Šachy

Šachy neboli šach (z perského šáh, panovník) jsou desková hra pro dva hráče, v dnešní soutěžní podobě
zároveň považovaná i za odvětví sportu. Šachy neobsahují prvek náhody, partii rozhodují schopnosti a
znalosti hráčů

První mezinárodní šachový turnaj proběhl v Londýně v roce 1851. První oficiální mistr světa v šachu Wilhelm
Steinitz svůj titul vybojoval v roce 1886. Jeho současným následovníkem (od roku 2013) je norský šachový
velmistr Magnus Carlsen. Nejlepším českým šachistou je od roku 2003 David Navara.

Předchůdci
V současnosti se prapůvod šachové hry nejčastěji klade do Guptovské říše v Indii, protože arabské, perské i
turecké označení šachů je odvozeno ze sanskrtského čaturanga, tj. „čtyři součásti vojska,“ pěchota, jízda,
sloni a válečné vozy, předobrazy dnešních šachových pěšců, jezdců, střelců a věží. Poté, co Persie byla v
polovině sedmého století dobyta muslimy, rozšířil se šatrandž do celého muslimského světa. Do Evropy se
počínaje devátým stoletím hra začala dostávat jak z jihu přes muslimské země, tak z východu přes Rusko.
Kolem roku 1000 zde již byla všeobecně známa.

Ve druhé polovině 20. století začaly být v šachu používány počítače. Zpočátku nedokonalé programy se
postupně zlepšovaly a roku 1997 vyhrál šachový počítač Deep Blue zápas proti tehdejšímu mistru světa
Garrimu Kasparovovi.

Terminologie a pravidla
Šachová pravidla určuje Mezinárodní šachová federace, která je naposledy změnila v roce 2018.

Šachy se hrají na šachovnici, čtvercové desce rozdělené na 8×8 polí střídavě černých a bílých. Před začátkem
hry (šachové partie) se určí, který z hráčů bude hrát bílými kameny. Na ní má každý hráč na počátku hry
celkem šestnáct kamenů, osm pěšců a osm figur pěti druhů: krále, dámu, po dvou věžích, střelcích a jezdcích.
Bílý partii zahájí a poté se hráči v tazích pravidelně střídají, nikdo se svého tahu nemůže vzdát

Král se pohybuje o jedno pole v libovolném směru, přímo i po diagonále. Dáma se pohybuje po sloupcích,
řadách nebo diagonálách o libovolný počet polí. Věž se pohybuje po řadách a sloupcích o libovolný počet polí.
Střelec se pohybuje po diagonálách o libovolný počet polí. Jelikož ty mají na šachovnici stejnou barvu, střelec
nikdy nezmění barvu pole, na kterém stojí. Jezdec se pohybuje skoky ve tvaru písmene L (dvě pole rovně a
jedno stranou, respektive jedno rovně a dvě stranou) bez ohledu na to, stojí-li na mezilehlých polích nějaké
kameny. Pěšec se může posunout o jedno pole vpřed, pokud je toto pole neobsazené (ze základního postavení
se může posunout i o dvě pole vpřed, pokud jsou obě prázdná). Cílem hry je mat, takové napadení soupeřova
krále, které nelze odvrátit.