Typový plán č.

14

ÚNIK NEBEZPEČNÉ CHEMICKÉ LÁTKY

ZE STACIONÁRNÍHO ZAŘÍZENÍ

2017
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

OBSAH
Díl 1 Základní část
Čl. 1 Popis krizové situace …………………………………....…………………………………………………………………………. 3
a) Stručná charakteristika
b) Předpokládaný územní a časový rozsah působení
c) Výčet možných příčin vzniku
d) Popis skutečností nasvědčujících, že danou situaci již není možné zvládnout běžnou činností
e) Popis možných indikátorů a skutečností, nasvědčujících, že danou situaci již lze zvládnout
běžnou činností
f) Výčet předpokládaných sekundárních událostí
g) Přehled v minulosti řešených krizových situací

Čl. 2 Následky krizové situace ……...…………………………………………………………………………………………………. 9

a) na životy a zdraví osob
b) na životní prostředí
c) ekonomické
d) společenské
e) mezinárodní
f) na kritickou infrastrukturu

Díl 2 Operativní část

Čl. 3 Zásady pro řešení krizové situace ……...………………………………………………………………………………….. 11
a) Výčet věcně příslušných orgánů, podílejících se na řešení krizové situace
b) Popis vzájemných vazeb, způsob komunikace a předávání informací
c) Grafické schéma předávání informací
d) Obecné principy pro řešení krizové situace
e) Výčet specifických institutů, které lze využít pro řešení krizové situace
f) Okolnosti omezující řešení krizové situace

Čl. 4 Opatření pro řešení krizové situace ………………………………...……………………………………………………. 14

Čl. 5 Karty opatření pro řešení krizové situace …………..…………………………………………………………………. 15

Díl 3 Pomocná část

Čl. 6 Další dokumenty související s řešením krizové situace ………………..………………………………………. 21
a) Dokumenty využitelné při řešení krizové situace:
b) Geografické podklady využitelné pro řešení krizové situace
c) Vzory a formuláře

Čl. 7 Identifikační údaje zpracovatele typového plánu ……………………..………………………………………….. 21

a) Název a adresa zpracovatele
b) Název a adresa subjektů, které poskytly zpracovateli součinnost
c) Záznam o aktualizacích

Zkratky ................................................................................................................................................ 23

Příloha Vzory a formuláře ................................................................................................................... 24

2
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

Díl 1 Základní část

Čl. 1 Popis krizové situace

a) stručná charakteristika
Nebezpečné chemické látky a směsi jsou zdrojem rizika pro vznik závažných havárií, které mohou
vyvolat krizovou situaci samostatně nebo v důsledku synergických vlivů nebo domino efektů. Havárie
se projevují únikem chemické látky nebo směsi1, za nekontrolovaných podmínek ve stacionárním
zařízení a jejími současnými nebo následnými fyzikálně-chemickými účinky jako jsou požár a výbuch
nebo biologickými jako je toxicita a ekotoxicita a další účinky na zdraví. Když dojde k výbuchu nebo
jinému procesu, ve kterém se nebezpečná látka transformuje, a přitom dojde ke ztrátě integrity
zařízení, je děj také chápán jako únik látky.
K úniku chemické látky nebo směsi může dojít v důsledku ztráty integrity zařízení, uvolněná chemická
látka se pak projevuje biologickými účinky na obyvatele a životní prostředí nebo neřízenými
energetickými toky (požár, výbuch). Při velkém rozsahu může únik chemické látky přerůst do krizové
situace. Řešení krizové situace musí zohledňovat jak možnost bezprostředních (akutních) účinků,
tak potenciál dlouhodobých účinků (např. karcinogenita).
b) předpokládaný územní a časový rozsah působení
Územní a časový rozsah působení krizových situací na životy a zdraví obyvatel, složky životního
prostředí, majetek, infrastrukturu závisí na:
 konkrétním typu havarijního děje; je nezbytné rozlišovat v rámci prevence a připravenosti
následující typy působení:
- úniky toxických látek šířící se ovzduším v plynném stavu,
- úniky toxických a ekotoxických látek v kapalném stavu, šířící se vodami a horninovým
prostředím,
- exploze výbušnin a nestabilních sloučenin či směsí,
- výbuchy směsí hořlavých plynů, par, prachů se vzduchem a aerosolů,
- výbuchy tlakových nádrží s přehřátými hořlavými kapalinami nebo zkapalněnými plyny
(BLEVE) či se silně stlačenými plyny,
- požáry jímek a zařízení s nebezpečnými látkami,
- požáry nádrží viskózních směsí doprovázené vzkypěním (boil-over),
 množství látky (či látek) zahrnutých do havarijního děje, včetně produktů hoření
nebo nežádoucích chemických reakcí,
 aktuálních meteorologických podmínkách,
 geologických, terénních a hydrologických podmínkách pro šíření látky,
 charakteru území (hustota osídlení, charakter a hustota zástavby, místa shromažďování osob,
místa koncentrace jedinců se sníženou možností sebezáchrany jako nemocnice, školy, domovy
seniorů, dále dopravní cesty, zranitelné technologie, budovy a struktury apod.),
 zranitelnosti blízkých složek životního prostředí a environmentálních služeb (např. zdroje pitné
a užitkové vody, chráněná krajinná území, zranitelné biotopy, významné zemědělské aktivity),
 připravenosti provozovatele, složek IZS, obyvatel v okolí a blízkých podniků.

1
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek
a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.

3
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

Vznik havárie velkého rozsahu způsobené chemickými látkami a směsmi může být očekáván především
v místech nacházejících se v blízkosti:
 výrobních a skladovacích objektů průmyslu a dalších ekonomických aktivit, zejména objekty
provozovatelů spadajících v ČR do skupiny A nebo B2; analýzy rizik povinně vypracované podle
tohoto zákona vymezují mimo jiné potenciální územní rozsah havárie,
 dalších podniků s přítomností nebezpečných látek v menším množství než je limit dle zákona,
avšak v blízkosti zranitelných objektů; zde často analýzy a havarijní plány chybí,
 úložišť nebezpečných odpadů určených k jejich skladování před zneškodněním nebo k trvalému
uložení,
 speciálním případem mimořádné události, která může vyústit v krizovou situaci, je zneužití
nebezpečných chemických látek v rámci kriminálních činů, terorismu nebo sabotáží.
Předpokládaný časový a prostorový rozsah jednotlivých typů havárií
Dále uvedené rozsahy jednotlivých typů havárií jsou typické, nikoliv však jediné možné.
Při rozpracování typových plánů do plánů krizových je vhodné je konzultovat se zřetelem na časové
a prostorové účinky a analýzu rizik podle zákona o prevenci závažných havárií2, jestliže jde o relevantní
případ:
 úniku toxických látek šířící se ovzduším patří k haváriím s nejdelším dosahem (až kilometry).
Šíření probíhá ve směru větru a může nastat situace, kdy na místě původního úniku
už koncentrace škodlivin po zastavení úniku klesla pod nebezpečnou hranici, ale ve směru šíření
mraku jsou stále oblasti s ohrožujícími hodnotami koncentrace. Monitoring v těsné blízkosti
tak může dávat falešné negativní výsledky,
 úniku toxických a ekotoxických látek v kapalném stavu šířící se vodami a horninovým prostředím.
Havárie na vodách trvá řádově až dny, může mít dopad mnoha stovek kilometrů včetně
přeshraničních dopadů. Kontaminace může přetrvávat dlouhou dobu, až roky. V horninovém
prostředí je dosah menší, ale doba setrvání delší,
 exploze výbušnin a nestabilních látek či směsí probíhá velmi rychle, mnohdy bez předchozího
varování. Rychlost šíření tlakové vlny, záření i úlomků je tak velká, že možnosti následné reakce
jsou omezené. Lidé v blízkosti, např. zasahující jednotky, jsou ohroženi tlakovou vlnou a úlomky.
Prostorový dosah je všemi směry, obvykle stovky metrů (úlomky i větší vzdálenost) a rychle klesá
se vzdáleností,
 výbuchu směsí hořlavých plynů, par, prachů a aerosolů se vzduchem. Vlastní exploze probíhá
velmi rychle, ale předchází jí perioda vytváření oblaku unikajícího hořlavého materiálu, který
je posléze iniciován. Tato perioda trvá minimálně několik minut, ale k explozi může dojít i několik
desítek minut až hodin po začátku úniku a nebezpečí trvá, dokud není únik zastaven a mrak se
nerozptýlí. Střed účinků je obvykle posunut od místa úniku ve směru větru, těžké a velmi studené
páry mohu „stékat“ po svahu dolů; v uzavřených prostorách, včetně kanalizací, jsou účinky zvlášť
silné,
 výbuchu tlakových nádrží s přehřátými hořlavými kapalinami a zkapalněnými plyny (BLEVE)
nebo se silně stlačenými plyny (jev, který vzniká při náhlé ruptuře nádoby, v důsledku
přetlakování nádoby tímto způsobem). Vzniku jevu obvykle předchází požár v blízkosti nádrže
se zkapalněnými hořlavými plyny nebo přímo požár této nádrže. U malých nádrží může
při masivním požáru dojít k BLEVE po několika minutách požáru, u velkých nádrží po několika
desítkách minut. Doba latence však může být významné delší, i mnoho hodin. Havárie se šíří
všemi směry a od okamžiku vzniku BLEVE velmi rychle, vlastní jev trvá sekundy až desítky sekund
podle množství látky,
 požáru jímek a zařízení s nebezpečnými látkami - probíhají v řádu hodin až dnů. Tepelné účinky
jsou víceméně kruhové, případně s prodlouženou osou ve směru větru. Dosah je desítky,

2
Podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon
o prevenci závažných havárií).

4
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

nanejvýš stovky metrů. Tyto požáry však mohou iniciovat jiné havárie ze zde uvedených typů,
přičemž velký prostorový dosah mají vlečky kouřových zplodin (až stovky kilometrů plošně)
a kontaminace povrchových toků (až stovky kilometrů liniově),
 požáru nádrže viskózních směsí doprovázený vzkypěním (jev boil-over). Vlastnímu ději předchází
dlouhodobý požár nádrže, trvající obvykle několik hodin. Boil-over se projevuje několik desítek
metrů daleko od hranice původního požáru a může se přednostně šířit po svahu ve směru
spádnice v podobě hořící masy i do větší vzdálenosti. Rychlé rozšíření trvá maximálně desítky
sekund, ale je následováno plošným požárem v zasaženém území.
c) výčet možných příčin vzniku, možností predikce a indikátorů vzniku a rozvoje krizové situace
Rozbor příčin vzniku havárií velkého rozsahu způsobených chemickými látkami ukazuje jako nejčastější:
 technické příčiny spočívající v selhání (poruše, samovolném poškození) zařízení, jeho prvků,
řídících a bezpečnostních systémů,
 technologické příčiny spočívající ve vybočení probíhajících procesů z oblasti, kde mohou
být řádně ovládány, popřípadě ve ztrátě ovládání (např. výskyt nezvládnuté reakce),
 lidský faktor - chyby a selhání obsluhy nebo selhání managementu podniku,
např. v nedostatečné personální politice a výcviku zaměstnanců, sem spadá i nedostatečná
kultura bezpečnosti podniku,
 mimořádné a krizové situace přírodního původu, které mohou iniciovat technologické selhání:
- povodeň, přívalová povodeň, zvláštní povodeň, vydatné srážky,
- extrémní vítr,
- extrémně vysoké teploty,
- extrémně nízké teploty a mrazové jevy,
- svahové nestability,
- přírodní požáry,
- blesky a elektromagnetické bouře,
 vnější antropogenní vlivy bez záměrného úmyslu (např. domino efekt chemické havárie blízkého
zařízení, přepravní nebo technologická havárie v okolí, blackout, ztráta dodávky energie
či kritického materiálu – jako např. chladicí vody),
 úmyslné činy vedoucí k vyvolání havárie, tedy fyzický útok na integritu zařízení, interní sabotáž
s vyvedením procesu z ovladatelných podmínek, kybernetický útok3 s převzetím vlády
nad zařízením a jeho poškozením atd.
Obecně jsou úniky chemických látek a směsí obtížně předvídatelné s ohledem na predikci konkrétního
času jejich vzniku a na jejich konkrétní rozsah.
Scénáře vývoje krizové situace
 únik látky nebezpečné pro zdraví do atmosféry
Tento havarijní jev nejvíce ohrožuje okolní obyvatelstvo a může mít velký plošný dosah. Šíření látky
závisí na velkém množství výrazně se měnících parametrů, jako je velikost úniku, aktuální
meteorologické podmínky, konfigurace terénu a fyzikálně-chemické parametry unikající látky.
Z hlediska samotného průběhu havárie jsou klíčové fyzikálně-chemické a toxikologické vlastnosti
unikající látky. Pro ochranu obyvatel, ale i zasahujících složek, jsou významné také technické
a prostorové možnosti monitoringu příslušné látky.
 únik nebezpečné látky do vod a horninového prostředí
Životní prostředí a jeho jednotlivé složky jsou nejen cílovým systémem ohroženým únikem nebezpečné
látky, ale i možným médiem (cestou přenosu).
V životním prostředí dochází po úniku nebezpečných látek nejen k ohrožení živých organismů.
Potenciální havárií mohou být ovlivněny také povrchové vody, půdní prostředí, bonita půdy

3 Mimo jiné podle typového plánu č. 12 Narušení bezpečnosti informací kritické informační infrastruktury.

5
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

a v neposlední řadě podzemní voda, prostřednictvím které může dojít k šíření kontaminantu a ohrožení
zásob pitné vody4. Povrchové vody jsou z pohledu havárií jak potenciálním ohroženým cílem,
tak významnou cestou přenosu kontaminantu. Navíc nelze předem definovat odolnost a reakci složek
životního prostředí na stresor (nebezpečnou látku) v prostředí.
 exploze chemických látek a směsí
Havarijní jev typu výbuch (exploze) je charakteristický rychlými fyzikálními a chemickými změnami
doprovázenými velkým zvýšením tlaku – tlakovou vlnou. Mezi nejzávažnější projevy výbuchu patří
mechanické projevy, které jsou způsobeny tlakovou vlnou a vzniklými letícími troskami. Tepelné
projevy působí jako iniciační jev sekundárních požárů. Existují také chemické projevy, mezi které
můžeme zařadit toxické látky vznikající při výbuchu. Všechny uvedené projevy působí krátkodobě.
 exploze oblaku hořlavého materiálu ve vzduchu (výbušné atmosféry)
Podmínky výbuchu jsou tvořeny oxidačním prostředkem (obvykle vzduch) ve směsi s hořlavou látkou
ve výbušné koncentraci a iniciační zdroj o dostatečné energii. Důležitým parametrem je také objem
hořlavého souboru. Poslední z podmínek je alespoň částečně uzavřený prostor nebo turbulence,
obvykle způsobené překážkami v šíření čela výbuchu, například konstrukcemi.
Ke vzniku podmínek pro výbuch dochází v průběhu několika minut po úniku hořlaviny a vznik závisí
jak na tvorbě oblaku hořlavého materiálu, tak na přítomnosti iniciačního zdroje.
Zvláštním případem na pomezí mezi výbuchem a požárem je tzv. bleskový požár (flash fire), kdy dojde
k prohoření oblaku hořlaviny bez výraznějších tlakových projevů, ale i zde je nebezpečí tvořené teplem
a nedýchatelnou atmosférou po vyhoření kyslíku.
 BLEVE
Speciálním případem exploze zásobníku s nebezpečnou látkou při teplotě nad jejím bodem varu
při atmosférickém tlaku je havarijní jev „BLEVE“ (boiling liquid expanding vapour explosion – výbuch
expandujících par vroucí kapaliny). K jevu BLEVE dojde, pokud zásobník obsahuje materiál ve formě
zkapalněného plynu nebo těkavé kapaliny a jeho roztržení je následováno rychlým hořením unikajícího
obsahu. Bezprostředně po explozi zásobníku obsahujícího hořlavou látku dojde ke vzniku ohnivé koule.
Účinky tepelné i tlakové tak mají kruhový dosah v řádu až stovek metrů. Rozvoj požáru před vlastním
výbuchem trvá minuty až hodiny, vlastní BLEVE maximálně desítky sekund.
Hořící kapalina může být následkem exploze rozstříkávána do okolí. Pod prostorem vzniklé ohnivé
koule dopadají kapky hořící kapaliny, které mohou způsobit ohrožení osob a sekundární požáry.
Obtížné je přesně předvídat počátek jevu, ovšem lze ho určitým způsobem předpokládat
(např. v případě zahlcení zásobníku ohněm).
 požár jímky nebo louže hořlavé kapaliny (pool fire)
Požár typu pool fire lze charakterizovat jako hoření par uvolňujících se nad hladinou hořlavé kapalin.
Při bezvětří je plamen vertikální, v případě větru je nakloněný. Významné vlastnosti požáru typu pool
fire (výška plamenů, vyzářené teplo, rychlost odhořívání) závisejí převážně na průměru kaluže tvořené
hořlavou látkou a na rychlosti odhořívání kapaliny. Doba trvání nehašeného požáru typu pool fire závisí
především na hloubce kaluže (zásobníku) a může trvat mnoho hodin až několik dnů.
Kromě hoření zásobníku nebo statické hladiny v kaluži může nastat i požár pohybující se kapaliny,
která se rozlévá po okolí. V tomto případě se šíří jak vrstva hořlavé kapaliny, tak i plameny. Tento
jev může probíhat jak na rovném povrchu, tak na svahu, který je z hlediska potenciálního přenosu
havárie do okolí nebezpečnější. Hořící kapalina se také může šířit jinými cestami, nebezpečný případ
může nastat, pokud se hořící kapalina dostane do kanalizace. V takovém případě dochází k hoření
ve chvíli, kdy je dostatečný přísun vzduchu (kanály, výpustě) a může dojít i k explozím uvnitř
kanalizačního potrubí.

4 Podle typového plánu č. 15 Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu.

6
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

Požár typu pool fire tak může být zdrojem poškození budov, ostatních zařízení a často je také příčinou
domino efektu. Významný vliv má také rychlost a směr větru.
Vzniklé produkty hoření jsou unášeny ohřátým vzduchem ve směru větru, kde se dále rozptylují.
Nejprve jsou teplem vynášeny vzhůru, po ochlazení však mohou v určité vzdálenosti od požáru klesat
na úroveň terénu. Jejich složení závisí na typu hořící látky a mohou mít toxické účinky, zvláště v případě
hoření materiálů obsahujících chlór, fluor, síru nebo toxické sloučeniny jako např. pesticidy.
Vlivem disperze a meteorologických podmínek se mohou produkty hoření dostat do značných
vzdáleností od požáru. Pevné a kapalné produkty hoření, které neunikají do atmosféry a zůstávají
na místě požáru, se mohou do okolí šířit nezachycenou hasební vodou, což vede k poškození životního
prostředí.
Šíření plynných i kapalných zplodin hoření může dosáhnout velmi daleko, včetně potenciálních dopadů
na území jiného státu.
 požár se vzkypěním obsahu nádrže – BOIL-OVER
Havarijní jev boil-over může nastat při hoření viskózní hořlavé kapaliny, ve které se pod objemem hořící
kapaliny vyskytuje vrstva vody. Nejčastěji byl pozorován u požárů ropy, dehtu, mazutu a podobných
materiálů na bázi uhlovodíků.
Jev boil-over je havarijní jev velkého rozsahu. Aby k němu došlo, musí být splněny čtyři podmínky:
- požár nádrže,
- přítomnost vody na dně nádrže,
- vytvoření tepelné vlny, která se může dostat do styku s vodní vrstvou ležící pod vrstvou
uhlovodíků – musí hořet směs látek,
- hořící kapalina je dostatečně viskózní, aby vodní pára nemohla snadno proniknout ze spodní
části nádrže, s teplotu varu vyšší než cca 120°C.
K jevu vzkypění dochází v důsledku požáru zásobníku. Jeho vznik lze tedy určitým způsobem předvídat
a očekávat. Existují metody pro odhad postupu tepelné vlny, které mohou sloužit pro orientační údaje
o tom, za jakou dobu po vzniku požáru nádrže může dojít k vyvření kapaliny.
Obecně se doba potřebná ke vzniku jevu boil-over pohybuje v řádech několika hodin. Samotný
jev potom trvá v řádu několika vteřin, nicméně se může opakovat - dochází k opakované erupci
a prohoření vyvřelého oblaku kapaliny, většinou ale již v menším měřítku.
Nejzávažnějším tepelným projevem jevu boil-over je vznik ohnivé koule (fireball), která se vytvoří
při erupci kapaliny nad hladinou zásobníku. Lze předpokládat, že teplo vyzářené tepelnou radiací bude
vyšší než u běžného požáru. Dalším projevem jevu boil-over je rozstřik hořících kapek a zaplavení hořící
látkou vyvrženou z nádrže. Hořící kapky kapaliny mohou dopadat do vzdálenosti několika desítek,
dokonce i stovek metrů. Hořící materiál potom zpravidla bývá příčinou vzniku dalších požárů,
především na okolních zásobnících.
Pokud dojde k havárii s nejhoršími možnými dopady, bude doba od vzniku požáru do vzniku jevu
dostatečně dlouhá na to, aby mohla být podniknuta nutná opatření k ochraně obyvatelstva
(např. varování, evakuace).
d) popis skutečností nasvědčujících, že danou situaci již není možné zvládnout běžnou činností
Situaci, kterou již není možné zvládnout běžnou činností, charakterizují následující indikátory:
 ohrožující koncentrace chemické látky či směsi ve složce životního prostředí (limitní
koncentrace pro konkrétní chemickou látku ve složce životního prostředí5),

5
Například nařízení vlády č. 416/2010 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech
povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Směrnice 79/869/EHS o metodách měření, četnosti odběrů
a rozborů povrchových vod, směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, směrnice
83/513/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění kadmia, směrnice 91/271/EHS o čištění městských

7
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

 velké množství uniklé chemické látky nebo směsi do složky životního prostředí (ovzduší, voda,
půda),
 vysoký počet ohrožených obyvatel v havárií postižené oblasti,
 rozsáhlé zasažení zranitelných složek životního prostředí, včetně dálkového přenosu,
 vysoké ohrožení ekonomických hodnot, infrastruktury atd.
e) popis možných indikátorů a skutečností, nasvědčujících, že danou situaci již lze zvládnout
běžnou činností
Dojde-li ke snížení hodnot všech výše uvedených indikátorů krizové situace pod limitní hodnoty,
lze situaci považovat za zvládnutelnou běžnou činností, vyjma případů, kdy nelze potvrdit, že únik
(havárie) se nemůže opakovat.
f) výčet předpokládaných sekundárních událostí při krizové situaci
Samotná chemická havárie se může rozvinout do sekundárních událostí, které vzniklou krizovou situaci
pozmění nebo i prohloubí. Tento rozvoj je primárně závislý na typu události a může zahrnovat
následující možnosti:
 domino efekt, při němž se havárie rozšíří na další zařízení, včetně zařízení jiných provozovatelů
nebo na sídla, infrastrukturu atd.,
 ohrožení funkčnosti subjektů kritické infrastruktury,
 přerušení nebo omezení služeb významných pro chod společnosti (např. dodávky energií,
dodávky vody, telekomunikace, doprava),
 kontaminace zdrojů vody s nutností zajištění náhradního zdroje a dekontaminace,
 kontaminace půdy a vegetace na ní, budov a zařízení s nutností dekontaminace.
g) tabulkový přehled v minulosti řešených krizových situací
Na základě Analýzy hrozeb pro ČR6, schválené v roce 2016, byly úniky nebezpečné chemické látky
ze stacionárního zařízení identifikovány jako mimořádná událost s potenciálem přerůst v krizovou
situaci. Z těchto důvodů bylo přistoupeno ke zpracování nového typového plánu, který nahrazuje
zrušený Havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky. V předcházejícím období došlo na území ČR k závažným událostem, které byly
řešeny v rámci v té době platných typových plánů (např. Povodně velkého rozsahu nebo Havárie
velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky).
Případy (úniky nebezpečných chemických látek) z minulosti, u nichž by bylo možno uvažovat
o vyhlášení krizového stavu:
 únik chloru ve Spolaně Neratovice (indukovaný povodněmi v roce 2002), převážně do vody;
minimum chloru uniklo do ovzduší,
 únik kyanidu draselného z Draslovky Kolín, leden 2006. Zvýšené koncentrace ve vodě byly
naměřeny v Labi i německou stranou v Drážďanech, v Labi uhynuly tuny ryb,
 únik propylénu, výbuch par a následný požár etylenové jednotky v Chemopetrolu Litvínov,
srpen 2015.
Přehled o událostech na úrovni Evropy lze získat z databáze EU „e-MARS“7.

odpadních vod, směrnice 76/464/EHS o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami, vypouštěnými do vodního
prostředí, směrnice 80/68/EHS o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami, směrnice
2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu, směrnice 84/491/EHS o mezních
hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění hexachlorocyklohexanu, rozhodnutí č. 2455/2001/ES ustavující seznam
prioritních látek v oblasti vodní politiky, směrnice 91/676/EHS o ochraně vod před znečišťováním způsobeném dusičnany
ze zemědělských zdrojů, zákon č. 201/2012 Sb., ochraně ovzduší a zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou
vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.
6
Usnesení vlády č. 369/2016 k Analýze hrozeb pro Českou republiku.
7
https://minerva.jrc.ec.europa.eu/en/emars/content/

8
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

Čl. 2 Následky krizové situace

a) dopady na životy a zdraví osob
Možnosti úmrtí osob vyplývají z hlavních ohrožujících účinků nebezpečných chemických látek a směsí.
K úmrtí tak může dojít především v důsledku:
 intoxikace uniklými chemickými látkami,
 výbuchu (tlakové vlny, letících fragmentů, tepla),
 požáru (tepla, toxických produktů hoření).
Dopady na životy a zdraví osob primárně vycházejí z typu nebezpečné látky, která je v havárii zahrnuta.
U látek s fyzikálním nebezpečím jsou přímé dopady na zdraví spojené s energetickými toky
(teplo, tlaková vlna, zhroucení budov a konstrukcí, letící trosky). Nebezpečnost chemických látek
zahrnuje různé formy toxicity, které je potřeba zohlednit. Dopady vycházejí z různých forem akutní
toxicity8, musí být zohledněny i další formy nebezpečnosti, zejména chronické a genotoxické účinky.
Nebezpečí představují i další sekundární následky události. Patří mezi ně např. následky mechanického
poškození objektů, vlivy na psychický stav (post-traumatické stavy), ale i socio-ekonomické dopady
na lokální komunitu a příslušný ekonomický segment.
b) dopady na životní prostředí
Dopady úniků chemických látek a směsí představují vážné ohrožení životního prostředí, zvláště
pak u látek klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí. Tyto látky mohou negativně
na životní prostředí působit okamžitě i se zpožděným účinkem. K poškození životního prostředí může
dojít nejen přímým následkem úniku nebezpečné látky, ale i v kombinaci s hasebními prostředky
zasahujících jednotek při likvidaci látky.
c) dopady ekonomické
Závažná havárie, spojená s únikem nebezpečné chemické látky, může mít vzhledem ke svému rozsahu
závažné přímé a nepřímé ekonomické dopady v důsledku vysokých ztrát na životech, poškození
životního prostředí a majetku. V závislosti na časovém a územním rozsahu havárie a na její intenzitě
může být následkem dočasné přerušení nebo i trvalé zrušení průmyslové nebo zemědělské produkce.
Odhadované náklady na řešení krizové situace a na obnovu území nelze vyčíslit s ohledem
na to, že tento typ krizového stavu nebyl dosud vyhlášen. Náklady jsou specifické pro jednotlivá
stacionární zařízení.
d) dopady společenské
Dopady na obyvatelstvo, vyvolané krizovou situací zahrnují zejména:
 destabilizací vazeb ve společnosti,
 ztrátou osobního majetku (vlastnictví),
 poškozením zdrojů obživy,
 přerušení dodávek energií,
 výpadky telekomunikačních a informačních systémů,
 omezení v dopravě a přepravě.
e) dopady mezinárodní
Mezinárodní dopady zahrnují:
 zhoršení mezinárodní spolupráce v důsledku přeshraničních dopadů krizové situace,
 vznik mezinárodních sporů vyvolaných zdrojem nebezpečí chemické látky na našem území
vůči okolním zemím,
 vznik mezinárodních sporů vyvolaných zdrojem nebezpečí chemické látky na cizím území
vůči ČR.

8 Viz kategorie H1, H2 a H3 v příloze 1, tabulka 1 zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií.

9
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

f) dopady na kritickou infrastrukturu

Dopady úniků chemických látek ze stacionárních zařízení, se týkají zejména:
 zhoršení či přímo přerušení systému dodávky pitné vody,
 narušení dodávek energie.

10
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

Díl 2 Operativní část

Čl. 3 Zásady pro řešení krizové situace

a) Výčet věcně příslušných orgánů, podílejících se na řešení krizové situace

Vláda
 je oprávněna vyhlásit nouzový stav,
 za krizového stavu přijímá opatření podle krizového zákona9 a zákona o IZS10, které jsou
v současnosti základními platnými legislativními akty, které řeší danou krizovou situaci,
 za nouzového stavu svolává zasedání ÚKŠ. Může na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně
nutném rozsahu ukládat omezení a vydávat nařízení dle krizového zákona9, § 4 – 8.
Ministerstvo životního prostředí
 je podle Analýzy hrozeb pro ČR6 gestorem za zpracování typového plánu Únik nebezpečné
chemické látky ze stacionárního zařízení,
 svolává Krizový štáb MŽP a Poradní skupinu Krizového štábu MŽP,
 vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, obcím,
právnickým a fyzickým osobám,
 poskytuje bezplatně a bez zbytečného odkladu údaje z informačních systémů veřejné správy,
které spravuje, a to v rozsahu nezbytném pro zajišťování připravenosti na krizové situace
a při jejich řešení.
 je kompetentní autoritou k Úmluvě UNECE o účincích průmyslových havárií přesahujících
hranice států11 a v případě havárie s přeshraničními přesahy zajišťuje notifikaci,
 rozhoduje o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků.
ČHMÚ
Zajišťuje výstražné informace SIVS, jejich vydávání a distribuci. SIVS je společně poskytovaná výstražná
služba ČHMÚ a AČR pro území ČR v oblasti operativní meteorologie a hydrologie
(odbor hydrometeorologického zabezpečení Vojenského geografického a hydrometeorologického
úřadu AČR). Jeho hlavním cílem je informovat před nebezpečnými meteorologickými a hydrologickými
jevy, a tím i přispět ke snižování následků jejich působení, mimo jiné, i v rámci prevence havárií
vyvolaných nebo indukovaných meteorologickými jevy. Poskytuje také informace o očekávaném vývoji
počasí pro efektivní řešení krizové situace.
Ministerstvo vnitra
 odpovídá za přípravu a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným
pořádkem a přitom určuje a kontroluje postupy Policie ČR,
 GŘ HZS ČR zabezpečuje zejména funkci OPIS a současně celostátního OPIS IZS, prostřednictvím
kterého jsou zajišťovány úkoly v operačním řízení a při ústřední koordinaci záchranných prací,
 rozhoduje o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků.
Ministerstvo zdravotnictví
 koordinuje na vyžádání kraje činnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby
a poskytovatelů akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem anebo statut
specializovaného centra, při poskytování neodkladné péče,
 koordinuje zajištění antidot a léků.

9 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10 Zákon č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11 Úmluva UNECE o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států. Předpis č. 58/2002 Sb. m. s., zdroj: Sbírka

mezinárodních smluv, ročník 2002, částka 25, ze dne 5. 6. 2002.

11
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

Ministerstvo průmyslu a obchodu

 přijímá opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení
všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice,
 ukládá provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu,
ropy, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci
primárních energetických zdrojů, i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení
sloužících k zajištění energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto
energetických potřeb,
 ukládá subjektům kritické infrastruktury úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické
infrastruktury v energetice.
Hejtman
V době krizového stavu:
 svolává zasedání Krizového štábu kraje,
 koordinuje záchranné a likvidační práce, poskytování zdravotních služeb, provádění opatření
k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb,
 koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími
nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva,
 koordinuje zajištění ochrany majetku na území, kde byla provedena evakuace.
Za stavu nebezpečí je oprávněn nařídit:
 pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové
situace,
 bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb
 evakuaci obyvatelstva,
 zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území.
b) popis vzájemných vazeb, způsob komunikace a předávání informací
Pro krizovou situaci vyvolanou havárií s únikem nebezpečné látky ze stacionárního zařízení platí
schéma vazeb v rámci krizového řízení se zapojením MŽP.
Ministerstvo vnitra pomocí GŘ HZS ČR zabezpečuje zejména funkci OPIS a současně celostátního
OPIS IZS, prostřednictvím kterého jsou zajišťovány úkoly v operačním řízení a při ústřední koordinaci
záchranných prací.
Mezi úkoly OPIS patří také zajišťování připravenosti prostorů pro krizový štáb generálního ředitele HZS
ČR, krizový štáb ministra vnitra a ÚKŠ.
Úkoly v operačním řízení jsou zajišťovány při mimořádných událostech v ČR i v zahraničí. OPIS zajišťuje
také úkoly v oblasti vyrozumění příslušných orgánů a varování obyvatelstva. Je vybaveno technologií
pro celostátní spuštění varovacího systému. V případě potřeby zajišťuje distribuci upozornění, výstrah
a informačních zpráv ČHMÚ.

12
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

c) schéma předávání informací

Základní schéma předávání informací v rámci krizového řízení je na následujícím obrázku:

Obrázek Subjekty zapojené do krizového řízení a jejich vzájemné propojení

Významným prvkem při předávání informací je krizová situace, při níž může dojít k přenosu dopadů
havárie přes hranice státu. V takovém případě MŽP předává informaci o této havárii dotčenému státu
ve smyslu článku 10 Úmluvy UNECE o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států
a její Přílohy IX.
d) obecné principy pro řešení krizové situace
Pro tento typ krizové situace jsou stěžejní následující principy:
 prevence
Prevence zdánlivě nepřispívá k řešení krizové situace, ale ve skutečnosti jde o jeden z nejefektivnějších
nástrojů při řešení krizové situace. Prevence krizové situace Únik nebezpečné chemické látky
ze stacionárního zařízení je řešena zvláštním zákonem o prevenci závažných havárií2 a jeho
prováděcími předpisy a tento legislativní rámec vytváří dobrý předpoklad nejen pro management rizik
příslušného stacionárního zařízení, ale i pro připravenost a včasnou a efektivní reakci,
 připravenost
Protože této krizové situaci nelze ve všech případech předejít, je nutné se připravit na její průběh
a omezení jejích následků, tedy na efektivní zásah. Připravenost u zařízení zařazených dle zvláštního
zákona2 je založena na využití vnějšího havarijního plánu složkami IZS a krizového řízení, v návaznosti
na aplikaci vnitřního havarijního plánu provozovatelem. V případě bezprostředního nebezpečí havárie
nebo jejího vzniku je nezbytné využít bez prodlevy varování obyvatel, přičemž varování musí
respektovat očekávaný typ havárie (výbuch, požár, toxický mraky). U nezařazených provozů je nutné
využít příslušný havarijní plán,
 včasná reakce
Vzhledem k rychlosti vzniku a šíření havárie jsou ve většině případů silně omezené možnosti řízené
evakuace obyvatel, klíčová je schopnost ukrytí nebo sebezáchrany obyvatel, včasná informovanost
a včasná a adekvátní reakce. Složky IZS musí tuto akci podporovat, zároveň však musí být IZS zajištěna
informovanost o skončení krizové situace, respektive akutního nebezpečí,
 informovanost a osvěta
Podle charakteru konkrétní situace je nezbytné odpovědné a efektivní chování a jednání všech
zúčastněných osob. Je nezbytné využití informačních médií v působení na obyvatelstvo, televize,

13
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

rozhlas, vydávání informačních letáčků a brožur. Komunikaci s obyvatelstvem je vhodné organizovat

formou dialogu, jednostranné poskytování informací je málo efektivní.
e) výčet specifických institutů, které lze využít pro řešení krizové situace
 evakuace a omezení vstupu do ohroženého místa,
 odklonění dopravy z ohrožených míst,
 zajištění pitné vody,
 vyhlášení stavu nouze v energetice,
 včasná a efektivní krizová komunikace,
 plány zdravotnických zařízení zahrnující nejen traumatologii, ale také možnosti kolektivních
otrav a velkého počtu popálenin.
g) okolnosti omezující řešení krizové situace
 zanedbání přípravy na řešení krizové situace,
 neinformovanost nebo nedisciplinovanost občanů a podniků,
 nedostatek pracovníků pro konání záchranných a likvidačních prací,
 nedostatek materiálu nebo komplikace s jeho doručením díky přerušení dopravy,
 počasí znemožňující nebo vážně komplikující zásah.

Čl. 4 Opatření pro řešení krizové situace

Označení Opatření Provádí Spolupracuje

opatření

Aktuální informace o vývoji ČHMÚ OPIS, KOPIS, AČR

1 počasí a modelování rozptylových
podmínek a výstrahy
Zákaz vstupu, pobytu a pohybu složky IZS provozovatelé
2 osob na postiženém území
Ukládání pracovní povinnosti, PO/FO, SSHR
3 pracovní výpomoci nebo kraje
povinnosti poskytnout věcné
prostředky
Provádění staveb, stavebních
4 prací, terénních úprav PO/FO vlastníci pozemků,
nebo odstraňování staveb anebo provozovatelé
složky IZS
porostů za účelem zmírnění nebo
odvrácení dopadů krizové situace

5 Informování sousedních států, MŽP krajský úřad,

že mohou být zasaženi provozovatel zařízení,
přeshraniční havárií vodoprávní orgán

6 Vydávání výstrah i pro cizince ve hejtman, vláda MŽP

světových jazycích

14
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

Čl. 5 Karty opatření pro řešení krizové situace

KARTA OPATŘENÍ

Opatření Označení opatření

Aktuální informace o vývoji počasí a modelování rozptylových podmínek 1

Nařizuje vláda, hejtman Provádí ČHMÚ Spolupracuje OPIS, KOPIS, AČR

(schvaluje)

Související právní předpisy

Nařízení vlády č. 96/1953 Sb., o Hydrometeorologickém ústavu

Opatření č. 14/16 Ministerstva životního prostředí o vydání úplného znění zřizovací listiny příspěvkové organizace Český
hydrometeorologický ústav

Věcné zdroje, další mimořádné zdroje, síly a prostředky

Další potřebné informace související s plněním opatření

Videokonference mezi ČHMÚ a OPIS

Popis činností k realizaci opatření

P. č. Činnosti na ústřední úrovni Nařizuje Provádí Spolupracuje

1. Vydávání aktuálních informací o vývoji počasí a jejich základní vláda ČHMÚ, AČR
distribuce OPIS

2. Informovanost široké veřejnosti vláda mediální veřejnoprávní

skupina média
ÚKŠ

P. č. Činnosti na krajské úrovni Nařizuje Provádí Spolupracuje

1. Redistribuce výstražné informace na ORP, složky IZS a další dotčené hejtman KOPIS pobočky ČHMÚ
subjekty

P. č. Činnosti na úrovni obce s rozšířenou působností Nařizuje Provádí Spolupracuje

15
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

KARTA OPATŘENÍ

Opatření Označení opatření

Zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na postiženém území 2

Nařizuje vláda, hejtman Provádí složky IZS Spolupracuje provozovatelé

stacionárních zařízení
(schvaluje)

Související právní předpisy

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 5
Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo
chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon
o prevenci závažných havárií), § 2
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 7
Zákon č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

Věcné zdroje, další mimořádné zdroje, síly a prostředky

Další potřebné informace související s plněním opatření

Popis činností k realizaci opatření

P. č. Činnosti na ústřední úrovni Nařizuje Provádí Spolupracuje

P. č. Činnosti na krajské úrovni Nařizuje Provádí Spolupracuje

1. Zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na postiženém území hejtman složky PO/FO
IZS, kraj

P. č. Činnosti na úrovni obce s rozšířenou působností Nařizuje Provádí Spolupracuje

16
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

KARTA OPATŘENÍ

Opatření Označení opatření

Ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné 3

prostředky, zajištění prostředků pro řešení krizové situace

Nařizuje vláda, hejtman Provádí PO/FO, SSHR Spolupracuje krajský úřad

(schvaluje)

Související právní předpisy

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 5
Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo
chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon
o prevenci závažných havárií), § 2
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 7
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

Věcné zdroje, další mimořádné zdroje, síly a prostředky

Další potřebné informace související s plněním opatření

Popis činností k realizaci opatření

P. č. Činnosti na ústřední úrovni Nařizuje Provádí Spolupracuje

1. Ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci hejtman PO/FO

P. č. Činnosti na krajské úrovni Nařizuje Provádí Spolupracuje

1. Ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci hejtman PO/FO

2. Zajištění prostředků pro řešení krizové situace hejtman kraj, PO/FO

SSHR

P. č. Činnosti na úrovni obce s rozšířenou působností Nařizuje Provádí Spolupracuje

17
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

KARTA OPATŘENÍ

Opatření Označení opatření

Provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo 4
porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení dopadů krizové situace

Nařizuje vláda, hejtman Provádí PO/FO, složky IZS Spolupracuje vlastníci pozemků
(schvaluje)

Související právní předpisy

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 6
odst. 1 písm. d), § 14 odst. 4 písm. b)

Věcné zdroje, další mimořádné zdroje, síly a prostředky

Další potřebné informace související s plněním opatření

Popis činností k realizaci opatření

P. č. Činnosti na ústřední úrovni Nařizuje Provádí Spolupracuje

P. č. Činnosti na krajské úrovni Nařizuje Provádí Spolupracuje

1. Provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav hejtman PO/FO vlastníci

pozemků

2. Odstraňování staveb anebo porostů hejtman PO/FO vlastníci

pozemků
P. č. Činnosti na úrovni obce s rozšířenou působností Nařizuje Provádí Spolupracuje

18
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

KARTA OPATŘENÍ

Opatření Označení opatření

Informování sousedních států, že mohou být zasaženi přeshraniční havárií 5

Nařizuje MŽP Provádí MŽP Spolupracuje krajský úřad, provozovatel

zařízení, vodoprávní orgán
(schvaluje)

Související právní předpisy

Úmluva UNECE o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států Předpis č. 58/2002 Sb. m. s., zdroj: Sbírka
mezinárodních smluv, ročník 2002, částka 25, ze dne 5. 6. 2002
Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo
chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon
o prevenci závažných havárií), § 2

Věcné zdroje, další mimořádné zdroje, síly a prostředky

Další potřebné informace související s plněním opatření

Popis činností k realizaci opatření

P. č. Činnosti na ústřední úrovni Nařizuje Provádí Spolupracuje

1 Notifikace dle Úmluvy UNECE o účincích průmyslových havárií MŽP MŽP

přesahujících hranice států, dle odstavce 10 Úmluvy

P. č. Činnosti na krajské úrovni Nařizuje Provádí Spolupracuje

P. č. Činnosti na úrovni obce s rozšířenou působností Nařizuje Provádí Spolupracuje

19
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

. KARTA OPATŘENÍ

Opatření Označení opatření

Vydávání výstrah ve světových jazycích 6

Nařizuje vláda, hejtman Provádí mediální skupina ÚKŠ Spolupracuje veřejnoprávní media
(schvaluje)

Související právní předpisy

Úmluva UNECE o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států Předpis č. 58/2002 Sb. m. s., zdroj: Sbírka
mezinárodních smluv, ročník 2002, částka 25, ze dne 5. 6. 2002
Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo
chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon
o prevenci závažných havárií), § 2

Věcné zdroje, další mimořádné zdroje, síly a prostředky

Další potřebné informace související s plněním opatření

Popis činností k realizaci opatření

P. č. Činnosti na ústřední úrovni Nařizuje Provádí Spolupracuje

1 Notifikace dle Úmluvy UNECE o účincích průmyslových havárií MŽP MŽP

přesahujících hranice států, dle odstavce 10 Úmluvy

P. č. Činnosti na krajské úrovni Nařizuje Provádí Spolupracuje

1. Vydávání výstrah ve světových jazycích hejtman mediální

skupina KŠ

P. č. Činnosti na úrovni obce s rozšířenou působností Nařizuje Provádí Spolupracuje

20
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

Díl 3 Pomocná část

Čl. 6 Další dokumenty související s řešením krizové situace
a) přehled dokumentů využitelných při řešení krizové situace
 Krizový plán MŽP:
- zpracovatel – MŽP (odbor bezpečnosti a krizového řízení),
- uložen MŽP (odbor bezpečnosti a krizového řízení), zvláštní skutečnosti,
 související typové plány,
 vydávané zprávy ze systému integrované výstražné služby ČHMÚ (www.chmi.cz).
b) geografické podklady využitelné pro řešení krizové situace
 Databáze zdrojů rizika:
- zpracovatel – MŽP (odbor bezpečnosti a krizového řízení),
- uložen MŽP (odbor bezpečnosti a krizového řízení), zvláštní skutečnosti.
c) vzory a formuláře využitelné při řešení krizové situace
Vzory a formuláře využitelné při řešení krizové situace jsou uvedeny v příloze typového plánu.

Čl. 7 Identifikační údaje zpracovatele typového plánu

a) název a adresa zpracovatele
Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10,
odbor environmentálních rizik a ekologických škod; odbor bezpečnosti a krizového řízení;
b) název a adresa subjektů, které poskytly zpracovateli součinnost
 Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství HZS ČR, Kloknerova 26, 148 01 Praha 4
 Ministerstvo zdravotnictví, Palackého nám. 4, Praha 2
 Státní zdravotní ústav, Šrobárova 48, Praha 10
 Ministerstvo kultury, Maltézské nám. 1, Praha 1
 Vysoká škola báňská – technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství,
Laboratoř výzkumu a managementu rizik, Lumírova 13, Ostrava-Výškovice, 700 30
c) kontaktní údaje na pracovníky, odpovědné za zpracování jednotlivých částí typového plánu
 Ministerstvo životního prostředí
- zástupce ředitele odboru environmentálních rizik a ekologických škod a vedoucí oddělení
prevence rizik a chemické bezpečnosti - Ing. Pavel Forint, Ph.D.
tel. 267 122 420 mobil 724 159 190
e-mail: pavel.forint@mzp.cz
- zástupce ředitele odboru bezpečnosti a krizového řízení a vedoucí oddělení krizového
řízení - Mgr. Marie Bajerová
tel. 267 122 953 mobil 724 361 396,
e-mail: marie.bajerova@mzp.cz
adresa: Vršovická 65, Praha 10, 100 10

21
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

d) záznam o aktualizacích

Aktualizace Druh změny textu Platnost od

Strana Provedl / podpis
číslo (datum)
číslo (upřesnění, rozšíření, zrušení)

22
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

Zkratky
AČR Armáda České republiky
ADR Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí
(Accord europeén au transport international des marchandises par
route)
GŘ HZS ČR Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky
HZS ČR Hasičský záchranný sbor České republiky
IZS integrovaný záchranný systém
MU mimořádná událost
MŽP Ministerstvo životního prostředí
OPIS operační a informační středisko
PHM pohonné hmoty a maziva
PFO podnikající fyzické osoby
PO/FO právnické osoby/ fyzické osoby
PZH prevence závažných havárií
RID Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí
(Règlement concernant le transport international ferroviaire des
marchandises dangereuses)
SIVS Systém integrované výstražné služby
SÚJB Státní úřad pro jadernou bezpečnost
ÚKŠ Ústřední krizový štáb
UNECE Evropská hospodářská komise OSN (United Nations Economic
Commission for Europe)

23
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

Příloha
Vzory a formuláře

1. Údaje o krizové situaci

Zdroj vzniku krizové situace

Typ krizové situace
Doba vzniku krizové situace a vyhlášení
krizového stavu
Identifikace místa krizové situace
Region, lokalita …

Přijímaná opatření k eliminaci zdroje a šíření zasažené oblasti

Opatření
Co řeší
Podmínky realizace
Náklady
Možná rizika

2. Údaje o zasažení osob

Počty ohrožených osob celkem

Bezprostřední úmrtí
Hospitalizovaní
Další zranění

Přijímaná opatření k ošetření, evakuaci a léčení zasažených osob

Opatření
Co řeší
Podmínky realizace
Náklady
Možná rizika

24
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

3. Údaje o škodách na majetku

Zasažené výrobní objekty

Zasažená sídliště obyvatel
Zasažené skládky odpadů
Zasažené objekty s nebezpečnými látkami

Přijímaná opatření k zmírnění následků a zabránění dalším škodám

Opatření
Co řeší
Podmínky realizace
Náklady
Možná rizika

4. Údaje o škodách na životním prostředí

Zasažená chráněná území

Zasažené lesní porosty
Zasažená pole
Zasažené vodní plochy a toky
Znečištění atmosféry
Další

Přijímaná opatření k zmírnění následků a zabránění dalším škodám

Opatření
Co řeší
Podmínky realizace
Náklady
Možná rizika

5. Prognóza vývoje krizové situace

Scénář vývoje v nebližších hodinách

Scénář vývoje v dalších dvou dnech
Scénář vývoje ….

25
 Únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení

Přijímaná opatření vzhledem k prognóze vývoje situace

Opatření k monitorování situace
Opatření v oblasti informací
Opatření k modelování možných variant
Další …

6. Nebezpečí synergických jevů

Výčet dalších zdrojů rizik na zasaženém území
Výčet rizik, která může adjustovat řešená
krizová situace

Přijímaná opatření k zabránění synergických jevů

Monitoring zdrojů rizik

Včasné informace
Další

26