Husitství

1) před Husem:
společenské rozpory + Husovi předchůdci:
- hluboká společenská krize přelomu 14. a 15. století byla přisuzována především církvi a jediným východiskem byl návrat církve k pův. poslání –
šíření ideálu božího zákona a život v souladu s biblickými přikázáními
(období vlády Václava IV. 1378 – 1419)
- za Husovi předchůdce jsou považováni lidoví kazatelé:
Konrád Waldhauser – pozván Karlem IV. , kázal v němčině › minimální dopad na prosté obyvatelstvo (neumí NJ).
Jan Milíč z Kroměříže – pro něj založena Betlémská kaple; žil podle svých slov – založil „ústav pro padlé dívky“ Jeruzalém (za Týn. chrámem)
John Wyclif – angl. reformní myslitel; oxfordský prof. – nikdy nepůsobil v Čechách!
- popíral božský původ papežství
- požadoval zrušení odpustků ( nástroj ďábla) a sekularizaci ( zbavení církve světské vlády a světského
majetku, pozemků)
Jeroným Pražský – přítel Mistra Jana Husa; podíl na Dekretu Kutnohorském (1409); pronásledován za kacířství – r. 1416 upálen v Kostnici
Jakoubek ze Stříbra
2) Husovy názory na církev a společnost:
Mistr Jan Hus (asi 1370 – 1415)
* v Husinci u Prachatic
- psal latinsky, později česky
- mistr pražské univerzity
- od r. 1402 kázal v Betlémské kapli –otevřená kritika církve
názory:
- byl inspirován Johnem Wiclifem, jehož myšlenky se promítaly v Husově tvorbě
- prosazoval počeštění univerzity
Husův program:
1) hlavou církve není papež, ale Ježíš Kristus ( - papeže označil za nemravného)
2) jediná norma lid. života je Boží zákon (Bible)
3) zbavení církve polit. vlivu a pozemkového majetku
4) poddaný nemusí poslouchat vrchnost a kněží žijící v hříchu

- jeho názory odsoudila římsko-katolická církev jako kacířské x › podpora Václava IV. (do kritiky odpustků)
- r. 1409 – Dekret kutnohorský ( změna poměru hlasů na Pražské un. 3:1 )
- nad Husem byla papežem vyhlášena klatba
- později nad Prahou vyhlášen interdikt › H. odchází na venkov ( hrad Krakovec u Rak. , Kozí Hrádek)
z této doby: Knížky o svatokupectví, O Šesti bludiech, O Církvi, Postilla, Dcerka,
- r. 1414 byl Jan Hus králem Zikmundem pozván na koncil do Kostnice, kde odmítl odvolat své názory, a proto byl 6. 7. 1415 jako kacíř upálen
- r. 1416 – v Kostnici za kacířství upálen Jeroným Pražský
3) počátky husitského hnutí:
- Husovo učení nevedlo k proměně církve, ale k vyhrocení společenských problémů a revolučnímu výbuchu
- Husovi přívrženci = husité: spol. znak – kalich = symbol přijímání pod obojí - kališníci (utraquisté)

- dalším programem hnutí se staly 4 artikuly pražské (stanoveny na Čáslav. sněmu r. 1421):
1) svoboda kázání slova Božího a výkladu Bible
2) právo přijímat z kalicha
3) zákaz světské vlády kněží, zbavení církve majetku
4) zákaz a spravedlivé trestání smrtelných hříchů
30. 7. 1419 – 1. Pražská defenestrace – útok pražské chudiny pod vedením Jana Želivského na Novoměstskou radnici › Husité ovládli Prahu ; začíná
revoluce
16. 8. 1419 – zemřel Václav IV.
Hlavní husitské směry:
- na základě rozdílného chápání božího zákona se husité rozdělili:
1) umírnění – husitské panstvo, nižší šlechta – jejich cílem bylo provést sekularizaci, obsadit nejdůl. úřady
- Husovi přátelé a žáci, kteří chtěli pouze obhajovat Hus. myšlenky, ne jejich překročení
- souhlasili s rovností při bohoslužbách, nikoli v politickém životě
2) Pražané – husitský střed – sledovaly pouze zájmy hl. města
3) radikálové – nebyli sice jednotní, ale spojovala je touha co nejrychleji učinit boží zákon jedinou normou
mezilidských vztahů
- chtěli návrat k apoštolské chudobě
př.: táboři – jižní a jihozáp. Čechy, hora Tábor
- 1420 – zal. Hradiště Tábor – obec bratří a sester, odmítající nedokonalé lidské zákony a řídící
se slovem božím
x katolická strana – opory:Plzeň, Č. B., hrady Oldřicha z Rožmberka
4) průběh husitských válek:
- počátek = 1. Pražská defenestrace 1419 ; smrt Václava IV. – nastupuje Zikmund – nepřítomný počátečním událostem, husité ho odmítali – přesto mu
byl r. 1420 vydán Hrad - korunován
1. bitva – 1420 u Sudoměře – Jan Žižka v čele táboritů poráží jihočeské katolíky ( na hrázi 2 rybníků)

křížové výpravy proti husitům:

1 ) 1420 – bitva na Vítkově – Zikmund prohrál
1420 – b. na Vyšehradě – porážka křižáků orebity - Zikmund se stáhl do Kutné Hory
1421 – Čáslavský sněm – projednáván zákl. husit. program – 4 artikuly pražské ; Zikmund sesazen z českého trůnu
2) 1422 – bitva u Habrů a u Německého Brodu – Zikmund poražen Žižkou
- zbraně: vozová hradba; cep, řemdich, palcát, sudlice, kopí; pavéza – štít
11. 10. 1424 Jan Žižka u Přibyslavi umírá › novým vůdcem Prokop Holý
3 ) 1426 – b. u Ústí nad Labem
4 ) 1427 – b.u Tachova – k boji nedošlo – křižácké vojsko se rozprchlo
5 ) 1431 – b. u Domažlic – kardinál Julian Cezarini (100 000) x Prokop Holý + polský oddíl ( 50 000)
- chorál Ktož sú boží bojovníci
- spanilé jízdy ( rejsy) – výpravy do sousedních zemí – odveta, propagace – šíření manifestu s husit. programem

1431 – 1439 – koncil v Basileji – ochota jednat o mír › 30. 5. 1434 – bitva u Lipan – sirotci a táborité poraženi, 2 tisíce husitů upáleno, padl Prokop
Holý
výsledky:
1436 – na jihlavském sněmu českých stavů vyhlášena tzv. basilejská kompaktáta = dohoda:
- legalizace dvojí víry, ponechání majetku › Zikmund znovu přijat za českého krále –přestěhoval se do Prahy
- Zikmund odjíždí do Uher – 12. 1437 – ve Znojmě umírá
- počeštění husitských měst