Husitství,

jedno z nejvýznamnějších hnutí v dějinách českých zemí, vycházelo ze společenských a

náboženských konfliktů v 15. a 16. století. Hlavními spouštěči byly rozpory uvnitř katolické
církve, které vedly ke kritice stávajícího stavu a potřebě reformy.
V této době se objevují významné osobnosti, jako Martin Luther v Německu, Jan Kalvín
ve Švýcarsku a John Wycliffe v Anglii, kteří poukazují na korupci a zneužívání moci církve.
V Čechách vystupuje jako klíčová postava mistr Jan Hus, učitel, kazatel a kritik církevních
praktik. Jeho upálení v roce 1415 v Kostnici vyvolalo husitské války, které trvaly téměř
dvacet let.
Husité, kteří se inspirovali Husovými myšlenkami, usilovali o zásadní změny v církvi.
Jednou z jejich hlavních požadavek bylo, aby se během eucharistie-( křesťanský obřad,
kterým se připomíná Poslední večeře Ježíše Krista před jeho ukřižováním) přijímalo pod
obojí formou - chléb i víno - a také prosazovali svobodné šíření Božího slova. Tato hnutí
nejen změnila náboženskou situaci, ale ovlivnila i kulturní a politický vývoj v českých zemích.

Husitská kultura se projevila v architektuře, literatuře, a umění obecně. Architektonicky se

projevuje gotický sloh a staví se nové chrámy a pevnosti. Literatura zahrnovala díla
věnovaná náboženským tématům a traktáty zpochybňující autoritu církve. Husitské umění
inspirovalo malíře, sochaře a další umělce, kteří vyjadřovali husitské ideály ve svých dílech.
Významné osobnosti husitství zahrnují nejen reformátory jako Jan Hus, ale i spisovatele
jako Petr Chelčický - jehož myšlenky o odmítání války a hledání duchovního boje
inspirovaly pozdější generace.
Husitství zanechalo trvalý odkaz v podobě českého umění, kultury a národní identity. Je
nezbytné porozumět této éře, abychom pochopili kořeny českého národa a jeho dějin.
Jan Milíč z Kroměříže se ve svém díle obracel především na nižší šlechtu a na lidi, kteří
měli působit na společnost.
Tomáš Štítný se věnoval náboženským otázkám a zásadám správného manželství,
hospodaření a očištění od hříchu ve svém díle "Knížky šestery o obecných věcech
křesťanských".
Reformátoři prosazovali používání češtiny v dílech, aby byly jejich myšlenky srozumitelné i
pro prosté lidi, kteří měli být ovlivněni jejich myšlenkami. Reformátoři, včetně Tomáše
Štítného, se ve svých dílech často obraceli na širokou veřejnost, včetně nižší šlechty a
prostých lidí, aby sdíleli své myšlenky a náboženské zásady s co nejširším publikem.

Jan Hus se narodil kolem roku 1369 v Husinci a zemřel v roce 1415 v Kostnici. Byl to
český kněz, reformátor, náboženský myslitel, kazatel, spisovatel, pedagog a rektor
pražské univerzity. Narodil se do chudé poddanské rodiny, ale o jeho rodičích není mnoho
známo. Jeho názory byly ovlivněny anglickým reformátorem Johnem Wycliffem.
Hus kritizoval církev a její praktiky, jako byl prodej odpustků a nespravedlivé bohatství
církve. Jeho hlavními díly byly spisy psané jak v latině pro vzdělané, tak v češtině pro běžný
lid. Mezi jeho významná díla patří "O šesti bludiech", "O církvi", "O pravopise českém"
Postila".
Jan Hus byl zatčen a odsouzen k trestu smrti upálením na koncilu v Kostnici v roce 1415.
Jeho popel byl rozptýlen do Rýna. Jeho smrt vyvolala v Čechách nepokoje a přispěla k
vypuknutí husitských válek. Navzdory těmto událostem a Husově smrti zanechalo jeho dílo
trvalý odkaz, který ovlivňuje českou kulturu a národní identitu dodnes.
Husovo dědictví spočívá nejen v jeho teologických myšlenkách, ale také v jeho
významném působení na poli literatury a vzdělávání. Jan Hus je považován za jednoho z
nejvýznamnějších představitelů českých dějin a jeho odkaz je dodnes živý nejen v České
republice, ale i ve světě.

Jistebnický kancionál: Je sborník duchovních písní z doby kolem roku 1420. Byl objeven v
19. století na faře v Jistebnici Leopoldem Katzem. Obsahuje převážně husitské písně,
včetně duchovních i bojových. Zmiňované písně jsou "Ktož jsú boží bojovníci", "Povstan,
povstan, veliké město pražské" a "Buoh vsemohuci". Píseň "Ktož jsú boží bojovníci"
vyjadřuje myšlenku, že Bůh pomáhá těm, kdo bojují za pravdu, ale pouze pokud jsou hodní
svého poslání.
Budyšínský rukopis: Jedná se o tři polemické básnické skladby z roku 1420, které kritizují
korunovaci Zikmunda Lucemburského na českého krále bez souhlasu šlechty. Tyto
skladby podporují husitské hnutí.
Hádání Prahy s Kutnou Horou: Je to alegorické dílo, které zobrazuje Prahou a Kutnou
Horu jako symboly husitů a katolíků. Má formu soudního sporu, kde soudcem je Ježíš
Kristus, který vyzývá k nápravě.
Václav Šašek z Bířkova: Byl členem nižší šlechty a spolu s Zdeňkem Lvem z Rožmitálu
podnikl v letech 1465-1466 cestu po Evropě, aby zlepšil pověst Čech a krále Jiřího z
Poděbrad. Jeho deník zachycuje zajímavosti cestování a turistické atrakce. Jejich cesta
zahrnovala návštěvu západního mysu, považovaného tehdy za konec světa. Jirásek se
inspiroval jejich cestopisem a převyprávěl ho v díle "Z Čech až na konec světa".
Petr Chelčický (1390 Chrlice - 1460 Chelčice) byl náboženským myslitelem, reformátorem,
spisovatelem a překladatelem v období husitství. Pocházel z nižší šlechty. Věnoval se
zemědělství, které považoval za jediný správný způsob křesťanského života. Ostře se stavěl
proti obchodu, penězům a městskému životu. Byl radikální ve svých teologických názorech,
odmítal náboženské ospravedlňování války a trest smrti. Ač neměl formální vzdělání,
rozuměl latinsky a byl seznámen s dílem Jana Husa a Jakoubka ze Stříbra, z nichž čerpal
inspiraci pro své myšlenky.
Petr Chelčický vystupoval proti husitským válkám a odmítal účast křesťanů na zabíjení lidí.
Ve svém traktátu "O boji duchovním" odsuzoval jakoukoliv válku a podporoval pouze
"duchovní boj" proti pokušení ďábla. Dále se ve svém traktátu "O trojím lidu" kriticky
vyjadřoval k rozdělení společnosti ve středověku a prosazoval rovnost všech lidí.
Petr Chelčický také napsal váhy ve formě kázání pod názvem "Postila", kde kritizoval
kněze za jejich lenost a hromadění majetku. Jeho myšlenky se opírají o Biblické texty a
zdůrazňují nezbytnost pravé víry a spravedlnosti.
V jeho nejrozsáhlejším díle, traktátu "Síť víry pravé", Chelčický přirovnává pravou
křesťanskou víru k lovu ryb, který symbolizuje záchranu věřících. Tento traktát je silně
obrazný a vyjadřuje důležitost víry jako prostředku záchrany.
Zajímavostí je, že jméno Petr Chelčický je pseudonymem a ve skutečnosti šlo o Zemana
Petra Záhorku ze Záhoří.
Petr Chelčického názory inspirovaly Jednotu bratrskou, která vznikla v Čechách za
husitských válek, a ovlivnily i další spisovatele, jako byl Lev Nikolajevič Tolstoj či český
prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Slovník pojmů:

Traktát: forma textu pro šíření náboženských nebo politických myšlenek, zpravidla stručná a
přehledná bez vysokých nároků na originalitu.