Maturitní otázka 11.

Téma: Morfologie rostlin - Rostlinná pletiva, vegetativní rostlinné orgány

 PLETIVA
- soubory buněk stejného původu, tvaru a funkce
- vznikají opakovanou mitózou buněk
- buňky různých pletiv mají různý tvar a uspořádání
- zkoumáním a popisováním pletiv se zabývá histologie
- pravá pletiva
o vznikla dělením buněk na buňky dceřiné, které zůstávají navzájem spojené (rostliny)
- nepravá pletiva
o vznikla druhotným seskupením původně volných buněk
o pseudoparenchym a plektenchym - plodnice hub
- dělivá pletiva (meristematická)
o mají zachovanou schopnost dělení
o umožňují růst rostliny po celý její život
o tvořena parenchymem bez mezibuněčných prostor
o bunky mají velká jádra a hodně cytoplazmy
o postupně ztrácí dělivou schopnost a stávají se buňkami pletiva trvalého, specializují se
o vzrostný vrchol stonku a kořene, zárodky semenných rostlin...
o sekundární meristém
 vzniká obnovením dělící schopnosti specializovaného trvalého pletiva
 př. felogen - korkotvorné pletivo dřevin
 kambium - jeho činností vzniká druhotné dřevo a lýko
o Latentní (utajený) meristém
 jeho buňky jsou rozmístěny v trvalém pletivu a dělí se jen za určitých podmínek
- trvalá
o tvořeny specializovanými buňkami
o vznikají činností dělivých pletiv
o nemají schopnost dělení
Parenchym
- tenkostěnné buňky s přibližně stejnou výškou a šířkou, případně mírně protáhlé v jednom směru
- hojný výskyt mezibuněčných prostor (interceluláry)
- velmi měkké pletivo, musí být chráněno jiným typem pletiv
- zvláštní typy parenchymu
o palisádový parenchym
 buňky jednosměrně protáhlé, kolmé k povrchu
 hlavní fotosyntetizující pletivo v listech
o houbovitý parenchym
 velké interceluláry
o mezenchym
 kulovité buňky
 výplně mladých částí rostlin
1
 o Aerenchym
 oválné buňky
 mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem
 u vodních rostlin
Prozenchym
- protažené buňky s šikmými přepážkami
- nemá interceluláry
- př. cévní svazky
Kolenchym
- buněčné stěny ztloustlé v rozích (rohový kolenchym - hrany a žebra stonků dvouděložných rostlin)
nebo po stranách (deskový kolenchym - ztloustlá stěna rovnoběžně s povrchem orgánu)
- buňky jsou živé
- v mladých rostoucích orgánech
- př: řapíky listů
Sklerenchym
- silně ztloustlé buněčné stěny
- mrtvé buňky
- slouží ke zpevňování rostliny
- tvoří vlákna (sklerenchymatická vlákna lnu) nebo shluky (sklereid - kamenné hrudky v hrušce,
pecky..)
Soustavy pletiv
- soubory pletiv, které vykonávají určitou funkci
- k této funkci jsou uzpůsobené
- buňky se už nedělí
- krycí pletiva
o pokrývají povrch rostlinných orgánů
o chrání rostlinu před nepříznivými podmínkami
o zprostředkovávají výměnu látek mezi rostlinou a vnějším prostředím
o usměrňují vypařování vody
o pokožka
 jedna vrstva plochých buněk, které k sobě těsně přiléhají
 neobsahuje chloroplasty
 epidermis
 pokožka nadzemní části rostliny
 bývá kryta kutikulou
 tuková látka téměř neprostupná pro vodu a plyny
 někdy kryta vrstvou vosků
 rhizodermis
 pokožka podzemní části rostliny
 není ztloustlá, nemá kutikulu
 vybíhá ve vlásky
 přijímá vodní roztoky z půdy
o průduchy
 tvořeny dvěma svěracími buňkami ledvinovitého tvaru
 nejsou kryty kutikulou

2
  na straně u štěrbiny ztloustlá buněčná stěna
 umožňují výměnu plynů mezi rostlinou a okolím
 regulují výměnu plynů a odpařování vody na základě turgoru
 když je výpar velký, turgor buněk klesá, buňky ochabují a uzavírají štěrbinu
 když turgor stoupá, buňky se napínají a otevírají štěrbinu
 ovlivněno i světlem, teplem a chemickými a fyzikálními poměry v buňce
 jsou na všech mladých zelených částech vyšších rostlin, nejvíc na listech (suchozemské r.
na spodní straně listů, vodní r. na vrchní straně, některé jednoděložné na obou stranách)
o hydatody - vodní skuliny
 otvory v pokožce listů
 nemají schopnost se uzavírat
 vyklučují přebytečnou vodu v kapalném skupenství - gutace
o chlupy (trichomy)
 vyrůstají z pokožkových buněk většiny rostlin
 jednobuněčné i mnohobuněčné
 různé tvary, délka, hustota
 krycí trichomy
 ochranné funkce
 buněčné stěny kryté kutikulou
 tvoří plstnatý povlak
 zabraňují výparu vody
 zachycují vodu
 chrání před zářením a před náhlými změnami teploty
 chrání před okousáním zvěří
 slouží k rozšiřování semen a plodů
 někdy uzpůsobeny jako létací zařízení
 žláznaté trichomy
 slouží k vyměšování některých látek (silic)
 tentakule - trichomy masožravých rostlin umožňující přijímat dusík z rozkládajících se
těl živočichů
 žahavé trichomy
 často lahvicovité
 u vrcholu buněčná stěna ztenčená, křehká inkrustovaná kyselinou křemičitou
 obsahují žahavou látku histamin/acetylcholin
 absorbční trichomy
 šupinovité nebo vláskovité
 na pokožce kořene
 jednobuněčné, tenkostěnné a bez kutikuly
 přijímají roztoky minerálních látek z půdy
o emergence
 něco jako trichomy, ale vznikají i z podpokožkových buněk - např. se na jejich stavbě podílí
vodivá pletiva
 trny růži
o druhotná krycí pletiva
 vznikají u vytrvalých rostlin na vytrvalých orgánech rostliny a na kořenech

3
  vznikají z felogénu (korkotvorného pletiva)
 na vnitřní stranu odděluje parenchym a vzniká zelená kůra
 směrem ven odděluje buňky korku - není prostupný pro plyny a vodní páry, tepelný
izolátor, mechanicky chrání
 při druhotném tloustnutí stonku se vnější vrstvy trhají a odumírají, tvoří borku, felogén se
zakládá v hlubší vrstvě, znova odděluje zelenou kůru a korek
 čočinky
 obdoba průduchů
 bradavičky a čočky tvořené odumřelým parenchymem s četnými interceluláry
 slouží k výměně plynů a vodních par
 dobře viditelné na bezu, bříze..
 borka
 vně nejmladšího korku
 říkáme jí kůra
 hladká borka - felogén pracuje celý život
 rozpraskaná borka - felogén pracuje periodicky
- vodivá pletiva
o vyvinula se s přechodem rostlin na souš
o zajišťují transport vody s rozpuštěnými látkami po těle rostliny
o tvořena souborem cévních svazků - provazce procházející rostlinou od kořenů až do listů kde
tvoří žilnatinu
o dělí se na část dřevní a část lýkovou
o dřevní část - xylém
 vede roztoky minerálních látek z kořenů do nadzemní části rostliny
 hlavně do listů kde probíhá vypařování (transpirace), proto TRANSPIRAČNÍ PROUD
 stavba
 cévy (tracheje)
 trubice z mrtvých buněk protažených v jednom směru
 buňky stojí nad sebou, rozpuštěné přehrádky
 buněčné stěny charakteristicky ztloustlé (tečky, kroužky, spirály..)
 cévice (tracheidy)
 trubice z mrtvých buněk protažených v jednom směru
 buňky stojí nad sebou, proděravělé částečně zachované přehrádky
 tenčí než cévy
 jehličnany a kapradiny
 dřevní parenchym a sklerenchym
o lýková část - floém
 vede asimiláty (produkty fotosyntézy) z listů na místa uložení či spotřeby, proto
ASIMILAČNÍ PROUD
 stavba
 sítkovice
 živé protáhlé buňky bez jader
 příčné přepážky jsou zkosené a proděravělé jako sítka
 fungují jednu sezónu, pak se ucpávají kalózou a na jaře se tvoří nové
 sklerenchymatická lýková vlákna

4
  pevnost v tahu i ohybu
 hospodářské využití (len, konopí)
 lýkový parenchym
o typy cévních svazků podle vzájemného postavení lýka a dřeva
 soustředné (koncentrické)
 uspořádané do kruhů, záleží na tom který kruh je blíže ke středu
 lýkostředné - jednoděložné rostliny
 dřevostředné - plavuně, kapradiny
 paprsčité (radiální)
 oddělená lýková a dřevní část
 pravidelně se střídají
 bočné (kolaterální)
 dřevo a lýko jsou za sebou ve směru poloměru
 nejčastěji v listech a stoncích semenných rostlin
 dvojbočné (bikolaterální)
 dvě lýkové části a mezi nimi jedna dřevní
 lilkovité a tykvovité rostliny
o typy cévních svazků podle dalšího tloustnutí
 otevřené - mezi dřevní a lýkovou částí je kambium, druhotně tloustnou - dvouděložné r.
 uzavřené - bez kambia, netloustnou - jednoděložné r.
- základní pletiva
o Asimilační
 velké množství chlotoplastů
 fotosyntéza
 hlavně v listech
 houbový a palisádový parenchym
o zásobní
 ukládání zásobních látek
 hlízy, oddenky, dělohy semen, kořeny, plody
 parenchym
o zpevňovací
 zpevňují rostlinné orgány
 chrání cévní svazky
 kolenchym a sklerenchym
o vyměšovací
 vylučování specifických látek (silice, alkaloidy, latex)
 medníky - tvoří v květech nektar a lákají opylovače
 mléčnice - trubicovité buňky, vylučují latex který mají umístěný ve vakuole
 VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN
Kořen
- hlavní kořen roste svisle dolů
- z něj se oddělují postranní kořeny, které se dále větví
- adventivní kořeny - náhradní kořeny rostoucí ze stonku
- kořenová soustava=soubor kořenů rostliny
- allorhizie - hlavní a vedlejší kořeny rozlišené velikostí

5
- homorhizie - všechny kořeny stejnocenné, hlavní kořen není
- upevňuje rostlinu v substrátu
- čerpá vodu a rozpuštěné minerály
- zásobní orgán
- syntéza látek (alkaloidy, regulátory růstu)
- tvary kořene
o jednoduchý (penízek rolní)
o kulovitý (řepa)
o vřetenovitý (mrkev)
o větevnatý (sléz)
o hlíznatý (orchidej)
o adventivní (tráva)
- stavba kořene
o na špičce meristém chráněný čepičkou
o na povrchu je jednovrstevná kořenová pokožka rhizodermis a z ní vedou kořenové vlásky
o pod pokožkou je mnohovrstevná prvotní kůra (cortex)
o nejvnitřnější vrstva cortexu je endodermis
o ohraničuje střední válec (pericykl)
 vyrůstají z něj postranní kořeny
 vodivá pletiva se paprsčitě střídají a jsou oddělené kambiem
 kořen je uprostřed vyplněn parenchymatickou dření
- Přeměny kořene
o kořenová hlíza - zásobní funkce (jiřiny)
o bulvy - kořen+část stonku - zásobní funkce (celer)
o přísavky (haustoria) - pronikají do pletiv jiných rostlin (jmelí)
o vzdušné kořeny - přijímají kyslík a vlhkost ze vzduchu (monstera)
o příčepivé kořeny - přichycení k podkladu (břečťan)
Stonek
- na vrcholu a po stranách dělivé pletivo - pupeny
- růst stonku
o hodně ve článcích (internodia)
o málo nebo vůbec v uzlinách (nody - kolénka u trav)
- v uzlinách se zakládají listy a úžlabní pupeny
- Stavba stonku
o vnitřní stavbou podobný kořenu
o pod pokožkou je primární kůra
o střední válec ohraničen škrobovou pochvou (vrstva buněk se škrobovými zrny)
o vodivá pletiva u dvouděložných rostlin uspořádaná do kruhu, u jednoděložných roztroušena
o nadzemní část byliny=prýt
o byliny
 lodyha - měkký šťavnatý stonek po roce odumírá
 stvol - lodyha bez listů ukončená květem (pampeliška)
 stéblo - dutá lodyha s plnými kolénky (oves)
o dřeviny - zdřevnatělý stonek druhotně tloustne (stromy, keře, polokeře)
 druhotné tloustnutí
6
  díky meristémům - kambiu a felogenu
 kambium na jaře a začátkem léta tvoří dřevo (směrem dovnitř stonku) a lýko (směrem
ven)
 letokruh=vrstva dřeva a lýka za jeden rok
 na jaře vzniká řídké dřevo a v létě hustší
- Přeměny stonku
o kaktusy - zásobárna vody, fotosyntéza
o modříny - násadce (brachyblasty) na větvích nesou opadavé jehličí
o trnka, hloh, planá hrušeň a jabloň - kolce
o kedluben - stonková hlíza
o kosatec, pýr - podzemní stonek (oddenek) - místo listů šupiny, přezimování rostlin
o brambor - oddenkové hlízy
o jahodník - šlahouny
o vinná réva - úponky
List
- členěn na čepel a řapík
- list bez řapíku=přisedlý
- u trav tvoří spodní část pochvu
- někdy z řapíku vyrůstají palisty
- čepel má mnoho tvarů
- cévní svazky tvoří žilnatinu - souběžná, rovnoběžná, dlanitá, zpeřená
- první listy se vyvíjí již v semenu - dělohy
- podle počtu děloh dělíme rostliny na jednoděložné, dvouděložné, nahosemenné (více děloh)
- uspořádání listů na stonku
o střídavé - jeden list v každé uzlině
o vstřícné - dva listy v uzlině
o přeslenité - více listů v uzlině
- Vnitřní stavba listu
o bifaciální (každá strana jiná)
 pod kutikulou a svrchní pokožkou je palisádový parenchym
 pod ním houbový parenchym
 ve spodní pokožce jsou průduchy
o monofaciální (obě strany stejné)
 tenura
- Funkce a přeměny listu
o syntéza organických látek
o opařování (transpirace)
o výměna plynů
o zdužnatění - zásobní orgán - cibule
o krycí funke - šupiny na oddencích a pupenech
o přeměna v trny (dřišťál), úponky (hrách), lapací zařízení (láčkovka), listy s lepkavými trichomy
(rosnatka)
o přeměna na květy - květy jsou listového původu
- tvary listů
o jednoduché
7
  celistvé
 členěné
o složené
 zpeřené
 sudozpeřené
 lichozpeřené
 dlanité
o okraj čepele je buď hladký, nebo vroubkatý
 OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA K LISTŮM
Nasedání listu na stonek

Přisedlý Poloobjímavý Sbíhavý Objímavý Prorostlý

Typy listové žilnatiny

Vidličnatá Souběžná Zpeřená Dlanitá Znožená Rovnoběžná

Tvary jednoduchých listů s nečleněnou (celistvou) čepelí

Čárkovitý Eliptický Hrálovitý Jehlicovitý Klínovitý Kopinatý Kopisťovitý

Kosníkovitý Kosočtverečný Kracovitý Ledvinitý Lyrovitý Obkopinatý Obsrdčitý Obvejčitý Široce eliptický

8
 Páskovitý Podlouhlý Srdčitý Střelovitý Štítovitý Trojúhelníkovitý Vejčitý Šídlovitý Niťovitý

Tvary jednoduchých listů s čepelí členěnou

Dlanitolaločnatý Dlanitoklaný Dlanitodílný Dlanitosečný Peřenolaločnatý Peřenoklaný Peřenodílný Peřenosečný

Tvary složených listů

Lichozpeřené Sudozpeřené Přetrhovaně zpeřené Dvojitě zpeřené Trojčetný Sedmičetný Dlanitě mnohočetné

Vytvořila: Tereza Šiprová