěr
Obr. 7 Výsledný tvar
zvětšena až na 240 mm (obr. 5). Kon-
konstrukce, a) boční
strukce z betonu C30/37 byla analy- pohled, b) čelní
zována pro proměnné plošné zatížení pohled ❚
s intenzitou odpovídající rozložení vlast- Fig. 7 Final shape of
ní tíhy konstrukce. the structure, a) side
view, b) frontal view
V prvním kroku byla konstrukce ana-
lyzována pro zatížení, které rozlože-
ním odpovídá vlastní tíze, s intenzi- 7a 7b
tou, při které se konstrukce ve svém
středu zdeformovala 7,08 m (obr. 6).
V druhém kroku byla takto zdeformo-
vána konstrukce řešena jako geome-
tricky nelineární úloha pomocí New-

2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 61

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

8a 8b 8c

9a 9b 9c

10
Tab. 1 Zatížení skořepiny ❚
Tab. 1 Loading of shell
(a) Vlastní tíha
Vlastní tíha + Zatížení sněhem 1,5 kN/m2
(b)
na celé ploše
Vlastní tíha + Zatížení sněhem 1,5 kN/m2
(c)
na podélné polovině
Vlastní tíha + Zatížení sněhem 1,5 kN/m2
(d)
ve střední části
Vlastní tíha + Zatížení sněhem 1,5 kN/m2
(e)
na příčné polovině
Vlastní tíha + Zatížení sněhem 1,5 kN/m2
(f)
na čtvrtině
11a 11b
tvar konstrukce uvedený na obr. 7 je
bez ztužujících okrajových žeber. Přes-
to byla tato konstrukce dále posouze-
na pro zatížení uvedená v tab. 1.
Na obr. 8 jsou uvedeny výsled-
ky řešení pro zatížení vlastní tíhou. 12a 12b
Obr. 8a ukazuje deformace konstruk-
ce, obr. 8b maximální normálová na-
pětí při horním povrchu a obr. 8c maxi-
mální normálová napětí při dolním po-
vrchu skořepiny. Maximální deforma-
ce je 2,6 mm, maximální tahové napě-
tí je 0,14 MPa. Konstrukce je převážně
12c 12d
namáhána rovnoměrným tlakem, jeho
maximální velikost dosahuje hodnoty
6,7 MPa. Je tedy zřejmé, že pro účin-
ky vlastní tíhy je konstrukce navržena
správně.
Jiná situace je pro ostatní zatížení.

62 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

14a 14b 14c

15a 15b 15c

Obr. 8 Půdorys konstrukce, účinky od vlastní tíhy, a) deformace,
b) maximální napětí v horních vláknech, c) maximální napětí v dolních
vláknech ❚ Fig. 8 Plan of the structure, effects of the self-weight,
a) deformations, b) the maximum stresses at the top fibers, c) the
maximum stresses at the bottom fibers
Obr. 9 Deformace konstrukce, a) zatížení (c), b) zatížení (d),
c) zatížení (e) ❚ Fig. 9 Deformation of the structures, a) load (c),
b) load (d), c) load (e)
Obr. 10 Lávka Matadero a Invernadero, Madrid, Španělsko
❚ Fig. 10 Matadero and Invernadero Footbridge, Madrid, Spain
Obr. 11 Tvar membrány po prvním kroku, a) boční pohled,
b) čelní pohled ❚ Fig. 11 Shape of the membrane after the first step,
a) side view, b) frontal view
Obr. 12 Hledání tvaru membrány, a) zatížení vodorovným zatížením,
b) zatížení svislým zatížením, c) zatížení svislým zatížením, d) zatížení
vlastní tíhou ❚ Fig. 12 Membrane shape finding, a) horizontal loads,
b) vertical load, c) vertical load, d) self-weight
Obr. 13 Výsledný tvar konstrukce, a) boční pohled, b) čelní pohled ❚
Fig. 13 Final shape of the structure, a) side view, b) frontal view
Obr. 14 Půdorys konstrukce, účinky od vlastní tíhy, a) deformace,
b) maximální napětí v horních vláknech, c) maximální napětí v dolních
vláknech ❚ Fig. 14 Plan of the structure, effects of the self-weight,
a) deformations, b) the maximum stresses at the top fibers, c) the
maximum stresses at the bottom fibers
Obr. 15 Deformace konstrukce před ztrátou stability, a) zatížení (c),
b) zatížení (d), c) zatížení (e) ❚ Fig. 15 Deformation of the structure
before buckling, a) load (c), b) load (d), c) load (e)

13a
Kritická jsou zatížení (c), (d) a (e), při
kterých deformace dosahují velikos-
ti až 1,22 m (obr. 9) a tlaková a tahová
napětí dosahují velikosti až 284 MPa.
Tato napětí není konstrukce schopna
přenést a takto navrženou konstrukci
nelze postavit.
Je tedy nesporné, že konstrukci je
nutno upravit. Jak již bylo uvedeno dří-
ve, skořepiny nad obdélníkovým pů-
dorysem se obvykle navrhují se ztu-
žujícími okrajovými nosníky, nebo se
zvětší tloušťka skořepiny (obr. 10). Pro-
13b
fesor Isler však místo toho konstruk-
ci elegantně ztužil jejím okrajovým zvl-
něním. Proto byl dále hledán postup,
jak podobné zvlnění získat studova-
nou analýzou.
Skořepina s okrajovým ztužením
Je patrné, že pokud chceme analýzou
získat konstrukci se zvlněnými okra-
ji, nelze ve výchozím stavu vyjít z rovin-
né konstrukce a je nezbytné vyjít z kon-
strukce, která má zvednuté okraje. Tvar
křivek zvednutí byl určen analýzou kon-
strukce zatížené okrajovým liniovým
zatížením.
Výsledný výchozí stav (obr. 11) byl ur-
čen sečtením tvarů získaných zatíže-
ním konstrukce definované na obr. 4
a 5 postupně zatížené vodorovným
(obr. 12a) a svislým (obr. 12b) liniovým
zatížením kratších stran, svislým linio-
vým zatížením delších stran (obr. 12c)
a vlastní tíhou (obr. 12d).
V druhém kroku byla konstrukce
z obr. 11 řešena jako geometricky ne-
lineární úloha pomocí Newton-Rapso-
novy metody. Při řešení byly použity tři
iterační kroky s deformačním konver-
genčním kritériem 0,001. Výsledkem
řešení byla zdeformovaná konstrukce,
jejíž geometrie tvořila výchozí tvar pro
následující iteraci. Iterace byla opako-

2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 63

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH
16
vána, pokud ve středu konstrukce ne-
bylo dosaženo vzepětí 10 m.
Řešením byla získaná konstrukce, je-
jíž tvar byl velmi blízký požadovanému
tvaru (obr. 13). Delší strany však neby-
ly přímé, a tak bylo nutno znovu upra-
vit výchozí konstrukci.
Proto byla geometrie modelu po-
19a 19b
Tab. 2 Mechanické charakteristiky ❚ Tab. 2
Mechanické charakteristiky
Tahová pevnost, mez tečení (Typ 1, 0.125”, 0.2”/min)
Mezní tahová pevnost (Typ 1, 0.125”, 0.2”/min)
Tahový modul pružnosti (Typ 1, 0.125”, 0.2”/min)
Mezní tahové protažení (Typ 1, 0.125”, 0.2”/min)
Tahové protažení na mezi tečení (Typ 1, 0.125”, 0.2”/min)
Ohybová pevnost (Metoda 1, 0.05”/min)
Ohybový modul pružnosti (Metoda 1, 0.05”/min)
Mezní ohybové poměrné přetvoření (Metoda 1, 0.05”/min)
64
17
18
dle obr. 11 v několika krocích iterač- Na obr. 14 jsou uvedeny výsledky
ně upravena tak, aby pro provede- řešení pro zatížení vlastní tíhou. Obr.
ní nelineárního výpočtu byla získána 14a ukazuje deformace konstrukce,
konstrukce s přímými delšími strana- obr. 14b maximální normálová napě-
mi. Takto byla získána skořepina poža- tí při horním povrchu a obr. 14c maxi-
dovaného tvaru (obr. 3), která byla ná- mální normálová napětí při dolním po-
sledně posouzena pro všechna zatíže- vrchu skořepiny. Maximální deforma-
ní uvedená v tab. 1. ce je 3,9 mm, maximální tahové napě-
tí je 0,51 MPa. Konstrukce je převážně
namáhána rovnoměrným tlakem, je-
ho maximální velikost dosahuje hod-
noty 7,9 MPa. Je tedy zřejmé, že pro
účinky vlastní tíhy je konstrukce navr-
žena správně.
Také pro všechna ostatní zatížení
jsou deformace a napětí v rozumných
mezích. Pro kritické zatížení (c) situo-
vané na podélné polovině skořepiny
je maximální deformace velikosti jen
16 mm, maximální tahové napětí do-
sahuje velikosti 3,5 MPa a maximální
tlakové napětí je 8 MPa. Je patrné, že
konstrukce bezpečně přenese všech-
na normová zatížení.
Funkce skořepiny byla také ověřena
Mechanical properties stabilitním výpočtem, který byl prove-
Zkušební metoda Osy X Z Osy Z X den pro kombinaci vlastní tíhy a zatíže-
ASTM D638 31 MPa 26 MPa ní sněhem. Při nelineární analýze byla
ASTM D638 32 MPa 28 MPa konstrukce zatížena vlastní tíhou a po-
ASTM D638 2 230 MPa 2 180 MPa stupně se zvětšujícím zatížením sně-
ASTM D638 7% 2% hem. Ztráta stability byla dosažena při
ASTM D638 2% 1% zatížení, při kterém nebylo možné na-
ASTM D790 60 MPa 48 MPa jít rovnováhu vnitřních sil na deformo-
ASTM D790 2 060 MPa 1 760 MPa vané konstrukci. Výpočet byl proveden
ASTM D790 4% 3,5 % pro všechny studované polohy zatíže-
BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

20a 20b

20d

20c

ní. Ztráta stability byla pro polohu zatí- vhodného tvaru konstrukce. Přesto by- které sloužily Prof. Islerovi pro ověření
žení (c) dosažena při 58,5násobku za- lo rozhodnuto ještě ověřit analýzu mě- funkce skořepin, jsou náročné na výro-
tížení sněhem, pro polohu zatížení (d) řením na modelu konstrukce. bu a vyžadují značnou řemeslnou zruč-
při 75,5násobku zatížení sněhem a pro nost. Proto byla studována technolo-
polohu zatížení (e) při 105násobku za- MODEL gie 3D tisku.
tížení sněhem. Maximální deformace Z hlediska modelové podobnosti je Moderní technologie umožňují vy-
konstrukce před ztrátou stability dosa- vhodné vytvořit model ze stejného tvořit nevyztužené betonové konstruk-
hovaly pro polohu (c) velikosti 1,25 m, materiálu jako vlastní konstrukci, te- ce pomocí 3D tisku [4]. Dosud se tou-
pro polohu (d) velikosti 0,64 m a pro dy z betonu. Tento přístup byl zvolen to technologií vytváří převážně objek-
polohu (d) velikosti 1,78 m. Z analýzy při analýze diagonální obloukové sko- ty drobné architektury. Je tedy patrné,
vyplývá, že ke ztrátě stability by do- řepiny [3] navržené jako lávka pro pě- že technologie je vhodná pro stavbu
šlo později, než k porušení konstruk- ší s rozpětím 62 m (obr. 16). Skořepina modelů betonových konstrukcí. Bo-
ce vlivem vyčerpání pevnosti betonu byla vytvořena z betonu Tercon vyvinu- hužel jsme nenašli v blízkosti dodava-
a únosnosti betonářské výztuže. tého Doc. Terzijským. Beton byl vléván tele, který by byl schopen za rozum-
Z výsledků analýzy je evidentní, že do otočené formy z boku do bednění, nou cenu vytisknout betonovou skoře-
skořepina, která je na okrajích ztuže- které tvořilo jak spodní, tak i horní plo- pinu.
ná svým zvlněním, bezpečně přenese chu skořepiny. Návrh a výroba bednění Proto byla využita komerčně dostup-
všechna normová zatížení. Analýza ta- i skořepiny byly velmi pracné. ná technologie FDM (Fused Deposi-
ké potvrdila správnost postupu určení I modely z polyesterové pryskyřice, tion Modeling). Tato technologie využí-
Obr. 16 Model diagonální obloukové
21 22
skořepiny, zatěžovací zkouška ❚
Fig. 16 Model of the diagonal arch shell,
load test
Obr. 17 Skladba tištěného prvku
❚ Fig. 17 Composition of printed element
Obr. 18 Přetržení zkušebního prvku ❚
Fig. 18 Rupture of the test element
Obr. 19 Pracovní diagram, a) tah,
b) tlak ❚ Fig. 19 Stress-strain response,
a) tension, b) compression
Obr. 20a, b, c, d Podepření 23 24
modelu v duralovém rámu
❚ Fig. 20a, b, c, d Supporting
of the model in an aluminum frame
Obr. 21 Model, pozice zatížení ❚
Fig. 21 Model, load position
Obr. 22 Model, pozice zatížení
a tensometrů ❚ Fig. 22 Model, position
of the load and strain gauges
Obr. 23 Model, zatížení (b)
❚ Fig. 23 Model, load (b)
Obr. 24 Model, zatížení (c) ❚
Fig. 24 Model, load (c)

2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 65

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH
vá dvou materiálů, základního, stavěcí-
ho a materiálu podpor.
Při tisku je materiál odvíjen z cívky
do hlavice tavné pistole, která ho na-
náší na podložku. Materiál podpor se
využívá v místech, kde by při tisku mu-
sel stavěcí materiál „viset“ ve vzduchu.
Po vytvoření modelu se materiál pod-
por odstraní.
Stavěcí materiál je nanášen po vrst-
vách. Tisk každé vrstvy začíná vytvo-
řením minimálně jednoho obvodového
vlákna; vnitřní prostor mezi konturami
je vyplněn vlákny pod úhlem 45°, při-
čemž v následující vrstvě je úhel výpl-
ně kolmý na předchozí vrstvu (obr. 17).
Zvolený průměr vláken byl vzhledem
k velikosti modelu a tomu odpovídající
ceně zvolen co největší – 0,33 mm. I tak
tisk modelu trval více než 50 h. Pro tisk
byl použit materiál označený ABS M 30
(akrylonitrilbutadienstyren), který je
charakterizován parametry uvedenými
v tab. 2.
Pro tisk byl použit přístroj Fortus
900mc s největším dostupným pracov-
ním prostorem 914 x 610 x 914 mm,
který umožňoval tisk modelu v měřít-
ku 1 : 55,56. Při tomto měřítku by byla
minimální tloušťka modelu jen 2,2 mm.
Proto, s ohledem na technologii tisku,
byla tloušťka modelu provedena v mě-
řítku 1 : 24. Tato skutečnost byla zo-
hledněna v analýze modelové podob-
nosti.
Pro orientační ověření materiálo-
vých charakteristik a práci s mate-
riálem (především lepení tenzometrů)
byla vytvořena sada zkušebních tě-
les. Zkušební krychle o hraně 20 mm
pro zkoušku tlakem, trámce průře-
zu 10 x 20 mm s rozšířenými konci
pro tahovou zkoušku (obr. 18) a trám-
ce 10 x 20 x 170 mm pro ověření ohy-
bového namáhání. Zkoušky byly pro-
vedeny jednak pro namáhání působící
v rovině vláken a jednak kolmo k rovi-
ně vláken. Pro určení Poissonova čís-
la byly také měřeny příčné deformace;
jeho hodnota je ν = 0,254.
Na obr. 19 jsou uvedeny pracovní
diagramy pro namáhání v tahu a tlaku.
Je patrné, že rozdíly pro namáhání pů-
sobící v rovině vláken a kolmo k rovině
vláken jsou malé. Protože při zkoušce
tahem bylo protažení zkušebního prv-
ku větší, než je rozsah tenzometrů, ne-
znamená konec grafu dosažení pev-
nosti prvku.
Modul pružnosti, který je v rozsahu
předpokládané hladiny zatížení mo-
delu konstantní, je rozdílný pro tah
a tlak. Pro analýzu modelu byl sta-
66
Obr. 25 Deformace v podélné ose
25
modelu, a) zatížení (c), b) zatížení (d)
❚ Fig. 25 Deformation in the model’s
longitudinal axis, a) load (c), b) load (d)
Obr. 26 Normálové napětí v podélném řezu
dolní vlny podélného ztužení od zatížení (c) ❚
Fig. 26 Normal stresses in the longitudinal a)
section of the bottom wave of the longitudinal
stiffening due to load (c)
Obr. 27 Normálové napětí v podélném řezu
dolní vlny podélného ztužení od zatížení (d)
❚ Fig. 27 Normal stresses in the longitudinal
section of the bottom wave of the longitudinal
stiffening due to load (d)
Literatura:
[1] Stráský J.: Heinz Isler, stavitel skoře-
pin, Beton TKS 2/2013, pp. 24–33
b)
[2] Musil J., Stráský J.: Hledání tvaru
skořepinových konstrukcí, Beton TKS
5/2014, pp. 50–55
[3] Strasky J.: Pedestrian bridges utilizing
high-strength concrete, International
Journal of Space Structures, Vol. 22,
No. 1, 2007, pp. 61–79
[4] Loughborough University
Leicestershire, UK: 3D Concrete
Printing: An innovative construction
process, www.freeformconstruction.
com
[5] Hossdorf H.: Model Analysis of
Structures, Van Nostrand Reinhold
Company, 1974
noven jako vážený průměr hodnotou ží. S ohledem na polohu zatížení bylo
Em = 1 820 MPa. nutno vyrobit 180 kusů závaží s třice-
Model byl vytištěn s táhly spojující- ti různými hmotnostmi. Nejlehčí závaží
mi podpěry jak v podélném, tak i příč- vážilo 1,052 kg, nejtěžší 2,225 kg, ma-
ném směru. Po vytištění byl podporu- ximální odchylka v hmotnosti závaží či-
jící materiál odstraněn a model byl vlo- nila 0,5 %, přičemž průměrná odchyl-
žen do duralového rámu, v kterém byl ka v hmotnosti závaží činila 0,03 %.
u podpěr podlit epoxidem (obr. 20). Hmotnost závaží pro náhradu vlast-
Obr. 20b až 20d dokumentují geomet- ní tíhy činila 202,534 kg, pro náhra-
rii studované konstrukce. du nahodilého zatížení 99,44 kg, tedy
Při návrhu zkušebního zatížení se vy- maximální zatížení pro skořepinu bylo
šlo z modelové podobnosti. Zatížení 301,974 kg.
bylo určeno z podmínky stejné velikos- Pro porovnání deformací a napě-
tí napětí v modelu a ve skutečné kon- tí v měřených místech konstrukce by-
strukci [5]. la pro všechny zatěžovací stavy prove-
Model byl zkoušen pro polohy zatíže- dena analýza modelu zatíženého ploš-
ní uvedené v tab. 1. Rovnoměrné zatí- ným a bodovým zatížením. Z hlediska
žení bylo nahrazeno šedesáti osamě- deformací došlo pouze k zanedbatel-
lými břemeny rovnoměrně rozmístě- ným odchylkám mezi oběma mode-
nými na povrchu skořepiny (obr. 21). ly, z hlediska napětí nebyla situace
Mezi břemeny náhradního zatížení by- tak příznivá, ale pro většinu posuzova-
lo na dvaceti místech osazeno celkem ných míst (90 až 95 % podle zatěžo-
čtyřicet odporových tenzometrů, vždy vacího stavu) byla shoda velmi dobrá.
jeden tenzometr shora a druhý zdo- Analýza tedy potvrdila možnost náhra-
la (obr. 22). Byly použity tenzometry dy plošného zatížení za bodové. Mi-
1-LY11-6/350 a 1-LY11-3/350. mo měření poměrných přetvoření by-
Závaží byla vyrobena z ocelové ku- ly také na osmi místech měřeny de-
latiny ∅ 50 mm. Náhrada vlastní tí- formace konstrukce. Deformace by-
hy konstrukce byla realizována dvě- ly měřeny u podpěr a v podélné ose
ma sadami závaží. Nahodilé zatížení modelu.
bylo nahrazenou jednou sadou záva- Konstrukce modelu byla uložena
BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

26
na dvojici vyvýšených podpěr tak, aby
v prostoru mezi podpěrami bylo mož-
né zavěsit závaží (obr. 23 a 24). Kaž-
dé závaží bylo zavěšeno na provazec,
který byl provlečen otvorem ve sko-
řepině a zakotven v ocelové kruhové
podložce průměru 7 mm podlité siliko-
nem.
Zkouška modelu probíhala v labora-
toři Ústavu betonových a zděných kon-
strukcí FAST VUT v Brně. Při zkoušce
byla průběžně měřena teplota a defor-
mace podpěr. Zatížení simulující vlast-
ní tíhu bylo do konstrukce vnášeno po-
stupně a symetricky. Model byl násled-
ně zkoušen pro polohy zatížení uvede-
né v tab. 1 (obr. 23 a 24). Každé za-
tížení bylo na konstrukci ponecháno,
dokud se měřené hodnoty neustálily.
Pak bylo veškeré zatížení odebráno
a po změření deformací a proměnných
přetvoření nezatíženého modelu se ce-
lý postup opakoval. Pro vyhodnocení
byly použity hodnoty, od kterých byly
odečteny účinky změny teploty a po-
klesu podpěr.
Na obr. 25 jsou uvedeny vypočíta-
né a změřené hodnoty deformací po-
délné osy modelu pro zatížení (c) a (d).
Na obr. 26 a 27 jsou pro tato zatížení
uvedeny vypočítané a změřené hod-
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
VĚDA A VÝZKUM
27
noty napětí v horních a dolních vlák-
nech skořepiny v podélném řezu situo-
vaném v dolní vlně okrajového zvlnění.
Z obrázku je zřejmé, že shoda je vel-
mi dobrá.
Z ÁV Ě R
Statická analýza a měření na modelu
potvrdily správnost popsaného postu-
pu hledání tvaru skořepinových kon-
strukcí. Je tedy zřejmé, že popsa-
ný postup můžeme použít pro ná-
vrh skořepin nad libovolným půdory-
sem. Analýza také upozornila na sku-
tečnost, že tenké skořepiny je nutno
analyzovat geometricky nelineárními
programy, které upozorní na velké de-
formace a následnou možnou ztrátu
stability.
Prof. Isler vhodným zvlněním okra-
jů skořepin vytvořil v konstrukci ztužu-
jící žebra, která omezila její deformace
i namáhání. Proto mohla zůstat skoře-
pina na okrajích bez obrub, a tak moh-
la být zvýrazněna jejich štíhlost. Takto
byla demonstrována hlavní přednost
skořepinových konstrukcí – plastická
tvárnost a konstrukční efektivita.
Obr. 20b až 20d dokumentují, jak
krásná je hospodárná inženýrská kon-
strukce. A přitom ve skutečnosti skoře-
❚ SCIENCE AND RESEARCH
pina tloušťky jen 120 mm tvoří střešní
konstrukci s rozpětím 50 m.
Doufejme, že náš příspěvek přispěje
k renezanci skořepinových konstrukcí
a další vývoj technologie tisku betono-
vých konstrukcí umožní jejich ekono-
mickou stavbu.
Analýza a modelová měření byly provedeny
v rámci řešení projektu Technologické
agentury České republiky TA02011322:
„Prostorové konstrukce podepřené kabely
a/nebo oblouky“ a za podpory projektu
Specifického vysokoškolského výzkumu
pod názvem: „Hledání optimálního tvaru
skořepinových konstrukcí“, registrovaného
na VUT pod číslem FAST-J-13-1972. Příspěvek
byl napsán za přispění MŠMT projektu
CZ.1.05/2.1.00/03.0097, v rámci činnosti
regionálního centra AdMaS „Pokročilé stavební
materiály, konstrukce a technologie“.
Ing. Jiří Musil
e-mail: j.musil@shp.eu
prof. Ing. Jiří Stráský, DSc.
e-mail: j.strasky@shp.eu
oba: Fakulta stavební VUT v Brně
Stráský, Hustý a partneři, s. r. o.
Brno
67
 NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE
BETON, ČSN EN 206, ČSN P 73 2404 A DALŠÍ SOUVISLOSTI
CONCRETE, ČSN EN 206, ČSN P 73 2404 AND FURTHER
CONSEQUENCES
Michal Števula, Vladimír Veselý
V článku jsou popsány novinky, které zavádí
ČSN EN 206 oproti ČSN EN 206-1, zmíněny
související a navazující technické a legislativní
dokumenty a uvedena rekapitulace a výhled
do budoucnosti technických norem o výrobě
a specifikaci betonu. ❚ The article describes
updates being introduced by the ČSN 206
compared to ČSN 206-1, it notes related and
consequent technical and legal documents
and reviews and shows the future prospects
of technical standards concerning concrete
production and its specifications.
Po dlouhém ohlašování a očekávání,
a s více než dvouletým zpožděním, by-
la dokončena a na podzim 2013 vy-
dána EN 206, která v létě 2014 dora-
zila do Čech v podobě ČSN EN 206.
Od předchozí EN 206-1 se v zásadě
liší jen mírně, s výjimkou nových kon-
cepcí pro použití příměsí. Dramatič-
tějším se však ukázal přechod z ČSN
EN 206-1 na ČSN EN 206 z hlediska
české legislativy.
FORMÁLNÍ POSTUP PŘI TVORBĚ
EVROPSKÝCH NOREM
Evropské technické normy zpracová-
vá a vydává CEN (Evropská komise
pro technickou normalizaci). Jednotli-
vé dokumenty jsou připravovány od-
bornými komisemi, pracovními týmy.
Technologií čerstvého i ztvrdlého be-
tonu a jeho složkami se zabývá komi-
se „CEN/TC104 Beton a odpovídající
výrobky“. Pokud komise dokončí ně-
jakou normu, včetně vypořádání při-
pomínek, proběhne v CENu formální
hlasování o jejím přijetí či nepřijetí. Je-
-li norma přijata, je vydána v angličtině,
francouzštině a němčině. Členské ze-
mě, včetně České republiky, jsou pak
povinny v předem daném termínu, ob-
vykle dvanácti měsíců, normu zavést
do svých národních systémů, a to buď
přímým převzetím, tzn. v původním ja-
zyku, nebo překladem. Zároveň musí
být ve stejném termínu zrušeny národ-
ní normy nebo jejich části, které jsou
s novou evropskou normou v přímém
rozporu.
Evropská norma může být na národ-
ní úrovni vybavena národní přílohou,
68
❚ STANDARDS • QUALITY • CERTIFICATION
nebo doplněna národní normou, která
rovněž není v rozporu s evropskou nor-
mou a zohledňuje specifika a dlouho-
dobé zvyklosti a zkušenosti dané ze-
mě (pro ČSN EN 206-1 byly národními
přílohami Změna Z1 až Z4).
Z výše uvedeného vyplývá následu-
jící:
• evropská norma se tvoří v CENu, tu-
díž, chceme-li mít možnost podílet
se na její tvorbě, musíme to udělat
na půdě CENu,
• přijde-li hotová evropská norma
do ČR, musí se ÚNMZ (Úřad pro
technickou normalizaci, metrologii
a státní zkušebnictví), který zastupuje
ČR v CENu, řídit svými závazky vůči
CENu a normu vydat v daném termí-
nu některým z uvedených způsobů,
• je-li tímto způsobem překlad, jedná
se o technický překlad dokumentu,
nikoliv o připomínkování či kritizování
jejího obsahu.
Konečným cílem by mělo být zavede-
ní evropské normy, kterou může vhod-
ně doplnit národní příloha nebo jiný
dokument „platný v místě použití beto-
nu“, jak ho přímo definuje EN 206. Nor-
my, které jsou svou náplní paralelní, by
měly být zrušeny, aby technická veřej-
nost nebyla matena existencí více no-
rem týkajících se jedné věci.
Poznámka: pokud se někde v textu hovoří
o EN 206, jde o evropskou verzi dokumentu
vydanou CEN, pokud je zmíněna ČSN EN 206,
jde o českou verzi EN 206 vydanou ÚNMZ.
PŮVODNÍ PLÁN PRO EN 206
A NEPŘÍJEMNOSTI S JEHO
NEDODRŽENÍM
ČSN EN 206 měla původně vyjít v ro-
ce 2012 společně s ČSN EN 197-1
ed.2 (cement) [2]. Společný termín vy-
dání byl logický vzhledem k úzké pro-
vázanosti obou dokumentů. Kompliko-
vaná jednání v komisích CEN se stala
příčinou opožděného vydání EN 206,
na rozdíl od zmíněné ČSN EN 197-1,
ed.2, až před koncem roku 2013. Toto
zpoždění bylo jediným faktickým důvo-
dem, proč musela být vydána Změna
Z4 k ČSN EN 206-1, aby se aktualizo-
valy vztahy mezi novou normou na ce-
ment [9] a stávající normou na be-
ton [2].
BETON • technologie • konstrukce • sanace
❚
CO NOVÉHO PŘINÁŠÍ EN 206?
Obecně
(ČSN) EN 206 spojuje původní (ČSN)
EN 206-1 [2] a (ČSN) EN 206-9 [3],
tzn., že stávající norma se věnuje i sa-
mozhutnitelným betonům. Bere na vě-
domí existenci vláknobetonů, aniž se ji-
mi podrobně zabývá. Zároveň přináší
dvě nové koncepce pro použití příměsí
z pohledu trvanlivosti.
Některé nové pojmy
Předpisy platné v místě použití (pro-
visions valid in the place of use) jsou
národní předpisy uvedené v Národ-
ní předmluvě, Národní příloze ČSN
EN 206 nebo se jedná o doplňkové
národní normy ČSN EN 206, platné
v místě použití betonu [5].
Regenerované prané kamenivo (re-
claimed washed aggregate) zname-
ná kamenivo získané praním čerstvé-
ho betonu [5].
Regenerované drcené kamenivo
(reclaimed crushed aggregate) zname-
ná kamenivo získané drcením ztvrd-
lého betonu, který nebyl dříve použit
v konstrukci [5].
Recyklované kamenivo (recycled
aggregate) znamená kamenivo získa-
né při úpravě anorganického materiálu
dříve použitého v konstrukci [5].
Polymerová vlákna (polymer fibres)
jsou rovné nebo deformované kousky
protlačeného a nařezaného materiálu,
které jsou vhodné k homogennímu za-
míchání ve směsi betonu [5].
Ocelová vlákna (steel fibres) jsou
rovné nebo tvarované kousky za stu-
dena taženého ocelového drátu, rovné
nebo tvarované kousky vláken z na-
řezaného plechu, vlákna získaná ta-
vením, hoblováním z drátů za stude-
na tažených, nebo frézovaná vlákna
z ocelových bloků, která jsou vhod-
ná k homogennímu zamíchání do
betonu [5].
Příměsi
Největší změna se týká příměsí (kapito-
la 5.2.5 EN 206). Podle (ČSN) EN 206
je možné použít tří koncepcí, které se
primárně týkají trvanlivosti betonu:
• k-hodnota (k-value) – (ČSN) EN 206
uvádí k-hodnoty pro popílek a kře-
mičité úlety. Pro mletou granulo-
❚ 2/2015
 NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE ❚ STANDARDS • QUALITY • CERTIFICATION

1 2
běžný beton beton beton
ČSN EN 206-1 ČSN EN 206 beton pro SŽDC pro ŘSD pro ŘVC

další požadavky
2001 7.2014

beton beton, SCC, vláknobeton

TKP 17 TKP 18 TKP 1

ČSN EN 206-1 ČSN P 73 2404

základní požadavky
ČSN P ČSN P ČSN P ČSN P
73 2404 73 2404 73 2404 73 2404
Změna Z4 Zbytková norma
2013 2015

ČSN ČSN ČSN ČSN

Platí automaticky společně. Obě musí být uvedeny
EN 206 EN 206 EN 206 EN 206
ve smlouvě!!!

Obr. 1 Formální rozdíl mezi národní přílohou

a zbytkovou normou ❚ Fig. 1 Formal
difference between the national annex and the
rest of the standard
Obr. 2 Schéma návaznosti jednotlivých
dokumentů ❚ Fig. 2 Scheme of the
individual documents and their connections
Obr. 3 Formulář pro vytvoření specifikace
betonu na portálu eBeton s ukázkou vyplnění
a automatického vygenerovaní specifikace dle
ČSN EN 206 a ČSN P 73 2404 ❚
Fig. 3 Form to be used for creating
a concrete specification on the eBeton
portal showing how to fill it in and how the
specification is automatically generated acc.
to the ČSN EN 206 and ČSN P 73 2404
Obr. 4 QR kód s webovou adresou pro
specifikaci betonu ❚ Fig. 4 QR code with
the web site address for concrete specification

3 4

vanou vysokopecní strusku se od-
kazuje na předpisy platné v místě
použití.
• Koncepce ekvivalentních vlastnos-
tí betonu (equivalent concrete per-
formance concept – ECPC – EN 206
odstavec 5.2.5.3) umožňuje měnit
mezní složení betonu, např. vodní
součinitel w/c, pokud k tomu oprav-
ňují výsledky zkoušek trvanlivosti be-
tonu nově navrhovaného a referenč-
ního, tzn., že výsledky zkoušek tr-
vanlivostí u obou betonů jsou stej-
né. Tato koncepce se nejčastěji ří-
dí předpisy platnými v místě použití
betonu.
• Koncepce ekvivalentních vlastnos-
tí kombinací (equivalent performan-
ce of combinations concept – EPCC).
Velmi zjednodušeně řečeno se jed-
ná o úvahu, která říká, že beton vy-
robený z cementu vyhovujícího nor-
mám pro cement a splňujícího po-
žadavky na trvanlivost platné v mís-
tě použití bude mít rovněž odpovídající
trvanlivost. Jestliže kritéria pro kom-
binaci cementu a příměsi splňují po-
dobné požadavky, pak takto vyrobe-
ný beton bude také mít adekvátní tr-
vanlivost, pokud splňuje ekvivalent-
ní kritéria pro beton stanovená pravi-
dly platnými v místě použití pro daný
typ cementu, tj. s maximálním pomě-
rem W/C nahrazeným maximálním po-
měrem W / (C + A) a minimálním ob-
sahem cementu C nahrazeným mini-
málním obsahem (C + A), kde C je ce-
ment a A je příměs. V tomto případě
není referencí specifický zdroj cemen-
tu, ale soubor kritérií podobných těm,
která se používají pro definování ce-
mentu [4].
Dvě nové koncepce (ECPC a EPCC)
umožňují vykročení mimo tabulku F.1
(Doporučené mezní hodnoty pro slo-
žení betonu) [5], která popisuje někte-
ré parametry složení betonu ve vzta-
hu k trvanlivosti. Cenou za to je povin-
nost prokázat ekvivalentní trvanlivost
navrženého betonu jako u referenční-
ho vzorku. U koncepce k-hodnoty tato
povinnost není, a tudíž stačí pouze do-
držet uvedené hodnoty.
Poznámka: Protože v minulosti došlo k mnoha
diskusím ohledně závaznosti či nezávaznosti
jednotlivých parametrů z tabulky F.1
v INFORMATIVNÍ příloze F, uvádíme zde
paragraf 5 této přílohy: „(5) Mezní hodnoty
pro maximální vodní součinitel a minimální
obsah cementu platí vždy, zatímco požadavky
na třídu pevnosti mohou být doplňkově
specifikovány.“ [5].

2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 69

 NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE
5a
Vzhledem k výše uvedenému je
k diskusi postup certifikačních orgánů
v ČR, které pokračují v zavedené pra-
xi vydáváním certifikátů systému řízení
výroby dle § 6 NV 163/2002 Sb. buď
s přílohami, kde striktně uvádějí pev-
nostní třídy betonu, nebo tyto třídy pří-
mo vypisují na první stranu certifikátu.
Pokud chce výrobce uvést na trh ty-
pový beton s doplňkově specifikova-
nou pevnostní třídou, která je nižší než
informativní hodnota v informativní ta-
bulce F.1, musí pro tento případ nejdří-
ve nechat vypracovat stavebně-tech-
nické osvědčení.
Tím je fakticky aplikována doplňují-
cí formální překážka v obchodu. Jde
o českou specialitu, která je na zá-
pad od našich hranic nemyslitelná. Pří-
klady aktuálního certifikátu vydáva-
ného v SRN a v ČR jsou uvedeny na
obr. 5.
V případě, kdy na sebe výrobce po-
dle § 6 NV 163/2002 Sb. bere pl-
nou odpovědnost za parametry výrob-
ku a předem je ověřuje počátečními
zkouškami typu, je tento postup přinej-
menším diskutabilní. Certifikát systé-
mu řízení výroby v ČR pak velmi připo-
70
❚ STANDARDS • QUALITY • CERTIFICATION
5b
míná certifikát jednotlivého výrobku dle
§ 5 NV 163/2002 Sb.
Česká cesta k přijetí EN 206
Zavedení revidované normy je jed-
nou stránkou legislativy, druhou pak
české předpisy související se Záko-
nem č. 22/1997 Sb. [6]. Vydáním ČSN
EN 206 a okamžitým zrušením platnos-
ti předchozí ČSN EN 206-1 včetně její-
ho „určení“ bez přechodného období
vznikla v jediném okamžiku situace, kdy
přestaly platit certifikáty výroby podle
ČSN EN 206-1 a ještě nebyly zavedeny
certifikáty dle ČSN EN 206. Po několika
dotazech a urgencích ohledně této situa-
ce přišla vstřícná reakce od náměstka
ministra průmyslu a obchodu Ing. Koli-
by a zaměstnanců ÚNMZ, která vedla
k opětovnému vyhlášení ČSN EN 206-1
jako normy „určené“ ve Věstníku ÚNMZ
9/2014 na přechodné období dvanácti
měsíců.
V současnosti je tedy možno,
po omezenou dobu, vyrábět beton
podle ČSN EN 206-1 i ČSN EN 206.
Tento stav je logický a odpovídá reali-
tě, neboť v současnosti jsou realizová-
ny stavby, které byly projektovány po-
BETON • technologie • konstrukce • sanace
dle původní normy, zatímco projekty
podle té nové se teprve objeví.
K zamyšlení může vést i jeden z mož-
ných způsobů vydávání evropských
norem, a to jejich převzetím v origi-
nále, tedy v angličtině. Lze si jen těž-
ko představit, jak jsou tisíce techni-
ků a obchodníků ve stavebnictví, tzn.
i na stavbách, schopni domlouvat se
nad anglickým textem normy a řešit
problematiku parametrů betonu, poža-
davků systémů kontroly apod. Nedo-
rozumění vznikají i nad normami v čes-
kém jazyce.
Představa možných komplikací v ko-
munikaci nad anglickým textem evo-
kuje příběh o babylonském zmatení ja-
zyků. Pro úplnost uvádím, že ona zná-
má věž se v důsledku zmíněné událos-
ti nedostavěla.
Zajisté si všichni přejeme, aby české
betonové stavitelství uspělo lépe. By-
lo by tedy vhodnější, aby se v budouc-
nosti důležité technické normy vydá-
valy rovnou v češtině, byť se zpoždě-
ním několika měsíců za termínem sta-
noveným Bruselem, zejména nehrozí-li
za zpoždění žádná sankce. Technic-
ká veřejnost by měla jednodušší život.
❚ 2/2015
 NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE
5c
Národní příloha versus předpis
platný v místě použití
Od počátku roku 2013 ÚNMZ, správce
a vydavatel technických norem, uplat-
ňuje nový formální přístup k řešení tzv.
„národních příloh“ k evropským nor-
mám. Pro ČSN EN 206-1 byly národ-
ními přílohami Změna Z1 až Změna Z4.
V současnosti ÚNMZ není ochotno vy-
dávat „národní přílohy“, ale pouze tzv.
„zbytkové normy“, které však mohou
velmi dobře doplnit evropské normy
ve smyslu předpisů platných v mís-
tě použití. Svaz výrobců betonu ČR je
zpracovatelem úkolu, jehož cílem je ta-
kový předpis připravit.
ČSN P 73 2404 Beton –
Specifikace, vlastnosti, výroba
a shoda – Doplňující informace
V nadpisu uvedený text je název ono-
ho dokumentu, který má doplnit ČSN
EN 206. Obsah ČSN EN 206 a toho-
to předpisu by měl být velmi podobný
obsahu původní ČSN EN 206-1 včetně
Změny Z3 a Z4. Obě „Změny“ prošly
několikaletým ověřením v praxi a tech-
nická veřejnost se je naučila použí-
vat. Mít dokument doplňující EN 206 je
2/2015 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ STANDARDS • QUALITY • CERTIFICATION
Obr. 5 Příklad
certifikátu systému
řízení výroby pro
beton, a) v ČR,
b) v ČR – příloha,
c) v Německu ❚
Fig. 5 Example
of a certificate of
system management
of concrete
production a) in the
CR, b) in the CR –
annex, c) in Germany
praxe zavedená ve všech zemích CE-
Nu. Zúročují se tak dlouholeté „lokální“
zkušenosti typické pro dané regiony.
Nejdůležitějšími součástmi ČSN
P 73 2404 jsou proto tabulka F.1 „Mez-
ní hodnoty pro složení a vlastnosti be-
tonu platné v České republice“, stej-
ná jakou známe ze Změny 3 ČSN
EN 206-1, a tabulka F.3 „Použitelnost
cementů pro stupně vlivu prostředí“.
JINÉ PŘEDPISY
Na ČSN EN 206 a ČSN P 73 2404 na-
váží resortní předpisy Ministerstva do-
pravy (TKP 18), Správy železniční do-
pravní cesty (TKP 17) a Ředitelství vod-
ních cest ČR (TKP 1). Ty budou speci-
fikovat dodatečné požadavky na beton
z titulu správců veřejných finančních
zdrojů, tzn. vytvoří nadstavbu ČSN EN
206 a ČSN P 73 2404 (obr. 2), ne však
alternativní dokument, jak tomu bylo
v minulosti.
Z ÁV Ě R
Příchod aktualizované EN 206 byl po-
znamenán českými specifiky. Doufej-
me, že další plánované omlazení této
normy po roce 2020 proběhne na zá-
Literatura:
[1] European Standardization Committee,
Concrete – Specification, performance,
production and conformity, EN 206,
2013
[2] ČSN EN 206-1 Beton – Část 1:
Specifikace, vlastnosti, výroba
a shoda, ÚNMZ, 2001
[3] ČSN EN 206-9 Beton – Část 9:
Doplňková pravidla pro samozhut-
nitelný beton (SCC), ÚNMZ, 2010
[4] ERMCO Guide to EN206:2013,
ERMCO, 2014. Česká verze je volně
ke stažení na www.ebeton.cz
[5] ČSN EN 206 Beton – Specifikace,
vlastnosti, výroba a shoda, ÚNMZ,
6. 2014
[6] Zákon č. 22/1997 Sb. o technických
požadavcích na výrobky a o změně
a doplnění některých zákonů
[7] Věstník ÚNMZ 9/2014, ÚNMZ
[8] ČSN P 73 2404 Beton – Specifikace,
vlastnosti, výroba a shoda – Doplňující
informace, verze k připomínkování
z 11/2014
[9] ČSN EN 197-1 ed.2 Cement – Část 1:
Složení, specifikace a kritéria shody
cementů pro obecné použití, ÚNMZ,
4. 2012
[10] CEN/TR 16639 Use of k-value con-
cept, equivalent concrete performance
concept and equivalent performance
of combinations concept, CEN,
2013
kladě loňské zkušenosti plynuleji a vý-
robci betonu a stavební firmy se bu-
dou moci soustředit na výrobu betonu
a konstrukcí více než na papíry. Beton
byl betonem před ČSN EN 206 a zů-
stává betonem i nadále. Bude tvořen
cementem, kamenivem, vodou, pří-
měsmi a přísadami, popř. vlákny.
Poznámka: Specifikaci betonu podle ČSN EN 206
+ ČSN P 73 2404 si můžete sestavit na portálu
ebeton www.ebeton.cz/specifikace (obr. 3).
Ing. Michal Števula, Ph.D.
Svaz výrobců betonu ČR
Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4
tel.: 246 030 153
e-mail: svb@svb.cz
www.ebeton.cz, www.svb.cz
Ing. Vladimír Veselý
Betotech, s. r. o.
266 01 Beroun 660
tel.: 311 644 063
e-mail: vladimir.vesely@betotech.cz
www.betotech.cz
Příspěvek na toto téma byl přednesen na
konferenci Technologie betonu 2015.
71
 AKTUALITY ❚ TOPICAL SUBJECTS

SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA

SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA V ČR
MOSTY 2015
20. mezinárodní sympozium
Termín a místo konání: 23. až 24. dubna 2015, Brno
• Mostní objekty v ČR – výstavba, správa a údržba,
normy
• Mosty v zahraničí
• Mosty v ČR – věda a výzkum
• Mosty v ČR – projekty a realizace
Kontakt: http://www.sekurkon.cz/kurz/9909
SANACE 2015
25. mezinárodní sympozium
Termín a místo konání:
14. a 15. května 2015, Brno
• Stavební průzkum, diagnostika, projektování
• Sanace a zesilování betonových konstrukcí, metody,
technologické postupy, příklady
• Statická spolehlivost objektů a aplikace trvale
udržitelného rozvoje
• Vady a poruchy betonových konstrukcí, kvalita
a trvanlivost sanací
• Technické, ekonomické, legislativní a ekologické
aspekty sanací betonových konstrukcí
• Pokročilé materiály a technologie pro sanace
Kontakt: www.sanace-ssbk.cz
ZKOUŠENÍ A JAKOST VE STAVEBNICTVÍ
Konference
Termín a místo konání: 6. a 7. října 2015, Brno
Kontakt: http://www.zkouseniajakost.cz
22. BETONÁŘSKÉ DNY
Konference s mezinárodní účastí
Termín konání: 25. a 26. listopadu 2015,
Litomyšl
Kontakt: www.cbsbeton.eu
CENTRAL EUROPE TOWARDS
SUSTAINABLE BUILDING 2016 – CESB16
Mezinárodní konference
Termín a místo konání: 22. až 24. června 2016,
Stavební fakulta ČVUT v Praze
• Sustainable renovation of existing building stock
• Industrial heritage regeneration
• Sustainable urban development
• Building design process
• Materials and technologies for sustainable buildings
• Decision-support tools and assessment methods
Kontakt: secretariat@cesb.cz, tel.: 777 215 770,
www.cesb.cz
ZAHRANIČNÍ KONFERENCE A SYMPOZIA
ELEGANCE IN STRUCTURES
IABSE konference
Termín a místo konání:
13. až 15. května 2015, Nara, Japonsko
• Elegant structures and aesthetic design
• Historical structures
• New application of materials to structure
• Innovations of analysis, design, and construction
• Smart solutions to mitigate natural disasters
• New technological advances on sustainability
• New structural form
Kontakt: www.iabse.org
CONCRETE – INNOVATION
AND DESIGN
fib sympozium
Termín a místo konání:
18. až 20. května 2015, Kodaň, Dánsko
• Civil works
• Conservation of structures
• Innovation in buildings, new material and structures
• Analysis and design, modelling of concrete
• Life cycle design
• Safety and reliability
Kontakt: www.fibcopenhagen2015.dk
WORLD TUNNEL CONGRESS 2015
Termín a místo konání: 22. až 28. května 2015,
Dubrovník, Chorvatsko
Kontakt: www.itacroatia.eu
NANOTECHNOLOGY IN CONSTRUCTION
– NICOM5
5. mezinárodní sympozium
Termín a místo konání: 24. až 26. května 2015,
Chicago, USA
• Production, functionalization and performance
of nanomaterials: nanoparticles, nanotubes and novel
polymers
• Investigation of the internal structure and properties
of construction materials at the nanoscale and relation
of these parameters to materials performance at the • Self compacting-, high performance- or ultra high
macroscale performance concrete
• Instrumentation, techniques, and metrology • Sprayed or innershell concrete
for nanoscale investigation of construction materials • Prefabricated concrete
• Nanomodification of construction materials, including • Recycled concrete or concrete of tunneling excavation
functional films and coatings • Concrete for maintenance
• Nanotechnology for high-strength and high- • Concrete for energy savings or for geothermal energy
performance materials • Better environment with concrete
• Nanomaterials for ultimate improvement of durability • Planning & construction for traffic infrastructure and
• Self-repairing, smart and intelligent nanostructured building construction
materials • Kontakt: www.ccc2015.at
• Photocatalysis, air-purifying and self-cleaning materials
Kontakt: www.nicom5.org CONCRETE REPAIR, REHABILITATION
AND RETROFITTING – ICCRRR 2015
ERMCO 2015 4. mezinárodní konference
17. kongres a sympozium Termín a místo konání: 5. až 7. října 2015, Lipsko,
Termín a místo konání: 4. a 5. června 2015, Istanbul, Německo
Turecko • Concrete durability aspects
• Sustainability of concrete solutions • Condition assessment of concrete structures
• Contribution of concrete to society • Modern materials technology
• Advances in concrete production and use • Concrete repair, rehabilitation and retrofitting
• Marketing and management • Performance and health monitoring
Kontakt: www.ermco2015.com • Education, research and specifications
Kontakt: www.iccrrr.com
MULTI-SPAN LARGE BRIDGES
Mezinárodní konference CONCRETE SPALING DUE TO FIRE
Termín a místo konání: 1. až 3. července 2015, Porto, EXPOSURE
Portugalsko 4. mezinárodní workshop
• Landmark projects; Conceptual design; Termín a místo konání: 8. až 9. října 2015, Lipsko,
• Innovative construction methods; Special foundations Německo
and geotechnical site investigations; Kontakt: www.iccrrr.com
• Life cycle; Monitoring & maintenance & management;
• Incidents and accidents; Logistics; Durability; FRACTURE MECHANICS OF CONCRETE
• New materials and special devices; AND CONCRETE STRUCTURES
• Extreme loads; Rehabilitation; Operational risk analysis; – FRAMCOS – 9
• Safety and serviceability; Structural analysis. 9. mezinárodní konference
Kontakt: http://paginas.fe.up.pt/~mslb2015/ Termín a místo konání: 22. až 25. května 2016, Berkeley,
California, USA
APPLICATIONS OF STATISTICS AND Kontakt: www.framcos.org
PROBABILITY IN CIVIL ENGINEERING
12. mezinárodní konference CONCRETE SUSTAINABILITY
Termín a místo konání: 12. až 15. července 2015, 2. mezinárodní sympozium
Vancouver, Kanada Termín a místo konání: 13. až 15. června 2016, Madrid,
• Uncertainty, statistics and probability Španělsko
• Decision analysis, Risk assessment Kontakt: www.iccs16.org
• Statistical investigation and probabilistic modelling
fib PH.D. SYMPOSIUM IN CIVIL
• Reliability methods, Structural reliability
• Probabilistic modelling in engineering
ENGINEERING
• Natural hazard modelling
11. mezinárodní sympozium
Termín a místo konání:
• Probabilistic seismic hazard
29. srpna až 1. září 2016, Tokio, Japonsko
• Life-cycle analysis, Application
Kontakt: fib-phd2016@concrete.t.u-tokyo.ac.jp,
• Human and organizational factors
www.concrete.t.u-tokyo.ac.jp/fib_PhD2016/
Kontakt: http://icasp12.ubc.ca
CONCRETE UNDER SEVERE CONDITIONS –
FUTURE VISION
ENVIRONMENT & LOADING – CONSEC 2016
iass sympozium
8. mezinárodní sympozium
Termín a místo konání: 17. až 20. srpna 2015,
Termín a místo konání: 12. až 14. září 2016, Lecco, Itálie
Amsterdam, Nizozemsko
• Hydration and early age concrete properties
Kontakt: http://www.iass2015.org
• Performance of concrete under severe environment
and loading
CONSTRUCTION MATERIALS –
• New design concepts and methods for long-term
PERFORMANCE, INNOVATIONS AND performance, robustness with respect to loading
STRUCTURAL IMPLICATIONS – CONMAT'15 hazards and sustainability of concrete structures
5. mezinárodní konference • New and special concrete for (ultra-) severe conditions
Termín a místo konání: 19. až 21. srpna 2015, Whistler, • Repair and strengthening of under-performing
Kanada structures
• High volume fly ash concrete; FRC; HPC; SCC; • Emerging fields and newly developed techniques
Shotcrete; Kontakt: www.consec.com
• Life cycle costing; Structural health monitoring;
• FRPs in structural strengthening; PERFORMANCE-BASED
• Smart materials; Engineered composites; APPROACHES FOR CONCRETE
• Concrete admixtures; Thin sheet products; STRUCTURES
• Fire resistance; Concrete durability; fib sympozium 2016
• Blast mitigation and protection of structures; Termín a místo konání: 21. až 23. listopadu 2016,
Recycling etc. Kapské Město, Jižní Afrika
Kontakt: http://conmat15.ic-impacts.com • Modelling and testing of concrete properties
• Materials technology
STRUCTURAL ENGINEERING • Structural design aspects
– PROVIDING SOLUTIONS • Durability and service life
TO GLOBAL CHALLENGES • Sustainability aspects
Konference IABSE • Construction systems
Termín a místo konání: • Model code
23. až 25. září 2015, Ženeva, Švýcarsko Kontakt: http://fibcapetown2016.com/
• Climate change and the energy challenge
• Global engineering challenges HIGH TECH CONCRETE:
• Breakthrough technologies WHERE TECHNOLOGY
• Urbanisation and growth AND ENGINEERING MEET!
Kontakt: www.iabse.org fib sympozium 2017
Termín a místo konání:
INNOVATIVE CONCRETE 13. až 17. června 2017, Maastricht, Nizozemsko
TECHNOLOGY IN PRACTICE Kontakt: http://fibsymposium2017.com/
– CCC 2015
11. středoevropský betonářský kongres fib CONGRESS 2018
Termín a místo konání: Termín a místo konání:
1. a 2. října 2015, Hainburg, Rakousko 6. až 12. října 2018, Melbourne, Austrálie
• Fibre-reinforced concrete or prestressed concrete Kontakt: www.fibcongress2018.com

72 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2015

 Central European Congress
on Concrete Engineering HAINBURG 2015 CCC MEMBER COUNTRIES

The 11th Central European Congress on Concrete Engineering

1.–2. 10. 2015

Innovative Concrete Technology in Practice

Main topics Important Dates
Fibre-reinforced Concrete or Prestressed Concrete • Self Com- • 30 April 2015
pacting-, High Performance- or Ultra High Performance Concrete •

Firemní prezentace
– Information of acceptance or refusal of the papers
Sprayed or Innershell Concrete • Prefabricated Concrete • Recycled • 06 June 2015
Concrete or Concrete of tunneling excavation • Concrete for Main- – Deadline for submission of the full paper in English
tenance • Concrete for energy savings or for Geothermal Energy •
Better environment with Concrete • Planning & Construction for
Traffic Infrastructure and Building Construction http://www.ccc2015.at

CESB16 Mezinárodní konference

22–24th June 2016, Prague /// www.cesb.cz

Central Europe towards Sustainable Building 2016

Výzva k zasílání obstraktů /// Call for papers
HLAVNÍ TÉMATA KONFERENCE
- Šetrné rekonstrukce stávajících budov - Low-tech a high-tech technologie a materiály
- Regenerace průmyslového dědictví - Nástroje pro hodnocení a certfikaci budov
- Udržitelný rozvoj měst - Výuka a výzkum v oblasti udržitelné výstavby
- Procesy a strategie pro navrhování budov

Abstrakty je možné elektronicky zasílat do 15.6.2015.

Podrobné informace jsou k dispozici na www.cesb.cz.

Konference probíhá v anglickém jazyce. Příspěvky předchozích tří ročníků (2007, 2010 a 2013)
jsou indexovány v databázích SCOPUS nebo WoS
Firemní prezentace
rychlejší, přesnější,
dostupnější a zdarma
www.condict.eu čtyřjazyčný technický slovník

jazyky EN, D, F, CZ

přes 10 000 výrazů v každém jazyce

výrazy ze stavebního inženýrství, zejména betonového

termíny technických norem

překlad víceslovných výrazů, zkratek

jazyk překladu
jazyk vyhledávání max. 3 jazyky

hledané slovo nalezené překlady

(nemusí být přesné)

našeptávání tvaru vybraný překlad

hledaného slova

doplňující informace
webový odkaz
k vybranému překladu
na výklad výrazu

Česká betonářská společnost ČSSI Svaz výrobců betonu ČR

Czech Concrete Society Readymix Concrete Producers Association
www.cbsbeton.eu of the Czech Republic
www.svb.cz