R. U. R.

-Rossumovi univerzální roboti

(Karel Čapek)
O AUTOROVI: Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Pocházel z rodiny lékaře
jako nejmladší ze tří dětí. Bratr Josef vynikl jako malíř a spisovatel, sestra Helena kromě několika próz
je autorkou vzpomínkové knihy Moji milí bratři (1962).
Karel Čapek byl žurnalistou, prozaikem, dramatikem, překladatelem a kritikem, autorem knih pro
děti. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a Brně, maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze,
studium na FF UK (Filosofická fakulta Karlova Univerzita) v Praze ukončil v roce 1915 doktorátem.
V době Čapkových vysokoškolských studií vznikla knižně publikovaná seminární práce Pragmatismus
čili Filozofie praktického života. V letech 1910 – 11 byl Karel Čapek na studijním pobytu v Paříži a v
Berlíně.
Po ukončení vysoké školy byl Karel Čapek vychovatelem v hraběcí rodině Lažanských, knihovníkem v
Národním muzeu, do roku 1938 pak i redaktorem v Národních listech a v Lidových novinách. Ve
Vinohradském divadle působil v letech 1921 – 23 jako dramaturg a režisér.
Karel Čapek podnikl řadu cest do zahraničí, z nichž získal podněty pro své cestopisné fejetony a prózy.
Byl zvolen prvním předsedou československého PEN-KLUBU.
Ve své vinohradské vile organizoval Karel Čapek přátelské páteční besedy. Ženou Karla Čapka byla
herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová.
Čapkovo mnohotvárné a neobyčejně bohaté dílo přervala náhlá smrt. Zemřel 25. prosince 1938 v
Praze na zápal plic. Je pochován na Vyšehradě.

LITERÁRNÍ DRUH: drama

LITRÁRNÍ ŽÁNR: vědeckofantastické, antiutopické drama

komediální předehra, celý příběh s tragickým vyzněním

KOMPOZICE: předehra a 3 dějství.

Děj je líčen chronologicky, předehra se odehrává 10 let před prvním dějstvím. Mezi
prvním a druhým dějsvím není přestávka delší než den. Třetí dějství se odehrává spoustu let poté.

ČAS A PROSTOR: budoucnost, nespecifikovaný ostrov uprostřed moře, továrna na roboty

CHARAKTERISTIKA: R. U. R. (Rossumovi univerzální roboti) je vědeckofantastické drama o vynálezu

robotů - umělých humanoidních stvoření, která jsou vyráběna v továrnách, slouží lidem a pracují
místo nich.Na začátku knihy přijede Helena, dcera prezidenta, do Rossumovy továrny na prohlídku.
Tam zjistí, že roboti jsou k nerozeznání od lidí a začne litovat jejich postavení. Roboti ale nemají žádné
city a práce jim nevadí. Domin, centrální ředitel, Heleně vyzná lásku, ta si ho do několika let vezme.O
mnoho let později se u robotů začne vyskytovat zvláštní nemoc, jež u nich vzbuzuje agresivitu. Roboti
na celém světě se nakonec vzbouří a začnou zabíjet lidi. Helena rozhořčeně spálí návod na výrobu
robotů. Nakonec se roboti dostanou až do továrny, kde zabijí všechny kromě Alquista, který se
nebránil a nepohrdal prací. Věří, že jim jako člověk pomůže znovu najít návod, jak vyrábět roboty.
Alquist je ale jen stavitel a návod ani nikdy neviděl.Jednoho dne však ve své laboratoři nalezne dva
roboty - robota Prima a robotku Helenu, kteří se dokáží smát, a když chce Helenu vzít na pitvu,
Primus se nabídne, že půjde místo ní. Starý Alquist pochopí, že roboti poznali lásku a on je
vysvobozen ze svého utrpení při hledání návodu.Konec je především symbolický, protože roboti
vyrábění v továrnách neměli pohlavní orgány a neměli se tudíž jak rozmnožovat.
POSTAVY:
Helena Gloryová - dcera prezidenta, členka Ligy humanity; půvabná slečna, která po příchodu do
továrny všechny muže okouzlí; je také citlivá a má s roboty slitování, ačkoli ti to nedokáží ocenit
Harry Domin - centrální ředitel R. U. R.; jeho ideou bylo osvobodit lidstvo od práce, aby se mohlo
věnovat vznešenějším činnostem
Alquist - šéf staveb R. U. R.; největší hodnotu pro něj měl lidský život a sám pracoval i v dobách, kdy
to už nebylo třeba, proto ho roboti ušetřili, ale věda mu nebyla vlastní a pátrání po návodu mu
přinášelo jen utrpení

Nána - Helenina chůva; podle výrazně nespisovné mluvy pravděpodobně vesnického původu; roboti
se jí protiví od samého začátku - pokládá je za výtvor proti pánubohu
Dr. Gall - přednosta fyziologického a výzkumného oddělení R. U. R.; na žádost Heleny začal vyrábět
více lidské roboty, což je pravděpodobně příčina vzpoury; přiznal to a chtěl převzít veškerou vinu na
sebe
Busman - generální komerční ředitel R. U. R.; tlustý, plešatý, krátkozraký; penězům rozumí výborně,
ale zato mu chybí empatie a schopnost přiznat si, že udělal chybu; věří také, že se roboti dají uplatit
penězi
Ing. Fabry - generální technický ředitel R. U. R.; praktický člověk, spíše introvertní; když jsou v
obležení, vytvoří si ideu, že společně s posledními přeživšími vytvoří malý státeček, kterému bude
vládnout Helena, a možná vytvoří zárodek příštího lidstva
Dr. Hallemeier - přednosta Ústavu pro psychologii a výchovu Robotů
Primus a Helena - první roboti, kteří cítí lásku

DĚJ:
Předehra
Do továrny R.U.R. přijde Helena Gloryová, seznamuje se s lidmi v továrně - s centrálním ředitelem
Dominem a jeho kolegy, dr. Gallem, dr. Hallemeierem, ing. Fabrym, konsulem Busmanem a
stavitelem Alquistem, kteří se do Heleny zamilují. Když s Dominem zůstane o samotě, požádá ji o
ruku a ona souhlasí.
I. dějství
O deset let později je Helena v salonu se svou chůvou a hovoří o robotech. Heleně je umělých lidí líto,
ale chůva se jich štítí. Domin přijde Helenu navštívit a předá jí dárky od kolegů. Sám jí věnuje dělovou
loď Netimus kvůli probíhající revoltě robotů, o které ona však mnoho neví. Postupně za Helenou
přichází Alquist a Gall a vysvětlují jí situaci včetně toho, že se přestávají rodit děti.
Helena v trezoru najde spisy starého Rossuma, jenž s výrobou robotů začal a spisy spálí.
V dobré náladě přichází Domin a jeho kolegové, protože má dorazit loď a na ní lidé. Z lodi ale začnou
vystupovat roboti, takže jsou poslední lidé na světě, obklíčení miliony roboty v jejich vlastní továrně.
II. dějství
Helena se přizná, že spálila všechny Rossumovy listiny, což byla jejich jediná šance na vykoupení.
Fabry zapojí do železné brány elektřinu, čímž pár robotů zničí. Po chvíli Busman pod vlivem alkoholu z
továrny vyjde s penězi a úmyslem lidi uvnitř vykoupit za peníze. Ale Fabry nestihne včas vypojit
elektřinu, takže je zabit elektrickým proudem. Lidé se rozdělí po celé továrně, ale roboti všechny
pobijí až na Alquista, jehož znají jako stavitele a tudíž je schopen pracovat stejně jako roboti.
III. dějství
Alquist sedí ve své laboratoři a snaží se odhalit tajemství života, aby mohli roboti své druhy vyrábět.
Roboti jej přemluví, aby jednoho z nich zkoumal, tak jej skutečně rozebere. Pak usne a probudí ho
smích. Myslí si, že se vrátili lidé, ale pak vidí, že to jsou pouze roboti. Pozná, že i oni mají city a že život
nezahyne.
JAZYK: většina díla je psána spisovným jazykem, občas se vyskytuje odborný pojem. Nespisovný jazyk
se vyskytuje v řeči Nány (nářečí). Dílo obsahuje neologismus „robot“. Drama obsahuje hlavně dialogy,
v třetím dějství se vyskytují i monology stavitele Augusta.