Bílá nemoc

Karel Čapek

literární druh: drama

literární žánr: tragédie téma: psychický nátlak, tragický příběh společnosti, který varuje
literární forma: próza před fašismem, válkou
motiv: válka, nemoc, doktoři, pacienti
časoprostor: neurčený čas, ani místo, krátce po roce 23 (nejspíš 1923)
kompoziční výstavba: chronologicky, 3 jednání, 14 obrazů
I. analýza uměleckého textu vypravěč: v dramatu se neurčuje

postavy:
Dr. Galén – zástupce míru, svobody, mluví opatrně, váží každé slovo
Mařšál – rozkazovačný, neústupný, touží po moci
Dvorní rada Sigelius – prospěchář, těží z Galenova úspěchu, který vydává
za vlastní
Baron Krüg – neunese nemoc a raději se zastřelí

typy promluv: dialogy, monology, repliky

jazykové prostředky: spisovná čeština, cizí výrazy, anglické, německé, latinské,

francouzské výrazy
tropy a figury: metafory, aposiopese

kontext autorovy tvorby:

zasazení výňatku do kontextu díla: 1. polovina 20. století – meziválečná česká próza, demokratický proud
konec druhého jednání
děj:
autorova předmluva
II. literárněhistorický kontext literárního díla
- autor hovoří o poválečném stavu, kdy jednotlivec nic neznamená, zdůvodňuje, proč nezvolil konkrétní nemoc
a konkrétní zemi – situace zobrazená ve hře se dá aplikovat na více států
Karel Čapek (1890-1938)
následuje drama o třech aktech ve 14 obrazech: - spisovatel, novinář, politik
- bratr Josef Čapek a sestra Helena (Helena v R.U.R.)
první jednání:
Tři malomocní se baví o nemoci, která je postihla. Projevuje se bílou skvrnou někde na těle a odpadáváním - poznamenám 1.sv.v., i přes to, že v ní nebojoval
masa. Dvorní rada Sigelius podává informace o nemoci novinářovi. Na tzv. bílou nemoc zemřelo již 5 miliónů - okouzlen civilismem – začíná přemýšlet, co by se stalo, kdyby lidstvo
lidí, postihuje osoby starší čtyřiceti let a nedá se léčit. Za dvorním radou přichází doktor Galén, bývalý nedokázalo ovládat své vynálezy
spolupracovník jeho tchána. Rada mu nejprve nevěří, že dokáže bílou nemoc vyléčit, ale nakonec mu svěří - R.U.R ho udělalo světově proslulým
pokoj č. 13 s nejhoršími případy. Rodina (otec, matka, dcera a syn) debatují o bílé nemoci nad článkem v - 1938 navržen na Nobelovu cenu – 1938 umírá, nedočkal se jí
novinách. Z pokoje č. 13 odchází skupina nadšených profesorů. Všechno pozorují dva asistenti, jeden z nich
pomýšlí na soukromou praxi. Když Galén odmítne léčit Sigeliova soukromého pacienta, asistent nabídne svou jeho tvorba se dělí do 5 období
léčbu, která zaručeně nefunguje, ale projeví se jeho obchodní talent. To Sigelius chválí. Do nemocnice dorazil 1. období (do roku 1921)
maršál a ministr zdravotnictví. Jsou nadšeni úspěchem kliniky. Na zázrak se přijedou podívat také novináři, - kratší novinářské prózy
kterým Galén sdělí svůj vzkaz pro lidstvo. Je ochotný vyzradit svůj lék, pokud se všechny státy zavážou, - první samostatná kniha – Boží muka
že nebudou válčit. Pokud ne, bude dál léčit jen chudé. Sigelius Galéna vyhazuje z kliniky. 11. období (1921-1927)
- dramtické a románové utopie
druhé jednání:
Otec čte v novinách o doktoru Galénovi a jeho požadavku. Rozčiluje se, protože jemu samotnému nemoc - R.U.R. = „Rossum’s Universal Robots“
přinesla povýšení. Ukáže se, že jeho žena má na krku bílou skvrnu. Oba jdou žádat Galéna, ale ten - slovo ROBOT – vymyslel Josef – robota, lopata, práce
odmítá. Baron Krüg, ředitel továrny na výrobu válečného materiálu, přichází za radou Sigeliem a ptá se - Továrna na absolutno
ho, jak pokročilo léčení nemoci. I on má bílou skvrnu. Převleče se za žebráka a jde ke Galénovi. Ten ho 111. období (1928-1933)
okamžitě pozná a chce po něm totéž, co po ostatních – světový mír. Krüg hovoří s maršálem o své - drobné prózy psané původně do novin, fejetony, povídky, sloupky
nemoci. Maršál je krutý, přikazuje zvýšit výrobu zbraní a munice, o míru nechce slyšet. Galén je předvolán
k maršálovi. Maršál hrozí zatčením a mučením, pokud Galén nebude léčit Krüga, ale Galén je neoblomný. - povídky z jedné kapsy, z druhé kapsy
Telefon oznamuje, že baron Krüg se zastřelil. IV. období (1933-1935)
- románová noetická trilogie (noetika = nauka o poznání světa)
třetí jednání: - obyčejný život
Ministr a maršál hovoří o svých možnostech. Shodnout se na rychlém útoku, po kterém by mohl přijít mír. V. období (1935-1938)
Maršál promlouvá k národu, ale je již oslaben bílou nemocí. Jeho dcera Aneta a její milý, syn barona - varuje před nebezpečím fašismu
Krüga Pavel, mu pomáhají. Pavel převezme zprávy o postupujícím boji; nejsou příznivé. Aneta a Pavel - odmítal systémy, které své názory vydávaly za absolutní pravdu
přesvědčí maršála, aby Galénovi slíbil mír. Když profesor Galén vystoupí z auta, aby donesl lék maršálovi,
obestoupí ho rozvášněný dav bažící po válce, který vede syn. Galén je ušlapán i se svými léky. - Válka s mloky, Bílá nemoc, Matka
 další autoři stejného uměleckého směru:
Josef Čapek (1887-1945)
- malíř (kubismus)
III. analýza neuměleckého textu
- básník
– prozaik, dramatik - souvislost mezi výňatky
- hlavní myšlenka textu
díla: Povídání a pejskovi a kočičce - podstatné a nepodstatné informace
Básně z koncentračního tábora - různě možné způsoby čtení a interpretace textu
- domněnky a fakta
společné práce: Adam stvořitel
Ze života hmyzu - komunikační situace (např. účel, adresát)

- funkční styl
- slohový postup
- slohový útvar
- kompoziční výstavba výňatku
Karel Poláček (1892-1944) - jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku
- soudničkář a fejetonista v Lidových novinách
- židovský původ, zahynul v Osvětimi

díla: Bylo nás pět

Muži v Ofsajdu

Eduard Bass (1888-1946)

- spisovatel
- novinář
- redaktor, herec

díla: Cirkus Humberto