Professional Documents
Culture Documents
66 Stavba Stonku 5 Podelny Rez
66 Stavba Stonku 5 Podelny Rez
- podélný řez
Teoretický úvod
Stonek je nadzemní část rostliny nesoucí obvykle listy, květy a plody. Stonek může mít mnoho různých funkcí – slouží jako
zásobárna vody (např. u kaktusů), zásobní orgán (např. u kedluben), přebírá asimilační funkci zakrnělých listů, pomáhá rozmnožování
nebo pnutí rostliny atp. Na vrcholu stonku se nachází vzrostný vrchol s meristémy v podobě pupenů.
Povrch stonku je chráněn pokožkou epidermis složené z těsně přiléhajících buněk s průduchy (stomaty), u některých rostlin je
pokožka stonku chráněna chlupy – trichomy s různou funkcí, pod ní se nachází primární kůra – cortex tvořená parenchymatickými
buňkami. Na obvodu kůry sklerenchymatické nebo kolenchymatické jsou provazce se zpevňující funkcí. Vrstva primární kůry nejblíže
povrchu obsahuje chloroplasty, vrstvy uložené blízko středu stonku obsahují parenchymatické buňky s velkým množstvím škrobových
zrn – tato vrstva se označuje jako škrobová pochva, ohraničuje střední válec s vodivými pletivy a dření. Dvouděložné rostliny mají
vodivá pletiva uspořádána v kruhu, u jednoděložných rostlin jsou roztroušena.
Střední válec obsahuje svazky cévní, zpevńující mechanická pletiva a parenchymatické pletivo tvořící uprostřed válce tzv. dřeń.
Z dřeně vybíhají mezi svazky cévními dřeňové paprsky.
U některých rostlin stonky druhotně (sekundárně) tloustnou činností dvou meristémů – kambia a felogenu. Kambium
produkuje směrem dovnitř stonku dřevní elementy, směrem k povrchu lýkové části. Činnost kambia začíná na jaře, kdy vznikají velké
tenkostěnné buňky tvořící řídké dřevo, během léta je produkováno hustší dřevo z menších tlustostěnných buněk. Koncem srpna je
pak činnost kambia ukončena. Vrstvy vytvořené během jednoho roku se označují jako letokruhy. Felogen je druhotné krycí pletivo,
tvořené parenchymatickými buňkami pod povrchem stonku. Směrem ven produkuje vrstvy korku, které po prasknutí pokožky stonku
při druhotném tloustnutí slouží jako ochrana vnitřku rostliny.Také vrstvy korku praskají a odumírají, vytváří tzv. borku a felogen
zahajuje svou činnost v hlubších vrstvách stonku. Výměnu plynů s vnějším prostředím pak zajišťují čočinky (lenticely), vyplněné
mrtvými buňkami s velkými mezibuněčnými prostorami – zřetelné např. u bezu černého nebo bříz.
Materiál
Stonky rostlin: mrkev setá (Daucus carota), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), voděnka (Tradescantia sp.).
Pomůcky
Mikroskop, žiletka, preparační jehla, pinzeta, skalpel, Petriho misky, podložní a krycí sklíčko, filtrační papír, kapátko, voda,
pinzeta, ethanol.
Úkoly
Výsledky pozorování
Na podélném řezu stonkem mrkve pozorujeme na povrchu stonku buňky epidermis, pak zelené vrstvy parenchymatických buněk
(obsahují chloroplasty) tvořící primární kůru. Pod primární kůrou jsou vodivé elementy cévních svazků a největší část preparátu tvoří
parenchymatická dřeň. Cévní svazky jsou rozmístěny po obvodu středního válce, tedy v podélném řezu na kraji.
Preparát podélného řezu stonkem jitrocele zachycuje zelené svrchní vrstvy buněk epidermis a primární kůry, zřetelné jsou
obdélníkové parenchymatické bezbarvé buňky dřeně středního válce. Cévní svazky jsou rozmístěny po obvodu středního válce, tedy
v podélném řezu na kraji.
Na podélném řezu stonkem poděnky vidíme červeně zbarvenou epidermis, zelené vrstvy parencyhymatických buněk primární
kůry a bezbarvé parenchymatické buňky středního válce, ve kterém jsou v základním parenchymu dřeně rozptálené vodivé elementy
cévních svazků (voděnka je jednoděložná rostlina s roztroušenými cévními svazky).
Obrazová dokumentace
Mrkev setá (Daucus carota) – Podélný řez stonkem. Vitální preparát ve vodě.
1 – pokožka; 2 – primární kůra; 3 – vodivé elementy; 4 – parenchym dřeně
Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20