KONTROLNÍ OTÁZKY A TESTY Z PRAKTIKA

1. CIVILNÍ PROCES A JEHO DRUHY ZÁKLADNÍ ZÁSADY ORGANIZACE

SOUDNICTVÍ, ZÁKLADNÍ PRINCIPY CIVILNÍHO PROCESU
Teorie
1. Co je civilní proces a jaké jsou jeho druhy?
o Civilní proces – Postup soudu a jiných procesních subjektů při poskytování ochrany
porušeným a ohroženým subjektivním právům a právem chráněným zájmům vyplývajících
ze soukromoprávních vztahů,
o Druhy civilního procesu
 Nalézací řízení
 Řízení, ve kterém soud nalézá právo
 Zahájeno žalobou nebo návrhem na zahájení řízení
 Předmětem je zjistit, zda jsou dány nebo nedány předpoklady proto, aby
konstitutivním rozhodnutím bylo právo založeno
 Soud vydá rozsudek
 Dělíme na:
 Sporné řízení – kontradiktorní postavení účastníků, spor o právo

 Strany žalobce a žalovaný

 Zahajuje se žalobou a rozhoduje se rozsudkem
 Nelze zahájit z moci úřední
 Označení C
 Ovládáno zásadou dispoziční a projednací
 Nesporné řízení – úprava právních poměrů do budoucna, navrhovatel a

odpůrce
 Účelem je uspořádat právní poměry tak jak to odpovídá relevantní
právní normě
 Používá se pojem účastníci, nemají kontradiktorní postavení
 Absence koncentrace
 Zásada oficiality a vyšetřovací převládají
 Zahájení na návrh nebo bez návrhu
 Meritorní rozhodnutí ve formě usnesení
 Označení NC
 Vykonávací (exekuční řízení)
 Nucená realizace splnění titulem uložené povinnosti proti tomu, kdo neplnil
dobrovolně
 Na vůli oprávněného, zda exekuci zahájí
 Pravomoc je širší než v nalézacím řízení
 Může jít i o výkon rozhodnutí orgánu veřejné moci
 Dvojkolejnost
 Exekuci mohou provádět jak soudy

 Tak soudní exekutoři – numerus clausus

 Liší se (od nalézacího řízení) zásadami a faktickým průběhem – např. zásada

legálního pořádku
  Forma rozhodnutí – usnesení, popřípadě exekuční příkaz, příkaz k úhradě
nákladů exekuce
 Smírčí a zajišťovací řízení
 Probíhají před zahájením řízení ve věci samé
 Cílem je dosáhnout za pomoci soudu smírného řešení sporu nebo určitého
předběžného upravení poměrů mezi účastník
 Smírčí řízení – prétorský smír (dle § 67 o.s.ř.), existuje i soudní smír (§ 99 o.s.ř.)
– v rámci nalézacího řízení, nikoli samostatné smírčí řízení
 Zajišťovací řízení – předběžná řízení v podobě zajištění důkazu, předběžná
opatření, zřízení soudcovského zástavního práva
 Zajištění oprávněnému zájmu dočasnou ochranu

 Předběžné opatření – pokud je třeba dočasně upravit poměry účastníků

nebo pokud je obava, že výkon budoucího práva bude ohrožen

 Insolvenční řízení – procesní řešení úpadku
 Rozhodčí řízení – není soudní řízení – alternativní forma řešení sporu,
 Před soudci nebo stálými rozhodčími soudy,
 Pravomoc založena písemnou smlouvou
 2. Jaké jsou prameny civilně procesního práva?
 Ústavní zákony – Ústava ČR, zejména hlava čtvrtá – moc soudní, Listina základních práv a svobod
– hlava pátá – právo na soudní ochranu.
 Mezinárodní – EÚLP, právo na spravedlivý proces, čl. 6
 Zákony:
a) Základní pramen – zákonná úroveň – nejdůležitější zákon č. 99/1963, občanský soudní
řád (OSŘ) ve znění pozdějších přepisů
b) Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (ZŘS) – nesporné soudnictví +
některá specifická řízení
 Prameny CPP – zvláštní zákony
c) Další prameny – můžeme rozdělit do několika skupin:
1) Prameny upravující organizaci a výkon soudnictví /navazující na ústavní normy
(zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v.z.p.p., zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve
věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů apod.)
2) Prameny upravující zvláštní druhy civilního procesu:
 Zákon č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení,
 Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů ve
znění pozdějších předpisů
 Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (EŘ),
v.z.p.p.
3) Prameny upravující některé instituty civilního procesu – např. zákon č. 541/1991
Sb., o soudních poplatcích, v.z.p.p.
4) Prameny upravující postavení dalších orgánů právní ochrany – např. zákon č.
358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákon
č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství apod.
o
 Jak se liší formální a materiální právo?

 Kdo jsou základní a kdo zvláštní procesní subjekty v civilním procesu?
o Základní – soud a účastníci
o Zvláštní – statní zástupce, insolvenční správce, správce dědictví

 Jaký je rozdíl mezi procesními úkony a hmotněprávními jednáními?

 o Procesní úkony – projev vůle subjektů směřující k zahájení, průběhu a ukončení civilního
procesu (např. žaloba, rozsudek, usnesení předvolání doručování apod.)
o Hmotněprávní jednání – například neplacení výživného ?
 Jak vypadá procesní vztah ve sporném a nesporném soudnictví?
o Sporné – tvořený 3 relativně samostatnými vztahy žalobce + soud, žalovaný od doručení
žaloby
o Nesporné – není zde kontradiktorní postavení stran, vychází z konkrétních okolností řízení

KONTROLNÍ OTÁZKY K TÉMATU

1. Charakterizujte pojem „soudnictví“ a vysvětlete jednotlivé znaky. Odlište pojmy
„soudnictví“ a „justice“
- samostatná a zvláštní činnost státu (dělba moci)
o vykonávána jeho jménem organizačně nezávislými a samostatnými soudy
o realizuje se projednáváním a závazným rozhodováním věcí spadajících pod jejich
pravomoc (judikatorní činnost)
 na základě aplikace právních předpisů za pomoci postupů v procesních
předpisech
 případné použití mocenského donucení
- justice
o činnost orgánů soudní moci
2. Které právní normy závazné v ČR zakotvují tzv. „právo na soudní ochranu“?
- Listina základních práv a svobod (hlava V.), procesní řády – OSŘ, ZŘS, Listina základních
práv EU, Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (Evropská úmluva)
3. Objasněte pojem právo na spravedlivý proces a jeho vztah k právu na soudní ochranu.
- právo na soudní ochranu – domáhat se stanoveným způsobem svého práva u nezávislého
a nestranného soudu
- spravedlivý proces – soubor požadavků na poskytování soudní ochrany
o každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené
lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem
 který bude zřízen zákonem
4. Uveďte a popište 5 záruk soudcovské nezávislosti
- ustanovování do funkce – jmenováni prezidentem
- neodvolatelnost – potřeba splnit určité předpoklady a formální postup
- jmenování bez časového omezení
- kárná odpovědnost soudců
- zákaz přeložení soudce bez jeho souhlasu, aj.
5. Obsahuje český právní řád legální definici civilního procesu?
- ne
6. pojmové znaky
- pojmové znaky: a) procesní vztahy, b) procesní subjekty, c) procesní úkony
o procesní vztahy
 jsou vztahy, které jsou založeny procesem, jsou závazné a vynutitelné
o procesní subjekty
 za ty považujeme ty subjekty, které mohou ovlivňovat průběh řízení, tj.
především soud a účastníci řízení
  !!! – pouze procesní subjekty mohou vstupovat do procesních
vztahů
o procesní úkony
 rozumíme úkony, z nichž se skládá procesní činnost subjektů řízení
 tyto úkony mají zásadní význam pro zahájení, činnost a ukončení řízení
7. Vyjmenujte a charakterizujte jednotlivé druhy civilního procesu
- nalézací řízení
o soud v něm nalézá právo
- vykonávací řízení
o nucená realizace splnění titulem uložené povinnosti proti tomu, kdo neplnil
dobrovolně
- zajišťovací a smírčí řízení
o jsou specifická tím, že probíhající ještě před zahájením řízení ve věci samé.
o 2. část OSŘ
o jejich cílem je za pomoci soudu dosáhnout smírného řešení sporu nebo určitého
předběžného upravení poměrů mezi účastníky
- insolvenční řízení
o procesní řešení úpadku, uspořádání majetkových poměrů dlužníka v úpadku.
- rozhodčí řízení
o alternativní forma řešení sporu – je možné se domluvit, že spor nebude řešen
soudem, ale bude jej řešit rozhodce
8. Jednotlivé prameny civilního procesu
- viz. 1. přednáška
9. Které odvětvové zásady civilního procesu přesahují hranice a jsou také obecnými zásadami
organizace a činnosti českého soudnictví? Uveďte příklady
- princip dispoziční / oficiality
- princip projednací / vyšetřovací
- princip volného hodnocení důkazů / princip legální důkazní teorie
- princip jednotnosti řízení / princip koncentrační
- princip materiální pravdy / princip formální pravdy
10. správnost a spravedlnost soudního rozhodování

Kontrolní test k tématu

1. Zásada rychlosti
a. Je jedním z pojmových znaků práva na spravedlivý proces
b. Je zásadou, která je mimo jiné upravena i v Listině základních práv a svobod
c. Je obsažena i v čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
d. Jejím odrazem je právo účastníků řízení, aby jejich věc byla projednána bez
zbytečných průtahů
2. Zásada zákonného soudce znamená, že
a. Soudce je vždy určen rozvrhem práce
b. Soudce se ustanovuje ke každému případu ad hoc
c. Jednou určený soudce nemůže být za žádných předpokladů nahrazen soudcem jiným
d. Není možné rozhodnout o jeho podjatosti
3. Zásada hospodárnosti
a. Se projevuje v čl. 6/1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
b. Se promítá v šetření nákladů řízení jako projevu procesní ekonomie
c. Není na rozdíl od zásady ústnosti výslovně zakotvena jako součást práva na spravedlivý
proces v čl. 6 evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
d. Se projevuje např. v institutu dožádání
4. Zásada veřejnosti řízení
a. Je upravena Ústavou ČR
b. Znamená, že civilní soudní řízení je v ČR vždy veřejné
c. Se neuplatní v řízeních péče soudu o nezletilé
d. Se plně aplikuje na vyhlášení rozsudku
5. Zásada veřejnosti
a. Se vztahuje k fázi soudního řízení – jednání
b. Je jednou ze záruk nezávislosti a nestrannosti soudů
c. Se neváže na poradu senátu, které kromě senátu a zapisovatel nemůže být přítomen
nikdo jiný
d. I přesto, že byla veřejnost vyloučena, může soud povolit přítomnost některých osob
na jednání
6. Zásada ústnosti
a. Je jednou ze zásad fungování soudnictví upravených v čl. 96 Ústavy ČR
b. Je dle znění čl. 6/1 Evropské úmluvy, jedním z prvků tzv. práva na spravedlivý proces
c. Znamená, že veškeré informace získává soud jen z ústních vyjádření osob přítomných
na jednání
d. Znamená, že soud nemůže nikdy vydat rozhodnutí ve věci, aniž by nařídil jednání a na
něm vyslechl účastníky řízení
7. Civilní proces lze definovat jako
a. Postup účastníků nalézacího řízení při poskytování ochrany porušeným či ohroženým
právům a právem chráněným zájmům soudem
b. Postup soudu při poskytování ochrany porušeným či ohroženým právům a právem
chráněným zájmům
c. Postup soudu a dalších procesních subjektů při poskytování ochrany porušeným či
ohroženým právům a právem chráněným zájmům
d. Postup procesních subjektů
8. Mezi samostatné druhy civilního procesu nepatří
a. Řízení vykonávací (exekuční)
b. Řízení odvolací
c. Řízení smírčí a zajišťovací
d. Řízení rozhodčí
9. Rozhodčí řízení
a. Je alternativou ke všem řízením před soudy
b. Není možné použít ve věcech péče o nezletilé děti
c. Se zahajuje podáním žaloby
d. U nás je svěřeno jen stálým rozhodčím soudům
10. Nesporné řízení
a. Jde v něm hlavně o úpravu práv pro futuro
 b. Má reparační charakter
c. Uplatňuje se v něm zásadně jen princip oficiality (+Zásada vyšetřovací převládají)
d. Vydávaný rozhodnutí jsou zásadně deklaratorní povahy
11. Insolvenční řízení
a. Představuje procesní formu řešení tzv. úpadku
b. Probíhá na návrh
c. Je upraveno v tzv. insolvenčním zákoně
d. Je kombinací řízení nalézacího a vykonávacího
12. Které dvojice jsou správně
a. Zásada legálního pořádku x zásada jednotnosti řízení
b. Zásada dispoziční x zásada inkviziční
c. Zásada vyhledávací x zásada projednací
d. Zásada volného hodnocení důkazů x zásada vyšetřovací
13. Zásada volného hodnocení důkazů
a. Je vyjádřena v § 132 OSŘ
b. Se vztahuje k pravdivosti či nepravdivosti důkazů
c. Částečnou výjimku z této zásady představuje posuzování tzv. veřejných listin
d. Znamená, že tvrzená skutečnost může být prokázána kterýmkoli z důkazních prostředků
obsažených v jejich taxativním výčtu v OSŘ
14. Zásada arbitrárního pořádku znamená, že
a. Řízení je na základě odnětí pravomoci smlouvou namísto před soudem vedeno rozhodci
b. Procesní úkony spojené se zjišťováním skutkového stavu nejsou vázány na určité
stanovené úseky civilního řízení
c. V řízení, kde se uplatňuje, je zcela vyloučena tzv. koncentrace řízení
d. Řízení se dle zákona rozpadá do určitých úseků, ve kterých musí být vykonány zákonem
vymezené procesní úkony
15. Zásada dispoziční
a. Se uplatňuje výlučně ve sporných řízeních
b. Je přímým opakem zásady vyšetřovací
c. Znamená, že účastníci mohou disponovat řízením (např. podání žaloby), nikoliv však již
předmětem tohoto řízení
d. Znamená, že odpovědnost za zjištění skutkového stavu nesou především účastníci řízení
16. Zásada vyšetřovací
a. Se uplatňuje zásadně v řízeních sporných
b. Se uplatňuje výlučně v řízeních nesporné povahy
c. Znamená, že odpovědnost za zjištění skutkového stavu mají účastníci řízení (tzv.
důkazní břemeno)
d. Znamená, že účastníci v řízení nemají povinnost tvrzení a povinnost důkazní
 2. Pravomoc a příslušnost soudu
Teorie

KONTROLNÍ OTÁZKY
1. Jak vymezuje OSŘ pravomoc soudů?
- § 7 OSŘ
o „ V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné věci,
které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají
a nerozhodují o nich jiné orgány.“
2. Jak je vymezena pravomoc soudů v ZŘS?
- § 1 odst. 1 ZŘS
o „Podle tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy právní věci stanovené
v tomto zákoně.“
3. Vysvětlete pojem kompetenční spor, mezi kým může vzniknout a jaké jsou způsoby jeho řešení.
- tzv. „spory o pravomoc a příslušnost“
o Pozitivní – oba orgány mají za to, že věc spadá do jejich pravomoci.
o Negativní – oba orgány mají za to, že věc nespadá do jejich pravomoci.
- Má-li okresní nebo krajský soud, že není věcně příslušný, předloží věc spolu se zprávou
svému nadřízenému vrchnímu soudu, popř. Nejvyššímu soudu (má-li za to, že věc spadá
do věcné příslušnosti NS).
o tzv. předložení věci
o Účastnici se mají právo vyjádřit.
o Rozhodnutím vrchního nebo NS jsou soudy a účastníci vázáni
o 104a osř
- Má-li soud za to, že není místně příslušný, vysloví svou nepříslušnost a postoupí věc soudu,
o němž má za to, že je místně příslušný.
o Teprve, jestliže s tím soud, jemuž byla věc postoupena nesouhlasí – vzniká spor o
místní příslušnost. Spor řeší soud nadřízený soudu, kterému byla věc postoupena.
o Obdobně soud postupuje k námitce účastníka.
o Právní úprava - § 105 o.s.ř.
4. Zákonné vymezení věcné, místní a funkční příslušnosti.
- věcná
o § 9 OSŘ
 „Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní
soudy.“
- místní
o § 84
 „ K řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje
(žalovaného), není-li stanoveno jinak.“
- funkční
o § 10 + § 10a
 K řízení o odvolání proti rozhodnutí okresního soudu jsou funkčně příslušné
soudy krajské.
  K řízení o odvolání proti rozhodnutí soudu krajského jako soudu prvního
stupně jsou funkčně příslušné soudy vrchní.
 K řízení o dovolání je funkčně příslušný Nejvyšší soud.
 K řízení o žalobě na obnovu řízení je funkčně příslušný soud, který
rozhodoval v prvním stupni.
 K řízení o žalobě pro zmatečnost je funkčně příslušný soud, který
rozhodoval věc v prvním stupni, výjimečně však může být i soud odvolací.
5. Jaké důsledky má nedostatek věcné nebo místní příslušnosti a v jaké fázi řízení soud musí tyto
procesní podmínky zkoumat?
- věcná
o Je procesní podmínkou, jejíž nedostatek je odstranitelný.
o Soud ji zkoumá kdykoli za řízení.
o pokud není věcně příslušný → věc postoupí
- místní
o Je procesní podmínkou, její nedostatek je odstranitelný.
o Platí zásada perpetuatio fori.
o Místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c.
o Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím,
než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl- li o věci samé bez jednání, jen před
vydáním rozhodnutí;
 to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo
evropský platební rozkaz.
o Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle §
114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který
účastníku přísluší
6. Vysvětlete pojem trvání příslušnosti a uveďte výjimky z tohoto principu
- tzv. perpetuatio fori
- Řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný.
o Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné
okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
- Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona
zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného
soudu.
- výjimky:
o přenesení působnosti (transfer)
o přikázání věci (delegace)
7. Vysvětlete pojem „obecný soud účastníka“
- Obecný soud – určují § 85-86 o.s.ř.:
o u člověka – dle bydliště,
o Fyzická osoba podnikatel – sídlo (od. 1.1.2014),
o u právnické osoby – sídlo,
o stát – organizační složka nebo místo, kde nastala skutečnost, která zakládá
uplatněné právo,
o obec – území,
o kraj – sídlo orgánů
 o Insolvenční správce při výkonu jeho funkce - okresní soud, v jehož obvodu má
sídlo, ...
- Obecný soud – vždy soud okresní, je-li věcně příslušný krajský soud – ten krajský soud, v
jehož obvodu je obecný soud účastníka.
8. Objasněte pojmy postoupení, přenesení a přikázání věci
- POSTOUPENÍ
o Má-li soud za to, že není místně příslušný, vysloví svou nepříslušnost a postoupí
věc soudu, o němž má za to, že je místně příslušný.
o Teprve, jestliže s tím soud, jemuž byla věc postoupena nesouhlasí – vzniká spor o
místní příslušnost. Spor řeší soud nadřízený soudu, kterému byla věc postoupena.
o Obdobně soud postupuje k námitce účastníka.
o Právní úprava - § 105 o.s.ř.
- PŘENESENÍ (TRANSFER)
o Typické pro řízení dlouhodobé povahy.
o Za zákonem stanovených podmínek může soud svou příslušnost přenést
 řízení ve věcech péče soudu o nezletilé
 řízení ve věcech veřejného rejstříku
 řízení opatrovnické
 řízení ve věcech svéprávnosti (potřeba každé 3 roky přezkoumat- typická
„turistika“- neusazení se na jednom místě)
o Přenést lze, je-li v zájmu osoby, o kterou v řízení jde (nezletilý, opatrovanec,
posuzovaný).
o o přenesení se rozhoduje usnesením
o Pokud soud, na který bylo přeneseno s přenesením nesouhlasí
 předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již
odvolacím soudem rozhodnuta, svému nadřízenému soudu
o rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.
- PŘIKÁZÁNÍ (DELEGACE)
 Nutná – všichni soudci vyloučeni z projednávání
 typicky z důvodu podjatosti jsou všichni soudci daného soudu
vyloučeni
 Vhodná – z důvodu vhodnosti.
o O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému
soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
o Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v
případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
o Přikazuje se jinému soudu téhož stupně.

KONTROLNÍ TEST K TÉMATU

1. Civilní soudní pravomoc
a. Její nedostatek je neodstranitelnou vadou řízení
b. Představuje okruh záležitostí, které soudy projednávají a rozhodují v civilním
soudním řízení
c. Se vztahuje na spory a jiné právní věci vyplývající ze soukromoprávních poměrů,
nestanoví-li zákon, že je projednávají a rozhodují jiné orgány
 d. Se může za určitých okolností vztahovat i na jiné než soukromoprávní věci
2. Funkční příslušnost
a. Určuje, který článek soudní soustavy má projednat a rozhodnout konkrétní stejnou
věc na základě opravného prostředku postupně po sobě
b. K odvolacímu řízení mají vždy krajské soudy
c. K řízení o dovolání je příslušný Nejvyšší soud
d. K odvolacímu řízení jsou příslušné krajské a vrchní soudy
3. Delegace
a. Je synonymem pro přikázání věci nadřízenému soudu
b. Je výjimkou ze zásady trvání věcné příslušnosti
c. Dochází k ní vždy, jsou-li všichni soudci určitého soudu vyloučení
d. Dochází při ní ke změně místní příslušnosti
4. Zásada perpetuatio fori
a. Je obsažena v § 11/1 osř
b. Se vztahuje pouze k místní příslušnosti
c. Se vztahuje k místní i věcné příslušnosti
d. Pro určení příslušnosti jsou rozhodné okolnosti, které tu byly v okamžiku zahájení
jednání ve věci samé
5. Věcná příslušnost
a. Určuje článek soudní soustavy příslušný k projednávání věci v prvním stupni
b. Je upravena v § 9 OSŘ
c. Je pro okresní soudy dána vždy, pokud zákon nestanoví jinak
d. Soud ji zkoumá jen do doby, než začne jednat ve věci samé, a později jen k námitce
účastníka učiněné při prvním úkonu, jenž mu přísluší
6. Rozšířená pravomoc
a. Se vztahuje na věci jiné než soukromoprávní povahy, které soud v civilním soudním
řízení rozhoduje jen tehdy, pokud tak stanoví zákon
b. Se vztahuje na věci, které soud rozhoduje jen tehdy, pokud před řízením u soudu bylo
provedeno řízení u jiného orgánu a uvedená věc nebyla vyřešena s konečnou platností
c. Je upravena v § 7 odst. 1 větě druhé OSŘ
d. Je upravena v § 8 OSŘ
7. Přenesení místní příslušnosti
a. Je výjimkou ze zásady perpetuatio fori
b. Se uplatní například v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé nebo veřejných
rejstříků
c. Je výjimkou ze zásady trvání příslušnosti upravené v § 11 odst. 1 OSŘ
d. Je synonymem k pojmu delegace
8. Výlučná místní příslušnost
a. Je upravena v § 88 OSŘ
b. Je možné ji změnit jen tzv. prorogační dohodou
c. Se uplatňuje jen v nesporných řízeních
d. Je alternativou k příslušnosti dané na výběr
9. Zúžená pravomoc
 a. Znamená, že soudy v řízení podle OSŘ neprojednávají a nerozhodují věci vyplývající
ze soukromoprávních poměrů, pokud zákon stanoví, že projednávají a rozhodují jiné
orgány
b. Příkladem je řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí
c. Je upravena v § 7/1 OSŘ
d. Znamená, že soudy mohou v řízení dle OSČ projednat určitou věc jen tehdy, pokud
před řízením u soudu bylo provedeno řízení u jiného orgánu a uvedená věc nebyla
vyřešena s konečnou platností
10. Prorogace¨
a. Je upravena v § 89a OSŘ
b. Představuje možnost změny místní a věcné příslušnosti dle dohody stran
c. Jejím prostřednictvím je možné změnit místní příslušnost ve všech podnikatelských
záležitostech, a to včetně řízení ve věcech veřejných rejstříků
d. Soudu je dle zákona třeba předložit písemnou smlouvu o prorogaci nebo její ověřený
opis do začátku jednání ve věci samé
11. Místní příslušnost daná na výběr
a. Představuje možnost žalobce vybrat si, ke kterému soudu podá žalobu, nelze-li určit
obecný soud
b. OSŘ taxativně stanoví několik možných případů, v nichž žalobce může žalobu podat
vedle obecného soudu
c. Příkladem je třeba soud, v jehož obvodu má žalovaný stálé pracoviště
d. Příkladem je soud, v jehož obvodu se nachází nemovitá věc, které se řízení týká
12. Místní příslušnost
a. Soud zkoumá ex officio kdykoli za řízení
b. Soud zkoumá předtím, než začne ve věci jednat, a její nedostatek nemůže být zhojen
c. Soud zkoumá také k námitce účastníka, pokud ji uplatnil již při svém prvním úkonu,
který mu přísluší
d. Spor o místní příslušnost řeší vždy soud společně nadřízený soudu, u něhož bylo řízení
zahájeno, a soudu, jemuž byla věc postoupena
13. Obecný soud
a. Je vždy okresní soud
b. Je u člověka soud, v jehož obvodu má tento člověk bydliště
c. Je-li člověk podnikatelem, je to vždy soud, v jehož obvodu má sídlo
d. U obce je to soud, v jehož obvodu má své území

3. SUBJEKTY CIVILNÍHO SOUDNÍHO PROCESU, ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ (3.

seminář)
KONTROLNÍ OTÁZKY K TÉMATU
1. Definujte pojem „subjekty civilního soudnictví“
- jsou jedním z pojmových prvků civilního procesu, bez nich nemůže probíhat žádné soudní
řízení ve věcech civilních
- subjekty, které svojí činností (svými procesními úkony) ovlivňují průběh řízení
- dělíme je na základní a zvláštní
2. Definice účastníků sporného řízení X podle ZŘS
- § 90 o.s.ř. Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.
- ZŘS- § 6
o Účastníkem je také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje.
o V řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen
„účastník“) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení
jednáno.

3. Vysvětlete pojem „Opověď rozepře“?

- vstup vedlejšího účastníka na základě výzvy účastníka učiněné prostřednictvím soudu
- „denuntiatio litis“
4. V jakých případech se účastník může nechat zastupovat PO?
- Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (nutný vztah k cizině)
- Právnická osoba, k jejímž činnostem patří ochrana před diskriminací
- Právnická osoba, k jejímuž předmětu podnikání patří ochran práv dle autorského zákona
- Ochrana cizinců
5. Kdo je zástupcem procesně nezpůsobilého účastníka?
- zákonný zástupce nebo opatrovník
6. advokátní přímus?
- povinnost být pro určité řízení zastoupen právníkem
- účastník se nemůže hájit sám, ale nemůže se nechat hájit ani obecným zmocněncem
- u dovolání
7. „subjektivní kumulace“ + jednotlivé druhy společenstev, které rozeznává teorie
- tzv. procesní společenství
- Pouze sporná řízení.
- Na straně žalované nebo žalující více osob.
- Různá třídění:
o aktivní (žalující) x pasivní (žalovaná)
o dobrovolné x nucené.
- Zákonné třídění - § 91 odst. 1
- Samostatné společenství:
o každý v řízení jedná sám za sebe
o o každém účastníku rozhoduje soud samostatným výrokem
- Nerozlučné :
o hmotněprávní povahou – musí žalovat nebo být žalováni všichni
o úkon jednoho platí i pro ostatní
o změna, zpětvzetí žaloby, smír a uznání nároku jen se souhlasem všech
o odvolání může podat jen jeden z nich
o soud rozhoduje jedním výrokem
  Např. spoluvlastníci v řízení o určení jejich vlastnického práva

8. Které subjekty a za jakých okolností se označují jako“ účastníci pro určitý úsek řízení“?
- Osoba zúčastněná na řízení, jedná-li se o jejím dílčím právu
o např. svědek – nárok na svědečné
o znalec – nárok na znalečné, apod.
- Jinak pouze osoba zúčastněná na řízení
o účastní se řízení, ale nemá v řízení práva, jen povinnosti
o není procesním subjektem!
9. Patří mezi předpoklady účastenství také věcná legitimace? Jak se liší od procesní legitimace?
Jaké jsou následky nedostatku věcné legitimace ve vztahu k jednotlivým definicím
účastníků?)
- hmotněprávní vztah účastníka k projednávané věci.
- S ohledem na pojetí účastenství
o má význam tam, kde platí formální pojetí účastníků
o u materiálního splývá s účastenstvím
- Není procesní podmínkou, ale vlastním předmětem řízení - nedostatek vede k zamítnutí
žaloby.
10. Jaké instituty řeší nedostatek věcné legitimace?
- Řešení nedostatku věcné legitimace (existujícího na počátku řízení):
o Přistoupení (§ 92 odst. 1 o.s.ř.)
 účastník není legitimován sám –na návrh žalobce, souhlas toho, kdo má
přistoupit jako žalobce (pokud nepřistupuje jako žalobce, není nutný souhlas)
o Záměna (§ 92 odst. 2 o.s.ř.)
 účastník není legitimován vůbec, je legitimovaná jiná osoba – na návrh
žalobce, se souhlasem žalovaného, souhlas toho, kdo má nastoupit jako nový
žalobce.
o Pouze sporná řízení.
 Pro nového účastníka začíná řízení „znovu“.
- Nedostatek, který vznikne až v průběhu řízení – řešeno § 107a
o Singulární sukcese - § 107a OSŘ
 pouze sporná!!
 přechod nebo převod práva nebo povinnosti nebo převzetí výkonu
vlastnického práva, o něž v řízení jde
 např. žalobce postoupí pohledávku
 v řízení nenastane nedostatek procesní podmínky ani překážka postupu řízení,
ale vznikne nedostatek věcné legitimace (až po zahájení řízení)
 je možné rozhodnout meritorně
 k nástupnictví dochází jen na návrh žalobce

11. Jaký význam má pojem „právní zájem“ pro instituty účastenství?

o Právní zájem = výsledek v řízení se projeví v právní sféře
 tj. ovlivní jeho práva a povinnosti.
o Právní zájem ≠ majetkový zájem.
12. Jaká jsou základní práva a povinnosti účastníků řízení?
 - zásada projednávácí- sporná řízení, odpovědnost za zjištění skutkového stavu nesou účastnici,
kteří mají povinnost i břemeno důkazní i tvrzení
- zásada vyšetřovací- nesporná řízení, soud nese odpovědnost za zjištění skutkového stavu
(břemeno), účastníci mají jen povinnost označovat důkazy své tvrzení

KONTROLNÍ TEST K TÉMATU

1. Procesní způsobilost
a. Je upravena v § 20 OSŘ
b. Představuje způsobilost být účastníkem řízení
c. Představuje způsobilost samostatně jednat před soudem
d. Každý ji má v tom rozsahu, v jakém má svéprávnost
2. Způsobilost být účastníkem řízení
a. Představuje způsobilost mít procesní práva a povinnosti
b. Má každý, kdo má právní osobnost, a ten, komu ji zákon přiznává
c. Je nutným předpokladem účastenství
d. Její nedostatek u některého účastníka vždy vede k zastavení řízení
3. Státní zastupitelství
a. Je podle § 35 PSŘ oprávněno vstoupit do řízení vedených dle OSŘ
b. Může podat návrh na popření otcovství podle § 792 OZ
c. Může za zákonem stanovených podmínek podat návrh na zahájení některých řízení
d. Vstoupí-li do řízení, je oprávněno ke všem úkonům jako účastník právního poměru
4. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
a. Vystupuje za stát v civilním soudním řízení
b. Jedná za stát, v takových případech je v postavení zvláštního procesního subjektu
c. Je organizační složkou státu, která je v některých případech stanovených speciálním
zákonem nadána způsobilostí být účastníkem řízení
d. Může v určitých případech vystupovat jako zástupce obce dle OSŘ
5. Procesní plná moc
a. Je plná moc udělená zmocněnci na celé jednání
b. Končí pravomocným skončením řízení, nevyplývá-li z ní, že se vztahuje ještě na další
řízení, např. dovolací řízení
c. Opravňuje zmocněnce ke všem úkonům v procesu, a to včetně úkonů dispozičních
d. Notáři a advokátovi lze udělit jedině procesní plnou moc
6. Obecný zmocněnec
a. může jím být jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která má svéprávnost v plném
rozsahu
b. může mu být udělena jen procesní plná moc
c. soud může rozhodnout, že takové zastoupení nepřipustí, pokud taková osoba
vystupuje jako zástupce v různých věcech opětovně
d. se může nechat zastupovat jinou osobou a nemusí tedy jednat osobně
7. Mezi instituty řešící nedostatek věcné legitimace patří
a. Přistoupení účastníka
b. Záměna účastníka
c. Procesní nástupnictví v důsledku univerzální sukcese (univerzální sukcese – nastoupení do
všech práv a povinností po zemřelém jako do celku)
 d. Procesní nástupnictví v důsledku singulární sukcese (Při singulární sukcesi právní nástupce
vstupuje jen do jednoho určitého práva či povinnosti, případně více, jež jsou však přesně vymezena.
Dochází k tomu při převzetí závazku, tedy postoupení pohledávky (cese) či převzetí dluhu, případně též
u dědického odkazu a u prodeje obchodního závodu )
8. Vedlejší účastenství
a. Vzniká vždy na základě výzvy účastníka učiněné prostřednictvím soudu
b. Vedlejší účastník je oprávněn ke všem procesním úkonům jako účastník hlavní
c. Vedlejší účastník může do řízení vstoupit z vlastního podnětu bez dalšího
d. Soud vždy zkoumá vstup vedlejšího účastníka do řízení
9. Nedostatek procesní způsobilosti
a. Je neodstranitelným nedostatkem procesní podmínky, pro nějž se řízení vždy zastaví
b. Lze vždy odstranit
c. Soud odstraní vždy ustanovením opatrovníka ad hoc
d. Vede vždy k přerušení řízení
10. Nedostatek procesní subjektivity
a. Dojde-li k němu v průběhu řízení, soud řízení vždy zastaví
b. Je-li zde od počátku řízení, soud užije institutu procesního nástupnictví z důvodu
univerzální sukcese
c. Soud odstraní vadu pomocí postupu dle § 43 OSŘ
d. Může být napraven tzv. singulární sukcesí, respektive procesním nástupnictvím v jejím
důsledku

4. PROCESNÍ ÚKONY SOUDU, PROCESNÍ LHŮTY

KONTROLNÍ OTÁZKY K TÉMATU

1. Jak se projevuje v civilním právu tzv. teorie projevu vůle?
- pro civilní proces má význam jen to, co účastník skutečně projeví, ne to, co si jen myslí
- v případě neprojevení vůle nelze namítat neplatnost

2. Uveďte, jak lze třídit procesní úkony.

- procesní úkony účastníků
o podání § 42
o adresované soudu
- procesní úkony soudu
o doručování
o dožádání
o předvolání a předvedení
o pořádková opatření

3. Jakou formu mají procesní úkony soudu? Napište několik příkladů.

- rozhodnutí
o např. rozsudek, usnesení, platební rozkaz
- opatření
 o např. pořádková, poučovací

4. Co znamená „manudukční povinnost soudu“ a kde všude se uplatňuje?

- poučovací povinnost soudu
- Povaha opatření, zabezpečuje rovnost účastníků řízení
- Omezena na poučení účastníků o jejich procesních právech a povinnostech, nikoli poučení
o hmotném právu ( x § 99 odst.1)
o Obecná poučovací povinnost § 5 – soudy poskytují účastníkům poučení o jejich
procesních právech a povinnostech
o Zvláštní, zákonem uložená poučovací povinnost – v souvislosti s jednotlivými
procesními instituty

5. Jaké typy soudních protokolů se vedou v civilním soudním řízení?

- Není-li pořízení záznamu možné
- Stanoví-li tak zákon
- Současně s pořízením záznamu – rozhodnutí soudu
- Nejsou-li při úkonu přítomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné
důkazy nebo vyhlašuje rozhodnutí
- Protokol se sepisuje vždy o úkonu, kterým:
o Byl uzavřen smír
o Došlo k uznání nároku dle §153a OSŘ
- Při rozporu – přednost záznam
- V určitých případech se pořizuje i přepis záznamu: podání opravného prostředku, pokud tak
určí soud

6. Uveďte způsoby doručování písemností, a kdo všechno může písemnost doručovat.

- Kdo doručuje:
o Soud – při jednání nebo jiném úkonu soudu
o Prostřednictvím veřejné datové sítě (doručování soudem)
 např. emailem, do datové schránky, na elektronickou poštu
o Doručující orgány
 Soudní doručovatelé
 Orgány Justiční stráže
 Soudní exekutoři
 Provozovatel poštovních služeb
 Další doručující orgány (ve specifických případech – např. Vězeňská služba)
o Doručování účastníkem řízení nebo jeho zástupcem § 50e – na žádost

7. Vysvětlete pojem „adresa pro doručování“

- oficiální název- adresa pro doručování
- Při jednání nebo jiném soudním úkonu v místě konání jednání nebo tohoto úkonu
- Datová schránka - z. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů
o = elektronické úložiště
 o zřizovány a spravovány MV
o slouží ke komunikaci mezi orgánem veřejné moci a adresátem písemnosti
o doručeno - okamžikem přihlášení, fikce doručení (10. dnem)
- Elektronická adresa sdělená adresátem - adresát musí potvrdit doručení písemnosti datovou
zprávou opatřenou zaručeným elektronickým podpisem
o lhůta 3 dny od odeslání písemnosti – jinak je doručení neúčinné
- Adresa, sdělená samotným adresátem
- Adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být
doručovány písemnosti
o tzv. „doručovací adresa“
- Není-li taková adresa evidována – adresa místa trvalého pobytu
- Adresátovi ale rovněž lze doručit na kterémkoliv jiném místě, na němž je zastižen

8. Popište postup soudu při tzv. obyčejném doručování a doručování do vlastních rukou
A. Obyčejné doručení
- pokud adresát nebyl zastižen:
o Doručuje se vhozením do schránky = fikce doručení
- Pokud takto nelze doručit – písemnost se vrátí odesílajícímu soudu + v místě doručení se
zanechá písemné oznámení → písemnost se doručí vyvěšením na úřední desce soudu
(písemnost se považuje za doručenou 10. dnem po vyvěšení)
B. Doručování do vlastních rukou
- písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud (např. rozsudek)
a) s možností náhradního doručení
o ve většině případů
o pokud adresát není zastižen na adrese pro doručování → uložení
 zanechání výzvy, aby si písemnost vyzvedl
 nelze-li výzvu zanechat → vrácení písemnos soudu, který vyvěsí na úřední
desce výzvu k vyzvednutí písemnosti
o lhůta k vyzvednutí – 10 dnů = fikce doručení – poslední den této lhůty je dnem
doručení →
 Doručující orgán vhodí písemnost do schránky nebo
 Vrácení písemnosti soudu, který o tom vyvěsí sdělení na úřední desce
b) bez možnosti náhradního doručení
o ve výjimečných situacích
 tam, kde to stanoví zákon (např. platební rozkaz)
 nařídí předseda senátu
o Nezastihne-li doručující orgán adresáta – uložení písemnosti + zanechání výzvy
 po deseti dnech vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu
o nenastává fikce!!!!
o Nelze-li výzvu zanechat – vrácení písemnosti odesílajícímu soudu – výzva k vyzvednutí
vyvěšena na úřední desce

9. Vysvětlete pojem neúčinné doručení

- Neúčinnost doručení – slouží ke zmírnění fikce doručení
o A) na návrh účastníka
  účastník/zástupce se nemohli z omluvitelného důvodu s písemností seznámit
(ne skutečnost, že se na dané adrese trvale nezdržuje!!!)
 lhůta k podání – 15 dní ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil
nebo mohl seznámit
o B) i bez návrhu
 ve věcech– je-li to zřejmé z obsahu spisu (§ 11 ZŘS)
 Zohledňují se okolnosti případu → písemnost se v takovém případě považuje
za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti (usnesení – není
přípustné odvolání)

10. Jaká pořádková opatření rozlišuje občanský soudní řád?

o pořádková pokuta a vykázání z místa

11. Definujte pojem procesní lhůta a procesní rok.

- procesní lhůta
o zachování § 57 odst. 3
 pokud je posledního den lhůty
 učiněn úkon u soudu
 podání odevzdáno orgánu, který má povinnost doručit
- procesní rok
o určení času a místa, kdy a kde se koná jednání

12. Charakterizujte pojmy zákonné a soudcovské procesní lhůty a uveďte ke každému z nich
příklady.

1. Lhůty zákonné
- stanoveny přímo zákonem
o např. lhůta pro podání odvolání- 15 dní
- nelze je prodloužit
o pokud mi běží lhůta, nemůžu říct, že chci prodloužit
o nelze – jsou jasně dány zákonem – soudce nemá možnost ovlivnit jejich délku
- lze je prominout (§ 58 OSŘ) – podmínky:
o a) zmeškání lhůty
o b) omluvitelný důvod
o c) návrh na prominutí podán do 15 dnů
 kdy odpadne překážka
 byli jsme na smrtelném loži- spolu s návrhem na prominutí musíme učinit
úkon, který jsme zmeškali
o d) provedení zmeškaného úkonu
- ne tam, kde to zákon výslovně vylučuje

2. Lhůty soudcovské
- stanovuje je předseda senátu, popřípadě samosoudce
- lze je prodloužit
- nelze je prominout
- např.:
 o Lhůta, kterou stanoví soud osobě, která má jako nabyvatel práva vstoupit do řízení na
místo dosavadního žalobce za účelem vyjádření, zda souhlasí se svým vstupem do
řízení, je ve smyslu ustanovení § 55 o. s. ř. lhůtou soudcovskou

13. Uveďte předpoklady pro prominutí zmeškání lhůty

- podmínky:
o a) zmeškání lhůty
o b) omluvitelný důvod
o c) návrh na prominutí podán do 15 dnů
 kdy odpadne překážka
 byli jsme na smrtelném loži- spolu s návrhem na prominutí musíme učinit
úkon, který jsme zmeškali
o d) provedení zmeškaného úkonu

14. Uveďte, čím se v českém právním řádu od sebe liší hmotněprávní a procesněprávní lhůty.
- pro zachování procesněprávní lhůty stačí poslední den učinit úkon u soudu či odevzdat
podání u poskytovatele poštovních služeb
- zatímco hmotněprávní lhůta- ve lhůtě se podání musí dostat do sféry vlivu druhé strany- musí
být doručeno

15. Pokuste se s využitím příkladů odlišit pojmy stavení a přerušení běhu lhůt a procesní
dopady těchto skutečností
- podle některých názorů lze stavit jen lhůty, dobu již nikoli
- stavění
o lhůta v důsledku určité události nebo situace přestává běžet.
o Když tato událost nebo situace pomine, pokračuje lhůta tam, kde se zastavila.
o příkladem je stavění promlčecí doby zahájením řízení o žalobě.
- přerušení
o událost nevyvolá jen zastavení běhu lhůty, ale vrátí ji na počátek, takže poté, co
událost skončí, se lhůta znovu rozběhne v celé své délce.

KONTROLNÍ TEST K TÉMATU

1. Doručování
a. Písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu
b. Nelze-li doručit písemnost při jednání, doručuje se všem účastníkům prostřednictvím
veřejné datové sítě do datové schránky
c. Mezi doručující orgány patří policie ČR
d. Písemnost lze doručit také prostřednictvím účastníka řízení či jeho zástupce
2. Vykázání
a. Předseda senátu může vykázat z jednací síně osobu, která hrubě ruší pořádek, jen
pokud předtím využil uložení pořádkové pokuty této osobě
b. Z jednací síně nemůže být vykázán účastník řízení
c. Účastník řízení může být vykázán, v takovém případě však soud jednání musí odročit
 d. O Vykázání vydává soud usnesení
3. Pořádková pokuta
a. Lze ji uložit až do výše 50.000 Kč
b. Uložení pořádkové pokuty je opatřením soudu, o němž soud nevydává žádné
rozhodnutí
c. Soud ukládá pořádkovou pokutu vždy usnesením, proti němuž je odvolání
přípustné
d. Uloženou pořádkovou pokutu může předseda dodatečně, a to i po skončení řízení,
prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena
4. Dožádání
a. Dožádaným je vždy okresní soud
b. Je projevem zásady hospodárnosti
c. Úkony dožádaného soudu provádí samosoudce i v senátních věcech
d. Dožádání se provede neformální cestou, dopisem adresovaným dožádanému
soudu
5. Protokol
a. Protokol se sepisuje podle OSŘ v každém řízení
b. Protokolaci zcela nahradilo pořizování zvukového záznamu
c. Pokud soud provádí zároveň protokolaci a pořizuje záznam, má v případě rozporu
přednost protokol
d. Zákon uvádí demonstrativní výčet úkonů, o nichž se protokol sepisuje vždy
6. Neúčinnost doručení
a. Návrh na vyslovení neúčinnosti doručení je nutné podat nejpozději do 30 dnů od
seznámení se s písemností
b. Soud bez návrhu nikdy nevysloví neúčinnost doručení
c. Omluvitelným důvodem pro vyslovení neúčinnosti nemůže být skutečnost, že se
fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje
d. Poté, co soud vysloví neúčinnost doručení, musí danou písemnost znovu doručit
7. Doručení do vlastních rukou
a. Do vlastních rukou se vždy doručuje rozsudek
b. Je možné pouze u písemností, u nichž tak stanoví zákon
c. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů od uložení, je okamžikem
doručení vždy den následující
d. Doručování do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení se uplatňuje
např. u institutu kvalifikované výzvy
8. Předvolání
a. Předvolání k soudu nelze provést telefonicky
b. Předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno zpravidla nejméně 10 dnů
předem
c. Předvolání k jednání musí být doručeno účastníkům nejméně 15 dnů předem
d. Nedostaví-li se předvolaná osoba, lze ji nechat předvést, jen pokud předcházelo
bezvýsledné uložení pořádkové pokuty
9. Předvedení
a. Náklady převedení hradí ten, kdo je předváděn
 b. Předvedení je možné v případě, že se předvolaný bez omluvy nedostaví k výslechu
nebo ke znalci
c. O předvedení soud rozhoduje usnesením
d. Předvedení není možné, pokud o této možnosti nebyla osoba poučena

5. ČINNOST SOUDU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ

KONTROLNÍ OTÁZKY K TÉMATU

1. Jak označuje teorie smír schválený v rámci činnosti soudu před zahájením řízení?
- prétorský
2. Uveďte pozitivní a negativní předpoklady pro konání smírčího řízení a schválení smíru?
- Povaha věci nepřipouští uzavření a schválení smíru
o a) se řízení zahajuje bez návrhu (zvláštní řízení v ZŘS – ne všechna)
 všechna sporná řízení v OSŘ se zahajují na návrh
 jen určité řízení v ZŘS – soud ve věci péče o nezletilé
o b) se rozhoduje o osobním stavu – tzv. „statusové věci“ (např. rozvod manželství,
určení rodičovští atd.)
o c) hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou – nutno vydat konstitutivní
rozhodnutí
- Lze uzavřít a schválit vždy, pokud to připouští povaha věci
3. Jak se liší postup soudu v případě, že není schválen smír ve smírčím řízení, od situace, kdy
nedojde ke schválení smíru v rámci nalézacího řízení?
- prétorský smír- usnesením zastaví
- soudní- usnesením pokračuje v řízení
4. Jaké prostředky nápravy soudního rozhodnutí poskytuje OSŘ proti rozhodnutí o schválení a
neschválení smíru?
- schválení smíru
o odvolání není přípustné § 202 odst. 1 písm. h)
o je přípustné jen proti náhradě nákladů
- žaloba na neplatnost smíru podle § 99 odst. 3
- žaloba pro obnovu řízení § 228 a žaloba pro zmatečnost § 229
5. Uveďte, kdy soud může vydat předběžné opatření i bez návrhu účastníků
- § 12 ZŘS- beznávrhová jednání
6. Pokuste se vymezit podmínku „spravedlivého požadavku“ vyžadovanou OSŘ v § 76 odst. 2
pro to, aby mohla být předběžným opatřením být uložena povinnost třetí osobě.
- Třetí osobě tak lze předběžným opatřením ukládat jen takovou povinnost, která
představuje součinnost při splnění povinnosti účastníka, tj. která souvisí se splněním
povinnosti uložené účastníku řízení o předběžném opatření
7. Je nutné rozhodnutí o předběžném opatření odůvodňovat?
- ANO
o zn. IV. ÚS 1554/08 Ústavní soud negoval do té doby závazné stanovisko
občanskoprávního a obchodněprávního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 6.
 2007, dle kterého platilo, že usnesení o nařízení předběžných opatření nemusí
obsahovat odůvodnění. Ústavní soud v předmětné věci uzavřel, že tím, že usnesení
o vydání předběžného opatření nebylo odůvodněno, došlo k porušení práva
stěžovatelky na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Ústavní soud dodal, že ve smyslu článku 89 odst. 2 Ústavy je závěr tohoto
rozhodnutí závazný pro všechny orgány a osoby. Uzavřel, že na protiústavnosti
neodůvodněných usnesení o vydání předběžného opatření nemůže ničeho změnit
ani to, že soudy vycházely (vychází) ze zmiňovaného stanoviska kolegia Nejvyššího
soudu
8. Je možné proti rozhodnutí soudu o předběžném opatření podat řádný opravný prostředek?
Jak o něm může být rozhodnuto?
- Odvolání proti usnesení o předběžném opatření je přípustné. Odvolání se podává u soudu,
který vydal napadané rozhodnutí, o odvolání však rozhodují soudy druhého stupně, tj.
soudy krajské nebo soudy vrchní. Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení
písemného vyhotovení rozhodnutí.
- Přípustné odvolání podané včas oprávněnou osobou způsobuje, že rozhodnutí nenabývá
právní moci, dokud o odvolání pravomocně nerozhodne odvolací soud. Usnesení o
předběžném opatření je však vykonatelné (tj. postupuje se podle něj) uplynutím lhůty k
plnění, která počíná běžet od jeho doručení, popř. je vykonatelné doručením, nebyla-li v
něm uložena povinnost k plnění. Soud může rozhodnout, že usnesení o nařízení
předběžného opatření je vykonatelné až po právní moci rozhodnutí, jestliže tomu nebrání
povaha předběžného opatření nebo jestliže tím nebude zmařen jeho účel.
9. Jakým způsobem se provádí zajištění důkazů?
- sepsání protokolu
- účast účastníků – pokud není nebezpečí z prodlení
- notářským/ exekutorským zápisem § 78a OSŘ
- o skutkovém ději ( který se odehrál v jeho přítomnosti) nebo stavu věci ( o němž se osobně
přesvědčil)
- veřejná listina
10. Srovnejte institut zajištění důkazu předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se
práv z duševního vlastnictví
- Za účelem provedení důkazu lze zajistit:
- zboží, popř. přiměřený vzorek zboží, jehož výrobou mohlo být porušeno právo z duševního
vlastnictví
- materiál a nástroje, které byly použity k výrobě nebo rozšiřování tohoto zboží
- dokumenty týkající se tohoto zboží

Kontrolní test k tématu

- Předběžné opatření
 o A) může být nařízeno, pokud by mohl být ohrožen výkon rozhodnutí
o B) zaniká ex lege, pokud žalobě ve věci samé nebylo vyhověno
o C) lze jím uložit povinnost i osobě odlišné od účastníků řízení
o Nelze jím rozhodnout o právní skutečnosti
o Může jím být uložena povinnost konkrétního aktivního konání

- Jistota
o Slouží k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by mohla vzniknout
v důsledku předběžného opatření
o Není třeba složit ve věcech výživného
o Nedojde-li ke složení jistoty společně s podáním návrhu na nařízení předběžného
opatření, soud určí navrhovateli lhůtu, v níž má být jistota doplacena
- Prétorský smír
o Nelze uzavřít ve věci výživného na zletilé dítě
o Jeho obsahem je hmotněprávní jednání účastníků
- Smírčí řízení
o Jeho výsledkem je tzv. prétorský smír, který může schválit kterýkoliv okresní
soud, a to i v případě, že jinak by byl pro řízení věcně příslušný krajský soud
o Proti usnesení, jímž nebyl schválen smír, je přípustné odvolání
o Se zahajuje jen na návrh
- Zajištění důkazů
o Zajištění důkazů podle § 78 OSŘ se uskuteční jeho provedením
o Před zahájením řízení ve věci samé dojde k zajištění důkazu jen na návrh
o K zajištění důkazu je příslušný soud, v jehož obvodu se důkazní prostředek
nachází
o Důkaz lze zajistit také notářským zápisem
- Zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech duševního vlastnictví
o Lze učinit jen na návrh
o Jeho trvání je podmíněno podáním návrhu ve věci samé
 6. Dispozice řízením a jeho předmětem

Kontrolní otázky
1. Uveďte obecné náležitosti všech procesních úkonů účastníků
§ 42 odst. 4 OSŘ: kterému soudu je určeno
kdo jej činí
které věci se týká
co sleduje
datum a podpis
Potřebný počet stejnopisů

2. Jakou formu procesních úkonů účastníků předepisuje OSŘ?

- § 42
- písemná forma, ústní podání do protokolu

3. Uveďte způsoby zahájení sporného řízení na prvním stupni

- zahajují se výlučně na návrh – žaloba

4. Uveďte procesně- právní i hmotněprávní účinky zahájení řízení

- procesně- právní účinky
o litispendence- překážka věci zahájené
o perpetuatio fori- trvání příslušnosti
o zánik žalobcova práva volit mezi několika místně příslušnými soudy
o vznik povinnosti soudu věc projednat a rozhodnout
- hmotněprávní účinky
o stavění běhu promlčecích lhůt
o určité nároky lze přiznat pouze od zahájení řízení
 nelze přiznat zpětně

5. Jakými procesními prostředky a za jakých podmínek můžou účastníky řízení uplatnit své
vzájemné nároky?
- vzájemná žaloba
o žalovaný touto žalobou může uplatňovat své právo vůči žalobci, které spočívá
v nároku na kvalitativně jiné plnění
- námitka započtení
o námitka žalovaného směřující k zamítnutí žaloby proto, že žalovaná pohledávka
započtením zanikla
o pouhá obrana proti návrhu (může dojít pouze k zamítnutí žaloby, nikoliv k plnění
vzájemné žaloby)
 6. Porovnejte a popište procesně-právní význam institutů uznání dluhu (podle hmotného
práva) a uznání nároku (podle práva procesního)
- uznání nároku
o K uznání nároku může dojít zcela, zčásti nebo pouze co do základu nároku
 uzná- li žalovaný nárok zcela nebo uzná-li základ nároku
 soud rozhodne rozsudek pro uznání bez dalšího
 uzná-li žalovaný nárok jen z části
 soud rozhodne částečným rozsudkem pro uznání jen na návrh
žalobce
o Soud je povinen rozhodnout rozsudkem pro uznání
o Omezené odvolací důvody §205b OSŘ, odvolání je však přípustné i v bagatelních
věcech (§202 odst. 2)
o K uznání nároku může dojít i v odvolacím řízení
o fikce uznání nároku
 soud rozhodne rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že
žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 153a
odst. 3 OSŘ)
 fikce uznání nároku - § 114b OSŘ, § 114c OSŘ
- uznání dluhu
o jeden ze způsobů zajištění závazků
o vyvratitelná právní domněnka, že uznaný dluh v době uznání existoval
o že uznáním dluhu dochází k přerušení běhu promlčecí lhůty, kdy od uznání dluhu
začíná běžet nová desetiletá promlčecí lhůta
7. Porovnejte soudní a praetorský smír
Praetorský smír - § 67- 69

- Před zahájením řízení ve věci samé

- Tento smír (smírčí řízení) je třeba odlišovat od smíru uzavřeného v průběhu řízení ( X § 99
OSŘ soudní smír - smír uzavřený v průběhu řízení)
- V tomto řízení soud může schválit i mediační dohodu - § 67 odst. 2 OSŘ – lhůta 30 dní od
zahájení smírčího řízení
- Podání návrhu nemá hmotněprávní ani procesní účinky, které zákon jinak spojuje s
podáním návrhu na zahájení řízení
- Příslušnost soudu
o věcná příslušnost – OS
o pokud je příslušnost stanovena ve prospěch KS (§ 9 odst. 2 OSŘ) – může i OS (§
67 odst. 1 poslední věta OSŘ)
o místní příslušnost – kterýkoli OS
- Zahájení řízení
o pouze na návrh
o návrh na hmotněprávní dohodu
o navrhovatel kterákoli FO, PO
o Návrh musí mít náležitosti dle § 42 odst. 4 OSŘ
o SOP se vybírá až při schválení smíru – povinnost zaplatit do 3 dnů od právní moci
usnesení
 - Průběh řízení
o součinnost nebo přítomnost účastníků nelze vynucovat → nedostaví – li se
účastníci k soudu nebo nedojde – li k uzavření smíru, smírčí řízení se tím končí –
nevydává se rozhodnutí
o Jednání vede samosoudce, předseda senátu, VSÚ, asistent soudce, just. čekatel
po zkouškách
o Poučování o právu hmotném – upozornění na právní úpravu a stanoviska NS a
rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek týkající se věci
o Lze provést dokazování, ale součinnost účastníků nelze vynucovat
- Rozhodnutí
o Forma rozhodnutí – usnesení
o smír uzavřený a schválený soudem má účinky pravomocného rozsudku
o odvolání není přípustné X je ale přípustné proti usnesení o neschválení smíru
o Při uzavření smíru nejsou účastníci vázáni návrhem na zahájení smírčího řízení –
smyslem urovnání sporné záležitosti
- Prostředky nápravy
o proti usnesení o schválení smíru není odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 písm. h)
OSŘ)
 odvolání přípustné jen proti nákladovému výroku
o žaloba na neplatnost smíru (v praxi se někdy objevuje označení na zrušení smíru)
dle § 99 odst. 3 OSŘ
 3 letá lhůta od doby, kdy byl mír schválen – od právní moci
 jen pokud je zde rozpor s hmotným právem
o pokud je dle hmotného práva uzavřený a schválený smír neplatný – v rozporu s
hmotným právem
o lhůta 3 roky od právní moci usnesení
o žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost
o Pokud důvody obnovy dle § 228 odst. 1 OSŘ lze vztáhnout na předpoklady, za
nichž byl schvalován smír
o Žaloba pro zmatečnost z důvodů uvedených v § 229 odst. 1 a 2 OSŘ
- Náklady řízení
o žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud v něm nebylo o
náhradě nákladů ujednáno něco jiného (§ 146 odst. 1 písm. b) OSŘ)
 pokud se účastníci dohodnou jinak → soud rozhodne v mezích dohody
Soudní smír § 99 OSŘ

- Po zahájení řízení
- Platí stejná pravidla jako pro prétorský smír
- Soud je povinen pokusit se o smírné řešení sporu.
- Zvláštní poučovací povinnost – poučení i o hmotném právu
- Na rozdíl od smíru dle § 67 OSŘ – nedojde-li ke smíru, pokračuje v řízení

8. Z jakých důvodů soud nepřipouští změnu žaloby?

- Rozhodné je, zda dosavadní výsledky řízení mohou být podkladem pro řízení o změněné
žalobě
 9. Jaký vliv na zpětvzetí žaloby má nesouhlas žalovaného s tímto úkonem?
- relevantní je nesouhlas ostatních účastníků
o účastníci musí uvést důvod, pro který se zpětvzetí žaloby nesouhlasí
o nutný výslovný nesouhlas
o relevance – vážný důvod
- zpětvzetí je neúčinné

10. Jaké druhy žalob rozeznává procesně – právní teorie?

- žaloba na plnění
- žaloba určovací
- návrh statusový

11. „naléhavý právní zájem“

- , Soudní teorie i praxe je jednotná v tom, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam,
kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém se účasten,
ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo
nejistým. Určovací žaloba má povahu preventivní;
12. Uveďte druhy a příklady petitů
- viz. přednáška

Kontrolní test k tématu

- Žaloba
o Obligatorní náležitostí žaloby je tzv. substanciace
- Mezi procesněprávní účinky podání žaloby patří
o Vznik překážky litispendence
o Nastoupení účinku perpetuatio fori
o Nemožnost výběru žalobce mezi více místně příslušnými soudy
o Zákaz denegatio iustitiae
- Žaloba určovací
o Podmínkou její úspěšnosti je prokázání tzv. naléhavého právního zájmu
o Není podávána, je-li možné účelu ochrany práva dosáhnout žalobou o splnění
povinnosti
- Změna žaloby
o Žalobce může za řízení návrh měnit, a to i v odvolacím řízení
o Soud změnu návrhu nepřipustí, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly
být podkladem pro řízení a změněném návrhu
o Ke změně žaloby není třeba souhlasu žalovaného
o Je možná pouze se souhlasem soudu
- Zpětvzetí žaloby
 o Je možné až do právní moci rozhodnutí
- Vzájemná žaloba
o Žalovaný touto žalobou může uplatňovat své právo vůči žalobci, které spočívá
v nároku na kvalitativně jiné plnění
- Soudní smír
o O smír se musí soud pokusit v každém řízení, připouští-li to povaha věci
o Soudem schválený smír má účinky pravomocného a vykonatelného rozsudku
o Není možné uzavřít ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu
o Obsahem smíru je hmotněprávní dohoda účastníků

7. Příprava jednání, procesní podmínky, jednání, překážky postupu

řízení

1. Objasněte pojem „procesní podmínky“. Napište jednotlivé procesní podmínky a utřiďte je do

skupin.
- = podmínky, které musí být splněny k tomu, aby soud mohl o věci rozhodnout (aby
mohlo být vydání meritorního rozhodnutí