ČESKOSLOVENSKO ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY – PROTEKTORÁT

ČECHY A MORAVA

 14.3. 1939 – od ČSR se odtrhlo Slovensko – vyhlásilo nezávislost

 15.3. 1939 – do zbytku ČSR vstoupila nacistická armáda
 16.3. 1939 – vyhlášen Protektorát Čechy a Morava (Protektorát znamená, že Hitler bere
Čechy a Moravu pod svou „ochranu“)
 Protektorátní prezident – EMIL HÁCHA
 Existovala i formální protektorátní vláda.
 Parlament byl rozpuštěn.
 Dále fungovala policie, četnictvo, soudy.
 Protektorát neměl vlastní armádu.
 V řadě zemí však dál fungovala čs. velvyslanectví – tím tyto země dávaly najevo, že neuznávají
rozbití ČSR.
 Zákony a právní předpisy pro ČSR vydávalo Německo.
 Funguje zde gestapo.
 Existoval německá okupační správa:
 Kontrolovala prezidenta
 Nejvyšším úředníkem této správy říšský protektor – KONSTANTIN von NEURATH
 Další říšští protektoři – REINHARD HEYDRICH (od září 1941), KURT DALUEGE (od května
1942), WILHELM FRICK (od srpna 1943)
 1943 – zřízeno Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu – v čele státní ministr KARL
HERMANN FRANK (v této funkci až do konce války)
 Čechy a Morava měly tvořit hospodářskou základnu pro německou expanzi. Byl zde vyspělý
průmysl (strojní, zbrojní letecký, železárny, uhelné doly) – podniky musely vyrábět dle potřeb
války = válečné hospodářství
 Zaveden lístkový systém.
 Obyvatelé Čech a Moravy měli být využiti jako levná pracovní síla, dokud nacisté neovládnou
Evropu a SSSR. Pak měl být prostor Protektorátu osídlen Germány.
 Obyvatelstvo bylo pod silným policejním dohledem – tvrdá cenzura, zákaz poslechu
zahraničního rozhlasu – jinak trest smrti, trest smrti i za šíření nelegálních tiskovin či ukrývání
pronásledovaných osob.
 Nacisté neměli zájem na tom, aby podmaněné národy byly vzdělané – čím vzdělanější
člověk, tím hůře se s ním manipuluje. Proto pronásledovali a likvidovali především
inteligenci + omezovali přístup ke vzdělání.
 Snížen počet středních škol
 Školám přesně nařizováno, co mají učit (v učebnicích začerněna některá jména, např.
Masaryk, škrtány celé pasáže z dějepisu a zeměpisu, učitelé přeškolováni)
 Od ZŠ se povinně vyučovala němčina, protože se stala úředním jazykem.
 Na podzim roku 1939 se Němcům naskytla příležitost, jak zasáhnout proti českému
školství:
 28.10.1939 – v Praze probíhaly demonstrace (den vzniku ČSR), kterých se účastnili i
vysokoškolští studenti. Nacisté zasáhli, stříleli do studentů – zabili učně VÁCLAVA
SEDLÁČKA a těžce zranili studenta medicíny JANA OPLETALA, který za 2 týdny na
následky zranění zemřel. Jeho pohřeb se změnil v další demonstraci, na což nacisté
zareagovali tím, že uzavřeli české vys
 oké školy, 9 VŠ studentů bylo pro výstrahu zastřeleno a 1140 odvezeno do
koncentračního tábora Sachsenhausen – k zásahu proti studentům došlo 17.11.1939,
a proto byl tento den vyhlášen Mezinárodním dnem studenstva.
  Mezi obyvatelstvem Protektorátu udavači a kolaboranti – snad strach či zbabělost?

DOMÁCÍ ODBOJ
 Čs. armáda odzbrojena hned 15.3.1939
 Lidé se odmítali vzdát české kultury a českých tradic.
 Vznikají odbojové organizace
 Vznikají už na jaře 1939
 Politické ústředí, Petiční výbor „Věrni zůstaneme“ (členkou Milada Horáková – za
odbojovou činnost strávila 4 roky v nacistické věznici), Obrana národa (jedním ze
zakladatelů generál Alois Eliáš, který se v dubnu 1939 stal premiérem protektorátní
vlády. Z této pozice spolupracoval s odbojem – velmi nebezpečné. V den příchodu R.
Heydricha do Prahy byl zatčen a popraven.)
 Jejich cílem bylo spojit se s E. Benešem a dalšími čs. politiky v Londýně a vyvíjet
jakoukoliv činnost, která by svrhla okupanty a obnovila republiku.
 Předávaly do zahraničí informace o Protektorátu, převáděly lidi přes hranice, rozšiřovaly
letáky a časopisy (V boj!, Český kurýr) se zakázanými informacemi, ukrývaly
pronásledované osoby,…
 Zapojovali se do nich důstojníci čs. armády, členové Sokola, bývalí letci, učitelé, legionáři,
…
 Po událostech 17.11.1939 zesílil teror vůči obyvatelstvu a odbojové organizace se kvůli
lepší koordinaci spojily v ÚSTŘEDNÍ VEDENÍ ODBOJE DOMÁCÍHO (ÚVOD)
 Aktivita odbojářů rostla a v roce 1941 musel být Konstantin von Neurath vystřídán
Reinhardem Heydrichem. Neurath byl podle Hitlera velmi mírný a byl poslán na zdravotní
dovolenou.
 Vznikl i komunistický odboj
 V čele Klement Gottwald, který na podzim 1939 emigroval do Moskvy a odtud dle
pokynů Stalina stále řídil KSČ v Protektorátu. Pokyny zněly takto – nepočítá se
s obnovením ČSR v jeho předválečné podobě, KSČ se má připravovat k převzetí moci
a revoluci bolševického typu.
 KSČ se na odboji nikdy významně nepodílela.
 Teprve po útoku Německa na SSSR, dostala povolení připojit se k ÚVODu.

ZAHRANIČNÍ ODBOJ
 Už po Mnichovu řada lidí emigrovala.
 Odešel Beneš + další ministři – v Londýně vytvořili hlavní centrum zahraničního odboje.
 Po obsazení zbytku ČSR (15.3.1939) došlo k další vlně emigrace. Odcházeli hlavně vojáci.
 Od začátku měla činnost emigrace 2 linie – politickou a vojenskou
 Obě měly stejný cíl – obnova ČSR a vzájemně spolupracovaly.
 Západní mocnosti sice odmítly uznat Protektorát, nicméně nic jiného neudělaly.
 V mnoha zemích však nebyla čs. vyslanectví předána do německých rukou, což znamenalo, že
tyto země ČSR stále diplomaticky uznávaly.
 Beneš se opíral o zásady mezinárodního práva, dle něhož smlouva uzavřená pod nátlakem a
za nepřítomnosti toho, jehož se to týká, je neplatná (Mnichovská dohoda byla tedy
z právního hlediska neplatná.)
 Nejdůležitějším partnerem pro obnovu ČSR byla Velká Británie – uznala Beneše a další čs.
politiky v londýnské emigraci za prozatímní čs. vládu (v létě 1940).
 Červenec 1941 – tuto vládu uznal i SSSR
  Prosinec 1941 – čs. exilová vláda vydala Prohlášení válečného stavu mezi ČSR a státy,
které jsou ve válce s VB, SSSR a USA. Tím se ČSR stalo členem protihitlerovské koalice a
patřilo po válce k vítězným státům.
 Prosinec 1943 – v Moskvě proběhly diskuze o budoucím uspořádání obnoveného ČSR,
z nichž bylo patrné, že komunisté díky úspěchům SSSR ve válce získávají na váze.
 12.12.1943 – v Moskvě podepsána čs.-sovětská smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a
poválečné spolupráci.

ČECHOSLOVÁCI V BOJI
 Z Protektorátu utíkali ti, kteří chtěli bojovat proti nepříteli – utíkali do Polska a odtud do
Francie.
 Po vstupu Rudé armády do Polska, byli někteří čs. muži zajati a odvlečeni do Ruska, kde
skončili v zajateckých táborech nebo v gulazích.
 Situace se změnila po útoku Německa na SSSR – ze zajatých Čechů se na východě začala
formovat čs. vojenská jednotka (vyznamenala se např. v bitvě u Sokolova, podíleli se na
osvobozování ČSR)
 Dva významní velitelé na východní frontě – HELIODOR PÍKA (v 50. letech ho komunisté
v ČSR popravili) a LUDVÍK SVOBODA (pozdější čs. prezident)
 Čs. vojenské jednotky vznikaly i ve Francii – po kapitulaci Francie bylo 4000 vojáků a 900
čs. letců přemístěno do VB.
 Čs. vojáci bojovali i na Předním východě a v severní Africe – boje o Tobrúk (pod vedením
podplukovníka KARLA KLAPÁLKA)
 Ve VB probíhal výcvik parašutistů, kteří byli s nejrůznějšími úkoly vysazováni v Protektorátu.
 Atentát na Heydricha
 Na podzim 1941 dostali parašutisté úkol provést atentát na Reinharda Heydricha.
 27.9.1941 – novým říšským protektorem se stává R. Heydrich
 Okamžitě vyhlášeno stanné právo (trvalo do ledna 1942)
 Začalo zatýkání, popravy, tisíce lidí uvězněno v koncentračních táborech
 Začaly transporty Židů a Romů do koncentračních táborů
 Parašutisté, kteří měli spáchat atentát na Heydricha – JAN KUBIŠ, JOZEF GABČÍK,
pomáhal jim i JOSEF VALČÍK.
 27.5.1942 – došlo k atentátu
 Atentát se zdařil, Heydrich na následky zranění zemřel.
 Poté se v protektorátu rozpoutalo nacistické řádění – HEYDRICHIÁDA
 Během ní zničeny i dvě vsi – Lidice u Kladna (10.6.1942), Ležáky u Pardubic
(24.6.1942)
 Zradou jednoho z parašutistů, který se též podílel na přípravě atentátu (KAREL
ČURDA), vypátralo gestapo, kde se atentátníci skrývají a zlikvidovalo je (pravoslavný
kostel v Resslově ulici v Praze)

OSVOBOZOVÁNÍ ÚZEMÍ ČSR

 Od roku 1944 sílila odbojová činnost
 Lidé věděli o otevření západní fronty ve Francii
 Srpen 1944 – na Slovensku vypuklo SLOVENSKÉ NÁRODNÍ POVSTÁNÍ – nacisty zlikvidováno
 Bylo naplánováno, že tomuto povstání přijde na pomoc Rudá armáda spolu s prvním čs.
armádním sborem.
 Tato operace nazývaná karpatsko-dukelská proběhla v září – říjnu 1944
 Jejím cílem bylo proniknout Dukelským průsmykem na Slovensko a spojit se
s povstalci
  Čs. a sovětští vojáci však na území Slovenska vstoupili až 6.10.1944 – pozdě pro
povstání. Tímto datem však začínají osvobozovací akce na území ČSR.
 Během dubna 1945 – Rudou armádou osvobozen a Bratislava, Brno, Ostrava
 Ze západu postupovala americká armáda – dobyla Cheb a Plzeň. Američané však dále
nemohli postupovat, neboť mezi Spojenci a Rudou armádou byla uzavřena dohoda, kam až
jednotlivé armády mohou na území ČSR postupovat – tzv. demarkační linie – procházela
městy Linec (Rakousko), Plzeň, Karlovy vary a Saská Kamenice (Německo). Američané tedy
čekali v Plzni a nemohli osvobozovat ČSR, protože to si musela osvobodit Rudá armáda.
 KVĚTNOVÉ POVSTÁNÍ V PRAZE
 Na jaře 1945 se připravovalo povstání i v Protektorátu
 Připravuje ho Obrana národa, četnictvo, policie
 1.5.1945 – propuklo povstání nejprve v Přerově (reakce na Hitlerovu sebevraždu)
 5.5.1945 – propuklo povstání v Praze
 Povstalci se zmocnili budovy rozhlasu a odtud vysílali žádost o pomoc, kterou slyšeli
Američané v Plzni (generál Patton), ale protože nemohl překročit demarkační linii,
nemohl Praze přijít na pomoc.
 V Praze mezitím rostly barikády, které měly zabránit průchodu německých jednotek,
které se raději chtěly dostat do zajetí Američanů než Rudé armádě, a tak byly odhodlány
si cestu na západ prostřílet.
 Během bojů zničena Staroměstská radnice
 Aby Praha nebyla více poničena, byla 8.5.1945 přijata německá kapitulace a umožněn
německému vojsku volný odchod
 9.5.1945 do osvobozené Prahy přijely sovětské tanky ☹