Obsah závazků – 3.

přednáška

Obsah závazku

- Každý závazek je tvořen subjekty, předmětem, obsahem

- Obsahem – dare, facere, omittere, pati (§ 1789)
- Smluvní povinnosti jsou: a) hlavní povinnost k plnění, b) vedlejší povinnost k
plnění, c) vedlejší povinnosti

Hlavní x vedlejší smluvní povinnosti

- Hlavní povinnost k plnění (essentialia negotii) = závazek, kvůli němuž je smlouva

uzavírána
 Př. Koupě = 1) prodávající povinnost předat věc + převést VP, 2) kupující
povinnost zaplatit kupní cenu a převzít věc
- Jsou podstatnými náležitostmi smlouvy = § 1746 odst. 1
- Vedlejší povinnost k plnění (naturalia negotii, accidentalia negotii) = povinnost
ze závazku, jejíž splnění sleduje řádnou realizaci závazku a naplnění hlavní
závazkové povinnosti
- Vedlejší povinnosti (Nebenpflichten) = povinnost stran brát ohled na práva a
zájmy druhé strany – povinnost pečlivosti, ohleduplnosti, péče
 Smlouva o dílo = provedení výmalby (řádné splnění) + poškození
podlah/oděvů, kupní smlouva = sdělení, že vozidlo bylo havarované,
bankovní obchody = povinnost mlčenlivosti

Určení obsahu závazku

- Pro určení obsahu smlouvy je rozhodující vůle stran – uplatňuje se zásada

smluvní svobody
- Strany mohou uzavřít pojmenovanou i nepojmenovanou smlouvu (neupravené
otázky = obecná ustanovení části IV.)
 - Demonst.: určení předmětu/jakosti plnění, splatnosti dluhu/doby plnění, splniště,
způsobu plnění, důvodů odstoupení od smlouvy, výpovědi smlouvy,
zajištění/utvrzení (hmotněprávní + procesní)
- Způsoby určení obsahu smlouvy =
 odkazem na zákonná ustanovení,
 autonomní úprava PaP,
 určení PaP odkazem na obchodní podmínky (§ 1751 odst. 1),
 odkazem na všeobecné obchodní podmínky (§ 1751 odst. 3),
 určení obsahu smlouvy 3. osobou (§ 1749)

Autonomní úprava práv a povinností

- Dispozitivní právní úprava = umožňuje zákonné pravidlo vyloučit nebo změnit

jeho účinky (§ 1 odst. 2)
- Strany tak mohou obecně učinit ve vztahu k jednomu ustanovení nebo ve vztahu
k jednotlivým kusům právní úpravy
- Limitem = kogentní PN, obecné korektivy PJ (§ 580, § 588), obecné korektivy části
IV. (§ 1793, § 1796, § 1799, § 1800), parciální korektivy některých PJ, v nichž
vystupuje specifický subjekt (např. 1810 a násl.), parciální korektivy některých
institutů/PJ (§ 1805 odst. 2, § 1964, § 2051, § 1808 ve spojení s § 2051)
- Volnost v realizaci autonomie vůle dána „hrací plochou“
- „Hrací plocha“ má odlišné limity (standardy) = specifika B2C (nejvyšší standard
ochrany – obecné + parciální korektivy), specifika P2P (obecné + obecné části IV.),
B2B specifika (neomezená? = § 1801 věta druhá, § 433)

Limity obsahu závazku

- Limitem obsahu závazku jsou kogentní právní normy = obsahové korektivy jsou
kogentními PN = součást veřejného pořádku
- Často mají legislativně-technickou konstrukci jako generální klauzule = založeny
na mnohosti kvalifikačních znaků
- 1. Korektivy vztahující se na všechna PJ = dobré mravy, veřejný pořádek
- 2. Korektivy obsahu závazku =
 neúměrné zkrácení (§ 1793),
 lichva (§ 1796),
 adhezní smlouvy (§ 1798),
 clausula rebus sic stantibus (§ 1764),
 moderace SP (§ 2051),
 moderace závdavku (§ 2051 per analogiam),
 zvláště nevýhodné ujednání o výši ÚrProd (§ 1972),
 překvapivost OP (§ 1753)
Základní východiska

- Primárním cílem obsahových korektivů není boj proti nepřiměřenosti vzájemných

plnění u synallagmatických smluv
- Zásadně OZ ponechává stranám na vůli ujednat si libovolný poměr plnění a
protiplnění (v jakémkoli rozsahu) = zákonodárce postihuje až kořistění z právně
významné slabosti
- Existence subjektivní slabosti při uzavírání smlouvy je podmínkou takřka všech
obecných ochranných institutů – lichvy, adhezních smluv, neúměrného zkrácení
- Prostý vzájemný poměr plnění a protiplnění má význam jen u moderace SP
vzhledem k hodnotě a významu zajišťované povinnosti (§ 2051), pravidla ultra
duplum (§ 1805 odst. 2), zvláště nevýhodné ujednání o výši ÚrProd pro věřitele (§
1964, novela č. 374/2022 Sb.)
- Odlišné PN = NÚ (soudní zrušení smlouvy), lichva (RN/AN?), adhezní smlouvy
(RN/ČN), moderace SP (snížení uplatněné SP na návrh), ultra duplum
(dočasný/trvalý zánik práva požadovat úroky)

Neúměrné zkrácení

- Archaický institut spojený s nejstaršími evropskými kodifikacemi soukromého

práva (ABGB – 1811, Code civil – 1804) = právní následek sui generis
- Novější právní úpravy nahradily tento institut lichvou (např. BGB – 1900,
Burgerlijk Wetboek – 1976)
- OZ společně s rakouským ABGB upravují lichvu (§ 879 ABGB) a neúměrné
zkrácení (§ 934 ABGB) = světový unikát
- Typicky jen ochrana před lichevními smlouvami (např. § 138 BGB) nebo jen
neúměrným zkrácením (např. čl. 1674 aj. Code Civil)
- K úpravě obou institutů není důvod = jedna skutková podstata umožňuje
zohlednit východiska obou institutů; OZ upravuje i tzv. věcnou lichvu –
demonstrativní výčet slabostí (§ 1796 odst. 1)

Použitelnost?

- Př. 1) A koupí náramkové hodinky v obchodě za 800 Kč. Ve druhém obchodě stojí
stejný kus 350 Kč.
- Př. 2) A koupí hodinky za 13 000 Kč, o nichž prodávající sdělí, že jsou zlaté,
následně se ukáže, že jsou pozlacené.
- Př. 3) A koupí od B hodinky na „bleším trhu“ za 250 Kč, B sdělí A-ovi, že jsou
pozlacené, následně zjistí, že hodinky jsou zlaté (hodnota 15 000 Kč).
- Př. 4) A prodá B-ovi historickou keramickou vázu, kterou nechal ocenit aukční síní
na 5 000 Kč, B-ovi ji prodá za 6 000 Kč, ten v ní rozpozná originál s podstatně vyšší
hodnotou (150 000 Kč).
Subjektivní znaky – aplikační výluky

- Neúměrné zkrácení je obsahovým korektivem úplatných právních jednání

zatížených „vadou“ hrubého nepoměru vzájemných plnění
- Institut založený na kombinaci objektivního znaku = hrubý nepoměr a
subjektivních znaků na obou stranách smlouvy
- Subjektivní znaky =
 sféra zvýhodněné strany (Verkürzende) věděla nebo musela vědět o
skutečnosti zakládající hrubý nepoměr vzájemných plnění (§ 1793 odst. 1);
 sféra zkrácené strany (Verkürzte) = je v omylu o hodnotě vlastního plnění;
 právo nevzniká, pokud souhlasila s nepřiměřenou cenou, ač jí skutečná
hodnota plnění byla nebo musela být známa (§ 1794 odst. 2)
- Řada aplikačních výluk (DZ = zamezení právní nejistoty stran smlouvy)
 osobní – vyloučení podnikatelských vztahů (§ 1797),
 věcné – nelze-li zjistit výši zkrácení, smíšené darování (§ 1794 odst. 1),
nabytí věci na kom. bur., ve veř. dražbě, sázka/hra, závazky z
odvážných smluv – pojištění + los – sázka/hra duplicita k § 1793 odst.
2)

Objektivní znak – hrubý nepoměr

- Objektivním znakem je tzv. hrubý nepoměr plnění = společný znak NÚ + lichvy (§

1796 odst. 1)
- Obsahově shodné kategorie (názory odlišné – WK 1796, 2)
- Referenční hodnota 1/2 (50 %) nebo 2/1 (200 %) poměru plnění a protiplnění =
zcizení pod cenou + nabytí za příliš vysokou cenu
- Důvody:
 zahraniční inspirace (§ 934 ABGB – Verkürzung über die Hälfte) – převzato
i v Německu, a to pro účely § 138 BGB
 historický výklad (římskoprávní laesio enormis)
 systematický výklad (dodatečné LE – § 2185)
 dřívější judikatura k lichvě
- Existence HN = vždy k okamžiku uzavření smlouvy = následný pokles/vzestup
ceny – clausula rebus sic stantibus + § 2185 (SS)

Právní následky NÚ (= neúměrné zkrácení – nevím, proč ta zkratka je NÚ a ne NZ)

- PN odpovídají archaické povaze institutu = vazba na ABGB + CC

- Moderní trend OZ = relativní neplatnost (§ 586) – výhody
- Právo zkrácené strany požadovat zrušení smlouvy a uvedení do původního stavu
(§ 1793 odst. 1)
- Nevýhody = nutná soudní ingerence + SOP
 - Právo požadovat zrušení smlouvy jen do 1 roku od uzavření smlouvy = propadná
lhůta se staví po podání žaloby (§ 654 ve spoj. s § 648)
- Hmotněprávní nikoli procesní lhůta
- Procesně může zvýhodněná strana uplatnit alternativu facultas (doplní „to, oč
byla druhá strana zkrácena“) = tím si udrží předmět plnění a platnost smlouvy
- OZ vychází z verum praetium (doplněk do objektivní hodnoty) x CC z iustum
praetium (odklizení hrubého nepoměru)
- Doplněk vždy v penězích = zkrácená strana byla již uspokojena v množství, které jí
bylo plněno

Použitelnost? Řešení

- Př. 1) A koupí náramkové hodinky v obchodě za 800 Kč. Ve druhém obchodě stojí
stejný kus 350 Kč.
 Nevzniká právo napadnout smlouvu (hodnota věci zkrácenému musela
být známa a nedbalost jde k jeho tíži – § 1794 odst. 2).

- Př. 2) A koupí hodinky za 13 000 Kč, o nichž prodávající sdělí, že jsou zlaté,
následně se ukáže, že jsou pozlacené.
 Nevzniká právo napadnout smlouvu (preference práva z vadného plnění
§ 1925 věta za středníkem).

- Př. 3) A koupí od B hodinky na „bleším trhu“ za 250 Kč, B sdělí A-ovi, že jsou
pozlacené, následně zjistí, že hodinky jsou zlaté (hodnota 15 000 Kč).
 Nevzniká právo napadnout smlouvu. Nabízí k prodeji věc, o jejíž
hodnotě neučinil bližší zjištění (opět § 1794 odst. 2 z pohledu
prodávajícího – „zkráceného“).

- Př. 4) A prodá B-ovi historickou keramickou vázu, kterou nechal ocenit aukční síní
na 5 000 Kč, B-ovi ji prodá za 6 000 Kč, ten v ní rozpozná originál s podstatně vyšší
hodnotou (150 000 Kč).
 Prodávající má právo napadnout smlouvu. A učinil potřebné kroky ke
zjištění hodnoty věci (nejednal nedbale), B znal hodnotu plnění.

Lichva

- Lichva není určena k řešení neekvivalentních smluv = zamezuje „kořistění“ ze

stavů subjektivní slabosti (§ 1796 odst. 1)
- Neekvivalence plnění se vyžaduje = hrubý nepoměr vzájemných plnění (§ 1796
odst. 1)
- Nechrání se majetkové zájmy poškozené strany, nýbrž její svoboda vyjednávání
o smlouvě = subjektivní slabost (§ 1796 odst. 1) + kořistění („někdo zneužije“ – §
1796 odst. 1)
 - Rozdíl k NÚ = NÚ = náprava omylu v hodnotě předmětu plnění = viz však
demonstrativní výčet § 1796 odst. 1
- Rozdíl k NÚ = jednoroční lhůta x absolutní neplatnost – viz dále
- Rozdíl k NÚ = u lichvy nelze uplatnit alternativu facultas
- Rozdíl k NÚ = věcný dosah (omezení § 1793 odst. 2, § 1794) + osobní dosah
(shodný) = neuplatní se na podnikatelské vztahy (§ 1797)

Hrubý nepoměr

- Hrubým je nepoměr, který je na první pohled patrný (evidentní) = nepostačí

prostá hodnotová nevyváženost
- Shodná referenční hodnota jako u neúměrného zkrácení (1:2, 2:1) – viz NS 30
Cdo 670/2013
- Co je však referenční hodnotou? Tržní cena – srovnává se stejný druh úvěrového
produktu u jiných subjektů (především bank) – je třeba správně určit relevantní
trh
- Námitky = nebankovní úvěr - vyšší riziko; zohledněno v tzv. zóně tolerance
(1:2/2:1)
- To má tyto následky = úvěrová lichva = 30% úrok zakládá lichevní smlouvu (OGH
3 Ob 55/54 = 36 % p. a.) = Hranice je referenční = pohyblivý systém, a to díky
mnohosti kvalifikačních znaků
- V rámci pohyblivého systému se zohlední = riziko věřitele (NS 33 Odo 236/2005),
solventnost dlužníka (NS 30 Cdo 3132/2010), hospodářský význam smlouvy (NS
30 Cdo 670/2013)
- Dnešní judikatura – i rozpor s DM (?) – RPSN 116 % a výše

Subjektivní znaky

a) Sféra poškozené strany

- Demonstrativní výčet = tíseň, nezkušenost, rozumová slabost, rozrušení nebo
lehkomyslnost
- Zákonem neupravené „slabosti“ = zneužití obavy z možné větší majetkové ztráty
(sp. zn. 30 Cdo 4582/2014), zneužití závislosti poškozeného na lichváři (Rummel
ABGB Komm., 2014, s. 264), vděčnost lichváři, podřízenost lichváři, důvěřivost
poškozeného lichváři (OGH sp. zn. 8 Ob 502/93)
- Omyl v hodnotě plnění?

b) Sféra lichváře
- zneužití stavu subjektivní slabosti lichvářem („kořistění“) = vyžaduje existenci
vědomostní složky zavinění (postačí vědomá nedbalost)
- Problém s použitelností i při RPSN 120 % = lhostejnost člověka (úvěrovaného), s
níž padá subjektivní znak u „poškozeného“ (a tedy i u lichváře) = prostý hrubý
nepoměr bez subjektivních znaků
 - Možná řešení? Tzv. wucherähnliches Rechtsgeschäft (§ 138 odst. 2 BGB) =
presumpce subjektivní slabosti -– poškozený musel být v určitém stavu slabosti,
jinak by takto nevýhodnou smlouvu neuzavřel

Právní následky

- PN stanoví následky porušení = „smlouva je neplatná“ (§ 1796 odst. 1)

- Absolutní (§ 588) x relativní (§ 586)?

- Podstatný rozdíl =
 relativní neplatnost: poškozený se neplatnosti musí dovolat (tzv.
naříkatelnost); jinak se smlouva považuje za platnou, vyvolává právní
následky
 absolutní neplatnost: k neplatnosti přihlédne soud ex officio, tedy i bez
návrhu, a to kdykoli za řízení

- Rozdílné názory:
 Část názorů = argumentace např. Leges 138, 35 (lichva je zvláštním
případem porušení dobrých mravů) x Beck I. § 1796, 24 – relativní
neplatnost = důvod neplatnosti stanoven na ochranu zájmu poškozené
strany
 Možné negativní následky RN = státem legalizovaná lichva při pasivitě
poškozeného x „chceš-li se dovolat, máš právo “

- Vyřešeno = NS 23 Cdo 2885/2022 = absolutní neplatnost pro rozpor s dobrými

mravy; předchází = nález I. ÚS 3308/16

Adhezní smlouvy

- AS = první zmínka sto let od vyhlášení CC (Giguere, 1996, s.7) = ekonomicky

prospěšná praktika sloužící k racionalizaci transakčních nákladů (jednostranné) =
obdobně jako při užívání OP
- Smlouva, jejíž základní podmínky byly určeny jen jednou smluvní stranou nebo
na základě jejích pokynů, aniž měla slabší strana skutečnou příležitosti jejich
obsah ovlivnit (I. definice AS – § 1798 odst. 1) + standardizovaný formulář
použitý k uzavření smlouvy se slabší stranou (II. domněnka AS – § 1798 odst. 2)
- Zákonodárce „nebojuje“ proti adhezní kontraktaci = I. + II. def. AS žádnou
ochranu nepřiznává (stupňovitý přezkum = § 1799 – ochrana před včleňovacími
doložkami, § 1800 odst. 1 – ochrana před nečitelnost/nesrozumitelnost, § 1800
odst. 2 – obsahová nepřiměřenost, § 1753 per analogiam – překvapivé doložky)
- Obdobně jako u ostatních dvou ochranných nástrojů se chrání proces uzavírání
smlouvy, nikoli stav rovnováhy po uzavření smlouvy
Aplikační omezení

- U AS je omezen osobní + věcný dosah

- Osobní B2C = Smlouva jejíž stranou je spotřebitel = přednostně § 1811 a násl.
(nejvyšší standard ochrany)
- Osobní B2B = PJ mezi dvěma podnikateli (lze vyloučit – nejnižší standard
ochrany)
- B2B limit = doložka hrubě odporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého
obchodního styku, je-li obsažena mimo vlastní tex smlouvy (?) – NS 23 ICdo
56/2019 (výklad § 1801 v. 2)
 př. povinnost „malého“ podnikatele, který odebírá služby a produkty od
„dominantního“ partnera, přispívat na náklady „dominantního“
podnikatele spojené s otevřením jeho nových poboček/budováním nových
odbytových cest – k tomu i NS 23 Cdo 2184/2007
- Praktická využitelnost omezena = P2P, pracovní smlouvy, veřejnoprávní smlouvy,
ujednání ve společenských smlouvách, stanovách spolků/SVJ, smlouvy s
kolektivními správci

Dvoustupňový test

- I. stupeň kvalifikace = jde o smlouvu adhezní (I. def. nebo II. domn.)?
- II. stupeň kvalifikace = je některé ujednání nečitelné, nesrozumitelné (postačí
prostá újma = „nepůsobí-li újmu“), překvapivé či obsahově nepřiměřené
(vyžaduje se kvalifikovaná újma = „zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný
důvod“)?
a) Nečitelnost = § 1800 odst. 1 OZ (př. formát A4 členěný do 3 sloupců se
150 řádky s malými mezerami mezi nimi, nevhodně zvolený font písma –
šedá barva na bílém podkladu, nedostatečná kvalita tisku)
b) Nesrozumitelnost = § 1800 odst. 1 OZ (př. nepřehledná a nelogická
struktura textu – různé velikosti písma navozující dojem, že menším
písmem jsou psána ustanovení méně významná, řetězení odkazů na jiné
součásti smluvní dokumentace, reklamační řády, provozní řády,
nepřiměřená obsáhlost obchodních podmínek, která neodpovídá povaze
právního jednání)
c) Obsahová nepřiměřenost = § 1800 odst. 2 OZ (př. ujednání o limitaci
náhrady škody, sjednání propadné zálohy, zkrácení/prodloužení PL v
neprospěch slabší strany, důvody pro odstoupení od smlouvy, zesplatnění
úvěrové jistiny, ujednání o automatické prolongaci smlouvy, úrokové
adaptační klauzule)
d) Ochrana transparence tzv. včleňovacích doložek (§ 1799 OZ)

Včleňovací doložka
 - Smlouva uzavřená adhezním způsobem obsahuje odkaz na podmínky uvedené
mimo text smlouvy
- Minimální standardy = 1) seznámení slabší strany s jejím významem nebo 2)
prokázání, že slabší strana musela význam doložky znát (adherent nese DB)
- Důvod = slabší strana má získat informaci o tom, která další ujednání jsou
zahrnuta včleňovací doložkou do smlouvy (sazebníky, reklamační řády, ceníky,
pojistné podmínky, aj.)
- Připojení OP = dvě inkorporační varianty (§ 1751 odst. 1 OZ = 1) odkaz +
připojení, 2) odkaz + známost – viz smlouva/uzavírání
- Rozdíl k § 1799 = povinnost adherenta vysvětlit význam doložky (odkazu ve
smyslu jednotlivých inkorporačních variant podle § 1751 odst. 1 OZ)

Právní následky

- obsahově nepřiměřená podmínka (§ 1800 odst. 2) = zvláště nevýhodná doložka

je neplatná (RN x AN?)
 následkem je relativní neplatnost konkrétního ujednání
 důvod neplatnosti stanoven na ochranu zájmu slabší strany (§ 586 OZ)
 přípustná použitelnost § 577 OZ; uplatní se jen pro obsahově
nepřiměřené podmínky
- nečitelná/nesrozumitelná podmínky (§ 1800 odst. 1) = je platná, pokud slabší
straně nepůsobí újmu
 působí-li újmu (prostá újma) = je neplatná (RN)
 působí-li újmu = konvalidace – byl-li význam doložky slabší straně
vysvětlen (DB zatěžuje adherenta)
- včleňovací doložka = je neplatná, pokud slabší strana nebyla s jejím významem
seznámena
 ačkoli nebyla seznámena, je platná, prokáže-li adherent, že význam
doložky musela slabší strana znát

Úroky

- Odměna (úplata) za užívání půjčených peněz (kapitálu)

- Judikatura – široké vymezení = cena peněz poskytnutých věřitelem dlužníkovi
(např. NS 32 Cdo 2292/2011)
- U některých kontraktů fakultativně (př. zápůjčka – § 2392 odst. 1)
- U některých kontraktů obligatorně (př. úvěr – § 2395) – podstatná náležitost
úvěrové smlouvy
- Úrok v užším slova smyslu (§ 1802 a násl.)
- Úrok v širším slova smyslu (§ 1802 a násl. + § 1970)

Zákonné + smluvní úroky

 - Úroky podle právního důvodu vzniku úrokové povinnosti = smluvní a zákonné
- Smluvní = strany výslovně sjednají úročení smluvního vztahu, úroková povinnost
dlužníka se nepresumuje
- Zákonné = povinnost jejich plnění plyne z právního předpisu
 V OP omezeně (OZ + odkaz – ÚrProd, ZSŠ)

Úroková sazba

- Výše úroků = může být stanovena zákonem, prováděcím předpisem, ujednáním

stran

- Výše úroků plynoucí ze zákona = a) explicitní, b) implicitní

 Explicitní vyjádření = jen v ZSaŠ = první postih majitele směnky – čl. I. § 48
odst. 1 bod 2; úrok 6 %; majitele šeku – čl. II § 45 bod 2; úrok 6 %
 Implicitní vyjádření = zákon upravuje právo věřitele požadovat úroky,
jejich výši nestanoví = subsidiárně § 1802 v. 2
 obvyklá úroková sazba = úroky požadované za úvěry bankami v místě
bydliště/sídle dlužníka v době uzavření smlouvy
- Výše úroků plynoucí z prováděcího předpisu = úroky z prodlení (úrok v širším
slova smyslu) = nařízení vlády č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení
 odpovídá repo sazbě ČNB stanovené pro první den kalendářního pololetí,
v němž došlo k prodlení dlužníka zvýšené o 8 % (aktuální sazba pro repo
operace 6,25 % + 8 %)
- Výše úroků plynoucí z ujednání stran = upraveny limity = způsoby určení
 Procentní úroková sazba (pevná úroková sazba) = např. 7 % p. a./p. d.
 Úroková adaptační klauzule (pohyblivá úroková sazba) = např. repo sazba
+ 2 % p. a.
 Úroková sazba určená odkazem na nezávislý orgán = např. diskontní sazba
ČNB

Ultra duplum

- Limity ujednání výše úroků = obecné korektivy právních jednání/obsahu

závazků/právní úpravy úroků
- Pravidlo ultra duplum (§ 1805 odst. 2) = věřitel, který bez rozumného důvodů
otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí to co jistina,
pozbývá právo požadovat další úroky; další úroky nabíhají ode dne uplatnění
práva u soudu
- Je lichevní hranicí
- Pravidlo se použije na úroky v užším smyslu i v širším smyslu (rak. OGH 1 Ob
142/16p)
 - Nastoluje rovnováhu mezi ochranou věřitele (plnění úroků/úroků z prodlení má
motivační účinek ve vztahu k dlužníkovi) a potřebou zamezit neúměrnému
zatížení dlužníka

Záloha

- Plnění, které je poskytnuto před uzavřením smlouvy (§ 1807) = odstranění

pochybností o právní povaze plnění
- Není-li zřejmé, z jakého důvodu je plnění poskytnuto před uzavřením smlouvy =
vyvratitelná domněnka zálohy (důkaz opaku = jde o zástavu, závdavek, jistotu)
- Oproti závdavku neplní důkazní, zajišťovací ani motivační funkci
- Záloha je reálným plněním = započítává se na cenu plnění poté, co bude smlouva
uzavřena
- Nebude-li smlouva uzavřena, odpadá PD jejího poskytnutí – vzniká BO

Závdavek

- Zajištění + utvrzení (§ 2018 a násl. + § 2048 a násl.)/ kvazizajištění + kvaziutvrzení

- Zpravidla dání předmětu nepatrné hodnoty jako znamení uzavření smlouvy (§
1808)
- Potvrzuje se jím uzavření smlouvy = archaický institut (důkazní funkce) +
poskytovatel závdavku dává jistotu, že dluh splní (zajišťovací funkce + motivační
funkce)
- Důkazní funkce dnes vymizelá, zajišťovací + motivační = konkurence se SP (§ 2048
a násl.)
 x SP = jednosměrná (utvrzuje splnění povinnosti dlužníkem), nemá
reálnou povahu
 závdavek = obousměrný = nesplní-li se dluh z příčiny na straně
poskytovatele závdavku, závdavek propadá; nesplní-li se dluh z příčiny na
straně příjemce závdavku, může poskytovatel závdavku požadovat vydání
dvojnásobku
- Následky nesplnění dluhu:
 A) dlužník je poskytovatel = příjemce závdavku si ho může ponechat (stává
se nepodmíněným vlastníkem),
 B) dlužník je příjemce = má právo požadovat, aby mu byl vydán
dvojnásobek