1. Rodina je přirozeným prostředím, v kterém si děti v útlém dětství uvědomují své Já, utváří si identitu.

Jak
tuto funkci rodin nazýváme?
a) výchovná
b) individualizační
c) ochranitelská
d) socializační

2. Jak lze vymezit formální nereferenční skupinu?

a) Skupina, jíž jsem členem, ale ke které nemám vztah (není pro mne důležitá)
b) Skupina, jíž nejsem členem, ale velmi o to stojím
c) Skupina, která vznikla spontánně a které nechci být členem
d) Skupina, která vznikla z vnějšího popudu a jíž nechci být členem

3. Jaké jsou základní znaky sociální skupiny?

a) Dlouhodobé vztahy mezi členy skupiny
b) Vymezení společných cílů členů skupiny
c) Interakce mezi jednotlivými členy skupiny
d) Vědomí pocitu sounáležitosti mezi členy skupiny
e) Všechny výše uvedené charakteristiky
4. V sociální skupině můžeme rozeznat řadu skupinových rolí. Jednou z nich je role vůdce. Jací členové
skupiny ji zpravidla obsazují?
a) Členové aktivní, úspěšní z hlediska skupinových norem a přijímaní většinou členů skupiny
b) Členové spíše pasivní a přizpůsobiví
c) Členové sympatičtí, oblíbení, ale bez většího vlivu na dění ve skupině
d) Členové stojící spíše na okraji skupiny, ve skupině spíše neoblíbení
e) Členové, kteří jsou "obětním beránkem" skupiny

5. Která z možností řadí správně pozice dle míry sociální přitažlivosti od těch nejvíce po ty nejméně?
a) Populární, oblíbené, trpěné, akceptované
b) Oblíbené, populární, akceptované, trpěné
c) Populární, oblíbené, akceptované, trpěné
d) Oblíbené, populární, trpěné, akceptované

6. Jak jdou za sebou fáze vývoje skupinové dynamiky dle Tuckmana?

a) Bouření, formování, normování, optimální výkon
b) Formování, bouření, normování, optimální výkon
c) Bouření, normování, formování, optimální výkon
d) Normování, bouření, formování, optimální výkon

7. dynamice školní třídy NEPLATÍ:

a) Jedná se o všechny procesy, které probíhají uvnitř skupiny.
b) Konflikty jsou důležité podmínkou pro vývoj skupiny.
c) Dynamiku skupiny tvoří systém rolí a pozic žáků ve třídě.
d) Cílem pedagoga je posilovat a zvyšovat míru koheze ve třídě
8. Které z následujících dotazníků je vhodné použít pro zjišťování sociálních vztahů a/nebo klimatu ve
skupině?
a) Naše třída
b) B3
c) SO-RA-D
d) Socioklima
e) Všechny výše uvedené

9. Pro který z následujících důvodů je důležité pěstovat ve školní třídě pozitivní sociální a pedagogické
klima?
a) Ve třídě s pozitivním klimatem si děti poskytují vzájemnou emoční podporu
b) Ve třídě s pozitivním klimatem probíhá efektivněji kognitivní učení
c) Ve třídě s pozitivním klimatem probíhá efektivněji sociální učení
d) Všechny uvedené důvody
e) Žádný z uvedených důvodů.

10. Co zjišťuje dotazník SORAD?

a) jak žáci prožívají nároky školy, nakolik se jim učení zdá být obtížné
b) míru vlivu a míru obliby jednotlivých žáků
c) vztah jednotlivých žáků ke třídě a škole
d) oblíbenost jednotlivých předmětů a učitelů

11. Výsledky sociometrického šetření o konkrétních pozicích žáků se třídě k dispozici:

a) dávají
b) dávají – s informovaným souhlasem zákonných zástupců
c) nedávají plošně, ale pouze žákům na okraji kolektivu – pro zlepšení jejich postavení ve třídě
d) nedávají (to nevím, ale přijde mi to jediný logický)

12. Jaký by měl být hlavní účel třídnických hodin?

a) Vyřešit veškerou administrativu spojenou s docházkou do školy, aby se tím nezatěžovaly vyučovací
hodiny jednotlivých předmětů.
b) Řešit konflikty mezi žáky a mez i žáky a vyučujícími.
c) Posilovat vzájemné poznání a pozitivní komunikaci mezi žáky ve třídě tak, aby fungovala jako
sociální skupina.
d) Pomáhat žákům s doučováním v předmětech, které jsou pro ně náročné.
e) Podporovat sebepoznání jednotlivých žáků.

13. Při vytváření třídních pravidel je dobré:

a) Aby učitel pravidla vytvořil sám, sepsal je a pak o nich žáci hlasovali
b) Vytvořit co nejvíce pravidel, aby měl žák návod, jak se v kterých situacích zachovat
c) Počkat, až se objeví nějaký problém a pak pravidlo vytvořit
d) Aby byla pravidla formulována konkrétně a vyjadřovala, jaké chování vyžadují

14. Které z následujících vymezení šikany je nejvýstižnější?

a) Fyzické či slovní napadání člověka ve skupině
b) Záměrná manipulace se slabším členem skupiny
c) Fyzické útoky různé intenzity (od pošťuchování po přímé ohrožení života), kterými se jeden
člověk mstí druhému.
d) Dlouhodobé, opakované ubližování psychické i fyzické podoby s cílem potvrdit či zvýšit
převahu, kterou má šikanující člověk (skupinka) nad šikanovaným člověkem (skupinkou).
e) Jakákoliv událost, kdy nějaký člen skupiny fyzicky či psychicky ublíží jinému.

15. Jaká hlavní zásada platí při zjišťování detailů o probíhající šikaně?
a) Vždy je třeba zavolat policii a OSPOD.
b) Není vhodné konfrontovat agresora a oběť.
c) S uzavřením případu nespěchat.
d) Je nutné vyvodit nejpřísnější tresty pro agresory i svědky.
e) O případu je nutné informovat celou školu i rodiče.

16. Co o kolegiálních vztazích neplatí?

a) Ve školách s kolegiálními vztahy je nižší riziko syndromu vyhoření než ve školách s negativními vztahy.
b) Dobře fungující kolegialita stojí hlavně na kvantitě vztahů s ostatními kolegy vyučujícími.
c) Jednou z možností, jak podporovat dobré pracovní vztahy, jsou různé formy kolegiálního sdílení.
d) Pro kvalitní školní vzdělávání je důležité, aby vyučující fungovali jako tým.

17. Do nespecifického profesního rozvoje nepatří:

a) Mentoring
b) Supervize
c) Přednášky
d) Balintovská skupina

18. Která složka spíše NEOVLIVŇUJE stres učitelské profese?

a) Senzorická
b) Mentální
c) Emocionální
d) Fyzická

+ Které tvrzení o stresu je neplatné?

a) stres je běžnou součástí života
b) stres může mít i pozitivní důsledky na naše jednání
c) stresová odolnost jedince je spíše daná a nelze ji ovlivňovat
d) učitelská profese je obecně vnímána jako stresová

19. Který symptom je pro syndrom vyhoření zejména typický?

a) Únava a vyčerpání
b) Zvýšený cynismus
c) Poruchy spánku
d) Ztráta chuti k činnostem

20. Jak se projevuje syndrom vyhoření?

a) Silné vyčerpání
b) Negativismus
c) Cynismus
d) Netrpělivost
e) Všechny uvedené projevy
f) Žádný z uvedených projevů
21. Kterému pojmu odpovídá následující definice: individuálně specifický styl, kterým jedinci reagují na stres
napříč časem a/ nebo napříč různými situacemi?
A. Self-efficacy
B. Resilience
C. Copingové strategie
D. Perseverace
 22. Co nepatří mezi copingové strategie?
a) Sociální opora
b) Identifikace problému
c) Změna chování druhé osoby
d) Přijetí, pochopení a vyjádření negativních emocí

23. Jak se nazývá typ sociální opory, která zahrnuje konkrétní nabídku pomoci od druhých (např. učitelka
mluví před kolegyní o konfliktu s rodiči žáka a ta jí nabídne svoji přítomnost při příští schůzce s rodiči)?
a) Informační
b) Instrumentální
c) Emocionální
d) Hodnotící
24. Jak se nazývá typ sociální opory, která politování a povzbuzení od druhých (např. učitelka mluví před
kolegyní o konfliktu s rodiči žáka a ta jí říká: To mě mrzí. Věřím, že to zvládneš.)?
a) Informační
b) Instrumentální
c) Emocionální
d) Hodnotící

25. Co o kolegiálním sdílení profesních zkušeností učitelů NEPLATÍ?

a) Kolegiální sdílení znamená, že učitelé svým kolegům vypráví o svých náročných pracovních
situacích.
b) Kolegiální sdílení učitelů může probíhat, jak uvnitř školy, tak lze se účastnit i setkání s
vyučujícími z jiných škol.
c) Kolegiální sdílení je určitou formou kontroly vedení nad svými zaměstnanci.
d) Kolegiální sdílení přináší učitelům pocit úlevy a normalizace, že v tom nejsem sám a jediný se
stejnými problémy.

26. Co z daných výroků o supervizi a intervizi NEPLATÍ?

a) Supervize a intervize jsou formy kolegiální sdílení profesních zkušeností a jejich smyslem je
rozvíjet profesní dovednosti a nacházet řešení problematických pracovních situací.
b) Supervize a intervize fungují i jako prevence syndromu vyhoření.
c) Supervizor a intervizor musí mít pro vedení setkávání stejný specializovaný výcvik.
d) Supervize a intervize by měly mít vždy na začátku a na konci setkávání otevírací a uzavírací
kolečko, kdy účastníci dostávají v úvodu prostor pro naladění a v závěru pro rekapitulaci a
shrnutí

27. Které proměnné patří mezi vlastnosti učícího jedince, které je třeba zohledňovat i ve školním učení?
a) Kognitivní dispozice, rodinné zázemí, motivace
b) Rodinné zázemí, studijní návyky, motivace
c) Motivace, afektivní činitelé, kognitivní dispozice (+ studijní návyky)
d) Vše výše uvedené

28. Z hlediska výsledku NEZAHRNUJE proces učení:

a) Učení senzomotorické
b) Učení sociální
c) Učení záměrné
d) Učení kognitivní
 29. Mezi základní zákony učení NEPATŘÍ:
a) Zákon transferu
b) Zákon motivace
c) Zákon podobnosti
d) Zákon důsledku

30. Co znamená zákon transferu v oblasti učení?

a) Propojení více znalostí dohromady.
b) Přenos vědomostí od učitele směrem k žákům.
c) Nové učení je ovlivněno učením předchozím.
d) Zpětná vazba usnadňuje učení.

31. Který z uvedených výroků platí pro kognitivní styl?

a) Kognitivní styl žáka nemá vliv na proces učení.
b) Kognitivní styl žáka nesouvisí s jeho učebním stylem.
c) Kognitivní styl žáka je málo ovlivnitelný.
d) Kognitivní styl žáka je určován jeho intelektem.

32. Jaký je vztah kognitivního a učebního stylu žáka?

a) Oba pojmy se částečně překrývají
b) Pojmy jsou totožné
c) Kognitivní styl je obecnější a učební styl je jeho součástí
d) Vztah není jednoznačný, pojetí se liší dle jednotlivých autorů

33. Dle stylu učení rozlišujeme žákovské typy:

a) Divergující, konvergující, asimilující, adaptující
b) Divergující, konvergující, asimilující, akomodující
c) Abstrahující, konkretizující, asimilující, adaptující
d) Abstrahující, konkretizující, asimilující, akomodující

34. Pro učební styly neplatí následující výrok:

a) Učební styly jsou individuální
b) Učební styly jsou ovlivnitelné vnějším prostředím
c) Učební styly jsou ovlivněny vrozenými preferencemi jedince
d) Učebního styl žáka je určován vyučovacím stylem učitele
35. K neasociativním formám učení NEŘADÍME:
a) Senzibilizaci
b) Podmiňování
c) Habituaci
d) Imprinting

36. Pro asociativní druhy učení NEPLATÍ:

a) Jedná se o spojení podmíněného a nepodmíněného podnětu
b) Roli zde hraje zpětná vazba na žádoucí chování
c) Jedná se o asociace mezi pojmy
d) Zahrnuje klasické a operantní podmiňování

37. Pro komplexní učení platí:

a) Je založené na asociacích
b) Vyžaduje zapojení vyšších kognitivních funkcí
c) Je výhradně implicitní
d) Zahrnuje klasické a operantní podmiňování
38. Když malé dítě považuje všechna čtyřnohá zvířata za psy, jedná se o:
a) Primární generalizaci
b) Diferenciaci
c) Abstrakci
d) Sekundární generalizaci
39. Mezi učení řešením problémů NEPATŘÍ:
a) Vhled
b) Etapovité řešení problému
c) Habituace
d) Pokus – omyl

40. Čeho je součástí Aha-zážitek?

a) Observačního učení
b) Učení vhledem
c) Asociativního učení
d) Neasociativního učení

41. K největší ztrátě informací zapomínáním dochází dle Ebbinghausovy křivky:

a) Ihned, tzv. absence zapamatování
b) V prvních pár hodinách po učení
c) Následující den
d) V závislosti na kognitivním stylu jedince, průměrně za týden

42. S procesem učení NESOUVISÍ problematika:

a) Paměti
b) Motivace
c) Kognice
d) Vše výše uvedené s procesem učení souvisí

43. Které z následujících tvrzení o motivaci NENÍ pravdivé?

a) Motivace je souhrnem vnitřních činitelů, které podněcují, směřují a udržují chování člověka.
b) Každý člověk má specifickou motivační strukturu, která se vytváří v průběhu vývoje a zrání.
c) Motivační procesy jsou u lidí propojené s poznávacími procesy.
d) Motivační konflikt vzniká, když jsou vzbuzeny dvě a více potřeb v jednu chvíli.

44. Které tvrzení PLATÍ o vztahu mezi vnitřní a vnější motivací?

a) Vnější motivace vždy tlumí motivaci vnitřní.
b) Vnější a vnitřní motivace jsou vzájemně nezávislé.
c) Vnější motivace může tlumit vnitřní motivaci, ale může ji také posilovat.
d) Vnější motivace vždy posiluje motivaci vnitřní.

45. Který z uvedených výukových prvků NEMÁ potenciál aktualizovat poznávací potřeby?
a) Neurčitost
b) Pravidelnost
c) Problémovost
d) Experimentování

46. Která z uvedených charakteristik NENÍ typická pro žáky s dominantní potřebou dosáhnout úspěchu?
a) Rádi soutěží s rovnocennými partnery
b) Mají-li možnost, vybírají si úkoly střední obtížnosti (adekvátní aspirační úroveň)
c) Pracují s úzkostí z možného neúspěchu
d) Mají tendenci vytrvat v úkolu a překonávat překážky

47. Která z uvedených charakteristik NENÍ typická pro žáky s dominantní potřebou afiliace?
a) Ve skupinové soutěží mívá nejvyšší snížení výkonu
b) Učí se pro náklonnost rodičů, učitelů, spolužáků
c) Je konformní
d) Přátelství si cení více než úspěchu

48. Mezi důsledky dlouhodobé frustrace žákovských potřeb NEPATŘÍ:

a) Nuda
b) Strach
c) Nadměrná motivace
d) Únikové chování

49. Co platí o pedagogické komunikaci?

a) Obsahem pedagogické komunikace je pouze učivo.
b) Přímá komunikace mezi učitelem a žákem probíhá prostřednictvím učebnic a pracovních sešitů.
c) Pedagogická komunikace neovlivňuje a není ovlivněna atmosférou ve třídě.
d) Pedagogická komunikace se může odehrávat také v rodině nebo v zájmových zařízeních.

50. Které tvrzení o učitelské sebereflexi NENÍ pravdivé:

a) Sebereflexe učitele je čistě individuální aktivita.
b) Sebereflexe učitele může být kultivována s využitím technik kolegiálního sdílení.
c) V rámci sebereflexe učitel může využívat autodiagnostických nástrojů.
d) Sebereflexe učitele je systematicky řízená aktivita.

51. Mezi základní oblasti učitelské autodiagnostiky nepatří:

a) Psychologická citlivost učitele v oblasti motivace žáků k učení
b) Učitelovo pojetí úspěšného žáka
c) Učitelovo pojetí dobré výuky předmětu
d) Psychologická citlivost učitele v oblasti temperamentových dispozic žáků

52. subjektivních (implicitních) teoriích učitele NEPLATÍ, že:

a) Jsou zčásti vědomé a zčásti nevědomé
b) jsou z velké části rezistentní vůči změnám
c) není možné je vyjádřit explicitně
d) pomáhají učiteli obstát v pedagogických situacích

53. Mezi základní dimenze pro kategorizaci příčin úspěchu a neúspěchu NEPATŘÍ:
a) Dimenze kontrolovatelnosti
b) Dimenze stability
c) Dimenze místa
d) Dimenze intenzity

54. V které z následujících situací se neprojevuje tzv. základní atribuční chyba?

a) Dítě přinese jedničku z diktátu, rodiče to považují za důkaz nadání dítěte na jazyky.
b) Žena v tramvaji se s úsměvem rozhlíží po ostatních. Vedle stojící muž si to vyloží jako nabídku k seznámení,
protože úsměv považuje za důkaz své atraktivity pro ženu.
c) Kolega v práci se dopustí chyby při počítání účtů. Ostatní si o něm začnou myslet, že je neschopný v matematice.
d) Školně neúspěšná žákyně dostane pětku z pololetní písemky. Třídní učitelka přemýšlí, zda v daný den nebyla
žákyně indisponovaná.

55. Učitel rozdává písemky z matematiky a komentuje jejich výsledky: Petře, ty máš jedničku. Je vidět, že
kvadratickérovnice již perfektně umíš. Klárka za dvě. Honzo, máš za tři. No vidíš, když se budeš učit, tak
to půjde. Mám z tvého výsledku radost. Vladimír má taky za tři. Je vidět, jak jsi to podcenil. To mě tedy
zklamalo. Čekal jsem od tebe víc. Se kterým psychologickým konstruktem příklad nejúžeji souvisí?
a) genderové stereotypy
b) konstrukt časové perspektivy
c) temperament
d) učitelské subjektivní teorie
e) sociokulturní stereotypy

56. Současný poradenský systém ve školství zahrnuje 3 linie. Jedná se o:

a) Školní poradenské pracoviště, školská poradenská zařízení a střediska výchovné péče
b) Školská poradenská zařízení, pedagogicko-psychologickou poradnu a středisko výchovné péče
c) Školská poradenská zařízení – pedagogicko-psychologickou poradnu, speciálně pedagogické centrum a středisko
výchovné péče
d) Školní poradenské pracoviště, diagnostický ústav a středisko výchovné péče
e) Školní poradenské pracoviště, speciálně pedagogické centrum a oddělení sociálně právní ochrany dítěte

57. Co jsou tzv. standardní činnosti pracovníků poradenského systému ve školství?

a) Jsou to činnosti, které si každé pracoviště zvolí podle svého uvážení
b) Jsou to odborné postupy v oblastech, které stanovuje příloha vyhlášky č. 72/2005 Sb., ve znění pozdějších
předpisů
c) Jsou to nejčastěji žádané zakázky školami
d) Jsou to nejčastěji žádané zakázky rodiči a zákonnými zástupci žáků
e) Jsou to postupy, na kterých se shodlo školské poradenské zařízení se školním poradenským pracovištěm
58. Na kterých školách je zřízeno školní poradenské pracoviště?
a) Možnost zřídit školní poradenské pracoviště je dobrovolné, záleží na oblasti, ve které škola působí
b) O zřízení školního poradenského pracoviště rozhoduje zřizovatel školy
c) Školní poradenské pracoviště je na každé škole, liší se pouze v tom, které profese v něm pracují
d) Doporučení ke zřízení školního poradenského pracoviště dávají školská poradenská zařízení
e) Školní poradenské pracoviště musí být odsouhlaseno Radou školy

59. Definujte odlišnosti mezi školním pedagogickým pracovištěm (ŠPP) a školským poradenským zařízením
(ŠPZ)? Označte správný výrok.
a) liší se z hlediska klientely – ŠPP je jen pro žáky, ŠPZ je také pro učitele a rodiče
b) liší se z hlediska kompetencí, některé odborné postupy musí zajišťovat pouze ŠPZ (diagnostika pro
potřebu stanovení stupně podpůrných opatření).
c) liší se zejména v průběhu intervencí – některé nápravy se dělají jen ve škole, některé intervence se dělají jen v
poradně nebo SPC (tj. ŠPZ).
d) neliší se vůbec z hlediska klientů, rodič si může vybrat, kde požádá o řešení problémů svého dítěte, odlišnost je
jen z hlediska využití diagnostických postupů – některé testy může dělat jen ŠPZ
e) liší se z hlediska používaných diagnostických metod, některé testy mohou být užity jen ve škole, jiné jen
v poradně

60. Které profese mohou být přímou součástí školního poradenského pracoviště? Vyberte nejvíce
vyčerpávající výrok
a) Výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog, školní speciální pedagog, pracovník
OSPOD
b) Výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog, školní speciální pedagog
c) Výchovný poradce, školní metodik prevence
d) Výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog, školní speciální pedagog, pracovník
pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra
e) Výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog, školní speciální pedagog, odborný lékař

61. Ve kterých odborných oblastech se výchovný poradce neangažuje?

a) Kariérové poradenství
b) Vyšetření inteligence u žáků
c) Příprava podmínek pro inkluzivní vzdělávání
d) Zajištění podpory ve vzdělávání žákům s výukovými problémy
e) Zajištění podpory ve vzdělávání žákům s výchovnými problémy

62. Jaké má mít vzdělání školní metodik prevence?

a) Je to absolvent neučitelského programu pomáhajících profesí, který si v rámci CŽV programu doplní své
studium o tzv. studium v oblasti pedagogických věd
b) Je to absolvent neučitelské pedagogiky nebo sociální pedagogiky
c) Je to absolvent magisterského učitelského programu, který ještě v rámci specializačního vzdělávání
absolvuje program určený pro tuto profesi v rozsahu 250 hodin
d) Je to absolvent bakalářského studia v oborech se zaměřením na vzdělávání
e) Je to absolvent bakalářského studia psychologie, který nepokračoval v magisterském programu, pro výkon profese
školního metodika prevence tato kvalifikace postačuje

63. Ve kterých odborných oblastech se neangažuje školní metodik prevence?

a) Příprava preventivního programu školy v oblasti primární prevence
b) Metodické vedení a vzdělávání učitelů v oblasti prevence
c) Vyšetření nadaných žáků
d) Podpora řešení multikulturní problematiky u žáků
e) Spolupráce s metodikem pedagogicko-psychologické poradny

64. Ve kterých odborných oblastech se školní psycholog neangažuje?

a) Kariérové poradenství
b) Příprava podmínek pro inkluzivní vzdělávání
c) Zajištění podpory ve vzdělávání žákům s výukovými problémy
d) Zajištění podpory ve vzdělávání žákům s výchovnými problémy
e) Komplexní psychologická diagnostika přímo vedoucí k návrhům podpůrných opatření

65. Jaké má vzdělání školní psycholog?

a) Je to odborník, který vystudoval jednooborovou psychologii a má rozšiřující vzdělání pro práci ve škole
b) Je to odborník, který vystudoval magisterský studijní program psychologie
c) Je to absolvent učitelského magisterského programu, který má státní závěrečnou zkoušku z psychologie pro učitele
a doplnil si vzdělání kurzem celoživotního vzdělávání zaměřeným na školní psychologii
d) Je to absolvent jakéhokoli magisterského programu tzv. pomáhajících profesí, který si doplnil své vzdělání kurzem
celoživotního vzdělávání zaměřeným na školní psychologii
e) Optimální je, aby tento odborník vystudoval speciální pedagogiku i psychologii, postačuje pouze v bakalářském
stupni studia

66. Školní speciální pedagog

a) Musí mít vystudovanou speciální pedagogiku a absolvovat specializační studium v oblasti školního poradenství
b) Je připraven pro působení ve školním poradenském pracovišti po absolvování bakalářského studia speciální
pedagogiky
c) Je připraven pro působení ve školním poradenském pracovišti po absolvování magisterského studia speciální
pedagogiky
d) Absolvent učitelské speciální pedagogiky nemůže ve škole vykonávat pozici školního speciálního pedagoga
e) Školní speciální pedagog musí mít nejdříve praxi v pedagogicko-psychologické poradně, až poté může nastoupit
do školy jako školní speciální pedagog

67. Ve kterých odborných oblastech se školní speciální pedagog neangažuje?

a) Kariérové poradenství u žáků se SVP
b) Příprava podmínek pro inkluzivní vzdělávání
c) Zajištění podpory ve vzdělávání žákům s výukovými problémy
d) Speciálně pedagogická diagnostika přímo vedoucí k návrhům podpůrných opatření
e) Metodická podpora učitelů ve prospěch inkluzivního vzdělávání tady si nejsem jistá!!!!
68. Jakou podobu má prevence ve školách?
a) Jsou to výhradně preventivní programy, na kterých participuje pedagogicko-psychologická poradna
b) Jsou to výhradně preventivní programy, které zajišťuje středisko výchovné péče
c) Je to soubor různých aktivit, které zajišťují pracovníci školy, školního poradenského pracoviště i pracoviště
mimo školu
d) Jsou to preventivní rozhovory s rodiči žáků
e) Jsou to preventivní rozhovory se žáky

69. Kdo může provádět ve školství diagnostiku?

a) Diagnostika je výhradně v rukou odborníků – psychologů
b) Diagnostika je výhradně v rukou odborníků – psychologů, speciálních pedagogů a lékařů
c) Diagnostické činnosti provádí jak učitelé, tak všichni další odborníci, působící ve školství, liší se však
metodami, které pro diagnostiku využívají
d) Diagnostické činnosti zajišťuje výchovný poradce
e) Diagnostické činnosti zajišťuje školní metodik prevence

70. Od roku 2016 platí dle nové legislativy nové chápání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále
SVP). Na co je v současné době kladen důraz a od čeho se ustoupilo? Identifikujte NESPRÁVNÝ výrok.
a) Dnes se na první místo u potřebných žáků klade potřeba podpůrných opatření ve vzdělávání (jsou v 5 stupních),
nikoli na diagnózy
b) Dříve se žáci se SVP třídili podle typu zdravotního postižení/zdravotního znevýhodnění/sociálního znevýhodnění
c) Dříve na více dával důraz na diagnostiku a diagnostické kategorie žáků, kteří potřebovali podporu ve vzdělávání –
dnes je velký důraz na preventivní a intervenční opatření
d) Nová legislativa zakotvuje povinnost pro žáky se SVP, že musí být vzdělávání výlučně v rámci tzv. společného
(inkluzivního) vzdělávání
e) Současný model inkluzivního vzdělávání dává prostor ke vzdělávání všem žákům
 71. Jaký je princip podpory v rámci prvního stupně podpůrných opatření u žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami?
a) Jedná se o informování rodiče, že jeho dítě má problém a je nutné vyšetření v ped.ps.poradně/speciálně
pedagogickém centru
b) Jedná se o stanovení potřebné spolupráci s OSPODEM, aby nedocházelo k prohlubování obtíží
c) Jedná se o přímou podporu učitelem, případně dalšími pedagogickými pracovníky školy a pracovníky školního
poradenského pracoviště u žáků v období prvních známek potíží
d) Jedná se o vyhledání potenciálních odborníků, kteří by mohli poskytovat podporu přímo ve škole (např. z
prev-centra, speciálně pedagogického centra, atd.)
e) Jedná se o stanovení problému a čerpání finančních prostředků na zajištění odborné péče o žáka se SVP

72. Definujte odlišnosti mezi školním pedagogickým pracovištěm (ŠPP) a školským poradenským zařízením
(ŠPZ)? Označte správný výrok.
a) Liší se z hlediska klientely – ŠPP je jen pro žáky, ŠPZ je také pro učitele a rodiče
b) Liší se z hlediska kompetencí, některé odborné postupy musí zajišťovat pouze ŠPZ (diagnostika pro potřebu
stanovení stupně podpůrných opatření).
c) Liší se zejména v průběhu intervencí – některé nápravy se dělají jen ve škole, některé intervence se dělají jen v
poradně nebo SPC (tj. ŠPZ).
d) Neliší se vůbec z hlediska klientů, rodič si může vybrat, kde požádá o řešení problémů svého dítěte, odlišnost je
jen z hlediska využití diagnostických postupů – některé testy může dělat jen ŠPZ
e) Liší se z hlediska používaných diagnostických metod, některé testy mohou být užity jen ve škole, jiné jen
v poradně

73. Jaké jsou kompetence školních poradenských pracovišť ve prospěch vzdělávání žáků s SVP?
a) ŠPZ zajišťují veškeré kroky ve vzdělávání žáků s SVP – od vyhledávání žáků s SVP ve školách, přes jejich
diagnostiku až po intervenční práci se žáky
b) ŠPZ má kompetence v oblasti diagnostiky a doporučení podpůrných opatření, ale nemá kontrolní úlohu v této
oblasti
c) ŠPZ má kompetence v oblasti diagnostiky a doporučení podpůrných opatření, poskytuje metodickou podporu
školám a žáky s SVP dlouhodobě sleduje
d) ŠPZ je ve svých kompetencích podřízena škole, ta rozhoduje, která podpůrná opatření mají být doporučena i
zajištěna

74. Kdy může škola spolupracovat se školským poradenským zařízením a kterým? Postihněte nejvíce platný
výrok.
a) Škola může spolupracovat s pedagogicko-psychologickou poradnou i bez žádosti rodičů žáka
b) Škola může spolupracovat se speciálně-pedagogickým centrem na žádost rodičů žáka; pokud je ale iniciativa
spolupráce na škole, rodiče nemusí dát souhlas ke spolupráci, protože se jedná o závažnější typ
postižení/znevýhodnění žáka
c) Škola může spolupracovat s pedagogicko-psychologickou poradnou/speciálně pedagogickým centrem na žádost
rodičů žáka, pokud je iniciativa spolupráce na škole, musí s ní rodiče souhlasit
d) Škola může spolupracovat se střediskem výchovné péče – jedná-li se o výchovný problém
e) Škola může spolupracovat s orgánem sociálně právní ochrany dětí, je-li problém v rodině

75. Může se rodič obrátit na odborníka v pedagogicko-psychologické poradně bez vědomí učitele – školy?
a) Ano, bez omezení. V případě, že budou následně potřebné intervence ve škole, musí škola postupovat, jak rodič
vyžaduje, nemusí být přitom předány výsledky pedagogické-psychologického vyšetření z PPP, postačuje ústní sdělení
rodiče
b) Ano, s dílčím omezením – pokud se jedná o školní problém, je vhodné, aby o tom škola věděla a k problému se
vyjádřila, následně také získává z PPP doporučení ke vzdělávání
c) Ano, pouze však v případech, že se nejedná o problém, který se ve škole manifestuje. Pokud se jedná o problém,
který se školou nějak souvisí, nesmí PPP realizovat vyšetření bez podkladů ze školy
d) Rodič se na PPP nemůže obrátit sám, vždy je potřeba získat doporučení školy
e) Rodič se může na PPP obrátit v případě, že se prokáže pochybení na straně školy – v tom případě není nutné
doporučení ze školy

76. Kdo pracuje ve speciálně pedagogickém centru? Zvolte nejvhodnější variantu:

a) Speciální pedagog, psycholog, učitel výchov, sociální pracovník, administrativní pracovník
b) Speciální pedagog, psycholog,
c) Učitel odborných předmětů, sociální pracovník, odborný lékař
d) Speciální pedagog – dle pedií, psycholog, sociální pracovník, administrativní pracovník
e) Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů, psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník, metodik prevence

77. Kde najdete speciálně pedagogická centra?

a) Musí být zřízena ve všech krajských centrech
b) Najdeme je v každém okresním městě
c) Jsou zřízena převážně při speciálních školách a rovnoměrně rozložena v rámci ČR
d) Jsou zřízena převážně při speciálních školách a nerovnoměrně rozložena v rámci ČR
e) Nelze hovořit o síti zařízení, je jich pouze několik v ČR

78. Jakou specializaci musí mít speciální pedagog, který pracuje ve SVP?
a) psychoped
b) logoped
c) etoped
d) surdoped
e) etolog

79. Kde najdete střediska výchovné péče?

f) Musí být zřízena ve všech krajských centrech
g) Najdeme je v každém okresním městě
h) Jsou zřízena převážně při diagnostických ústavech a rovnoměrně rozložena v rámci ČR
i) Jsou zřízena převážně při diagnostických ústavech a nerovnoměrně rozložena v rámci ČR
j) Nelze hovořit o síti zařízení, je jich pouze několik v ČR

80. Jaké dokumenty škola získává ze školského poradenského zařízení pro zajištění vzdělávání u žáků se
speciálními vzdělávacími potřebami?
a) Je to Zpráva z vyšetření, která obsahuje všechny důležité informace, včetně diagnózy, rodinné anamnézy a stavení
příčin obtíží
b) Je to Doporučení ke vzdělávání, které doporučuje stupeň podpůrných opatření i výčet jednotlivých
podpůrných opatření
c) Je to Zpráva z vyšetření, která obsahuje podklady pro zpracování individuálního vzdělávacího plánu
d) Je to Doporučení ke vzdělávání, které stanovuje typ postižení a práci odborníků mimo školu
e) Je to návrh Individuálního vzdělávacího plánu u žáků s výukovými obtížení, návrh Individuálního výchovného plánu
u žáků s výchovnými obtížemi

81. Jaké dokumenty získává zákonný zástupce/žák ze školského poradenského zařízení po komplexním
vyšetření?
a) Je to Zpráva z vyšetření, která obsahuje všechny důležité informace, včetně diagnózy, rodinné anamnézy a
stavení příčin obtíží
b) Je to Doporučení ke vzdělávání, které doporučuje stupeň podpůrných opatření i výčet jednotlivých podpůrných
opatření
c) Je to Zpráva z vyšetření, která obsahuje podklady pro zpracování individuálního vzdělávacího plánu
d) Je to Doporučení ke vzdělávání, které stanovuje typ postižení a práci odborníků mimo školu
e) Je to návrh Individuálního vzdělávacího plánu u žáků s výukovými obtížení, návrh Individuálního výchovného plánu
u žáků s výchovnými obtížemi

82. Jaký je princip podpory v rámci prvního stupně podpůrných opatření u žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami?
a) Jedná se o informování rodiče, že jeho dítě má problém a je nutné vyšetření v ped.ps.poradně/speciálně
pedagogickém centru
b) Jedná se o stanovení potřebné spolupráci s OSPODEM, aby nedocházelo k prohlubování obtíží
c) Jedná se o přímou podporu učitelem, případně dalšími pedagogickými pracovníky školy a pracovníky školního
poradenského pracoviště u žáků v období prvních známek potíží
d) Jedná se o vyhledání potenciálních odborníků, kteří by mohli poskytovat podporu přímo ve škole (např. z
prev-centra, speciálně pedagogického centra atd.)
e) Jedná se o stanovení problému a čerpání finančních prostředků na zajištění odborné péče o žáka se SVP

83. Od jakého stupně podpory musí mít žák vyšetření ze školského poradenského zařízení?
a) Od 2
b) Od 3
c) Od 4
d) Od 5
e) Od 6

84. Proč se připravuje plán pedagogické podpory?

a) Je to dokument, který je nezbytný pro zajištění inkluzivního vzdělávání všech žáků s SVP
b) Je to dokument, jehož příprava je dobrovolná, může významně pomoci při vzdělávání žáků s problémy v 1.
stupni podpůrných opatření
c) Je to dokument, se kterým musí rodič souhlasit, slouží k zařazení žáků do systému inkluzivního vzdělávání
d) Je to dokument, který zpracuje školského poradenského zařízení, zasílá ho škole pro nastavení podpůrných
opatření
e) Je to dokument vedení školy, který se musí zpracovat před vyšetřením žáka v pedagogickopsychologické poradně

85. Jaký je optimální postup při řešení problémů žáků?

a) Jakmile učitel identifikuje nějaký problém žáka, je nutné vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně
b) Jakmile učitel identifikuje nějaký problém žáka, je nutné, aby informoval rodiče, a ten co nejdříve žádá o vyšetření
v pedagogicko-psychologické poradně
c) V případě obtíží žáka nejdříve řeší učitel problém sám, podle typu a závažnosti obtíží informuje rodiče
–poskytována jsou podpůrná opatření 1. stupně, pro která musí učitel připravit tzv. plán pedagogické podpory
d) V případě obtíží žáka nejdříve řeší učitel problém sám, podle typu a závažnosti obtíží informuje rodiče
–poskytována jsou podpůrná opatření 1. stupně, mohou mít různou podobu (individualizovaný přístup učitele,
plán pedagogické podpory, spolupráce s pracovníky školního poradenského pracoviště aj.)
e) Optimální je, aby po zjištění nějakého problému byl kontaktován orgán sociálně právní ochrany dítěte, který
následně zajistí i spolupráci se školským poradenským zařízením
86. Co se skrývá pod zkratkou IVP?
a) Individuální výchovný plán
b) Individuální vzdělávací plán
c) Individuální vzdělávací program
d) Individuální výchovný program
e) Individuální výchovně-vzdělávací program

87. Proč se připravuje IVP?

f) Je to dokument, který je součástí zajištění inkluzivního vzdělávání u žáků s SVP
g) Je to dokument, jehož příprava je dobrovolná, může významně pomoci při vzdělávání žáků s problémy v 1. stupni
podpůrných opatření
h) Je to dokument, se kterým musí rodič souhlasit, slouží k zařazení žáků do systému speciálního vzdělávání
i) Je to dokument, který zpracuje školského poradenského zařízení, zasílá ho škole pro nastavení podpůrných
opatření
j) Je to dokument vedení školy, který se musí zpracovat před vyšetřením žáka v pedagogickopsychologické poradně

88. Kdo může poskytovat žákovi pedagogickou intervenci ve škole?

a) školní psycholog, školní speciální pedagog
b) školní psycholog, školní speciální pedagog, výchovný poradce, školní metodik prevence
c) učitel, rodič, asistent pedagoga
d) učitel, vychovatel, asistent pedagoga, speciální pedagog
e) učitel, dobrovolník – student pedagogické fakulty

89. Školní neúspěšnost u žáků 1. stupně (vyberte vhodný výrok):

a) Je banální problém, týká se malého počtu žáků, proto také nemá smysl jej řešit
b) Je banální problém, týká se většiny žáků, nemá smysl jej řešit
c) V případě školní neúspěšnosti je učitel 1. stupně povinen spolupracovat s pedagogicko-psychologickou poradnou
d) V případě školní neúspěšnosti je učitel 1. stupně povinen spolupracovat se speciálně pedagogickým centrem
e) Pokud je žák neúspěšný ve škole, měla by být situace řešena, protože může ovlivnit budovánípozitivního
sebepojetí

90. Užší a širší pojetí školní úspěšnosti či neúspěšnosti – vyberte vhodný výrok.
a) Užší pojetí je ztotožňováno s přijetím školní úspěšnosti ze strany žáka
b) Užší pojetí je chápáno jako selhávání ve třídním kolektivu
c) Širší pojetí je ztotožňováno se školním prospěchem a jinými formami školního hodnocení
d) Širší pojetí je chápáno jako volba ze strany žáka nebo jeho rodiny
e) Širší pojetí je ztotožňováno nejen s prospěchem a školní výkonností, ale i s negativními postoji ve vztahu k
učení, s nechutí pracovat sám na sobě a negativními emocemi ve vztahu ke škole

91. Spolupráce rodičů na úpravě výukových obtíží žáků

a) … je nutná zejména u žáků 1. stupně, u žáků 2. stupně je důležitá ochota samotného žáka a přijetí
nezbytnosti potřebné změny
b) … zcela zbytečná v jakémkoli věku žáka, ten musí sám chtít řešit svůj problém
c) … je podmínkou, aby učitel začal hledat vhodné přístupy k žákovi, které mohou problém řešit
d) … je pro učitele spíše obtěžující, neboť on sám nejlépe ví, jak se může problém vyřešit
e) … je velmi náročná, neboť rodiče nemají správný názor na možné způsoby řešení výukových obtíží

92. Vyberte vhodnou posloupnost kroků při řešení výukových obtíží žáků.
a) Při zjištění výukového problému žáka má být okamžitě informován rodič, který zažádá o spolupráci
pedagogicko-psychologickou poradnu – po odborném vyšetření je doporučen postup ve škole
b) Při zjištění výukového problému žáka by měl učitel nejdříve reflektovat svůj případný podíl (nevhodné metody
či přístupy), pak by měl mluvit o problému s žákem a společně hledat řešení, a pokud se nepodaří problém
eliminovat, měl by kontaktovat rodiče, případně zapojit odborné pracovníky školního poradenského pracoviště;
pokud se nevyřeší problém ve škole, je na místě požádat o spolupráci odborníky mimo školu
c) Při zjištění výukového problému žáka má být okamžitě informován rodič, který zažádá o spolupráci speciálně
pedagogického centra – po odborném vyšetření je doporučen postup ve škole
d) Při zjištění výukového problému žáka má být okamžitě informován rodič, který zažádá o spolupráci střediska
výchovné péče – po odborném vyšetření je doporučen postup ve škole
e) Při zjištění výukového problému žáka má být okamžitě informován rodič, který zažádá o spolupráci odborníka ve
zdravotnictví – po odborném vyšetření je doporučen postup ve škole

93. Které příčiny výukových obtíží na straně žáka nejsou zcela běžné? Identifikujte nejvíce výstižnou
odpověď.
a) Nedostatečné obecné či speciální schopnosti, případně jejich nevhodné rozložení
b) Nedostatečná motivace pro školu a plnění školních povinností
c) Nevhodné učební styly a strategie či učební návyky
d) Rizikové sporty
e) Odlišné sociokulturní prostředí, odlišný mateřský jazyk

94. Které tvrzení platí, pokud hovoříme o pozadí výukových obtíží na straně žáka?
a) Na straně žáka mohou být pouze „poruchy“, za které žák není zodpovědný, např. dyslexie nebo porucha
pozornosti
b) Žák vždy selhává z důvodu nízké motivace, kdyby se víc učil, neměl by problémy
c) Pozadí výukových obtíží může souviset s celou řadou oblastí – se schopnostmi žáka, s osobnostními
vlastnostmi, motivací, se vztahem k učení, s odlišným sociokulturním prostředím, nízkou znalostí vyučovacího
jazyka, zdravotním postižením apod.
d) Na výukové obtíže nemají žádné charakteristiky žáka vliv, zodpovědná je škola
e) Na výukové obtíže nemají žádné charakteristiky žáka vliv, zodpovědná je rodina
95. Které okolnosti na straně rodiny mohou mít vliv na formování školní neúspěšnosti žáků?
a) Představy rodičů o školní výkonnosti (identita rodiče, představy o budoucí kariéře)
b) Domácí režim a nedostatečná podpora v domácí přípravě
c) Otevřenost vůči obtížím žáka vs. zastírání
d) Strategie řešení problémů / hledání viníka
e) Všechny výše uvedené charakteristiky

96. Jak může vznik výukového problému žáka způsobit rodina? Které vlivy z rodiny mohou v největší míře
stát za školní neúspěšností žáků? Vyberte nejvíce odporující (tj. nepravdivý) výrok.
a) Někteří rodiče mají vysokou laťku na své dítě, tím mohou podnítit jeho nespokojenost s výkonem
b) Někteří rodiče mají odlišné nároky na sourozence, což v důsledku může způsobit, že žák postrádá smysl školního
výkonu a nemá o školu zájem.
c) Někteří rodiče nepovažují za důležité, aby se žák do školy připravoval, proto mu nedávají podporu v domácí
přípravě, což vede k horším výsledkům
d) Někdy může být za výukovým problémem žáka konflikt učitele a rodiče, učitel pak v důsledku hodnotí žáka
nespravedlivě (příliš tvrdě)
e) Někteří rodiče výukové problémy svých dětí bagatelizují nebo je dávají za vinu učiteli a nemají zájem participovat
na řešení problému žáka

97. Jak může vznik výukového problému žáka způsobit učitel?

a) Nevhodným přístupem k žákovi z hlediska přijetí, nevhodné postoje k výkonnosti žáka
b) Nevhodnými metodami výuky, neschopností učitele individualizovat a diferencovat výuku
c) Nevhodným hodnocením žáka
d) Neochotou zamýšlet se a hledat variabilní postupy
e) Mohou to být všechny uvedené charakteristiky

98. Jaký je nejvhodnější přístup učitele při úvaze o příčinách výukového selhávání žáka?
a) Není potřeba o tom uvažovat, to je povinnost ŠPZ, aby zjistilo, co se děje.
b) Problém tkví vždy v motivaci žáka, proto je nejlepší přístup promluvit žákovi do duše a jestli se jeho prospěch
nezlepší, nemůže učitel vůbec nic dělat.
c) Je důležité zvažovat možnost příčin selhávání na straně žáka, rodiny, školy či učitele i společnosti, je vhodné
prozkoumat všechny tyto možnosti a na žádnou z nich nezapomínat.
d) Stačí se zaměřit na rodinu žáka, odtud plynou všechny obtíže.
e) Je zcela dostačující zjistit, zda žák nemá dyslexii nebo slabé schopnosti, to je buď příčina obtíží.
99. Co může být společenskou příčinou školního selhávání žáka?
a) Výkonově zaměřená společnost
b) Specifika lokality, ve které se žák vzdělává
c) Pandemie covid-19 a její dopad na distanční výuku
d) Představy společnosti o tom, co má žák umět
e) Vše výše uvedené

100. V jaké konkrétní situaci má společenský kontext nejmenší vliv na výukové selhávání daného žáka?
a) Maruška začala selhávat během distanční výuky, protože se špatně soustředí na paní učitelku, během výuky si
hraje s hračkami, které má v pokojíku.
b) Pepík dělal při opisu z tabule velké chyby, nestíhal psát ve stejném tempu, jako spolužáci – nakonec se ukázalo,
že má oční vadu a špatně na tabuli vidí.
c) Andrea je nervózní, když nemá samé jedničky. Je pro ni velmi důležité být ve škole dobrá, máma jí často říkala, že
známky jsou moc důležité. Občas je ale tak ve stresu, že špatnou známku stejně dostane.
d) Karel má velký problém naučit se vyjmenovaná slova, přestože se doma snaží, nedaří se mu. Dostává hodně
špatné známky a paní učitelka dokonce navrhla opakování ročníku – prý by ve třetí třídě měl vyjmenovaná slova už
dávno umět a v dalším ročníku si bez nich neporadí.
e) Žádná z uvedených situací neobsahuje prvek vlivu společnosti.
101. Jak se výukové problémy žáků nejčastěji projevují? Vyberte nesprávný výrok.
a) Za výukové obtíže považujeme situace, kdy má žák problém s prospěchem – v jednom či více předmětech.
b) Za výukové obtíže považujeme situace, kdy má žák problém s dosahováním výsledků – oproti svým vrstevníkům
má slabé vědomosti, nenaučil se tolik, jako oni.
c) Výukové obtíže mohou mít také podobu neochoty spolupracovat při hodině či problémů s domácí přípravou na
vyučování.
d) Výukové problémy jsou v největší míře dány poruchami chování.
e) Někteří žáci s výukovými problémy mohou mít také snížené sebepojetí, jejich problém je ten, že nejsou spokojeni
se školní úspěšností.

102. U kterého žáka pravděpodobně hrozí školní neúspěšnost?

a) Petra výuka zjevně nebaví, často vyrušuje. Když ho učitelka pokárá, řekne jí, že mu učivo stejně k ničemu nebude.
b) Janě vychází z několika předmětů čtyřky.
c) Učitel už neví, jak Terezu více motivovat k domácí přípravě a k aktivitě v hodině – je velmi pasivní, na otázky
odpovídá pokrčením ramen. Podle rodičů jí vůbec nezajímá, že bude mít špatné známky.
d) Roman nechce chodit do školy, ráno mu často bývá špatně. Ve třídě nemá kamarády, dětem se straní, paní
učitelce se nedaří ho do kolektivu začleňovat, Roman se moc neprojevuje, je tichý, zamlklý, nechce mluvit ani s
dětmi, ani s učitelkou.
e) Školní neúspěšností mohou být ohroženi všichni výše uvedení žáci.
103. Jaké mohou být krátkodobé dopady školní neúspěšnosti na žáka?
a) Stres a zátěž, narušená koncentrace pozornosti, únava, emoční rozlady, uspokojení, že je žák ve středu pozornosti
b) Narušená koncentrace pozornosti, pocit angažování se ve třídě
c) Stres a zátěž, narušená koncentrace pozornosti, únava, emoční rozlady, projevy agresivity
d) Zlepšení se ve školní výkonnosti, rozvoj pozitivního sebepřijetí
e) Zlepšení v postavení ve třídním kolektivu

104. Jaké se může školní neúspěšnosti žáků promítnout do prožívání či chování učitele?
a) Nedůvěra ve vlastní postupy, pocity viny
b) Obavy z negativních reakcí ze strany kolegů a zhoršení postavení v pracovním kolektivu
c) Percepce nedostatečné profesionality, narušení identity „dobrého“ učitele
d) Nespokojenost se svou prací, možnost postupného náběhu syndromu vyhoření
e) Mohou nastat všechny výše uvedené situace

105. Jaké skupiny žáků mohou být ohroženy školní neúspěšností?

a) žáci se specifickou poruchou učení
b) žáci pocházející z jiného sociokulturního prostředí
c) žáci s odlišným mateřským jazykem
d) žáci s nadáním
e) všichni výše uvedení

106. Jaký přístup učitele je NEVHODNÝ při snaze o předcházení výukového selhávání u žáků?
a) učitel aktivně vyhledává žáky, u kterých vnímá počínající obtíže
b) učitel ke všem žákům přistupuje stejně, svůj přístup nemění, aby nikdo nebyl zvýhodňován na úkor druhých
c) učitel poskytuje podpůrná opatření žákům se specifickými poruchami učení
d) učitel nabízí doučování žákovi s odlišným mateřským jazykem
e) učitel si všímá, že jeden žák je výrazně bystrý, ale vypadá to, že se ve výuce nudí a moc se nezapojuje, začíná s
ním tedy aktivně pracovat a zvažovat nejvhodnější přístup
107. Kdo je žák se speciálními vzdělávacími potřebami? Vyberte jednu nejpřesnější možnost.
a) Žák se zdravotním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, žák s poruchou učení a chování.
b) Jen takový žák, který doloží své speciální vzdělávací potřeby lékařskou zprávou.
c) Jakýkoliv žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo uplatnění svých práv na rovnoprávném
základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření.
d) Žák s nízkým socioekonomickým statutem nebo žák z odlišného kulturního prostředí.
e) Jen takový žák, jehož rodiče požádají ŠPZ o vyšetření.

108. Může se rodič obrátit na odborníka v pedagogicko-psychologické poradně bez vědomí učitele – školy?
a) Ano, bez omezení, i když budou potřebné intervence ve škole; v tom případě škola musí postupovat ve shodě s
požadavky rodiče, ŠPZ nemusí zasílat škole doporučení ke vzdělávání
b) Ano, avšak pokud se jedná o školní problém, je vhodné, aby o tom škola věděla a k problému se vyjádřila
c) Ano, pouze však v případech, že se nejedná o problém, který se ve škole manifestuje
d) Ne, vždy je nutné předchozí doporučení školy
e) Ne, rodiče se však mohou obrátit na soukromého psychologa

109. Jaké jsou příčiny specifických poruch učení? Vyberte nejvýstižnější odpověď.
a) Specifické obtíže žáků jsou dány jejich nedostatečnou motivací žáka pro školu
b) Obtíže ve čtení, psaní a počítání mohou být dědičné
c) Specifické poruchy učení způsobuje nevhodné rodinné prostředí
d) Specifické obtíže v učení jsou dány nevhodnými přístupy učitele
e) Vznik specifických poruch učení způsobuje škola – nevhodně postavené kurikulum

110. Specifické poruchy učení

a) … jsou diagnostikovány vždy na prvním stupni
b) … mohou být diagnostikovány i na druhém stupni nebo až na střední či vysoké škole
c) … jsou diagnostikovány již v předškolním období
d) … jsou výlučně problémem staršího školního věku
e) … nemohou být nikdy diagnostikovány v dospělosti

111. Žák s dyslexií

a) … by nikdy neměl být vystavován nároku na čtení
b) … potřebuje trénink ve čtení, v rozsahu několik hodin denně
c) … potřebuje trénink ve čtení, s doporučeným postupem „málo, ale často“
d) … nemusí zvládnout čtení, učitel by měl proto handicap tolerovat a vždy (tj. ve všech předmětech), předkládat
texty ve formě namluveného slova
e) … v průběhu školní docházky zvládne natolik vyřešit svůj problém, že při přestupu na střední školu již nemá se
čtením problém

112. Pro dyslexii je charakteristické:

a) pomalé čtení
b) nepřesné čtení a vyšší chybovost
c) problém v porozumění
d) žádný z těchto projevů
e) mohou se vyskytovat všechny příznaky
113. Pro dysgrafii je charakteristické:
a) Žák má problém v rychlosti psaní
b) Žák má hůře čitelný až nečitelný rukopis
c) Nesprávný úchop psacího náčiní
d) Není přítomen žádný z těchto projevů, neboť se jedná o jiný problém
e) Mohou se vyskytovat všechny příznaky

114. Jaké postupy je možné poskytovat žákovi s dysgrafií?

a) Dát dostatek času na písemný projev
b) Nehodnotit grafickou stránku písemného projevu
c) Nenutit k přepisu dlouhých pasáží textu
d) Zvážit možnost předtištěných zápisků nebo psaní na počítači
e) Je možné poskytovat všechna předchozí opatření

115. Pro dysortografii je charakteristické:

a) Problém s nalezením správného pořadí hlásek/písmen ve slově
b) Potíže s uplatňováním gramatických pravidel
c) Nesprávné psaní interpunkčních znamének
d) Výskyt tzv. specifických chyb
e) Mohou se vyskytovat všechny příznaky

116. Žáci s dysortografií pravděpodobně NEBUDOU profitovat z následujícího přístupu:

a) Učitel žákovi poskytuje dostatek času na práce spojené s písemným projevem
b) Učitel žáka důrazně upozorňuje na všechny chyby (zejména specifické), které v písemném projevu udělal, a to
včetně chyb např. v naukových předmětech nebo matematice, a hodnotí je – jen tak si žák upevní gramatiku
c) Učitel žákovi umožní modifikované diktáty nebo jejich nahrazení doplňovacím cvičením
d) Učitel v hodnocení toleruje tzv. specifické chyby
e) Učitel poskytuje žákovi dostatek času na kontrolu práce

117. Pro dyskalkulii je charakteristické:

a) Obtíže se zapamatováním matematických pravidel
b) Časté nepřesné výpočty
c) Obtíže s vnímáním symbolického množství
d) Přidružené obtíže jako vyhýbání se matematice, nechuť
e) Mohou se vyskytovat všechny příznaky

118. Mezi vhodná podpůrná opatření pro žáky s dyskalkulií patří:

a) Prodloužení času na práci nebo adekvátní zkrácení úkolu
b) Umožnit využívání kalkulačky
c) Využívání názorných pomůcek – např. počítadlo
d) Úprava hodnocení
e) Všechna výše uvedená

119. Žáci s podprůměrnou inteligencí

a) Jsou vzdělávání v běžných školách (nejsou zařazováni do základních praktických škol)
b) Mohou mít problémy s porozuměním náročnějších či odborných textů
c) Mohou mít problém s aplikováním naučeného
d) Mohou trpět sníženým sebevědomím a slabšími sociálními dovednostmi
e) Mohou se na ně vztahovat všechny výše uvedené výroky

120. U žáků s podprůměrnou inteligencí, kteří selhávají z hlediska školního výkonu:

a) Lze aplikovat po příslušném doporučení ŠPZ podpůrná opatřen
b) Nelze aplikovat ani po doporučení ŠPZ podpůrná opatření
c) Musí dojít k přeřazení do základní praktické školy
d) Nesmí v žádném případě dojít k opakování ročníku
e) Nelze aplikovat úpravu obsahů vzdělávání

121. Žáci s odlišným mateřským jazykem v důsledku jazykové bariéry mohou prožívat:
a) Kulturní šok, odmítání nového prostředí
b) Pocit vykořenění, izolaci, osamělost
c) Pocit bezmoci, zranitelnost, únavu a vyčerpání
d) Akademické problémy a neúspěšnost
e) Všechny výše uvedené projevy jsou možné

122. Žáci s odlišným mateřským jazykem ve školním prostředí potřebují:

a) Mít na koho se ve škole obrátit
b) Navázat kontakty se spolužáky a mít společné zážitky s ostatními
c) Naučit se co nejdříve základní komunikaci a rozvíjet mluvenou i psanou češtinu, současně však i rozvíjet s
vyučovacím jazykem i mateřský jazyk
d) Žádný z těchto postupů není nutný
e) Důležité jsou všechny výše uvedené potřeby
 123. Žáci se socioekonomickým znevýhodněním:
a) Nemají nárok na poskytování podpůrných opatření
b) Mohou být vzděláváni v praktických školách i když nemají lehké mentální postižení
c) Mají nárok na adekvátní podporu ve výuce, aby došlo k naplnění jejich vzdělávacích možností
d) Není nutné podporovat žáka v domácí přípravě, stačí příprava ve škole
e) Žádný z uvedených výroků není pravdivý

124. Žáci se socioekonomickým znevýhodněním budou ve výuce profitovat z:

a) Prodlouženého výkladu, názornosti
b) Pomoci s organizací domácí přípravy a doučování
c) Spolupráce s rodinou žáka
d) Podpora při začlenění do třídního kolektivu
e) Všeho výše uvedeného

125. Která podpůrná opatření mohou být doporučována u nadaných žáků?

a) Předčasný nástup dítěte ke školní docházce
b) Účast žáka na výuce jednoho nebo více vyučovacích předmětů ve vyšších ročnících školy nebo v jiné škole
c) Vytváření skupin pro vybrané předměty s náročnějšími obsahy vzdělávání
d) Tzv. enrichment – obohacování vzdělávacích obsahů
e) Mohou být uplatňovány všechny výše uvedené obsahy

126. Které negativní projevy můžeme nacházet u nadaných žáků?

a) Zvýšená senzitivita až přecitlivělost
b) Negativním sebepojetí, podceňování se
c) Pocity odlišnosti, jinakosti
d) Nevyrovnaný vývoj (např. časný čtenář, ale má těžkosti v psaní)
e) Může být u žáka s nadáním přítomen jeden nebo více projevů, ale také žádný

127. Jak byste charakterizoval(a) problémové chování žáků? Označte NESPRÁVNÝ výrok
a) Je to skupina obtíží s pestrými projevy obtíží v chování
b) Je to skupina obtíží v chování, které jsou řešeny za účasti poradenských pracovníků
c) Problémy v chování, které mají různou závažnost pro žáka i pro sociální skupinu
d) Jsou to typické problémy v chování, které bývají diagnostikovány odborníky ve zdravotnictví –nejčastěji
psychiatry
e) Jsou to problémy v chování, které mají různé příčiny i různé důsledky pro školní vzdělávání

128. V čem se odlišuje problémové chování od poruch chování?

a) Tyto pojmu jsou synonymní, neliší se
b) Problémy v chování jsou ty, které řeší učitel; poruchy chování se v běžné škole neobjevují, vždy je řeší psychiatr a
po tuto dobu žák dochází do speciální školy při psychiatrické klinice
c) Problémové chování je řešeno na základě možností školy, jedná se o méně závažné problémy; poruchy chování
jsou významnější problémy a k jejich diagnostice je nutné psychologické či psychiatrické vyšetření, pro úpravu
jsou nutné více odborné postupy
d) Problémové chování je to, co se týká emočního stavu a prožívání, poruchy chování se týkají výhradně
behaviorálních projevů, bez emočních doprovodných stavů
e) Poruchy chování jsou předstupněm problémového chování

129. Rizikové chování je takové, které…. (vyberte nejvhodnější výrok)

a) … způsobuje v rodině závažná rizika z hlediska vztahů mezi jednotlivými členy rodiny
b) … přináší nárůst zdravotních, sociálních i dalších rizik pro jedince, skupinu nebo společnost
c) … je rizikem z hlediska sebepřijetí žáka
d) … má vždy dopad na školní úspěšnost žáka a způsobuje velké riziko předčasného odchodu ze vzdělávání
e) … vyžaduje okamžité řešení psychiatrem, preventivní prvky řešení zde nemají žádné místo

130. Mezi rizikové chování nepatří přímo:

a) Šikana a extrémní projevy agrese
b) Rizikové sporty
c) Rasismus a xenofobie
d) Syndrom týraného a zanedbávaného dítěte (CAN)
e) Sexuální rizikové chování

131. Mezi diagnostická kritéria v hodnocení projevů v chování u poruch chování NEPATŘÍ:
a) Agresivita nebo závažné náznaky ohrožení lidí nebo zvířat
b) Úmyslné poškozování věcí a majetku
c) Špatná adaptace na nové podmínky
d) Opakovaná porušení domácích nebo školních pravidel, právní delikty
e) Stálé lhaní, vyhýbání se důsledkům svého chování nebo snaha získat výhody či věci hmotného charakteru
nepoctivou cestou.

132. V čem se liší problémové chování od poruch chování?

a) Tyto pojmu jsou synonymní, neliší se
b) Problémy v chování jsou ty, které řeší učitel; poruchy chování se v běžné škole neobjevují, vždy je řešípsychiatr a
po tuto dobu žák dochází do speciální školy při psychiatrické klinice
c) Problémové chování je řešeno na základě možností školy, jedná se o méně závažné problémy; poruchy chování
jsou významnější problémy a k jejich diagnostice je nutné psychologické či psychiatrické vyšetření, pro úpravu
jsou nutné více odborné postupy
d) Problémové chování je to, co se týká emočního stavu a prožívání, poruchy chování se týkají výhradně
behaviorálních projevů, bez emočních doprovodných stavů
e) Poruchy chování jsou předstupněm problémového chování

133. Mezi pozadí příčin výchovných potíží žáka na straně žáka NEPATŘÍ ?
a) jeho zkušenost s reakcemi dospělých
b) šikana
c) nezájem o školní práci
d) aktuální i chronický problém dítěte a reakce na něj
e) osobnostní charakteristiky

134. Výchovné obtíže u žáka mohou mít tyto příčiny

a) osobnostní nastavení
b) dopady nevhodných výchovných přístupů ze strany rodiny
c) dopady nevhodných výchovných přístupů ze strany učitele
d) vliv vrstevnických skupin na žáka
e) všechny vlivy mohou na žáka působit a vyústit ve výchovné problémy

135. Označte NESPRÁVNÝ výrok:

a) Navázání spolupráce s rodinou při řešení výchovných potíží žáka je klíčová
b) Při řešení některých závažnějších problémů v chování žáka je nutná spolupráce i s OSPOD
c) Podle závažnosti výchovných obtíží učitel pracuje ve spolupráci s rodičem a dalšími odborníky (školní psycholog či
speciální pedagog, psycholog ve školském poradenském zařízení, psycholog ve středisku výchovné péče, případně i
odborníci ve zdravotnictví – klinický psycholog, psychiatr)
d) Liberální výchovný styl rodičů vede k výchovným problémům žáka ve škole
e) Za výchovné problémy žáka může vždy rodina
136. Označte NESPRÁVNÝ výrok:
a) Učitelská profese má zvýšený potenciál k syndromu vyhoření
b) Některé intervence učitele mohou podněcovat výchovné potíže žáka
c) Učitel by měl pracovat na své sebereflexi, psychohygieně
d) Všechny pedagogické intervence vedou ke zmírnění projevů výchovných obtíží žáka
e) Kolegiální sdílení, intervize mohou pomoci učiteli pracovat na řešení výchovných potíží svých žáků

137. Jaké faktory kromě rodinného prostředí musíme při hodnocení výchovných problémů dítěte
reflektovat? Vyberte odpověď, která odpovídá nejlépe.
a) životní prostředí
b) stav kriminality ve společnosti
c) nastavení norem společnosti
d) socioekonomická situace
e) všechny uvedené možnosti

138. Mezi problémové chování v mladším školním věku zpravidla NEPATŘÍ:

a) Fixace na dospělého
b) Nesoustředěnost
c) Nedbalost v práci
d) Užívání návykových látek
e) Podvádění

139. Mezi problémové chování ve starším školním věku zpravidla NEPATŘÍ:

a) Testování komunikačních hranic
b) Vyrušování v hodině
c) Odmítání školní spolupráce
d) Nerespektování výchovných autorit
e) Žalování
140. Vyberte vhodnou posloupnost intervencí pedagoga při práci s dítětem s projevy problémového
chování:
a) kontaktování OSPOD, rozhovor žáka s vedením školy, vytvoření individuálního výchovného plánu, sestavení
pravidel třídy
b) sestavení pravidel třídy, rozhovor s žákem, jednání s žákem a jeho rodiči, sestavení individuálního výchovného
plánu
c) kontaktování SVP, kontaktování OSPOD, rozhovor žáka s vedením školy, přestup na jinou školu
d) sestavení pravidel třídy, kontaktování OSPOD, rozhovor se zákonnými zástupci žáka, rozhovor s žákem
e) sestavení individuálního výchovného plánu, kontaktování SVP, rozhovor s žákem, sestavení pravidel třídy

141. Kdo se může podílet na řešení výchovných potíží žáků? Vyberte optimální variantu s nejvyšší
efektivitou:
a) Pouze učitel – je za řešení obtíží žáků zodpovědný
b) Pouze rodič, neboť má největší vliv na žáka
c) Učitel ve spolupráci s rodičem, zapojení dalších odborníků je kontraproduktivní, neboť je žáci zpravidla nepřijímají
d) Učitel pouze ve spolupráci s pracovníky školního poradenského pracoviště
e) Podle závažnosti obtíží učitel ve spolupráci s rodičem a dalšími odborníky (školní psycholog či speciální
pedagog, psycholog ve školském poradenském zařízení, psycholog ve středisku výchovné péče, případně i
odborníci ve zdravotnictví – klinický psycholog, psychiatr)

142. K čemu slouží individuální výchovný plán?

a) Slouží k převýchově dětí v nápravných zařízeních a výchovných ústavech
b) Je to plán, který se používá ve školách pro zajištění spolupráce mezi rodinou – školou – žákem – v případě
řešení výchovných potíží žáka
c) Je to dokument, který škola musí vypracovat, pokud je žák a rodina v péči OSPOD
d) Je to smlouva o chování žáků, řeší se s její pomocí zpravidla problémy s neplněním školních povinností,
nenošením pomůcek, hrubým vyrušováním při vyučování, záškoláctvím, pozdními příchody)
e) Je to plán, který vypracuje OSPOD pro řešení závažných problémů v rodině

143. Je příprava individuálního výchovného plánu povinná?

a) Ano, zodpovídá za jeho přípravu ředitel školy
b) Ano, zodpovídá za jeho přípravu třídní učitel
c) Ano, zodpovídá za jeho přípravu pracovník školního poradenského pracoviště
d) Ne, je ale doporučen pro řešení výchovných obtíží žáka
e) Ne, je ale doporučeno, aby byl připraven pro ukončení péče ve středisku výchovné péče

144. Označte chybný výrok o případové konferenci:

a) případová konference je setkání učitelů dané školy, kde se řeší podněty týkající se problémového a rizikového
chování žáka
b) případové konference se účastní i žák
c) případovou konferenci většinou svolává OSPOD
d) žák nemusí být v některých částech případové konference účasten
e) případové konference se může, ale nemusí účastnit zástupce školy

145. Základní 3 příznaky u specifické poruchy chování (ADHD) jsou:

a) porucha pozornosti, impulzivita, aktivita
b) porucha pozornosti, hyperaktivita, impulzivita
c) porucha pozornosti, porucha učení, impulzivita
d) porucha chování, impulzivita, aktivita
e) porucha chování, hyperaktivita, porucha učení

146. Vyberte jeden projev chování, který pro děti s ADHD není typický:
a) skáče do řeči
b) vrtí se
c) zapomíná pomůcky
d) má pořádek na stole
e) vyrušuje

147. Co se osvědčuje při zajištění vzdělávání u žáků s poruchami autistického spektra?

a) Jejich vzdělávání v rámci speciálního školství, inkluzivní vzdělávání pro ně není vhodné
b) Těsná spolupráce učitele a asistenta pedagoga při zajištění inkluzivního vzdělávání
c) Vzdělávání v běžné škole, avšak s vyčleněním žáka v hlavních předmětech mimo třídu - např. v prostorách školní
družiny, žák ale dochází na výchovy mezi své vrstevníky, účastní se společných mimoškolních aktivit
d) Pravidelná docházka rodičů do hodin
e) Žádná odpověď není správná