ČEKÁNÍ NA GODOTA

SAMUEL BECKETT

Anežka Chmelíková
V8.A
2023/2024
Obsah
Informace o autorovi

Bibliografické údaje

Literární druh a žánr

Tematika

Kompozice

Jazyk a jazykové prostředky

Literární aluze, inscenace, adaptace

Vlastní hodnocení díla

Použitá literatura a zdroje

Pracovní list + řešení

2
Informace o autorovi
Samuel Beckett byl irský dramatik a prozaik. Narodil se 13.4. 1906 ve Foxrocku nedaleko
Dublinu do dobře situované protestantské rodiny. Jeho rodiče byli zeměměřič a zdravotní sestra.
Studoval na univerzitě Trinity College, kde získal vzdělání například i Oscar Wilde. Beckett se zde
věnoval právu a jazykům, konkrétně francouzštině a italštině. Po dokončení vysoké školy se stal
učitelem v Belfastu. Následně odjel vyučovat angličtinu do Francie na Sorbonnu. Své zkušenosti poté
uplatnil při výuce francouzštiny zpět v Irsku na své alma mater. Během působení na univerzitách se
seznámil s Jamesem Joycem, s nímž se celý život přátelil a byl jím ve své tvorbě dost ovlivněn. 1 2 3 4 5

Po smrti otce se Beckett odstěhoval do Londýna, kde se kvůli svým hlubokým depresím
podrobil psychiatrické léčbě. Po propuštění z léčebny se rozhodl několik let cestovat po Evropě, než se
v roce 1938 usadil nadobro ve Francii. Zde se zapojil do protifašistického odboje stejně jako např.
Albert Camus. Kvůli této činnosti byl za války nucen přesídlit na jih Francie poblíž Roussillonu, kde
se věnoval zemědělství. Po válce se Beckett vrátil do Paříže a za své aktivity byl oceněn Válečným
křížem. Nějaký čas ještě spolupracoval s Irským červeným křížem, ale nadále se věnoval pouze
literatuře. Od roku 1961 byl ženatý se Suzanne Decheveux-Dumesnil.1 2 3 4 5

Samuel Beckett je jedním z hlavních představitelů absurdní literatury. Sám toužili tvořit
„literaturu neslova“. Ta se začíná objevovat v 50. letech 20. století. Nejvíce je zastoupena dramatem,
protože to dovoluje absurdní situace a nekonečné dialogy asi nejlépe. Absurdní drama se vyznačuje
absencí děje. Divák nezná příčiny ani důsledky jednání postav. Charakteristika a protagonistů je
omezená, stejně jako popisy vztahů mezi nimi. Autor také nedává žádný prostor psychologii postav
nebo motivaci jejich jednání. Dalším ze znaků je také ztráta sdělovací nebo dorozumívací funkce
jazyka. Postavy mluví, aby nic neřekly. V neposlední řadě to jsou pocity, které absurdní drama
doprovázejí, jsou jimi odcizení, ztráta smyslu, beznaděj atd. 6 7

I přes nemalý počet děl, který Beckett napsal, je většinou považován za autora hry jediné.
Čekání na Godota mu získalo věhlas a uznání po celém světě. Tuto hru napsal v roce 1952. Z pozdější
tvorby je třeba zdůraznit hru Katastrofa z roku 1984. V ní se věnuje tématu výslechu disidentů. S naší
literaturou ji spojuje fakt, že Beckett tuto hru věnoval Václavu Havlovi. On sám je představitel
absurdní literatury u nás a Beckettova tvorba ho velmi ovlivňovala a formovala. Roku 1969 se Samuel
1
Wikipedie, otevřená encyklopedie: Samuel Beckett
2
Britannica: Samuel Beckett
3
Larousse: Samuel Beckett
4
Slovník světové literatury: Autoři a díla, směry.
5
NOVÁK, Otakar (ed.). Slovník spisovatelů: Francie : Švýcarsko : Belgie : Lucembursko.
6
FISCHER, Jan Otokar (ed.). Dějiny francouzské literatury 19. a 20. stol.
7
PROKOP, Vladimír. Přehled světové literatury 20. století: pro výuku literatury na středních školách.

3
Beckett stal držitelem Nobelovy ceny za literaturu, a protože strávil většinu svého života ve Francii a
francouzsky i tvořil, je považován za francouzského autora. Zemřel 22.12. 1989, pochován je v Paříži.8
9 10 11 12

Bibliografické údaje
Originál Překlad
Autor: Samuel Beckett Autor: Samuel Beckett

Název díla: En attendant Godot Název díla: Čekání na Godota

Nakladatelství: Les Éditions de Minuit Nakladatelství: Větrné mlýny

Místo a rok vydání: Paříž, 1952 Místo a rok vydání: Brno, 2010

Počet stran: 136 Překladatel: Patrik Ouředník

Počet stran: 232

Literární druh a žánr

Literární druh podle obsahu i formy: drama

Literární žánr: tragikomedie, absurdní drama

Absurdní literatura je jednou z tendencí po druhé světové válce. Nabourává tradiční

charakteristiky dramatu. Klasická výstavba dramatu (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa) zde
nemusí platit. U Čekání na Godota se alespoň částečně uplatňuje Aristotelova zásada tří jednot, hra se
odehrává na jednom místě v průběhu dvou dnů, jen děj je zcela omezen. Hlavním znakem absurdního
dramatu je nelogičnost, iracionalita, která ale má svůj význam. Divák si z představení neodnáší
souvislý příběh, ale směs pocitů a otázek, se kterými se musí vyrovnat. 13

Tematika
Postavy

Estragon – tulák, který spolu s Vladimírem čeká na Godota. Z bot ho bolí nohy a má problém si je
zout. Je trochu pomalejší než Vladimír, vše mu dochází později. Vladimír ho oslovuje Gogo.

8
Wikipedie, otevřená encyklopedie: Samuel Beckett
9
Britannica: Samuel Beckett
10
Larousse: Samuel Beckett
11
Slovník světové literatury: Autoři a díla, směry.
12
NOVÁK, Otakar (ed.). Slovník spisovatelů: Francie : Švýcarsko : Belgie : Lucembursko.
13
PROKOP, Vladimír. Přehled světové literatury 20. století: pro výuku literatury na středních školách.

4
Vladimír – tulák, který spolu s Estragonem čeká na Godota. Je chytřejší, bystřejší. On komunikuje
s chlapcem, jenž přichází od Godota. Ve druhém dějství má Luckyho klobouk. Estragon ho oslovuje
Dando.

Pozzo – muž, nejspíš bohatý (má spoustu věcí a sluhu), který přichází se svým otrokem. Je panovačný,
krutý a sadistický. Dává nesmyslné pokyny.

Lucky – Pozzův sluha, otrok. Nosí všechny jeho věci (stolička, koš s jídlem a kufr). Musí plnit
všechny povely svého pána, jako tanči a mysli. Je uvázán na provaze, který drží Pozzo.

Chlapec – chlapec, který hlídá kozy. Neznáme jeho jméno. Posílá ho Godot. Má bratra, který hlídá
ovce, toho pan Godot bije. Spí s bratrem ve stodole na seně.

Godot – postava, která se nikdy neukáže. Nejspíš by měl tulákům nějak pomoct, něco jim slíbil. Má
bílé vousy.

Časoprostor

Celá hra se odehrává na opuštěném místě s jedním stromem, kamenem a cestou. Bližší místo
určené není. To umožňuje autorovi působit na co největší množství diváků, je univerzální a zároveň
podporuje pocity ztracení, nejistoty. Hra sleduje dva dny, poznáme to vždy večer, kdy přijde chlapec.
Nevíme ale měsíc, ani rok. Jen jednou je ve hře zmíněn rok 1900, který už byl. Odhadujeme tedy, že
jde o přítomnost, o přítomnost, která nestárne.

Děj

Na scéně sedí dva tuláci a mluví spolu. Baví se o všem možném, většina ale nedává moc
smysl. (A) Jediné, co nás vytrhává z poměrně vážných myšlenek, které z úst protagonistů zaznívají, je
Estragon snažící si zout boty a Vladimír pohrávající si s kloboukem. Zjišťujeme, že čekají na jistého
Godota, jenž jim něco přislíbil. (B) Nekonečný dialog je přerušen příchodem dalších dvou postav na
scénu. Pozzo vymaní diváka i tuláky z klidu a předvádí jim jakousi nepopsatelnou scénku, kdy nutí
svého otroka dělat různé činnosti, načež odchází. (C) Nastává večer. Na scénu přichází chlapec, který
informuje tuláky o tom, že pan Godot už nepřijde, ale určitě se dostaví zítra. (D) Tuláci se tedy
rozhodnou na noc odejít, ale zůstávají stále na místě. Tím končí první dějství. (E)

Druhé dějství je stejné jako to první s jedinou výjimkou. Pozzo a Lucky znovu přicházejí na
scénu, ale dojde k jakémusi prohození pozic. Pozzo je slepý, a jeho život je tedy závislý na poníženém
Luckym. Zvláštností také je, že se postavy nepoznávají, i když se viděly den předtím. Celá hra končí
příchodem chlapce, jenž říká, že Godot dnes nepřijde.

5
 A B C

6
Motivy, pocity, asociace

I přes to, že se autor snaží hru odlehčovat groteskními situace, je ve své podstatě vážná.
Definuje pojmy jako nečinnost, apatie nebo nehybná přítomnost. Dává jiný rozměr abstraktům, jako je
beznaděj, bezvýchodnost a zoufalství. A v neposlední řadě přesvědčuje, že lze spojit slova nesmysl,
absurdita a život v jeden celek, který zapůsobí úplně na každého.14

Godot

Godot je zvláštní postavou, ve hře je a vlastně není. Není to jako u Ionescovy Plešaté
zpěvačky, Beckett o Godotovi mluví, my o něm víme. Nemá ale žádnou určitou, hmotnou podobu. Je
to symbol čekání, neurčité naděje, již máme. Jisté teorie mluví o tom, že Godot symbolizuje smrt.
Smysl by to nejspíš dávalo, ale proč být tak depresivní? Jednou z možností je také Godot jako Bůh, to
nám napovídá i jméno (z anglického God). 14 15

Sám autor nikdy žádnou teorii nepotvrdil, ani nevyvrátil. Nechává v tom diváka prostě
„vykoupat“. Někteří také hovoří o tom, že kdyby Beckett věděl, co nebo kdo je Godot, už by to světu
řekl.14 15

Myšlenka

Hlavní myšlenka díla odráží autorovy pocity ze života a současného světa. Nepředkládá nám ji
ale jako na podnose, místo toho se snaží podnítit otázky, které si sám klade, a vyvolat podobné pocity,
jaké prožívá on sám. Zásadní je postava Godota, jakýsi symbol čekání. Beckett nám ukazuje, že
všichni na nějakého Godota ve svém životě čekáme. Ptá se tedy: Na co čekáme? Nezapomínáme při
tom čekání žít? Jaký život vedeme? Nepromarňujeme ho jen v absurdně banální přítomnosti? To vše
nám autor předává nevšední formou, vyhnanou možná až do extrémní podoby.

Kompozice
Čekání na Godota je drama o dvou dějstvích s chronologickou kompozicí (dá-li se vůbec o
čase ve hře mluvit). Na rozdíl od jiných se nedrží klasické výstavby a nerozeznáme zde expozici,
kolizi, krizi, peripetii a katastrofu. Vlastně jen čekáme, ale čemu bychom se u absurdního dramatu
divili.

Nacházíme zde ale určité prvky opakování a cyklení stejných situací. Například scéna s chlapcem je
v obou dějstvích téměř stejná, Estragon má problém si zout boty na několika místech hry a Vladimír si
pohrává se svým kloboukem vždy drahnou chvíli.

14
FISCHER, Jan Otokar (ed.). Dějiny francouzské literatury 19. a 20. stol.
15
PROKOP, Vladimír. Přehled světové literatury 20. století: pro výuku literatury na středních školách.

7
Jazyk a jazykové prostředky
Jazyk je v knize velmi střízlivý. Je spisovný, bez jakýchkoli odchylek. Postavy mluví
v poměrně krátkých větách, které jsou časté v běžné komunikaci. Jedinou výjimkou je Luckyho
monolog na pokyn Mysli, v tuto chvíli se ztrácí interpunkce a v jeho promluvě se objevují i odborné
výrazy nebo neexistující slova.

Jazyk jako nástroj komunikace tu ale ztrácí svou funkci. Slova samotná složitá nejsou,
dokonce ani věty, ale při skládání dialogu se smysl vytrácí. Promluvy lze popsat jako nekonečný
dialog bez začátku i konce. Neposouvá se od bodu A do bodu B. Neustále se v něm opakují stejné
komunikační obraty, banality a prázdné fráze, hromadí se synonyma. Když bere divák dialog
s nadhledem, pobaví se. Kdyby ho ale bral doslova, nejspíš by se zbláznil. Lze ho vnímat také jako
útržky z různých nesouvisejících rozhovorů. Postavy můžeme považovat za generátory náhodných vět.

Jazykově zajímavé jsou ale jména postav. Jméno Estragon pochází z francouzštiny, Vladimír
z ruštiny, Pozzo je italské jméno a Lucky anglické. Autor tím prokazuje nejen svou jazykovou znalost,
ale umožňuje, aby bylo drama co nejuniverzálnější a pro nejširší publikum. Čekání se neodehrává
pouze ve Francii nebo Anglii, týká se nás všech, všichni neseme týž úděl. Zvláštní je také výběr jména
Lucky (anglicky šťastný) pro nejmenší a nejponíženější postavou. Mluvíme o opaku nomen omen.
Zároveň je nutné říci, že Beckett si se jmény moc hlavu neláme. Vladimír oslovuje Estragona Gogo a
Estragon zase Vladimíra Dando.

Čekání na Godota už má ale své místo i v běžném jazyce. Když někdo čeká na Godota,
většinou jde o dlouhé, nekonečné a marné čekání na někoho nebo něco, co stále nepřichází. 16

Literární aluze, inscenace, adaptace

I když je Čekání na Godota hra z poloviny minulého století, stále se inscenuje i na českých
divadlech. Do svého programu ji v posledních letech zařadilo Národní divadlo i Divadlo v Celetné.
V současné době se hraje na prknech Mahenova divadla v Praze. Jak říkají, je to hra, ve které se
nestane vůbec nic, a to hned dvakrát. 17 18 19 20

Čekání na Godota se dočkalo roku 1993 pokračování. Švýcarská spisovatelka Sylviane Dupuis
napsala jednoaktovku Vyhnání aneb Godot, Jednání třetí. V té Godota přivedla na scénu podobně jako
antičtí dramatici metodou Deus ex machina.21
16
Český rozhlas: Čekání na Godota a hospodářské oživení v Británii i v Evropě…
17
Národní divadlo: Čekání na Godota
18
Divadlo v Celetné: Čekání na Godota
19
Národní divadlo Brno: Samuel Beckett Čekání na Godota
20
Česká televize ČT24: Při Čekání na Godota v Brně se nic neřekne, a všechno je jasné
21
Dilia.cz: Vyhnání aneb Godot, Jednání třetí

8
 Zároveň byl natočen i film, který zpracovává Beckettův „příběh“. Irský film nese stejný název
jako drama a v roce 2001 ho zrežíroval Američan Michael Lindsay-Hogg.22

Vlastní hodnocení díla

Čekání na Godota je bezpochyby jedna z nejzvláštnějších knih, co jsem kdy četla. Mě obecně
absurdní umění zajímá a baví a vždy si užívám hledání nových hranic, které umění nabízí. Godot byl
ale mé první absurdní drama. Čtení jsem si moc užívala a smála se. Často jsem si také představovala,
jak asi vypadá na divadle. Musím uznat, obdivuji Becketta a jeho představivost při tvorbě takového
díla.

22
Imdb.com: Waiting for Godot

9
Použitá literatura a zdroje
Literatura

 BECKETT, Samuel. Čekání na Godota. Vyd. ve Větrných mlýnech 2. Přeložil Patrik

OUŘEDNÍK. Brno: Větrné mlýny, 2010. ISBN 978-80-7443-002-2.
 Slovník světové literatury: Autoři a díla, směry. Praha: Fortuna, 1993. ISBN 80-7168-080-X.
 PROKOP, Vladimír. Přehled světové literatury 20. století: pro výuku literatury na středních
školách. 2., upravené vydání. Sokolov: O.K.-Soft, 2006. ISBN 80-270-2984-8.
 FISCHER, Jan Otokar (ed.). Dějiny francouzské literatury 19. a 20. stol. Dějiny světových
literatur. Praha: Academia, 1979.
 NOVÁK, Otakar (ed.). Slovník spisovatelů: Francie : Švýcarsko : Belgie : Lucembursko. Praha:
Odeon, 1966.

Internetové stránky
 AUTOR NENÍ UVEDEN. Samuel Beckett [online]. [cit. 23.1.2024]. Dostupný na WWW:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Samuel_Beckett
 AUTOR NENÍ UVEDEN. Samuel Beckett [online]. [cit. 23.1.2024]. Dostupný na WWW:
https://www.larousse.fr/encyclopedie/personnage/Samuel_Beckett/108121
 ESSLIN, Martin. Samuel Beckett [online]. [cit. 23.1.2024]. Dostupný na WWW:
https://www.britannica.com/biography/Samuel-Beckett
 JŮN, Jan. Čekání na Godota a hospodářské oživení v Británii i v Evropě... [online]. [cit.
23.1.2024]. Dostupný na WWW: https://plus.rozhlas.cz/cekani-na-godota-a-hospodarske-oziveni-
v-britanii-i-v-evrope-7842136
 AUTOR NENÍ UVEDEN. Čekání na Godota [online]. [cit. 23.1.2024]. Dostupný na WWW:
http://archiv.narodni-divadlo.cz/inscenace/5458
 AUTOR NENÍ UVEDEN. Čekání na Godota [online]. [cit. 23.1.2024]. Dostupný na WWW:
https://www.divadlovceletne.cz/program/cekani-na-godota/
 AUTOR NENÍ UVEDEN. Samuel Beckett Čekání na Godota [online]. [cit. 23.1.2024]. Dostupný
na WWW: https://www.ndbrno.cz/cinohra/cekani-na-godota/
 BENEDIKTOVÁ, Jana. Při Čekání na Godota v Brně se nic neřekne, a všechno je jasné [online].
[cit. 23.1.2024]. Dostupný na WWW: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/pri-cekani-na-
godota-v-brne-se-nic-nerekne-a-vsechno-je-jasne-9487
 https://www.dilia.cz/dila/item/14578-vyhnani-aneb-godot-jednani-treti#
 https://www.imdb.com/title/tt0276613/

10
Obrázky
OBRÁZEK 1: AUTOR NENÍ UVEDEN. kosmas.cz [online]. [cit. 7.1.2024]. Dostupný na WWW:
https://obalky.kosmas.cz/ArticleCovers/151/128_bg.jpg

OBRÁZEK 2: AUTOR NENÍ UVEDEN. osobnosti.cz [online]. [cit. 7.1.2024]. Dostupný na WWW:
https://imagebox.cz.osobnosti.cz/foto/samuel-beckett/samuel-beckett.jpg?1438930950.0

OBRÁZEK 3: AUTOR NENÍ UVEDEN. imdb.com [online]. [cit. 24.1.2024]. Dostupný na WWW:
https://www.imdb.com/title/tt0276613/mediaviewer/rm1514659073/?ref_=tt_ov_i

11